Přátelé přírody - skupina Malá liška

Transkript

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012
MALÁ LIŠKA – KLUB PŘÁTEL PŘÍRODY
Z OLOMOUCE
Lidé pro přírodu – příroda pro lidi
www.malaliska.cz
MALÁ LIŠKA – KLUB PŘÁTEL PŘÍRODY » 2012
Obsah
Kdo jsme, co bychom radi a co delame __________________________________________________________________ 3
Ten dela to a ta zas tohle _________________________________________________________________________________ 5
Co jsme v roce 2012 zazili _______________________________________________________________________________ 6
A. Príroda a historie na jeden den _______________________________________________________________________ 7
B. Príroda, sport a historie na víkend a dele __________________________________________________________ 14
C. Podvecerní kultura, poznavaní cizích zemí, vyhry i prohry_______________________________________ 19
D. Mezinarodní spoluprace a akce v zahranicí _______________________________________________________ 25
E. Specialní programy pro mladez_____________________________________________________________________ 33
F. Co se jinam neveslo __________________________________________________________________________________ 40
Prehled o hospodarení _________________________________________________________________________________ 42
2
Kdo jsme, co bychom radi a co delame
KDO JSME…
Mala liska – klub pratel prírody pusobí v historicke metropoli Moravy. Jsme soucastí ceske vetve
celosvetoveho hnutí Pratel prírody (Naturefriends, Naturfreunde), ktere uz temer 120 let propaguje socialne
dostupny pohyb a pobyt v prírode, ale nejsme „jen“ turiste, velke místo ma u nas kultura soucasna i minula.
K nasim principum patrí tolerance, solidarita a demokracie, duraz na dobre vztahy mezi lidmi navzajem,
odpovedny postoj cloveka k prírode a budoucnosti planety Zeme. A tyto principy se promítají do vseho, co
delame.
Nas klub byl zalozen na konci listopadu 2010, první akce probehla v lednu nasledujícího roku. V roce 2012
jsme sdruzovali pres 50 clenu a hlasilo se k nam dalsích asi 100 príznivcu. Jsme spojeni se spolkem detí a
mladeze Duha Velka Medvedice, ktery pusobí jako nase „sekce pro mladez“. Pro lepsí koordinaci sve cinnosti
spolu mame smlouvu o sdruzení a vzajemne se podporujeme.
Jsme take zakladajícím clenem Unie nestatních neziskovych organizací Olomouckeho kraje, zajmoveho
sdruzení pravnickych osob.
CO BYCHOM RÁDI…
Nasimi hodnotami jsou príroda a kultura dostupne pro kazdeho zajemce – nase akce stojí jen nejnutnejsí
naklady, rada z nich je zdarma a jsou v dostupne vzdalenosti. Radi se setkavame s lidmi s podobnym
smyslením, jsme tolerantní a komunikativní.
Jak to oficiálním jazykem říkají naše stanovy? Posláním klubu je realizace volnočasových aktivit pro jeho
členy všech věkových kategorií a veřejnost zaměřených zejména na propagaci a uskutečňování principů hnutí
Přátel přírody: aktivní pohyb a pobyt v přírodě, tolerance, solidarita a demokracie, důraz na dobré vztahy mezi
lidmi navzájem, odpovědný postoj člověka k přírodě a budoucnosti planety Země.
Za tím účelem klub poskytuje svým členům i veřejnosti prostor pro seberealizaci a spolupracuje s orgány
veřejné správy, podnikatelským sektorem, dalšími neziskovými organizacemi a jinými subjekty.
3
CO DĚLÁME…
Klub Mala liska pravidelne po cely rok porada pro sve cleny i zajemce z rad verejnosti vylety do prírody,
kulturní a tvoriva setkaní. Jsou to prevazne jednodenní akce, behem roku se kona nekolik víkendovych
vyjezdu a v lete nejmene jedna tydenní zahranicní akce. Dvakra t rocne se vidíme s partnery, Prateli prírody
z Metzingenu. Pro mladez nabízíme samostatny specialní program – je to rocne 6 víkendovych vyletu a v lete
tydenní aktivní tabor.
Spolupracujeme s ostatními ceskymi organizacemi Pratel prírody, mame (jak vyse uvedeno) i prímeho
zahranicního partnera – Pratele prírody (NaturFreunde) z Metzingenu v jizním Nemecku. Setkavame se
s neziskovymi organizacemi a jinymi subjekty na uzemí mesta Olomouce i jinde.
KDO NÁS PODPORUJE…
Hned v prvním roce nasí fakticke cinnosti, tj. 2011 si nas zacalo vsímat statutarní mesto Olomouc, kteremu
od te doby vdecíme za uznaní nasich aktivit jako prospesnych pro olomouckou verejnost a take za
pravidelnou financní podporu. Informace o nas a nasich akcích uverejnují zdarma nektera olomoucka i
celostatní media, zejmena Cesky rozhlas Olomouc, periodika Kdy-kde-co v Olomouci, Olomoucky deník,
Bulletin UNO, bulletin Pratele prírody, 5+2dny, webove stranky Olomoucke.info, UNO-OK.cz.
Podporuje nas ale vlastne kazdy, kdo na nasi akci prijde a da vedet, ze se mu líbí (nebo co zlepsit), kdo si
pozitivní informace o nas nenecha pro sebe a podelí se o ne, kdo upece buchtu nebo pomuze zorganizovat
treba vylet, je u nas dobrovolne aktivní ve vedení apod. Vsem temto podporovatelum dekujeme!
KRÁTCE Z NAŠÍ HISTORIE…
V Olomouci chyběla nějaká platforma, v níž by se mohli potkávat „normální“ lidé, kteří mají rádi svůj kraj a
baví je poznávat nové, kteří jsou rádi spolu a nejsou už úplně malí a zároveň úplně na odpis. Proto 28. listopadu
2010 založili Štěpánka Štrajtová, Hynek Pečinka a
Martin Haberle klub přátel přírody Malá liška
jako místní klub asociace Přátelé přírody České
republiky v Olomouci. Činnost klubu, kam zprvu
pozvali své dobré známé, se rozjela na konci ledna
2011, první akcí byl pochod Zmrzlé Hanák v okolí
hradu Sovince. V únoru k turistickému zaměření
přibyly další dvě „nohy“ - výtvarné dílny a hudební
večery. Akce se nečekaně plnily zájemci o činnost.
Na jaře a na podzim tak proběhly i dvě vícedenní
akce (Zábřežsko, Jizerské hory) a dvě českoněmecká setkání (Železná, Metzingen). V říjnu 2011 vstoupila 50. členka. Konec roku patřil diskusím o
potřebných pravidlech, které vyvrcholily valnou hromadou, která dosavadní zkušební rok uzavřela nastavením
pravidel do budoucna, abychom zajistili, že nám klub dlouho vydrží.
O tom, co probíhalo v roce 2012, se dozvíte z následujících stránek.
4
Ten dela to a ta zas tohle
Náš klub funguje na dobrovolné bázi, nemáme jediného zaměstnance a všechny aktivity organizujeme a chod
klubu zajišťujeme ve svém volném čase. Nejmenovaný klasik kdysi prohlásil, že „dobrovolníky neplatíme,
protože jsou k nezaplacení.“ Měl velkou pravdu a my děkujeme všem, kdo se na zdárném průběhu roku 2012
v klubu Malá liška podíleli.
Vnitřní poměry klubu se řídí Organizačním řádem, který jsme přijali na valné hromadě v roce 2011. V roce
2012 jsme si tak mohli poprvé vyzkoušet, jak se nám funguje podle pravidel.
VEDENÍ KLUBU
Valna hromada clenu klubu Mala liska, ktera se konala v prosinci 2011, zvolila na období do prosince 2013
organy klubu, kterymi jsou rada a kontrolní komise. Radu tvorí 5 clenu, kterí si mezi sebou zvolí predsedu a
dva místopredsedy. Je to „vykonny vybor“, ktery zodpovída za to, aby klub radne fungoval. Rada klubu se
schazela nejmene jednou za mesíc spolu se cleny kontrolní komise, ze setkaní se porizovaly zapisy, ktere
dostavali e-mailem vsichni clenove klubu.
V roce 2012 zacala rada klubu pracovat ve slození JUDr. Hynek Pečinka (predseda), Štěpánka Štrajtová a
Mgr. Květoslav Richter (místopredsedove), Iveta Palkovičová a Mgr. Alžběta Tomanová.
A. Tomanova odstoupila 14. 5. 2012, rada pak fungovala jako ctyrclenna, v cervnu 2012 si na pomoc
jmenovala tajemníkem Davida Mikulku. K. Richter a I. Palkovicova pak odstoupili dne 8. 12. 2012 a valna
hromada v prosinci 2012 musela dovolit nove clenky rady – PaedDr. Evu Kráčmarovou, Marcelu Moser
(zvolena místopredsedkyní) a Emilii Stránskou.
Kontrolní komise po cely rok 2012 pracovala ve slození: Lenka Pospíšilová (predsedkyne), Radek
Hrachovec, Ing. Květoslav Janošík.
ORGANIZÁTOŘI AKTIVIT
Poradaní jednotlivych akcí se venovala vetsina vyse uvedenych clenu organu, dobrovolníku zapojenych do
cinnosti vsak bylo jeste více. Pomohl nam zkratka kazdy, kdo udelal sebemensí vec. Hlavne se vsak
na organizovaní klubovych aktivit v roce 2012 podíleli:
Hynek Pečinka (turisticke a mezinarodní akce, akce pro mladez, kancelar klubu), Štěpánka Štrajtová (akce
pro mladez), Radek Hrachovec (akce pro mladez, Skotsky vandr, Fotoseminar), Pavla Dosedělová (akce
pro mladez), Eva Sommerová (Setkaní s knízkou), Květoslav Richter (vytvarne dílny, hudební setkaní,
Setkaní s knízkou), Iveta Palkovičová (vytvarne dílny), Alžběta Tomanová (turisticke akce, vytvarne
dílny), Květoslav Janošík (hudební setkaní), David Mikulka (logistika), Michal Štrajt (akce pro mladez,
Deskohraní), Emilie Stránská (turisticke akce), Lenka Pospíšilová (clenska evidence), Libor Homola a
Jana Grohmannová (turisticke akce), Sabine Yildirim (Skotsky vandr) a Lenka Vodáčková (ucetnictví).
Do specialních akcí pro mladez se zapojily take Pavla Jahodová a Vendula Vojáková.
5
Co jsme v roce 2012 zazili
OLOMOUČTÍ PŘÁTELÉ PŘÍRODY OSLAVILI DVA ROKY
Ve stredu 28. listopadu 2012 uplynuly presne dva roky od zalození olomouckeho klubu pratel prírody Mala
liska. Ten, navzdory svemu nazvu, není zadnou detskou organizací, vetsina z jeho 50 clenu jsou dospelaci
vseho veku. Za relativne kratkou dobu sveho trvaní nabídl olomoucke verejnosti asi stovku jednodenních a
nekolik delsích akcí. Krome tradicních turistickych vyletu do okolí Olomouce, hudebních veceru s
amaterskymi muzikanty a vytvarnych dílen je mozno prijít i na posezení milovníku dobreho ctení.
Nekolikrat do roka porada klub i vícedenní vyjezdy za poznaním vzdalenejsích míst.
Klub Mala liska navazal loni prímou spolupraci s Prateli prírody z jihonemeckeho mesta Metzingenu, s nimiz
se clenove klubu dvakrat za rok vzajemne navstevují. Na jare vysadili clenove Male lisky dub v Rodinnem
haji za Cernovírem, v cervenci vyjelo 18 lisaku na více nez tydenní vlastní zajezd do Skotska.
„Je toho spousta, čím člověk může vyplnit svůj volný čas. Stačí jen chtít. My nabízíme příležitost těm, kdo chtějí
poznat příběhy krajiny a lidí, kteří v ní žijí, a těm, kdo mají rádi zajímavé kulturní zážitky. Naše akce děláme
vždy za rozumný peníz, aby byly dostupné všem zájemcům.“ uvedl predseda klubu Hynek Pecinka.
Olomoucke Pratele prírody muzete navstívit na nektere z akcí, jejichz prehled je na www.malaliska.cz. Pokud
nejsou v lese, najdete je v prostorach klubu pro seniory v Javorícske ulici, i kdyz jsou v prumeru vekem
mladsí. „Za tuto možnost děkujeme městu Olomouci, které je vlastníkem prostor,“ dodava Pecinka.
Za dva roky toho klub Mala liska dokazal docela dost a vypada to, ze mu dosavadní elan vydrzí. Drzíme
palce!
Bulletin Přátelé přírody č. 12/2012
HLAVNÍ MOMENTY ROKU 2012
»
»
»
»
»
»
»
Usporadali jsme 52 akcí, ktere zabraly celkem 90 dnu, a zucastnilo se jich celkem 507 lidí vseho
veku. (Pritom ucast na kazdomesícních setkaních clenu „Posed“ nebyla v roce 2012 sledovana.)
