Interiéry zámku v Novém Műstű nad Metují v Jurkoviăovű a

Interiéry zámku v Novém Mûstû nad Metují
v Jurkoviãovû a Janákovû úpravû
Kvûta K¤ÍÎOVÁ
Zámek v Novém Mûstû nad Metují je ve svém
doby.“ V oslavné architektovû monografii z roku
jádru stfiedovûkou stavbou. Bûhem druhé poloviny
1929 od Franti‰ka Îákavce se pak v kapitole
16. století zde své sídlo radikálnûji – v renesanã-
Zámky, hrady, hfibitovy a pomníky o Novém Mûstû
ním stylu – pfiebudovali Stubenbergové, po nich
doãteme: „Dnes sídlí na zámku ãlovûk ãistû ná‰,
pak v ranû barokním duchu Lesliové. V té dobû tu
pruÏn˘ a elegantní muÏ, jehoÏ v˘razn˘, po americ-
pracovali ital‰tí mistfii Carlo Lurago, Domenico
ku oholen˘ obliãej vnuká pfiedstavu rovné, pfiímé
Rossi a For tunato Duretti. V zámeck˘ch interié-
pracovní energie a rozmyslné podnikavosti, se
rech se do dne‰ních dnÛ dochovala mimofiádnû
svou chotí milé ãeské tváfie, moudrou a laskavou
bohatá plastická a malífiská v˘zdoba. Nároãná
tohoto velikého sídla hospodyní… Stavebník
‰tuková dekorace je dílem Giovanniho Battisty Bi-
a stavitel byli tu v‰ak i pfied delikátním problé-
anchiho, jenÏ v Novém Mûstû pÛsobil v letech
mem, jak˘ s lety pfiib˘vající citlivosti v oboru
1655–1660. Fresky – pfieváÏnû s biblick˘mi a my-
ochrany památek zvlá‰È naléhal na dobré rozfie-
tologick˘mi námûty – vytvofiil ·krétÛv vrstevník Fa-
‰ení: zámek Novomûstsk˘ mûl b˘ti konservován
bián Harovník (patrnû 1637–1683), autor obdob-
jako historická památka, nemûl v‰ak b˘ti mrtv˘m
né v˘zdoby na nedalekém zámku v Náchodû. Jak
museálním pfiedmûtem, n˘brÏ zároveÀ a pfiede-
dokládá star‰í historická dokumentace, byly novo-
v‰ím slouÏiti jako Ïivé sídlo obytné, úãelné i re-
mûstské zámecké interiér y upravovány i bûhem
presentaãní. Îe Jurkoviã bude míti cit a lásku pro
1
18. století.
‚starinu‘, bylo zfiejmo kaÏdému, kdo znal jiÏ jeho
V archivním fondu zachované historické fotogra-
usilování o záchranu památek umûní lidového.
2
Na druhé stranû jsme poznali, jak horliv˘m stou-
Ta zanikla ãi byla zakryta po roce 1908, kdy chát-
pencem moderního bydlení se stal tento archi-
Obr. 1. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, Jídel-
rající zámek zakoupili bratfii Josef (1862–1951)
tekt pfii navrhování sv˘ch vil, jako bydli‰È ãeského
na v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoarchiv
a Cyril (1863–1953) BartoÀové – úspû‰ní podni-
ãlovûka. Zde, v Novém Mûstû, bylo potfiebí dáti
NPÚ)
katelé v náchodském textilním prÛmyslu. Nûktefií
tento moderní obsah do starobylého rámce, kdyÏ
novomûst‰tí obãané se pr ˘ zprvu domnívali, Ïe
ten rámec sám byl od zkázy zachránûn, oãi‰tûn
hodlají pfiestavût historickou památku na továrnu.
a opraven.“
fie ukazují rokokovou v˘malbu salonÛ i chodeb.
