PDF version.
Transkript
ARCHEOLOGICKÉ PROSPEKCE A NEDESTRUKTIVNÍ ARCHEOLOGIE v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku Sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013 Aplikace GPS a mapových aplikací při prospekci paleolitických lokalit na jižní Moravě Petr Škrdla – Tereza Rychtaříková – Ladislav Nejman Úvod Naše znalosti o období mezi 50 a 35 000 lety před současností, které je tradičně spojováno s přechodem od středního k mladému paleolitu a současně s nahrazením neandrtálců anatomicky moderními lidmi, dosud vycházely pouze z omezeného počtu lokalit (cf. Svoboda a kol. 2002). Pro přesnější chronologickou klasifikaci, pro studium technologické variability jednotlivých technokomplexů a možných interakcí mezi nimi je třeba prozkoumat sérii nových lokalit. Ty je třeba nejdříve najít, což bylo hlavním cílem grantového projektu (dále jen EUP projekt) v letech 2008–2012. Průzkumy mikroregionů, identifikace lokalit v terénu a přesné zaměření lokalit Naše pozornost se zaměřila na průzkumy jednotlivých sídelních mikroregionů, konkrétně Brněnské kotliny (Škrdla et al. 2010; 2011), dolního toku Bobravy (Škrdla et al. 2011), středního Pojihlaví (Škrdla 2012) a Mohelenska (Škrdla et al. v tisku), Prostějovska (Mlejnek – Škrdla – Přichystal 2012), Dolnomoravského úvalu (Škrdla 2010; týž 2011), Politaví a Ždánického lesa, mikroregionu Lhota-Hlinsko (Figeľ – Schenk – Škrdla 2009) a Kokořínska (obr. 1; 2). Obr. 1. Mapa jižní Moravy s vyznačením zkoumaných mikroregionů. Fig. 1. Map of South Moravia with the surveyed microregions depicted. Metodika Metodika terénní prospekce vychází z tradice moravské archeologie, kde byla aplikována od počátku minulého století. Povrchové prospekce prováděli například H. Freising, I. L. Červinka, K. Absolon, J. Skutil ad. Postupně zdokumentovali paleolitické osídlení v různých moravských regionech, např. Prostějovsku (Absolon 1936), Kloboucku (Skutil 1939), Uherskohradišťsku (Hrubý 1951) a oblasti Pavlovských vrchů (Absolon 1938; Klíma 1986). První zprávy o kumulaci lokalit z počátku mladého paleolitu v údolí Bobravy podal K. Valoch (Valoch 1956). M. Oliva předložil soupis aurignackých (Oliva 1987) a gravettských (např. Oliva 2007) lokalit, lokalit Obr. 2. Detailní mapa Brněnské kotliny a mikroregionu Bobravy s vyznačením lokalit zmiňovaných v textu. Fig. 2. A detailed map of Brno Basin and Bobrava microregions with the sites referred to in text. 237 Muzeum brozura.indd 237 19.12.13 13:13 v okresech Brno-venkov (Oliva 1989), Třebíč (Oliva 1986) a Krumlovský les (Oliva 2008). J. Svoboda uvedl do literatury mikroregion Vyškovské brány (Svoboda 1994) a detailně popsal sídelní oblast pod Pavlovskými vrchy (Svoboda et al. 2002). Dále vytvořil koncepci vazby paleolitických kultur na krajinné typy A, B a C (Svoboda 1995), na kterou navázaly studie o umístění gravettských sídlišť v krajině (Škrdla – Svoboda 1998; Škrdla – Lukáš 2000). Zároveň z ní vychází i současný přístup ke studiu umístění sídlišť v krajině (viz níže). Metodika použitá v průběhu EUP projektu vycházela z výše zmíněných historických zkušeností, které byly doplněny podporou GPS (zaznamenávání polohy nálezů) a prací s digitálními mapovými produkty (prostorová analýza naměřených dat). Povrchové průzkumy se zaměřily jednak na dříve známé lokality, jednak na vyhledávání dosud neznámých lokalit pomocí koncepce sídelních strategií (viz dále). V případě již známých lokalit byla provedena lokalizace v terénu a metodou povrchového průzkumu vymapován klastr povrchových nálezů (GPS Survey, GPSS). Model sídelních strategií K vymapování nejvhodnějších lokalit s možným mladopaleolitickým osídlením využíváme