Hlasilo se k nam 53 clenu, nejmladsí 11 let, nejstarsí 71 let. Príznivcu, kterym chodí e-mailova
rozesílka, jsme evidovali dalsí stovku.
Nejvyssí ucast mel Hynek Pecinka (28 akcí)
Nejdal vubec jsme byli na poloostrove Trotternish, ostrov Skye, severní Skotsko (2.572 km od
Olomouce)
Nejdal v ramci Ceska jsme byli na Kvilde na Sumave (360 km od Olomouce)
O Velikonocích 2012 se uskutecnila první navsteva nasich nemeckych partneru, Pratel prírody
z Metzingenu v Olomouci a okolí. Akce se ucastnilo celkem 41 lidí.
Ve spolupraci s odborem socialních vecí Magistratu mesta Olomouce jsme usporadali 6 specialních
víkendu pro mladez z pestounskych rodin (evropsky projekt Move It!), kterych se zucastnilo
dohromady cca 100 detí.
6
A. Príroda a historie na jeden den
Poznávání přírody a historie krajiny v okolí míst, kde bydlíme, se věnujeme od té doby, co jsme vznikli. V roce
2012 jsme se snažili zachovat původní zaměření těchto akcí, tedy že nebudeme tupě hltat kilometry, ale vždy
objevíme i něco navíc, abychom si z návštěvy cizích míst odnesli i něco jiného než jen bolavé nohy. Dařilo se nám
přitáhnout docela dost příznivců takového typu turistiky, a tak nemusely skoro žádné akce rušit pro neúčast. A
když, bylo na vině nepříjemné počasí. S tím se ale musí počítat.
Jednodenní akce v přírodě byly v roce 2012 kromě příjemné procházky také příležitost, jak se přiučit něco
nového: osvědčil se nápad uspořádat fotografický seminář u Tovačovských rybníků, na rodinné akci v zoo se
soutěžilo ve znalostech o exotických zvířatech, u Chomoutova jsme zasadili svůj doubek a nezapomněli jsme se
vrátit na Pivovarskou čtvrtku, které se už několik let účastníme. Kouzlo měla i mrazivá prohlídka Olomouce.
Na turistické výlety s námi kromě členů pravidelně vyráželi i zájemci z řad veřejnosti, z nichž někteří už zůstali
jako stabilní příznivci, kteří si na nás udělají čas a na něž se vždycky už těšíme. A to je moc fajn!
Fotky z našich akcí: http://www.malaliska.cz/fotogalerie2/
7
CESTA Z MĚSTA TMOU AŽ K HRADU A PŘEKVAPENÍ NAVÍC
20. ledna 2012 | Nocní pochod na hrad Helfstyn | Lipník nad Becvou
Uz nejakou dobu to chtelo neco netradicního. Vyuzili jsme toho, ze v lednu probíha vecerní pochod na hrad
Helfstyn z Lipníka nad Becvou, a pridali jsme k tomu nekolik vylepsení. V patek 20. ledna odpoledne jsme
vyjeli do Lipníka a v poctu 20 ucastníku jsme napred absolvovali kratkou prohlídku historickeho centra
mesta, ktere mají v jeho renesancní podobe na svedomí Pernstejnove, a taky zde byvala zidovska ctvrť. Pak
jsme vyrazili na trasu pochodu smerem k Tynu nad Becvou. Trasa merila neco kolem ctyr kilometru. V kopci
pod hradem Helfstynem byl cíl pochodu. Zde jsme dostali caj (zajemci i rum) a kdo si nezapomnel vzít
spekacek, mohl si ho opect na ohynku. Spousta nas neodolala a vystoupala jeste az k mohutne hradní zdi.
Pro ucastníky pochodu bylo nasledne pripraveno posezení s country kapelou v restauraci Pod Hradem.
Zhruba polovina nasich ucastníku po kratkem ohratí a rychle veceri odjela autobusem v devet smerem
Prerov. Zbylí vyletníci prespavali v podkroví tynske skoly, coz jsme predem zajistili. Mohli si tak uzít country
rytmy a príjemnou atmosferu restaurace - a posleze i prekvapive mysliveckeho balu.
MRAZIVÁ SOBOTA V HISTORICKÉ OLOMOUCI
4. unora 2012 | Po stopach historie mesta Olomouce | Olomouc
V podmínkach nejmene 15stupnoveho mrazu, ktery panoval v sobotu 4. unora rano v Olomouci, se seslo 17
ucastníku na Zizkove namestí, aby se vydali na prohlídku mesta spojenou s povídaním o jeho historii.
Zajímava prochazka s jedinou prestavkou v teple restaurace Kamenny mlyn se protahla na ctyri hodiny.
Sveta (a Olomouce zvlasť) znaly Jirka Hambalek nas seznamil se zajímavymi zakoutími a jejich príbehy. Od
byvaleho hotelu Palac jsme se pres parky pod hradbami dostali nahoru do mesta a pak pres Dolní a Horní
namestí a Michalsky vrsek az k Domu sv. Vaclava, kde nase akce skoncila.
8
V LESE U GRYGOVA SE PODAŘILO ULOVIT MEDVĚDA
31. brezna 2012 | Vyprava ke krali dubu | Grygov
I pres neprízen pocasí posledního breznoveho dne se sedm odvaznych vypravilo do lesa ulovit medveda a
pozdravit krale. A ne krale ledajakeho, nybrz samotneho Krale dubu. Tento pamatny strom, dub letní,
rostoucí na vychodním okraji lesního komplexu zvanem Kralovství, je castym cílem
Ten, kdo se vypraví do lesa Kralovství nejlepe na konci brezna a v mesíci dubnu, je odmenen jedinecnou
prílezitostí si cestou ulovit „medveda“, v nasem prípade se jednalo o ochutnavku medvedího cesneku, zname
to jarní lecive rostlinky… A ze nam chutnalo!
JAK JSEM JE UČIL FOTIT - FOTOSEMINÁŘ V TOVAČOVĚ OČIMA LEKTORA
8. kvetna 2012 | Fotograficky seminar v prírode | Tovacov
V utery 8. kvetna probehl dalsí (a uspesny) pokus klubu Mala liska usporadat zas neco jineho, nezvykleho praktickou vyuku pro nadsence do fotografovaní. Akci, kterou jsme umístili do 15 kilometru od Olomouce
vzdaleneho Tovacova, si vzal na starost Radek
Hrachovec, ktery o ní ríka:
Toho dne jsem nervozne prechazel po pokoji uz
od sesti hodin rano. Alfu do brasny, moudre
knihy do batohu, jeste sebrat stareho olympusa,
jablko na cestu a specham na autobus. Na
zastavce uz cekalo sedm osm lidí, coz me
príjemne prekvapilo. Zacali jsme s prezencí, a
v Tovacove na autobusaku se pocet navstevníku
rozrostl i s cyklisty na dvacet dva.
Po kratkem uvodním bloudení mi cykliste
poradili, jak se dostaneme do dubove aleje. A
tak jsme prosli zamkem, kde probíhala pouť, a
zacali s první lekcí na mostku pres reku. Vsichni
spravne vedeli, kde ma jejich foťak objektiv a
spousť, se spravnym drzením to uz bylo horsí, a
kdyz jsem zacal mluvit o rezimech, nekterí na
me koukali, jako bych nahle zacal mluvit
spanelsky. Nakonec jsme to ale dali dohromady. Mostek se navíc ukazal i jako skvele cvicne místo, byla tu
príroda, chodili tudy lide se psy, s kocarky… Na rece byla navíc zlomena vetev, ktera spolu s odrazem na
hladine davala dokonaly kosoctverec. Ano, presne tohle bylo jedním z temat, ktera meli vyfocena vsichni.
V dubove aleji jsme si dali zastavení na vyhlídce, kde se nam objevila tajemna víla. S ní jsme si vyzkouseli
fotit portret, vnoucata od Emilky nam pomohla s praktikem fotek zlateho rezu, a starodavne duby poskytly
vynikající material pro makra.
9
Kratka prochazka alejí nas
dovedla ke ctverici rybníku, kde
obvykle sídlí ptaci, a kde jsme
cekali objevení slavneho kulíka.
Kulík tu nebyl, zato hejno labutí
ano. Tito vznesení tvorove ovsem
plavali dost daleko od brehu, a
nase snahy nalakat je blíz veskrze
ignorovali. Uz jsme chteli odejít,
kdyz se jedna z labutí umoudrila a
priplula na fotitelnou vzdalenost.
V pet hodin jsme byli v Olomouci,
a podle nadsenych vyrazu
v mnoha tvarích zucastnenych snad muzu slíbit pokracovaní. Treba barvy podzimu…
STROM Č. 32 Z RODINNÉHO HÁJE JE UŽ JEN NÁŠ
12. kvetna 2012 | Vychazka z Hradiska k Hromovu dubu | okolí Olomouce
V sobotu 12. kvetna jsme vyuzili nabídku sdruzení Senior Activity, ktere nedaleko Olomouce uz nejakou
dobu spravuje Rodinny haj. V pocasí, ktere nechalo spoustu bazlivych lidí doma, cekal nasi skupinu
posílenou o zajemce z rad verejnosti pan Jirí Kosík ze jmenovaneho sdruzení. Ten nas take provazel
putovaním od klastera Hradisko, dnesní olomouckou Vojenskou nemocnici az k Hromovu dubu, kde se haj
nachazí.
Jak pan Kosík uvedl, Hromuv dub je tu od
roku 1577, kdy byla postavena hraz, jejíz je
soucastí. Strom je to opravdu mohutny. A v
jeho blízkosti uz je zasazeno spoustu dubu,
jilmu, javoru, lip a habru, ktere spolu tvorí
Rodinny haj. Vrhli jsme se do sazení naseho
dubu. Postupne skoro vsichni se zapojili do
kopaní, vyhazovaní, nosení vody, hlíny,
mulce, ovazovaní pletivem, zakopavaní a
povzbuzovaní pracantu. Desť nepolevoval.
Vysledkem naseho snazení byl doubek Pratel
prírody (c. 32), ke kteremu se budeme radi
vracet. Ve skupine i sami, pesky ci na kolech,
jen tak ci na piknik. Rozhodne nezustane
opusteny.
10
PŘÍJEMNÁ DVANÁCTKA V LESÍCH KOLEM HANUŠOVIC
26. kvetna 2012 | Pochod Pivovarska ctvrtka | Hanusovice
Pivovarska ctvrtka je duvodem, proc uz ponekolikate vzdy ke konci kvetna vyrazíme do Hanusovic v Nízkem
Jeseníku. Tento turisticky pochod ma sve kouzlo, za ktere muze jednak príroda zdejsího kraje, jednak
príjemní lide a take príjemne pivo, ktere se v Hanusovicích varí. A tomu vsemu jsme v sobotu 26. kvetna
opet prijeli vzdat hold. A trochu te príjemne atmosfery si ukrojit a privezt domu.
Bylo nas dnes 14, kdo jsme se sesli v Olomouci na nadrazí. Letos jsme zvolili 12kilometrovou trasu, ktera
vedla z pivovaru pres celou
dedinu do lesa a jeste kus dal,
kde nas na Zamecku cekala
poradna prestavka.
To uz jsme meli za sebou
polovinu trasy. Oproti lonsku
jsme dodrzeli vyznacenou cestu
a az do konce se drzeli planku od
organizatoru. V arealu pivovaru
jsme se pridali k mase
navstevníku a po vyzvednutí
cílove odmeny, kterou byla opet
malovana brousena sklenicka s
motivem Holby, jsme podlehli
mastnemu obcerstvení,
jiskrnemu pivu a druzne atmosfere. Místo k sezení jsme vsak nasli u rybníka, takze kdyz jsme se otocili zady
k davu, ani jsme ty vsechny lidi nevnímali. Kdo tam jeste nebyl, stihnul se podívat i dovnitr pivovaru.
JAK JSME ZMOKLI NA „HANÁCKYM VÉŠLAPO“ A VŠECHNO UKONČILA VESELICE V
TAJEMNÝCH ZÁKOUTÍCH HOLOMÓCKÉ VINÁRNE
9. cervna 2012 | Veslap na hanacke Montblank, cili Velke Kosir | z Drahanovic do Slatinic
Rano, asi kazdeho z tech, co chteli vyrazit na „Hanacke veslap“, zarazilo v prípravach na „tezko turu“ destive
pocasí, ktere nevestilo nic dobreho pro celou Hanou. A tak nekterí radeji zustali doma v teplych perinach a o
ceste na Hanacke Mont Blanc si nechali jenom zdat. I sny byvají krasne a plne príslibu. My, ktere pocasí
nikdy neodradí od pevnych rozhodnutí, jsme postupne nastoupili do "Hanacke strele" a navzdory silnemu
desti vyrazili vstríc dobrodruzství, jez se da prozít jenom na upatích a vrcholu Velkeho Kosíre.
