VESTNfK

VESTNfK
CESKE AKADEMIE C!SARE FRANTIŠKA JOSEFA
PRO ;VEDY, SLOVESNOST A UMENI.
REDIGUJE
t.
JOSEF šOLfN,
gener. sekretar.
c.
UNOR J898 .
. • ,ROCNlK VII.
CiSLO 2.
OBSAH.
Referaty'a zpravy vedecke, slovesne a umelecke: .
.. <:) <Iet~rminantl1t symbolice' vubec a pfidruženych
determinantech
:.~ššfch fadu zvlašt. Napsal Dr. F. J. Studnicka ; .....
,' ..
'0. ~hemiefysikalna
r. 1897. Referuje O. Šulc. (Dokoncenf) .. ',' ...
8.1
, Zprava Q,studijnice'!ite' do LondYn~. Podava Dr. František ~ayer . 107,
,:.':Z~~ava ~ studijnfceste po Skandinavie. Podava Dr. Jaroslav Perner .:116'
••.
,"",'.,.'".'''
-'o
,."
'.' ••
-
-.
__
'
•
_,'
'.
'.
--r
}/',' ,.tPr~"a o' N~ur()pterach . cl. Pseudoneuropterach sbiranych v Bosne
, ".:.~;atIerc/eg()vin~.Podava: 'Prof.' 'Fr. Klapalek
'.'
.. 126
'}9;tgxil1cdha
a~tlto~inech ~pf( tetanu. (Souborny referat.) N~psal
·.:':;;:;~~\MtJPr:·Max,We,iner .. :
"
'YY!:fl~yzprad
od AKademie ptijatych a ti~kem vydanych
'"
Zpr~vYo Cinnosti SFhilzl tHdnfch
'"
.
';\~Y~*~d~~ly'C~
poda~l : aj: :~ace ~ uvefejneni podane
:"
;" ";{ .. '
."
b) Zadostl za ceny, podpory a stlpendla
/SeznamQo~lych ·tiskopisu·
.
V·P~AZE.
:,.:.AKADE~IE ef SARE fRANTIŠKA
'vElJY, SLOVESNOST. A UMENI.
1898.
o
,.134
:147'
1:'6
Celkov)' postup jcdnotlivych
zon v kambril1 a sill1ru krajiny Sbnc
viz v pozdcjšim pl'ehlcdnem
tableau všech vrste\" podanem
dIe Tllllher~a.
(Tabulc c. II.) Povšechny
pl'ehled srovnany' dIe zemi viz v tabulcc c. l.,:!,
kdež pro Švedsko uvedeno stare rozdeleni Angelinovo na VIlI. >rcgioncsdie trilobitu, ktere v blavnich rysech jest souhlasne s nynejšim rozdclenim.
(Srovnani jednotlivych
graptolitovych
zon švedsk)'ch
se zonami v cizich
zemich viz v citovanem Tullbergove
pojednanL pfehled zon anglicky'ch dIe
nejnovejšfch
vyzkumu,
parallelisaci
jednotlivych
souvrstvi silurskych
viz
Perner, Zprava o studijni ceste do Anglie. Vestnik Ceske Akad. 1895.)
l
(Dokonceni
Zpniva o Neuropterach
Podava
a Pseudoneuropterach
a Hercegovine.
sblranych
)
v Bosne
prof .. Fr. Klapalek v Tfeboni.
Podavam
zpravu o vysledcfch
entomoIogicke
exkurse,
kterou jsem
o pra.zdninach
prave minulych, obdržev cestovni stipendium
Ceskc Akademie, po Bosne a Hercegovine vykonal. SpeciaInim pfedmetem
me pozornosti byIa Trichoptera
a Neuroptera,
neopomenul
jsem však pfiležitostne
i hmyz jmych skupin sbirati.
Ackoliv doba byla již znacne pokrocila,
a nepochybuji
podle zkušenosti
cestou touto ziskanc, že byI by vysiedek
skvelejšim, kdyby mi byIo Ize podniknouti cestu takovou v mesicfch jarnfch,
pfece doufam, že vysIedek one pra.ce bude shleda.n uspokojivYm.
Že by
zeme jmenovane
takove vyzkumne
cesty zasIuhovaly,
vyplYva. z toho, žc
jsou, co Neuropter
a Pseudoneuropter
se tyce, mnohem vice terrae inc ognitae než Turkestan
a poušte jižni Afriky.
Vždyi tata pra.ce jest prvni
zpravou <) jejich faune z uvedenych
radu.
Novy druh objeven byI pouze jeden (H y dr o p s y eh e m o st are n s i s,
KIp.), za to však nektere druhy zajimave nalezeny: D i P le c tro na at r a,
VJ o r m aId i a tri a n g u I i fer a, T i n ode s Bra ue r i, R h y aco p h i I a
Me y eri, cela fada H y d r o p t i I i d, aNe m ura n i ti d a Bedlivym ohle"
danim L y p e fra g i I s, druhu to v Jižni Evrope hojneho, podarilo se mi
zjistiti, že nepravem fadime tento druh do rodu Lype, a že nutno utvofiti
pro nej rod novy, ktery jsem pojmenovaI
1\1 eta I y P e.