1
3
■ Poznámky
Noví majitelé v‰ak zaãali zámek upravovat na re-
Cyril BartoÀ Jurkoviãe zároveÀ poÏádal, aby se
prezentaãní a pohodlné rodinné sídlo. Za tím
zab˘val také dal‰ím rodov˘m sídlem – zámkem
1 O architektonickém v˘voji objektu více viz Jakub PAVEL:
úãelem oslovili tehdy jiÏ známého a vyhledávané-
ve Zbraslavi u Prahy (1911–1913). Architekt me-
Nové Mûsto nad Metují – Mûstská památková rezervace,
ho architekta slovenského pÛvodu, ãlena ãeské
zitím vypracoval návrhy na pfiestavbu letoviska
státní zámek a památky v okolí, Praha 1962, a novûj‰í
4
architektonické moderny Du‰ana Jurkoviãe
Harasova u Mûlníka pro kníÏete Lobkowice, od
(1868–1947). Ten od nich dostal krátce pfiedtím
roku 1923 se vûnoval Kunûtické Hofie a na Slo-
2 Na historick˘ch snímcích uloÏen˘ch v zámrském archi-
(roku 1908) za úkol pfiestavût star˘ ml˘n v Pekle
vensku pak zámeãku ve ·tiavnici, dále zvolen-
vu je patrné, Ïe nûkteré partie této v˘malby byly zfiejmû
u Náchoda a mûl za sebou i realizaci nedalekého
skému, oravskému a bratislavskému hradu. Dne
na samém poãátku 20. století pfiemalovávány a upravo-
letoviska v Rezku (1900–1901) pro rodinu Bartel-
1. dubna 1919 se Jurkoviã jako vládní komisafi
vány v secesním duchu.
musovu. VídeÀsk˘ ãasopis Das Interieur navíc ro-
ujal na Slovensku novû zfiízeného úfiadu pro za-
3 Franti‰ek ÎÁKAVEC: Dílo Du‰ana Jurkoviãe – kus dûjin
ku 1904 pfiinesl zprávy o nov˘ch Jurkoviãov˘ch rea-
chování umûleck˘ch památek.
ãeskoslovenské architektur y, Vesmír, Praha 1929,
5
publikace Ivana âE·KY.
lizacích, brnûnsk˘ch nábytkov˘ch souborech, coÏ
Ve stejné dobû, kdy fie‰il novomûstské zadání
jistû pfiispûlo k vût‰í propagaci architektovy práce.
BartoÀÛ, upravoval Jurkoviã pro zahradního archi-
cích H. Mandysová a novûji Pavel Zatloukal.
Jurkoviã pro Bar tonû pracoval od roku 1908, in-
tekta a podnikatele v oboru ovocnáfiství Jaroslava
4 Nûkdej‰í vyhledávané letovisko v Harasovû u Mûlníka
tenzivnûji pak v Novém Mûstû nad Metují mezi le-
Veselého zámek Molitorov u Koufiimi. Oba soubûÏ-
se v souãasné dobû (po restituci a prodejích) nachází ve
ty 1911–1914, pozdûji i v letech 1924 a 1930.
nû vznikající projekty jsou v mnoha ohledech pfií-
velmi zdevastovaném stavu a nadále beznadûjnû chátrá.
6
s. 161 an. Jurkoviãovo dílo zhodnotili ve sv˘ch publika-
Ve Zlaté Praze roku 1911 komentoval Václav
buzné. Práce v Molitorovû probíhaly zhruba v letech
5 Obsáhlou Jurkoviãovu a Paclovu dokumentaci ke Kunû-
Tille novomûstské podnikání tûmito slovy: „Dnes
1908–1911, v Novém Mûstû pak 1909–1914
tické Hofie uchovává plánov˘ archiv ústfiedního pracovi‰tû
v‰ak, aãkoliv hemÏí se je‰tû celé pfiedzámãí i ná-
a je‰tû pozdûji.
Národního památkového ústavu v Praze.
dvofií zástupem horeãnû spûchajících dûlníkÛ, aã-
V obou pfiípadech interiérového zámeckého fie‰e-
6 Z movité v˘bavy stylov˘ch molitorovsk˘ch interiérÛ se
koliv po v‰ech chodbách a sálech prvního patra
ní se Jurkoviã – absolvent vídeÀské vy‰‰í prÛmys-
dnes na místû nedochovalo témûfi nic. Zámek se dlouhou
stojí le‰ení, bu‰í kladiva a pfiebíhají neúnavní pra-
lové ‰koly – projevil jako protagonista rakouské
dobu nacházel v neutû‰eném stavu, nová majitelka by
covníci, nab˘vá jiÏ staré sídlo nové a skvûlé po-
secese. Je znát architektovo souznûní s dílem vrs-
v‰ak jiÏ mûla zaãít s obnovou.