Hanacke pacifik nas vyplivl na stanici v Drahanovicích. Tady jsme zjistili, ze statecnych nebylo jen sedm, ale
muze byti i jedenact, tak jako nas. Smer trasy byl jiz predem naplanovane, a tak jsme vyrazili. Kupodivu se
nebe nad nami slitovalo a desť pomalu ustaval. V obci Drahanovice nas privítala Cerna vez a v ní jsme si
vyslechli vzrusující vypravení o krutych Svedech, co zde rabovali Moravu za tricetilete valky. V hostinci na
11
upatí Kosíre se dely prave orgie. Zvlaste damska cast nasí
vypravy tím byla tak velmi zaujata, az se cast muzska pocala
cítit trocho nejiste. Vse ale rychle pominulo na ceste do Cech
pod Kosírem, kam nas vedla zelena znacka bokem Kosíre,
kolem obce Knínicky. Uspesny traverz nas dostal do vesnice,
kterou proslavil Josef Manes, zde pobyvající u hrabete SylvaTarociho. Stvoril tu nejen krasne obrazy a kresby, krojovanych
Hanaku a Hanacek, ale take krasnou dcerku Josefínku, ovsem
nemanzelskou. V príjemne Hospudce “U Hrabenky“ napadlo
naseho horskeho vudce navstívit místního rezbare a
hanackeho barda, Miroslava Srostlíka. V jeho dílne po te zahral
na cimbal hanacko svatební písen.
Pokochali jsme se jeho umením a vyrazili zteci Velke Kosír, tycící se ve vysce 442 m nad morem. Desť jiz
zcela ustal, a tak vrcholu dosahli vsichni ucastníci zdravi a sťastni. Par vet, ktere jmenem Male lisky byly
vepsany do vrcholove knízky, zustane na nasi pamatku zachovano pro dalsí generace. V teto chvíli se jiz
ucastníci expedice tesili na sestup z Velkeho Kosíre, neboť cesta zpet byva nekdy smrtelna. Ale hlavne na
nas cekal zakladní tabor na chalopce ve Slatinicích, kde hospodarí Listicka s Lisackem, a ti vzdy umí necím
prekvapit.
Sestup nestal kupodivu nikoho zivot, a tak nase tela spocinula v malebnem agatovem udolí na chalopce
nasich hostitelu Jany a Libora. Pece o nase zubozena tela byla opravdu jako v lazních. Príjemne klabosení u
ohynku nas prevedlo casem az k veceru, kdy jsme se jiz museli vydat na autobus a vratit se zpet do dzungle
velkomesta, ale to je jina kapitola.
A ti, co zustali snít v perinach, nam jedenacti statecnym mohou jenom zavidet. Takova dobrodruzství se
zazívají na vyletech s Malou liskou vzdy.
12
ZOO PLNÁ RODIČŮ A DĚTÍ NA AKCI S LIŠKOU
17. listopadu 2012 | Z pohadky do pohadky za zvíratky | Olomouc – Sv. Kopecek
V sobotu 17. listopadu se v olomoucke zoologicke zahrade na Svatem Kopecku konalo soutezní dopoledne
pro rodice s detmi Z pohadky do pohadky za zvíratky. Na zajemce, kterí na akci prisli, cekala nejen zoo se
zvíraty z nejruznejsích koutu sveta, ale take list otazek a ukolu a prislíbena sladka odmena za jejich splnení.
Vcetne par opozdilcu, kterí nestihli sraz, se za branu zoo vydalo temer 70 lidí. Vs ichni se hned s nadsením
vrhnuli mezi zvíratka a doslova se predhaneli o spravne odpovedi. Komu nestacily informacní cedulky u
vybehu, hledal znalosti na panelech s informacemi, par jedincu zkouselo i kratke interview s zirafami a
dikobrazem.
Behem shanení odpovedí samozrejme zbyl cas i na prohlídku zvíratek, ktera se pomalu ukladají k zimnímu
spanku. Vsichni si s narocnym pracovním listem nakonec hrave poradili a mohli se tak vydat do cíle, kde uz
na ne cekali organizatori z klubu Mala liska se sladkou odmenou.
DUB PŘÁTEL PŘÍRODY ÚSPĚŠNĚ VZDORUJE ZIMĚ
22. prosince 2012 | Zimní vychazka k Dubu Pratel prírody | okolí Olomouce
V kvetnu jsme v Rodinnem haji na u Hromova dubu nedaleko Chomoutova doslova na dohled od Olomouce
zasadili svuj stromek. Dubove miminko se zatím zabydlelo a nic mu nechybí. Presne to jsme zjistili pri
vychazce u prílezitosti zimního slunovratu, ktere se v sobotu 22. prosince i pres mrazive teploty zucastnilo
15 zajemcu.
Stejne jako v kvetnu se k nam pripojil pan Jirí Kosík ze sdruzení Senior Activity, ktery je duchovním otcem
rodinnych haju na Olomoucku. Zpestril nasi vychazku nekolika zastavkami s vykladem k historii krajiny, jíz
jsme prochazeli. Na konci asi 7kilometrove trasy jsme se schovali do pohostinství, kde jsme u klobasy, piva a
caju vyhlízeli autobus.
13
B. Príroda, sport a historie na víkend a dele
Dostat dospěláky na naše víkendové akce je tak trochu problém. Možná jim ostatní rodinní příslušníci
„neschválí“ přespání mimo domov. Kdo ví? Takže těch vícedenních akcí na delší skok od Olomouce pořádáme jen
několik za rok. Loni to bylo pět, každá byla trochu jiná, a tak všechny zaslouží, abychom se o nich zmínili
podrobněji.
V roce 2012 jsme objevovali nová místa – Štědrákovu Lhotu v Jeseníkách, šumavskou Kvildu a její okolí, nasávali
jsme chalupářskou atmosféru na pomezí Čech a Moravy, zajeli jsme do Krnova potkat další Přátele přírody a na
konci roku jsme objevili Štramberk jako místo, kam se chceme aspoň jednou za rok vrátit.
Společným tématem našich víkendových akcí v roce 2012 bylo poznat různé druhy krajiny a zjistit, čím se liší.
Zároveň jsme se zaměřili i na poznávání tradičních řemesel místních lidí. Třeba na Šumavě to bylo sklářství.
Zkrátka, snažíme se cíl svého putování nejen poznat, ale trochu i pochopit souvislosti, které se k němu vážou. A
tím jsou naše akce jiné.
14
JAK NÁM BYLO NA SNĚHOVÍKENDU VE ŠTĚDRÁKOVĚ LHOTĚ
16. – 19. unora 2012 | Snehovíkend v Jeseníkach | Stedrakova Lhota
Ve dnech 16. – 19. unora probehla lyzarska akce „Snehovíkend v Jeseníkach“. Zajem mezi lidmi byl znacny,
podarilo se nam domluvit navysení kapacity ubytovaní, takze nakonec bylo uspokojeno temer 40 lidicek
touzících si zalyzovat a stravit v „dobre
spolecnosti“ ctyri dny.
Program byl ruznorody, zakladem bylo lyzovaní
v treninkovem stredisku znameho spickoveho
lyzare Ondreje Banka ve Stedrakove Lhote.
Snehu napadlo opravdu hodne, takze lyzarske
podmínky byly luxusní.
Pocetna skupina vyrazila v sobotu i na bezky,
cílem byla Severomoravska chata. Cestou jsme
se kratce zastavili na ekofarme zabyvající se
chovem hovezího dobytka. Uchvatny byl pohled
na byka Helmuta, ktery dosahuje kolosalních
rozmeru (nejake nemecke plemeno). Potkali
jsme i majitele ekofarmy - je to uzasny vypravec,
rvali jsme smíchy pri jeho historkach. Takovy je
on.
Zazitky uplne jineho razu byly pri country kapele, ktera uz tradicne podtrhuje vybornou atmosferu
spolecneho setkaní ve spolecenske místnosti zmenene na jeden vecer na tancírnu. Probehla i vyuka country
tancu.
MALÁ LIŠKA V KRAJI ROMÁNŮ KARLA KLOSTERMANNA
27. dubna – 1. kvetna 2012 | Jarní vyjezd na Sumavu | Kvilda a okolí, Sumava
Druhy ze serie ctyr prodlouzenych víkendu se uskutecnil pod taktovkou Bety Tomanove, Jany Grohmannove
a Libora Homoly o posledním dubnovem víkendu na Sumave. Sedmnact ucastníku se v termínu 27. dubna 1. kvetna vydalo objevovat krasy Sumavy. Ubytovani byli v podhorske vesnicce Kvilda a program meli
opravdu bohaty.
Prochodili okolní i vzdalenejsí prírodu (pramen Vltavy, Modrava, Boubín), zajeli do prilehleho pohranicí do
narodního parku Bavorsky les, kde navstívili centrum parku i divoke skalní mesto. Podívali se i do male
sklarny, ktera pripomnela tradicní remeslo, ktere zde v horach ale uz skoro vymizelo. Vecer probíhalo
aktivní druzení mezi sebou i s místními. Akce splnila ucel - poznat místní prírodu a take lidi. A taky si
"aktivne odpocinout."
15
1. den V patek 27. dubna se 17 lidí ve 4 autech nezavisle na sobe vydalo smer Kvilda na Sumave, kde jsme se
vecer vsichni sesli na lovecke chate, v ktere jsme byli ubytovani po dobu 4 nocí.
2. den: Vsichni ucastníci se vydali pesky na Jezerní slať, kde je prumerna teplota 2 °C. Ti, co nezmrzli, tedy
vsichni, se presunuli do Zadova. Pri odpocinku v místní cukrarne s vyhledem na Kasperske hory jsme potkali
nasi olympijskou vítezku Katerinu Neumannovou s dcerkou. Dalsí nase kroky vedly zpet do lesu a pres
kopec Prilbu zpet na Kvildu.
3. den: Rano jsme se vydali k nasim sousedum do Nemecka, kde jsme ve meste Mauth navstívili sklarnu.
Privítal nas cesky spolumajitel a mistr sklar, jez nam objasnil celou vyrobu. Nekterí z nas si i sami vyfoukli
obdivuhodne koule. Zbytek dne jsme prozili v Ceskem lese na bavorske strane, navstívili jsme nejdelsí
stezku korunami stromu na svete s jedinecnou 44 m vysokou stromovou vezí. Nekolik z nas se cestou zpet
domu zastavilo ve Skalním meste.
4. den: Navstívili jsme informacní centrum na Kvilde, kde jsme vyslechli vyklad o historii a soucasne situaci
na Sumave. Rozdelil se na dve skupiny. Jedna se vydala na Modravu a okolí reky Vydry. Druha vystoupala do
Boubínskeho pralesa a její 3 clenove dosahli vrcholu a z rozhledny Boubín shledli celou Sumavu. Pri
vecerním setkaní nas navstívila carodejnice na kosteti a kupodivu nebyla upalena. Zaver celeho vecera
ukoncila hra na kytaru.
5. den: Cestou domu jsme se zastavili v rodisti mistra Jana Husa, v Husinci. Navstívili jsme jedno
z nejkrasnejsích mest CR, Cesky Krumlov, ktery jsme spolu s uzaslymi japonskymi turisty cely prosli,
poslední spolecnou zastavkou byl Klaster Zlata koruna. Druha skupina namísto Krumlova prosla kus
sumavskych hvozdu a malem spadla do Certova a posleze i Cerneho jezera. Poslední nas ukol byl dostat se
domu a to se ve zdraví vsem podarilo.
16
JAK NÁM BYLO NA PŘÁTELSKÉ CHALUPĚ V MLADĚJOVĚ
10. – 11. srpna 2012 | Letní pratelska chalupa | Mladejov na Morave
V patek 10. srpna vyrazila liscí patrola „4 stany a
pes“ do Mladejova na Morave, kde nas cekala
romanticka chalupa lisaku Zdenka Beila a Jitky
Zahalkove. Pruzkumna cast patroly (Raďa, Sarka, Breťa
a Peťa) dorazila jiz v odpoledních hodinach a pomohla
hostitelum pripravit "pudu" na vecerní taborak posekat travu, doplnit drevo, zajistit burtmaterial,
vyrobit provizorní branku do vjezdu…
Druha cast patroly (Bety, Robert, Maca, Honza a pes
Daleko) dorazila takrka k hotovemu. Po milem uvítaní
mohl zacít neopakovatelny vecer. Sťavnate burty,
chlazene pivko a pecene hostitelovy brambory v
popelu vsem chutnaly. Ohynek hral, Honza na kytaru
hral a zpíval snad kazdy, protoze… po tme se nikdo
nestydí.