model sídelních strategií (Setttlement Strategy Approach – SSA). Ten se zabývá analýzou umístění sídlišť v krajině na základě jejich společných, geograficky determinovaných vlastností (Škrdla 2006, 33). SSA model byl vyvinut před více než 10 lety na základě průzkumů gravettského a aurignackého osídlení na dolním toku řeky Moravy a v průběhu řešení EUP projektu byl aplikován na všechny sledované oblasti. Model SSA předpokládá, že některá místa v krajině jsou pro osídlení vhodnější než jiná. Taková místa mohla být navštěvována vícekrát jednou nebo více skupinami lidí v průběhu různých klimatických fází. V povrchové kolekci tak můžeme sledovat jevy charakteristické pro jedno, nebo naopak pro více období. Povrchovou kolekci však nelze považovat z výše uvedených důvodů za homogenní a je nutno přistoupit k provedení výzkumu, který poskytne stratigrafické údaje k jednotlivým sídelním epizodám. Provést destruktivní výzkum na lokalitě však není v mnoha případech možné – kvartérní sedimenty mohou být z větší části oderodované nebo zničené orbou. Použití GPS k vymapování povrchových nálezů a shromažďování konkrétních dat ke každému nalezenému artefaktu pomáhá rozeznat případné koncentrace vykazující odlišné vlastnosti (technologické, typologické, surovinové), případně zachytit ostrůvky s možnou přítomností intaktních sedimentů (jak se podařilo na lokalitě Tvarožná X a Ořechov IV; cf. Škrdla et al. 2011). Technická podpora Ke sběru, ukládání a vizualizaci dat využíváme ruční GPS přijímače firmy Garmin a terénní netbook Asus. Přijímače Garmin umožňují zaměření bodů s odhadovanou střední směrodatnou odchylkou zaměřeného bodu 2–4 m. Pro naše potřeby není nutné zaměřit každý artefakt s přesností na centimetr, jelikož jeho poloha se vlivem vnějších podmínek a zemědělských prací časem mění. V současné době máme k dispozici 5 ručních GPS přijímačů značky Garmin, nově jsou však již k dispozici přesnější přístroje, které využívají spojení amerického družicového systému GPS a ruského systému GLONASS. Terénní netbook představuje dodatečnou podporu v terénu v případě, že je potřeba rychle a na místě vyhodnotit získaná data. Umožňuje okamžitý import potřebných dat z databáze do GPS a okamžité vyhodnocení rozložení bodů a prošlých tras z více GPS nebo navigaci do neprozkoumaných oblastí. Zaměřené body vizualizujeme v programu MapSource nebo BaseCamp (Garmin). Programy pracují s daty ve formátu WGS-84, umožňují dodatečnou práci s body a trasami a navigaci do míst, která ještě nebyla prosbírána. Obě aplikace lze propojit s Google Earth. Google Earth umožňuje zjišťovat stav lokality v čase včetně změn vzniklých v důsledku zemědělské činnosti, pozorovat geologické a geomorfologické krajinné elementy apod. Propojení MapSource a Google Earth tedy poskytuje zobrazení zaměřených bodů ve 3D provedení, které umožňuje lepší hodnocení jejich pozice v terénu. Pomocí programu Surfer (Golden software) analyzujeme rozptyl lokalit v krajině, jejich vztah k nadmořské výšce, velikosti klastrů, množství nálezů apod. na podkladě digitálního modelu reliéfu. Aplikace metodiky na příkladu lokality Ořechov IV Všechny nově objevené lokality byly zkoumány aplikací důkladné čtyřkrokové metody: 1. Identifikace lokality. Na základě dostupných údajů (literatury, nálezových zpráv) je lokalitu nejprve potřeba identifikovat. Dohledatelnost polohy lokality na základě starších informací není vždy úplně jednoduchá, neboť se objevují chyby v určení polohy, které jsou dále nekriticky přejímány dalšími autory; poměrně velkým problémem je 238 Muzeum brozura.indd 238 19.12.13 13:13 také proměna krajiny a zánik starších identifikačních bodů. Lokalita Ořechov IV byla podle dostupných informací lokalizována v roce 2010. 