Konference mladých lékařů XXI. ročník Konference mladých lékařů

Konference mladých lékařů
XXI. ročník Konference mladých lékařů
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Brno, 4. června 2014
ISSN 1805-7977
-
1
Konference mladých lékařů
PROGRAM
7:30 – 8:00
Registrace účastníků
Posluchárna Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (KOCHHK)
budova A, 2. patro
8:00 – 8:30
Slavnostní zahájení konference
Posluchárna Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (KOCHHK)
budova A, 2. patro
8:30 – 12:45
Dva bloky přednášek v jednotlivých sekcích
12:45 – 13:45
Oběd účastníků konference
14:00
Vyhlášení nejlepších prací
Posluchárna Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (KOCHHK)
budova A, 2. patro
14:30
Ukončení konference
Pozvánka na XXII. ročník Konference mladých lékařů, FNUSA 2015
XXI. ročník konference proběhne pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
MUDr. Martina Pavlíka, Ph.D., DESA, EDIC
Účast na konferenci je zdarma.
Můžete se těšit na pestrou škálu novinek, informací a kazuistik. Autoři tří nejlepších prací budou díky
podpoře vedení fakultní nemocnice odměněni.
Abstrakta z konference budou uvedena ve sborníku, který bude všem účastníkům k dispozici.
V letošním roce bylo sborníku přiděleno ISSN 1805-7977. ISSN je zároveň platné i pro předchozích
deset vydání sborníku abstraktů od roku 2004.
Koordinace: Jiří Litzman, Martin Pešl, Zdenka Gregorová, Tomáš Mňuk, Martin Páral,
Martin Žingor a Šárka Urbánková
-
2
Konference mladých lékařů
HODNOTÍCÍ KOMISE
Sekce I:
Prim. MUDr. Petr Janků, Ph.D.
Doc. MUDr. Petr Piskač CSc.
MUDr. Miroslav Řezáč
Posluchárna I. chirurgické kliniky (budova M1, přízemí)
Gynekologicko-porodnická klinika, FN Brno
I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně
Stomatologická klinika, FN u sv. Anny v Brně
Sekce II:
MUDr. Blanka. Fischerová, Ph.D.
MUDr. Darja Krusová, Ph.D.
MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D.
Posluchárna v ICRC (budova B1, 6. patro)
I. interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny v Brně
II. Interní klinika, FN u sv. Anny v Brně
Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny v Brně
Sekce III:
Doc. MUDr. Eva. Dastychová, CSc.
MUDr. Karolína Skorkovská, Ph.D.
MUDr. Zdeněk Jurášek
Posluchárna KOCHHK (budova A, 2. patro)
I. dermatovenerologická klinika, FN u sv. Anny v Brně
Klinika nemocí očních a optometrie, FN u sv. Anny v Brně
Klinika zobrazovacích metod, FN u sv. Anny v Brně
-
3
Konference mladých lékařů
PLÁN AREÁLU FN U SV. ANNY V BRNĚ
Posluchárna
I. chirurgické kliniky
(budova M1, přízemí)
Posluchárna
KOCHHK
(budova A1, 2. patro)
Velká posluchárna ICRC
(budova B1, 6. patro)
-
4
Konference mladých lékařů
Sekce I – Posluchárna I. chirurgické kliniky (budova M1, přízemí)
Blok 1:
8:45 - 10:30
Hasara R.1, Kudělková J.1, Reismullerová L.2, Peštál A.1, Jedlička V.1, Čapov I.1
Katameniální pneumotorax – kazuistika
1
I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
II. gynekologicko-pôrodnícka klinika, LF UK a UNB, Bratislava
Vystrčilová T., Žák J., Peštál A., Čapov I.
Iatrogenní perforace jícnu jakožto komplikace gastrofibroskopie - kazuistika
I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Páral M., Žák J., Čapov I.
Pneumothorax jako možná komplikace osteosyntézy humeru – kazuistika
I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Hořák J., Vališ P., Rouchal M., Novák J.
Zadní artroskopické přístupy do kolene
Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno
Sklenský J., Vališ P., Rouchal.M., Novák J., Otaševič T., Komárek J.
Aseptická nekróza hlavičky humeru (Morbus Panner) řešena implantací solidního
chondrograftu – kazuistika
Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno
Hrabovský D., Novák Z., Chrastina J.
Supratentoriální intracerebrální hematomy a koagulaci ovlivňující medikace
Neurochirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Streit L.1, Jaroš J.2, Jurtíková V.2, Pospíšil J.2, Sedláčková M.2, Dražan L.1, Hýža P.1,
Dvořák Z.1, Stupka I.1, Výška T.1, Veselý J.1, Hampl A.2
Porovnání technik zpracování tukové tkáně pro fat grafting in vitro
1
Klinika plastické a estetické chirurgie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Ústav histologie a embryologie, LF MU
Kollárová S.1, Spáčilová V.1, Martínek A.1, Zonča P.2, Glacová H.3
Atypická příčina krvácení do zažívacího traktu – kasuistika
1
Interní klinika FN Ostrava
2
Chirurgická klinika FN Ostrava
3
Radiodiagnostický ústav FN Ostrava
Přestávka:
10:45 - 11:00
-
5
Konference mladých lékařů
Blok 2:
11:00 - 12:45
Lukáčiková P., Hruban L., Pastorčáková M., Janků P., Ventruba P.
Porodnické vaginální extrakční operace a jejich vliv na traumatismus matky a dítěte – analýza
dat z let 2007-2012
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Wágnerová K., Hruban L., Janků P., Ventruba P.
Analýza faktorů ovlivňujících úspěšnost obratu plodu zevními hmaty po 36. týdnu gravidity
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Kosinová M.1, Štourač P.1, Janků P.2, RocSugIO studijní skupina
Porovnání vlivu volby relaxancia u císařského řezu na poporodní adaptaci novorozence
1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF MU a FN Brno
2
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Szypulová M., Belkov I., Huser M.
Analýza operační léčby prolapsu pánevních orgánu s využitím síťových implantátů
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Vítečková T.1, Poláčková R.1, Havlíková E.2
Úskalí celoplošného screeningu sluchu u novorozenců
1
Oddělení neonatologie, FN Ostrava
2
Otorinolaryngologická klinika, FN Ostrava
Chromá A.
Stomatologická péče o pacienty s onemocněním Epidermolysis Bullosa Congenita
Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Kučera P.
Využití operačního mikroskopu v endodoncii
Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Kuklová A., Černochová P.
Mezišpičáková vzdálenost u protruzních a retruzních typů distookluzí
Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
-
6
Konference mladých lékařů
Sekce II – Posluchárna ICRC (budova B1, 6. patro)
Blok 1:
8:45 - 10:30
Vladařová M.
Multikanálová impedance vs. pH-metrie – které vyšetření je výtěžnější pro diagnostiku
gastroesofageálního refluxu?
III. interní gastroenterologická klinika, LF MU a FN Brno
Baľa P.
Alveolární echinokokóza-raritní příčina ložiskového postižení jater
Interní klinika, FN Ostrava
Evjáková M., Zbořil V.
Nádorové změny v terénu IBD – rizikové faktory, diagnostika, dispenzarizace
Interní gastroenterologická klinika, LF MU a FN Brno
Olbrechtová M.1, Zela O.1, Vítek P.1,2
Budd-Chiariho syndrom u pacientky s Crohnovou chorobou – kazuistika
1
Interní oddělení, nemocnice Frýdek-Místek
2
Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
Pechníková J., Panovský R., Feitová V., Vítovec J., Rambousková L.
Přínos magnetické rezonance v diagnostice trombu v levé komoře srdeční
1. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
Niedobová E., Zemčáková A.
Zhodnocení správnosti polohy hrotu CŽK pomocí RTG hrudníku
Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny v Brně
Šatánková M., Hrazdirová A., Skrickova J., Majernik M.
Slepé uličky diferenciální diagnostiky – kazuistika pacienta z Jižní Koreje
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF MU a FN Brno
Přestávka:
10:15 - 10:30
-
7
Konference mladých lékařů
Blok 2:
10:45 - 12:45
Francek L., Hlinomaz O., Sitar J., Rezek M., Groch L.
Analýza vývoje časových intervalů přednemocniční péče u pacientů se STEMI v letech 2008 2012
I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
Nováčková M.
Kazuistika hluboká žilní trombóza a plicní embolie při užívání HAK
I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
Grácová K., Rozinková G., Řeha Z., Zvolský J., Kučera D.
Podezření na atypickou vaskulitidu – diagnosis per exclusionem
Interní oddělení, vaskulární centrum, Vítkovická nemocnice a.s.
Jetmar V., Kozák J., Kučera D., Válka M.
Ultrazvukem potencovaná trombolytická terapie hluboké žilní trombózy DKK
Centrum vaskulárních intervencí, Vítkovická nemocnice a.s.
Řehulka P., Doležalová I.1, Janoušová E.2, Marusič P.3, Brázdil M.1, Kuba R.1
Iktální a postiktální semiologie u pacientů s bitemporální a unilaterální temporální epilepsií
1 Centrum pro epilepsie, I. neurologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
2 Institut biostatistiky a analýz MU
3 Centrum pro epilepsie, Neurologická klinika, 2. LF UK a FN Motol Praha
Harazim H., Štourač P., Janků P. a studijní skupina RocSugIO
Použití rokuronia a aktivní reverze neuromuskulární blokády sugammadexem v anestezii pro
císařský řez vede ke snížení výskytu myalgie v časném pooperačním období: Prospektivní
randomizovaná multicentrická intervenční studie
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF MU a FN Brno
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Kretková K., Konopáč V., Foldyna P.
Totální subarachnoidální anestezie
Anestesiologicko-resuscitační klinika, Nemocnice Frýdek-Místek
-
8
Konference mladých lékařů
Sekce III – Posluchárna KOCHHK (budova A, 2. patro)
Blok 1:
8:30 – 10:30
Bartošová I., Schimmerová P., Vašků V.
Pyoderma gangrenosum – úskalí diagnostiky, úspěšná léčba projevů neobvyklých rozměrů
Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
Březinová E., Nečas M., Dastychová E., Vašků V.
Naše zkušenosti s léčbou cyklosporinem A u atopické dermatitidy
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Knězková M.1, Nečas M.1, Veselý K.2
Urticaria cimicina s bulózní komponentou
1
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
I. patologicko-anatomický ústav, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Langerová E.1, Vašků V.1, Šlampa P.2, Veselý K.3
Nemocní s pokročilými formami mycosis fungoides – kazuistiky
1
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Klinika radiační onkologie, LF MU a Masarykův onkologický ústav
3
I. patologicko-anatomický ústav, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Míková K., Vašků V.
Případ těžké kožní vaskulitidy po nimesulidu
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Štrnálová E., Vašků V.
Zriedkavá klinická manifestácia sekundárneho štádia syfilis
Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
Veselá B., Vašků V.