V sobotu nas cekal vylet uzkorozchodnou drahou s personalem v dobovych kostymech a vyslap na „dulní
vez“. Zvladli jsme i cca 12 km destem provlhcenou prochazku zpet na zakladnu, kde odmenou nam byl
„segedgulasek“ paní hostitelky Jitky a Sarky. V odpoledních hodinach se Mladejovem nesly zvuky historicke
bitvy a my se odveleli zpet do svych domovu…
KRNOV HOSTIL PRVNÍ SETKÁNÍ PŘÁTEL PŘÍRODY
7. – 9. zarí 2012 | Setkaní Pratel prírody | Krnov
KRNOV – Do slezskeho mesta Krnova v patek 7. zarí prijeli zastupci clenskych organizací Pratel prírody
Ceske republiky, aby spolecne prozili víkend nazvany proste Setkaní. V dnesní dobe plne reklamních sloganu
totiz zapomíname, ze temer vsechno lze ríct jednoduse. Jednoduchy byl i cíl cele akce – lepe se mezi sebou
poznat a tak objevit, co jednotlive soucasti ceskych Pratel prírody spojuje, aby se dal mohly (jak se moderne
ríka) „síťovat“. Akci hostil krnovsky klub Spolecenství Severskych panu.
Setkaní Pratel prírody nabídlo ucastníkum neformalní diskuse, prohlídku historickeho mesta a exkurzi do
vyrobny varhan nebo vylet na rozhlednu na vrchu Cvilín nad mestem. Na uvod akce nechybela ani mala
vernisaz s vystavou trí amaterskych, ale kvalitních umelcu z rad prítomnych. Spolu s polskymi partnery,
kterí se prijeli na akci podívat, prosli ucastníci Setkaní v sobotu take centrem Krnova v improvizovanem
pruvodu s historickymi kostymy a zaujali tak nic netusící verejnost. Oba spolecne vecery pak patrily
posezení s kytarou, prezentaci cinnosti Pratel prírody v Cesku i ve svete, napadum na dalsí cinnost a
vzajemnym pozvaním do míst, odkud jednotlive delegace prijely. Nektera z nich jiste zvedne prapor
poradatelu Setkaní i prístí rok. Ucastníci se totiz shodli, ze urcite musí probehnout.
17
TAK JSME SE VRÁTILI ZE ŠTRAMBERKA...
26. - 28. ríjna 2012 | Do Stramberka pro (d)usi | Stramberk
Na stramberske namestí jsme prijeli v patek 26. ríjna. Nase devíticlenna skupina se hned ubytovala
v penzionu U Davidu. Meli jsme vsechno pohromade – Mestsky pivovar, muzeum Zdenka Buriana, cukrarnu i
vystavu akvarijních a terarijních zvírat. Na namestí se take nachazela mysticka prodejna s tibetskymi
mísami. Ale vezmeme to po rade.
V patek vecer jsme ochutnavali v Mestskem pivovaru mimo jine i specialní piva s visnovou nebo svestkovou
príchutí. Nakonec jsme si s chutí zazpívali s dalsím cizím hostem, pricemz se pridal i místní opilec. Pred
odchodem nam mlady, sympaticky císník rekl: „Byl to pro me príjemny vecer, rad jsem vas obsluhoval.“ a my
koukali jako blazni.
Rano prselo jako z konve, takze prespolní prochazka neprichazela v uvahu. Vydali jsme se tedy nejprve do
Muzea Zdenka Buriana, ktere bylo hned vedle penzionu. Za zaznamenaní take stojí nase
navsteva tatrovackeho muzea v Koprivnici. Vsichni jsme byli unesení starymi autícky. Uz zpatky ve
Stramberku jsme navstívili malinkou pekarnu stramberskych usí pana Sochy. Ten pece z valeneho testa usi
podle receptu sve babicky. Povykladal, co ví o puvodu usí, o jejich vyrobe, ale presny svuj postup
neprozradil. Vecer jsme si pak udelali komorní s hudbou a bohate prostrenym stolem z nasich zasob.
Nas první pohled po probuzení v nedeli byl na uplne zasnezene stramberske namestí. My jsme si zvolili
cestu na vez, zvanou Truba. Pokracovali jsme „pohlavní stezkou“, na ktere byly busty nasich narodních
velikanu. Take jeskyne Sipka s nalezy z pravekeho osídlení na vrchu Kotouc byla ve snehu opravdu famozní.
Byla to podzimní prochazka zasnezenym lesem. Listy jeste nestacily opadat, a tak to byl zvlastní pohled. Na
Bezrucove vyhlídce na zasnezeny Stramberk s Trubou v pozadí jsme si zazvonili pro stestí sve i jinych.
U obeda jsme se dohodli, ze jsme si ve Stramberku a okolí jeste vsechno neprohledli, takze chystame
majovou vypravu za poznaním dalsích kras.
18
C. Podvecerní kultura, poznavaní cizích zemí, vyhry i prohry
Nejen příroda formovala člověka na jeho pouti dějinami. To, co je z nás teď a co nás odlišuje od jiných živočichů,
je totiž kultura. Ta tvoří předivo vzájemných vztahů mezi lidmi a dělá vlastně z lidí lidi. Proto se i my z klubu
Malá liška pravidelně snažíme kulturně žít. Ne každý zvlášť, ale pospolu.
V roce 2011 jsme byli schopní téměř každý měsíc uspořádat kromě výletu ještě dvě kulturní akce – zpravidla
jsme zvládli výtvarnou dílnu, ale i posezení s amatérskými muzikanty, kde se mohl projevit každý. Naproti tomu
loňský rok nebyl na pravidelnou kulturu v tomto duchu až tak bohatý, nicméně zase tématy nebyl vůbec chudý.
Prostě ani lepší, ani horší, ale jiný.
Setkali jsme se na třech večerech věnovaných cestování do cizích zemí, z toho dvakrát s externími lektory, kteří
si nás sami našli. Tyto večery zaznamenaly velkou návštěvnost přímo lidí „z ulice“. V komorním počtu probíhaly
výtvarné dílny, zato hudební večery zvedaly účast. V roce 2012 jsme ale zavedli na základě iniciativy z řad
našich členů vždy jednou měsíčně tzv. Setkání s knížkou, u jejichž zrodu stáli Eva Sommerová a Květoš Richter, a
od podzimu také Deskohraní, aneb odpolední hernu stolních her pro malé i velké hráče pod vedením Michala
Štrajta, který kvůli tomu dojíždí až z Liberce. Kultura u nás zkrátka neuvadá, jen kvete jinými květy než loni.
19
NA SKOK DO TIBETU POMÁHAT POTŘEBNÝM
10. ledna 2012 | Cestovatelsky vecer: Na skok do Tibetu | Olomouc
Ve spolupraci s obcanskym sdruzením M.O.S.T., ktere
se zameruje na pomoc Tibetu a tibetskym uprchlíkum
v Indii a na pomoc malym buddhistickym mnichum a
mniskam v indickych Himalajích, jsme usporadali
lednovy Cestovatelsky vecer.
Tentokrat se seslo více nez 30 ucastníku, pro ktere
bylo prínosem povídaní Michala Majera o ceste do
Tibetu s poslaním pomahat jedne z místních
klasterních skol, ktere doplnovala Karin Majerova.
Ucastníci krome fotografií a kratkych filmu mohli
ochutnat tibetsky caj puerrh s maslem a mlekem,
vyrobit si modlitební praporek s koníkem Lung'ta ci
zakoupit si rukodelne vyrobky Tibeťanu.
VEČER S KNÍŽKOU: KNIHY ALE VŮBEC NEVYCHÁZEJÍ Z MÓDY
21. unora 2012 | Setkaní s knízkou | Olomouc
Nedavno jsme se na prvním Posedu ve vinotece U Barona Plasila smluvili ti lisaci, kterí o sobe víme, ze
cteme knihy. Volne zvolene tema mohlo znít „Knihy nevychazejí z mody“ a prípravu si na starost vzala Eva
Sommerova a Krystof Richter. V utery 21. unora vpodvecer nas prislo k Plasilovi asi 10 a kazdy mel s sebou
knihu, kterou prave cte, nebo nejakou tu svoji zivotní, oblíbenou. Umyslem bylo knihu nejak ostatním
predstavit a doporucit. Po
krasnem uvodu Krystofa
Richtera se dostavila dobra
pohoda a my jsme se do toho
pustili.
Zanry byly nejruznejsí, od
Rudolfa II. (v souvislosti s
nedavnou prazskou vystavou)
pres sci-fi, Frantiska Nepila,
Loukotkovou, Sveraka atd. az
po Deti z Bullerbynu.
Predstavene knihy jsme si
vetsinou zapisovali a muzeme
20
se tesit príste na prípadne reakce. Hezke opravdu bylo, ze spontanne debatovali vsichni, temer jsme si
skakali do reci. Kazdy chtel sdelit, jaky ma ke ctení prístup nebo system, brano od detství. V nejlepsím jsme
museli prestat, protoze vinarna zavírala. Proto se uz tesí me na príste, coz bude predbezne 13. brezna.
Takto začala naše série Setkání s knížkou. S výjimkou prázdninových měsíců se Eva Sommerová a
Kryštof Richter postarali o náplň jednoho setkání za měsíc, od září se k nim přidala i Marcela Moser.
Nebyli na to sami – program setkání tvořili vždy i ti, co zrovna přišli. Ať už svým „referátem“,
poznámkami nebo jen tichou přítomností. Cyklus se konal na několika místech, v hospůdkách,
kavárnách i vinárničkách, než od září zakotvil ve Fox
clubu na Javoříčské ulici. A byla to vždy setkání po všech
stránkách milá.
JARO PŘIŠLO DO OLOMOUCE ZA BLUESOVÝCH TÓNŮ
20. brezna 2012 | Male liscí blues | Olomouc
Zas o neco více lidí ví, co je to blues. Nestací si precíst definici,
nebo si poslechnout písnicku v radiu. Blues je stav duse, proto
nejde vymyslet. Proste musí nastat. Tady a teď.
Blues je cesta starým vlakem, opuštěnou krajinou. Blues je spaní
pod širákem s myšlenkama na jinou. Blues je touha stát se
ptákem nad rozbouřenou hladinou. Blues je smutek čili hoře,
gigantický závaží. Blues je hra na školním dvoře se spolužačkou
pod paží. Blues je tichej šumot moře o půlnoci na pláži.
Takhle o blues zpíva uz leta kapela Bluesberry. A ucastníci
podvecera zasveceneho tomuto hudebnímu, ale i zivotnímu stylu, poradaneho klubem Mala liska, jí
stoprocentne dají za pravdu. Nekolikahodinova jam session bez pevneho scenare se konala v olomoucke
historicke hospode Citadela ve sklepení 600 let starem. Perfektní bylo prostredí i akustika, nasazení
muzikantu i recitatoru, reakce posluchacu i obsluha hospody.
V uryvcích z poezie Vaclava Hrabe a
Lawrence Ferlinghettiho zaznely hluboke
zivotní prozitky, ktere jsou zakladem
blues. Ukazky z gramodesek priblízily
pocatky blues jako cernosske muziky.
Hlavní zazitek si vsak odnesli muzikanti i
posluchaci z improvizovaneho hraní kytar,
baskytary, kontrabasu a foukací
harmoniky, ktere zalovalo na cely svet, ale
zaroven prinaselo nadeji, ze zas bude líp.
Co dodat? Byla to proste pecka.
21
V ARGENTINSKÝCH VELEHORÁCH NA VLASTNÍ KŮŽI
15. kvetna 2012 | Cestovatelsky vecer: Argentina – zeme prírodních zazraku | Olomouc
Není zrovna bezne sbalit se z urodne ceske (ani moravske) kotliny a odjet na tri tydny na druhy konec sveta.
Moc lidí z tech, ktere potkate na ulici, tohle nedela. My jsme v utery 15. kvetna meli prílezitost poznat prave
jednoho takoveho, co se takhle sbalil, ale nezapomnel se vratit a o svych zazitcích nam povedet.
V sale Nadacního fondu OKNO na olomouckem Dolním namestí zavladla hned chvíli po zacatku dalsího
Cestovatelskeho vecera príjemna atmosfera prizivovana po dve hodiny hlavním protagonistou, kterym byl
Moravak Honza Zona. Ten spolu s dvema dalsími dobrodruhy a jednou dobrodruhyní v lonskem roce vyrazil
pokorit argentinske sestitisícovky. O cele amaterske expedici natocili spoustu materialu, ze ktereho vznikl
více nez hodinovy ozvuceny film, ktery navíc Honza komentoval. Videli a slyseli jsme neco jineho nez v
televizních dokumentech o teto jihoamericke zemi. Z civilizace toho byla opravdu jen trocha, ale o to víc se
Honza venoval prírode a zivotu horolezcu vubec. Teď uz dokazeme pochopit to vzrusení a blaho, kdyz si do
instantní ovesne kase nastrouhali Studentskou peceť. Behem trí tydnu, ktere v drsne prírode argentinskych
velehor stravili, si docela sahli na dno, ale urcite jim to dalo hodne do dalsího zivota. V takovych chvílích, jak
ríkal Honza, zjistíte, ze toho vlastne k radosti ani moc nepotrebujete. A pak se na svet kolem sebe dívate tak
trochu jinak.