Na exkursi navštivil jsem tyto krajiny: Sarajevo, Rogatieu, Goraždu,
Focu, Višegrad,
Priboj a Mostar.
Za uspech sve cesty i za zpffjemneni
pobytu v krajinach
mi cizich rad vzda.vam dik svemu pHteli Iekah pluKrutinovi,
pa.num kustodum zemskeho musea
kovnimu v Rogatici p. Dru.
v Sarajeve V. Apfe!beckovi
a O. Reiserovi
za laskave pujceni potfebnych} jinak nepfistupnych
map vojenskych, i mnohym mil)Tm krajanum
a dustojnikum
posa.dek ve vetšine mi st jmenovanych.
Zv!a.šte milon mi
ZlIstane vždy vzpominka na pekny vecer, ztraveny v Priboji.
V Tfeboni dne 4. prosince 1897.
i
l
A. Trichoptera.
Lim1Zopltilus vittafus F. Sarajevo
vici'; ze 6 chycenych
kousku
vrchoIove anastomose.
28.jVII., skIepan se stromu
u dvou dosahuje
abnorma!ne
na Trebo5. polfcko
'J Tato tabuika jest zdelana z casti' die Freeha (Lethaea palaeozoiea. 1897.), ale
jest opravena, pokud se tyce hranie mezi spodnim a svrehnim silurem angliekym.
127
IiIll110P!lilus griseus L. Rog ati c a 6 V UL, borov)'
Icsik za vojensk)-m
cvicištem.
JJierasema minimu11l l\I eLa c h. velmi hojne sklepan se stromu na brehu
Driny vGo raž d e 9. VIlI. Ponevadž nalezeny pospolu i samicky, ktere
shoduji se dokonale s M. ex i g u u m 1\1 eLa eh., musime patme souditi,
že oba tyto druhy jsou vlastne druhem jednim, jemuž pfinaleži jmeno
:\1. minimum
Mc Lach.
I,epidostoma !tirtum F. Go raž d a 7.!VIII., pri malem lesnim potucku
na
svazich na pravem brehu Driny.
Beraea artieularis P. Sa r aj evo 28.jVII., jediny O chycen na Bistriku.
potucky
Odontoceru1n albiconze S c o p. Sa raj evo 28 ..,VII. Bistrik ajine
na svahu Trebovice;
Go raž d a 8./VIII., potok GlamocskY.
Lcptoeerus bzlincatus L. Rog ati c a 2./VIII., potok Rakitnica.
Leptocerus albzfrons L. M o st a r 25./VIIL, pramen Jasenice.
2. a 5/VIII., potok Rakitnica hojne.
A.dicel!a redueta Mc Lach.
Rogatica
H)'dropsyclle ins/abilis C t. Sa raj evo 26. a 28.;'V IL, potok Bistrik ajine
potUcky na svahu Trebovice;
Rog ati c a 2.jVIIL, potok
Rakitnica,
/lIJosta?' 22./VIII. Neretva.
Hydropsyclte
mostarensis
n. sp.
Habituelne
a velikostf nejvice podobna H. g u t tat a, p,) nebo pekne
vybarvenym H. z'nstabilt's Ct. Cemohneda,
zadecek ukorene
svetlejši a na
briše žlutohnedy;
chloupky na hlave i hrudi leskle hedbavite bf1e. Tykadla
žluta, ke konci ponel1clhlu do hneda prechazejid;
každyclanek
jest ukorene
svetlejši a šikme carky nejsou prf1iš zretelne_ Makadla zahnedla. N'Jhy žlute,
kycle zahnedle, stfedni holene a chodidla u 9 znacne rozšireny. Predni kffdla
zretelne pritrojuhla, ukorene
uzka, k vrcholu povlovne a znacne rozširena.
Zakladni barva jest tmavohneda,
ale tak silne prostoupena
jasne bf1ymi
teckami, že obe barvy jsou asi v rovnovaze,
což dodava prave kfidlum
pekne barvitosti.
Kratke tfasne maji vždy takovou barvu jako chloupky
na miste, na kterem pfisedaji,
tedy buci' jasne bilou nebo temnohnedou.
Zadni kridla šedfl s tfasnemi ponekud tmavšimi.
U O hfbetni ploška (srost1e hrbetni oblouky poslednich kroužk5.
dark median portion of dorsal plate) jest velmi velika, pred koncem
na horejši strane v pravem uhlu, jehož vrchol jest zaokrouhlen,
hlubOCf~ vykrojena;
jest nejvice podobna
teže plošce u H. saxonica, jenže
li teto jest uh el vykrojku tupY. Pri pohledu zdola jest obrysu skoro obdelnikoveho;
dolu prehnuty
kraj tvori obrys pritrojuhly
a vybiha pres kraj
horejši v žlabkovity
dp.