Pemphigoid gestationis
Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
Přestávka:
10:30 – 10:45
-
9
Konference mladých lékařů
Blok 2:
10:45 – 12:00
Bertoli M., Kocandová P.
Co vše je třeba vyšetřit, když se při sportu nedaří – kazuistika
Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Mňuk T.
Trachom – otázka minulosti?
Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Pašová P.
Intraoperative floppy iris syndrom
Oční centrum Palánek, s.r.o., Vyškov
Bulik M.1, Vaníček J.1, Jančálek R.2
Využití MR spektroskopie v diferenciální diagnostice pseudoprogrese a recidivy HGG
1
Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Neurochirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Stebel R., Husa P.
Nelehká cesta k diagnóze vzácného onemocnění – diferenciální diagnostika eosinofilie
Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno
-
10
Konference mladých lékařů
Abstrakta přednesených sdělení – řazeno abecedně, dle jména hlavního autora
Baľa P.
Alveolární echinokokóza – raritní příčina ložiskového postižení jater
Interní klinika Fakultní nemocnice Ostrava
Úvod: Alveolární echinokokóza je parazitární onemocnění vyvoláno larválním stadiem tasemnice
Echinococcus multilocularis. V diagnostice mají zásadní význam zobrazovací vyšetřovací metody.
Definitivní diagnózu poskytnou serologické testy a při nejasných případech je nutné přistoupit
k biopsii ložiska s histologickým vyšetřením. Základem léčby je chemoterapie benzimidazoly
a radikální resekce parazitárních ložisek. Při rozsáhlém postižení jater lze v individuálních případech
zvážit transplantaci jater.
Kazuistika: V kazuistice popisujeme případ 25-letého pacienta přijatého na interní kliniku k došetření
hepatomegalie. Dle provedených zobrazovacích metod bylo zjištěno multifokální ložiskové postižení
jater. V diferenciální diagnostice byly vyloučeny primární a sekundární tumory jater. Pro eozinofilii
bylo vysloveno podezření na parazitární onemocnění. Definitivní diagnózu alveolární echinokokózy
potvrdily serologické testy. Pro pokročilý nález bylo upuštěno od radikální resekce. Pro noncompliance z hlediska užívaní albendazolu došlo k progresi jaterního postižení. V současné době je
zvažovaná transplantace jater.
Závěr: Cílem práce je informovat posluchače o úlohách internisty v diferenciální diagnostice
hepatomegalie, infekčního lékaře v managementu terapie a úloze chirurga v definitivní léčbě
alveolokokózy.
Bartošová I., Schimmerová P., Vašků V.
Pyoderma gangrenosum – úskalí diagnostiky, úspěšná léčba projevů neobvyklých rozměrů
1. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
Pyoderma gangrenosum je vzácná chronická ulcerózní dermatóza na podkladě dysregulace imunitního
systému. Častá je asociace se systémovými onemocněními - idiopatickými střevními záněty,
revmatoidní artritidou, malignitami. K rozvoji dochází spontánně, po drobném traumatu či
chirurgickém výkonu. Ulcerace vznikají kdekoliv na těle, nejčastěji na dolních končetinách.
Diagnostika je založena na klinickém vyšetření – bolestivé defekty s navalitými podminovanými
okraji, laboratorní a histologický nález není specifický. Lékem volby jsou kortikosteroidy, popřípadě v
kombinaci s imunosupresivy (azathioprin, cyklosporin) či blokátory TNF-α. Průběh je chronický, bez
tendence ke spontánnímu zhojení. Kazuistika popisuje případ 79 leté ženy, která je od podzimu 2011 v
soustavné lékařské péči (chirurgie, plastické chirurgie, dermatologie) vyžadující opakované
hospitalizace pro rozsáhlé kožní defekty hrudníku. Rozvoji předcházela plicní lobektomie pro
podezření na tumor (histologicky abscedující pneumonie). Poté dehiscence operačních sutur a
postupná progrese ložisek s postižením minimálně 1/3 kožního krytu hrudníku. Opakované
transplantace kožních štěpů ke zhojení nevedly. Diagnóza pyoderma gangrenosum byla stanovena na
naší klinice po 1, 5 roce trvání obtíží na základě průběhu onemocnění a klinického vzhledu
podpořeného histologickým vyšetřením. Pacientce byla nasazena imunosupresivní terapie (Prednison
+ Imuran) navozující hojení ran. Po roce terapie přetrvává defekt velikosti dlaně.
-
11
Konference mladých lékařů
Bertoli M., Kocandová P.
Co vše je třeba vyšetřit, když se při sportu nedaří – kazuistika
Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Kazuistika pojednává o mladém muži, který vyhledal oční vyšetření pro potíže při sportu - byl zvyklý
hrát badminton, poslední měsíc se mu přestalo dařit. Měl pocit omezení zorného pole, neschopnosti se
do košíku trefit. Mimo oční potíže se cítil naprosto zdráv. Podrobným očním vyšetřením byl
diagnostikován maligní melanom uvey levého oka a pacientovi byla vzhledem k velikosti a
pokročilosti nálezu doporučena enukleace levého bulbu. Vše proběhlo bez komplikací, histologicky
byl potvrzen vřetenobuněčný typ A maligního melanomu cévnatky. Pacient je v pravidelném
sledování v onkologické poradně, v tuto chvíli rok po stanovení diagnosy, v remisi. Maligní melanom
cévnatky patří mezi nejčastější primární oční nádory dospělých. Postihuje převážně osoby se světlou
kůží, ojedinělý je u populace černošské a asijské. Rizikovými faktory pro objevení se tohoto postižení
jsou kožní postižení (syndrom dysplastických névů, neurofibromatosa, kongenitální okulodermální
melanocytosa), dále uveální névy a také nadměrná expozice slunečnímu záření. Bývá lokalizován
nejčastěji v cévnatce (80 %), poté v řasnatém tělesu (10-15 %) a nejméně v duhovce (3-10 %).
Metastazuje nejčastěji do jater (60-70 %), podkoží (24 %), dále do plic, obratlů a centrálního
nervového systému. Terapie se řídí dle velikosti a lokalizace v oku: je možnost provedení radioterapie,
laserové léčby, dále využití metod chirurgických, u pacientů s metastatickým postižením připadá v
úvahu chemoterapie a imunoterapie.
Březinová E., Nečas M., Dastychová E., Vašků V.
Naše zkušenosti s léčbou cyklosporinem A u atopické dermatitidy
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Atopická dermatitida je velmi časté onemocnění dětí i dospělých na celém světě. Jedná se o
onemocnění nepříjemné jak svými klinickými projevy, tak nepředvídatelným průběhem - střídání
období klidu se vzplanutími i při dodržování všech léčebných zásad, s výrazně negativním dopadem
na kvalitu života a socio-ekonomickými důsledky nejen pro samotného pacienta, ale i jeho nejbližší.
Práce popisuje soubor 21 pacientů s těžkým atopickým ekzémem, u kterých byla pro závažnost stavu
zavedena celková terapie cyklosporinem A. Prospěšnost této léčby při pravidelných prohlídkách a
pečlivých kontrolách převáží možná rizika vyplývající ze systémové imunosuprese. Doporučována je
dávka 2,5-5 mg/kg/d, léčba má být vedena alespoň 2-3 měsíce, u pacientů s dobrou odezvou déle.
Nutné jsou kontroly zejména ledvinných funkcí, iontů, jaterních testů, lipidů, krevního tlaku. Naše
zkušenosti s touto terapií jsou vcelku dobré, nutná je však dobrá spolupráce pacienta s lékařem.
-
12
Konference mladých lékařů
Bulik M.1, Vaníček J.1, Jančálek R.2
Využití MR spektroskopie v diferenciální diagnostice pseudoprogrese a recidivy HGG
1
Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Neurochirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Východiska: Sledování efektu komplexní onkochirurgické léčby u high-grade gliomů (HGG) pomocí
strukturální magnetické rezonance (MR) s aplikací kontrastní látky je postup zatížený množstvím
falešně negativních nebo falešně pozitivních nálezů. MR spektroskopie je neinvazivní diagnostická
metoda, která umožňuje stanovovat koncentrace některých metabolitů v mozkové tkáni za
fyziologických či patologických podmínek a tím přispívá ke zvýšení specificity onkologického
sledování.
Materiál a metody: Celkem 26 pacientů po ukončené onkologické léčbě a s nálezem postkontrastně se
sytícího ložiska nejasné etiologie dle strukturální MR s aplikací kontrastní látky podstoupilo vyšetření
MR spektroskopií ve dvou rovinách. Následně byla biopticky či korelací dynamiky nálezu na
opakované strukturální MR stanovena definitivní diagnóza.
Výsledky: Ve vyšetřovaném souboru pacientů jsme prokázali statistickou významnost (p < 0,001)
koncentrací N-acetylaspartátu (tNAA) a jeho poměru ke kreatininu (tNAA/tCr) i poměru cholinu ke
kreatininu (tCho/tCr) a rovněž prahové hodnoty těchto poměrů pro rozlišení mezi pseudoprogresí a
recidivou HGG.
Závěr: MR spektroskopie je metoda využitelná k časné diagnostice recidivy HGG, jež má potenciál
redukovat množství neurochirurgických intervencí z důvodu nálezu pseudoprogrese dle strukturální
magnetické rezonance.
Evjáková M., Zbořil V.
Nádorové změny v terénu IBD – rizikové faktory, diagnostika, dispenzarizace
Interní gastroenterologická klinik, LF MU a FN Brno
U pacientů s IBD je vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu a dysplastických změn v porovnání
s běžnou populací. Mezi rizikové faktory zvyšující incidenci patří zejména nízký věk v době diagnózy
IBD a s tím související délka trvání choroby, zejména pokud choroba trvá již 20 let a více, extenzivní
rozsah postižení, aktivita zánětlivých změn, PSC či hereditarita. Zároveň v terénu chronicky aktivního
zánětu colon často dochází k vzniku polypózy, kde je makroskopické odlišení zánětlivého či
hyperplastického polypu od adenomu složité až nemožné a i histomorfologické rozlišení není zcela
jednoznačné. V naší studii mapujeme pacienty s ulcerózní kolitidou a Crohnovou kolitidou, sledujeme
retrospektivně výskyt rizikových faktorů a hodnotíme nález na koloskopickém vyšetření.
Vyhledáváme tak pacienty ve vyšším riziku vzniku dysplastických změn. Tito pacienti budou dále
součástí studie prospektivní, kdy bude naší snahou zlepšit dosud zavedený dispenzární program s
využitím moderních zobrazovacích metod: chromoendoskopie, NBI, histomorfologické vyšetření
makroskopických lézí. Od výsledku studie očekáváme zvýšení záchytu časných dysplastických změn
v terénu chronické zánětu a možnost jejích řešení před rozvojem kolorektálního karcinomu.
-
13
Konference mladých lékařů
Francek L. Hlinomaz O., Sitar J., Rezek M., Groch L.