ZPLNA HRDEL S KVĚTOŠEM A SPOL.
5. cervna 2012 | Zplna hrdel – bude… hudební posezení | Olomouc
V utery 5. cervna probehlo v prostorach Nadacního fondu OKNO na Dolním namestí dalsí hudební posezení,
tentokrat s pracovním nazvem "Z plna hrdel, bude…“. A tak se i stalo.
Pambu dal a zjevil se i Andel David, takze Kvetos Janosík hral i s nebeskym kytarovym doprovodem. Vybrany
byly písnicky svizne, notoricky zname, takze se brzy sborove hlasite nesly z OKNA celym Dolním
namestím. Atmosfera skvela, uvolnena, odpovídající radostnemu ocekavaní nastupu leta a umocnena
jihomoravskym zpevnym vínem. Oficialní blok písnicek zakoncili Slavíci z Madridu, pak se hralo na praní az
do uplneho rozprasení osazenstva privolanym klícníkem. Zpevy se nesly po namestí dal na vsechny
strany podle toho, kam ktera skupinka mírila do noci.
22
JAK NÁM ŠLO PRVNÍ DESKOHRANÍ
12. ríjna 2012 | Deskohraní – stolní hry pro kazdeho | Olomouc
V nasem klubu se nebojíme vyzkouset
neco noveho, napríklad vecer pro
vsechny, kterí se chtejí pobavit u více ci
mene znamych stolních spolecenskych
her. V patek 12. ríjna jsme se poprve
sesli v nasem doupeti (Klub pro seniory
na Javorícske ulici), abychom se ponorili
do hraní deskovych, tedy stolních her.
Seslo se nas celkem 13, a tak se nakonec
vytahlo více her nez puvodne planovano.
Vojta, Vojta, Tom a Stefanie si vybrali hru
Evo. Nakonec se k nim pridala i
Stepanka. Tahle hra mela ten vecer
nejvetsí uspech. Uz pri vysvetlovaní
pravidel se i ostatním, kterí tuto hru
nehrali, zalíbili mutanti a prodluzovace
ocasku. Dokonce se i Andel s Petrem a Katkou, pote co dohrali svou hru Carcassonne, prisli podívat a hlavne
poslouchat, jak se tato hra hraje a co ze vlastne znamenají ty hlasky typu „Teď se rozmnozujeme a pak
prezívame“ a podobne, ktere celou hru doprovazely. Tretí, zatím nejmenovanou, skupinku tvorili Michal,
Pavla, Jirka, Gabca a Lenocka. Ti se sesli u hry Kralovske rosady.
Kdyz jsme dohrali toto první kolo her, vetsina ucastníku zamírila do svych domovu, ovsem vytrvalí hraci
jeste zustali u hry Scotland Yard a honila po hracím planu Mistra X. Ten to vsak vubec nemel jednoduche a
nakonec byl chycen a detektivove vyhrali. Cele sezení jsme ukoncili jeste karetní hrou s fazolemi a pote jiz i ti
nejvytrvalejsí sli domu, aby se mohli jeste tesit na prístí setkaní.
„LISTOPADOVÝ PÍSNĚ OD LÉTA UŽ ZPÍVÁM…“
15. listopadu 2012 | Cecho-moravske lidove | Olomouc
Urcite jste poznali, ze citat v nadpise patrí Wabimu Dankovi a je z písne Listopad. Oslím mustkem se tak
dostavame k liscímu muzicírovaní, ktere probehlo ve ctvrtek 15. listopadu vecer ve Fox clubu (v klubu pro
seniory na Javorícske ulici). Po nejake dobe jsme se vratili s hudebními podvecery a volba tematu na tento
vecer se ukazala byt trefou do cerneho, anebo nekde tesne kolem.
Lidove písnicky z Cech, Moravy, Slezska i Slovenska jsme si zazpívali v prvních minutach jen tak bez
nastroju. Pote prisly na radu kytary a fletna, za nez se ti mene smelí mohli se svym hlasem pohodlne
schovat. Zahrali a zazpívali jsme lidovky v puvodní uprave, jak jsme na ne zvyklí odmalicka, na radu prisly
23
ale i modernejsí upravy od kapel Fleret ci Cechomor anebo od Jarka Nohavici. Staroprazsky sraml se nam
tam taky jaksi vloudil a vubec to nebylo spatne. Dvacítka ucastníku spolu s muzikanty zkratka vytvorila fajn
posezení.
NAŠE VÝTVARNÉ DÍLNY ANEB ZÁBAVA PRO ŠIKOVNÉ I MÉNĚ ZRUČNÉ
Vyrobit si neco vlastníma rukama je vzdycky lepsí, nez se na tutez vec dívat v televizi nebo slyset od
sousedu. I v roce 2012 jsme nabídli Olomoucanum moznost realizovat se v oblasti keramiky s Kvetosem
Richterem, v oblasti dekoracních technik s Ivetou Palkovicovou, ktere pomahala dcera Michaela a chvíli i
Betka Tomanova. Kdo se zucastnil, mohl odejít s odratkovanym velikonocním vejcem, naucit se malovat na
hedvabí, nebo odjet na prazdniny s batikovanym trickem, satkem nebo salou. V prvním pololetí roku 2012
probíhaly vytvarne dílny v prostorach YMCA na Safaríkove ulici v Hodolanech a take v Dome detí a mladeze
na tr. 17. listopadu.
Bohuzel po prazdninach to uz bylo s navstevností horsí, holt lide asi nechtejí moc planovat a nahlasovat se
na akci dopredu. Co kdyby si to pak rozmysleli… Bohuzel, na vytvarne dílny bylo potreba nakupovat material
a blokovat místnost, a tak v prípade maleho zajmu projeveneho do uzaverky nemohly probehnout. V zarí se
povedlo uz ve Fox clubu usporadat jeste dílnu na tema dekupaz, poslední vytvarna dílna roku byla
v listopadu a ucastníci si vyrezali plastiky z mastku.
24
D. Mezinarodní spoluprace a akce v zahranicí
Přátelé přírody nikdy nekoukali jen na dvorek vlastního domu, už od počátků našeho hnutí byla důležitým
principem provázanost s podobně smýšlejícími zahraničními partnery. My takové přímé partnery máme skupinu Přátel přírody (Naturfreunde) v jihoněmeckém městě Metzingenu. V roce 2012 jsme tuto spolupráci
posílili. Dali jsme jí pevný základ a domluvili jsme se na konkrétní podobě na léta 2012 - 2014.
S Metzingenskými jsme v roce 2012 uspořádali dvě delší akce, na které se i po roce vzpomíná. Právě během
uplynulého roku se z nás začala pomalu stávat jedna skupina a ne dva kolektivy, které pouze mají společný
program. A to je velmi příjemné.
Hlavní a největší zahraniční aktivitou našeho klubu ale v roce 2012 byl výjezd 18 členů a příznivců do dalekého
Skotska, který jsme kompletně sami zorganizovali. Jako dopravní prostředek jsme zvolili minibusy a trajekt
z Amsterdamu do severní Anglie, ubytování na místě jsme zjišťovali přes Internet, stejně jako denní program.
Už to, že se nikomu nic nestalo a v pořádku jsme se vrátili zpět, je velký úspěch. Dokázali jsme si, že ani tak
velké výzvy nás nepřekvapí, jsme schopní plánovat, improvizovat, domluvit se a všechno zvládnout s úsměvem.
Více o Přátelích přírody z Metzingenu: http://www.naturfreunde-metzingen.de/
25
SPOLUPRÁCE S PŘÁTELI PŘÍRODY Z METZINGENU BUDE PROBÍHAT I NADÁLE
Ve dnech 27. - 30. ledna se
uskutecnila cesta zastupcu
klubu Mala liska do jizního
Nemecka. Cílem nasí cesty
bylo domluvit se na dalsí
spolupraci Male lisky s Prateli
prírody z Metzingenu.
Z Ceska jsme odjeli jako
tríclenna vyprava, na míste se
nam venovala nase stara
znama Sabine s kolegy Willym
a Marcusem. Doposud se nase
spoluprace tykala akcí
prevazne pro mladez. Od roku
2012 chceme jít jeste dal a
zacít budovat pevnejsí vztahy mezi cleny obou partneru i k místum, kde nase organizace pusobí. Proto jsme
na rok 2012 naplanovali dve spolecne akce - první o Velikonocích na Hane a druhou na konci zarí v regionu
Svabsky Alb, odkud nasi partneri pochazí. V dalsích letech by to melo byt podobne.
Setkaní probíhalo v Dome Pratel prírody Falkenberg s príjemnym ubytovaním, jídlem i okolím. Zde se take
hned po nasem príjezdu, v patek uskutecnil Vzpomínkovy vecer na koncentracní tabor Buchenwald, ktereho
jsme se zucastnili. Dekujeme nasim nemeckym partnerum za pohostinnost behem celeho pobytu ocenujeme ubytovaní a stravu zdarma i prispení na
cestovní naklady. Moc si toho vazíme.
Cestou zpet jsme navstívili jednoho z nasich organizatoru
Martina Haberleho, ktery je na rocní stazi Evropske
dobrovolne sluzby u neziskove organizace v Mnichove.
Spolek Buntkicktgut se venuje preventivním programum
pro deti a mladez. Martinovym ukolem je organizovat
poulicní fotbalovou ligu pro kategorii starsích zaku.
Mimochodem, rozhovor s ním jste si mohli precíst
v listopadovem bulletinu Pratel prírody.
Behem ctyr dnu jsme toho zvladli docela hodne, ale to je
teprve zacatek spoluprace. Velikonocní akce je uz zkraje
dubna a my doufame, ze si udelate cas poznat nemecke
pratele a spolecne s nimi i kus strední Moravy.
26
WINDS OF CHANGE 2012: ČEŠI S NĚMCI POSPOLU A RÁDI
5. – 9. dubna 2012 | Winds of Change: cesko-nemecke Velikonoce na Olomoucku | strední Morava
Velikonoce jsou stale jeste povazovany za rodinne svatky. Ale nemusí to vzdy znamenat byt spolu doma.
Zajímavym obohacením je, ze vezmete rodinu s sebou nekam ven a spolecne budete delat to, co vas baví. A
kdyz „nekam ven“ je do sousedního statu a za podobne zblaznenymi lidmi, mate na uspech zadelano. Takhle
nejak vypadal zakladní kamen cesko-nemeckych (nebo presneji hanacko-svabskych) Velikonoc, ktere
v Olomouci a okolí spolecne usporadali místní Pratele prírody a jejich kolegove z jihonemeckeho mesta
Metzingenu.
Cílem akce s príznacnym nazvem „Winds of Change“ bylo poznat místní lidi i krajinu, zdejsí zivotní styl a tak
i odbourat prípadne predsudky a prohloubit si znalosti cizího jazyka a kultury. Takto nastaveny ramec se
nam osvedcil uz loni, a tak nejmene do roku 2014 bude kazdorocne probíhat jedna delsí spolecna akce u
Olomouce, druha u Metzingenu. Protoze obe nase skupiny patrí do celosvetoveho hnutí Pratel prírody,
mame spoustu spolecneho - ale i neco odlisneho. Podobne akce pomahají obrousit hrany, nahlednout pod
poklicku a vymenit si zkusenosti z toho, cemu se venujeme.
27
Metzingenstí se rozhodli pobyvat na Olomoucku cely tyden, jehoz stredem bylo Velikonocní pondelí.
Ubytovani byli v penzionu Fojtství na Sv. Kopecku, kde se konala i vecerní posezení obou skupin. Spolecny
program s olomouckym klubem Mala liska probíhal od patku 5. dubna do pondelí 9. dubna vcetne. To se
k 11 nemeckym hostum pripojilo 25 ceskych ucastníku, z nichz více nez polovina zde byla na temer vsechny
aktivity.
V patek dopoledne po prijetí namestkyní olomouckeho primatora Evou Machovou v obradní síni starobyle
radnice probehla komentovana prohlídka historickeho centra Olomouce. Po volnem odpoledni ve meste,
ktere kazdy stravil po svem, jsme pomocí moderní techniky predstavili idealy a cinnost hnutí Pratel prírody
v Metzingenu a Olomouci. Temer vsichni take vyuzili moznost vyzkouset si dratkovaní velikonocních vajec.
V sobotu byl program asi nejnarocnejsí – celodenní vylet na Bouzovsko, behem ktereho jsme videli
Javorícske jeskyne, pesky se presunuli k hradu Bouzovu, nekterí absolvovali prohlídku, a pak jsme vsichni
jeste zajeli do nedalekeho centra prírodního stavitelství Permalot. Vecer se stoly prohybaly jídlem a pitím,
konal se totiz Moravsko-svabsky vecer se zpevy za doprovodu kytar. Velice se vydaril a místní se jen neradi
loucili a litovali, ze si na noc
neobjednali ve Fojtství pokoj.