Spodni pfivesky silne s prvym clan kern ke
konci patme rozširenym
a zevne pred koncem
ryhovite prohloubenym;
tyž nese na zevni casti hrbetni plochy pred koncem delši chlupy;
druhy
c1anek široky, zploštely, se strany htbetni clunkovite prohloubeny
a ku konci
ponekud zkrouceny, tak že pri pohledu se strany jest hrbetni jeho plocha
castecne patma. Pyje svetla, pouze na konci temnejši, tenka, jen na konci
ponekud ztlustla; ph pohleuu shora nejevi žadne rozšireniny pred koncem.
Konec tela 9 jest jako u H. g u t tat a.
Od H. g u t tat a, ktere nejvice jest podobna, liši se tento druh ciste
bilou barvou chlq,upku na hlave a na kffdlech, hrbetni ploškou pri pohledu
zdola sedlovite nevykrojenou
a se strany pouze v pravem uh lu vykrojenou
a spodnimi mnohem silnejšimi ..
I8./VIIL, sklepana s dubu ph ceste ku pramenu Jasenice.
Mostar
Hfdropsyche lePida P i c t. Sa raj evo 26./VIL Miljacka.
=
Diplectrollt7 t7tra M. La eh. Sa raj evo 25., 26. a 28. VI I. ph potoku Bistriku
velmi hojne.
I VorJllaldill triallgu/zfera,
Mc La e h. Go raž da 7./VlJI. potuce!.;: na stranfeh
na pravem bfehu Drin~" a 9. VIlI. ph potoee Glamocs!.;:em. l\a každem
z obou jmeno\'anyeh
mist chyeeno po jedne 9: obe shodujf se dokonale
l\Ic Laeh.,
kdežto barva jako u \\".
žilnatinou kfidel s \V. subnigra
oce i p ita I is. Pocitam je sem, ponevadž tyto ~naky v sobe prave tri a ng uli fer a spojuje. r.1am stejne exemplafe
z Ceeh.
PO~1'Ce1ltIOPUS
}lm/omam/atus
P. Rogatica
5.VIII.
lhina
v Goražde
9.IVIIl.
Po!ycentrojJus multiguttatus
C t. Rog ati e a 5..'VIIl.
17./VII. ph ~eTinodes Braueri Mc Lach.
Jedina 9 chycena u Mostaru
retve. Shoduje se co do nervatury a zbarveni dokona le s popisem; zvlašte
napadny jest temny pruh napffc pfed zadnfmi bradavkami
tY·lnfmi. Konee
tela podoba se velice Ti n ode s gr i sea Ha gen,
zda se však, že jest
ponekud protaženejšf
a tenci.
Tinodes um'c%r Pict.
Sarajevo
26. a 28jVIl. u potoka Bistriku; Rogatiea, potok Rakitnica 2. a 5./VIII., Goražda
7JVIIl. lesnf potucek na
svazfch na pravem bfehu Driny.
Tinodes Rostocki Mc La c h. Sa r aj evo 25. a 28./VII.,
pfi hofejši - casti
potoka Bistrika velmi hojne.
Tinodes jJal/idu/a Mc La e h. shoduje se uplne s vyobrazenfm
l\Ic Laehlanovym, pouze dolnf vetev zpodnfch pfivesku ukazuje tfi zfetelne silne
trny. Sarajevo
26. a 23./VIII.,
veliee hojn}' ph dolnf cisti potoka
Bistriku.
Metalype fragilis
i
P et.
Sarajevo
27.jVII. na Miljacce, Rogatica
2., 4. a S./VIII., potok
Rakitniea (velmi hojnY). Go r a žd a 9./VIII. na Drine.
Zadecek
O ukazuje osm dokonale vyvinutych kroužku. Krouzek
osmy jest sice kratši, ale pfece dokonale
prstenovite
vyvinut;
na strane
hfbetnf jest docela malo tupe trojuhle
protažen;
jeho brišnf oblouk jest
zhusta temer cely pod krajem kroužku pfedchazejiciho
ukryt. Na kroužek
osmy nasledujf na strane hfbetnf dva clunkovite pffvesky
dorsal plate
u Mc Lachlana)
zevne vyklenute,
vnitf prohloubene
a uprostfed
vnitfni
ploehy nfzkym, vyvyšenym
eJlipticnym mfstem opatfene,
ktere posazeno
jest tupymi ostnovitymi, kratkymi stetinkami. Na strane bffšni pfipojuje se
ku zadnfmu kraj i osmeho kroužku
bfišnfho kratka, vzadu ot loukovite vykrojena ploška, ktera po každe strane pfechazf v dlouhy, uprostfed zuženy,
na konci tupe rozšffeny pfivesek (superior appendages),
jenž nofejšfm krajem
svym pfileha ku zpodnimu kraji pfivesku hfbetnfch;
od stfedni bfišni plošky,
ktera slouži obema pffveskum za zaklad, oddeleny jsou pfivesky šikmy"m
temnejšim kY'lem, ktery však nema podobu kloubu. Tyto pfivesky jsou na
zevni sve ploše hojne obrveny, na vnitfni nese každy pfed koncem kratky
silny cemy trn a pri slabem kylu, ktery se podel vnitfni plochy tahne,
stoji tri tmovite štetiny, z nichž každa sedi na kratkcm nasadci.