Analýza vývoje časových intervalů přednemocniční péče u pacientů se STEMI v letech 2008 2012
I. interní kardioangiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
CÍL: Posouzení vývoje časových intervalů přednemocniční péče u pacientů s akutním STEMI
ošetřených direktní PCI v letech 2008,2010 a 2012.
SOUBOR A METODIKA: Do hodnoceného souboru byli zařazeni pacienti s akutním STEMI nebo
novým blokem Tawarova raménka, podstupující dPCI v čase do 12h od nástupu potíží. Ze souboru
byli vyloučeni pacienti s nutností KPCR, umělé plicní ventilace a ti, kteří zemřeli během výkonu či
během hospitalizace v centru.
VÝSLEDKY: V souboru 788 pacientů jsme v letech 2008,2010,2012 zjistili průměrné hodnoty
celkového ischemického času 4:10 vs. 4:02 vs. 4:18h, interval nástup potíží-hlášení potíží 1:58 vs.
1:44 vs. 2:04h, hlášení potíží-kvalifikující EKG 0:33 vs. 0:36 vs. 0:37h, kvalifikující EKG-I.dilatace
balonu 1:38 vs. 1:41 vs. 1:37h Interval příjezd na sál-I.dilatace balonu se v čase nijak nemění, shodně
0:20h. Poměr sekundárních transportů 45% vs. 40% vs. 38%.
Srovnání zdržení způsobeného systémem (interval "hlášení potíží-1.dilatace balonu")
primární/sekundární transport 1:26/2:21h vs. 1:28/2:36h vs. 1:28/2:31h. V doporučených 120min.
intervalu „kvalifikující EKG-I.dilatace balonu“ se nepodařilo transportovat 26% vs. 29% vs. 25%
pacientů.
ZÁVĚR: Ve sledovaném období nedochází ke zlepšování přednemocniční fáze péče o pacienty se
STEMI. Pro zkvalitnění managementu léčby pacientů je rozhodující minimalizace podílu
sekundárních transportů, zrychlení procesu sekundárního transportu a především zkrácení doby od
nástupu obtíží do jejich ohlášení pacientem.
Grácová K., Rozinková G, Řeha Z, Zvolský J, Kučera D
Podezření na atypickou vaskulitidu – diagnosis per exclusionem
Interní oddělení, Vaskulární centrum, Vítkovická nemocnice a.s.
V naší kazuistice prezentujeme zajímavý případ pacienta s podezřením na atypickou vaskulitidu. Jedná
se o 65-letého pacienta se známým trombofilním stavem přijatého pro recidivu varikoflebitidy na
horních i dolních končetinách, vzniklou na plné a účinné antikoagulační léčbě. Pacient při příjmu
udával i noční poty a celkovou slabost. V laboratorním obraze byla významná elevace CRP, avšak bez
současné elevace prokalcitoninu.
Byly vyšetřeny všechny fokusy, vyloučené infekce včetně mykotických, virových a atypických
patogenů. Nepotvrdila se infekční endokarditida, plicní či mimoplicní tuberkulóza. Antibiotika neměli
prakticky žádný efekt na pacientův klinický stav, či CRP.
Malignita kteréhokoliv vnitřního orgánu nebyla prokázaná žádným z provedených vyšetření;
hematologická malignita vyloučena cestou ústavního hematologa. Klinický stav pacienta i CRP
stagnovaly, vznikaly nové drobné varikoflebitídy v různých lokalizacích. Vzhledem k podezření na
systémové onemocnění odebrán panel autoimunit, avšak s negativním výsledkem.
Přistoupili jsme proto k diagnosticko-terapeutickému testu s kortikoidy. Po jejich nasazení nastalo
promptní a výrazné zlepšení pacientova stavu. Po krátkodobém vysazení kortikoterapie opět recidiva
nočních potů, slabosti, elevace CRP.
Diagnosu jsme nakonec uzavřeli per exclusionem jako kortikodependentní onemocnění NS,
pravděpodobně, atypická vaskulitida a pacienta propustili do péče revmatologické ambulance.
-
14
Konference mladých lékařů
Harazim H., Štourač P., Janků P. a studijní skupina RocSugIO
Použití rokuronia a aktivní reverze neuromuskulární blokády sugammadexem v anestezii pro
císařský řez vede ke snížení výskytu myalgie v časném pooperačním období: Prospektivní
randomizovaná multicentrická intervenční studie
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LFMU a FN Brno
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Cílem studie bylo prokázat, že použití kombinace rokuronia a sugammadexu (ROCSUG) v rámci
celkové anestezie (CA) pro císařský řez (SC) vede k nižšímu výskytu subjektivních obtíží ve
24hodinovém období po SC ve srovnání s alternativní kombinací suxamethonium, rokuronium a
neostigmin (SUCNEO). Se souhlasem Etické komise byly zařazeny pacientky, které podstoupily v
období 12/2012-11/2013 SC v CA. V intervenční skupině (ROCSUG), bylo podáno rokuronium v
dávce 1 mg/kg, k aktivní reverzi blokády bylo na konci operace použito sugammadexu v dávce 2-4
mg/kg dle hloubky blokády. V kontrolní skupině (SUCNEO) bylo podáno v úvodu suxamethonium 1
mg/kg, následně rokuronium 0,3 mg/kg pro udržení blokády a neostigmin 0,03 mg/kg s atropinem
0,01 mg/kg pro reverzi blokády. Hloubka svalové relaxace byla monitorována prostřednictvím TOF
Watch SX. Každá pacientka byla 24h po SC navštívena anesteziologem za účelem vyhodnocení
dotazníku subjektivních potíží (bolest v krku, bdělost během anestezie, myalgie, diplopie, slabost,
neschopnost odkašlat, dušnost (ano/ne), VAS pooperační bolesti (zaznamenané skóre) a jiné stížnosti).
Do studie bylo zařazeno 237 rodiček (ROCSUG, N=117; SUCNEO, N=120). Jediné statisticky
významné rozdíly v počtu stížností byly prokázány u vyššího výskytu myalgií v SUCNEO skupině
(ROCSUG 0,0%; SUCNEO 6,7%, p=0,007). Použití ROCSUG snížilo celkové množství subjektivních
potíží ve srovnání s použitím SUCNEO (ROCSUG 21,4%; SUCNEO 37,5%, p=0,007 ).
Hasara R.1, Kudělková J.1, Reismullerová L.2, Peštál A.1, Jedlička V.1, Čapov I.1
Katameniální pneumotorax – kazuistika
1
I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
II. gynekologicko-pôrodnícka klinika LF UK a UNB, Bratislava
Katameniální pneumotorax je vzácným typem recidivujícího spontánního pneumotoraxu u žen v
reprodukčním věku, rozvíjející se v závislosti na přítomnosti hrudní endometriózy. Základem
diagnostiky je krom jiného pečlivý odběr anamnézy. Terapie je kombinovaná, zahrnuje možnosti
hrudní chirurgie v kombinaci s hormonální substituční terapií, ve vzácných případěch rovněž operace
gynekologické. Cílem práce je prezentace této problematiky na případu mladé ženy s recidivujícím
spontánním pneumotoraxem, u které byla stanovena tato diagnóza, a následný terapeutický
management tohoto patologického stavu.
-
15
Konference mladých lékařů
Hořák J., Vališ P., Rouchal M., Novák J.
Zadní artroskopické přístupy do kolene.
Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno
Úvod a cíle: Frekvence artroskopií kolenního kloubu zahrnujících zadní kompartmenty vzrostla s
rozvojem chirurgických technik a artroskopického vybavení. V posledních desetiletích došlo k
rozšíření indikací pro využití zadních artroskopických portů do kolene a nahrazení některých zákroků,
dříve možných pouze klasickými technikami na otevřeném koleni, artroskopickými postupy. Cílem
práce je prezentace našich zkušeností se zadními artroskopickými porty do kolene.
Soubor a metodika: Mezi lety 2003 a 2013 jsme na našem pracovišti provedli artroskopii kolene s
využitím zadních přístupů u 67 pacientů. Indikace k operaci byly ruptury zadního rohu menisku,
ruptury zadního zkříženého vazu, artroskopické fixace tibiálních avulzních zlomenin zadního
zkříženého vazu a odstranění volných tělísek ze zadních kompartmentů kolene. Hodnotili jsme vznik
perioperačních a pooperačních komplikací. Délka pooperačního sledování záležela na typu operačního
vykonu od několika týdnů až po několik let.
Výsledky: U žádného z 67 pacientů se nevyskytly perioperační ani pooperační komplikace. Pacienti
udávali při pooperační kontrole subjektivní zlepšení vůči stavu před operací.
Závěr: Zadní artroskopické přístupy umožňují dobrý přehled a manévrování s nástroji v zadních
kompartmentech kolene. Při dobré přípravě a anatomických znalostech je možné eliminovat
potenciální rizika těchto postupů.
Hrabovský D., Novák Z., Chrastina J.
Supratentoriální intracerebrální hematomy a koagulaci ovlivňující medikace.
Neurochirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích patří nemoci oběhové soustavy (kolem 50%). Do
této široké skupiny patří i cévní mozkové příhody (CMP) ischemické a hemoragické etiologie. Z
důvodu vzniku specializovaných cerebrovaskulárních center v České republice a výrazně lepší
dostupnosti akutního CT vyšetření se v posledních letech zvyšuje záchyt intracerebrálních hematomů
(ICH), které dnes tvoří zhruba 1/5 všech CMP. Vzhledem k rozsahu užívaní antikoagulační a
antiagregačnímdikace, se podíl ICH v rámci CMP rok od roku zvětšuje. Morbidita a mortalita ICH, dle
dostupných studií, je vyšší než u nemocných s ischemickou CMP. V terapii takto nemocných se
obecně uplatňují postupy konzervativní a operační. Pro ne plně přesvědčivé výsledky chirurgických
intervencí, byly provedeny a i nyní probíhají studie zaměřené na hodnocení výsledků operační terapie
ICH – STICH I,II, STITCH, MISTY, CLEAR IVH. Souhrnné výsledky studie STICH I a II
neprokazují jednoznačný přínos operační terapie u nemocných s ICH a klaní se ke konzervativním
postupům. Ovšem rozšířené metaanalýzy prokazují pozitivní dopad na morbiditu i mortalitu
nemocných, u kterých byly využity minimálně invazívní techniky ( např. stereotaktická evakuace,
využití endoskopických technik) ve vztahu k včasné diagnostice, velikostí hematomu, jeho lokalizaci
(typická v.s. atypická), hodnotě GCS při příjmu, věku pacienta a přidruženým komorbiditám. V našem
sdělení hodnotíme výsledky pacientů se supratentoriálními ICH 2008-2013.
