Archívnictvo – vec verejná

Transkript

Archívnictvo – vec
verejná
Brožúra k projektu
0
Názov: Archívnictvo- vec verejná. Brožúra k projektu.
Zodpovedné redaktorky: Laurincová Monika, Vicianová Alžbeta
Autorský kolektív: Bittnerová Barbora, Dlesková Tereza, Doležalová Natália,
Führer Lukáš, Grobarčíková Mária, Havlíková Veronika, Koníčková Oľga,
Kovárová Kateřina, Kubová Lucia, Laurincová Monika, Mašková Tereza,
Pryšingerová Sabina, Smolková Lenka, Vicianová Alžbeta
Korektúra textu: Pitelová Pavla, Řeháková Alžběta
Publikácia vznikla v rámci projektu Archívnictvo – vec verejná za podpory
Stipendijního programu pro podporu spolkové, kulturní a umělecké činnosti
studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
© Brněnská studentská sekce České archivní společnosti, 2015
© Laurincová Monika, Vicianová Alžbeta, 2015
1
Obsah
Slovo úvodom................................................................................................ 3
Monika Laurincová
Historické prameny, ediční zpracování a digitalizace.................................. 6
Lukáš Führer
Národní digitální archiv a národní digitální knihovna .............................. 15
Veronika Havlíková
Projekty digitalizácie a Moravský zemský archív ....................................... 21
Lucia Kubová
Staré mapy, indikační skici a digitalizace .................................................. 25
Tereza Mašková
ICARUS a Monasterium.net ....................................................................... 30
Kateřina Kovárová
Digitalizace historických fotografií ............................................................ 33
Tereza Dlesková, Lenka Smolková
Městské knihy.............................................................................................. 37
Barbora Bittnerová, Mária Grobarčíková
Digitalizace matrik ..................................................................................... 43
Natália Doležalová, Oľga Koníčková
Židovské matriky a digitalizace .................................................................. 50
Sabina Pryšingerová
Prehľad projektov ....................................................................................... 55
Alžbeta Vicianová
2
Slovo úvodom
Pred sebou máte brožúru Archívnictvo – vec verejná, ktorá je jedným z výstupov
rovnomenného projektu, ktorý realizovala Brněnská studentská sekce České
archivní společnosti (BSS ČAS) za podpory Stipendijního programu pro podporu
spolkové, kulturní a umělecké činnosti studentů Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity
(FF
nenadväzujúcich
MU).
článkov
Brožúra
formou
pojednáva
o práci
samostatných
zväčša
na seba
archivára,
historika
a vedca
pomocných vied historických, o spôsoboch digitalizácie vybraných archívnych
prameňov a uvádza odkazy na rôzne digitalizačné projekty.
Ako už samotný obsah brožúry napovedá, jej hlavným cieľom
je sprostredkovať informácie o archívoch, archívnictve a digitalizácii dokumentov
a vysvetliť dôležitosť tohto odboru pre zachovanie kultúrneho národného dedičstva
pre budúce generácie. Touto verejnou aktivitou chceme propagovať pomocné vedy
historické a archívnictvo (PVHaArch) ako odbory, ktoré sú taktiež súčasťou
pokroku digitálnych technológií, a ktoré majú silný spoločenský charakter.
Prvú cieľovú skupinu, ktorej je brožúra primárne určená, predstavuje
široká verejnosť. Tej sú v rámci jednotlivých kapitol demonštrované pramene
štúdia PVHaArch ako sú matriky, mestské knihy či staré mapy. Brožúra laickému
publiku prezentuje taktiež základné inštitúcie spojené s odborom, a teda archívy,
ich aktivity v rámci digitalizácie a metódy ich práce. Čitatelia sa takto dozvedia,
že archívy fungujú okrem iného ako ochrancovia našej pamäte, kde pomocou
dokladov o človeku umožňujú prepájať súčasnosť s minulosťou, že témy,
s ktorými archivári či historici pracujú, nedisponujú len odbornou rovinou,
ale aj tou spoločenskou, a teda význam bádania v tomto smere má prínos pre
každého jedinca. Ten je napokon s veľkým úspechom do aktivít bádania zapájaný
v rôznych projektoch, na ktoré brožúra poukáže, a možno touto cestou inšpiruje
aj ostatných.
3
Druhú cieľovú skupinu predstavuje odborná verejnosť, a teda
na strane jednej študentky a študenti, na strane druhej vedci a vedkyne pomocných
vied historických, archívnictva, histórie a ostatných príbuzných odborov. Tým
brožúra prinesie základný vhľad do veľmi aktuálnej témy digitalizácie archívnych
dokumentov a archivácie elektronických dokumentov a môže ovplyvniť budúcich
odborníkov v danej problematike odboru.
Práca na projekte a zvlášť spisovanie brožúry prinieslo zistenie,
že existuje nemalé množstvo projektov ako zahraničných, tak aj tunajších,
venujúcich sa digitalizácii dokumentov, avšak neexistuje (alebo je ju veľmi ťažké
nájsť) databáza, ktorá by obsahovala hodnoverné informácie o obsahu a rozsahu
daných projektov. Bádateľ tak buď musí disponovať informáciou o existencii
projektu alebo ho čaká zdĺhavé googlenie a neistý výsledok. Odbornej verejnosti
týmto brožúra predkladá otázku ohľadom nutnosti existencie takej databázy
či internetového portálu, pretože jeho absencia neumožňuje dostatočne využiť
potenciál projektov samotných.
Táto brožúra predstavuje akúsi prvú lastovičku, ktorá prináša tabuľku
obsahujúcu niektoré digitalizačné projekty. V našich silách nebolo naplniť
ju kompletne a koniec koncov táto jej kompletnosť by bola aktuálna len po dobu,
kým by nezanikol projekt starý či nevznikol projekt nový. Aby sa naša snaha
neukázala ako kontraproduktívna, rozhodli sme o umiestnenie brožúry na webové
stránky BSS ČAS, kde bude databáza doplňovaná a následne aktualizovaná.
Nekompletnosť databázy demonštrujeme aj vo vytlačených verziách brožúry, kde
sú zaradené voľné strany pre ručné dopisovanie projektov. Projekt bude takýmto
spôsobom pokračovať ďalej, pričom prispieť môže každý. Naše očakávania
ohľadom tejto databázy nie sú veľké, predsa len máme za to, že správa takého
portálu vyžaduje schopnosti, sily a skúsenosti, ktoré nám chýbajú, avšak môže byť
podnetom pre vznik takej databázy a môže tiež predstavovať funkčnú pomôcku pre
bádateľov.
4
Informácie uvedené v brožúre boli čerpané z internetových stránok,
rozhovorov s niektorými archivármi, odborných publikácií a z konferencie
Archival cooperation and community building in the Digital Age, ktorej
organizátorom bola asociácia ICARUS, a ktorej sa všetci autori a autorky
zúčastnili v dňoch 27. 4. až 29. 4. 2015 v Prahe. Práca na textoch prebiehala
individuálne alebo v skupinách, pričom všetky texty a informácie boli všetkými
zdieľané na Google Disku a následne spoločne opravované.
Na záver chcem spolu s Betkou Vicianovou poďakovať všetkým, ktorí
umožnili realizáciu projektu, a teda štipendijnému programu FF MU, ale najmä
všetkým participantom/kám projektu: Barbore Bittnerovej, Tereze Dleskovej,
Natálii Doležalovej, Lukášovi Führerovi, Márii Grobarčíkovej, Veronike
Havlíkovej, Oľge Koníčkovej, Kateřine Kovárovej, Lucii Kubovej, Tereze
Maškovej, Pavle Pitelovej, Sabine Pryšingerovej, Alžběte Řehákovej a Lenke
Smolkovej. Vďaka!
Monika Laurincová
5
Historické prameny, ediční zpracování a digitalizace
Lukáš Führer
Práce historika či archiváře není, jak by se mohlo zdát, pouhé opakované
převypravování našich dějin s cílem mučit historickými daty a událostmi žáky
a studenty základních a středních škol. Od mnohdy romantických (či naopak
přezíravých) představ některých lidí se práce historika a archiváře dosti liší;
je to především odborná vědecká práce, která z mnohotvárných střípků historické
paměti vytváří obraz naší minulosti a může tím zodpovědět na mnohé otázky
týkající se naší kultury, života, minulosti, ale vlastně i budoucnosti každého z nás.
Nejdůležitějším zdrojem pro historickou práci byly, jsou a vždy budou
prameny, tedy zjednodušeně všelijaké historické památky, dochované v různých
podobách od nejstarších dob do naší současnosti.1 Jako pramen můžeme označit
středověkou listinu, iluminovaný rukopis, v poli stojící smírčí kříž, kupní smlouvu
na rodinný dům, nebo rodný list babičky. Všechny tyto prameny k nám hovoří
svým vlastním, specifickým a barvitým jazykem, kterému porozumí pouze ten,
kdo pozorně naslouchá. Mnohdy je ovšem potřeba jazyk, kterým k nám prameny
promlouvají, ovládnout na „vyšší“ úrovni; na tomto místě je již zapotřebí
odborníka, který je vyškolen tak, aby mluvě pramenů porozuměl a dokázal
ji interpretovat. Práce historika či archiváře tedy spočívá ve zpracování pramenů
a jejich analýze tak, aby nám byly schopny zodpovědět jim pokládané otázky.
Lidé si byli již od nepaměti vědomi toho, že uchovávat důležité
dokumenty je nezbytné, a to jak pro uchování paměti o naší minulosti, tak i z ryze
praktických důvodů, totiž pro zachování a pojištění práv či výsad. I proto dnes
1
Srov. Přispěvatelé Wikipedie. Historický pramen [online]. 17. 05. 2015, [cit. 8. 6. 2015].
Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_pramen>.
6
existuje řada institucí, jako archivy, knihovny či muzea, které tyto historické
prameny uchovávají, pečují o ně a především je zpřístupňují odborné i laické
veřejnosti.
Ediční zpřístupnění pramenů
Jedním z nejcennějších historických pramenů – dokladů o naší minulosti, které
zmíněné instituce uchovávají, jsou středověké listiny. Již odedávna proto stály
v popředí zájmu historiků i archivářů a byly opakovaně podrobovány historickému
bádání. Hodnotu listin si mnozí historikové a badatelé uvědomovali natolik,
že se rozhodli je nejen zkoumat, ale je i takzvaně edičně zpřístupňovat dalším
zájemcům o naši historii. Termínem ediční zpřístupnění rozumíme zpracování
pramene či skupiny pramenů tak, aby v nejlepším případě nemusel zájemce o daný
dokument prohledávat desítky či stovky dokumentů v archivu, ale měl jej tak
říkajíc po ruce doma.2
Forma edičního zpřístupnění se ovšem postupem času proměňovala.
Obvykle spočívá v přepsání dokumentu či souboru dokumentů, mnohdy napsaných
dnes již obtížně čitelnými typy písma, a následném publikování plného znění
těchto dokumentů v tištěné podobě (tzv. edice). Vědecké edice pak bývají často
doplněny o komentáře, resp. vědecký aparát, který obsahuje další informace
nezbytné k historickému bádání (např. údaje o vzniku listiny, formě jejího
dochování, současném místě uložení apod.).
2
Ibidem. Edice [online].
7. 06. 2015,
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Edice>.
[cit.
7
8.
6.
2015]. Dostupné
z:
V Českých
zemích
započali
s moderním
a
kritickým
edičním
zpřístupňováním pramenů v polovině 19. století historikové a archiváři jako byli
František Palacký, Karel Jaromír Erben, Josef Emler a zejména pak počátkem
20. století Gustav Friedrich. Vznikla řada edičních počinů vydávající prameny
vztahující se k nejrůznějším historickým obdobím, událostem či osobám. Mezi
nejvýznamnější z nich náleží např. Codex diplomaticus et epistolaris regni
Bohemiae,3 Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae,4
Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV5 či Monumenta Vaticana res
gestas Bohemicas illustrantia.
Jelikož předním médiem doby minulé až hluboko do 20. století byla
kniha, vydávali historikové a archiváři listiny i další prameny v tištěných
publikacích, a tím je zpřístupňovali dalším badatelům. Výsledkem těchto prací
byly a jsou již výše zmíněné ediční počiny; mnohé z těchto edic nejsou ještě
dodnes dopracovány do konce a jejich dokončení a vydání je v současné době
předním úkolem české medievistiky.
3
Další informace o edici viz ibidem. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae
[online].
13. 04. 2014,
[cit.
8.
6.
2015].
Dostupné
z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Codex_diplomaticus_et_epistolaris_regni_Bohemiae>.
4
Stručný popis edice s přehledem vydaných dílů viz ibidem. Regesta Bohemiae et Moraviae
aetatis Venceslai IV. [online]. 15. 02. 2014, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Regesta_Bohemiae_et_Moraviae_aetatis_Venceslai_IV.>.
5
Základní přehled dosud vydaných svazků viz ibidem. Regesta diplomatica nec non
epistolaria Bohemiae et Moraviae [online]. 1. 04. 2014, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Regesta_diplomatica_nec_non_epistolaria_Bohemiae_et_Mo
raviae>.
8
Digitální podoba edicí
Od 19. a první poloviny 20. století svět prošel významným technickým pokrokem.
Dnes žijeme v digitálním světě, světě internetu. I historická, resp. ediční práce
se těmto novým a moderním trendům musela přizpůsobit. Zejména v zahraničí
některé z velkých edičních projektů přistoupily na novou hru a začaly nové edice
zpracovávat jak v tradiční tištěné podobě, tak v podobě digitální. Jedná se zejména
o asi nejzásadnější německý podnik s názvem Monumenta Germaniae Historica 6
nebo neméně důležitý rakouský projekt Regesta Imperii.7
Díky novým digitálním technologiím existují dnes nástroje a technika,
díky kterým je možné přistoupit ke zpřístupňování pramenů i jiným způsobem.