V care
stfednf pripojujf se dve male vejcite plošky, ktere te sne vedle sebe stoji
a tim srdcity obrys tvori, aktere
na zadnfm kraji svem neseu po tenke
dlouhe šte.tine. 'Tyto plošky jsou zakladem pro par pfivesku, Jež uprostfed
jsou ztlustle, pak zužene a na konci opet ponekud rozšffene a zaokrouhlene
a na strane vnitfni zobanovite prodloužene
inferior append.).
Pfi podrobnejšfm
ohledani vidfme, že vnitfni' plocha konecne casti jest lžic0vita
a pfeehazf ve hlubokou, tenkymi kraji omezenou ryhu, ktera pod koncem
(=
(=
129
na stranu vnitrni se zaUlci a pak po strane zevni ke kofenu se tahne. Nad
temito pfivesky vznika pyje se stran silne smackla a na konci nahle hackovite prohnuta.
Abychom dobfe vystihnouti
mohli soustavne
postaveni tohoto rodu,
nutno povšiml}outi si morfologickeho
vyznamu jednotlivych
casti privesku
pohlavnich.
Clunkovite pfivesky hfbetni a na ne se prikladajicf, pod nimi
vynikajfcf pffvesky nasledujicf tvori bezpochyby zbytek devateho a desateho
a sice jsou pfivesky hfbetni asi zbytky až ku kofenu rozcislcho desateho
oblouku hrbetnfho, kdežto druhe dva jsou vybcžky 9. oblouku bfišniho. Že
hfbetni privesky nemohou odpovidati štetum, soudim z toho, že by timto ZPllsobem pfišly hned za kroužek osmy - postaveni to nemožne. Spiše by bylo
lze za zbytek štetu pokladati nizky, štetinkami posazeny callus na vnitrni jejich
strane. Vybežky zpodniho oblouku sice se zdaji by ti odcleneny, ale pfece
neni kloubnf spojeni patrne.
Že by tyto vybežky odpovidaly štetum, neni
rovnež pravdepodobno,
ponevadž primo se opirajf o postranni
kraj devateho oblouku brišniho.
Nelze ovšem pri jejich mohutnosti
teto možnosti
nadobro upffti; musf tedy otazku tut0 rozhodnouti
porovnani s druhy pHbuznymi. Nejspodnejšf
pfivesky beze vši pochyby
odpovidajf
genitaInim
no ham, cemuž nasvedcuje jejich stredove postaveni ve slemenni care brišni
na zadnirn kraj i devateho kroužku brišniho; srdcita cast zakladni odpovida
opornym ploškam, jake zhusta (Ephemerida)
nalezame.
Druh tento již P i c t e t e m popsany byl posud zaraden do rod u
L y p e, ac uznavano bylo, že jest habituelne
podobnejšf
rodu P s y c h 0om y i aLa t r.; tata podobnost
hlavne zaklada se na svetlc barve a v tykad lech, ktera u exemplaru
suchych podobne jako 11 PsychDmyie se staceji
a jsouce svetla jevf tmavši kroužkovani.
DIe pozorovanf našeho musime druh
tento z dosavadnfho
rodu L y pe vylo~ci[i a ponevadž jevi dUležitc strukturnf
odchylky od P s y c h o my i e, jako samostatny rod Me ta I y P e ustaviti. Od
rodu Lype liši se jednak
odchyl1wu ac slabou, pfece stalo u v žilnatine
kfidel, ktera dobre Mc Lachlanem postižena a vyobrazena byla (Mc Lachlan,
Rev. a. Syn., tab. XL V.), jednaK prvnim parem makadel, jejichž clanek treti
jest nejdelšf (u Lype jest tento clanek mimo prvni nejkratši). Avšak zvlašte
rozdily v privescfch genitalnfch jsou povahy takovc, že poukazuji ku rodove
hodnote našeho druhu. Hlavni znam ka j~st, že hfbetnf ploška, ktera u Lype
ma podobu lichcho,
uzkcho, slabcho pfivesku, jest u Metalype silne
Ostatni pffvesky u obou
vyvinuta a ve dva c I u n k o v i t e dily rozeklana.
rodu se celkem shoduji. Od rodu P s y c h o m 'y i a lišf ose Metalype patrnymi
rozdily v žilnatine kfidel, dale tim, že vmakadlech
celistnich jest 2. cl{mek
nejdelši, a v pffvescfch genitalnich tim, že pfivesky zpodni u Psychornyie
nedokonalc jsou vyvinuty ..
PsycllOmyia pusilla F. Sarajevo
26./VI1., na Miljacce, 28./VII. potok Bistrik;
Mostar
18./VIII., sklepana se stromu pri ceste ku pramenu
Jasenice
, a 25.jVIII., u pramene Jasenice.
RIlJ1acophila septentrionz's M c La c h. S, ara j evo 26/VII.
potok Bistrik ;
G ora ž d a 9./VIII. potok GlamocskY:
RhJ'acophila tristis P. Rog ati c a 5/VIII., velmi hojne pri potoku Rakitnici
v rokli GoraŽdanskc.
