Jako Don Quijote
Transkript
Jako Don Quijote
Jako Don Quijote... Zvykl jsem si stahovat a pilně číst zápisy z jednání jedné z hlav naší slovutné a celým světem respektované Organizace, výkonného výboru ČRK. Našel jsem jeden čerstvý z 27. března 2001, nesoucí č. 3/01. Tam jsem se mimo jiné dočetl, že: „Konference WARC v roce 2003 může přinést změnu mezinárodní telekomunikační legislativy, je uvažováno o změně či vypuštění požadavku na znalost telegrafie pro amatérské operátory i do 30 MHz. Je účelné zjistit názory radioamatérské veřejnosti v OK na tuto otázku a sdělit je jak zástupcům ČR, tak IARU, kteří budou na konferenci. VV proto pověřuje 2ON, aby připravil celostátní diskusi a anketu na toto téma v průběhu 2. čtvrtletí 2001 a vyhlásil ji v Radioamatéru, PR a internetu.“ Je skvělé, že se o tomto „nóvu“ hodlá diskutovat a snad mi nebude nikdo mít za zlé, když svůj názor vyslovím i přesto, že jsem prozatím nedozrál na členství v Organizaci a navíc jsem ani nebyl tázán a že tak činím v předstihu, aniž bych trpělivě vyčkal, až k tomu sbor amatérů nejamatérovatějších vypálí startovní výstřel. Omluvou mi budiž, že svůj názor pouštím do média, které nikdy nebylo, není a nebude hlásnou troubou velemoudrého vedení Organizace. Navrhuji, aby se nijak nebránilo přístupu „amatérských operátorů“ neznajících Morse na pásma pod 30 MHz. Nevidím totiž důvod, aby operátoři, zvyklí si vyměňovat „pětku erko a devět esíček“ (jak je ten češtinec malebnej, že ano?), byli jakkoli diskriminování proti nám, kteří chtěje vysílat, musí při tom dělat jakési směšné pohyby. Je rovněž v zájmu nás všech, aby tito operátoři své umění předvedli celému světu a v celé kráse. Není možné ani diskriminovat ty, kteří měli ve škole akorát ruštinu. „Amatérština“ složená z češtiny, slovensko-rusínskopolských akronymů lehce proložená hovorovou němčinou (himlhergot je přeci německy, ne?) je přeci světovým jazykem a pokud ne, je třeba něco udělat pro to, aby se jím stala. Amatéřina není elitářskou zábavou a je třeba zajistit mladou krev v co nejhojnějším počtu, abychom nastupující generaci odvedli od kouření trávy či intravenózní aplikace heroinu. Na pásmech může vynikat neduživý jinoch i nedomrlá děva, jen je třeba jim ukázat správnou cestu a odbourat veškeré překážky. Tou největší jsou bezesporu zkoušky. Pokud pochopíme, že telegrafie či znalost jazyků je zastaralou a nedemokratickou obezličkou, můžeme jít dál a zbavit se i požadavku na znalosti technické. Vždyť každý z nás denně používáme množství technických vymožeností, aniž bychom měli ponětí, jak která věc funguje. Technika nám slouží, aniž bychom měli ponětí o její podstatě. Proč by tedy takto neměl sloužit transceiver? Vždyť ho koupíme stejně jako anténu, seženeme i hotové kabely a zásuvku dokáže najít snad každý. Ruku na srdce, není i zkouška z techniky zbytečná? Žijeme v demokratickém státě a celý národ přemýšlí nad tím, zdali je nutné nad tou či onou oblastí života vykonávat státní správu či ji nechat holubům. Shodneme se na tom, že čím méně zásahů státu do života občana, tím více demokracie a tím nám bude lépe a radostněji. Navíc je administrativa drahá a bude čím dál dražší. Papírování i požadavky na znalosti, které sotvakdy použijeme, mají nejen silný demotivující účinek, ale brzdí příliv nových členů Organizace. Je proto třeba říci