134
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û
tevníka, moravského rodáka, tehdy nejproslulej‰í-
Umûfien˘, elegantní vzhled molitorovsk˘ch zá-
ho rakouského architekta Josefa Hoffmanna
meck˘ch interiérÛ doplnily, byÈ ponûkud naivnû, ná-
(1870–1956), a jeho inspirativní anglickou zku‰e-
stûnné dekorace se stylizovan˘mi motivy pracovi-
ností. Souvisí to s vlnou hlub‰ího rakouského zá-
t˘ch vãel (v pracovnû), vesel˘ch chodsk˘ch dudákÛ
jmu o hnutí Arts and Crafts, speciálnû o takzvané
(v dûtském pokoji) a uÏiteãné, mnoÏící se drÛbeÏe
Scottish Art Nouveau architekta Charlese Rennie-
(v loÏnici). Na dobov˘ch snímcích molitorovsk˘ch
ho Mackintoshe. Josef Hoffmann se stal roku
interiérÛ nenajdeme jiné neÏ Jurkoviãovy nové
1903 zakladatelem proslulé dílny na v˘robu luxus-
a jednotné nábytkové sestavy. Star‰í kusy mobiliá-
ních umûleckofiemesln˘ch pfiedmûtÛ Wiener Werk-
fie ãi drobné historické pfiedmûty se tu neuplatnily.
stätte, Du‰an Jurkoviã posléze intenzivnûji spolu-
Z obrazov˘ch dûl upoutá na‰i pozornost jen olejo-
pracoval s v˘tvarníky sdruÏen˘mi v ãeském Artûlu,
malba – figurální scéna v loÏnici – zfiejmû práce ma-
zaloÏeném v roce 1908.
Na rozdíl od sv˘ch ran˘ch prací uplatnil Jurkoviã
v koncepci interiérové v˘bavy novomûstské i moli-
2
lífie Hugo Boettingera (1880–1934). Na tohoto
umûlce Jurkoviã posléze pamatoval i s podobnou
zakázkou v Novém Mûstû nad Metují.
torovské zámecké rezidence u‰lechtilej‰í, kon-
Ve srovnání s Molitorovem bylo BartoÀovské no-
venãní a stfiízlivé formy. Uãinil tak zfiejmû v souladu
vomûstské zadání obsahovû i ãasovû daleko ná-
s pfiáním majitelÛ, ktefií jako úspû‰ní podnikatelé
roãnûj‰í, zámek rozlehlej‰í a poÏadavky majitelÛ
usilovali o vy‰‰í spoleãenské postavení a uznání.
osobitûj‰í a rÛznorodûj‰í. U architekta zadali nejen
Po roce 1908 byl podle architektova plánu labyrint
vyprojektování interiérové v˘bavy, ale kromû návr-
komorních místností molitorovského zámku v po-
hÛ celkové úpravy exteriérÛ areálu i zprostfiedko-
mûrnû krátkém ãase vybaven kvalitními nábytkov˘-
vání nákupÛ umûleck˘ch pfiedmûtÛ a navrÏení je-
mi sestavami, vyroben˘mi brnûnsk˘m Dûlnick˘m
jich umístûní v salonech a na chodbách.
Obr. 2. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek po
druÏstvem stolafisk˘m. Stavební akci i zde vedl
Novomûstsk˘ zámek vyÏadoval JurkoviãÛv soustfie-
Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoarchiv
dlouholet˘ JurkoviãÛv spolupracovník praÏsk˘
dûn˘ zájem a bylo tu nutné poãítat i s respektová-
NPÚ)
architekt Jan Pacl. Molitorovsk˘ vestibul se sloupy
ním fiady památkov˘ch hodnot. Nicménû historické
Obr. 3. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, stav
z místního ãerveného pískovce a pfiilehlé místnos-
snímky nás informují, Ïe nûkteré z nich vzaly i tak
v roce 2005. (Foto J. Novotn˘)
ti nedoznaly velké zmûny. Zato v patfie Jurkoviã rea-
za své.