-
16
Konference mladých lékařů
Chromá A
Stomatologická péče o pacienty s onemocněním Epidermolysis Bullosa Congenita
Stomatologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Epidermolysis Bullosa – nemoc motýlích křídel (EB) – je závažné, dosud nevyléčitelné onemocnění,
postihující všechny tkáně vznikající z ektodermu. Projevuje se zejména extrémní křehkostí a citlivostí
kůže a sliznic. Z tohoto důvodu je nutné přistupovat k ošetření pacientů s EB nestandardním
způsobem.
Cílem práce je ukázat složitost stomatologického ošetření, nutnost modifikací pracovních postupů,
poukázat na rizika jednotlivých fází zubní péče, a to jak v ordinační, tak i v domácí péči o chrup
pacienta.
Výsledkem komplexního přístupu k ošetření pacientů s dg. Epidermolysis Bullosa je co nejmenší zátěž
pacienta a zajištění kvalitní ordinační i domácí péče o dutinu ústní.
Epidermolysis Bullosa is a serious, incurable disease, which causes affection of tissue arising from the
ectoderm. Main symptoms of this disease include extreme fragility and sensitivity of the skin and
mucous. For this reason, nonstandard care of the EB patients is necessary.
The aim of this work is to present a complexity of stomatological treatment, necessity of working
methodology modifications; to point out risks of particular phases of dental care in both surgery and
home maintenance of patient's teeth.
The result of global approach to treatment of patients with Epidermolysis Bullosa is as minimal stress
as possible and provision of high quality of both surgery and home dental care.
Jetmar V., Kozák J., Kučera D., Válka M.
Ultrazvukem potencovaná trombolytická terapie hluboké žilní trombózy DKK
Centrum vaskulárních intervencí, Vítkovická nemocnice a.s.
Flebotrombóza nebo hluboká žilní trombóza patří mezi trombembolické nemoci. Vzniká poruchou
rovnováhy mezi protrombotickými a antitrombotickými mechanismy a nese s sebou rizika komplikací
jako jsou plicní embolizace, zejména v akutní fázi, nebo vznik chronické žilní insuficience. Obě tyto
komplikace zvyšují morbiditu a mortalitu. Proto je nutná včasná diagnostika s neodkladným zahájením
adekvátní terapie. I přes adekvátní terapii se ale nedosahuje až v polovině případů plné rekanalizace,
což může mít za následek rozvoj posttrombotického syndromu. Jednou z možností léčby
flebotrombózy v akutní fázi je lokální kontinuální trombolýza, jejímž základním principem je zavedení
speciálního katetru do místa flebotrombózy s přímou kontinuální aplikací trombolytika. Hlavními
limitacemi této metody jsou jednak kontraindikace podání trombolytika a dále zvýšené riziko
krvácivých komplikací během LKT. Proto je snaha co nejvíce zkrátit dobu nutnou k podávání
trombolytika při dosažení kompletní rekanalizace. Jednou z metod, která by dle zatím proběhlých
studií mohla mít zásadní přínos v této problematice, je ultrazvukem akcelerovaná lokální kontinuální
trombolýza. Účelem prezentace je seznámení se zkušenostmi našeho pracoviště s touto metodou a
srovnání klasické LKT a UZ LKT na skupině 20 pacientů, které jsme ošetřili v roce 2013.
-
17
Konference mladých lékařů
Knězková M.1, Nečas M.1, Veselý K.2
Urticaria cimicina s bulózní komponentou
1
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
I. patologicko-anatomický ústav, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Urticaria cimicina neboli cimikóza se projevuje svědivými papulózními projevy, které vznikají
poštípáním parazitickým hmyzem Cimex lectularius – štěnicí. Projevy na kůži mohou být rozmanité.
Dle imunitní odpovědi jedince se mohou tvořit morfy v rozmezí od poměrně drobných erytémových
papulek až po noduly nebo pomfy. V centru morf pak nalézáme tečkovitou hemorhagii nebo drobné
puchýřky, které však mohou imitovat i autoimunitní bulózní onemocnění. V tom případě pak můžeme
hovořit o urticaria cimicina s bulózní komponentou.
Na I. dermatovenerologické klinice byl koncem loňského roku vyšetřen mladý muž se svědivým
nodózním exanthémem s lineární konfigurací projevů. Sekundárně pak byly přítomny poměrně četné
buly, erodovaná ložiska a medové a hemorhagické krusty. Ambulantní terapii glukokortikoidy
doprovázela další progrese onemocnění, proto byl pacient přijat k hospitaliazci, kdy byla provedena
četná vyšetření včetně histopatologického a vyšetření nepřímou imunofluorescencí k vyloučení
autoagrese.
Kollárová S.1, Spáčilová V.1, Martínek A.1, Zonča P.2, Glacová H.3
Atypická příčina krvácení do zažívacího traktu – kasuistika
1
Interní klinika FN Ostrava
2
Chirurgická klinika FN Ostrava
3
Radiodiagnostický ústav FN Ostrava
Akutní krvácení do gastrointestinálního traktu se často vyskytuje náhle, jako první příznak
onemocnění a může vést k život ohrožujícím stavům. Kromě běžných příčin krvácení verifikovaných
při endoskopickém vyšetření se vyskytují i méně časté příčiny, mnohdy s obtížnou diagnostikou.
Kazuistika popisuje případ mladého muže, který byl přijat na naši kliniku pro příznaky akutního
krvácení z horního zažívacího traktu. Endoskopickým vyšetřením nebyl nalezen zdroj krvácení. Po
stabilizaci stavu byla ambulantně doplněna CT enteroklýza, kde zjištěn patologický nález v oblasti
ilea, těsně pod stěnou břišní ve výši pupku. V diferenciální diagnostice zvažován Meckelův divertikl,
který potvrzen při následné chirurgické revizi.
-
18
Konference mladých lékařů
Kosinová M.1, Štourač P.1, Janků P.2, RocSugIO studijní skupina
Porovnání vlivu volby relaxancia u císařského řezu na poporodní adaptaci novorozence
1
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF MU a FN Brno
2
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Úvod a cíle: Cílem randomizované, jednoduše zaslepené prospektivní intervenční studie bylo prokázat
rozdíl vlivu volby relaxancia v rámci rychlého úvodu do celkové anestezie u císařského řezu na
parametry poporodní adaptace novorozence.
Soubor a metodika: Se souhlasem Etické komise FN Brno bylo zařazeno 237 (ROC=117; SUC=120)
rodiček v období 12/2012-11/2013. Rodičky byly randomizovány do dvou skupin (ROC-rocuronium,
SUC-sukcinylcholin). K úvodu do anestezie byl podán propofol 2 mg kg-1 i.v. s rocuroniem 1 mg kg1 i.v. či sukcinylcholinem 1 mg kg-1 i.v. Do přestřižení pupečníku byla anestezie udržována
sevofluranem (do 1 MAC) a oxidem dusným (do 50 %). Sledována byla charakteristika rodiček i
novorozenců, pH, pCO2, pO2, BE v arteriální pupečníkové krvi, APGAR skóre a charakter plodové
vody. Skupiny byly popsány deskriptivně (průměr, medián, směrodatná odchylka) a rozdíl na 5%
hladině významnosti byl testován Mann-Whitney testem (SPSS 21).
Výsledky: Celkem bylo sledováno 255 novorozenců (ROC=128, SUC=127). Statisticky významný
rozdíl v APGAR skóre v 1. (7,8±2,5; 8,5±1,7; p=0,049), 5. (8,6±1,8; 9,2±1,3; p=0,012) a 10. minutě
(9,1±1,5; 9,6±1,1; p=0,004) můžeme při absenci rozdílu v ABR pupečníkové krve vysvětlit nižší
porodní hmotnosti (2852±828,9 g; 3082±740,8 g, p=0,049).
Závěr: Rocuronium je z hlediska poporodní adaptace novorozence srovnatelným relaxans pro úvod do
celkové anestezie u císařského řezu.
Kretková K., Konopáč V., Foldyna P.
Totální subarachnoidální anestezie
Anestesiologicko-resuscitační klinika, Nemocnice Frýdek-Místek
Totální subarachnoideální anestezie (TSA) je poměrně zřídkavou komplikací běžně prováděných
neuroraxiálních (epidurální, subarachnoideální) technik regionální anestezie; vzniká na podkladě
blokády neuronálních funkcí lokálním anestetikem na úrovni krční míchy a mozkového kmene, přímý
mechanismus efektu není zcela známý, je pravděpodobně (mimo vlastní anestezii, resp. anestetikum)
podmíněn řadou (často v literatuře i protichůdně diskutovaných) faktorů spolupodílejících se na
vzniku nežádoucího šíření lokálního anestetika v likvorovém prostoru páteře. Kasuistika popisuje
případ pacientky podstupující výkon v subarachnoideální anestezii, s rozvojem klinickým obrazu TSA,
seznamuje s řešením vzniklého stavu.
TSA je velmi vzácně se objevující komplikace při provádění neuroaxilárních blokád, může být život
ohrožující komplikací, k jejímuž zvládnutí je nutné včasné rozpoznání symptomů a řešení vzniklé
situace (zejm. adekvátní přechodná podpora ovlivněných/selhávajících životních funkcí (oběh,
ventilace, vědomí).
-
19
Konference mladých lékařů
Kučera P.
Využití operačního mikroskopu v endodoncii
Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Endodoncie je obor zubního lékařství, který se zabývá onemocněním a léčbou zubní dřeně a
apikálního periodoncia. Základem léčby je zprůchodnění a opracování kořenového systému příčinného
zubu pro účinnou desinfekci a eliminaci bakterií. Poté je potřeba kořenový systém zaplnit vhodným
výplňovým materiálem, aby se zabránilo opětovné reinfekci kořenového systému.
Vysoká variabilita anatomie kořenového systému charakterizována individuálním počtem, průběhem,
přítomností akcesorních kanálků i ramifikací, je závislá na typu zubu, na věku pacienta a na charakteru
onemocnění. Složitost anatomie kořenového systému je jedním z důvodu neúspěšného endodontického
ošetření.
Cílem práce je prezentovat přínos použití operačního mikroskopu během ošetření kořenových kanálků.
Díky zvětšovací optice jsme byli schopni identifikovat méně obvyklé variace kořenového systému,
stanovit přesný počet kořenových kanálků a zvolit vhodnou metodu opracování s přihlédnutím k miniinvazivní preparaci.
U zubů s kvalitně ošetřeným kořenovým systémem a s následnou adekvátní rekonstrukcí korunky je
nižší riziko, že se stanou zdrojem fokální infekce, ale i dalších možných komplikací.
Kuklová A., Černochová P.
Mezišpičáková vzdálenost u protruzních a retruzních typů distookluzí
Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Úvod a cíle: Mezišpičáková vzdálenost je parametr, který je nutné respektovat a neměnit během
terapie. Důsledkem změny může být nestabilní výsledek a vznik stěsnání ve frontálním úseku chrupu.
Cílem práce je zjistit, jak tato vzdálenost závisí na postavení řezáků horní a dolní čelisti u distookluze.