2. Systematická povrchová prospekce. Cílem prospekce je nejen získat co největší hodnotitelnou kolekci artefaktů, ale především objevit místa s dochovanými intaktními sedimenty. Lokalitu opakovaně navštěvujeme v průběhu více sezón, jelikož získání artefaktů je ovlivněno více činiteli (počasí a viditelnost, stav pole). Směr průchodu lokalitou volíme nejčastěji ve směru orby, případně kolmo na orbu, nezanedbatelné množství artefaktů je získáno i při náhodném průzkumu. Do GPS ukládáme polohu všech artefaktů včetně jejich vlastností (typ, surovina aj.). Především pak sledujeme přítomnost vysráženého CaCO3 na povrchu artefaktů, který Obr. 3. Graf úspěšnosti jednotlivých průzkumů na lokalitě Ořechov IV. indikuje přítomnost intaktních sedimentů. V případě Ořechova IV jsme směr průchodu lokalitou Fig. 3. Graph of survey success rate at Ořechov IV. volili nejčastěji ve směru orby, výjimečně průchod kolmo na orbu nebo náhodný průzkum. Celkem bylo během 10 sběrů získáno 1361 artefaktů (obr. 3; tab. 1). Díky zaznamenávání každého artefaktu a jeho vlastností do GPS jsme zdokumentovali dvě koncentrace nálezů, přičemž pro první je charakteristická levalloiská technologie a rohovec typu Stránská skála a pro druhou přítomnost plošné redukce a nárůst podílu rohovce typu Krumlovský les (Škrdla et al. 2011). 3. Sondáž. Sondáže provádíme na okrajích povrchových koncentrací, kde je možno předpokládat intaktní sedimenty. Na Ořechově IV byly v prostoru mezi výše zmiňovanými koncentracemi vyhloubeny sondy (obr. 4), které zachytily ohniště, artefakty ovšem získány nebyly. 4. Výzkum. V případě nalezení intaktních sedimentů a po-zitivní sondáže přistupujeme k systematickému výzkumu lokality. Výzkum na lokalitě Ořechov IV plánujeme v blízkosti zachycených ohnišť. Při průzkumu lokality byl testován vliv vnějších podmínek na množství nalezených artefaktů (obr. 3; tab. 1). Z analýzy vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je orba v kombinaci s dostatečným omytím povrchu deštěm. Přestože ze zkušeností můžeme jako další významný faktor uvést ostré slunce či jinak sníženou viditelnost, zdá se, že v tomto případě naše průzkumy příliš neovlivnily. Obr. 4. Příklad vizualizace průzkumů na lokalitě Ořechov IV. Fig. 4. An example of survey visualisation at Ořechov IV. 239 Muzeum brozura.indd 239 19.12.13 13:13 datum 1. 21. 10. 2010 2. 29. 10. 2010 3. podmínky průzkumu směr průchodu km # #/m 1/#/m ozim, výška cca 5 cm, dobře omyto, polojasno, větrno, ostré slunce ve směru orby, náhodný 5,2 135 0,026 38,5 kolmo na orbu 4,8 66 0,014 71,4 11. 1. 2011 ozim, výška cca 5 cm, dobře omyto, polojasno, větrno, ostré slunce ozim, výška cca 10 cm, dobře omyto, zataženo, slabě podmítnuto, již zarůstalo, dobře omyto ve směru orby 1,8 33 0,018 55,6 4. 25. 7. 2011 zataženo, slabě podmítnuto, již zarůstalo, ostré slunce ve směru orby, náhodný 6,5 207 0,032 31,25 5. 22. 9. 2011 průzkum nebyl zaměřen na vyhledávání artefaktů ve směru orby 4,8 15 0,003 333 3,5 7,9 424 145 0,121 0,02 8,3 50 6. 7. 23. 9. 2011 12. 1. 2012 slabě podmítnuto, již zarůstalo, ostré slunce ozim, dobře omyto, zataženo ve směru orby, místy kolmo na orbu ve směru orby 8. 16. 5. 2012 ozim, výška cca 10 cm, dobře omyto, pod mrakem ve směru orby 3,5 205 0,06 16,7 9. 21. 11. 2012 zaseto obilí, výška cca 5 cm, opršené, pod mrakem ve směru orby 0,8 30 0,038 26,32 10. 1. 3. 