Obr. 4. Molitorov u Koufiimi (okres Kolín), zámek, Pra-
3
covna v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘, fotoar-
lizoval honosnou jídelnu, která pfii honech mohla
Na rozdíl od Molitorova je v Novém Mûstû nad
pojmout i vût‰í spoleãnost. Nov˘, hmotn˘, aÏ
Metují patrnûj‰í snaha o osobní reprezentaci, zdÛ-
hfimotn˘ strop tu byl stejnû jako nábytek namofien
raznûní dosaÏeného spoleãenského postavení
ãervenû a opatfien zelen˘m dekorem. Jiné kusy za-
a posléze i zájem o demonstraci národního uvû-
nûj‰í úpravy. V té dobû jiÏ ãelní stûnu architektem
fiízení pfiilehl˘ch salonÛ mûly barvu olivovou. Dût-
domûní majitelÛ. Ve v˘zdobû zámeck˘ch novo-
dfiíve zmûnûného Îebrového sálu namísto podo-
sk˘ pokoj záfiil bíle, javorové dfievo loÏnice bylo po-
mûstsk˘ch interiérÛ se motivy vlasteneckého cha-
bizny mocnáfie Franti‰ka Josefa I. zdobil por trét
necháno v pfiirozené podobû, zdobila je v‰ak navíc
rakteru objevily je‰tû v˘raznûji po vzniku nového
Tomá‰e G. Masaryka.
perleÈ.
státu, zejména ve 20. letech, pfii dal‰í fázi nároã-
chiv NPÚ)
Jurkoviã a pozdûji zejména Janák s Kyselou dali
v Novém Mûstû jasnou formu takzvanému národnímu dekorativismu. Byl na ãeské v˘tvarné scénû
4
proklamací uvûdomûlého vlasteneckého cítûní,
motivován idejemi nové ãeskoslovenské republiky.
V dobû prosazujícího se internacionálnû orientovaného funkcionalismu a konstruktivismu ‰lo pfiitom
o jisté evropské specifikum.
Roku 1910 navrhl Jurkoviã – je‰tû v secesním
duchu – nev‰ední interiér novomûstské zimní zámecké zahrady. K dekorativnímu obloÏení stûn
bylo pouÏito kaménkÛ a ‰keblí z fieky Metuje. V˘sledn˘ efekt charakterizuje zmínûná Jurkoviãova
monografie Franti‰ka Îákavce z roku 1929 nad‰en˘mi slovy: „Jako bychom tu byli pod vodou,
v nûjaké fiíãní síni, tak jako pohádkov˘ Ilja VolÏanín v pískovém paláci na dnû své matiãky Volhy.“
Nábytková souprava této místnosti svou povrchovou úpravou imituje bambus a rákos. Keramické
kvûtinové sestavy a alegorické figur y jsou zde
i v dal‰ích zámeck˘ch prostorách vût‰inou dílem
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û
135
136
5
6
7
8
9
10
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û
Obr. 5. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
nerealizovan˘ návrh loÏe pro Velkou loÏnici hostÛ podle
D. Jurkoviãe, Oblastní archiv v Zámrsku. (Reprofoto
J. Novotn˘)
Obr. 6. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
Velká loÏnice hostÛ realizovaná podle návrhu D. Jurkoviãe, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf )
Obr. 7. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
tzv. Pokoj mladého muÏe v Janákovû pÛvodní úpravû.
(Reprofoto J. Novotn˘, fotoarchiv NPÚ)
Obr. 8. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
tzv. Pokoje mladého muÏe, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf )
Obr. 9. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
Velká síÀ v Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. Novotn˘)
Obr. 10. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
11
Velká síÀ po úpravû P. Janáka, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf )
Obr. 11. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
loÏnice BartoÀÛ, realizace podle návrhu D. Jurkoviãe,
‰ablonovou v˘malbou. Mobiliáfi sestává pfieváÏnû
nûním loveck˘ch trofejí, ale i se souborem rusk˘ch
souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf )
z barokních a novobarokních kusÛ nábytku. Roz-
dfievofiezeb, takzvan˘ch tala‰kinsk˘ch talífiÛ. V Ta-
paãit˘m dojmem na nás pÛsobí aranÏmá textilní
la‰kinu zam˘‰lela svého ãasu knûÏna Tûni‰ovová
draperie uchycené na stûnách pomocí hlav puttÛ
obrodit lidové umûní podle návrhÛ souãasn˘ch rus-
Johnové
– v tomto pojetí snad spí‰e „gilotinovan˘ch amor-
k˘ch umûlcÛ (Miljutina, Roericha a Bilibina). Na
(1884–1962). Nûkteré z prací umûlkynû, která
kÛ“ – pÛvodem dozajista z rozloÏeného barokního
chodbû jsou dodnes rozmístûny tûÏké lavice lidové-
u BartoÀÛ také tvofiila, byly urãeny pro exteriéry
oltáfie.