Materiál a metody: Soubor tvoří 55 pacientů s distookluzí před zahájením léčby na Ortodontickém
oddělení Stomatologické kliniky FN u svaté Anny. Na základě úhlu postavení řezáků z Tele-RTG byly
pacienti řazeni do protruzní a retruzní skupiny. Měření mezišpičákové vzdálenosti bylo provedeno na
sádrových modelech. Výsledky byly statisticky zpracovány.
Výsledky: Pracovní hypotéza, že u protruzních vad dochází k transversálnímu zúžení oblouků v
porovnání s retruzními vadami, se nepotvrdila. Naopak v případě dolní čelisti byla zjištěna statisticky
významně větší mezišpičáková vzdálenost u protruze. Bez ohledu na postavení řezáků byla potvrzena
větší mezišpičáková vzdálenost u horní čelisti a byl prokázán nevýznamný rozdíl mezi pohlavími.
Lineární závislost mezišpičákové vzdálenosti na postavení řezáků byla prokázána jen u dolní čelisti.
Závěr: Rozdíl v mezišpičákové vzdálenosti u protruzních a retruzních typů distookluzí u horní čelisti
je nevýznamný, a tedy terapie obou vad se v transverzálním směru nebude zásadně lišit. Naopak u
dolní čelisti je potřeba brát v úvahu větší mezišpičákovou vzdálenost u protruzních vad, což je v
souladu s výsledky prací jiných autorů.
-
20
Konference mladých lékařů
Langerová E.1, Vašků V.1, Šlampa P.2, Veselý J.3
Nemocní s pokročilými formami mycosis fungoides – kazuistiky
1
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Klinika radiační onkologie, LF MU a Masarykův onkologický ústav
3
I. patologicko-anatomický ústav, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Mycosis fungoides (MF) patří mezi kožní T- buněčné non-Hodgkinské lymfomy. Incidence je 1-2
osoby na 100000 osob za rok. Postiženi jsou častěji muži středního věku a převažuje černošská rasa.
Etiopatogeneze je nejasná. Rozlišujeme 3 stádia MF: premykotické, infiltrativní a tumorózní.
Histologicky je typický epidermotropismus, Pautrierovy mikroabscesy a subepidermální pruhovitý
infiltrát. Imunofenotyp T- lymfocytů je CD3+, CD4+ a CD7-. Pro staging je nezbytné
flowcytometrické vyšetření, celotělové zobrazovací metody (včetně PET/CT) a ke zvážení biopsie
kostní dřeně. Terapii MF lze rozdělit na místní, zahrnující lokální kortikosteroidy, fotochemoterapii,
fototerapii, celotělové (selektivní) ozáření, a celkovou, kde můžeme zvolit interferon α, retinoidy,
rexinoidy a chemoterapii jako paliaci. Prognóza je závislá na typu a rozsahu postižení. Při postižení
méně než 10 % kožního povrchu je desetileté přežití 84-100 %, u generalizované formy 45-67 % a u
tumorózních projevů 20-39 %. K dosažení co nejlepších léčebných výsledků je často nutné volit
kombinace terapeutických metod, které jsou individualizované pro daného pacienta. Ráda bych
popsala dva případy pacientů s MF v rozdílných klinických stádiích a srovnala úspěšnost léčby.
Úspěšnost terapie tohoto onemocnění je závislá nejen na zkušenostech dermatologa, ale i na úzké
mezioborové spolupráci s radiačními onkology a hematoonkology.
Lukáčiková P., Hruban L., Pastorčáková M., Janků P., Ventruba P.
Porodnické vaginální extrakční operace a jejich vliv na traumatismus matky a dítěte – analýza
dat z let 2007-2012
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Úvod: Vaginální extrakční operace tvoří v moderním porodnictví důležité místo. Počet vaginálních
extrakčních operací na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno tvoří přibližně 2-3%
ročně. Od roku 2009 je patrný nárůst vakumextrakce. Tento trend kopíruje vývoj v České republice.
Cíl: Zjistit vliv vaginálních extrakčních porodnických operací (vex, forceps) na traumatismus matky a
dítěte. Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru 879 (2,4%) vaginálních operačních porodů
(vex, forceps) z let 2007-2012 z celkového počtu 36 729 porodů na Gynekologicko - porodnické
klinice LF MU a FN Brno. Byl sledován typ a četnost poranění matky a plodu v souvislosti s použitím
vexu a porodnických kleští. Bylo provedeno porovnání výskytu kefalohematomů u novorozenců po
použití vakumextrakce a porodnických kleští. Získané údaje byly podrobeny statistické analýze (Chikvadrát test).
Výsledky: Ve skupině vaginálních operačních porodů byla provedena vakumextrakce ve 285
případech (33 %), porodnické kleště byly provedeny v 594 případech (67 %) (p ≤ 0,001). Nejčastějším
poraněním u plodu byl kefalohematom, který se při použití vakumextrakce vyskytl u 59 (21 %)
novorozenců, při použití porodnických kleští u 71 (12 %) novorozenců (p ≤ 0,001). Nejčastějším
poraněním u matky byla ruptura pochvy, která se po použití vakumextrakce vyskytla v 126 (44 %)
případech, po použití porodnických kleští v 412 (69 %) případech (p ≤ 0,001). Ruptura hráze III. a IV.
stupně byla zaznamenána po použití vakumextrakce ve 13 (5 %) případech a po použití porodnických
kleští v 75 (13 %) případech (p ≤ 0,001).
Závěr: Zaznamenali jsme statisticky významně více kefalohematomů u novorozenců při použití
vakumextrakce než při použití porodnických kleští. Po porodech porodnickými kleštěmi bylo
statisticky významně více poranění pochvy a ruptur hráze III. a IV. stupně v porovnání s poraněními
po vakumextrakci.
-
21
Konference mladých lékařů
Míková K., Vašků V.
Případ těžké kožní vaskulitidy po nimesulidu
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Vaskulitidy představují skupinu nepříliš častých onemocnění s velmi širokou diferenciální
diagnostikou, jež postihují různé orgány. Jsou charakterizované zánětem cévní stěny, který vede k
jejímu poškození až destrukci s následným zúžením až uzávěrem cévního lumen. Vzniklá ischemie
tkáně podmiňuje klinickou symptomatologii. Vaskulitidy se klasifikují podle velikosti cév, kterou
vaskulitida postihuje. Nejčastěji se vyskytující vaskulitidou postihující kůži je vaskulitida malých cév,
jejímž histopatologickým podkladem je leukocytoklastická vaskulitida. Nejčastější etiologií jsou
infekce, léky, paraneoplazie a imunologicky zprostředkované vaskulitidy.
Kasuistické sdělení popisuje případ těžké kožní vaskulitidy na DKK u polymorbidního pacienta s
kožními projevy multiformního charakteru, tvorbou suchých černých nekros na bércích a otoky DKK,
bez celkových příznaků. Postižení jiných orgánů nebylo prokázáno, etiologicky v.s. po užití 2 sáčků
nimesulidu pro bolesti zad, s dobrou odpovědí na imunosupresi kortikosteroidy s přechodem na
prednison v iniciální dávce 30 mg/den.
Mňuk T.
Trachom – otázka minulosti?
Klinika nemocí očních a optometrie LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Trachom je nejčastější infekční příčinou slepoty na světě. Odhaduje se, že v oblastech s výskytem
trachomu žije přes 100 miliónů lidí a 4 až 6 miliónů lidí je díky tomuto onemocnění slepých. Třebaže
se v našich odborných publikacích píše, že trachom je u nás onemocnění raritní, tak bych rád svou
kazuistikou poukázal na fakt, že jak lidé mohou cestovat na druhý konec světa během 24 hodin, tak
stejně rychle mohou spolu s pacienty cestovat i jejich onemocnění. Díky patognomickým známkám
přítomných na rohovkách či spojivkách můžeme trachom lehce diagnostikovat, pokud na něj však
pomyslíme a víme, jak právě specifické změny rohovky anebo spojivky vypadají.
Prezentuji případ pacientky, pro kterou není pojem trachom neznámý. Toto infekční onemocnění
prodělala několikrát nejen ona, ale i její manžel a celá rodina. T. č. pacientka nejevila známky
akutního trachomového zánětu, ale stále se potýká a bude potýkat s následky tohoto onemocnění,
pročež přišla k ošetření i na naši kliniku. Ve své prezentaci spolu s kazuistikou uvádím i klasifikaci
WHO a činnost společnosti ITI, která bojuje s trachomem pomocí strategie S.A.F.E. a WASH.
-
22
Konference mladých lékařů
Nováčková Michaela, MUDr.
Kazuistika Hluboká žilní trombóza a plicní embolie při užívání HAK
I. interní kardioangiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
Uživání hormonální antikoncepce (HAK) je považováno za rizikový faktor vzniku hluboké žilní
trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE). Nejnovější studie ukázaly 2x vyšší riziko vzniku HŽT při
užívání kombinovaných preparátů obsahujících progestiny 3.generace (desogestrel, gestoden,
norgestimate) ve srovnání s progestiny 2. generace (levonorgestrel a norgestrel), ačkoliv progestiny 3.
generace neprokázaly žádný klinicky významný benefit. Riziko vzniku HŽT je ještě vyšší u
neperorálních forem hormonální antikoncepce (vaginální kroužek, transdermální náplast).
KAZUISTIKA: 24 letá pacientka prodělala artroskopii levého kolene, 2.den po operaci narůstající
otok levé končetiny, propuštěna domů, 3.den dušnost, synkopa cestou z práce, laboratorně D-dimery
více než 10,000, dle CT AG plicnice: obraz masivní PE bilaterálně. Pacientka se dlouhodobě s ničím
neléčí, od 16 let užívá HAK: do 06/2013 užívala Triquilar (třífázová kombinovaná HAK obsahující
ethinyl estradiol v dávce 30-40-30 µg a levonorgestrel v dávce 50-75-125 µg). Dne 20. 6. 2013 změna
perorální antikoncepce Triquilar na vaginální kroužek Nuvaring. ZÁVĚR: ze studií vyplývá 2x vyšší
riziko vzniku HŽT u HAK obsahující progestiny 3. generace (tj. desogestrel, gestoden, norgestimate)
než u HAK obsahující progestiny 2. generace (levonorgestrel a norgestrel) a 2-8x vyšší riziko vzniku
HŽT než u žen neužívajících žádný typ HAK. Toto riziko je nejvyšší u neperorálních forem HAK
obsahující progestin 3. generace, tj. vaginální kroužek NUVA RING a u trandsermální náplastiEVRA.
Niedobová E., Zemčáková A.
Zhodnocení správnosti polohy hrotu CŽK pomocí RTG hrudníku
Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny v Brně a ICRC
ÚVOD: Za optimální polohu CŽK zavedeného do HDŽ je považováno umístění hrotu katétru v její
dolní třetině, ev. v oblasti kavoatriálního rozhraní. S tímto se pojí nejmenší riziko komplikací,
především trombózy cév a dysfunkce CŽK.