Nedelní pesí vylet planovany do
byvalych Sudet skoncil vinou
zimního nevlídneho pocasí dríve,
dosli jsme jen do Radíkova pod
vez vysílace. Nastestí je tam
jednak delostrelecka pevnost
kdysi branící Olomouc, jednak
hospudka hned vedle. Obojí jsme
navstívili a vysledkem byla
spokojenost. Vecer nas hoste
seznamili s místy, kam na podzim
pri ceste do Nemecka zavítame.
Pondelí patrilo vyletu do Oderskych vrchu – konkretne mestecku Potstat a okolí. Pocasí zrovna vyslo, a tak
jsme si mohli vynahradit dosavadní plískanice. S kopce do kopce pres skalní mesto, ale vsichni v pohode a
s dobrou naladou.
Mila byla dopredu neplanovana navsteva nemecke skupinky na pravidelnem setkaní clenu a príznivcu klubu
Mala liska v utery 10. dubna v restauraci na olomouckem bazene. Podobne neplanovane dorazila ceska
skupina na rozloucení s nemeckymi Prateli prírody ve stredu vecer na Fojtství. Obojí prispelo k jeste vetsí
pohode mezi vsemi zucastnenymi.
Cele cesko-nemecke Velikonoce zaslouzí jeste hlubsí hodnocení. Uz teď ale víme, ze se jak nasim, tak
Nemcum hodne líbilo, ze navazali ci prohloubili osobní kontakty a ze stojí za to v teto spolupraci pokracovat.
Nyní víme, jak kdo vypada, na podzim v Nemecku muzeme poznat, kdo si co myslí. Poznaní, ze jsme
v podstate stejní, si oba nase narody jeste dluzí. My, Pratele prírody z Olomouce a z Metzingenu uz víme, ze
hodne podobní jsme, jen nas jazyk nas prozradí.
28
SKOTSKÝ VANDR JE UŽ PRYČ, PYTLE PLNÉ FAJN DOJMŮ ALE ZŮSTANOU
29. cervna – 8. cervence 2012 | Skotsky vandr s dobrou partou | Velka Britanie
Nekdy na konci lonskeho leta vznikl nesmely plan podívat se s Malou liskou do Skotska. Plan nezapadl,
naopak postupne získaval kontury a na zacatku cervence se uskutecnil. Ucastníci 10denního Skotskeho
vandru s dobrou partou, jak jsme vyjezd 18clenne skupiny ve dvou minibusech nazvali, odjeli plní napjateho
ocekavaní ve ctvrtek 28. cervna vecer z Olomouce a prijeli v pondelí 9. cervence v 1:30 zpet k olomouckemu
Letadlu s dobrou naladou a plní
nepopsatelnych dojmu.
V temer dvoulete historii klubu Mala liska,
ktery „Skotsky vandr s dobrou
partou“ poradal, se jednalo o nejvetsí a
nejvzdalenejsí akci. Na severu Britskych
ostrovu ucastníci objevovali specifickou
prírodu, seznamovali se s historií kraju,
kterymi projízdeli, i s prívetivou tvarí
tamních obyvatel. Na príprave akce
pracovali ctyri dobrovolní organizatori
prakticky pul roku tak, aby vsechno vyslo a
neobjevila se zadna nepríjemna
prekvapení.
Skupina vyjela v podvecer 28. cervna od
olomouckeho Letadla dvema mikrobusy a nasledující den v poledne se ocitla v nizozemskem Amsterdamu.
Odtud pokracovala na zamorskem trajektu DFDS King Seaways, aby se v sobotu 30. cervna rano vylodila
v severoanglickem prístavu Newcastle-upon-Tyne. Skotsko uz bylo na dosah a tydenní putovaní po nem
mohlo zacít. Behem nej se ucastníci vandru podívali na vychodní i zapadní pobrezí Skotska, vzdy dve noci
pobyli nedaleko Fort Williamu, na ostrove Skye a ve meste Inverness. Poslední noc na pevnine stravili
v jihoskotskem Stirlingu.
Kazdy den cekal na olomoucke Pratele prírody zajímavy zazitek. Ať uz to
byla prohlídka rusne Kralovske míle v Edinburghu, objevení 90 metru
vysokeho vodopadu v udolí pod horou Ben Nevis, navsteva palírny whisky
Glenfiddich, zdymadel Kaledonskeho kanalu, mohutnych katedral, jejichz
slavu pozname nyní uz jen z ruin ci doslova uchvacující krasy ostrova Skye.
A bylo toho mnohem více, co na temer dvoutisícikilometrovem putovaní
Skotskem zazili.
Zpet na kontinent se ucastníci, kterí byli v rozmezí od dvacatníku po aktivní
sedesatníky, vraceli po tydnu opet z Newcastlu, odkud je mladsí sestra
„Krale morskych cest“, DFDS Princess Seaways pres noc bezpecne dopravila
29
do Amsterdamu. Zde se ocitli v nedeli 8.
cervence rano a cely den pak jeli s vetrem
v zadech tak, aby kolem pulnoci stihli dorazit
domu do Olomouce.
„Plan podívat se s Malou liskou do Skotska
vznikl nekdy na konci lonskeho leta. Nezapadl,
naopak postupne získaval kontury a na
zacatku cervence se uskutecnil,“ doplnuje
souvislosti predseda klubu Hynek
Pecinka. „Organizatorum se podarilo zajistit
nutnou kostru a dalsí vypln uz byla take na
ucastnících, kterí se postarali o fajn atmosferu
a vychazeli si vstríc. Chapali, ze plany se
mohou menit z minuty na minutu, a dobra
nalada kolektivu nemizela, protoze ji
prubezne vsichni posilovali.“
MALÁ LIŠKA V METZINGENU: SPOLEČNÉ ZÁŽITKY S JIHONĚMECKÝMI PŘÁTELI PŘÍRODY
26. – 30. zarí 2012 | Vsechny chute Svabska | Metzingen a okolí, Nemecko
Uz od lonskych Velikonoc se dvakrat rocne setkavají Pratele prírody z Olomouce a z mesta Metzingen v
nemecke spolkove zemi Badensko-Wurttembersko. Na jare jezdí Nemci do okolí Olomouce, na podzim jim
Moravaci oplacejí navstevu u nich doma. Cílem je poznavat místní krajinu a príbehy v ní zaklete, dostat se
pod kuzi místním lidem, rozvíjet to, co oba narody spojuje, a prekonavat, co je delí.
Pratele prírody z Metzingenu svym ceskym kolegum ve dnech 26. - 30. zarí nachystali pestry program. Hned
po puldenní ceste vlakem a ubytovaní v Dome Pratel prírody (Naturfreundehaus) Falkenberg se pres vinice
vydali do vesnicky Kappishausern a tady navstívili typickou selskou sednici, kde kazdy dostal kopec
zabíjackovych specialit domací vyroby a k
tomu korbel vína.
K nedavne historii druhe svetove valky
pricichli ve ctvrtek dopoledne v
Eckerwaldu, v míste, kde se v roce 1944 za
pouzití stovek valecnych zajatcu budovala
tovarna na bridlicovy olej. Zazitky o poznaní
pozitivnejsí cekaly ve staroslavnem meste
Tubingen, jehoz velkolepost vsechny
nadchla. Po príjezdu k nadrazí v Metzingenu
se hoste z Olomouce rozdelili do trí
30
nemeckych rodin (Epplerovi, Fischer-Lewakovi, Wilhelmovi) a stravili s nimi spolecny vecer pri jídle, pití a
povídaní.
To byla ale teprve pulka akce. Patecní rano zastihlo ucastníky ve vinicích nad Metzingenem, kterymi prosli
do vesnicky Glems. Tady navstívili netradicní "muzeum" sadarství, dozvedeli se, jake tradicní odrudy ovoce
se v oblasti Svabskeho Albu pestují a pestovaly, a ochutnali zdejsí vyborny most. Svabsky se most rekne taky
"most", ale na rozdíl od naseho ma zhruba 5 procent alkoholu. Kolem poledne jsme na chvíli zapadli do
zajímaveho lokalu u Hirsche v obci Neuhausen, ktery provozuje i sve internetove radio. Na trase cekala jeste
rodinna mostarna Reusch, kde byla prílezitost videt cely proces vyroby ovocne sťavy. Opet nechybela
ochutnavka.
Patek byl docela hekticky. Pote, co unavení
Cesi sotva stihli na Falkenbergu vypít kavu,
hned program pokracoval. V planu byl
workshop, díky kteremu mohli nahlednout
do taju svabske kuchyne. Uvarit místní
speciality spatzle, maultaschen a
apfelkuchen se Cechum podarilo za pomoci
kucharske smeny Doris a Hanse, hoste
Nemcum zase predvedli valasskou kyselici.
Tu ocenil i primator mesta Metzingen
Ulrich Fiedler, ktery nejen ze vazil cestu na
Falkenberg, aby privítal ceske Pratele
31
prírody ve svem meste, ale zapojil se i do varení "primatorskych spatzlí". Spolecne uvarene pokrmy
doplnene o krajove speciality z Moravy a Svabska byly snedeny a zapity na spolecne slavnosti plne veseleho
povídaní a zpívaní.
Predposledním dnem spolecne akce byla
sobota, stravena v prírode. S klobasami na
opekaní v batuzcích vyrazili ucastníci z obou
skupin vlakem do Bad Urach a odtud pres
skaly a vodopady na z lonska znamy cíl,
Rohrauerovu chatu. Podzimní príroda
Svabskeho Albu opravdu vzala za srdce,
vyhlídka ze skal Rutschenfelsen to jen
doplnila. Den koncil spolecnou vecerí a
posezením.
Jedlo se vubec nejak moc, asi to k obema
narodum patrí. Snad proto zvolili na zaver, na
nedelní rano, spolecny "brunch" (snídani +
obed v jednom). Pri plnem talíri dostal kazdy moznost zhodnotit akci a navrhnout zmeny a zlepsení pro
príste. To bude o Velikonocích, na konci brezna v Olomouci. Snad to bez sebe toho pul roku vydrzíme, i kdyz
z reakcí spousty ze zucastnenych to vypada, ze by spolu byli nejradeji porad. Bez ohledu na jazykove a
zemepisne a kulturní hranice. A to je moc fajn. Zaverecna spolecna prochazka ulickami Metzingenu to jen
potvrdila.
Na zaver se slusí podekovat nejen
vsem, co spolecne vytvorili uzasnou
atmosferu, tak moc uzasnou, ze to
snad nikdo necekal. Dekujeme rovnez
Cesko-nemeckemu fondu budoucnosti
za vyznamnou financní podporu, ktera
umoznila nabídnout ucastníkum akci
za príjemnou cenu.
PS: Ceska tecka za akcí byla docela
dobrodruzna. Po odjezdu z
Metzingenu jsme po hodince museli
jízdu prerusit ve Stuttgartu, kde vinou
zeleznicního nestestí v podstate
vypadla vlakova doprava. Vyjednali
jsme ale prenocovaní v hotelu v centru mesta na naklady Deutsche Bahn, nemeckych drah, kterym tímto
take dekujeme za podporu a nakonec i solidní prístup. Domu jsme se tak mohli vratit sice o den pozdeji, ale
nikterak rozezleni. Noc ve Stuttgartu totiz taky stala za to!
32
E. Specialní programy pro mladez
Aktivity určené dětem a mládeži, tedy cílové skupině 12 – 20 let s možným přesahem na obou stranách,
zajišťuje naše „Sekce pro mládež“. Ta funguje zároveň jako samostatný subjekt pod značkou Duha Velká
Medvědice (IČO 70952191), naši mladí členové si tak své záležitosti organizují sami a učí se tak odpovědnosti.
Pokud je třeba, klub jim poskytuje potřebnou oporu a dohromady koordinujeme svoji činnost. Tohle uspořádání
je ostatně v hnutí Přátel přírody běžné a nejen u nás osvědčené.
V roce 2012 se program pro mládež točil kolem evropského projektu „Move it“, který zastřešovali Mladí přátelé
přírody (Naturfreundejugend Thüringen) z německého Duryňska, dalšími partnery nám byly organizace
pracující s dětmi a mládeží a se zkušenostmi z mezinárodních výměn mládeže z Litvy, Francie a Maďarska.
V každém státě probíhalo 5 víkendů pro skupinu 20 účastníků a několika organizátorů. Cílem je naučit se
spolupracovat ve skupině lidí z různého prostředí, poznat nové kamarády a způsoby trávení volného času a
zjistit, že řešení každého problému je jednodušší, není-li člověk sám a má kolem sebe více lidí.