ho, opût ruského typu. Zdobí je robustní dekorativní
sochafiky
a
keramiãky
Heleny
K ranûj‰ím Jurkoviãov˘m interiérÛm na zámku
fiezba. MoÏná, Ïe tato manifestace slovanského, aÏ
V Oblastním archivu v Zámrsku je uloÏen ob-
v Novém Mûstû nad Metují patfií je‰tû Îlut˘ pfiijí-
rusofilského ladûní pozdûji souvisela i s historick˘-
sáhl˘ a dosud opomíjen˘ fond plánÛ, kresebn˘ch
mací salon, Jídelna a Velká loÏnice pro hosty. Me-
mi událostmi – s hrdinstvím na‰ich legionáfiÛ v Rus-
návrhÛ, korespondence, fotografií, úãtÛ a dal‰ích
zi akvarelov˘mi kresbami jsou v zámrském archivu
ku. Mohla b˘t odrazem jejich dojmÛ a vzpomínek
unikátních materiálÛ osvûtlujících postup prací
uloÏeny návrhy na fie‰ení obou zámeck˘ch loÏnic.
na tamní lidovou kulturu, jak se s ní seznámili bû-
na novomûstském zámku. Na‰li jsme zde i vari-
Ukazuje se pfiitom, Ïe Velká loÏnice byla zprvu pro-
hem svého strastiplného putování pfies celou Rus
antní Jurkoviãovy skici k v˘zdobû a v˘bavû interié-
jektována se sestavou impozantního loÏe typu an-
na Sibifi a do Vladivostoku.
rÛ i pozdûj‰í práce Pavla Janáka (1882–1956).
tického chrámu na podestû a se závûsy. Realizo-
VzpomeÀme je‰tû na tomto místû, Ïe jsme
Z dokladÛ také vypl˘vá, Ïe si majitelé jako pfiíleÏi-
vána v‰ak byla nakonec v decentnûj‰í podobû.
v zámrském archivu objevili i prosebn˘ JurkoviãÛv
tostné exper ty k sobû na Nové Mûsto postupnû
Zde pfii svém pobytu na Novém Mûstû nocoval
dopis novomûstskému mecená‰i (psan˘ poãátkem
zvali na odborné konzultace historiky umûní Karla
prezident T. G. Masaryk.
roku 1911), v nûmÏ jej Ïádá, aby architektovi svou
zámku – do parku a zahrady.
Jídelna sv˘m obloÏením pfiipomíná orientální
pfiímluvou dopomohl k zadání projektu rezidenãní
Archivní materiály hovofií také o tom, Ïe Jurkoviã
salon. PÛvodní dekoraci ãtvercov˘ch polí tvofiil
praÏské vily dr. Karla Kramáfie. Plány okázalé neo-
od BartoÀÛ dostal „pouvoir“ k nákupÛm staroÏit-
soubor cenného sbûratelského ar tiklu – japon-
barokní stavby dne‰ního premiérského sídla nako-
ností i novodobûj‰ích pfiedmûtÛ. S v˘bûrem mu
sk˘ch talífiÛ Imari. Pozdûji jejich místo zaujala se-
nec vypracoval Friedrich Ohmann (1858–1927).