CÍLE A METODY: Cílem studie bylo zhodnocení umístění klasického CŽK a dialyzační kanyly u
pacientů hospitalizovaných na ARK nemocnice u Sv. Anny v Brně v r. 2012. Bylo vybráno 108
pacientů s klasickým CŽK a všichni nemocní (n=40), kde byl HDK zaveden pro potřeby CRRT.
Hodnocení prováděly dvě lékařky ARK bez specializace se supervizí vedoucího konzultanta. Za
správně umístěnou byla považována CŽK/HDK, jejíž hrot se na RTG snímku nacházel do 3 cm pod
carinou (dolní třetina HDŽ) nebo ten, jejíž hrot se nacházel 3cm pod carinou nebo 2cm pod dolním
okrajem pravého bronchu (horní kavoatriální rozhraní). Jako nesprávné bylo hodnoceno vše ostatní,
včetně malpozic (hrot se opíral o stěnu, nedosahoval HDŽ, byl zaveden do ipsilaterálni v.jug. int.,
PNO).
VÝSLEDKY: Zhodnoceno bylo n=108 klasických CŽK, z nichž bylo zprava zavedeno n=71, z toho
nesprávně n=31 a zleva n=37, z toho nesprávně n=24. Celkem bylo nesprávně zavedeno 47% cestou
pravostranných a 65% cestou levostranných žil. Zhodnoceno bylo n=34 pacientů s HDK, u nichž bylo
zavedeno n=29 kanyl cestou pravostranných žil, cestou v.jug.int.l.dx. n=26, z toho nesprávně n=11
(42%).
ZÁVĚR: Nesprávné umístění katétrů je časté.
-
23
Konference mladých lékařů
Olbrechtová M.1, Zela O.1, Vítek P.1,2
Budd-Chiariho syndrom u pacientky s Crohnovou chorobou – kazuistika
1
Interní oddělení, nemocnice Frýdek-Místek
2
Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
Úvod: Budd-Chiariho syndrom je vzácné onemocnění způsobené překážkou v odtoku krve jaterními
žilami, charakterizované následnými klinickými projevy, laboratorními a zobrazovacími
abnormalitami. Projevuje se abdominalgiemi, zvětšením obvodu břicha, dyspeptickými potížemi.
Může probíhat také zcela asymptomaticky. Laboratorní změny nejsou specifické. Ze zobrazovacích
metod využíváme sonografii, CT a nejlépe MR. Terapie je individuální – od antikoagulační,
trombolytické po TIPS až k transplantaci jater.
Popis případu: 30ti letá gravidní pacientka, 5 let na imunosupresivní terapii azathioprinem pro
Crohnovu chorobu, hospitalizovaná pro febrilie, třesavky, zimnice. Zaléčena empiricky antibiotiky s
úpravou klinického stavu. Z dodatečně došlých hemokultur průkaz Clostridium perfringens. S
odstupem 9 měsíců při kontrolní sonografii břicha nález heteroechogenního ložiska v oblasti ústí
jaterních žil. Dle provedených vyšetření (CT + MR) potvrzena parciální trombóza jaterních žil.
Doplněn trombofilní screening - bez průkazu hereditární trombofilie. Stav hodnotíme jako proběhlý
Budd-Chiariho syndrom.
Závěr: Pacienti s nespecifickými střevními záněty jsou při exacerbacích onemocnění či jiných
trombofilních stavech ohroženi zvýšeným rizikem trombembolismu včetně rozvoje vzácné komplikace
jako je Budd-Chiariho syndrom. Cílem kazuistiky je poukázat na nutnost posouzení přínosů a rizik
profylaktické antitrombotické terapie u těchto nemocných.
Páral M., Žák J., Čapov I.
Pneumothorax jako možná komplikace osteosyntézy humeru – kazuistika
I.chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Pneumothoraxem rozumíme nahromadění volného plynu v pohrudniční dutině, které způsobí kolaps
plicního křídla a tím významně sníží ventilaci dané plíce. Jedná se o symptom jak řady onemocnění,
traumat, tak i nevzácnou komplikaci lékařských výkonů.
Cíl přednášky je ukázat na případě jedné pacientky nejen stručné shrnutí patofyziologie a
managementu léčby iatrogenního PNO, ale i demonstrovat vzácnější případ vzniku pneumothoraxu
jako důsledku osteosynthesy zlomeniny proximálního humeru Kirschnerovými dráty.
V této kasuistice poukazuji na nutnost korelace nejen subjektivního pohledu pacientky, klinického
stavu a RTG snímků. Dále popisuji specifika v terapeutickém postupu tohoto PNO narozdíl od
četnějších iatrogenních pnemothoraxů (například poskanylačních po zajištění CVK).
-
24
Konference mladých lékařů
Pašová P.
Intraoperative floppy iris syndrom
Oční centrum Palánek, s.r.o., Vyškov
Jedná se o poměrně málo četný syndrom objevující se u 1,1-2,5 % operací katarakty. Často je
asociován s užíváním systémových alfa-1A blokátorů.
IFIS se projevuje jako triáda klinických příznaků: 1) progresivní konstrikce zornice během operace, 2)
tendence duhovky vlát během aspirace a irigace, 3) tendence k prolapsu duhovky do fakoincize a
bočních incizí. Tato triáda může být doprovázena obtížným dosažením mydriázy před operací.
Incidence IFIS při užívání alfa blokátorů se udává v rozmezí 38-73 %. Nejčastěji se vyskytuje v
souvislosti s tamsulosinem. Mezi další látky způsobující IFIS patří terazosin, doxazosin, alfuzosin,
imipramin, risperidon a paliperidon. Zajímavé je, že u některých alfa-1 antagonistů (urapidil,
silodosin) nebyl IFIS prokázán.
Tamsulosin je systémový blokátor alfa-1A receptoru užívaný pacienty s benigní hypertrofií prostaty.
Způsobuje relaxaci hladkého svalstva hrdla močového měchýře a prostaty. Alfa-1A receptory se
nachází i v musculus dilatator pupillae. Výsledkem užívání tamsulosinu je tedy i inhibice dilatace
pupily. Mezi výskytem IFIS a věkem pacienta nebo délkou užívání tamsulosinu nebyla nalezena žádná
korelace.
Při IFIS bývá větší riziko komplikací než při běžné operaci katarakty. Důležité je přijmout opatření ve
snaze minimalizovat chirurgické komplikace spojené s tímto syndromem, v případě komplikací by měl
být dostupný zkušený fakochirurg.
Četnost IFIS na našem pracovišti bude prezentována v přednášce.
Pechníková J., Panovský R., Feitová V., Vítovec J., Rambousková L.
Přínos magnetické rezonance v diagnostice trombu v levé komoře srdeční
1. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
Kazuistika 68-letého pacienta, který v roce 2007 prodělal akutní infarkt myokardu s elevacemi ST
úseku. Koronarograficky zjištěn uzávěr ramus interventricularis anterior (RIA). Stran viability levé
komory srdeční (LKS) doplněna dobutaminová echokardiografie s horší vyšetřitelností pacienta, se
závěrem částečně zachovalé viability srdeční tkáně v povodí RIA a s nálezem přisedlého nástěnného
trombu v aneurysmatu hrotu LKS. Provedena perkutánní koronární intervence s implantací drug
eluting stentu (DES) do RIA a dále vyřešeny stenózy na ramus circumflexus (RC) a ramus marginalis
sinister (RMS). Zavedena léčba akutního koronárního syndromu.
S odstupem jednoho roku provedeno kontrolní echokardiografické vyšetření s globální ejekční frakcí
(EF) LKS 38 % a bez přesvědčivého průkazu trombu v aneurysmatu LKS. Duální antiagregační léčba
po 12 měsících ukončena a ponechána kyselina acetylsalicylová. Další kontrolní opakovaná
echokardiografická vyšetření ukázala stacionární nález funkce LKS a byla bez průkazu trombu.
Sedm let po prodělaném infarktu myokardu přední stěny uvažováno o primárně preventivní implantaci
kardioverter defibrilátoru (ICD). Indikováno vyšetření srdce magnetickou rezonancí, kde v hrotu LKS
prokázán trombus o šíři 8 mm, který byl echokardiograficky při horší vyšetřitelnosti pacienta
neprůkazný.
-
25
Konference mladých lékařů
Řehulka P., Doležalová I.1, Janoušová E. 2, Marusič P.3, Brázdil M.1, Kuba R.1
Iktální a postiktální semiologie u pacientů s bitemporální a unilaterální temporální epilepsií
1
Centrum pro epilepsie, I. neurologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Institut biostatistiky a analýz MU
3
Centrum pro epilepsie, Neurologická klinika, 2. LF UK a FN Motol Praha
Úvod a cíle práce: Bitemporální epilepsie je charakterizována přítomností počátku záchvatů nezávisle
v obou spánkových lalocích mozku. Pokud je bitemporální epilepsie prokázána pomocí invazivního
elektroencefalografického vyšetření, mohou být i tyto případy farmakorezistentní epilepsie úspěšně
chirurgicky léčeny, podobně jako je tomu u pacientů s unilaterální temporální epilepsií. Hlavním
záměrem této retrospektivní studie je zjistit, zda bitemporální epilepsie může být suspikována
neinvazivně na základě semiologické analýzy epileptických záchvatů.
Soubor a metodika: K 13 pacientům s prokázanou bitemporální epilepsií (biTLE) bylo přiřazeno 13
pacientů trpících unilaterální epilepsií spánkového laloku (uniTLE). U všech 26 pacientů byl
analyzován výskyt predefinovaných klastrů iktálních a peri-iktálních lateralizačních příznaků v
průběhu záchvatů registrovaných během dlouhodobé video-EEG monitorace.
Výsledky: Vyšší výskyt iktálních motorických příznaků (IMS) byl prokázán v uniTLE skupině (92.3%
pacientů, 61.0% záchvatů) než v biTLE skupině (46.2% pacientů, 20.7% záchvatů) (p = 0.030;
p<0.001). Postiktální neodpovídavost (PU) byla delší než 5 minut ve větší proporci pacientů (75.0%) i
záchvatů (42.9%) v biTLE než v uniTLE skupině (30.8% pacientů, 18.6% záchvatů) (p = 0.047; p =
0.002).
Závěr: Tato práce prokázala vyšší výskyt IMS u pacientů s uniTLE a delší PU u pacientů s biTLE.
Sklenský J., Vališ P., Rouchal.M., Novák J., Otaševič T., Komárek J.
Aseptická nekróza hlavičky humeru (Morbus Panner) řešena implantací solidního
chondrograftu - kazuistika
Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno
V současné době 22letou pacientku, vrcholovou gymnastku, jsme v jejich 15 letech přejali do péče s
diagnózou aseptické nekrózy hlavičky pravého humeru a chronickou bolestivostí loketního kloubu s
omezením terminální extenze. Za předchozí péče na jiném pracovišti byla provedena artroskopie s
odstraněním disekátu. Pro trvající pooperační potíže byla artroskopie zopakována. U pacientky však i
nadále přetrvávaly otoky a bolest, která ji limitovala ve vrcholových sportovních výkonech.
