09-05-22_Czech Raildays_Text01_ALEJ
Transkript
PROBLEMATIKA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY V OKOLÍ VELKÝCH MĚST ING. ARCH. IVAN LEJČAR – ALEJ architektonický ateliér PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE DŮLEŽITÁ SOUČÁST VEŘEJNÉ DOPRAVY VYBRANÉ PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH MĚST - INSPIRACE PRO PRAHU VEŘEJNÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA - URBANIZAČNÍ FENOMÉN V současné době, kdy enormně roste provoz individuální automobilové dopravy, nabývá na významu doprava veřejná. Automobilová doprava kromě znečišťování ovzduší zabírá zejména v centrech měst neúměrně mnoho prostoru. Veřejná doprava si takové nároky na prostor neklade. Veřejná doprava, zejména kolejová, se tak stává účinným nástrojem k zachování klasické urbanistické struktury měst, zejména pak jejich center. Veřejná doprava je tedy nástrojem „udržitelného rozvoje“ města. Renesance veřejné dopravy ve městech je velkým zejména evropským hitem. Co do účinnosti hraje prim kolejová doprava: příměstská železnice, metro, tramvaj. Zábor uličního prostoru – propagace obnovení tramvaje ve Štrasburku (1994) Posádky ze 100 automobilů (cca 150 osob) mohou cestovat ve třech autobusech nebo jediné tramvaji. Převedeme-li to na metro a příměstské vlaky v Praze, pak: • • • TRAMVAJ (2x T3 dl. 30m) uveze cca 150 cestujících, z toho polovinu ve stoje; METRO (5 vozů o délce 100m) uveze přibližně 450 cestujících, což odpovídá kapacitě třem tramvajím, avšak z toho také polovina přepravovaných osob stojí; VLAK (6 patrových vozů dl. 170m) uveze 620 sedících cestujících (1,5 metra). Potenciální počty automobilů a z toho vyplývající zábor uličního prostoru místo jednoho příměstského vlaku si můžeme snadno představit. Pro „udržitelný rozvoj“ města je důležitý vyvážený dopravní systém spočívající na regulaci automobilové dopravy, rozvoji veřejné hromadné dopravy a následné humanizaci uličních prostorů. Kapacity prostředků veřejné dopravy a počty automobilů k přepravě stejného množství osob: prostředek veřejné dopravy AUTOBUS kapacita cestujících převedeno na počet automobilů 50 (2/3 vsedě)) 1-2 os./vozidlo 3 os./vozidlo 32 16 TRAMVAJ 150 (1/2 vsedě) 100 50 METRO 450 (1/2 vsedě) 300 150 600 (všichni vsedě) 400 200 PŘÍMĚSTSKÝ VLAK 1 SYSTÉMY PŘÍMĚSTSKÉ ŽELEZNICE Moderní systémy příměstských železnic většiny velkých evropských měst fungují na principu průjezdných linií městskými centry, resp. jejich centrálními oblastmi. V centrální části města (zjednodušeně v centru) je nejvíce cílů každodenních cest. Je zde největší množství pracovních příležitostí, nejvíce úřadů, školských, kulturních a společenských zařízení, je zde poskytováno nejvíce služeb často s vazbou na turistický ruch. Centrum se tak stává vícenásobným cílem dojížďky. Dnes již nestačí dovézt cestující bydlící v regionu (příměstí, aglomeraci) železnicí na nádraží k centru města a nutit je přestupovat na metro nebo na tramvaj. Je nezbytné cestující klientelu po centru rozvézt. K dosažení takového standardu služeb je třeba modernizovat železniční infrastrukturu starou 100 až 150 let a obohatit ji o úseky vedené skrze centrum s přiměřeným množstvím zastávek. Tyto úseky jsou zpravidla podzemní (City-tunnels) a většinou určené pouze pro příměstskou dopravu. Příměstská železnice se tak stává ve městě „expresním metrem“. Do takové infrastruktury veřejné dopravy konkurenceschopné kvalitou služeb individuální automobilové dopravě cílevědomě investují mnohá evropská města. V 70. letech minulého století to byla především německá města München, Stuttgart, Frankfurt/Main propojováním tras příměstské železnice (S-Bahn) z hlavových hlavních nádraží podzemními městskými tunely skrze