RhyacojJhila Meyeri M c La c h. Sa raj evo 28./VII., spofe pri potoku
Bistriku .
.-11!otriclzia palkcornis
E at. Jediny kousek chycen vGo raž d e 9./VIII.
na Drine.
H.J'droptila sparsa C u r t. M o s tar 21jVIII.
nekolik kusu chyceno v Hotelu
nad Neretvou vecer na lampach, 25.jVIII. pri pramene Jasenice.
130
Ji.l'dropti/a oem/ta
O.t)'ethira .Jalcata
E a t. Pramen Bunice \l :\10 s tar li 23.V II I. \'clmi hojn6.
ort. I\I o st a r 25. VILI. u pramene Jasenice velmi hojne.
1\1
B. Panorpata.
Pallorpa a/pilla R b. Sa raj evo 28./VII. Trcbovic.·
Plllzorpa gennallim
L. Sarajevo
28.1VII. Trebovic.
Goražda
7.,VlII.
les na str<'mich na pravem bi'chu Driny.
P..!lZorpa C0711111unis
L. val'. dzffinis Mc Lach. Rogatica 2. VIlI. v ki'od na
bfehu Rakitnicc, 3. VIlI. v dubine na levem bi'ehu Rakitnice;
Go raž d a
7./V III. lesyna
stranfch na pravem bi'ehu Driny.
C. Neuroptera.
Rapludia
JlaviPes
S·tein.
Rogatica
3.:VlII.
dubina na len~m bi'ehu
Rakitnice.
Coniop/Er)l;!;psoczformis eur t. Rog ati c a 6.'VlII. borovy lesik za vojenskym
cvicistem.
" Coniopteryx Zae/eu, Wes m. Sa r aj evo 26.jVlI. ki'oviny na svazich Trebovice; Rog ati c a 3.jVIII. dubina na levem bi'ehu Rakitnice, 6. VIlI. borovy lesik za vojenskym
cvicištem;
Go raž da 9./VIII. ki'ovi na bi'ehu
Driny. l\ektere exemplary
vyznacujf se tim, že pi'icna žilka mezi obema
vetvemi radia usti ve vetev pi'edni temei' ve vrcholu jeji vidlice.
ConiopteJYx a/eyrodifoymis
St. Rog ati c a 3.jVlII. dubina na levem bi'ehu
Rakitnice.
Hel1Zerobius coneimms St. Rog a ti c a 6. VIlI. v borovem hajku za vojenskym
cvicištcm.
Hemerobius illeonsPieuus l\1 c La c Il. Rog ati c a 6.jV II I. v borovem lesiku
za vojenskym cvicištem.
Hemerobius nitidu/us F. Rog ati c a 6. 'VIlI. v borovel11 lesfl~u za vojenskYl11
cvicištcm.
'
Hem.erobius mieans O I i v. Rog ati c a 4. VIlI.. spoi'e sklepan s habru pi'ed
sedlem Jabuka nad Pracskym
mostem;
Go raž d a 7./VIIl. na vyšinach
na pravem bi'ehu Driny.
Hemerobius
IW71lu/i L. Rog ati c a 4. VIlI. spore na habrech v lese pred
sedlem Jabuka nad Pracskym l110stem; Go raž d a 7.,'VIII. na vyšinach
na pravem bfehu Driny a 9JVIII. ph potoce Glamocskem .
.1vJegaZo1nus Izir/us L. Lfskovc kf-oviny na svazich Trebovice n S ara j eva
26. a 27.jVII ..
OSlJZ}'ZUSmaeulatus
F. Bistrik u Sarajeva
8.VII.;
Goražda 7. VIlI., potucek lesni na svazfch nad pravym bi'ehem Driny.
{./lr)'sopa vuZgaris Seh n. Sa raj evo 27.jVII. ki'oviny na brezfch Miljacky;
Rogaiica
2.VIII.
ki'oviny na bi'ezfch Rakitnice;
Rogatica
3.jVIII.
mladi dubina na level11 bi'ehu Rakitnice;
Rog a ti c a 6.jVIII., borovy hai
za vojenskym cvicištem;
Go raž d a 8./VIII. (Idoli Glamocskeho;
G 0Mostar
l8./VIII.
ražda
lO.fVlII. vrbiny ll3. bi'ezich Driny u Medjedje;
dub ph ceste ku pramenu
Jasenice;
.NI o s tar
19-.'VIII. luka a kfoviny
podel potoka Radobolje.
M o s tar 25.jVIII. ki'oviny na bi'ehn pramene
Jasenice.
Skoro u všech exemplaru jsou subkostaIni
konce žilek v poli
krajnfm kfidel pi'ednfch cemou teckou opati'eny, a nektere žilky u koi'ene
ki'fdel zfetelne nacemale;
rovnež tak ve ki'fdlech zadnich.
Cll1ysopa mieroceplzaZa Br. Rog ati c a 2./VIII. krovi podel Rakitnice. G 0raž d a 9.jVIII. (Idoli potoka Glamocskcho;
Go raž dalO/VIlI.
vrbiny
na bi'ehu Driny u Medjedje.