Kromě šesti víkendů v rámci projektu „Move It“ proběhl na jaře jeden speciální (Do buše/Do duše) a týdenní
letní Expedice Bosko. Účastníky těchto akcí jsme vybírali za pomoci odboru sociálních věcí Magistrátu města
Olomouce a doplnili jsme je našimi členy a dalšími zájemci. Vznikla tak dobrá parta, která za ten rok společné
činnosti dokázala hodně. A co víc, má potenciál dál růst a rozvíjet se
Fotky z aktivit pro mládež: http://www.velmed.duha.cz/Fotky/f2012.html
Více o projektu Move It: http://www.velmed.duha.cz/moveit.html
33
JAK ASTERIX A OBELIX MŮVITOVALI
24. - 26. unora 2012 | Move It 1: Dvanact ukolu pro Asterixe | Domasov nad Bystricí
Poslední unorovy tyden zazila
skautska zakladna na
Domasove veci, jake jeste
nezazila. Nastehovala se sem
cela galska vesnice i se svymi
hrdiny, Asterixem, Obelixem, a
Idefixem. Obelix byl mozna
namalovany, Asterix, ktery je v
cele galske vesnici
nejmazanejsí, nejrychlejsí, a
proste po vsech strankach
nejlepsí, to byli tak trochu
vsichni, ale zato Idefixe jsme
meli opravdoveho. Radsi slysel
na jmeno Fred, ale zabava s ním
byla jako s zadnym jinym
pejskem.
Samotny Caesar se doslechl o nasí nepremozitelne galske vesnici, a rozhodl se, ze nas otestuje. Uz nechtel
obetovat sve vojaky v predem prohranych bitvach, a tak prisel s necím mnohem lepsím; nase vesnice mela
dokazat, ze jsme bohove! Po vzoru mocneho Herkula jsme dostali i my dvanactero tezkych ukolu, ktere by
zadny obycejny smrtelník nedokazal splnit.
O SLAVNÉ MŮVIŤÁCKÉ CESTĚ DO VESMÍRU
23. – 25. brezna 2012 Bolatice | Move It 2: Tulaci po hvezdach | Bolatice
Koncem brezna se petadvacet dobrodruhu, ucastníku projektu Move It!, podporeneho Evropskou unií,
vydalo na skrytou vesmírnou zakladnu do Bolatic u Kravar. Takovy kosmonaut toho musí umet spoustu, co
je ale nejdulezitejsí – spolupracovat s ostatními. Proto hned nekolik uvodních her bylo zamereno tak,
abychom se dokazali navzajem poslouchat, abychom porozumeli druhym, a taky spolecne splnili cíl kazde
hry. Vecer príjemne utekl, a nez jsme se nadali, bylo rano.
Kapitan s navigatorem nas nahazeli do rakety, kterou predstavoval zluty autobus, a za chvíli jsme byli v
Kravarích, meste s neobycejnou historií i nadhernou architekturou. Tady jsme si dali rozchod nejen na
prohlídku místní poute, ale i na obhlídku mesta. Pruzkum mel samozrejme i sve ukoly, treba nechat si
nakreslit od místních kravu nebo zjistit jmeno starosty obce. Svíckova na smetane s brusinkami v místní
restauraci byla tím spravnym rozloucením s mestem. Zpatky na zakladnu jsme sli pesky prevazne rezervací
Koutske a Zabrezske louky, na ceste lukami a luzními lesy svítilo slunícko.
34
Na zakladne nasledoval blok herních specialit, ktere mely overit psychickou odolnost pozemsťanu v
prostredí, kde nemohli mluvit. Ticho jako ve vesmíru, hromada lidí v naprostem mlcení divoce gestikulující
rukama, tak nejak to vypadalo. Jako bonus nas cekala nocní hra.
V nedeli jsme po ranních motivacních hrach u kostela jeste uklízeli, vetrali, vyplnovali dotazníky a hodnotili.
A pak uz sup sup na vlak.
MŮVIŤÁCI AKTIVNĚ RELAXOVALI NA RELAXE
4. – 6. kvetna 2012 | Move It 3: Relax víkend | Zďarsky Potok
Tretí víkendovka v ramci projektu Move It! se odehrala o víkendu 4. - 6. kvetna poblíz Rymarova v podhurí
Jeseníku, a sice v arealu Relaxa. Byl slíbeny adrenalin, a taky ze jo!
Hned na uvod jsme se seznamili se Simcou, ktera
nas cely víkend provazela po lanovych atrakcích.
Pak uz cekalo par her na rozehratí pred akcní
sobotou.
Sobotní rano bylo pro nektere jako vstavaní do
skoly. Budícek v sedm, rozcvicka s Vendou na tema
zumby, kterou si ledaskdo vyzkousel poprve (a
naposled). První zalezitost, kterou na nas Simca
upekla, byla horolezecka stena. Spousta lidí
neverila, ze drobna slecna dokaze jistit i tezsí
vahy, ale kdyz pak lezl Radek, ukazalo se, ze je to v
pohode. Par lidem se sice nepovedlo vysplhat az
nahoru, ono osm metru je osm metru, ale vetsina z
nas si to aspon zkusila.
Na bungee trampolíne jsme se vyblbli, kazdemu se
povedlo i nejake to salto, vybraní jedinci zvladli i
dvojite, a nasli se i takoví, kterí odmítli slezt dolu.
Sena se dokonce zkousel odrazet hlavou, ackoliv
tato technika se neukazala jako uplne spolehliva.
Hlavní atrakcí, pri ktere adrenalin stríkal na vsechny strany, byly vysoke lanove prekazky. Lana, zavesena
sedm metru vysoko, tvorila trať o osmi nejruznejsích prekazkach, ať uz jen prelezaní rovneho lana, tak i
houpacky a naslapy… Jen ctyri lide se vratili, protoze jim buď dosly síly, nebo plne neverili svym
schopnostem. Ale zkusili to, a to je na tom to nejhlavnejsí, zucastnit se.
Nedele, to uz nam zbyvalo jen rozloucení a zhodnocení, ale nasel se i cas na diskuzi, a to o navykovych
latkach. Nekdo obhajoval, nekdo odsuzoval, snad si kazdy vzal neco uzitecneho. Z dotazníku, pro tentokrat
vylepseneho, jsme se dozvedeli, ze pes ma prumerne 4,3 prstu na kazde noze.
35
MEDVĚDÍ VÍKEND V BUŠI I V DUŠI
18. – 20. kvetna 2012 | Do buse/Do duse | Nyznerov
Tretí kvetnovy víkend poradala Duha Velka Medvedice spolecne s Malou Liskou – klubem pratel prírody
dalsí akci pro mladez s nazvem Do buse/do duse. Jak nazev akce napovída, cílem akce bylo nejen objevovat
bus Rychlebskych hor, ale take vypadnout z mesta, trochu se zastavit a zamyslet. Chata Pavucinka temer na
konci sveta u mestecka Zulova k takovemu zamyslení prímo vybízí, takze jsme vyjeli prave tam.
V patek vecer nas privítala poradna horska zima, a tak není divu, ze uz se nam nikam vyrazet nechtelo. Po
spolecne veceri nas cekalo promítaní filmu Nas vudce, ktery urcite donutil vsechny zucastnene k zamyslení i
nasledne diskuzi.
V sobotu uz jsme nelenili a vyrazili ven. Kam? To uz bylo ruzne. Jedna skupina dala prednost presunum po
svych a tak obula pohorky a vyrazila do lesa. Ackoli to puvodne nebylo v planu, zahadnou zkratkou se
dostala az do Horní Lipove, coz se nakonec ukazalo jako docela dobry cíl, neboť na ten den se Horní Lipova
premenila na Bíly Potok. A kdo z vas se muze pochlubit tím, ze videl Aloise Nebela grilovat klobasy?
Druha, o neco mene pocetna skupinka radeji nastartovala kola a jala se honit kilometry pro sve tachometry
pres cele Rychlebske hory. A tak jsme se dostali jak na zamek v Javorníku, tak i do Polska i na spoustu dalsích
míst.
Na nedeli nam krome odjezdu zbylo objevit poslední místo, a to Nyznerovske vodopady. Protoze kdo nebyl
na Nyznerovskych vodopadech, jako by nebyl nikde. I kdyz na vodopady vede asfaltka, cesta zpet muze vest
potokem i temnou busí, takze se nekterí vratili pekne promocení, ale spokojení.
36
JÁSÓN A ARGONAUTI V DOMAŠOVĚ
22. – 24. cervna 2012 | Move It 4: Zlate rouno | Domasov nad Bystricí
O víkendu 22. - 24. cervna probehla akce ve stylu stareho Recka, a sice z doby Jasona a jeho hledaní zlateho
rouna. Na skautske zakladne v Domasove nad Bystricí, kterou uz mame od unora ozkousenou, jsme zakotvili
s lodí Argo. Krome her a programu jsme take hostili kolegu Lucase z nemeckeho Durynska, zastupce
hlavních organizatoru projektu Move It.
Velika legrace zacala uz v sobotu rano, kdy mel kazdy prijít ke snídani v toze udelane z prosteradla. Nekomu
se darilo uvazat lepe, nekomu hure, ale nakonec za pomoci vedoucích vs ichni vypadali naprosto uzasne. Po
absolvovaní vycviku zakladních dovedností u horskeho kentaura, jako bylo visení na vetvi, pretahovana, a
lovení dracího ocasku, jsme se vydali prímo na audienci ke krali Peliovi. Lstivy Pelias ovsem o trun nechtel
prijít, tak nas poslal – na nasi vlastní radu – hledat Zlate rouno.
Jason si musel na loď vybrat
poradnou posadku, takze chtel
po svych budoucích
namornících, aby mu
predvedli hod diskem, beh,
obetavost pri hodu
kamaradem do dalky, i
statecnost v zapase. Nakonec
si partu tech nejtvrdsích
morskych vlku vybral a jelo se
smer Kolchida. Ta ovsem není
na zadnych mapach, a tak nas
cekala kratka zastavka u
ponízeneho krale Finea,
trpícího pod kazdodenní
tyranií divokych harpyjí. Fineovi jsme pomohli, a on nam za to ukazal cestu. Cestovaní po mori bylo dost
nebezpecne – treba mezi plovoucími skalami nazyvanymi Symplegady. I to jsme zvladli se ctí a beze ztrat,
kdyz první z nas zahledli divoke kolchidske byky poklidne se pasoucí na pobrezí. Kral Aietes po nas chtel,
abychom byky pochytali, a taky ze ano!
Pred bojem s dracími bojovníky prisla za Jasonem kralovska dcera Medea. Donesla mu kouzelnou mast, díky
ktere se stal na jeden den neporazitelny, a i my se cítili neznicitelní. Tak jsme snadno porazili drací bojovníky
vypestovane z dracích zubu. Ovsem poslední ukol, dostat se k rounu, byl zatím nejzapeklitejsí ze vsech
ukolu, ktere jsme museli splnit. Na nekolika stanovistích cekali drobne pracicky, jejichz vyresení kolikrat
trvalo i dvacet minut. Za spravne vykonaní získal tym indicii, díky ktere pak nasel drací sluj, a v souboji na
pretahovaní zvladli vsichni draka porazit a ukoristit Zlate rouno!
Pak uz vecerní opekaní spekacku, v nedeli pred odjezdem jsme si nakreslili domy nasich snu a nakonec
podiskutovali, jak se nam to líbilo.
37
ÚČASTNÍCI EXPEDICE BOSKO OBJEVILI KUS JIŽNÍ MORAVY I SAMI SEBE
19. – 25. srpna 2012 | Expedice Bosko | Boskovice
Predposlední tyden prazdnin jsme s klukama a holkama z Medvedice vyrazili na expedici do Boskovic.
Krome her a zabavy bylo hlavním cílem poznat okolí tohoto maleho jihomoravskeho mestecka. Proto jsme
hned druhy den vyrazili na vylet do Moravskeho krasu. Jen jsme mrkli na dno propasti Macochy a uz jsme
„po cervene“ spechali objevovat historii Sloupsko - sosuvskych jeskyní. Cestou jsme si samozrejme
neodpustili prohledat vsechny jeskyne, na ktere jsme narazili. A ze jich bylo.
Taky jsme se podívali do Westernoveho mestecka, ktere je jen par set metru od Boskovic. Videli jsme
kovboje, kterí po
sobe stríleli prímo
na namestí a taky
dva indiany. Maly
Pivo a Maly pero
(ktery mel dlouhe
nohy) nam ukazali,
jak se hazí sekerou,
jak se strílí z luku
nebo jak se
kresadlem.
rozdelava ohen
Krom techto vyletu
zríceninu hradu,
a zidovskou ctvrť.
totiz muzou v
pochlubit. Aby nam
nelezlo krkem,
pripravenou i
zabavy. Jeden den
Olympiade. V
sportovních
se snazili prekonat
Proti sobe stojící
velmi tesne
remíze, takze to byl
Bonboniera za
chutnala o moc víc.
jsme si prosli
zameckou zahradu
Tímhle vsím se
Boskovicích
to objevovaní
meli jsme
spoustu jine
jsme stravili na
ruznych
disciplínach jsme
sebe navzajem.
druzstva se jen
vyhnula celkove
napínavy souboj.
odmenu potom
Jiny den jsme stravili zachranovaním postapokalyptickeho sveta pred centralním pocítacem. Zvedove nam
nechavali zasifrovane zpravy, se kterymi jsme si hrave poradili a pak se vydali na vypravu, na jejímz konci
jsme centralní pocítac nechali vybouchnout. Za odmenu jsme navstívili místní akvapark, kde nas trochu
zklamali místní domorodci, kterí nam za zachranu sveta vubec nepodekovali. Jako by jim nedochazelo, ze
nebyt nas, tak jsou zalezlí nekde v bunkrech a o placaní se v bazenu si muzou nechat zdat.