2013 zaseto obilí, výška cca 5 cm, opršené, pod mrakem ve směru orby 4,7 101 0,021 47,6 km – délka prošlé trasy; # – počet artefaktů; #/m – počet artefaktů na 1 m; 1/#/m – po kolika metrech byl průměrně nalezen artefakt Tab. 1. Průzkum lokality Ořechov IV. Tab. 1. Ořechov IV surveys. Nově objevené povrchové lokality Aplikace SSA na výše zmíněné mikroregiony umožnila, mimo přesnou relokalizaci lokalit již dříve známých, také objevení řady nových lokalit. Bohužel většina z nich jsou lokality povrchové bez nálezů v intaktních sedimentech. Všechny lokality, ať již nově objevené nebo pouze nově v terénu identifikované, byly zaměřeny v absolutních souřadnicích. Přehled stratifikovaných lokalit objevených v průběhu trvání EUP projektu Přínos právě ukončeného projektu je nejlépe patrný při porovnání počtu dříve známých a nově objevených lokalit (tab. 2). Bohunicien Szeletien Stratifikované lokality sídelní klastr Stránská skála Vedrovice V, známé před EUP projektem (IIa, III, IIIa, b, c, d), Moravský Krumlov IV sídelní klastr Bohunice (I–IV, 2002) Nově objevené lokality v rámci EUP projektu Tvarožná X, Líšeň – Hrubé podsedky, Ořechov IV, Želeč – Holcase (?) Želešice III, Bratčice I Aurignacien sídelní klastr Stránská Skála (IIa, IIIa, b, c, f), Mladeč, Vedrovice Ia, Milovice, Napajedla III Líšeň – Čtvrtě, Líšeň – Nad výhonem, Podolí – Nad výhonem Tab. 2. Přehled dříve známých a nově objevených stratifikovaných EUP lokalit. Tab. 2. List of previously known and recently discovered stratified EUP sites. 240 Muzeum brozura.indd 240 19.12.13 13:13 V případě lokalit bohunicienu byl aplikací GPS Aided Survey vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum na lokalitě Tvarožná X (Škrdla et al. 2009), byly objeveny intaktní sedimenty s artefakty a získáno radiokarbonové datum z lokality Líšeň – Hrubé podsedky (Podolí I) (Škrdla et al. 2011), byla objevena radiokarbonově datovaná ohniště v intaktních sedimentech na lokalitě Ořechov IV (Škrdla et al. 2011) a aplikací SSA byla objevena radiokarbonově datovaná ohniště s artefakty v intaktních sedimentech na lokalitě Želeč – Holcase (bohunicien?) (Škrdla – Mlejnek 2010). V případě lokalit szeletienu byl aplikací GPSS vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum včetně získání radiokarbonových dat na lokalitě Želešice III (Škrdla et al. 2011) a byly získány ojedinělé artefakty v intaktních sedimentech na lokalitě Bratčice I (Škrdla v tisku). V případě lokalit aurignacienu byl vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum včetně získání radiokarbonových dat na lokalitě Líšeň – Čtvrtě (Škrdla et al. 2010) a aplikací SSA byly objeveny artefakty v intaktních sedimentech včetně získání radiokarbonových dat na lokalitách Líšeň – Nad výhonem (Škrdla et al. 2011) a Podolí – Nad výhonem (Škrdla et al. v tisku). Mimo výše zmíněné lokality jsme ojedinělé nálezy v intaktních sedimentech, ale bez bližšího kulturního zařazení nebo bez možnosti absolutního datování, získali z lokalit Želešice I, Brno – Podstránská, Ořechov V a Lhánice II. Závěr V průběhu řešení EUP projektu byla zdokonalena metodika povrchové prospekce. Důležité bylo zejména nasazení GPS ve spolupráci s digitálními mapovými aplikacemi. Výsledkem EUP projektu v letech 2008–2012 bylo podstatné rozhojnění stratifikovaných lokalit z počátku mladého paleolitu na Moravě. Řada z těchto lokalit, pokud bude systematicky zkoumána, může přinést důležité poznatky pro poznání tohoto období. Většina důležitých lokalit ze zmíněného období byla v terénu nově lokalizována a zaměřena v absolutních souřadnicích. Aplikací modelu sídelních strategií bylo objeveno několik nových lokalit. Podařilo se nám významně rozhojnit databázi radiokarbonových dat pro bohunicien. Zejména přibylo dat ze samotných Bohunic a dále pak z nových lokalit – Líšně a Ořechova. Osídlení spadá do teplého výkyvu GIS 12 – GIS 9, s ohledem na výsledky TL a OSL datování (viz níže) je třeba tato stáří brát jako minimální (obr. 5). Szeletien je na Moravě datován do velmi úzkého intervalu, který odpovídá GIS 11 (případně 10). Tomu se vymyká pouze jedno datum z Želešic III, které naznačuje výrazně vyšší stáří (GIS 12) a blíží se výsledkům OSL datování dalších szeletských lokalit (cf. Nejman et al. 2011). Ukazuje se, že aurignacien je na Moravě doložen zatím pouze svou střední fází, to je po sopečném výbuchu na Flegrejských polích u Neapole (CI) či Heinrichově eventu 4. Spadá tak do GIS 8–7. Je zajímavé, že s CI mizí ze scény tranzitní kultury (bohunicien a szeletien). Zajímavosti Na lokalitách nově objevených v rámci EUP projektu a zkoumaných moderní metodikou byly při plavení objeveny dvě ulity fosilních plžů. Prvním nálezem je exemplář ulity marinního plže Pirenella picta ssp. Jedná se o fosilii terciérního, patrně sarmatského stáří, která byla již jako fosilie obyvateli lokality Líšeň – Čtvrtě nalezena a na lokalitu přinesena. Její nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí jsou totiž sarmatské sedimenty tvořící součást výplně vídeňské pánve, jejichž nejbližší povrchové výskyty lze najít např. v okolí Kyjova nebo Hodonína, tedy vzdušnou čarou zhruba 40–45 km od lokality Líšeň – Čtvrtě. Nalezená ulita je neúplná, neboť chybí nejen horní část spiry, nýbrž i část tělesného závitu. Horní část spiry je odlomená, poškození tělesného závitu je sice patrně zčásti též mechanické, část otvoru je však zřejmě antropogenního původu (úprava pro zavěšení?). Povrch schránky je silně navětralý, což svědčí o tom, že šlo s největší pravděpodobností o povrchový sběr. Detailní mikroskopický výzkum povrchu pod 3D mikroskopem, který provedl přední světový odborník na osobní ozdoby F. D‘Errico (Bordeaux), odhalil drobné stopy hematitu v depresích na povrchu ulity a potvrdil tak, že jde skutečně o osobní ozdobu. Jelikož její stáří bylo stanoveno na 37837–34478 cal BP (2 sigma, kalibrační set INTCAL09), představuje nejstarší předmět tohoto typu na Moravě. Druhým nálezem je silně naleptaná ulita fosilního plže rodu Ancilla sp. z lokality Líšeň I – Hrubé podsedky, u kterého nelze vyloučit přítomnost otvoru pro zavěšení. Bohužel ani podrobný mikroskopický výzkum povrchu pod 3D mikroskopem (F. D‘Errico, Bordeaux) nepotvrdil (ale ani nevyvrátil) intencionalitu otvoru. Původ ulity je možné hledat v badenských sedimentech, které se běžně vyskytují v Brněnské kotlině. Ulita byla nalezena ve výplavu, který byl lokalizován přibližně uprostřed nálezového horizontu. Stáří nálezového horizontu spadá do intervalu 43982– 41839 cal BP (2 sigma, kalibrační set INTCAL09; Stuiver – Reimer 1993; Reimer et al. 2009). Význam nálezu 241 Muzeum brozura.indd 241 19.12.13 13:13 spočívá ve skutečnosti, že pokud by se podařilo prokázat příslušnost ulity k bohunicienu, představoval by tento předmět první doklad anatomicky moderního chování v této kultuře a naznačoval by příslušnost bohunicienu k jedné z prvních migračních vln anatomicky moderního člověka na jeho cestě z Předního východu do Evropy (cf. Škrdla 2003; Hoffecker 2009). Tato skutečnost má nesmírný potenciál pro další směřování výzkumu nejen na Moravě, ale 1 i ve světovém měřítku.62 Obr. 5. Upřesněná chronologie starší fáze MIS 3 na Moravě (CalPal-2007HULU; Weninger et al. 2007) a její napojení na atmosférická data – „grónské interstadiály“ (delta 18O, vrtné jádro GISP2). Fig. 5. Updated chronology of an earlier phase of MIS 3 in Moravia (CalPal-2007HULU; Weninger et al. 2007) and its relationship to atmospheric data – „Greenland Interstadials“ (delta 18O, GISP2 core). Literatura Absolon, K. 1936: Über Großformen des quarzitischen Aurignaciens