centrum na jeho opačný konec. Paříž tehdy začala budovat systém příměstské železnice (RER) propojováním protilehlých hlavových nádraží. V 90. letech minulého století byly zprovozněny průjezdné linie příměstské železnice v Zürichu a tunel Passante Milano. V současné době se realizuje City-Tunnel Leipzig a po desítkách let dohání skluz za Paříží Londýn s projektem CrossRail. Mnoho dalších měst v Evropě i ve světě průjezdné linie příměstské železnice provozuje. Některá města mají to štěstí, že mají průjezdná nádraží v centru a náročné stavby jako jsou městské železniční tunely nepotřebují (Köln, Brno), jiná města mají složitou „železniční historii“, předběhla již dávno dobu a dnes musí dohonit modernější trendy (Berlin, Wien). Inspirující příklady jak řešit příměstskou železnici v Praze lze nalézt v německých městech jako je Mnichov, Stuttgart nebo Frankfurt nad Mohanem a nebo ve švýcarském Zürichu či v italském Miláně. Měřítkem odlišné, ale v principu podobné je řešení v Paříži. ZÁKLADNÍ PRINCIPY ŘEŠENÍ PŘÍMĚSTSKÉ ŽELEZNICE konkurenceschopné kvalitou poskytovaných služeb individuální automobilové dopravě PRŮJEZDNÉ LINIE MĚSTSKÝM CENTREM • propojení protilehlých částí regionu mezi sebou skrz celoměstské centrum; • propojení regionu s protilehlým koncem celoměstského centra; PŘIMĚŘENÉ MNOŽSTVÍ ZASTÁVEK • v městském centru hustě osazené; • mimo městské centrum a v regionu dle potřeb uživatelů. DOBRÉ PŘESTUPNÍ VAZBY • přestup na linie dálkové železniční dopravy, nejlépe na hlavním nádraží; • vzájemný přestup mezi základními liniemi příměstské železnice, nejlépe v centru nebo na hlavním nádraží. PROSTOROVÁ KOORDINACE S OSTATNÍ DOPRAVOU • se systémem metra – oba systémy spolupracují a nekonkurují si; • s kolejovou i nekolejovou veřejnou dopravou – přestupní stanice terminály; • s individuální automobilovou dopravou (IAD) – záchytná parkoviště P+R (Park and Ride) a cyklodopravou – parkoviště B+R (Bike and Ride) NAPOJENÍ LETIŠTĚ • na městské centrum v rámci integrovaného systému veřejné dopravy; • na hlavní nádraží pro přestup na dálkové vlaky 2 ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŘEŠENÍ PŘÍMĚSTSKÉ ŽELEZNICE konkurenceschopné kvalitou poskytovaných služeb individuální automobilové dopravě PŘIMĚŘENÁ SEGREGACE TRATÍ • ve městě je prakticky nezbytná od dálkové a nákladní železniční dopravy; • mimo město minimálně od koridorů dálkové dopravy. POUŽÍVÁNÍ MODERNÍ TECHNOLOGIE • tichá,komfortní aestetická vozidla, přizpůsobená pro cestující se zhoršenou schopností pohybu; • kvalitní kolejiště, ošetřené proti hluku a vibracím; • zabezpečovací zařízení umožňující provoz vlaků ve velmi krátkých intervalech (srovnatelné s metrem). DOSTATEK FINANČNÍCH ZDROJŮ • investice státu do silničních a železničních staveb v poměru 1:1; • podíl různých subjektů (např. hl.m. Prahy) na investicích do příměstské železnice. VYBRANÉ PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH MĚST 1. MNICHOV (MÜNCHEN) POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU 1 300 000 2 400 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí počet stanic městský tunel podzemních stanic délka nástupiště intervaly vlaků v tunelu S-BAHN MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet tras počet linek délka tratí počet stanic U-BAHN obsluhující region 10 447,0 km 136 3,5 km 8 210 m 3-4 min. 3 6 93 km 100 TRAM počet linek délka tratí včetně Mnichova zprovozněn 1972 metro s povrch. úseky rozvětvené konce klasická tramvaj 10 71 km O průjezdném systému příměstské železnice v Mnichově se uvažovalo již před druhou světovou válkou. Naplno se začalo konat až po roce 1966, kdy Mnichov vyhrál kandidaturu na pořádání letních olympijských her v roce 1972. Kromě vybudování