Mnohé z archivů a dalších paměťových institucí začaly s digitalizací svých
pramenů, jejich popisem a následným publikováním na webových stránkách.
Např. projekt monasterium.net8, zmíněný také na stránkách této brožury, vytváří
v podstatě digitální archiv listin, které jsou sice rozsety v archivech po celé Evropě,
badatel je ovšem má k dispozici jako na dlani na jedněch webových stránkách.
Podobným způsobem vytvářejí virtuální archivy mnohé projekty zabývající
se digitalizací středověkých i raně novověkých rukopisů, namátkou český projekt
manuscriptorium9, švýcarský e-codices10, digitalizační projekt francouzské
6
Stránky projektu dostupné z Monumenta Germaniae Historica [online]. 18. 2. 2015, [cit.
8. 6. 2015]. Dostupné z: <http://www.mgh.de/dmgh>.
7
Regesta Imperii [online]. 10. 11. 2014, [cit.
<http://www.regestaimperii.de/regesten/suche.html>.
8
8.
6.
2015.].
Dostupné
z:
Monasterium [online]. [Cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z: <http://monasterium.net/mom/home>.
9
Viz
Manuscriptorium
[online].
<http://www.manuscriptorium.com>.
[Cit.
10
8.
6.
2015].
Dostupné
z:
E-codices [online]. 19. 3. 2015, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z: <http://www.ecodices.unifr.ch/en>.
9
národní knihovny gallica11 či britské národní knihovny digitised manusripts of
British library12. Jmenovat bychom však mohli řadu dalších, mnohé z nich jsou
zmíněny i na stránkách této brožury.
Formy digitálního zpřístupňování archiválií
Uvedené projekty si vzaly za úkol převést prameny do digitální podoby, umístit
je na webové stránky, a tím je i zpřístupnit široké badatelské veřejnosti. Jsou zde
tak patrné dvě cesty, kterými lze prameny zpřístupňovat badatelům; obě cesty
se na mnoha místech křižují a vzájemně doplňují.
Na jednu stranu existují projekty, jejichž hlavním úkolem je digitalizace
historických pramenů; mnohé z nich však dnes prameny nejen digitalizují, ale
současně digitální kopie jednotlivin i celků doplňují o nezbytný vědecký komentář.
Z pouhých původních úložišť obrázků se staly postupným vývojem sofistikované
databáze spojující obrazový materiál s textovou vědecko-kritickou částí nezbytnou
pro studium těchto pramenů; některé z projektů dokonce nezahrnují prameny
uložené v jedné instituci, ale shromažďují data většího počtu institucí, soustřeďují
je na jediném portále a vytváří virtuální archiv dosažitelný jednoduše z pohodlí
domova.
Druhá cesta zpřístupnění pramenů představuje tradiční ediční zpracování
jednotlivých pramenů, oděné však do nového, digitálního roucha. Výhodou těchto
projektů je zejména skutečnost, že se neomezují na jedinou instituci či skupinu
11
Gallica bibliothéque
<http://gallica.bnf.fr>.
numérique
[online].
12
[Cit.
8.
6.
2015].
Dostupné
z:
K dispozici na portále Britské Národní knihovny [online]. [Cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z:
<http://www.bl.uk>.
10
institucí, které prameny uchovávají, ale vybírají z nich tematicky či časově
relevantní kusy, které následně podrobují důkladné kritice. Jinými slovy, jde ediční
zpřístupnění mnohdy napříč jednotlivými archivy a hledí na prameny z větší
perspektivy; tím je schopné podchytit i ty informace, které jsou patrné pouze tehdy,
porovnáme-li relevantní skupinu pramenů nehledě na místo jejich uložení.
Metody zpracovávaní informací
Je třeba si uvědomit, že pod pojmem digitalizace se dnes už neskrývá pouze
převedení naskenovaného obrázku na webové stránky. V současné době poskytují
vyvíjené nástroje řadu možností, jak s prameny pracovat. Převedení papírových
či pergamenových dokumentů do digitální podoby se tak stává nejen cílem, ale
může sloužit jako prostředek či odrazový můstek pro další zajímavou práci
spojující tradiční přístup historika s nástroji a metodami, které poskytují
informační technologie či další vědní obory.
Různé nástroje již umožňují text pramenu nejen přepsat tak, aby jej mohl
přečíst i tehdejšího písma neznalý či méně zkušený badatel, ale současně těmto
textům, resp. jakýmkoliv slovům či větám přiřadit další informace (značkovací
jazyk).13 Tyto metody využívají tradičně lingvisté pro sestavování jazykových
korpusů, využití těchto metod se však postupně prosazuje i v práci historické. Lze
tím např. označit některé specifické části listin a poté je podle stanovených kritérií
srovnávat, resp. vytvářet databáze nejen pro jazykový rozbor, ale i pro analýzu
stylizace písemností, stanovení závislosti textů apod.
13
Přispěvatelé Wikipedie. Značkovací jazyk [online], 9. 03. 2015, [cit. 8. 6. 2015].
Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Zna%C4%8Dkovac%C3%AD_jazyk>.
11
Podobným způsobem lze dnes přiřadit tagy i do obrázků a tím
zaznamenávat specifické znaky, např. ve vývoji písma na listinách. I my dnes
běžně využíváme tyto nástroje na stránkách Facebook nebo Google, kde programy
již dokážou rozpoznat obličeje lidí a my k nim můžeme přiřadit jména.
Mimochodem, zkoušeli jste někdy vyfotit starý obraz s jednou čí více postav?
Podobným způsobem je např. možné přiřadit do textu informace
o osobách, které se v pramenech vyskytují a tím usnadnit jejich identifikaci.
Je třeba si uvědomit, že středověká společnost nebyla izolovaná a zejména
ve vrcholném a pozdním středověku zaznamenáme značnou mobilitu tehdejších
lidí. Identifikace osob v pramenech napříč Evropou se tak stává náročnější, pokud
bychom je chtěli zachytit v různých etapách jejich života (např. zahraniční studia,
působení v diplomatických službách apod.) Podobně jako dnes knihovníci
vytvářejí soupisy národních autorit,14 lze i historickou osobu definovat
jedinečným specifickým kódem, který by byl dohledatelný napříč různými
zeměmi, a tím poodhalit působení a životní dráhu jedné osoby na mnohem širším
prostoru.
Nesmírně zajímavé možnosti skýtají například i rejstříky. Pokud
při tvorbách rejstříků využijeme vhodnou metodu, lze různými nástroji modelovat
sociální vazby (dnes bychom řekli sociální sítě) a odhalit konkrétní vztahy mezi
jednotlivými lidmi či místy. Pokud konkrétní model sociální sítě promítneme
např. do historických map, jsme schopni jej zafixovat i v čase a prostoru a získáme
velmi plastický obraz naší minulosti. Jedním z projektů, který se možnostmi
využití těchto metod dlouhodobě zabývá, je projekt Venice Time Machine, který
14
Ibidem. Národní autority České republiky [online], 25. 05. 2015, [cit. 8. 6.
2015]. Dostupné
z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_autority_%C4%8Cesk%C3%A9
_republiky>; Databáze Národních autorit České Republiky [online], 2007–2015, [cit. 8. 6.
2015]. Dostupné z: <http://autority.nkp.cz>.
12
si jako jeden z úkolů předsevzal zachycení a zmapování sociální sítě v historických
Benátkách.15
Všichni dnes žijeme v době a společnosti, která se pohybuje nesmírně rychlým
tempem kupředu. I proto je zapotřebí se sem-tam zastavit, rozhlédnout se kolem
sebe a uvědomit si, kde jsme, odkud jsme přišli a jakým směrem se chceme vydat
dále. Historie není všemocná a nedokáže zodpovědět vše; pokud si však o našich
dějinách uchováme alespoň nepatrné povědomí, můžeme i dnes pochopit řadu
souvislostí ze života naší společnosti. Odkaz naší minulosti je totiž stále zřetelný
i v dnešní době.
Zdroje:
Britská Národní knihovna [online]. [Cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z: <http://www.bl.uk>.
Databáze Národních autorit České Republiky [online],
2015]. Dostupné z: <http://autority.nkp.cz>.
2007–2015,
[cit.
8.
6.
E-codices [online]. 19. 3. 2015, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z: <http://www.ecodices.unifr.ch/en>.
Gallica bibliothéque
<http://gallica.bnf.fr>.
numérique
[online].
Manuscriptorium
[online].
[Cit.
<http://www.manuscriptorium.com>.
8.
[Cit.
6.
8.
6.
2015].
2015].
Dostupné
Dostupné
z:
z:
15
Popis projektu viz Venice time machine [online]. 13. 2. 2015, [cit. 8. 6. 2015.]. Dostupné
z: <http://vtm.epfl.ch>.
13
Monumenta Germaniae Historica [online]. 18. 2. 2015, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z:
<http://www.mgh.de/dmgh>.
Národní knihovna ČR. Národní autority ČR [online]. 2007-2015, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné
z: <http://autority.nkp.cz>.
Přispěvatelé Wikipedie. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae [online].
13. 04. 2014,
[cit.
8.
6.
2015].
Dostupné
z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Codex_diplomaticus_et_epistolaris_regni_Bohemiae>.
Přispěvatelé Wikipedie. Edice [online]. 7. 06. 2015, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Edice>.
Přispěvatelé Wikipedie. Historický pramen [online]. 17. 05. 2015, [cit. 8. 6. 2015].
Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_pramen>.
Přispěvatelé Wikipedie. Národní autority České republiky [online], 25. 05. 2015, [cit. 8. 6.
2015]. Dostupné
z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_autority_%C4%8Cesk%C3%A9
_republiky>.
Přispěvatelé Wikipedie. Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. [online].
15. 02. 2014,
[cit.
8.
6.
2015].
Dostupné
z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Regesta_Bohemiae_et_Moraviae_aetatis_Venceslai_IV.>.
Přispěvatelé Wikipedie. Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae
[online].
1. 04. 2014,
[cit.
8.
6.
2015].
Dostupné
z:<https://cs.wikipedia.org/wiki/Regesta_diplomatica_nec_non_epistolaria_Bohemiae_et_M
oraviae>.
Přispěvatelé Wikipedie. Značkovací jazyk [online], 9. 03. 2015, [cit. 8. 6. 2015]. Dostupné z:
<https://cs.wikipedia.org/wiki/Zna%C4%8Dkovac%C3%AD_jazyk>.
Regesta Imperii [online]. 10. 11. 2014, [cit. 8. 6. 2015.]. Dostupné z: <http://www.regestaimperii.de/regesten/suche.html>.
Venice time machine [online]. 13. 2. 2015, [cit. 8. 6. 2015.]. Dostupné z:
<http://vtm.epfl.ch>.
14
Národní digitální archiv a národní digitální knihovna
Veronika Havlíková
Národní digitální archiv (NDA)
Projekt NDA byl spuštěn v únoru roku 2011, zasloužil se o to bývalý náměstek
ministerstva vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví František Vavera
a ředitelka Národního archivu Eva Drašárová, vedoucím tohoto projektu byl
pověřen Jiří Bernas. NDA spadá pod Národní archiv, hlavní pracoviště se nachází
v podzemí vedle budovy Národního archivu na Chodovci v Praze 4.16
Cílem tohoto projektu je bezpečné uchovávání elektronických dokumentů,
jejich archivace a přístupnost dokumentů pro státní správu i veřejnost. Motivem
pro spuštění tohoto projektu je časová úspora, zvýšení bezpečnosti dokumentů,
dále možnost sladit tento projekt s dalšími, kdy se mohou snížit náklady na tisk
a hlavně
redukce
nutnosti
uskladňovat
stovky tun
listinných
materiálů.
Z finančního hlediska, by se ročně dle Ministerstva vnitra mělo ušetřit
až 90 milionů korun.17
NDA je součástí vládní strategie s názvem Smart Administration18
(efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby), zaměřuje se na zkvalitnění
služeb veřejné správy, kterou chce také více přiblížit občanům. S tím samozřejmě
16
Ministerstvo vnitra České republiky. Zpravodajství [online]. 2015, [cit. 9. 5. 2015].
Dostupné z: <http://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-zahajilo-projekt-narodnidigitalni-archiv.aspx>.
17
Ibidem. Projekty [online]. 2015, [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z: <http://projekty.osfmvcr.cz/cz/26/default.aspx>.
18
Ibidem. Smart administration [online]. 2015, [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z:
<http://www.smartadministration.cz>.
15
souvisí převod na elektronickou podobu a také možnosti využívání moderních
komunikačních a informačních technologií.
Užitek z tohoto projektu by také měla zaznamenat veřejná správa, okresní
archivy i samotní občané. Veřejná správa bude mít jistotu, že dokumenty budou
dlouhodobě uchovány, okresním archivům umožní uchování a zpřístupnění jejich
digitálních a digitalizovaných dokumentů a občanům umožní vzdálený
a nepřetržitý přístup k archiváliím. 19
Národní digitální knihovna (NDK)
NDK představuje projekt, který vznikl v roce 2011 ve spolupráci Národní
knihovny ČR a Moravské zemské knihovny za velké finanční podpory EU
a Ministerstva kultury. Hlavním cílem projektu je především digitalizace
významné části bohemikální produkce 19.–21. století, přičemž jde hlavně o knihy
vydané na území České republiky, napsané v češtině nebo pojednávající o Česku.