nûkdy pomáhala i „sleãna Johnová“. Zachovaly se
stava porcelánu mí‰eÀské produkce. Îlut˘ pfiijí-
Pozoruhodné jsou v na‰ich souvislostech pfiede-
napfiíklad relace architekta o moÏnosti získat his-
mací salon je svou stfiízlivou elegancí blízk˘
v‰ím interiéry politikovy rezidence. V dekoraci se
torické cennosti z moravského zámku Kun‰tátu
molitorovsk˘m interiérÛm – i tím, Ïe o jeho deko-
tu ne‰etfií rusk˘mi lidov˘mi motivy. V˘zdoba pfiímo
(vãetnû pfiedmûtÛ sakrální povahy), o nákupu
raci mûl Jurkoviã zfiejmû pfiedem jasno, poãítal
demonstruje Kramáfiovo rusofilství a podporu ide-
·krétova obrazu z pozÛstalosti malífie Hanu‰e
s uplatnûním rozmûrnûj‰í figurální scény malífie
jím slovanské vzájemnosti. Ostatnû zásluhu na
Schwaigera i zprávy o vyhledávání hodnotn˘ch
Huga Boettingera s názvem Jaro.
tom mûla také jeho ruská manÏelka.
Mádla, ZdeÀka Wirtha a Vladimíra Novotného.
Za neménû zajímavé prostory novomûstského
Idea slovanské vzájemnosti je ãitelná i v dal-
S poukazem na tyto archivní informace snad
zámku povaÏujeme i spojovací chodby. Na archiv-
‰ích novomûstsk˘ch interiérech; rovnûÏ v tûch,
shovívavûji pfiijmeme JurkoviãÛv ponûkud diskuta-
ních snímcích je patrné, Ïe jsou dnes ochuzeny
k jejichÏ projektování ve 20. letech BartoÀové pfii-
bilní návrh v˘bavy a v˘zdoby rodinné bartoÀovské
o svéráznou dekoraci klenby a stûn ve stylu boha-
zvali pfiedstavitele ãeského kuboexpresionismu
barokní loÏnice. Realizoval ji tfii roky po zimní za-
tého secesního ornamentu lidového typu. Této v˘-
a pozdûj‰ího protagonistu funkcionalismu Pavla
hradû – roku 1913. Jde o zvlá‰tní „kompilát“
zdobû odpovídaly i dal‰í prvky v˘bavy, pfiedev‰ím
Janáka (1882–1956). Architekt se po roce 1918
v prostoru se zachovanou nástropní malbou ze
typ bûhounÛ. Kresby ze zámrského archivu doklá-
ztotoÏnil s tezemi teoretika umûlecké avantgardy
16. století, obnoven˘mi erbovními znaky a novûj‰í
dají, Ïe zde bylo jiÏ pfiedem poãítáno nejen s uplat-
a kubismu Václava Viléma ·techa (1885–1976),
souborÛ porcelánového nádobí.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û
137
12
13
kter˘ za trvalé hodnoty na‰eho v˘tvarného umûní
ba s vedutami na‰ich v˘znamn˘ch památek zde
Obr. 12. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
povaÏoval ornamentalismus, didaktismus a doce-
symbolizovala dÛleÏitost poznání národních dûjin
chodba v pÛvodní Jurkoviãovû úpravû. (Reprofoto J. No-
nûní lidové tvorby. Novomûstská Janákova Letní
pro mládeÏ.
votn˘)
jídelna z roku 1924 ve stylu art deco je vybavena
Podíl Franti‰ka Kysely na v˘sledné podobû zá-
nábytkovou sestavou s dekorativní fiezbou hru-
meck˘ch interiérÛ byl nemal˘. Jeho nástropní mal-
b˘ch forem ruského typu. Soubor byl vyroben
by – aÈ jiÏ figurální, ãi ornamentálnû dekorativní –
pfiesnû podle architektovy návrhové kresby uloÏe-
jsou jímavé sv˘m naivizujícím, vlasteneck˘m poje-
né v Zámrsku.
Obr. 13. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
zámecká chodba, souãasn˘ stav. (Foto L. Imlauf)
tím. O umûlcovû práci pro Bar tonû hovofií detail-
dobûj‰í podobû interiérÛ zámku. V patfie u chod-
Mezi dokumenty archivované bartoÀovské ko-
nûji archivní materiály. Mezi nimi jsou zaloÏeny ta-
by je to kromû jin˘ch detailÛ i vstupní ãást s trub-
respondence jsme nalezli také JanákÛv pfiátelsk˘
ké Kyselovy dopisy novomûstsk˘m mecená‰Ûm,
kov˘m ohrazením. V archivu je navíc uloÏen Janá-
pozdrav zámecké paní, odeslan˘ roku 1937 do
napfiíklad z roku 1923 o v˘zdobû stropu se slo-
kÛv velice schematick˘, funkcionalistick˘ návrh
Nového Mûsta z Ruska. Na pohlednici se zábû-
venskou tematikou, nebo i pozdûj‰í Janákova
jednoduché v˘bavy jedné z intimních obytn˘ch
rem pfiezdobeného historického sálu moskevské-
zpráva o tom, jak lord Runciman pfii náv‰tûvû Pra-
prostor.