průjezdného tunelu pod historickým centrem o délce cca 3,5 km s osmi stanicemi musela být kompletně zrekonstruována také železniční infrastruktura v regionu. V současné době se uvažuje o druhém městském tunelu, který by doplnil kapacitně nasycený současný tunel a o tunelu pro dálkovou vysokorychlostní dopravu, které hlavové nádraží nevyhovuje (München 21). Zajímavé je, že rychlodrážní kolejová infrastruktura (S-Bahn a Metro) předběhla co do kompletnosti silniční městskou infrastrukturu, neboť jižní segmenty vnějšího ani vnitřního silničního okruhu dosud nejsou dobudovány. Dopravní politika v Německu všeobecně podporuje vyvážené dopravní systémy. Ve městech a aglomeracích pak dokonce mírně preferuje dopravu veřejnou, což se pozitivně odráží na kvalitě života 3 4 2. STUTTGART POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU 600 000 2 670 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí počet stanic městský tunel podzemních stanic délka nástupiště intervaly vlaků v tunelu S-BAHN MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet tras počet linek délka tratí počet stanic U-STADTBAHN včetně Stuttgartu obsluhující region 6 177,0 km 71 7,5 km 7 210 m 2,5 min. 11 11 126 km 190 realizováno 1978-85 5 na městském tunelu rychlodrážní tramvaj s podzemními úseky Plány na průjezdnou příměstskou železniční dopravu pocházející z doby před druhou světovou válkou se začaly naplňovat až v 60. letech 20. století. Současně s plány na průjezdnou tunelovou trasu SBahn se začala projektovat i přestavba tramvajového systému na Stadtbahn (městská dráha – permanentně a za provozu přestavovaná tramvaj na vyšší funkční úroveň lehkého metra). Vlastní městský železniční tunel byl stavěn ve dvou etapách. V roce 1978 byl zprovozněn úsek z hlavového hlavního nádraží po Schwabstraße na opačném konci centra a v roce 1985 byl tunel prodloužen do stanice Österfeld, kde se napojil na stávající železniční trať. Větší část příměstských linek však končí v podzemní stanici Schwabstraße. Za zmínku stojí plány na přestavbu hlavového nádraží pro dálkovou dopravu na nádraží průjezdné (Stuttgart 211). Je velmi pozoruhodné, že realizace kolejové infrastruktury (S-Bahn a U-Stadtbahn) ve městě výroby takových značek automobilů jako je Mercedes či Porsche vysoce vede před výstavbou kapacitních městských silnic. Návrh průjezdného nádraží pro dálkovou dopravu pramen: www.bmvbs.de 1 více informací http://www.stuttgart21.de 5 vložit 2b. STUTTGART 6 3. FRANKFURT / Main POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí počet stanic městský tunel Frankfurt městský tunel Offenbach podzemních stanic 650 000 1 800 000 S-BAHN MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet tras počet linek délka tratí počet stanic obsluhující region 9 303,0 km 110 6,4 km 3,7 km 12 Citytunnel 10 210 m 3-4 min. délka nástupiště intervaly vlaků v tunelu včetně Frankfurtu U-STADTBAHN 3 7 63 km 88 zprovozňován 1978-92 zprovozněn 1995 celkem z toho 3 Offenbach rychlodrážní tramvaj s podzemními úseky TRAM počet linek délka tratí 7 59 km Plány na průjezdný systém příměstské železnice pochází ze 60. let minulého století. Stavební práce začaly v roce 1969 a jednotlivé úseky městského železničního tunelu se postupně uváděly do provozu. V roce 1978 to byl úsek z hlavního nádraží po Hauptwache, který byl v roce 1983 prodloužen pod ulicí Zeil do stanice Konstablerwache (Zeitunel). Tento úsek je zajímavý velkorysým řešením, jehož základním principem je fyzická integrace rychlodrážních kolejových systémů příměstské železnice (S-Bahn) a lehkého metra (U-Stadtbahn) přímo v centu města. Zeiltunel je čtyřkolejný, přičemž obě stanice (Hauptwache a Konstablerwache) jsou průletové s přestupem hrana-hrana mezi