dost – stop papírování, stop nervákům, stop přemrštěným požadavkům. Vydejme generální povolení na amatérská pásma, nebude třeba se zabývat nesmysly, jakým je příprava dopisu pro ČTU s informací o změně doporučení CEPT T/R 61-02, ze kterého plyne požadavek na znalost telegrafie tempem 25 zn./min., a tedy fakt, že povolení CEPT Class I. může být vystavováno i držitelům povolení OK tř. C. Vždyť k čemu třídy? Jsme si rovni, což nám ostatně již 10 let předvádějí paketoví kreativci a i na převáděči je jedno, máme-li třídu D nebo A. Pryč tedy s balastem, generální povolení s jednou generální třídou je tím, co potřebujeme! S generálním povolením přijdou i nové časy. Přestanou problémy se zákonem o ochraně osobních dat, nikdo totiž nebude vědět kdo jsme a kde jsme a nebude tedy co chránit. Prodejci zařízení budou přibývat jak houby po dešti, čímž se vytvoří nové pracovní příležitosti a ani erár nepřijde zkrátka. Odlehčí se i sociální síti, Rada Organizace bude muset růst, což znamená jistoty pro 30 – 40 starců, na jejichž prebendy dá mohutnějící Organizace prostředky hravě dohromady a jistě se nenajde nikdo, kdo by nechtěl přilepšit ve stáří těm, kteří pro nás vybojovali to nejcennější – generální povolení. Svět si uvědomí, že nelezeme po stromech, ale že jsme státem s občany na záviděníhodné technické úrovni. Radostná budoucnost na sebe nenechá dlouho čekat, pokud odsuneme otravné tečky a čárky tam, kam patří – do minulého tisíciletí, mezi voštinové cívky na ebonitových šasi se svítícími lampami hruškovitého tvaru. Pojďme tedy s dobou i se světovými trendy a podpořme naše kamarády ve třídě D, kteří předstihli dobu tím, že se telegrafii nikdy nenaučili! Každá mince má však dvě strany. I zde se najdou zapšklí škarohlídi, tvrdící, že pak nastane anarchie a nezavysílá si nikdo. Dokážou barvitě líčit, jak vzroste rušení tak, že na QSO Praha – Brno bude nutný kilowatt, skončí DXování a postupem doby se DXmani – telegrafisté ocitnou vycpaní v muzeích i se svými klíči. Zmizí prý QSL i diplomy a jen málokdo si vzpomene na rytířskou úslužnost, kterou věky zašlí velmistři Řádu telegrafního klíče nazývali „ham-spiritem“. Katastrofických scénářů je tolik, že jim citlivější povaha podlehne a to se bohužel stalo i mě. Až budou nové časy realitou, budu rád, když mi tiskový orgán Organizace (i přesto, že stále nedozraji ke členství) vyhradí kousek tiskové plochy ve svém skvělém plátku pro inzerát následujícího znění: Vyměním Kenwood TS-950SD + Alpha 91B za osla, holičskou misku a kabátec s kolárkem. Za mapku s vyznačenou trasou k větrnému mlýnu do 50 km od Prahy dám kdysi snad ctihodnou koncesi, 150 000 QSL s 337 zeměmi DXCC a 500 diplomů. Pak už nezbude než naostřit bodec, nasadit na hlavu holičskou misku a s pokřikem ty-ty-ty táty-tá se dát na cestu… 73 Martin, zatím stále OK1RR
Podobné dokumenty
Démon na útěku si prostě nemůže užívat tolik sexu, kolik by chtěl
cikán omdleli, nečtou splatterpunk a ti, co splatterpunk čtou, se zase dívají na svět podobně otevřeným způsobem jako já. Tedy, samozřejmě, slovo
„rasismus“ od vydání Záblesků zaznělo mnohokrát, al...
Zpravodaj číslo 7
síla je v kontaktu s publikem, v naléhavém
vyprávění a rozehrávání něčeho, co v nás
vězí, jen jsme to většinou zapomněli (nebo
nikdy pořádně neznali). Všichni jsme viděli
a ocenili, že komediant hr...