Předpokládá se, že do konce roku 2019 bude zdigitalizováno více než
50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Součástí tohoto projektu je také
dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti, které by mělo
poskytnout prostor pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů
i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů. Dále
se pracuje na zpřístupnění digitálních dokumentů uživatelům volně a zdarma,
19
LUKÁŠ, Ondřej. Národní digitální archiv. Brno: Masarykova universita, Filosofická
fakulta,
2012.
s.
3–7.
Dostupné
z:
<https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/VIKMA10/um/36481946/Narodni_digitalni_a
rchiv_-_Ondrej_Lukas.pdf>.
16
pokud to autorské právo dovolí.20 NDK denně zdigitalizuje 50 tisíc stran, takto
zdigitalizovaný materiál je pro veřejnost zpřístupněn v aplikaci Kramerius. Tato
aplikace je vytvořena tak, aby uměla pracovat s různým backgroundem. 21
Obrázek 2:Vizuálne vyjádřený koncept NDK.
Obrázek 1:Vizuálne vyjádřený koncept NDK.
Zdroj:http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna91/humesto.htm.
Zdroj:http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna91/humesto.htm.
20
Národní knihovna České republiky. Národní digitální knihovna [online]. 27. 5. 2014, [cit.
9. 5. 2015]. Dostupné z: <https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodnidigitalni-knihovna>.
21
Národní digitální knihovna. Aktuálně [online]. 23. 3. 2015, [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z:
<http://www.ndk.cz/zpristupneni/aktualne-1>.
17
Pro ilustraci uvádíme celkový koncept NDK, který je zobrazený na obr. č. 1. střed
diagramu obsahuje vybrané digitální objekty, které jsou považovány za jádro
národního kulturního dědictví, které jsou určené k dlouhodobé ochraně a vznikají
v rámci tří národních projektů: Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.22
Jak digitalizace probíhá?
Digitalizace představuje proces, během kterého dochází k převodu tištěného
dokumentu na elektronický, děje se tak například pomocí skenerů, které dokument
naskenují a zpracují tak, že je ve finále zpřístupněn v elektronické podobě. První
krok digitalizace znamená výběr dokumentu, který má být určený k digitalizaci,
přičemž tento výběr vždy podléhá určitým kritériím. V Městské knihovně se tomu
věnují odborní knihovníci, kteří přihlížejí ke dvěma kritériím: téma dokumentu
a jeho fyzický stav.
Od roku 2008 byla zdigitalizovaná pragensia (knihy s tématem Prahy),
a teatrália (knihy s divadelní tématikou). Nyní je zaměření spíše na historické
dokumenty z oddělení vzácných tisků (dokumenty vytištěné před rokem 1830).
Souběžně s těmito dokumenty se do elektronické podoby převádí beletrie, hlavně
díla, která už nejsou zatížena autorskými právy.
Při samotné digitalizaci jsou knihy skenovány na speciálních skenerech,
které nesou označení knižní či face-up skenery. Vzniklé elektronické obrázky jsou
pak následně upraveny tak, aby byla vytvořena digitální kopie jejich tištěné
předlohy. Výsledkem tohoto procesu je dostupnost e-knihy, kterou si člověk může
prohlédnout z internetového prohlížeče, anebo stáhnout ve formátu PDF, pokud
se na dokument již nevztahují autorská práva. Dokumenty, které podléhají
22
HUTAŘ, Jiří; MELICHAR, Marek; STOKLASOVÁ, Bohdana. Národní digitální
knihovna. Knihovna,
2009,
20,
č.
1,
s.
6–21.
Dostupné
z:
<http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna91/humesto.htm>.
18
autorským právům, nejsou přístupné z internetového portálu, ale lze je prohlížet
na počítačích ve všech pobočkách Městské knihovny v Praze.
Digitalizace umožňuje i následnou práci s tištěným dokumentem, zvláště
pokud
je
tento
poškozený.
Tehdy
se dostává
pod
ruce
restaurátorům
či do knihařských dílen. Po opravení je na něj zhotoven obal z nekyselé lepenky.
Jde-li o velmi poškozený exemplář, najde své místo v klimatizovaném depozitáři.23
Oba tyto projekty vznikly z potřeby lepšího přístupu k dokumentům, jak ve sféře
veřejné správy, tak v té soukromé. Zaměřují se nejen na digitalizaci dokumentů,
ale i jejich následné uložení a ověření jejich věrohodnosti. Pomoc při financování
je z velké části zaštítěna Evropskou Unií. NDK i NDA spolupracují s projektem
WebArchiv, jehož cílem je archivace českého internetu a spadá pod Národní
knihovnu ČR. Tímto projektem se také zabývá Elektronický časopis o informační
společnosti – Ikaros.24
Zdroje:
HUTAŘ, Jiří; MELICHAR, Marek; STOKLASOVÁ, Bohdana. Národní digitální
knihovna. Knihovna,
2009,
20,
č.
1,
s.
6–21.
Dostupné
z:
<http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna91/humesto.htm>.
23
Městská knihovna v Praze. Projekty [online]. [Cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z:
<http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/praha-v-knihovne/digitalizaceknihy/?knihovna=;&knihovna=0>.
24
PROKOP, Martin. Nástroje pro migraci webového archivu. Brno: Masarykova universita,
Fakulta
informatiky,
2012.
s.
5.
Dostupné
z:
<https://is.muni.cz/auth/th/256158/fi_b/bakalarka.pdf>.
19
LUKÁŠ, Ondřej. Národní digitální archiv. Brno: Masarykova universita, Filosofická
fakulta,
2012.
s.
3–7.
Dostupné
z:
<https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/VIKMA10/um/36481946/Narodni_digitalni_a
rchiv_-_Ondrej_Lukas.pdf>.
Městská knihovna v Praze. Projekty [online]. [Cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z:
<http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/praha-v-knihovne/digitalizaceknihy/?knihovna=;&knihovna=0>.
Ministerstvo vnitra České republiky. Projekty [online]. 2015, [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z:
<http://projekty.osfmvcr.cz/cz/26/default.aspx>.
Ministerstvo vnitra České republiky. Smart administration [online]. 2015, [cit. 9. 5. 2015].
Dostupné z: <http://www.smartadministration.cz>.
Ministerstvo vnitra České republiky. Zpravodajství [online]. 2015, [cit. 9. 5. 2015].
Dostupné z: <http://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-zahajilo-projekt-narodnidigitalni-archiv.aspx>.
Národní digitální knihovna. Aktuálně [online]. 23. 3. 2015, [cit. 9. 5. 2015]. Dostupné z:
<http://www.ndk.cz/zpristupneni/aktualne-1>.
Národní knihovna České republiky. Národní digitální knihovna [online]. 27. 5. 2014, [cit.
9. 5. 2015]. Dostupné z: <https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodnidigitalni-knihovna>.
PROKOP, Martin. Nástroje pro migraci webového archivu. Brno: Masarykova universita,
Fakulta
informatiky,
2012.
s.
5.
Dostupné
z:
<https://is.muni.cz/auth/th/256158/fi_b/bakalarka.pdf>.
20
Projekty digitalizácie a Moravský zemský archív
Lucia Kubová
Moravský zemský archív (MZA), založený roku 1839, je jedným z najstarších
spoločenskovedných ústavov na Morave a najstaršou inštitúciou svojho typu
na našom území vôbec. Hlavným impulzom k jeho vzniku bol záujem
o vyhľadávanie a kolektivizovanie prameňov k dejinám Moravy. Tak ako pred pár
sto rokmi, i dnes je záujem o archiválie na prvom mieste, respektíve sa rozšírili
možnosti, ako s týmto materiálom nakladať, ako ho sprístupňovať odborným
kruhom i bádateľom prostredníctvom moderných technológií. Od roku 2007 sídli
MZA v novej modernej budove, ktorá poskytuje vyšší komfort pri kvalifikovanej
práci zamestnancov i bádateľov, ako aj lepšiu ochranu archiválií či podmienky
k ich spracovaniu do digitálnej podoby.
Práve digitalizácia je v posledných rokoch najčastejšie skloňovaným
pojmom na poli archívnictva. Čím ďalej, tým flexibilnejšie sa stavia novým
výzvam a ako tradičný odbor začína spolupracovať s väčším spektrom vedných
disciplín. Tento príspevok sa upriami na projekty digitalizácie v MZA, inšpirovaný
prednáškou PhDr. Mgr. Tomáša Černušáka, Ph.D. na konferencii Archival
Cooperation and Community Building in the Digital Age, a taktiež komunikáciou
a spoluprácou v rámci praxe s inými pracovníkmi MZA.
Po vzore Národného archívu sa aj viaceré oblastné archívy, vrátane MZA,
zapojili do širšie koncipovaných projektov digitalizácie, z nich najvýznamnejšie
boli digitalizácia indikačných skíc stabilného katastru pre Čechy, Moravu
a Sliezsko, digitalizácia matrík, vedút, digitalizácia fondu prvej svetovej vojny
a mnohé ďalšie25. Významným medzinárodným projektom, ktorého je MZA
25
ČERNUŠÁK, Tomáš a Ludmila SULTIKOVÁ. Archivvy, vysoké školy a nové formy
mezinárodní spolupráce (Projekt ENArC a Česká republika) [online]. [cit. 2015-06-13].
21
súčasťou, je tiež Monasterium.net. Primárne sa tu zhromažďovali formou
digitalizácie stredoveké listiny cirkevných inštitúcií, no v súčasnosti už tento
virtuálny archív obsahuje i digitálne kópie listín a regest iných celkov; miest,
univerzít, presahujúc pomyselnú hranicu stredoveku. Vzájomná spolupráca
a kontakty na tomto projekte vyústili v roku 2007 do vzniku spolku ICARUS,
ktorého členom sa môžu stať ako archívy, múzeá, tak aj univerzity a vedecké
pracoviská. MZA je samozrejme súčasťou a spolupracuje aj na vlajkovom projekte
ENArC,
ktorého
záujmu
sa okrem
primárnej
digitalizácie
nevyhlo
ani
organizovanie workshopov, výmenné pobyty archívnych pracovníkov na
medzinárodnej úrovni a podobne.
V súčasnosti je MZA angažovaný vo viacerých projektoch digitalizácie.
V horizonte niekoľkých rokov bude
spolupracovať
s dvoma
americkými
organizáciami. Prvá, United States Holocaust Memorial Museum26, plánuje
postupne v MZA digitálne kopírovať dokumenty týkajúce sa perzekúcie židov
medzi rokmi 1939–1945. Postupne tak budú spracované predom definované časti
21 fondov v MZA a ďalších 65 fondov okresných archívov na južnej Morave.
Odhadom je to skoro dva milióny strán archívneho materiálu, ktorý by mal byť
spracovaný do 5 rokov.
Pred pár mesiacmi začala spolupráca s ďalšou americkou organizáciou –
Family search international27. Úlohou tohto projektu je digitalizácia archívneho
materiálu týkajúceho sa histórie obyvateľov na južnej Morave, ktorý dopĺňa
informácie k cirkevným matrikám, predovšetkým pre potreby genealógie. Jedná sa
Dostupné
<http://konference.osu.cz/sjezd2011ostrava/dok/sekce_a/sulitkova_ludmila.pdf>.
z:
26
United states holocaust memorial museum [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z:
<http://www.ushmm.org/>.
27
Free family history and genealogy records [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z:
<https://familysearch.org/>.
22
o operáty zo sčítania obyvateľstva z rokov 1857–1929 a ďalej daňové materiály
z rokov 1667–1768. V tomto prípade sa jedná i o záchrannú digitalizáciu, pretože
kvalita daných archiválií je v zlom stave a vplyvom času sa stále zhoršuje.
Digitalizáciu vykonávajú zamestnanci spomínanej spoločnosti vlastnou technikou.
I tento projekt je koncipovaný do rozsahu niekoľkých rokov, je potrebné spracovať
celkom 661 mikrofilmov a viac než 1 km archiválií.
Ďalšia organizácia, s ktorou MZA spolupracuje v rámci digitalizácie,
je Institut Tereziánské iniciativy. Táto všeobecne prospešná spoločnosť združuje
bývalých väzňov terezínskeho ghetta a podporuje vedecký výskum týkajúci
„konečného riešenia židovskej otázky“ v českých krajinách a dejín terezínskeho
ghetta28. Primárnym cieľom projektu tejto spoločnosti je digitalizácia prihlášok
k občianskym preukazom židovských občanov mesta Brna z rokov 1939-1941
z fondu policajného riaditeľstva Brno. Okrem toho z daného fondu zbiera ojedinelé
písomnosti, ktoré sú obsahovo zhodné s predmetom jej záujmu.
V priebehu roku 2015 sa tiež chystá spustiť projekt, ktorý bude v rámci
MZA
vykonávať
Československá
obec
legionářská 29.
Okrem
záujmu
o digitalizáciu skenov zaniknutého múzea odboja, ktoré zhromažďovalo rôzne
materiály k téme odboja, sa v rámci širšej spolupráce budú konať aj prednášky
a výstavy na tému účasti našich légií v zahraničí za prvej svetovej vojny. Skenovať
sa budú mapy, plány, ale aj fotografie, ktoré mapujú účasť légií v Rusku,
Francúzsku a Taliansku medzi rokmi 1914–1918. Samotná digitalizácia by mala
trvať do roku 2018.
28
Institut Terezínské iniciativy
<http://www.terezinstudies.cz/>.
29
Československá obec legionářská
<http://www.csol.cz/domains/csol.cz/>.
[online].
[online].
23
[cit.
[cit.
2015-06-13].
2015-06-13].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
Ďalším plánovaným, no ešte nezahájeným projektom, je spolupráca
s Ústavom pomocných vied historických a archívnictva na Masarykovej univerzite.