železnicí a metrem. Navíc v meziúrovni pod pěší zónou každou z obou stanic kříží v příčném směru další trasy metra. V roce 1990 byl městský tunel prodloužen pod Mohanem do stanice Südbahnhof a v roce 1992 se stanicí Mühlberg na trať do Offenbachu. V roce 1995 byl uveden do provozu městský železniční tunel v sousedním Offenbachu se třemi podzemními stanicemi v centru. Takto může vypadat jeden z dobrých příkladů dopravní politiky, která preferuje ve městě veřejnou hromadnou dopravu před individuální automobilovou dopravou. pramen: Die Bundesbahn 6/1983 7 8 4. PARIS POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU 9 000 000 11 200 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí městské tunely podzemních stanic délka nástupiště intervaly vlaků v tunelu RER MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet tras počet linek délka tratí METRO 5 587,0 km 76,5 km 35 240 m 2 min. 2 mil. vnitřní Paříž včetně velké Paříže obsluhující region rozvětvené konce 1972-99 14 14 215,5 km TRAM počet linek délka tratí od r. 1972 4 39,1 km Svou velikostí se Paříž odlišuje od většiny zde prezentovaných měst, avšak princip řešení příměstské železnice při průjezdu centrální oblastí města je shodný. Průjezdných tras (diametrů) příměstské železnice je více a městské železniční tunely jsou delší. Obdobou S-Bahn v německy mluvících zemích je ve v Paříži RER – (Résseau Express Régional). Prvotní plány na zřízení expresní příměstské průjezdné železnice pochází z 30. let minulého století. K realizaci prvního východozápadního diametru RER–A došlo mezi léty 1969 až 1977. Silným motivem byla výstavba obchodního centra La Défense. Postupně došlo k realizaci diametrů B, C a D a v současnosti je rozestavěna polokružní trasa E. Diametrální trasy A, B a D se protínají v přestupním uzlu Châtelletles-Halles. Výstavba systému RER byla komponována v rámci masivní urbanizace Paříže i předměstí. Rychlodrážní systémy Metra a RER v Paříži jsou co do komplexnosti „v přesile“ vůči kapacitním silničním stavbám pro automobilovou dopravu. Vnější dálniční okruh Paříž nemá, vnitřní zajišťuje Boulevard Phériphérique napojený na vnější dálniční síť rychlostními radiálami. přestupní uzel RER A-B-D Châtellet-les-Halles pramen: Wikipedia 9 RER - E - MAGENTA pramen: Wikipedia 10 5. ZÜRICH POČET OBYVATEL 350 000 OBYVATEL V REGIONU 1 300 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí počet stanic městský tunel městský tunel ve stavbě podzemních stanic podz. stanic ve stavbě délka nástupiště intervaly vlaků v tunelu S-BAHN MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet linek délka tratí TRAM 27 380,0 km 171 5,0 km 4,8 km 6 1 300 m vč. Zürichu obsluhující region z toho 1 na 1000 mm Zürichbergtunnel 1990 Weinbergtunnel 2013 2 na městském tunelu 1 na městském tunelu tramvaj 1000 mm 13 114 km Kolejová doprava ve Švýcarsku má bohatou tradici. Zürich je toho zářným příkladem. V padesátých a šedesátých letech minulého století se město zabývalo i výstavbou metra. Byly rozestavěny dva úseky, jeden dnes používá tramvaj a druhý využívají příměstské vlaky systému S-Bahn. Po roce 1970 se totiž Zürich zřekl budování metra a v rámci kantonu plně přešel na systém S-Bahn. Snad nejzajímavější je skutečnost, že tunel metra dnes používaný tramvajemi měl být původně silničním tunelem pro magistrálu centrem Zürichu. Avšak na základě místního referenda byl silniční tunel přepracován na tunel pro veřejnou kolejovou dopravu. pramen: Wikipedia STADELHOFEN 11 12 6. MILÁNO (MILANO) POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU 1 300 000 4 000 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí městský tunel podzemních stanic délka nástupiště intervaly vlaků v tunelu SFS MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet tras počet linek délka tratí METROPOLITANA obsluhující region 9 270,0 km 10,4 km 6 250 m 6 min. 3 3 74.1 km TRAM počet linek délka tratí vč. Milána 19 300 km Passante 1997-2004 metro s povrch. úseky rozvětvené konce klasická tramvaj +2 meziměstské První část městského železničního tunelu „Pasante“ byla otevřena již v roce 1997 v úseku Bovisa – Porta Venecia, avšak celý tunel byl dokončen a uveden do provozu až v roce 2004. Převis dopravní poptávky ze severu provincie je řešen protažením linek příměstské železnice na opačný jižní konec Milána (Rogoreso). Kromě příměstských linek zde operuje také jedna ryze městská linka (S 10). Je pozoruhodné, že tunel „Pasante“ míjí hlavní nádraží, neboť je situován mezi historickým centrem a hlavním nádražím (Stazione Milano centrale). V tomto případě je preferována přímá obsluha hustě zastavěného centra a přestup na dálkovou dopravu je zprostředkováván metrem. Letištní „Malpensa Express“ je ukončen na nádraží Cadorna. Páteřní městský silniční systém je tvořen pouze z tangenciálních vedení a propojení dálnic na okraji města. V rostlém městě nejsou žádné silniční magistrály vedeny. pramen: Wikipedia REPPUBLICA 13 14 7. LIPSKO (LEIPZIG) POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU 513 000 900 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek délka tratí počet stanic městský tunel ve stavbě podz. stanic ve stavbě dl. nástupiště v tunelu intervaly vlaků v tunelu S-BAHN MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet linek délka tratí TRAM 5 127 km 57 3,9 km 4 145 m 5 min. Leipzig / Halle obsluhující region vč. Halle City Tunnel Leipzig 2012 225 m Hauptbahnhof 14 148 km Stavba městského železničního tunelu mezi hlavovými nádražími Hauptbahnhof a Bayerisher Bahnhof byla naprojektována již v roce 1911, dokonce začaly stavební práce, které byly v roce 1915 zastaveny. Znovu projektovat se začalo až v roce 1946, kdy přicházely v úvahu různě varianty propojení od podzemních k povrchovým a od železničních po tramvajové. Nic z toho se však nerealizovalo. Teprve až v roce 1999 bylo rozhodnuto o výstavbě nového městského železničního tunelu v rámci souměstí Leipzig – Halle a přilehlých regionů. V roce 2004 se začalo stavět a v roce 2012 by měl být městský tunel zprovozněn. Zajímavé je, že nástupiště podzemních stanic jsou dlouhá 140 m, vyjma hlavního nádraží, kde je délka nástupišť 215 m s možností prodloužení na 400 m. Důvodem je možný provoz i některých dálkových vlaků. trasa městského tunelu pramen: www.citytunnelleipzig.de 15 16 17 8. LONDON POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE 7 560 000 8 300 000 London and the South East RAIL SERVICES počet operátorů délka tratí MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet linek délka tratí počet linek délka tratí počet linek délka tratí počet linek délka tratí obsluhující region 19 cca 1 200 km UNDERGROUND 11 465 km OVERGROUND 4 86 km DLR 5 31 km TRAMS 3 28 km metro s povrch. úseky městská železnice Docklands Lihgt Railway tramvaj Croydon Londýn se podobně jako Paříž vymyká svou velikostí z měřítka představovaných měst, avšak princip navrhovaného řešení příměstské železnice při průjezdu centrální oblastí města je shodný. Tradičně železniční Británie a Londýn s obrovským množstvím kolejových tras teprve několik desítek let po Paříži plánuje vybudování dvou městských železničních tunelů propojujících příměstské linky zaústěné dosud (až na jednu výjimku) do hlavových nádraží. Projekt Crossrail 1 obnáší západovýchodní propojení nádraží Padington a Liverpool Street a dále a má být hotov v roce 2015, tedy až tři roky po olympiádě. Projekt Crossrail 2 je severojižní propojení nádraží King´s Gross a Victoria, které má být uvedeno do provozu v roce 2025. Oproti již dnes bohaté síti rychlodrážní kolejové sítě reprezentuje infrastrukturu sítě hlavních silnic na území města pouze dálniční okruh M25 a několik málo radiál. 