der palaeolithischen Station Ondratice in Mähren. Typologie der sogenannten „Gigantolithen“. Brno. - 1938: Výzkum diluviální stanice lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Pavlovských kopcích na Moravě. Pracovní zpráva za první rok 1924. Brno. Figeľ, D. – Schenk, Z. – Škrdla, P. 2009: Hlinsko (okr. Přerov), Přehled výzkumů 50, 226–229. Hoffecker, J. F. 2009: The spread of modern humans in Europe, Proceedings of the National Academy of Sciences 106 (38), 16040–16045. Hrubý, V. 1951: Paleolitické nálezy z Uherskohradišťska, Časopis Moravského muzea, sci. soc. 36, 65–101. Klíma, B. 1986: Nejstarší osídlení Břeclavska. Mikulov. Mlejnek, O. – Škrdla, P. – Přichystal, A. 2012: Ondratice I/Želeč – an Early Upper Palaeolithic site in central Moravia, Archäologisches Korrespondenzblatt 42, 295–314. Nejman, L. – Rhodes, E. – Škrdla, P. – Tostevin, G.. – Neruda, P. – Nerudová, Z. – Valoch, K. – Oliva, M. – Kaminská, Ľ. – Svoboda, J. – Grün, R. 2011: Chronological Review of the Middle to Upper Palaeolithic Transition in the Czech Republic and Slovakia: New Optically Stimulated Luminescence results, Archaeometry 53/5, 1044–1066. Oliva, M. 1986: Starší doba kamenná – paleolit. In: Koštuřík, P. – Kovárník, J. – Měřínský, Z. – Oliva, M., Pravěk Třebíčska. Brno, 31–56. - 1987: Aurignacien na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska 87. Gottwaldov. - 1989: Katalog nálezů z období paleolitu. In: Belcredi, L. et al., Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov. Brno, 12–31. - 2007: Gravettien na Moravě. Disertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 1. Brno – Praha. 62 1 Průzkumy a výzkumy byly podpořeny grantem GAAV ČR č. A800010801. Informace o průběhu řešení projektu jsou a budou i nadále k dispozici na adrese: http://www.iabrno.cz/EUP.htm 242 Muzeum brozura.indd 242 19.12.13 13:13 - 2008: Paleolitické osídlení litické exploatační oblasti Krumlovský les, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 93, 3–38. Reimer, P. J. – Bailli, M. G. L. – Bard, E. – Bayliss, J. W. – Beck, A. – Blackwell, P. G. – Bronk Ramsey, C. – Buck, C. E. – Burr, G. S. – Edwards, G. S. – Friedrich, M. – Grootes, P. M. – Guilderson, T. P. – Hajdas, I. – Newton, T. J. – Hogg, A. G. – Hughen, K. A. – Kaiser, K. F. – Kroket, B. – McCormac, F. G. – Manning, S. W. – Reimer, R. W. – Richards, D. A. – Southon, J. R. – Talamo, S. – Turney, C. S. M. – Van der Plicht, J. – Weyhenmeyer, C. E. 2009: INTCAL09 and MARINE09 radiocarbon age calibration curve, 0–50.000 years cal BP, Radiocarbon, 51 (4), 1111–1150. Richter, D. – Tostevin, G. – Škrdla, P. 2008: Bohunician technology and thermoluminiscence dating of the type locality of BrnoBohunice (Czech Republic), Journal of Human Evolution 55, 871–885. Richter, D. – Tostevin, G. – Škrdla, P. – Davies, W. 2009: New radiometric ages for the Early Upper Palaeolithic type locality of Brno-Bohunice (Czech Republic): comparison of TL, OSL, IRSL and 14C dating results, Journal of Archaeological Science 36, 708–720. Skutil, J. 1939: Pravěké nálezy na Kloboucku. Klobouky u Brna. Stuiver, M. – Reimer, P. J. 1993: Extended 14C data base and revised CALIB 3.0 14C age calibration program. In: Stuiver, M. – Long, A. – Kra, R. S. (eds.), Calibration 1993. Radiocarbon 35 (1), 215–230. Svoboda, J. 1994: The Upper Paleolithic settlement of the Vyškov Gate. Regional surfy, 1988–1992, Památky archeologické 85, 18–34. - 1995: Palaeolithic landscapes of Moravia: A mosaic of occupation strategies, Geolines 2, 7–9. Svoboda, J. – Havlíček, P. – Ložek, V. – Macoun, J. – Musil, R. – Přichystal, A. – Svobodová, H. – Vlček, E. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Dolnověstonické studie 8. Brno. Škrdla, P. 2003: Comparison of Boker Tachtit and Stránská skála MP/UP Transitional Industries, Journal of the Israel Prehistoric Society 33, 33–69. - 2006: Mladopaleolitické sídelní strategie v krajině: příklad středního Pomoraví, Přehled výzkumů 47, 33–48. - 2010: Aurignacien Dolnomoravského úvalu (1. díl), Slovácko 51, 111–138. - 2011: Aurignacien Dolnomoravského úvalu (2. díl), Slovácko 52, 135–152. - 2012: Paleolitické osídlení středního Pojihlaví. Mikroregionální studie, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97, 15–44. - v tisku: The Bohunician in Moravia and adjoining regions. Archaeology, Ethnology and Anthropology of Eurasia. - v tisku: Moravian Bohunician. Liége. Škrdla, P. – Knotek, P. – Kuča, M. – Eigner, J. – Bartík, J. – Nikolajev, P. – Rychtaříková, T. – Vokáčová, J. – Vokáč, M. v tisku: Neobvykle situovaná polykulturní lokalita Mohelno-Plevovce – příklad pronikání lidí do nitra Českomoravské vrchoviny, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97/2, 209–223. Škrdla, P. – Lukáš, M. 2000: Příspěvek k otázce geografické pozice lokalit pavlovienu na Moravě, Přehled výzkumů 41, 21–33. Škrdla, P. – Matějec, P. – Rychtaříková, T. – Nejman, L. 2011: Želešice (okr. Brno-venkov). „Hoynerhügel“, „Dorflüssen“, „Hajanský“, Želešice III. Počátek mladého paleolitu. Zjišťovací výzkum, Přehled výzkumů 52-1, 154–157. Škrdla, P. – Matějec, P. – Tostevin, G. – Rychtaříková, T. – Hladilová, Š. 2011: Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město). „Hrubé podsedky“ a „Nad výhonem“. Bohunicien a aurignacien. Sídliště. Zjišťovací a záchranný výzkum, Přehled výzkumů 52, 140–143. Škrdla, P. – Mlejnek, O. 2010: Želeč (k. ú. Želeč na Hané, okr. Prostějov), Přehled výzkumů 51, 296–301. Škrdla, P. – Rychtaříková, T. 2012: Levallois Point or Blade – Which Blank was the Target Artifact of the Bohunician Technology? In: Pastoors, A. – Peresani, M. (eds.), Flakes not Blades. The Role of Flake Productionat the Onset of the Upper Paleaeolithic in Europe. Wissenschaftliche Schriften des Neanderthal Museum 5, 199–214. Škrdla, P. – Rychtaříková, T. – Nejman, L. – Kuča, M. 2011: Revize paleolitického osídlení na dolním toku Bobravy. Hledání nových stratifikovaných EUP lokalit s podporou GPS a dat z dálkového průzkumu Země, Přehled výzkumů 52, 9–36. Škrdla, P. – Svoboda, J. 1998: Sídelní strategie v paleolitu: mikroregionální studie. In: Kouřil, P. – Nekuda, R. – Unger, J. (eds.), Ve službách archeologie. Brno, 293–300. Škrdla, P. – Tostevin, G.. – Matějec, P. – Nývlt, D. – Hladilová, Š. – Kovanda, J. – Mlejnek, O. – Nejman, L. 2010: Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město), Přehled výzkumů 51, 269–274. Škrdla, P. – Tostevin, G. – Nývlt, D. – Lisá, L. – Mlejnek, O. – Přichystal, A. – Richter, D. 2009: Tvarožná – Za školou. The results of 2008 excavation season, Přehled výzkumů 50, 11–24. Škrdla, P. – Vokáčová, J. – Knotek, P. – Rychtaříková, T. 2012: Mohelenský mikroregion na počátku mladého paleolitu, Přehled výzkumů 53-1. Valoch, K. 1956: Paleolitické stanice s listovitými hroty nad údolím Bobravy, Časopis Moravského muzea, sci. soc. 41, 5–44. Weniger, B. – Jöris, O. – Danzeglocke, U. 2007: CalPal-2007. Cologne Radiocarbon Calibration & Palaeoclimate Research Package, calpal.de. Petr Škrdla – Tereza Rychtaříková – Ladislav Nejman: Using GPS and map applications for Paleolithic site surveys in Moravia. The application of GPS & digital mapping can be considered as the most significant improvement to the surface survey method. The EUP project carried out in 2008–2012 has resulted in a notable increase in the number of