Hlavným cieľom bude digitalizácia patentov – normatívnych historických
prameňov zo 17. a 18. storočia uložených v rôznych fondoch v MZA a tvorba
príslušných popisných metadát. Projekt počíta s aktívnym zapojením študentov
a katedry. V závislosti na množstve iných, už rozbehnutých projektov v MZA,
zatiaľ nebol stanovený presný dátum zahájenia tejto spolupráce.
Ako je patrné z predkladaného príspevku, Moravský zemský archív tvorí aktívnu
pôdu pre výskum a uľahčuje prácu ako odborným pracovníkom, spolkom
a organizáciám, tak i laickej verejnosti za pomoci moderných technológií. Vďaka
projektom na medzinárodnej úrovni zas vytvára povedomie o spektre možností,
akými je možné s archiváliami pracovať, a že i tak malá krajina má svetu, čo
sa týka histórie, čo ponúknuť.
Zdroje:
ČERNUŠÁK, Tomáš a Ludmila SULTIKOVÁ. Archivvy, vysoké školy a nové formy
mezinárodní spolupráce (Projekt ENArC a Česká republika) [online]. [cit. 2015-06-13].
Dostupné
z:
<http://konference.osu.cz/sjezd2011ostrava/dok/sekce_a/sulitkova_ludmila.pdf>.
Československá obec legionářská
<http://www.csol.cz/domains/csol.cz/>.
[online].
[cit.
2015-06-13].
Dostupné
z:
Free family history and genealogy records [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z:
<https://familysearch.org/>.
Institut
Terezínské
iniciativy[online].
<http://www.terezinstudies.cz/>.
[cit.
2015-06-13].
Dostupné
z:
United states holocaust memorial museum [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z:
<http://www.ushmm.org/>.
24
Staré mapy, indikační skici a digitalizace
Tereza Mašková
Pod pojmem staré mapy rozumíme kartografické prameny z 15. –19. století, které
vznikly za účelem zachycení poznané krajiny a byly využívány například
k cestování nebo ke studiu. Ke kartografickému materiálu řadíme také
tzv. indikační skici – kopie katastrálních map sloužící k orientaci v terénu
a ke kontrole správných výsledků měření zeměměřičům. Na našem území vznikly
později než mapy a začaly se používat až ve druhé polovině 18. století v souvislosti
se vznikem stabilního katastru.
Dnes nám tyto prameny podávají svědectví nejen o úrovni tehdejší
kartografické tvorby, ale jsou i ukázkou reálného stavu tehdejšího světa.
Dozvídáme se z nich informace o trasách obchodních cest či vodních toků.30
Rovněž je jistě ocení i lingvisté, zvláště ti, kteří se zabývají toponomastikou, neboť
mapy poskytují jedinečné informace o osídlení a vývoji místních jmen. Tyto
prameny jsou cenné nejen pro odbornou, ale i pro laickou veřejnost.
Na druhé straně se jako problematická ukazuje manipulace s jednotlivým
kartografickým materiálem, který disponuje variací větších rozměrů a tvarů,
z tohoto důvodu je kartografický materiál vystaven většímu riziku poničení.
Přiblížení tohoto pramenu široké veřejnosti nám právě proto umožňuje
digitalizace.31
30
CAJTHAML, Jiří. Historické mapy středních měřítek-digitalizace využití map [online].
[cit. 2015-06-09]. Dostupné z: <http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/cajthaml_3_07.pdf>.
31
Moravský zemský archiv v Brně. ŽABIČKA, Petr. Metodika pro on-line zpřístupnění
starých map a dalších grafických dokumentů pro paměťové instituce [online]. Moravská
zemská
knihovna,
2011
[cit.
2015-06-09].
Dostupné
z:
<http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/metodika_pro_online_zpristupnovani_starych_map_
_1.pdf>.
25
Výběr kartografického pramenu určeného k digitalizaci zohledňuje
několik kritérií jako jsou obsah, unikátnost a s ní často související datum vydání,
bohemikální původ, fyzický stav či aktuální potřeba. Na základě charakteristik
konkrétního pramene se následně vybere digitalizační přístroj. Tím může být
digitální fotoaparát, který sice představuje lacinou a rychlou variantu, avšak
způsobuje nevyhovující zkreslení, proto se používá jen při digitalizaci map, které
vznikly jako jednoduché náčrty či pohledové mapy. Častěji jsou užívané skenery,
a to od běžného stolního až po velkoformátové. Po oskenování dokumentu
následuje výběr jedné z možností zpřístupnění v internetové síti.32 Více
k postupům a metodám digitalizace starých map či indikačních skic najdete
v doložených zdrojích. My jsme pro ilustraci vybrali dva projekty digitalizace map,
jeden z tuzemského a druhý ze zahraničního prostředí.
Digitalizace indikačních skic v Moravském zemském archivu
Projekt digitalizace indikačních skic v Moravském zemském archivu (MZA)
vznikl z důvodu jejich unikátnosti a velkého zájmu badatelů. Webová aplikace
je navržena za účelem prohlížení jednotlivých indikačních skic a orientaci
v katastrálních územích. K dispozici je také objednávkový modul, který umožňuje
objednat si indikační skici na DVD.
V roce 1950 byly z oblastního ústavu geodézie a kartografie a z okresních
měřičských
středisek
předány
indikační
skici
do
Státního
archivu
v Brně, v současnosti jsou již digitalizovány a aplikace zpřístupňuje více než
32
TALICH, Milan a Filip ANTOŠ. Metody a postupy digitalizace a zpřístupnění starých
kartografických děl [online]. Výzkuný ústav geodetický, topografický a kartografický [cit.
2015-06-09]. Dostupné z: <http://www.inforum.cz/pdf/2011/talich-milan.pdf>.
26
4200 indikačních skic stabilního katastru Moravy z let 1824-1931.33
Je propojena s webovým portálem Ústředního archivu zeměměřičství a katastru,
který zpřístupňuje císařské povinné otisky stabilního katastru a další archivní
mapové soubory.34
Když si badatel otevře aplikaci digitálních skic na webových stránkách
MZA, najde vyhledávání podle názvu, okresu nebo signatury. Popis dané skici
informuje nejen o zobrazené lokalitě v českém a německém jazyce, ale i o okrese
kde se daná lokalita nachází, datu mapování či stavu. Aplikace disponuje ikonou
měřítko, která změří přibližnou vzdálenost mezi dvěma či více body. Zahrnuje
taktéž funkci přiblížení či oddálení pohledu a umožňuje přizpůsobení velkosti
obrazovky.
U některých skic, například u vesnice Boršov, se nachází mimo legendy
i tabulka se jmény obyvatel vesnice, čísla domu, ve kterých bydleli a jejich
povolání. V náhledech můžeme také nalézt fyzické rozměry mapového listu. I když
aplikace umožňuje výběr jazyka, anglický a německý překlad není kompletní.
Projekt Gesher Galicia
Projekt Gesher Galicia spravuje a zpřístupňuje nejen digitální kopie map,
či přesněji katastrálních map, ale i volební registry, daňové evidence, školské
záznamy či spisy velkých vlastníků půdy, a to z bývalé Rakousko-Uherské
provincie Halič, která se nyní nachází na území dnešního Polska a Ukrajiny.
33
Moravský zemský archiv v Brně: Stabilní katastr-indikační skici. PODZIMKOVÁ, J.
Mistrovské mapy obcí a pozemkové úpravy v českých zemích [online]. [cit. 2015-06-09].
Dostupné z: <http://www.mza.cz/indikacniskici/>.
34
Genealogická konference. KŘÍŽOVÁ, Lucie. Záznamy v Moravském zemském archivu v
Brně
a
digitalizce
[online].
2013
[cit.
2015-06-09].
Dostupné
z:
<http://www.geneakonf.cz/sbornik-na-webu/04-L-Krizova=Brno.pdf>.
27
Účelem takového zpracovávání informací je genealogický výzkum historie
především židovského obyvatelstva z haličské oblasti.35
Co se týká map, tak i tento projekt umožňuje různé funkce přiblížení
či jiného upravení obrazu. Z metadat se také dozvídáme o místě uložení daného
kartografického materiálu a kolik z těchto kartografických pramenů je uloženo
v archivech. Základní rozdíl mezi těmito projekty je v míře participace uživatelů
serveru. Jednou z ústředních myšlenek projektu je sharování informací, postavené
na tezi Users helping users (uživatelé pomáhají uživatelům). Akademici i laici
můžou přispět svými daty, které se takto kombinují z více zdrojů a jsou volně
přístupné ostatním.36
I v našem prostředí se mohla veřejnost zapojit do digitalizace starých map,
a to na webovém portále staremapy.cz, kde se pomocí kliknutí myši označí totožná
místa na historické a současné mapě – tzv. georeferencování.37 Spolupráce takto
umožňuje rychlejší porovnání pramenů území v čase či zavedení vizuálního
vyhledávání v mapových sbírkách.
Kartografický
materiál představuje
důležitý pramen
nejen pro
studium
historiografie či jejich jednotlivých disciplín, ale je i zajímavým pramenem
pro laickou veřejnost, který jedinci umožňuje představit si, jak v minulosti
vypadalo město, kde žije. Popularizace tohoto historického pramenu, ať už tvorbou
virtuálních procházek historickými lokalitami či přímým začleňováním laiků
35
Gesher galicia [online]. 2015 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: <www.geshergalicia.org>.
36
Icarus-the archives community. Gesher galicia [online]. [cit. 2015-06-09]. Dostupné z:
<http://de.slideshare.net/icaruseu>.
37
Druhé kolo skončilo k dni 31.5. 2015. Více informací o dalších kolech a celém projektu
najdete na www.staremapy.cz.
28
do shromažďování a zpracovávání materiálu, podporuje historický výzkum
a zvyšuje zájem o historii všeobecně.
Zdroje:
3D skenování, tvorba 3D
<www.projekty.geolab.cz>.
modelů
[online].
[cit.
2015-06-09].
Dostupné
z:
CAJTHAML, Jiří. Historické mapy středních měřítek – digitalizace využití map [online].
[cit. 2015-06-09]. Dostupné z: <http://projekty.geolab.cz/gacr/b/files/cajthaml_3_07.pdf>.
Genealogická konference. KŘÍŽOVÁ, Lucie. Záznamy v Moravském zemském archivu
v Brně
a
digitalizce
[online].
2013
[cit.
2015-06-09].
Dostupné
z:
<http://www.geneakonf.cz/sbornik-na-webu/04-L-Krizova=Brno.pdf>.
Gesher galicia [online]. 2015 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: <www.geshergalicia.org>.
Icarus-the archives community. Gesher galicia [online]. [cit. 2015-06-09]. Dostupné z:
<http://de.slideshare.net/icaruseu>.
Moravský zemský archiv v Brně: Stabilní katastr – indikační skici. PODZIMKOVÁ, J.
Mistrovské mapy obcí a pozemkové úpravy v českých zemích [online]. [cit. 2015-06-09].
Dostupné z: <http://www.mza.cz/indikacniskici/>.
Moravský zemský archiv v Brně. ŽABIČKA, Petr. Metodika pro on-line zpřístupnění
starých map a dalších grafických dokumentů pro paměťové instituce [online]. Moravská
zemská
knihovna,
2011
[cit.
2015-06-09].
Dostupné
z:
<http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/metodika_pro_online_zpristupnovani_starych_map_
_1.pdf>.
Staré a historické mapy z Čech, Moravy a Slezka [online]. KLOKAN, Petr. 2013 [cit. 201506-09]. Dostupné z: <http://www.staremapy.cz/>.
TALICH, Milan a Filip ANTOŠ. Metody a postupy digitalizace a zpřístupnění starých
kartografických děl [online]. Výzkuný ústav geodetický, topografický a kartografický v.v.i.
[cit. 2015-06-09]. Dostupné z: <http://www.inforum.cz/pdf/2011/talich-milan.pdf>.
29
ICARUS a Monasterium.net
Kateřina Kovárová
ICARUS38 je mezinárodní sdružení archivů, vědeckých institucí a badatelů, které
umožňuje vzájemně si vyměňovat zkušenosti a znalosti nezávisle na státních
hranicích. Účelem jeho vzniku je doplnění činností národních i nadnárodních
institucí jakou je např. Mezinárodní archivní rada. Funkcí ICARUSu je podporovat
archivy a jim příbuzné instituce při přijímání nových úkolů a výzev, které před
ně staví nové digitální technologie v rámci mezinárodních standardů a strategií.
V rámci této spolupráce bylo založeno několik projektů, online portálů
a pracovních skupin. Mezi stávající projekty patří Archivum Rhenanum, ENArC –
European Network on Archival Cooperation, APEx – Archives Portal Europe
network of excellence, St. Stephan in Vienna, The architecture of written
sources, ProDomo. Mezi online portály fungující pod záštitou ICARUSu se řadí
Monasterium, Matricula, Thopotheque a ArchivNet, přičemž každý z nich má své
vlastní webové stránky.
Pracovní skupiny vznikly z mezinárodní iniciativy v rámci sítě ICARUS
a každá z nich má svou vlastní agendu a program. Řadí se mezi ně: Didactis,
Catastral Maps a Population Registers, MOM-CA (Monasterium Collaborative
Archive).39
Poslední
jmenovaná
představuje
databázový
systém
určený
ke spolupráci s Monasteriem, který umožňuje vyhledávání a editování listin.40
38
ICARUS – International Centre for Archival Research [online]. 14. 6. 2014, [cit. 2015].
Dostupné z: <http://icar-us.eu/en>.
39
Webové stránky projektů, online portálů i pracovních skupin jsou dostupné ze stránek
ICARUS v sekci Cooperation. <http://icar-us.eu/en/cooperation>.
40
Github [online]. 2015, [cit. 2015]. Dostupné z: <https://github.com/icaruseu/mom-ca>.