ho Kremlu architekt pfiipsal po stranû lichotivou
hy ocenil Kyselovu dekoraci rodinné kaple Barto-
dou‰ku o podobnosti bar toÀovsk˘ch interiérÛ
ÀÛ v chrámu svatého Víta na Hradãanech.
Historické snímky pfiitom dokumentují zajímavou skuteãnost – Janákovi neãinilo potíÏe v No-
Nelze ov‰em opomenout díla dal‰ích ãesk˘ch
vém Mûstû (zfiejmû podle pfiání majitelÛ) bez mi-
Jednou z nejpozoruhodnûj‰ích místností novo-
umûlcÛ, napfiíklad textilní v˘tvarnice Marie Teinit-
losti zlikvidovat pozoruhodné a jednotnû stylovû
mûstského zámku, jak dokládají archivní dokumen-
zerové (1879–1960), která podle zpráv uloÏen˘ch
zafiízené interiéry jeho bezprostfiedního pfiedchÛd-
ty a historické fotografie, b˘val ve 20. letech Pokoj
v zámrském archivu pracovala na tapiseriích a ko-
ce Du‰ana Jurkoviãe. Pfied ním ale ani Jurkoviã ne-
mladého muÏe. Jeho pÛvodní vzhled – v originální
bercích pro Bartonû (jak pí‰e architekt Pavel Ja-
váhal sv˘mi úpravami zakr˘t zbytky dochované his-
Janákovû úpravû – je unikátním dokladem odváÏné-
nák) s „vroucností“. Jurkoviãova a Janákova akti-
torické v˘malby zámeck˘ch místností.
ho uplatnûní forem ãeského rondokubismu v pro-
vita na novomûstském zámku mûla nakonec
Shrneme-li podíl obou architektÛ na vzhledu no-
storách historické památky. Snese srovnání s do-
podobn˘ obsah a rozpûtí. Zvlá‰tní pozornost tu za-
vomûstsk˘ch salonÛ, musíme upozornit na zfiej-
bovou, stejnû absurdnû vyhlíÏející v˘bavou Dívãího
slouÏí pozdûj‰í nábytkové sestavy období art deco
mou inspiraci lidov˘m umûním slovansk˘ch národÛ
pokoje od Ladislava Machonû (1888–1973) z ro-
a ãeského kubismu, pro které Janák evidentnû na-
(napfiíklad chodby), vliv neobaroka (LoÏnice Barto-
ku 1923, jak ji známe z dochovaného historické-
‰el vlivnou inspiraci ve stylu biedermeieru 19. sto-
ÀÛ), rakouské secese (ovlivnûné anglick˘m pfiíkla-
ho snímku. PÛvodní sestava Janákova nábytku
letí, speciálnû v produkci známûj‰í vídeÀské firmy
dem) a prací Wiener Werkstätte (napfiíklad Velká
se sice na zámku zachovala, ale interiér se bû-
Danhauser.
loÏnice hostÛ, Zlat˘ salon, zanikl˘ interiér zámecké
s v˘zdobou tamní slavné carské rezidence.