131
,
Cllrysopa tenclla, Sc h n, Sa raj evo
2S,iVII. na Trebovici;
G o I' a ž d a
9.'VIII, udoH Glamocske;
.iVIostar 25.jVIII. pramen Jasenice,
CJI1:J'sopajlaz'ljr01lS Br. M o st ar 17, 'VIlI. na ladech pri Neretve; l\I o st ar
25,/VIII. u pramene Jasenice,
ClIITsopa aspersa \V es m. S ara j evo 27.iVII. na krovinach na brezich
11'1iljacky, 2S./VII. na Trebovici;
Rogatica
2./VIII. na krovinach pode]
Rakitnice;
Rog ati e a 3./VIII.
v mlade dubine na levem brehu Rakytnice;
Rogatica
4./VIII. ve velkem hvozde asedie
Jabuka;
Gol' a ž d a 7./VIII. lesy na stranfeh na pravem brehu Driny;
Go raž d a
9.NIlI. ud oH potoka GlamoCskeho.
i
Druh tento jest nejobecnejšim
vedle C h r. v u I gal' s, aja kladu zde
jmcno a s per s a, abych vytkl, že tato forma jest zastoupena,
ac uznavaI11.,
že eh r. a s per s a, pra s i n a, Ze II eri a bezpochyby
a b dom n a I i s jsou
pauze,ruznymi formami tehož druhu, kteremu pak jmeno Chr. prasina naležf.
Exemplihy zde uvedene shoduji se v tom, že žadny i, ni eh nema pricne
žilky veskrze cerne, nybrž pou ze na koncfeh;
take neni pronotum nikdy
dokonalymi hnedymi pruhy opatfeno,
ac v tomto, oh ledu nejvfce nektere
kusy C hr. pra s i n a se približuji, vetšinou však nachazime na pronotu
pouhe tecky.
Zajfmavo však jest, že cela rada kusu ma na temene dve
vice mene zretelne, zpravidla hnede tecky, cimž b1fžf se C h r. Ze II eri
Seh n., jinak však uplne shoduji se s kusy praye C h r. a s per s a, se kterymi
na stejne loka]ite byly sbfrany. U 4 pak z teehto kusu teckami na temene
znamenanyeh naehazfme stopy po temnych teckach na prednfch kroužcfch
zadecku; jediny kus ma po male tecee vzadu na prvem clanku tykadlovem.
Ce)kem svedcf tato rada exemplaru,
že skvrnitost u tahoto druhu, jakož
bezpochyby i u ostatnfeh druhu Chrysop, jest velmi promenliva ; dale naabyehom tak
S\'edcuje tomu, že C hr. a s per s a \tV e s m. nam predstavuje,
j'ekli, strednf tvar velmi promenliveho
druhu, jehož krajnfmi tvary jsou
C h r. pra s i n a B u r m. C h r. a b dom i n a I i s B r. a C hr. Ze II eri Seh n.
a po pffpade i C h r. ven t r a I i s C u r t.
i
OIlJ'sopa ventralis C u r t. Trebovic
u Sa raj eva 2S./VII.
Všeeky ctyri
exemplary
zde sbfrane maji na temene
hlavy zfetelne dve tecky, na
sHchnf strane na každe strane pred pffcnym kylem jednu velkou tecku,
ktera u jednoho kusu jest trochusetfela;
pri postrannim
kraji prednf
šfje jsou u jednoho kusu dve, u ostatnfch 3 velke zretelne cerne tecky;
pf'edni plocha mesonota nese dva zretelne cerne body;' u jednoho kusu
jsou take na prednf ploše metanota dve slabe tecky naznaceny.
Rog at i c a 3jVIII. dva kusy, z nichž jeden ma temennf tecky velmi slabe,
sotva viditeIne naznaceny, kdežto druhy jieh zcela pohf'ešuje; pronotum
ma na každe strane jednu tecku pred kylem pffcnym a pri kraji 3 velmi
zfetelne tecky; na mesonotu jsou dve velmi velike a zretelne tecky a kus
bez temennfch tecek ma na prvnfch dvou bfišnfch kroužcfeh slabe stopy
temnyeh tecek.
Ol1ysopa alba L. Jediny kus sklepan se stromu na strani eh nad pravym
brchem Driny u Go raž d y 7./VIII.
Cll1J'sopa septe11lpu1lctata Wes m. Goražda
S./VIII. jediny kus sklepan se
stromu na bfehu Driny srne rem k Foce.
Ol1)'Sopa abbreviata Curt.
Jediny kus chycen 27./VII. v kfovinach
na
bfezieh Milj,acky u Sa raj eva.
Cltrysopa tricolor Br.
Jediny kus chycen 6./VIII.
v borovem
hajku za
\'ojenskym cvicištem u Rog ati c e.
Ol1popapo'/a
L. Sarajevo
28. VII. Uoviny
podd 13istriku. 27.VII.
kroviny pode! l\filjacky.
Rog ati c a 3.,iVI Il. dubina na levcm brchu
Rakitnice, Go raž da 9: V 111. pri potoce Gbmocskcm.