30
Z hlediska pracovních skupin ICARUS je MOM-CA zodpovědný za technický
rozvoj Monasteria.
Monasterium.net
Monasterium.net41 je virtuální listinný archiv, díky kterému je bezplatně
dostupných online více než 500 000 digitálních kopií středověkých a raně
novověkých listin z více než stovky evropských archivů. Jde o historické
dokumenty týkající se politického, hospodářského a kulturního vývoje Evropy.
Dokumenty Monasteria jsou organizovány do archivních fondů nebo ve sbírkách.
Konkrétní obsah lze zjistit až při procházení jednotlivých archivů či sbírek, neboť
Monasterium je nezávislým portálem a každá instituce zde vystupuje samostatně.
Registrovaní uživatelé mohou fondy procházet a také s nimi pracovat, například
si vytvořit vlastní sbírku listin. Je na ně však kladena zodpovědnost za kvalitu
práce a musí dodržovat autorská práva.
Archivní fondy jsou v Monasteriu řazeny podle státní příslušnosti.
Z České republiky jsou dostupné některé fondy z těchto oblastí a archivů: Státní
oblastní archiv v Praze, Univerzita Karlova v Praze, Národní archiv, Státní oblastní
archív v Třeboni, Klášter ve Vyšším Brodě, Archiv Pražského hradu, Moravský
zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Plzni.
Listiny jsou v jednotlivých archivech řazeny podle stáří. U většiny
je dostupné jejich vyobrazení a resumé. V menší míře se objevuje i jejich
transkripce
(např.
některé
listiny
kláštera
41
ve
Vyšším
Brodě),
která
Dostupné
z:
<http://icar-us.eu/en/cooperation/online-portals/monasterium-net>;
Monasterium
[online].
[Cit.
8.
6.
2015].
Dostupné
z:
<http://monasterium.net/mom/home>.http://monasterium.net/mom/home>.
31
se dá exportovat do PDF. Dále u jednotlivých listin můžeme nalézt popis jejich
pečetí (pokud nějaké mají), materiál, na kterém je vyhotovena a sympatickou
funkcí je vygenerování citace.
Sbírky lze procházet podle několika kritérií: podle příslušnosti ke státu,
podle kategorie (např. královské listiny) nebo podle uživatele. Jejich obsahem jsou
vydané prameny, pro které jsou použita z většiny Google data. Z českých
je dostupné např. CDM (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae), ale můžeme
zde nalézt i maďarskou alternativu Codex Diplomaticus Hungariae nebo listiny
německých králů a císařů.
Zdroje:
Github [online]. 2015, [cit. 2015]. Dostupné z: <https://github.com/icaruseu/mom-ca>.
Dostupné z: <http://icar-us.eu/en>.
32
Digitalizace historických fotografií
Tereza Dlesková, Lenka Smolková
V archivech, muzeích, galeriích, památkových objektech a na mnoha dalších
místech se nachází velké množství fotografií, negativů a dalších fotografických
dokumentů, které zachycují nejen historické události a portréty osob, ale také
podobu měst a jejich staveb, výtvory přírody nebo každodenní život obyčejných
lidí. Bohužel nejsou ale dosud plně doceněné a v archivech jsou označovány jako
„netradiční“ dokumenty.42
Z velké většiny jsou fotografie součástí více či méně významných fondů,
případně sbírek. Nachází se především v šlechtických rodinných archivech
a v osobních fondech. Často bývají inventárně zapracovány do fondů velkostatků
a ústředních správ jejich majitelů. Významnou skupinou také tvoří fotografický
materiál uložený ve fondech různých hospodářských subjektů (významných
podniků, akciových společností, nakladatelských domů,…). 43
Využití historické fotografie je rozsáhlé. Laik se s tímto typem pramenu
nejčastěji setkává například v listování populárně naučnou knihou nebo
na informačních panelech různých výstav, kde se fotografická dokumentace
s oblibou využívá. Vypovídající cena fotografie jako obrazového pramene
je obrovská především ve spojení s pramenem písemným. Z odborného hlediska
jsou tyto fotografie mnohdy jedinečným dokladem pro zachycení tehdejšího života,
pro srovnávání minulosti se současností, pro vývoj architektury, módy, tradic,
42
BENEŠOVÁ E., ZIKMUND J.: Úvodem k prvnímu číslu sborníku Historická fotografie.
Historická fotografie: sborník pro prezentaci historické fotografie ve fondech a sbírkách
České republiky. Hradec Králové: Muzeum východních Čech 2001, s. 3.
43
HRADECKÁ V.: Fotografie ve fondech a sbírkách Státního oblastního archivu v Praze.
České republiky. Hradec Králové: Muzeum východních Čech 2004, s. 46.
33
změn v přírodě a v neposlední řadě také pro samotnou fotografii a technologické
postupy její výroby. Fotografie mohou sloužit jak laikovi pro zábavu, tak
odborníkovi pro dohledávání či pomoc při téměř jakémkoliv výzkumu
ať už z oblasti historie nebo etnologie, sociologie a dalších oborů. Jako příklad
můžeme uvést archiv rodiny Habsburků, který dokumentuje nejen jejich
panovnickou rodinu, ale lze v něm najít i fotografie ze života obyčejného
obyvatelstva.
V době rozvoje digitalizace archivního bohatství se tyto tendence
nevyhýbají ani fotografickému materiálu. V databázi, kde jsou jednotlivé snímky
zveřejněny, můžeme v případě archivů nalézt jak klasické údaje o uložení, názvu
fondu, signatuře a dalších, tak rozměry fotografie, provedení, obsah, popřípadě
krátký popis nebo poznámku a asi nejdůležitější, datum. V případě, že nelze zjistit
přesné datum, je možno podrobnějším zkoumáním detailů jako jsou oděvy, účesy,
stavby v pozadí nebo dopravní prostředky, zjistit alespoň předpokládanou dobu
vzniku. Jednotlivé fotografie pak bývají rozřazeny jednak do větších celků jako
jsou názvy fondu/sbírky a potom také podle tématiky - portréty, skupinové
fotografie, události, tabla, krajinky, hrady, zámky, města atd. Vše je samozřejmě
označeno vlastními jmény.
Unikátním projektem v této oblasti je digitalizace archivu Šechtl
a Voseček, kterou realizuje Muzeum fotografie Šechtl & Voseček v Táboře, jehož
cílem je zpřístupnit dochované fotografie odborné i laické veřejnosti. Výjimečnost
archivu spočívá v jeho časovém rozsahu tří generací fotografů, který přesahuje
130 let (od roku 1865) a představuje tak doslova vývoj fotografické techniky. Malé
náklady muzea pak umožňují několikrát do roka organizovat specializované
výstavy historické fotografie, které jsou přístupné i na internetu 44 a většina
posledních výstav je tak přístupná v plném jejich rozsahu i po skončení výstav.
44
Josef Šechtl a Jan Voseček [online]. [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: <http://sechtlvosecek.ucw.cz/>.
34
Práce na plné digitalizaci archivu začala roku 2004, přičemž se odhaduje,
že dochovaná část archivu představuje pouhou 1/150 původního materiálu, který
pravděpodobně čítal statisíce negativů. Zpřístupnění archivu vyvolalo kladnou
odezvu a na žádost o identifikaci fotografií reagují řady dobrovolníků, kteří
opravují a zpřesňují místopisná určení a identifikaci známých osobností a dalších.45
Obdobným projektem je také fotobanka Josefa Seidla, která zpracovává fotografie
z jeho ateliéru z oblasti Šumavy a Pošumaví z konce 19. a 1. pol. 20. st. 46
Zájem o digitalizaci fotografického materiálu však projevují i jednotlivé
archivy. Příkladem takové práce je například systém Archivní Vademecum, který
zprostředkovává
vyhledávání
archiválií
v
rámci
Moravskoslezského
a Olomouckého kraje a slouží k prohlížení veškerých dostupných obrazových
příloh. Samotnou prací na zpřístupňování fotografií se v rámci Vademeca, zabývají
především Státní okresní archivy. 47
Taktéž digitální archiv SOA Třeboň zpracovává fotografické sbírky
SOkA Jindřichův Hradec v rámci archivního fondu Sbírka pohlednic, která
zahrnuje období 1850–2008.48 Rovněž SOA Litoměřice zpřístupnil fotografickou
pozůstalost Franze Queißera49 z let 1930–1942.
45
HUBIČKA J.: Muzeum fotografie Šechtl & Voseček - historie, zpracování, digitalizace.
České republiky. Hradec Králové: Muzeum východních Čech 2007, s. 32–50.
46
Fotobanka Josefa Seidela [online]. SEIDEL, Josef. 2007 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z:
<http://fotobanka.seidel.cz>.
47
Zemský archiv v Opavě [online].
<http://www.archives.cz/zao/index.php>.
2015-06-14].
Dostupné
z:
DigiArchiv SOA v Třeboni [online]. [cit. 2015-06-14].
<https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1hgs>.
Dostupné
z:
48
49
[cit.
Jedná se o gymnaziálního profesora, prvního děčínského okresního archiváře
a amatérského fotografa. Fotografická pozůstalost obsahuje snímky zachycené
na Liberecku, Českolipsku, Děčínsku, Ústecku a výjimečně též na severní Moravě. Pro dané
území se jedná o jedinečnou dokumentaci, dochovanou bohužel jen ve fragmentu. Odhaduje
se, že dalších asi 200 snímků je ztraceno.
35
Laici jistě ocení možnost osobně se podílet na tvorbě digitalizování
historických fotografií, kterou nabízí portál FOTOHISTORIE.50 Zde totiž mohou
sami vkládat své naskenované staré fotografie, které mají doma v šuplíku.
Koneckonců historické fotografie se nevyhýbají ani sociální síti jako je facebook.
Stačí si zkusit zadat do vyhledávače heslo např. historická fotografie a název
města, které hledáte a velmi často vám internet nabídne právě odkaz na Facebook.
Zdroje:
BENEŠOVÁ E., ZIKMUND J.: Úvodem k prvnímu číslu sborníku Historická fotografie. In:
České republiky. Hradec Králové: Muzeum východních Čech 2001.
Fotobanka Josefa Seidela [online]. SEIDEL, Josef. 2007 [cit. 2015-06-14]. Dostupné z:
<http://fotobanka.seidel.cz>.
Fotohistorie
[online].
[cit.
<http://www.fotohistorie.cz/Default.aspx>.
2015-06-14].
Dostupné
z:
HRADECKÁ V.: Fotografie ve fondech a sbírkách Státního oblastního archivu v Praze. In:
HUBIČKA J.: Muzeum fotografie Šechtl & Voseček - historie, zpracování, digitalizace. In:
Josef Šechtl a Jan Voseček [online]. [cit. 2015-06-14]. Dostupné z: <http://sechtlvosecek.ucw.cz/>.
Zemský
archiv
v
Opavě
[online].
<http://www.archives.cz/zao/index.php>.
50
Fotohistorie
[online].
[cit.
<http://www.fotohistorie.cz/Default.aspx>.
36
[cit.
2015-06-14].
2015-06-14].
Dostupné
Dostupné
z:
z:
Městské knihy
Barbora Bittnerová, Mária Grobarčíková
Městské knihy představují souhrnné označení veřejných a pomocných knih, které
byly vedeny ve městech městskými úřady pro potřebu města a jeho obyvatel.
Městské knihy jako produkty vzniklé z činnosti městské správy a městských
kanceláří se v podmínkách středověkého českého státu vyvíjejí relativně brzy.
Jejich prvopočátky shledáváme už v 80. letech 13. století, první dochované však
pocházejí až ze začátku 14. století.51
Zakládání úředních městských knih pro potřeby rozvíjející se městské
správy začalo nejprve ve městech královských, z nich na prvním místě ve Starém
Městě pražském („Liber vetustissimus“ 1310–1419, pro oblast Moravy se jedná
o brněnskou knihu počtů z roku 1343). Postupně se instituce městských knih
ujímala i v dalších městech, protože bylo potřeba písemně podchytit jak záležitosti
právní, správní a hospodářské roviny, týkající se celého města, tak i jednotlivých
měšťanů.
Není pochyb o tom, že městské knihy jako úřední písemnosti zrcadlí celé
spektrum dění, které ovlivnilo a hýbalo městy, jak ve vztahu k nim samým, tak
ve vztahu k jednotlivým obyvatelům je utvářející. Představují nesmírně pestrý
a hodnotný informační zdroj k českým dějinám obecně. Umožňují nám nahlédnout
do každodenního života našich předků. Provázanost veřejné a soukromé sféry
života tehdejších obyvatel, díky nimž nám přináší městské knihy nespočet
zásadních svědectví.
51
SULITKOVÁ, Ludmila: Stav a perspektivy vydávání městských knih v Českých zemích
(středověk a raný novověk) In: Ústecký sborník historický, Suplementum 1, Ústí nad Labem
2010, s. 27.
37
Městské knihy jako pramen zkoumání
Zájem o studium městských knih se v průběhu času vyvíjel. Studium městských
knih u nás se odráželo a vycházelo převážně ze soupisové práce Rostislava Nového
z roku 1963.52 V současné době také neexistuje žádná soustavně koordinovaná
vydavatelská aktivita, která by byla zaměřena na vydávání městských knih.
Jednotlivé edice vznikají nezávisle na sobě a často neodpovídají daným potřebám.
Právě z těchto výše nastíněných důvodů je velice vítán projekt
digitalizování a tím zpřístupnění archiválií široké veřejnosti. Městské knihy, jež
obsahují veliké množství důležitých informací, jsou digitalizací „trvale“ uchovány
dalším generacím. Digitalizace dále zpřístupňuje a urychluje bádání, umožní takto
získané informace zasadit do širšího rámce poznání. Digitalizací městských knih
se zajisté vytvoří jakési pevné zázemí a útočiště pro všechny další výzkumy
městských knih, mající u nás dlouholetou tradici.