A abychom pricichli i ke kulture, tak jsme si jednoho dne vyrobili loutky a zahrali divadlo. Cely tyden jsme
zavrsili grilovaním spízu a zaverecnym plesem upíru. Domu se nam nechtelo, ale co se da delat, za tyden
jdeme do skoly, tak se na to musíme pripravit.
38
MŮVIŤÁCI POKOŘILI PEVNOST BOYARD
14. – 16. zarí 2012 | Move It 5: Pevnost Boyard | Rajnochovice
Skola sotva zacala, ani jsme se tam poradne neohrali a uz jsme vyrazili na dalsí Muviťacky víkend. Zakladnu
nam tentokrat propujcil Duha Klub Dlazka i se skvelym tymem kucharu a pomocníku. (Za coz jim patrí velky
dík!) A tak jen stacilo v patek nastoupit do vlaku a vyrazit smer Rajnochovice.
Krome mileho personalu nas privítala i prava rajnochovicka zima. Tou jsme se vsak nedali zastrasit, zatopili
jsme v krbu a zacali s programem, ktery trval díky nocní hre az do pozdních hodin, takze do postele sli
vsichni radne unavení.
V sobotu dopoledne se cely areal zakladny promenil v pevnost Boyard znamou ze stejnojmenne televizní
souteze. Soutezící, rozdelení do 3 tymu na zakladne vstupního testu, museli se svym pruvodcem projít
jednotlive cely a získat klíce od pevnosti. Nebylo to vsak jednoduche - museli zdolat temny labyrint,
ukradnout klíc z pevnostní kuchyne, zapojit mozkove bunky v hadankach a testech otce Fourata, najít klíc na
vysoke hore, projít minove pole nebo vykrast pevnostní pokladnu. Vsechny tymy vsak nastrahy postupne
zvladli a dríve ci pozdeji se mohli vydat za matkou Furií pro indicie, ktere je dovedly k sladkemu pokladu.
Odpoledne pro nas kolegove z Dlazky pripravili netradicní sportovní aktivity. Ucastníci si tak mohli
vyzkouset ringo, frisbee, lakros a nasledne se vyblbnout pri Mísinych „orvavackach“. Cely program byl
nasledne ukoncen zaverecnym taborakem s malou hostinou.
V nedeli byl nas víkend zakoncen posledními hrami, tentokrat v rezii Pavly a Pavly. Skoncil tím nejen tento
víkend, ale take oficialní cast projektu Move it.
MŮVIŤÁCKÉ PODZIMKY V AKCI
25. – 28. ríjna 2012 | Move It 6: Podzimní prazdniny | Baldovec
Na teto bonusove akci se seslo 16 ucastníku a ctyri vedoucí, a tahle dvacítka si dala dohromady jedny
z nejlepsích podzimních prazdnin vsech dob.
Tradicne jsme zacali seznamovacími a rozehrívacími hrami, abychom se poznali i s temi, koho jsme jeste
neznali. V patek rano uz byla prichystana hra v lese, kdy se získavalo ringo. Boj byl kruty, par lidí se i
vyvalelo v mechu a jehlicí, ale nikomu se nic nestalo, a souboj temer skoncil remízou. Odpoledne uz byl
nachystany místní personal s paintballem, vsichni si to zkusili, ledaskdo by hral az do tmy. A pak uz nas ve
vyhrate místnosti klubovny cekaly koralky a korale, dratky, hacky a nausnicky, fimo… A za tmy nocní hra, za
jejíz uspesne splnení cekala odmena v podobe oficialního tricka.
Sobota byla ve znamení vyletu a destiveho pocasí. To nas ovsem neodradilo od prozkoumaní legendarní
povesti o Rudem Knízeti, ktery strasí na nedaleke zrícenine a hlída si tam svuj uskudleny poklad. Vecer uz
cekala Venda se svymi specialními hrami, ktere delají problem i dospelym, ale my je zvladli levou zadní.
Do rana prekvapive napadlo pet centimetru snehu. Tak jsme se rozloucili s bílym Baldovcem a nez jsme dosli
do vsi na autobus, vysvitlo slunícko a po snehu nebylo ani pamatky.
39
F. Co se jinam neveslo
OD ZÁŘÍ MÁME SVOJI KLUBOVNU
Nejen deti jsou na zacatku zarí sťastne, ze je potkalo neco noveho, a sice novy skolní rok. Taky my z klubu
Mala liska mame duvod k radosti. Ve spolupraci se statutarním mestem Olomoucí jsme dostali moznost
poradat sve aktivity a schazet se v prostorach Klubu pro seniory na Javorícske ulici. Je to naprosto
strategicke místo - mezi Drapalem, Moritzem a vazební veznicí,
tedy v centru mesta. Dostanete se k nam jednoduse pesky, prímo u
klubu je zastavka tramvají c. 1, 4, 6 (Okresní soud) smerem do
centra, na trznici vam jede spousta autobusovych linek a dal je to
co by kamenem dohodil a zbytek dosel.
V utery 11. zarí probehl v „nasich“ novych prostorach tradicní
Posed, na nemz se jednou mesícne setkavají clenove a príznivci
naseho klubu. Ten byl novy nejen proto, ze jsme presídlili z
restaurace Na Bazene (kde na nas byli hodní) do klubu na
Javorícskou. Pred casem se Evicka Sommerova zmínila, ze by si
vzala pod palec zajisťovaní obcerstvení na nase akce, coz nyní
poprve ve spolupraci s Verkou Zatloukalovou a Marcelou Moser
uskutecnily. Na stole se tak objevily chleby s tvaruzky a s vejci, lahvove pivo, víno, kava, caj a take
krkoskrabky.
Tentokrat se temer 15 ucastníku domluvilo na zamerení akcí na
ríjen a nekterí slíbili pomoc s organizovaním. Marcelka Moser
taky precetla svuj plan na letní vyjezd do rumunskeho Banatu,
kde bychom navstívili ceske vesnice a dovezli jim ceske knízky.
Mela to rozpracovane hodne do detailu vcetne toho, kde je ve
vsi mobilní signal (samozrejme u krízku, ze…). Hynek proto
slíbil, ze akci hned zapojí do projektu Pratel prírody na rok
2013, na ktery budou zadat statní podporu.
No proste napoprve to v novych prostorach bylo moc fajn. Díky
vsem za super atmosferu a nasim „hosteskam“ za spokojenost v
zaludku.
JSME ZAKLÁDAJÍCÍMI ČLENY UNIE NEZISKOVEK V OLOMOUCKÉM KRAJI
Na jare roku 2012 vzniklo sdruzení pravnickych osob Unie nestatních neziskovych organizací Olomouckeho
kraje (UNO OK). Protoze nam není jedno, jak bude vypadat neziskovy sektor nejen v nasem kraji (jsme
jednou z mnoha neziskovych organizací v Cesku) a radi ovlivnujeme veci kolem sebe, stal se nas klub jednou
ze sedmi zakladajících organizací Unie. V predsednictvu UNO OK nas reprezentuje Hynek Pecinka.
40
CESTOVNÍ DENÍK ZE SKOTSKÉHO VANDRU VYHRÁL SOUTĚŽ
Spisovatelske nadaní a trocha zdrave drzosti muze za to, ze cestovní deník nasí clenky Marcely Moser, ktera
popisovala nase zazitky z letního vyjezdu do Skotska, vyhral soutez. A prímo evropskou, i kdyz vlastne
narodní. Letní soutez „Cestuji, cestujes, cestujeme“ vyhlasila evropska informacní strediska Europe Direct v
Ceske republice spolecne s prazskym zastoupením Evropske komise.
Zadaní souteze znelo: „Popiste, vyfotografujte ci nakreslete svuj ojedinely zazitek z cestovaní po zemích EU a
vyhrajte.“ No a tak jsme ucinili a opravdu vyhrali, sice „jen“ olomoucke kolo, ale prece. Po obdrzení vecnych
cen postoupila Marcela a její cestovní deník s nazvem Skot sem, Skot tam, nám už je to všechno jedno do
celostatního slosovaní o videokameru. Tu si vsak odnesl nekdo jiny.
Více o Europe Direct: http://www.europe-direct.cz/
Cestovní deník ke stažení zde: http://www.malaliska.cz/publikace/
NÁŠ ČLOVĚK NEJLEPŠÍM DOBROVOLNÍKEM V KRAJI
Nas kamarad a clen Radek Hrachovec (na fotce s bratrem Matejem, Radek je vpravo) byl v sobotu 22.
prosince 2012 ocenen jako nejlepsí dobrovolník Olomouckeho kraje v oblasti deti, mladez a volny cas. Na
slavnosti spojene s koncertem v chramu sv. Morice dostal (a s
ním dalsích 7 dobrovolníku v ruznych oblastech) cenu
Kresadlo. Ta se v nasem kraji udelovala poprve loni, letos tedy
byla ocenena druha varka dobrovolníku.
Radek byl nominovan proto, ze jako koordinator dal podobu
ceske casti mezinarodního projektu zamereneho na odbouraní
nezadoucích trendu v chovaní detí a mladeze "Move It", kdy 20
detí z pestounskych rodin absolvovalo nekolik víkendu, kde se
formou zazitkove pedagogiky ucily vyhody spoluprace, umení
zdraveho sebeprosazení a principum tolerance odlisností a
jinych nazoru.
Kresadlo je pritom celostatní iniciativa. Historii ocenovaní
dobrovolníku touto cenou priblízil Jirí Tosner, ktery na
slavnost zavítal z prazskeho narodního dobrovolnickeho centra Hestia: „Myslenka kazdorocního ocenení
dobrovolníku vznikla v ramci Mezinarodního roku dobrovolníku v roce 2001. Je to ocenení pro obycejne lidi,
kterí delají neobycejne veci.“
Cely proces od nominací po slavnostní vyhlasení zajisťovala jako loni spolecnost Maltezska pomoc, o. p. s. Ta
take zajistila vhodne spojení ocenovaní pod zastitou primatora statutarního mesta Olomouce pana Martina
Novotneho s prostredím chramu sv. Morice a koncertu sboru Schola Gregoriana Pragensis. Take nasledny
raut na svatomoricke fare dovolil vsem ocenenym i jejich príznivcum, aby se v predvanocním case odstrihli
od takrka povinne stresující atmosfery, coz se cení dvojnasob.
41
Prehled o hospodarení
A. Výkaz rozvahy ve zjednodušeném rozsahu: Malá liška – klub přátel přírody (IČO 2290 9893)
Pozn.: V účetním období 2011 vedl klub jednoduché účetnictví, účetnictví je vedeno od 1. 1. 2012
42
B. Výkaz zisku a ztráty: Malá liška – klub přátel přírody (IČO 2290 9893)
43
Kontaktní udaje
Malá liška – klub přátel přírody
Schweitzerova 70, 779 00 Olomouc
Tel 602 431 149, 581 063 750
E-mail [email protected]
Web www.malaliska.cz
Facebook www.facebook.com/malaliska.cz
Vsechno, co delame, ma za cíl lepsí vztahy lidí k
prírode a k sobe navzajem. Svym clenum i verejnosti
nabízíme vylety do prírody, príjemna hudební a
cestovatelska setkaní, netradicní vytvarne dílny a
dalsí akce.
Akce poradame pro samostatne dospele, mladez,
rodiny i seniory. Pro kazdou vekovou skupinu mame
pestrou nabídku.
Muzete se zucastnit jednorazove nebo narazove,
pokud vas zaujmeme víc, nabízíme vam clenství s
vyhodami.
Duha Velká Medvědice
sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi
Schweitzerova 70, 779 00 Olomouc
Tel 723 335 585
E-mail [email protected]
Web www.medvedice.net
Facebook www.facebook.com/duhavelmed
Originalní spolek fajn lidí, ktery pripravuje duhove
barevne programy pro aktivní volny cas detí a
mladeze - jednodenní ci víkendove akce v prírode,
doma i ve svete zamerene na turistiku, sporty a hry,
amaterskou kulturu a mezinarodní vymeny mladeze
pro vekovou skupinu teenageru (tj. zhruba od 12 asi
do 20 let, i pro starsích vecne duchem mlade).

Přátelé přírody - skupina Malá liška

Transkript

Podobné dokumenty

Úvodníček Podzimní prázdniny

2014_malaliska_vyrocni_zprava

Radniční listy 8/2015

Czechscape

ROZVAHA

Ke čtení

ŘEŠENÍ

2014 Akvizice firmy Elba-Werk Maschinen