hem dal‰ích let upravoval. Novû jej vybavili sesta-
V letech 1940–1941 se podle Janákov˘ch návr-
kuchynû, dosud existující koupelna) i inspiraci
vou kovové konstrukce (typu souprav vyrábûn˘ch
hÛ upravovaly i Jurkoviãem dfiíve zafiízené interiéry
umûním Orientu (Jídelna). Osobit˘m zpÛsobem se
pozdûji podle návrhÛ Jindfiicha Halabaly) a posléze
– Mal˘ krbov˘ a Velk˘ reprezentaãní sál. Na závûr
tu prosadila pozoruhodná fáze ãeského kubismu
byl „puristicky oãi‰tûn“. Kyselova alegorická mal-
zmiÀme je‰tû jeden architektÛv pfiíspûvek k novo-
a rondokubismu (Pokoj mladého muÏe), v rámci art
138
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û
15
14
Obr. 14. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
Pfiípad novomûstské adaptace nebyl pfiitom ve
Letní jídelna realizovaná podle návrhu P. Janáka, souãas-
své dobû jedin˘. Od poãátku 20. století se v˘raz-
■ Poznámky
n˘ stav. (Reprofoto K. KfiíÏová)
nûji upravovaly interiér y i jin˘ch památkovû cen-
7 S Jurkoviãem byl v pracovním kontaktu rovnûÏ pfiední
Obr. 15. Nové Mûsto nad Metují (okres Náchod), zámek,
n˘ch zámeck˘ch objektÛ: ve stylu západoevropské
mistr ãeské akvarelové kresby Adolf Ka‰par. Jak dokazu-
koupelna BartoÀÛ z první fáze úprav interiérÛ. (Foto
secese napfiíklad na zámku v severoãeském Stek-
je archivní zpráva, mûl i tento umûlec zájem uplatnit své
J. Novotn˘)
níku pokoje svobodného pána Henneta; pro Karla
práce u majitelÛ novomûstského zámku.
Dahlberga v letech 1900–1911 zámek RoztûÏ
8 Podle jeho návrhÛ byly pfiestavovány rovnûÏ zámky ve
8
podle projektu architekta Leopolda Bauera; od
Zlínû (1904–1905) a v Kvasicích (1906–1909).
deco ãesk˘ dekorativismus (Letní jídelna, Velká
roku 1905 pro podnikatelskou rodinu KlingerÛ
9 Je s podivem (a je to chyba), Ïe zámek Nové Mûsto nad
pracovna) a nakonec i funkcionalismus. I kdyÏ se
zámek v Kosmonosích, podle návrhÛ italského
Metují jako jedineãné umûlecké dílo v˘znamn˘ch ãesk˘ch
vût‰inou v souvislosti s Nov˘m Mûstem hovofií o ty-
funkcionalisty Giuseppa Zottiho pro fieditele ·ko-
architektÛ a umûlcÛ nebyl donedávna zahrnut do souboru
picky ãeském v˘tvarném projevu a pfieváÏnû stylu
dov˘ch závodÛ salony zámku Houska ãi pro stavi-
prohlá‰en˘ch národních kulturních památek.
art deco, pfii detailnûj‰ím pohledu se ukazuje, Ïe
tele Stanislava Nedûlu místnosti zámku v Tule‰i-
Za pomoc pfii pofiízení dokumentace k tomuto textu dûku-
jde spí‰e o sympatick˘ a pestr˘ historick˘ slohov˘
cích, zafiízené roku 1935 brnûnsk˘mi Spojen˘mi
ji kolegÛm MgA. Jaromírovi Novotnému a Ivanu âe‰kovi.
kompilát s pfievahou svérázn˘ch slovansk˘ch fo-
umûleckoprÛmyslov˘mi závody; v tomto v˘ãtu by-
rem, nejednou snad aÏ chaotické povahy. Pokud
chom mohli je‰tû pokraãovat.
se ale jedná o dal‰í movitou v˘zdobu – olejomalby,
grafiky, kolekci plastiky, keramiku a jiné umûlecké
pfiedmûty – je nutné zdÛraznit ryzí „ãeskost“ jádra
tohoto sbírkového souboru. Zastoupeni jsou tu
star‰í ãe‰tí mistfii – Brandl, Kupeck˘, ·kréta, Mánes, z dal‰ích pak âermák, Jaronûk, Nechleba,
Myslbek, Panu‰ka, Slavíãek, Stfiíbrn˘, ·tursa, ·vabinsk˘ (podobiznami Bar toÀÛ i grafick˘m por tré7
tem ãlena rodiny KramáfiÛ), Úprka, Vû‰ín a dal‰í.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 /
S T U D I E | K v û t a K ¤ Í Î O VÁ / I n t e r i é r y z á m k u v N o v é m M û s t û n a d M e t u j í v J u r k o v i ã o v û a J a n á k o v û ú p r a v û
139