Projekt LIBRI CIVITATIS
Právě na zmíněnou digitalizaci městských knih je zaměřen projekt s názvem Libri
civitatis – dokumentace a zpřístupňování městských knih v České republice.
Navazuje na projekt Grantové Agentury ČR 404/04/0261 z roku 2006, který byl
regionálně vymezen na oblast severních a severozápadních Čech (kdy byly
v ediční řadě vědecky zpřístupněny nejstarší městské knihy České Lípy, Mostu,
Litoměřic a Ústí nad Labem).
Jedná se o koordinovanou vydavatelskou aktivitu pokrývající celý
prostor ČR, která je zaměřena na vydávání městských knih a metodiku ediční
52
NOVÝ, Rostislav: Městské knihy v Čechách a na Moravě 1310-1526. Katalog. In: Acta
Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 4. Praha, 1963.
38
práce s tímto typem písemností. Klade si za cíl vznik on-line přístupné databáze
městských knih pro realizaci ediční řady Libri civitatis. Cílem tohoto projektu
je také spojit aktivity českých, moravských a slezských badatelů, kteří se zabývají
problematikou studia a edičního zpřístupňování důležitého pramene, městských
knih k dějinám českých a moravských měst ve středověku a raném novověku.
Do této aktivity se zapojily instituce a významná pracoviště, na každém
z nich je sestaven zkušený tým odborníků, zde zmíníme jen hlavní řešitele: Katedra
historie Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem, vedoucí projektu je zde
doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., Katedra pomocných věd historických
a archivního studia, Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze, za toto
pracoviště má projekt na starosti doc. PhDr. Ivana Ebelová, CSc., za Archiv
hlavního města Prahy doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. a Archiv města Brna, kde
projekt spravuje PhDr. Hana Jordánková, pro oblast jihomoravských archivů a
PhDr. Bohdan Kaňák, Ph.D. pro severomoravské archivy.
Projekt je realizován v několika vlnách: revize stávajícího staršího soupisu
městských knih od nejstarších do roku 1526 a tento soupis knih ještě rozšířit
do roku 1620 formou on-line přístupné digitální databáze. V současné době
souborná pomůcka, která by centrálně evidovala městské knihy po roce 1526,
neexistuje. Dále bude pokračovat ve vydávání ediční řady Libri civitatis,53 která
edičně zpřístupní významné nejstarší městské knihy českých a moravských měst,
naváže na grantový projekt GAČR. Jedná se o vůbec první projekt takovéto
53
Již v ediční řadě vyšlo: EBELOVÁ, Ivana (ed.) a kol.: Nejstarší městská kniha České Lípy
1461–1722, Libri civitatis I., Ústí nad Labem, 2004; MYŠIČKA, Martin (ed.) a kol.:
Rejstřík ke stavbě děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie (1517–1519), Libri civitatis
II., Ústí nad Labem, 2006; do tisku je připraven IV. svazek ediční řady, obsahující
výběrovou edici nejstarší městské knihy Ústí nad Labem: KOCIÁNOVÁ, Barbora –
HRUBÁ, Michaela – MAREŠ, Jan (ed.) a kol.: Kniha soudní a pamětní Ústí nad Labem
1438–1514.; MENDLOVÁ, Jaroslava (ed.): Knihy měšťanských práv na Novém Městě
pražském 1518–1581, Libri civitatis V., Praha – Ústí nad Labem 2011.; MENDLOVÁ,
Jaroslava (ed.): Knihy měšťanských práv na Novém Městě pražském 1582–1657, Libri
civitatis VI., Praha – Ústí nad Labem 2012.
39
velikosti, zaměřený na digitalizaci a zpřístupnění dochovaných městských knih
v České republice. Pro lepší přiblížení a představu, o jak velký projekt se jedná, tak
z královských a dalších našich měst jen pro období středověku je dochováno přes
1170 městských knih.54 Hrubý odhad nám ukazuje, že bude v databázi zveřejněno
kolem 2000 knih.
On-line přístupná databáze městských knih bude vytvořena tak, aby
uživatelům (archivářům, historikům a všem badatelům) podala základní informace
o dané městské knize. V databázi se bude vyhledávat pomocí systému Bach.
Jednotlivými položkami databáze by měly být:
1. Přesné uložení archiválie: (archiv, jeho součást, lokace, signatura)
2. Datace: (časové rozmezí knihy)
3. Vnější popis knihy: rozměry v cm, foliace, paginace, stav dochování, popis
vazby, popis filigránu (nachází-li se v knize), psací látka, jazyk knihy, poznámka
k popisu
4. Vnitřní popis knihy: základní charakteristika, obsah/rozpis základních částí,
poznámka k popisu
5. Edice: pouze pokud již je vypracovaná a příslušný archiv, kde je kniha uložena
ji zveřejní
6. Digitální soubor dané městské knihy
Tištěná ediční řada Libri civitatis bude vycházet z principů moderních edičních
zásad, bude mít sjednocenou grafickou úpravu a strukturu textu: 55
1. Úvodní historická studie
54
HRUBÁ, M. – SULITKOVÁ, L. – ZÁBRANSKÝ, V. (eds.): Stav a perspektivy
zpřístupňování, s. 27.
55
Libri civitatis: dokumentace a zpřístupňování knih v České republice [online]. [cit. 201505-20]. Dostupné z: <http://www.libricivitatis.cz/index.php/cz/edice>.
40
2. Formální popis (diplomaticko-paleografický rozbor dokumentu)
3. Jazykový rozbor
4. Studie k obsahu dokumentu
5. Důkladná ediční poznámka
6. Edice dokumentu s kritickým aparátem
7. Bibliografie
8. Cizojazyčné resumé
9. Rejstříky – jmenný, místní, věcný
Kvality projektu
Jelikož je projekt je ve fázi dokončování 56 a ještě není pro veřejnost oficiálně
spuštěn, o případných kladech a záporech zde můžeme jen spekulovat. Mezi
největší klady určitě bude patřit komplexní a celorepublikový rozsah,
vše zpřístupněné on-line, kde hlavní výhodou pro badatele bude zpřístupnění i těch
nejstarších a nejcennějších kousků městských knih. Přístup bude nejen
ke zdigitalizované knize, ale i k informacím o knize nad rámec, které by běžný
badatel, i při návštěvě v archivu, jen těžko zjišťoval.
Případná nevýhoda by mohla být špatná přehlednost v databázi a také
skutečnost, že si badatel nemůže tolik představit v jaké formě, v jakých „křivkách“
daný rukopis je, protože rukopis – kniha je trojrozměrný objekt a skenováním
z něho uděláme objekt dvojrozměrný. Což ovšem nebrání všem zájemcům originál
editovaného rukopisu zhlédnout osobně, dveře archivů jsou stále všem otevřené.
56
Nyní právě probíhá II. běh projektu, podpořen pro léta 2013–2015 (GAČR
P401/12/0833), po jehož dokončení se program spustí pro širší veřejnost.
41
Na závěr považujeme za důležité poznamenat, jak jedinečná příležitost se nám
nabízí. Jakmile kdokoli potřebuje najít nějaký starší rukopis, ve kterém chce bádat,
ať už se jedná o městskou knihu či ne, první prostředek, který vyzkouší, bude
internet, jestli náhodou už daný rukopis nebyl zdigitalizován. Proč? Protože,
je přece jen jednodušší a pohodlnější studovat z pohodlí domova, když se daný
rukopis nachází na opačném konci republiky. Po celém světě se rukopisy začaly
digitalizovat před 30 lety a dnes jsou zdigitalizována přibližně 1–2% středověkých
rukopisů. Takže je stále velmi malá pravděpodobnost, že zrovna náš rukopis lze
v on-line podobě najít. Díky výsledku několikaleté práce skupiny archivářů
budeme mít historiografická data a informace, týkající se českých a moravských
měst doslova na zlatém podnosu. Pak může být výpovědní hodnota pramenů
naplněna, můžeme společně objevovat tajemství historie našich měst a jejich
obyvatel z let dávno minulých.
Zdroje:
HRUBÁ, M. – SULITKOVÁ, L. – ZÁBRANSKÝ, V. (eds.): Stav a perspektivy
zpřístupňování, s. 27.
Libri civitatis: dokumentace a zpřístupňování knih v České republice [online]. [cit. 2015-0520]. Dostupné z: <http://www.libricivitatis.cz/index.php/cz/edice>.
NOVÝ, Rostislav: Městské knihy v Čechách a na Moravě 1310–1526. Katalog. In Acta
Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 4. Praha, 1963.
SULITKOVÁ, Ludmila: Stav a perspektivy vydávání městských knih v Českých zemích
(středověk a raný novověk) In: Ústecký sborník historický, Suplementum 1, Ústí nad Labem
2010.
42
Digitalizace matrik
Natália Doležalová, Oľga Koníčková
Budoucnost nám může přinést mnohá překvapení. Nelze v ní číst, a proto nevíme,
kam nás zavede. Avšak minulost nemusí být tak nečitelná. Odkud pocházíme? Jaké
jsou naše kořeny? To jsou otázky, které mohou být zodpovězeny! Důležitým
pomocníkem se v tomto ohledu stává matriční kniha, díky které můžeme dohledat
své předky. Tyto historické matriky, které nalezneme ve většině archivů v České
republice, v sobě nesou záznamy o narození, sňatku či úmrtí. Lze tak, sice s větší
námahou, ale přece jen, nalézt svoji rodovou linii. Práce je však mnohdy
komplikována roztroušeností těchto matrik v České republice, i v zemích ostatních.
Prostředkem, který umožňuje srovnávat data z jednotlivých matrik a tím jejich
roztroušenost prolomit, je jejich digitalizace.
Matriky a jejich vývoj
Matrika je ,,úřední kniha, do níž byla za určitým cílem zapisována jména osob,
splňujících požadavky evidence příslušné instituce”.57 Nejčastěji se jedná o záznam
křtů, sňatků a pohřbů osob.58 První oficiální směrnice ohledně matrik se objevily
na tridentském koncilu roku 156359. Tento koncil pověřil vedením matrik kněze,
57
HLAVÁČEK, Ivan, Jaroslav KAŠPAR a Rostislav NOVÝ. Vademecum pomocných věd
historických: správce sítě. Vyd. 3., v H. Jinočany: H, 1997, s. 210.
58
BARTŮNĚK, Václav. Vývoj historických matrik. Časopis rodopisné společnosti v Praze
[online].
1940.
[cit.
2015-06-14].
Dostupné
z:
<http://www.historie.hranet.cz/heraldika/crsc/crsc1940-1.pdf>.
59
[online].
1940.
[cit.
2015-06-14].
Dostupné
z:
43
kteří měli za úkol vést matriky narozených a oddaných a od roku 1614 i matriky
zesnulých. Matriky také sloužily jako evidence pro stát k výběru daní, statistice
nebo vojenství. Byly psané jako souvislý text až do roku 1784, následně se dělily
na tři části - část narozených, oddaných a úmrtí. Jazykem matrik byla buď čeština,
nebo němčina, to záleželo od toho, jaký jazyk byl užíván na faře, nebo k jaké
národnosti patřil farář. Od 18. století převažuje latina.
Matriční úřad, tak jak ho známe dnes, byl ustanoven zákonem, kdy byly
matriky vyňaty z pravomoci církve a agenda byla předaná národním výborům.
Ty udělaly soupis matrik a indexů na farách a nařízením z 22. 12. 1950 rozdělily
matriky do příslušných matričních obvodů. Od 1. 7. 2001 je v platnosti nový zákon
o Matrikách, jménu a příjmení, který spolu s vyhláškami nahradil zákon
z roku 1949.60
Digitalizace matrik v ČR
Matriky se staly jedny z prvních archiválií, které se začaly digitalizovat,
a to hlavně díky jejich velké oblibě u badatelů z nejrůznějších oborů. I když
převažují genealogové, zvláště kvůli trendu rodokmenů, můžeme se setkat
například i s demografy či historiky.
Digitalizace matrik zabezpečí nejen zjednodušení výzkumu, ale zároveň
chrání samotné archiválie před rizikem poškození, které je vzhledem k jejich
vytížení možné. Snižuje také návštěvnost v badatelně, čímž umožňuje
pracovníkům archivu zaměřit svoji pozornost k jiným úlohám.
60
GENEA: genealogické stránky. PODLAHA, Jan. Matriky [online]. [cit. 2015-05-19].
Dostupné z: <http://www.genea.cz/informace/badani-v-archivu/matriky/>.
44
Archivy v České republice při projektech digitalizace matrik spolupracují
s některými zahraničními archivy, ve kterých se nachází dokumenty týkající
se oblasti České republiky. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná jen o pár
zahraničních archivů hlavně v Německu a Rakousku, je toto počínání spíše
v počátcích. 61
S digitalizací matrik se v České republice začalo v roce 2007 a zapojených
bylo několik archivů62 (viz obr. č. 1). Například Státní okresní archiv
v Litoměřicích ve spolupráci s Genealogical Society of Utah, začal s digitalizačním
projektem Archivního VadeMeca a k 1. září 201463 uveřejnil na webových
stránkách všech svých 11 800 matrik. 64 Od 1. ledna 2015 archiv zcela spoléhá
na matriky online a originály již badatelům vůbec nepředkládá.65 Archiv hlavního
města Prahy provádí digitalizaci matrik pod projektem Ad fontes, a i když není
projekt zaměřen primárně pouze na digitalizaci matrik, zabírají tyto archiválie
vztahující se k Praze, velkou část.66
61
ACTAPUBLICA. [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: <http://actapublica.eu/>.