Po vstupním vyšetření a zhodnocení zobrazovacích metod MR a RTG byla pacientce nabídnuta
možnost implantace solidního chondrograftu do místa postižení. Po jejím souhlasu byla provedena v
pořadí již třetí artroskopii, kdy jsme verifikovali rozsah defektu kloubní plochy, odstranili další volné
tělísko a odebrali vzorek chrupavky z nezátěžové plochy na kultivaci chondrocytů. Tato trvá 4 až 5
týdnů.
Po kultivaci jsme provedli v druhé době samotnou implantaci do místa defektu za použití tkáňového
lepidla Tissucol. Pooperačně byla končetina fixována 4 týdny v sádrové spice. Pacientka byla
pooperačně sledována celkem 4 roky v pravidelných intervalech. Po 6 měsících od implantace bylo
provedeno kontrolní vyšetření MR, kde byla popsána plná integrace štěpu, bez známek edému okolní
kosti. Po sejmutí sádry a intenzivní rehabilitaci zaměřené na posílení svalstva a obnovení plného
rozsahu pohybu, se pacientka postupně vrátila k vrcholové gymnastice a je zcela bez obtíží.
-
26
Konference mladých lékařů
Souček F.
Efekt intenzivní terapie statinem na množství epikardíalního tuku u pacientů s fibrilací síní
léčených izolací plicních žil
1. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC
Úvod: Epikardiální tuková tkáň je známa jako spolehlivý marker kardiovaskulárního rizika. Vědecké
práce naznačují efekt dlouhodobé léčby statinem na snížení objemu epikardiálního tuku u pacientů s
koronární srdeční nemocí. Efekt krátkodobé léčby statinem u relativně zdravé populace pacientu
podstupujících izolaci plicních žil pro fibrilaci síní není dosud znám.
Metody: Populace pacientů podstupujících izolaci plicních žil pro fibrilaci síní byla randomizována do
dvou skupin: a) skupina léčena atorvastatinem v dávce 80 mg, b) skupina léčena placebem. Množství
epikardiálního tuku bylo hodnoceno pomocí počítačové tomografie před izolaci plicních žil a během
kontroly po 3 měsících.
Výsledky: Skupina pacientů randomizována do skupiny statinové větve vykazovala statisticky
významné snížení množství epikardiálního tuku při kontrole po 3 měsících léčby [92.3(62.0-133.3) vs
86.9(64.1-124.8) cm3, p < 0.05], zatímco ve skupině užívající placebo zůstalo množství
epikardíálního tuku nezměněno [81.9(55.5-110.9) vs 81.3(57.1-110.5) cm3, p = NS]. Ve statinové
skupině došlo nadále k signifikantnímu poklesu hladin c-reaktivního proteinu [2.4(0.7-3.7) vs 1.1(0.52.7) mg/L, p < 0.05], celkového cholesterolu [186(162.5-201) vs 123(99-162.5) mg/dL, p < 0.001],
LDL-cholesterolu [116(96.5-132.5) vs 56(40.5-81) mg/dL, p < 0.001]. Zatímco hodnoty body mass
indexu zůstaly beze změn [27.8(25-30) vs 27.6(25.7-30.5 kg/m2, p = NS]. Množství epikardiálního
tuku se ukázalo být statisticky významným prediktorem rekurence fibrilace síní po izolaci plicních žil
(RR = 1.01, 95% CI: 1.001 to 1.018, p < 0.05).
Závěr: Intenzivní krátkodobá terapie statinem signifikantně snižuje množství epikardiálního tuku.
Snížení množství epiakardiálního tuku muže být dalším dosud neznámým mechanismem, kterým
statiny ovlivňují kardiovaskulární riziko
Stebel R., Husa P.
Nelehká cesta k diagnóze vzácného onemocnění - diferenciální diagnostika eosinofilie
Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno
Každým rokem koncem února si lékaři z celého světa připomínají mezinárodní den vzácných
onemocnění. Cílem mého příspěvku je na kazuistice pacientky s těžkou eosinofilií demonstrovat, že
pouze komplexní multioborový přístup k pacientovi s rozličnou klinickou symptomatologií a
nejasným paraklinickým nálezem má šanci přinést kýžený výsledek v podobě konečné diagnózy (v
našem případě vzácného onemocnění). S výrazně zvýšeným počtem eosinofilních neutrofilů v
diferenciálním rozpočtu bílých krvinek se nesetkáváme v běžné praxi každodenně, v řadě případů se
pak diagnostika stává nesnadným hlavolamem. Při diagnostické rozvaze nám mnoho napoví již
samotná závažnost eosinofilie (charakt. absolut. počtem eosinofilů v periferní krvi). U méně závažné
eosinofilie můžeme zejména pomýšlet na parazitární infekce, onemocnění alergická, včetně lékových
alergií a event. pulmonální eosinofilní syndromy. U těžké eosinofilie je nutné současně cíleně pátrat
po klonální (maligní) eosinofilní proliferaci, systémových autoimunitních onemocněních pojiva,
vaskulitidách či solidních tumorech. Představovaná kazuistika zachycuje základní body vedoucí ke
stanovení správné diagnózy a zvolení optimální léčebné strategie (od antiinfekční terapie, přes
glukokortikoidy až po cílenou biologickou léčbu). Pouze správně zvolená terapie má potenciál
zabránit vzniku závažných orgánových komplikací.
-
27
Konference mladých lékařů
Streit L.1, Jaroš J.2, Jurtíková V.2, Pospíšil J.2, Sedláčková M.2, Dražan L.1, Hýža P.1, Dvořák
Z.1, Stupka I.1, Výška T.1, Veselý J.1, Hampl A.2
Porovnání technik zpracování tukové tkáně pro fat grafting in vitro
1
Klinika plastické a estetické chirurgie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
2
Ústav histologie a embryologie, LF MU Brno
Úvod a cíle: Fat grafting je chirurgická metoda využívající tukovou tkáň pacienta pro svoje
regenerační účinky a pro zvětšení objemu příjmového místa. Regenerační účinky jsou přisuzovány
kmenovým buňkám tukové tkáně (ASCs). Vstřebávání přeneseného tuku je ovlivněno jeho viabilitou.
Cílem práce bylo porovnat vybrané vlastnosti tukové tkáně po zpracování nejčastěji používanými
technikami.
Metodika: Tuková tkáň získaná od 10 dárců ruční liposukcí z hypogastriu byla zpracována
sedimentací, centrifugací a filtrací přes membránu. Centrifugovaný tuk byl rozdělen na jednotlivé
frakce: LD (horní 2/3 tukové frakce), HD (dolní 1/3 tukové frakce) a pelet. Ve zpracované tkáni byla
pozorována morfologie elektronovou mikroskopií; stanovena viabilita štěpu fluorescenční
mikroskopií; porovnáno množství buněk vaskulární stromální frakce schopných adherovat (ASCs).
Výsledky: Nejvyšší koncentraci ASCs obsahovala LD frakce centrifugovaného tuku. V závislosti na
technice zpracování tuku se hodnoty viability významně nelišily, ale byly pozorovány rozdíly v
morfologii na submikroskopické úrovni. Sedimentací bylo zachováno nejvíce extracelulární matrix,
tukových kapének a membrán poškozených adipocytů. Buněčný debris byl eliminován centrifugací a
filtrací přes membránu. LD a HD frakce po centrifugaci obsahovaly menší množství tukových
kapének, které byly eliminovány pomocí filtrace přes membránu.
Závěr: Centrifugace a filtrace přes membránu jsou účinné techniky zpracování tukové tkáně pro fat
grafting.
Šatánková M., Hrazdirová A., Skřičková J., Majernik M.
Slepé uličky diferenciální diagnostiky - kazuistika pacienta z Jižní Koreje
Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF MU a FN Brno
Autoři předkládají kazuistiku dosud zdravého 31-letého muže z Jižní Koreji, přijatého pro dušnost a
hemoptýzu. Pracovní diagnóza byla pravostranná pneumonie dolního laloku s výpotkem, s elevací
CRP, ostatní klinický nález byl normální. Třetí den hospitalizace byl hlášen mikroskopický průkaz
acidorezistentních tyčinek ve sputu a zahájena léčba antituberkulotiky (AT). Klinický stav se však
zhoršoval, objevily se torakalgie, dušnost, oboustranný pleurální výpotek, otok pravé dolní končetiny,
hyposaturace, elevace DD. Doppler žil prokázal hlubokou žilní trombózu pravé dolní končetiny, CT
angiografie pak uzávěr lobárních větví plicních arterií pro oba dolní laloky. Bylo zahájeno podávání
LWMH, dale byla AT vysazena, a doplněna odlehčovací pleurální punkce. Pacient byl postupně
oběhově stabilizován a propuštěn s antikoagulační léčbou.
Incidence TBC v Jižní Koreji je 108/100 000 oproti 5,8/100 000 v České republice, RTG nález a
potíže pacienta spolu s nálezem acidorezistentních tyček ve sputu jsme mylně považovali za
tuberkulózu. Teprve další zhoršování stavu pacienta se vznikem příznaků typických pro
trombembolickou nemoc vedl ke správné diagnóze a k adekvátní léčbě. Ke vzniku trombózy došlo
zřejmě následkem imobilizace nemocného při dlouhém letu do Evropy.
-
28
Konference mladých lékařů
Štrnálová E., Vašků V.
Zriedkavá klinická manifestácia sekundárneho štádia syfilis
Dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
Syfilis predstavuje chronické infekčné ochorenie patriace do skupiny pohlavne prenosných chorôb.
Sekundárne štádium začína obvykle v 9. týždni od infekcie. Vyznačuje sa hematogénnym a
lymfogénnym rozsevom vyvolávateľa a značnou variabilitou kožných a slizničných prejavov. Tieto
špecifické zmeny označujeme ako syfilidy. Premenlivosť jednotlivých morfologických znakov môže v
praxi spôsobovať diferenciálnodiagnostické ťažkosti a byť príčinou diagnostických omylov.
V kazuistike popisujeme prípad muža s papulonodulárnymi prejavmi, u ktorého až pozitivita
skríningových reakcí na syfilis prispela k definitívnemu stanoveniu diagnózy a následnému zahájeniu
adekvátnej liečby.
Szypulová M., Belkov I., Huser M.
Analýza operační léčby prolapsu pánevních orgánu s využitím síťových implantátů
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Úvod a cíl práce: V chirurgické léčbě prolapsu pánevních orgánů (PPO) se nově prosazují operace s
využitím síťo-vých implantátů (SI). Cílem práce je retrospektivní analýza operací PPO s využitím SI a
srovnání těchto výsledků s literárními údaji.