stratified Early Upper Palaeolithic sites in Moravia. Systematic research at a number of these sites has the potential to add to the knowledge base about this period. Most of the EUP sites were re-located, their coordinates were recorded and several new sites were discovered by applying the settlement strategy approach. A number of new radiocarbon ages dating to the Bohunician period is also an important result. There are several new dates 243 Muzeum brozura.indd 243 19.12.13 13:13 from Bohunice and from the new sites Líšeň and Ořechov. The cultural occupation seems to have taken place during the warm interstadials GIS 12 – GIS 9 and the results of TL and OSL dating (see below) suggest that these are the minimum ages. Szeletian ages in Moravia date to a narrow time interval corresponding most closely to GIS 11 (or 10). One date from Želešice III appears to be a significant outlier (its value corresponds more closely to GIS 12) and approaches the time range suggested by OSL results for other Szeletian sites (cf. Nejman et al. 2011). The results also indicate that Aurignacian occupation of Moravia occured later than in adjacent regions where Aurignacian occupation is also recorded. The measured Aurignacian ages date after the Campagnian Ignimbrite (CI) event i.e. Heinrich Event 4 which is equivalent to GIS 8 – GIS 7. It is interesting to note that the transitional cultures (Bohunician and Szeletian) seem to disappear after the CI event. 244 Muzeum brozura.indd 244 19.12.13 13:13
Podobné dokumenty
PDF version.
určitě nepochází z prostoru Českého masívu. Nejbližší zdroje této suroviny jsou v prostoru bradlového pásma Karpat (~300 km jihovýchodně vzdušnou čarou) nebo v údolí Dunaje (~250 km jižně).
Červeno...
PDF version.
Levalloiská technologie byla aplikována pouze na suroviny lokálního a semilokálního původu, konkrétně
na hnědé až zelené silicifikované jílovce (určení A. Přichystala, někteří geologové je nazývají...
PDF version.
dva hlavní cíle:
1. zjištění rozptylu nálezů na lokalitě Ondratice I/Želeč,
2. získání reprezentativní kolekce nálezů.
V průběhu povrchového průzkumu byla poloha každého artefaktu zaměřen...
Zprávy o výzkumech za rok 2010: Paleolit a mezolit stone artefacts
a možnost získat z lokality větší stratifikovanou a absolutně datovanou kolekci artefaktů (a to z různých stratigrafických úrovní) je slibným krokem k dalšímu poznání
časně mladopaleolitického ...
Prezentace aplikace PowerPoint
půdě, zastoupení isotopů H, O, Ca,
nasycenost krystalových mřížek atomy
radionuklidů pozadí, zastoupení
teplomilných prvků ve společenstvech atd.
atd.)
new radiocarbon data for the north Bohemian Mesolithic
Department of botany, Faculty of Science, Charles University in Prague, Benátská 2, 128 01, Praha 2, Czech Republic
a
b
PDF version.
opět na podobných polohách, leží lokality Přestavlky-Opálky na vybíhajícím temeni izolovaného návrší v nadmořské
výšce 300–310 m n. m. (Klíma 1978) nebo Černotín-Malá
Kobylanka v nadmořské výšce 32...
Seminární práce
Mohelenská hadcová step se nachází v údolí řeky Jihlavy v délce asi dvou kilometrů. Řeka
zde tvoří dokonalý meandr, takzvaný Čertův ocas. Dnes je zde přísná rezervace, která má na
malé rozloze trav...
22 - 2015 Klimaticka stabilita území
Cílem tohoto dílčího projektu Klimatická stabilita území je vyhodnocení různých scénářů
vývoje klimatu v střední Evropě (ochlazení, oteplení) v příštích 100 000 letech a jejich vlivu
na hydrogeolog...
TURISTICKÉ NOVINY
státní, ideologické, morální i etické. A také hranice v lidských
myslích. Vystavené předměty podávají svědectví o náboženských válkách, probuzení německého a českého nacionalismu
i o útěcích přes h...