62
Česká genalogická a heraldická společnost v Praze [online]. 2011 [cit. 2015-05-24].
Dostupné z: <http://www.genealogie.cz/aktivity/digitalizace>.
63
Matriky
veřejně
[online].
2007
[cit.
<http://matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite/>.
2015-05-24].
Dostupné
z:
64
HERTL, David. Všichni jsme zapsáni.. v matrice!! [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z:
<http://www.rozhlas.cz/plus/historie/_zprava/vsichni-jsme-zapsani-v-matrice--1450077>.
65
Matriky
veřejně
[online].
2007
[cit.
66
2015-05-24].
Matriky [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: <http://www.ahmp.cz>.
45
Dostupné
z:
Pod Moravským zemským archivem v Brně a rakouským archivem
Niederösterreich nördlich der Donau67 vznikl v roce 200768 projekt Acta publica,
který se zabývá zpřístupňováním českých a rakouských matrik. 69
Projekt Porta fontium, který byl spuštěn v roce 2011, je výsledkem
spolupráce Státního oblastního archivu v Plzni a Generálního ředitelství státních
bavorských archivů v Mnichově, který si dal za cíl spojit v minulosti rozdělené
67
Acta publica. [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: <http://actapublica.eu>.
68
Otevřený dopis k aplikaci "Acta Publica" [online]. SMUTNÁ, Kateřina. [cit. 2015-06-14].
Dostupné z: <http://www.mza.cz/otevreny-dopis-k-aplikaci-acta-public>.
69
Acta publica. [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: <http://actapublica.eu>.
46
archiválie.70 Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni započal roku
2007 spolupráci s Genealogical Society of Utah, na základě čehož máme nyní
k dispozici širokou škálu digitalizovaných materiálu, včetně matrik. 71
Komerční využití
Badatelé většinou sahají po matrikách v tom případě, když si chtějí vytvořit svůj
vlastní rodokmen. Na tvorbu rodokmenu se využívají takové internetové portály,
jako například familysearch.com, anebo ancestry.com, tyto stránky jsou však
zpoplatněny. Zajímavý počin představuje portál des.genealogy.net, který umožňuje
badateli vytvořit si vlastní rodokmen, ale ten zároveň propojuje s dalšími uživateli
na síti. Při tvorbě rodokmenu je taktéž možné k jednotlivým osobám přiřazovat
jejich fotografie, takže existencí společného předka s jinou osobou v databázi
získáte rozšíření rodokmenu o jinou příbuzenskou větev, ale i něco jako “rodinné
fotoalbum”.
Na stejné bázi funguje také portál rodostrom.cz, který momentálně
obsahuje více jak milión záznamů. Kromě nich poskytuje odkazy na další
internetové databáze, čímž ulehčuje tvorbu rodokmenu.72 Portál s názvem
myheritage.com funguje na principu, kdy si uživatel vytvoří rodokmen a aplikace
Record Matches a Smart Matches začnou vyhledávat nová spojení, přičemž na tyto
70
Slavnostní spuštění webového portálu "Porta fontium" dne 8. 4. 2011 [online]. [cit. 201506-14]. Dostupné z: <http://www.portafontium.eu/slavnostni-spusteni-weboveho-portaluporta-fontium-dne-8-4-2011>.
71
HANKOVEC, Martin – KALSERŠAT, Jakub. Digitalizace a digitálí archiv Státního
oblastního archivu v Třeboni po čtyřech letech. Výsledky a perspektivy dalšího vývoje. Státní
oblastní archiv v Třeboni. [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z:
<
http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/dokumenty/akm-2011/Hankovec.pdf>.
72
Rodostrom: poznej své předky [online]. [cit. 2015-05-25].
<http://www.rodostrom.cz/index.php?include=pomocnik&nazov=odkazy>.
47
Dostupné
z:
uživatele upozorní prostřednictvím emailu. Momentálně obsahuje více jak
28 miliónů rodokmenů.73 Poskytují také možnost zdarma si stáhnout program
Family Tree Builder, který dovolí uživateli vytvořit si rodokmen a po přenosu
do systému myheritage sám vyhledává záznamy o předcích uživatele. Portál
je dostupný ve více jak 40 jazycích a obsahuje také mapy.
V poměrně krátké době došlo v režii jednotlivých archivů k digitalizaci
a následnému zpřístupnění velké části matrik. Spolu s tím narůstá počet
komerčních internetových portálů, které popularizují matriční pramen formou
vytvoření si vlastního rodokmenu samotným uživatelem. Matriky se tak stávají
historicky prvním pramenem, u kterého se digitalizace přibližuje konci. Naskytují
se tak otázky týkající se evaluace tohoto úsilí a možnosti jejího dalšího
pokračování.
Zdroje:
Acta publica. [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: <http://actapublica.eu/>.
[online].
1940.
[cit.
2015-06-14].
Dostupné
z:
HERTL, David. Všichni jsme zapsáni.. v matrice!! [online]. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z:
<http://www.rozhlas.cz/plus/historie/_zprava/vsichni-jsme-zapsani-v-matrice--1450077>.
HLAVÁČEK, Ivan, Jaroslav KAŠPAR a Rostislav NOVÝ. Vademecum pomocných věd
historických: správce sítě. Vyd. 3., v H. Jinočany: H, 1997.
Matriky [online]. [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: <http://www.ahmp.cz>.
73
My heritage: bezplatný rodokmen
<http://www.myheritage.cz/>.
[online].
48
[cit.
2015-05-24].
Dostupné
z:
Matriky
veřejně
[online].
2007
[cit.
My heritage: bezplatný rodokmen
<http://www.myheritage.cz/>.
[online].
2015-05-24].
[cit.
2015-05-24].
Dostupné
Dostupné
z:
z:
Otevřený dopis k aplikaci "Acta Publica" [online]. SMUTNÁ, Kateřina. [cit. 2015-06-14].
Dostupné z: <http://www.mza.cz/otevreny-dopis-k-aplikaci-acta-public>.
PODLAHA,
Jan.
Matriky
[online].
[cit.
2015-05-19].
<http://www.genea.cz/informace/badani-v-archivu/matriky/>.
Rodostrom: poznej své předky [online]. [cit. 2015-05-25].
<http://www.rodostrom.cz/index.php?include=pomocnik&nazov=odkazy>.
Dostupné
Dostupné
z:
z:
Slavnostní spuštění webového portálu "Porta fontium" dne 8. 4. 2011 [online]. [cit. 201506-14]. Dostupné z: <http://www.portafontium.eu/slavnostni-spusteni-weboveho-portaluporta-fontium-dne-8-4-2011>.
49
Židovské matriky a digitalizace
Sabina Pryšingerová
Na tomto místě setrváme ještě v oblasti genealogie a zaměříme se konkrétně
na matriky židovské. V současné době vzniklo mnoho nových tuzemských
i zahraničních projektů, které dopomáhají zájemcům tohoto tématu ulehčit jejich
pátrání. Badatel, který se rozhodne pracovat se zdigitalizovanými matričními
záznamy, by určitě neměl opomenout krátké seznámení s jejich historií a obsahem,
proto jsme ho zařadili i do tohoto článku spolu s porovnáním matrik křesťanských
a židovských.
K historii židovských matrik
První snahy o evidenci židovského obyvatelstva sahají už do konce 17. století.
Důležitý mezník však tvoří vydaný patent o vedení matrik křesťanského
a židovského obyvatelstva ze dne 20. února 1784. Židovským matrikářům byla
udělena povinnost vést stejný druh matrik jako katoličtí faráři. 74 Všechny záznamy
museli vpisovat do předtištěných formulářů, přičemž byla připuštěna úprava
rubrik, kterou vyžadovala židovská víra. 75 Před rokem 1784 záznamy
o obyvatelích židovského a jiného náboženského vyznání vedli katoličtí faráři,
obvykle na vyhrazených stránkách na konci knihy.76
74
Matriky (N=narozených, O=oddaných, Z=zemřelých).
75
Národní archiv. C-fondy [online]. [Cit. 8. 5. 2015]. Dostupné z: <http://www.nacr.cz/Cfondy/zm.aspx>.
76
MĚSÍČKOVÁ, Ivana. Matriky a jejich historický vývoj. Plzeň: Západočeská univerzita,
Fakulta
filozofická,
2012,
s.
35–36.
Dostupné
z:
<http://theses.cz/id/o9wi16/?lang=en;furl=%2Fid%2Fo9wi16%2F>.
50
Patent vydaný 28. července 178777 přinesl povinnost vedení matrik a knih
obřízek v jazyce německém a s pevně stanovenými jmény a příjmeními. 78
Dosavadní nařízení však nebyla plně dodržována. V některých lokalitách
se do matrik zapisovalo zcela výjimečně a někde se dokonce nevedly vůbec. Vše
mělo napravit nové nařízení z 3. srpna 1797. Tento systemální patent přinesl
dohled nad tzv. „zvláštními přísežnými matrikáři“, což byli židovští učitelé či jiné
osoby, kteří byli pověřeni vedením židovských matrik. Dohled nad nimi měli
katoličtí duchovní, jež vedli duplicitní matriky (kontrolní). 79
V letech 1848-1849 nastalo úplné zrovnoprávnění Židů s křesťanským
obyvatelstvem. Židovské matriky byly prohlášeny za veřejné listiny s plnou
průkazností a dohled katolických duchovních byl zrušen (10. července 1868).
Židovští matrikáři museli vést druhopisy matrik, které museli bezpečně uchovávat.
Okresní úřady a magistráty měly nadále povinnost dohlížet nad vedením originálů
matrik židovských obcí a ukládat duplikáty. 80
V roce 1942 bylo nařízeno na území Protektorátu Čech a Moravy všechny
originály židovských matrik odevzdat úřadu „Zentralamt zur Regelung der
Judenfrage“. Na počátku roku 1943 pak musely i zemské úřady v Praze i v Brně
odevzdat své duplikáty, které byly dosud uloženy u okresních úřadů. Tyto
duplikáty byly následně uloženy na zámku v Českém Šternberku a v říjnu 1945
byly prohlášeny za originály a předány Židovské náboženské obci v Praze (z let
1868 a 1880-1945). Originály matrik uložené v Praze byly na příkaz gestapa v roce
77
S platností od 23. června 1788. Ibidem, s. 35–36.
78
79
MĚSÍČKOVÁ, I. Matriky a jejich historický vývoj, s. 35-36. Dostupné z:
80
51
1945 nenávratně zničeny. Matriky mimo protektorát byly při obsazování pohraničí
přeneseny z Čech do sídla sudetské župy v Liberci a v letech 1939-1944 nebyly
matriky vedeny vůbec. Matriky židovských obcí na severu a jihu Moravy
se nedochovaly žádné.81 Po provedené reformě z roku 1949 byly uloženy
ve Státním ústředním archivu v Praze.82 Tento archiv byl od 1. ledna 2005
přejmenován na Národní archiv. V současné době tudíž nalezneme tyto matriční
knihy v Národním archivu v Praze.83
Obsah matrik židovských a křesťanských
Některé kategorie informací byly uvedené jak v matrikách křesťanských, tak
i v těch židovských. Jednalo se o: pořadové číslo; den, měsíc a rok narození; jméno
dítěte, pohlaví dítěte; původ manželský/nemanželský; mrtvě narozené dítě;
informace o porodní asistentce; informace o matce a otci. V židovských matrikách
se ještě vyskytovaly rubriky: den, měsíc a rok obřezání; informace o tom, kdo
provedl obřízku. V křesťanských se naproti tomu udávalo: den, měsíc a rok křtu;
jméno křtícího; jména kmotrů. Zde jsou tedy patrné jasné rozdíly, jak udávala daná
víra. Obdobné diference najdeme i v matrikách oddacích či zemřelých.
Digitalizace židovských matrik
V roce 2011 Národní archiv v Praze zdigitalizoval všechny svazky matrik
židovských náboženských obcí. Tyto svazky jsou uloženy ve fondu Matriky
81
Ibidem.
82
MĚSÍČKOVÁ, I. Matriky a jejich historický vývoj, s. 35–36. Dostupné z:
83
DVOŘÁK, T. FASORA, L. CHOCHOLÁČ, B. Úvod do studia dějepisu. Brno:
Masarykova
univerzita,
2014,
s.
230.
Dostupné
z:
<https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf>.
52
židovských náboženských obcí v českých krajích a zahrnují léta (1735) 1784-1949
(1960). Jejich digitalizované svazky lze najít na internetovém portálu
badatelna.eu/fond/1073/. Hledání v těchto záznamech není nikterak složité.
Badatel si najde v rejstříku požadovanou židovskou náboženskou obci, která byla
sídlem určitého matričního obvodu. Následně si zvolí inventární číslo, příslušnou
matriku (N = narozených, O = oddacích či Z = zemřelých) a časové rozmezí.
Vedle zmíněných matrik židovských náboženských obcí nalezneme
na webových stránkách Národního archivu v Praze ještě částečně zdigitalizované
„Židovské kontrolní matriky“ z let 1780–1903 (1943). Tyto matriky vznikly u dvou
různých původců - Katoličtí duchovní správci (1780–1868) a Okresní úřady
(1868–1899). Zahrnují území: Česká Lípa, Dub, Loštice, Horní Domaslavice,
Ohnišťany, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Rudné, Chvalkovice, Králíky, Most,
Kopidlno, Čechy, Morava, Strakonice.
Digitalizace archiválií k studiu obětí holocaustu
Pro badatele, kteří se zabývají obdobím holocaustu, byla vytvořená webová stránka
s názvem holocaust.cz. Tento projekt provozuje Institut terezínské iniciativy
ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. Na webových stránkách je zastoupena
široká databáze digitalizovaných archivních dokumentů jednotlivých osob, které
se stali oběťmi nacistického teroru. Jeho součástí je také 27 zdigitalizovaných
krabic ohledacích listů obětí z koncentračního tábora Terezín z let 1941–1943.