Formica/eo tetragra7ll7lliClts F. M o s tar 17.jVIlI. jediny kliS chycen na mokre
Ioucce pri potoce Radobolje.
Creagris p/lImbellS O I v. Velmi hojny na ladech a strništich okoIf Mostarskcho 16. a 18./VIII.
J/facrol1emurus appendiw/atlls
Lat r. Dosti hojny na strništfch i ladech okoJi
Mostarskcho
16 ..IVIII. a u pramene Jasenice 18./VIlI.
i
D. Cor rod e n t i a .
..
.r1mplzigerontia bifasciata Lat r. Sa raj evo 25. a 28. V III. v lfskovcm krovi
u potoka Bistriku.
Psocus nebulosus St. Rog a ti c a 6./VIII. v borovcm lesiku za vojenskym
cvicištem hojny.
Psocus 4-maculatus Lat r. Rog ati c a 4./VIII. v le.sich u Pracskcho
mostu.
Grapltopsocus cruciatus L. Rog ati c a 2.jVIII. na Uovi nabrehu
Rakitnice;
tamtež 4.jVIII. v lesich nad Pracskym mostem.
Stenopsocus immaculatus
St. v borovcm
hajku za vojenskym
cvicištem
u Rog ati ce, 6.jVIII. velmi hojne.
,Elipsocus
CJ'anops R o st. Rog ati c a 4.jVIII. v lesich nad Pracskym mostem
pred sedlem Jabuka.
Caecilius fuscopterus
Lat r. Go raž d a 9.jVIII. sklepan s krovi na bi'e hu
Driny.
Ca.ecilius flavz'dus et. Rog ati c a 2.jVIII.
v hajecku dubovcm na le\'em
brehu Rakitnice a 4.jVIII.
v lesich nad Pracskym mo stem pred sedlem
Jabuka.
Penpsocus pltaeopterus S t. Sa raj evo 25., VIlI. sklepan s Jiskoveho Uovi
na svazich Trebovice.
E. Plecoptera
Perla maxz''lJla S c o p. Go raž d a 8. a lO/VIlI.
na Drine.
Utloroperla grammatica
S c o p. Rog ati c a 2.jVIII. potok Rakitnica.
Nemura nitida P i c t. Ke druhu tomuto pocitam radu exemplaru sbiranych
u Sa raj eva 25. a 28./VIII.
u potoka
Bistriku a jinych potucku
na
svahu Trebovice.
G e r s ta. c k era
spisovatele po nem nasledovavši
vy9 N.
mitili tento druh Pictetliv apoložili
jmcno jeho jako synonymum
lateralis Pict., a ješte kompIikovanejši
se stala vec tim, že Mo r t o n pokladal druh GersUi.ckerem
jako N. lateralis
Pict.
oznaceny za
Nemura
marginata
Pict.
Ja považuji Nemura
nitida
Pict.
za
dobry druh, ktery s N. I at era I i s G e rs t. (nec Mo r t.) jest sice pi'ibuzen,
ale dokonale rozdiIny.
Nemaje cerstvcho materialu nechci se pokoušeti
o definitivni rozlušteni techto otazek.*)
Shora zminenc exemplare
shoduji se dokonale s popisem, ktery podal
p i et e 1. Zbyva mi podati zde podrobnejši
popis genitaIii.
Pred radou let
posIaI jsem p. Mo r t o n o v i exemplary
pod jmenem n i t i da P i et., a on
*) Myslim však, že mužeme na velikou zkušenost a osvedcenou obratnost Pictetovu
uplne spolehnouti averiti,
že meI pred sebou skutecne druh, ktery'i od marginata
i latera!is
byl rozdilny;
že by by! obe' pph!avf jako ruznc druhy popsal, nezda se
by ti nijak pravdepodobnym,
ponevadž
ukazal, že dovede pohlavi u Perlid dobre
rozeznavati.
133
pi"iznavaje jejich spceifiekou ruznoSt' podava vJ"kresy genitaIii d. Bohužel
nebyly ani kusy, ktere jsem mu posla I, ani kusy, ktere jsem pro svou sbirku
podržel, {tplne dospele, a proto vykresy jeho nepodavaji spravne podob)'
jednotlivych
casti.
Stfedni pole 9. oblouku bfišniho (lam. subgenitalis) ma obvyklou petiuhlou pod obu a jest na konci v dosti dlouhy nahoru zahnuty cipek prodiouženo; jevi jako u jinyeh druhu pficne vraskovani.
Privesek u kor'ene
chlopne podplodni
jest široky, ke zpodu mirne zuženy a tvori u kofene
vysoky kyl; konee jest zakrouhteny.
Zadni kraj 9. oblouku hfbetniho jest
hluboce a dosti široce trojuhle vykrojen. Postranni casti kroužku desateho
vynikaji pouze jako polomesicite
casti za postrannim
krajem kroužku 9.
a jsou oporou kratkym,
siinym, jednoclennym
štetum.
Po každe strane
konecne trojuhle casti chlopne podplodnf naehazi se phtrojuhla cast, ktera
na konci prodloužena
jest ve plochy rohovity vYbežek.