18 19 PRAHA POČET OBYVATEL OBYVATEL V REGIONU 1 250 000 1 900 000 PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE počet linek (radiálních) délka tratí délka nástupiště intervaly vlaků (min.) S-BAHN MĚSTSKÉ KOLEJOVÉ SYSTÉMY počet tras počet linek délka tratí METRO vč. Prahy obsluhující region 13 493 km 200 (170) m 10 min. 3 3 55 km TRAM počet linek délka tratí metro s povrch. úseky nevětvené konce klasická tramvaj 25 554 km HLAVNÍ NÁDRAŽÍ foto: autor Zastaralá koncepce příměstské železnice v dosud platném územním plánu hlavního města Prahy z roku 1999 stojí na principu dojezdových linek zaústěných do dvou nádraží vzdálených od sebe 800 m. Principem je tedy neprůjezdný model příměstské železnice centrem města, což je zcela opačný trend než ve vyspělých evropských městech. Koncepci neprůjezdného modelu příměstské železnice je třeba urychleně přehodnotit ve prospěch moderní koncepce průjezdného modelu a zapracovat ji do nového územního plánu hlavního města Prahy. 20 Neprůjezdný model – platný územní plán z r. 1989 Průjezdný model dle studie „Praha - Nové spojení II. etapa. – městský železniční tunel“ z r. 2007 21 22 23 PRAMENY A DALŠÍ ZDROJE www.urbanrail.net Internetový portál o městských kolejových systémech pokrývající všechny kontinenty. Anglicky http://de.wikipedia.org/wiki/Kategorie:S-Bahn Rozcestník internetové encyklopedie, která bohatě pokrývá systémy příměstské železnice zejména v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii. Německy. http://www.stuttgart21.de/ Informace o projektu průjezdného nádraží pro dálkovou dopravu ve Stuttgartu na evropském vysokorychlostním koridoru Paris – Strasbourg – Stuttgart – Ulm – Mnichov – Wien – Bratislava/Budapešť. Německy. Tato prezentace je výtah z propagační publikace Ministerstva dopravy PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE DŮLEŽITÁ SOUČÁST VEŘEJNÉ DOPRAVY VYBRANÉ PŘÍKLADY Z EVROPSKÝCH MĚST INSPIRACE PRO PRAHU Publikace vznikla jako propagační materiál studie „PRAHA - NOVÉ SPOJENÍ II. ETAPA. – MĚSTSKÝ ŽELEZNIČNÍ TUNEL“ zadané Ministerstvem dopravy a zpracované týmem: MORAVIA CONSULT Olomouc, a.s., SUDOP Praha, a.s., METROPROJEKT Praha, a.s. a ALEJ - architektonický ateliér v r. 2007. Studie „PRAHA - NOVÉ SPOJENÍ II. ETAPA. - městský železniční tunel“ nastartovala koncepční práce na tzv. „průjezdném modelu“ příměstské železnice Prahou, který je nezbytný pro její úspěšné fungování. Publikace „PŘÍMĚSTSKÁ ŽELEZNICE - důležitá součást veřejné dopravy“ přináší příklady obdobných řešení příměstských železnic z vybraných evropských měst. ZPRACOVAL: Ing. arch. IVAN LEJČAR ALEJ – architektonický ateliér www.arch.cz/alej 05/2009 24
Podobné dokumenty
Dopravní zajímavosti Německa:
mezi další oblíbená místa patří také Dungeon - skladiště přestavěné na Dům hrůzy
Kontorhaus postaven r. 1922 ve tvaru lodě či jezero Alster - největší ze 3 jezer o rozloze
více než 160 ha.
poblíž s...
Villa Clementine - Prager Literaturhaus
Co jsem v noci četl
Zakoupil jsem si obsáhlý týdeník DIE ZEIT (8. Oktober 2009, Nr. 42) s vloţenou
přílohou věnovanou veletrhu, na kterém je letos čestným hostem Čína. Zaujal mě
obsáhlý článek o au...
londýn 2012
stejně jako před 4 roky v kvalifikaci před Pekingem přijde podpora ČOV, bez které by to
bylo velmi těžké.
Částečně mě stále limituje také nedávno
prodělaná rakovina varlat, resp následná chemoterap...
Propagace Revolution Train Tour jaro 2016
oblast drog Marlene Mortler - který vyzdvihl inovativní přístup programu.