Projekt je zajímavý také tím, že přináší i databázi fotografií osob.
Příklad digitalizace zahraničních matrik
O projektu Gesher Galicia pojednáváme v této brožuře z hlediska map, avšak tento
přináší i digitalizaci matrik z oblasti Haliče. Databáze obsahuje základní údaje
53
týkající se vymezené oblasti, jako jsou názvy měst, ulic, městských částí, obcí
i osobních jmen. Badatelovi stačí zadat klíčové slovo a systém mu vyhledá
všechny záznamy, které ho obsahují. Portál též umožňuje službu poskytnutí kopie
originálního záznamu ze všech on-line záznamů.
Zdroje:
DVOŘÁK, T. FASORA, L. CHOCHOLÁČ, B. Úvod do studia dějepisu. Brno: Masarykova
univerzita,
2014,
s.
230.
Dostupné
z:
<https://digilib.phil.muni.cz/data/handle/11222.digilib/130405/monography.pdf>.
MĚSÍČKOVÁ, Ivana. Matriky a jejich historický vývoj. Plzeň: Západočeská univerzita,
Fakulta
filozofická,
2012,
s.
35–36.
Dostupné
z:
54
Prehľad projektov
Alžbeta Vicianová
Nasledujúca tabuľka prináša niektoré z domácich a zahraničných digitalizačných
projektov, portálov či aplikácií, ktoré sprístupňujú historické pramene rôznorodého
charakteru a slúžia nie len k výskumným a edukačným účelom, ale stávajú
sa zdrojom inšpirácie pre užívateľov.
Prázdne stránky na konci tejto brožúry môže slúžiť k dopisovaniu poznámok
k projektom, ktoré vás zaujali alebo priestor pre zaznamenávanie projektov
nových, ktoré vám v tabuľke chýbajú. Dúfame, že sa k našej snahe pripojíte
a pomôžete nám zhromaždiť čo najviac projektov na jednom mieste 
55
názov
pôvodca
Acta publica
Moravský zemský archiv v Brně
Niederösterreich nördlich der
Donau
popis
Zverejnené matriky jednotlivých náboženských
spoločenstiev z Českej republiky a Rakúska;
za cieľ si kladie zintenzívniť spoluprácu medzi
archívmi oboch zemí a vytvoriť základňu pre
moderný prístup k historickým prameňom.
Ústřední archiv zeměměřictví
a katastru
Národní archivu v Praze
Zemský archiv v Opavě
Databáza starých i nových máp ÚAZK
obsahujúca stabilný kataster, vojenské mapovanie,
dobové mapy a mapové listy a iné dôležité
kartografické pamiatky z územia Českej republiky.
actapublica.eu
Archivní mapy ÚAZK
archivnimapy.cuzk.cz/mapy
Archivní Vademecum - Zemský
archiv v Opavě
Zemský archiv v Opavě
vademecum.archives.cz/vademecum
Archivní VadeMecum - Státní
oblastní archiv v Litoměřicích
matriky.soalitomerice.cz/vademecum/
matriky.soalitomerice.cz/matriky_lite
Bibliothèque virtuelle des
manuscrits médiévaux (BVMM)
bvmm.irht.cnrs.fr/
Digitálny archív obsahu archívnych fondov
a zbierok ZA v Opavě a daných štátnych
okresných archívov. Obsahuje databázu archívnych
fondov s pomôckami i knižnicu.
Státní oblastní archiv v
Litoměřicích
Databáza matrík, ktorá sprístupňuje digitálne
kópie všetkých matrík uložených v SOA
v Litoměřicích. Obsahuje tiež digitalizované mapy
a plány a (zatiaľ) jednu listinu.
L’Institut de recherche et d’histoire
des textes
Virtuálna knižnica rukopisov od stredoveku
do šestnásteho storočia.
56
DigiArchiv SOA v Třeboni
Státní oblastní archiv v Třeboni
digi.ceskearchivy.cz
DigiPal
digipal.eu
Digital collections of British
Library
Department of Digital Humanities
at Kings College London
The British Library
bl.uk
Digitální archiv Šechtl a
Voseček
Muzeum fotografie Šechtl
a Voseček, Tábor
sechtlvosecek.ucw.cz/cml/dir/index.html
57
Digitálny archív sprístupňuje archívne fondy
a pomôcky, knihy a periodika, rukopisy Třeboň,
matriky, edície historických prameňov, fotografické
zbierky, sčítania ľudu a i. z SOA Třeboň a daných
okresných archívov.
Digitálne zdroje a databáza pre paleografiu,
štúdium rukopisov a diplomatiku. Obsahuje
databázu pisárskych rúk a stredoveké rukopisy
z Anglicka z obdobia 1000–1100.
Jedna z najrozsiahleších digitálnych knižní
na svete obsahujúca obrovské množstvo materiálu
ako noviny, rukopisy a rôzne archiválie, diplomové
práce, ale aj audiovizuálne pramene (napr. rádiové
vysielanie, divadelné predstavenia či zvukové mapy
dialektov) a i. Spolupracuje s mnohými
významnými inštitúciami z celého sveta (nájdete
v: Collections – Digital Coll.).
Digitálny archív obsahuje fotografie rôznych
žánrov, od miestopisných cez dokumentárne
až po umelecké fotografie, ktoré zhotovili fotografi
z rodu Šechtlů v období 1863–1990.
Za povšimnutie stojí okrem archívu aj galéria.
e-codices - Virtual Manuscript
Library of Switzerland
University of Fribourg (Medieval
Institute)
Digitálny archív švajčiarskych rukopisov, ktorý
poskytuje prístup ku všetkým stredovekým a časti
novovekých rukopisov ako súčasť virtuálnej
knižnice.
Muzeum města Brna
Archaia Brno
Archiv města Brna
Moravská galerie
Knihovna Jiřího Mahena
ÚAM FF MU
Černá a fialová
Moravské zemské muzeum
Digitálna podoba encyklopédie o histórii
i súčasnosti mesta Brna, ktorá je radená
do navzájom prepojených tematických kariet
ako osoby, udalosti, ulice, objekty, školy
či fotogaléria, archeológia a literatúra.
Muzeum Fotoateliér Seidel
Digitalizované fotografie Josefa Seidla z českonemecko-rakúskeho pomedzia (Šumava
a Pošumaví) z konca 19. až polovice 20. storočia.
e-codices.unifr.ch
Encyklopedie dějin města Brna
encyklopedie.brna.cz
Fotobanka Seidel
fotobanka.seidel.cz
FOTOHISTORIE
fotohistorie.cz
Gallica
súkromná osoba
verejnosť
Bibliothéque nationale de France
gallica.bnf.fr
58
Web obsahujúci historické a súčasné obrázky,
fotografie a pohľadnice konkrétnych miest
v Českej republike. Poukazuje na zmeny v priebehu
času, umožňuje nachádzať lokality podľa mapy
či chronologicky a vyhľadávať nemecké názvy
českých miest.
Digitálna knižnica obsahujúca knihy, časopisy,
rukopisy, mapy, vyobrazenia i audiovizuálne
pramene francúzskej národnej knižnice.
holocaust.cz
holocaust.cz
Indikační skici MZA
Institut terezínské iniciativy
Židovské muzeum v Praze
mza.cz/indikacniskici
Interational story
The University of Glasgow
internationalstory.gla.ac.uk
L´IRHT– rôzne projekty
irht.cnrs.fr/fr/ressources/lesressources-electroniques
Lánové registre
mza.cz/a8web/a8apps1/d1/a8sl4dd2b
ad3D1.htm
Obsiahly zdroj informácií týkajúcich sa témy
holokaustu, rasizmu a antisemitizmu, ktorý
dokladuje priebeh „konečného riešenia židovskej
otázky“. Medzi tieto zdroje patria odborné texty
a články, autentické pramene ako nacistické
zákony, úradné protokoly a dokumenty, fotografie
či spomienky pamätníkov a databáza obetí
holokaustu (aj českých Židov z tábora Terezín).
Digitalizované mapy stabilného katastru z rokov
1824–1931, v ktorých je možné vyhľadávať podľa
katastrov a okresov.
Digitálny archív osôb spätých s univerzitou
a poskytujúci všetky dostupné informácie
z univerzitného archívu (vrátane fotografií,
diplomov a životných príbehov). Interaktívna mapa
s použitím Google Maps umožňuje vyhľadávanie
podľa krajín a iných kritérií.
L’Institut de recherche et d’histoire
des textes (L'IRHT)
Digitálna knižnica a databáza historických
textov písaných v rôznych svetových jazykoch
doplnená bibliografiou a prepojeniami na projekty.
Digitálny archív lánových rejstříkov z fondu D1
MZA, ktoré vzišli z II. lánové vizitace v rokoch
1669–1679; obsahuje tiež inventár s odkazmi,
lokácie na mapy.cz a i.
59
LIBRI CIVITATIS
libricivitatis.cz
Manuscriptorium
Katedra historie Filozofické fakulty
UJEP v Ústí nad Labem
Katedra pomocných věd
historických a archivního studia
Filozofické fakulty UK v Praze
Archiv hlavního města Prahy
Archiv města Brna
Národní knihovna České republiky
Digitálna knižnica písomného kultúrneho
dedičstva, ktorá sprístupňuje stredoveké a rane
novoveké rukopisy významných európskych
inštitúcií. Okrem kópií dokumentov obsahuje
i informácie o jednotlivých historických fondoch.
Austrian State Archives Hungarian
National Archives
Croatian State Archives
Hungarian War Archives
City Archives of Budapest
Arcanum Adatbázis Kft
Department of Geophysics and
Space Science, ELTE
Historické mapy Habsburskej monarchie
obsahujúce vojenské prieskumy, katastrálne mapy
a historické mapy Budapešti. Táto interaktívna
mapa ponúka možnosť porovnania stavu
s dneškom vďaka spolupráci s Google Maps,
Google Earth a OpenStreetMap.
ICARUS
Zverejnené matriky jednotlivých náboženských
spoločenstiev z Rakúska, Nemecka a Poľska.
manuscriptorium.com/cs
mapire
mapire.eu/en
Matricula
data.matricula.info/php/main.php
icar-us.eu/en/cooperation/onlineportals/matricula
Dokumetácia a sprístupňovanie mestských kníh
v Českej republike vedie k vzniku databázy pre
vznik edičnej rady Libri civitatis. Jedná
sa o mestské knihy českých a moravským miest
v stredoveku a ranom novoveku (do 18. storočia).
60
Monasterium.net
monasterium.net/mom/home
icar-us.eu/en/cooperation/onlineportals/monasterium-net
Národní digitální knihovna
(NDK)
ndk.cz
Porta fontium
portafontium.cz
Veduty v českých a slovenských
archivech
veduty.bach.cz/veduty
Venice Time Machine
vtm.epfl.ch
ICARUS
Digitálny archív stredovekých a rane novovekých
listín, ktoré sa týkajú politického, hospodárskeho
a kultúrneho vývoja Európy.
Národní knihovna ČR
Moravská zemská knihovna
Digitálna knižnica obsahujúca bohemikálnu
produkciu, teda knihy vydané na území ČR,
napísané v češtine alebo pojednávajúce o Česku
z 19.–21. Storočia.
Státní oblastní archiv v Plzni (s
pridruženými okresnými archívmi)
Generální ředitelství státních
bavorských archivů v Mnichově
(Die Staatlichen Archive Bayerns)
Česko-bavorský archívny sprievodca
historickými prameňmi k sudetonemeckým dejinám
a dejinám bavorského pohraničia z rokov 1132–
1949. Digitalizácia archívnych súborov/fondov
ponúka i možnosti na vedecké spracovanie listín,
vytváranie metadát a sprístupnené sú i zbierky
fotografií.
Ministerstvo vnitra ČR
Archiv hlavního města Prahy
(Ministrstvo vnútra SR)
Databáza sprístupňujúca veduty z českých
a slovenských archívov, ktoré vznikli do roku 1850
s popismi a údajmi o týchto prameňoch (slovenské
veduty zatiaľ databáza neobsahuje).
École polytechnique fédérale de
Lausanne (EPFL)
University Ca’Foscari of Venice
Viacrozmerný model Benátok a ich evolúcie
v období viac ako tisíc rokov na základe
digitalizovaných historických máp Archivio
di Stato in Venice. Zachytáva a mapuje sociálne
61
siete a má viesť k vytvoreniu voľne prístupnej
databázy, ktorá automaticky rozpoznáva text
a prepája dáta.
WebArchiv
webarchiv.cz/cs
Digitálna knižnica, ktorá uchováva české weby
a má slúžiť ako akýsi pamätník českého
internetu.
Národní knihovna ČR
Digitálny archív, ktorý sprístupňuje historické
obrazové pramene mesta Kutnej Hory a bývalého
cisterciánskeho kláštora v Sedlci ako sú fotografie,
reprodukcie grafík a malieb so zaniknutou podobou
mesta a kláštora či významných objektov z
15. –20. storočia.
Zmizelá Kutná Hora
zmizelakutnahora.cz/cs
Miesto pre poznámky:
62
63

Archívnictvo – vec verejná

Transkript

Podobné dokumenty

5 1 Úvod: současný stav databáze GEOBIBLINE Staré mapy a

Výzkumný záměr

NEJVYŠŠÍ ČAS NA PODZIMNÍ A ZIMNÍ NÁKUPY

16 / 2013

Kritéria a specifika hodnocení studentských odborných prací

Manuál - SoliCAD.com