Mo r t o n nazyva
je vzhuru obracen}'mi trnovitymi poehvami. Morfologicky vyznam jieh nenf
jisty, ac lze pfedpokladati,
že odpovfdajf premenenemu
10. brišnimu oblouku,
nebo chlopnim podhtnfm. Konec techto pffvesku jest tak vykrojen, že tvoff
dva trnovite cipy, ku kterym ješte nekdy jeden kratši trn se phpojuje. Na
strane hfbetni vznika pyjovity vybežek, ktery jest ukorene
silny, ponenahlu
se zužuje a konci v uzky zaostreny žlabek.
Samicka neukazuje žadnych napadnejšieh
znaku.
Leuctra fU.$civentris S t. Sa raj evo 28.jVIII. potok Bistrik.
F Odonata.
'S)'mpetrum jlaveolum L. M o st ars k o blato 20.jVIII.
S)'1lZjJdrum 1IZcridz'onalJ SeI. Rog ati c a 4.jVIII. na svazich nad Pracskym
mostem pre-d sedlem Jabuka. Mostar
17. a 18.jVIII. ph Neretve 20.jVIII.
Mostarsko blato, a 25.jVIII. pramen Jasenice .
.s.J'~etritm strf.olatu'!,' eh a r p. Rog ati c a 4./VIII. na svazich nad Pracskym
mostem pred sedlem Jabuka.
I:ib:llula-dejJ1-essa'L.
Rog a ti c a 4.jVIII. na svazich nad Pracskym mostem.
Ort/zetrum brunneU1l$ F o n s. M o s tar s k o blato 20.jVIII.
C(}rdule~ster bidentatus SeI. Go raž d a 9./VIII. u potoka GlamoCskeho.
Acschna mixtar Lat r. M o s tar 23.jVIII. u pramene Buny, 25.jVIII. u pramene'1<lsenice ..
Caloptery'; •••.
virg} L. Rog ati c a 5/VIII. vGoraždanske
rokli.
Lejjes_ji{sca V. d. L i n d. Rog ati c a 3.jVIII. v krovf na svazich na levem
brehu Rakitnice, Mostar 16.jVIII. na brezich N eretvy 17.fVIII. pri potoce
Radobolje.
Le7fts barbar7;l F. V oko1f Rog ati c e 2., 3. a 6. - všady na krovinatych
16. a 18.jVIII. pri Neretve, 17.jVIII. u potoka
iiiTst'ech hojne, Mostar
!3-ado~lje 20.jVIII. Mostarsko blato.
&'Y-cnemi.J.,Pe!mzpes P a a s M o st a r 18. a 25.fV1II. ph pramenu Jasenice.
Il
17.jVIII. pri potoce Radobolje,
18.jVIII.
Agrion na1.a} Hans.
Mostar
li pramene Jasenice, 20.jIII. Mostarsko blato.
Ag;;on-;;;milio' C h a r p. Sa r aj evo 27.fV1I. pri Miljacce; M o ~tar 16./VIII.
ph Neretve, 17.jVIII. u potoka Radobolje,
18. a 25. u pramene Jasenice;
20.jVIII .. Mbstarsko blato.
Agri2!!. Linden# SeI. Mostar 16.jVIII. pri Neretve,
17.jVIII. pri potoce
Radobolje, 20.jVIII. Mostarsko blato.
_.~ •..•
-.,
131
(7'.
E p h l' III eri da.
l:-p/IC11leradanica nItill. Sarajevo
n.VII.
na svazich Trebovice;
Rogatica
2..VIII. u potoka Rakitnice;
Goražda
9. VIlI. li potoka Glamocskcho.
Leptop/dcbia sub7Tla7xinata St. Rog ati c a 2. VI TI. u pot(jka Rakitnice,
HabrophZebia Zauta M. La c h. Rog ati c a 2. a 5. VIlI. u potoka Rakitnice
.cp/toJlcrdla igllita P oda. Sa r dj evo 27. VII. li Miljacky.
Badis tmax
E a t. Rog ati c a 2./VIII. u potoka Rakitnicc,
-t VIlI. nad
Pracskym mostem;
l\l o s tar 18. 'VII. u Neretvy.
Eadis pU11Zilus B li I' m. lVIo s tar 25. VIlI. u pramene Jasenice.
et. S a I' aj evo 28 VII. na Trebovici;
Rogatic3.
R/titrogma
scmicolorata
2.,'V III. u potoka Rakitnice.
Rhitrogma
aurantiaea
Burm.
l\Iostar
16. a 22 .. VIlI. ph Neretve. GoI' a ž d a 7./VIlI. u potucku
v leslch na svazfch na pravcm bfchu. Driny.
,Ecdyurus forcipula
Kollar.
Sarajevo
26. a 28.fVII. li potoka Bistriku
a na svazich Trebovice;
Rog ati c a 2.!VIlI. u potoka Rakitnice.
Ecd)'ltrus ~'C1ZOSUS F. G o I' a ž da 9./VIlI. u potoka GlamoCskcho.
Ecd.yunts insignis E a t. M o st a I' 25.lVIII. pramen Jasenice.