Soubor a metodika: Analyzovali jsme operace s použitím SI na našem pracovišti v letech 2010-2013.
V souboru jsme sledovali typ SI, parametry operačního výkonu (délka, krevní ztráta, přidružené
operace), operační komplikace a recidivy onemocnění definované jako výhřez vedoucího bodu pochvy
k rovině hymenu.
Výsledky: Celkem bylo provedeno 58 operací s použitím SI. Nejčastěji byly SI použity pro léčbu
předního poševního kompartmentu u 47 případů (81,0%), typ SI Nazca TC u 32 (55,1%). K
rekonstrukci PPO byla ve 26 případech (44,8%) připojena vaginální hysterektomie. Průměrný věk
operantek byl 63,7±7,6 let s BMI 26,5±5,4 kg/m2 a paritou 2,2±1,2. Operační výkon průměrně trval
81,1±26,5 minut s krevní ztrátou 184,5±30,6 ml. Doba hospitalizace činila průměrně 6,2±1,6 dne.
Závažné peroperační komplikace jsme nezaznamenali. Nejčastější pooperační komplikací byly
příznaky hyperaktivního močového měchýře u 9 (15,5%) a stresová inkontinence u 6 pacientek
(10,3%). Recidivu PPO jsme pozorovali u 5 pacientek (8,6 %).
Závěr: Výsledky operací PPO s využitím SI v našem souboru jsou v souladu s běžně uváděnými
literárními údaji. Ve srovnání s klasickými operačními postupy mají tyto operace nižší riziko recidiv
při srovnatelné míře operačních komplikací.
-
29
Konference mladých lékařů
Veselá B., Vašků V.
Pemphigoid gestationis
I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN Brno
Pemphigoid gestationis, původně pro svůj vzhled též nazývaný herpes gestationis, je vzácné bulózní
autoimunitní onemocnění spojené s graviditou. Prevalence se odhaduje na 1:50 000 těhotenství. První
projevy typicky vznikají ve 2. a 3. trimestru gravidity periumbilikálně jako silně svědící erytematózní
až urtikariální ložiska s následnou tvorbou napjatých puchýřků. Projevy se postupně šíří na trup a
končetiny. Diagnostika je založena na klinickém obrazu, histologickém vyšetření ze vzorku kůže
včetně přímé imunofluorescence. Terapie spočívá v zastavení tvorby puchýřků, svědění a prevenci
sekundární infekce. Novorozenci mohou mít kožní projevy, které odezní s odbouráním mateřských
protilátek. U matky obyčejně kožní léze regredují v průběhu několika týdnů až měsíců po porodu.
Vzplanutí může vyvolat hormonální antikoncepce, menstruace, nejčastěji však další gravidita. V
těchto případech pak začíná dříve a má závažnější průběh.
Kazuistika popisuje případ mladé ženy - prvorodičky, která byla hospitalizovaná na
Dermatovenerologické klinice FN Brno pro rozsáhlé projevy pemphigoid gestationis. Průběh
hospitalizace byl komplikován poruchami iontové rovnováhy, předčasným porodem a v neposlední
řadě i nižší compliance vzhledem k odlišným kulturním a náboženským zvyklostem. V kazuistice je
vyzdvižena důležitost komplexního přístupu v terapii a nevyhnutelnost interdisciplinární spolupráce.
Vítečková T.1, Poláčková R.1, Havlíková E.2
Úskalí celoplošného screeningu sluchu u novorozenců
1
Oddělení neonatologie, FN Ostrava
2
Otorinolaryngologická klinika, FN Ostrava
Úvod: Vrozená sluchová vada je závažné postižení, které pokud není včas odhaleno a korigováno,
významně ovlivní další psychomotorický vývoj dítěte.
Cíl studie: Porovnání záchytu sluchové vady u rizikových novorozenců pomocí OAE (otoakustické
emise) i AABR (vyšetření sluchových evokovaných potenciálů mozkového kmene) s cílem
optimalizovat a zefektivnit včasnou diagnostiku sluchové vady.
Materiál a metodika: Screening sluchu pomocí OAE je doporučen Metodickým pokynem MZ ČR. U
rizikových novorozenců literatura udává vyšší riziko retrokochleární vady, kterou však OAE
nezachytí. Na našem pracovišti bylo provedeno porovnání výsledků vyšetření rizikových novorozenců
metodami OAE a současně AABR se zaměřením na tyto rizikové faktory: velmi nízká porodní
hmotnost (< 1500g), nezralost (< 32. g.t.), hypotrofie, podávání ototoxických antibiotik. K testování
OAE byl používán přístroj Echo screen T plus, vyšetření AABR bylo prováděno pomocí přístroje MB
11 BERAphone. Do souboru byla zahrnuta data z období říjen 2012 – březen 2014.
Výsledky: Zaměřili jsme se na novorozence s oboustranně výbavnými OAE. Ze 149 vyšetřených dětí
pod 32.g.t. bylo u 8 novorozenců zachyceno nevýbavné AABR, z nichž u jednoho byla následně
potvrzena porucha sluchu. U ostatních 7 dětí diagnostika zatím není ukončena (nutno zohlednit
maturaci sluchové dráhy).
Závěr: U rizikových novorozenců se doporučený screening (OAE) jeví jako nedostatečný, protože
nezachytí retrokochleární vadu.
-
30
Konference mladých lékařů
Vladařová M.
Multikanálová impedance vs. pH-metrie – které vyšetření je výtěžnější pro diagnostiku
gastroesofageálního refluxu?
III.interní gastroenterologická klinika, LF MU a FN Brno
Gastroesofageální reflux, tedy návrat žaludečního obsahu do lumen jícnu, je do určité míry
fyziologický stav. Je-li však reflux nadměrný, způsobuje refluxní chorobu jícnu. V současné době se
za zlatý standard v diagnostice refluxu považuje 24 hodinová pH-metrie. Gastroesofageální reflux
však může být také příčinou celé řady extraesofageálních projevů, nejčastěji chronicky probíhajících
onemocnění dýchacích cest. Jejich příčinou bývá mikroaspirace žaludečního obsahu do dýchacích
cest, či reflexní vagové změny. Pro diagnostiku těchto případů se jako optimální metoda jeví 24hodinová multikanálová impedance s pH-metrií a to hned z několika důvodů. Ve srovnání s pH-metrií
dokáže jícnová impedance detekovat přítomnost nejen kyselého, ale také slabě kyselého, či zásaditého
obsahu v lumen jícnu. Dle hodnoty pH se tak dá usuzovat na gastroesofageální či patologičtější
duodenogastrický reflux. Multikanálová impedance dále dokáže určit fyzikální charakter refluxátu,
tedy jedná-li se o nepatologickou vzduchovou bublinu, přítomnou často u funkčních poruch jícnu, či
patologickou tekutinu (žaludeční šťávy či žlučové kyseliny), jejíž dlouhodobé působení na sliznici
jícnu způsobuje patologické změny (refluxní ezofagitida, ulcerace až Barettův jícen). Další výhodou je
poměrně přesné určení výšky propagace refluxátu do orální části jícnu. Právě tuto informaci lze s
výhodou využít při podezření na reflux, jakožto příčinu extraesofageálních příznaků.
Vystrčilová T., Žák J., Peštál A., Čapov I.
Iatrogenní perforace jícnu jakožto komplikace gastrofibroskopie – kazuistika
I.chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně
Perforace jícnu je velmi nebezpečný patologický stav charakterizován poruchou integrity jeho stěny.
Predilekčními místy perforace jsou jeho fyziologická zúžení. Více než 75 % poranění jícnu vzniká
iatrogenně při endoskopickém vyšetření, dilataci striktur či pokusu o odstranění cizího tělesa. Jednou
z dalších příčin je spontánní perforace jícnu, tzv. Boerhaaveův syndrom, zastoupen v 17-19%, v menší
míře se ještě může jednat o traumatický a jiný způsob poškození jícnu. Hlavním nebezpečím při
poranění jícnu je následné šíření infekce do preformovaných prostor v mezihrudí, kde hrozí rozvoj
akutní mediastinitidy vedoucí k těžkému septickému stavu se špatnou prognózou a vysokou mortalitou
až 30-40%. Nejdůležitějším faktorem při zahájení bezodkladné léčby perforace jícnu je rychlá a přesná
diagnostika. Prezentovaná kasuistika ukazuje základy patofyziologie, diagnostických postupů a
možností léčby u pacienta s iatrogenní perforací distálního jícnu způsobenou gastrofibroskopem za
účelem odstranění cizího tělesa.
-
31
Konference mladých lékařů
Wágnerová K., Hruban L., Janků P., Ventruba P.
Analýza faktorů ovlivňujících úspěšnost obratu plodu zevními hmaty po 36. týdnu gravidity
Gynekologicko-porodnická klinika, LF MU a FN Brno
Úvod a cíle práce: Obrat plodu zevními hmaty v poloze podélné koncem pánevním do polohy
podélné hlavičkou je považován za bezpečný výkon redukující komplikace u vaginálních porodů
plodů naléhajících koncem pánevním a císařských řezů prováděných z této indikace. Naše práce
hodnotí specifické faktory ovlivňující úspěšnost obratu plodu zevními hmaty po 36. týdnu gravidity.
Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru 365 těhotných, u nichž byl proveden pokus o
obrat plodu po dokončeném 36. týdnu těhotenství v období 2003-2013. Byla sledována úspěšnost
výkonu a faktory ovlivňující úspěšnost.
Hodnocené faktory: parita, uložení placenty, množství plodové vody, typ PPKP, gestační stáří,
váhový odhad plodu. Výsledky: Zevní obrat plodu byl úspěšný u 163 rodiček (44,7 %), z nichž 142
(87,1%) pacientek následně porodilo vaginálně. Statisticky významné faktory (p<0.001) pozitivně
ovlivňující úspěšnost obratu jsou množství plod.vody - normohydramnion/polyhydramnion, parita –
multiparita, váhový odhad plodu ≥ 2750g, gestační stáří ≥ 38t.g. Uložení placenty (p=0.005) a typ
PPKP (p=0.021) vyšly jako statisticky nevýznamné faktory.
Závěr: Faktory pozitivně ovlivňující úspěšnost zevního obratu jsou množství plodové vody, parita,
gestační stáří a váhový odhad plodu. Ostatní faktory úspěšnost neovlivňují.
Konferenční sborník XXI. ročníku KML 2014
Elektronická verze sborníku je dispozici na kml.fnusa.cz
Vedoucí vydání: Martin Pešl
Editoři: Zdenka Gregorová, Tomáš Mňuk, Martin Páral
Korekce, fotoedice: Petra Sešinová
IT: Martin Žingor
Koordinátor vydání: prof. Jiří Litzman
ISSN 1805-7977
Vydáno s podporou Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, Brno 656 91
Organizační výbor děkuje vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně za podporu a panu řediteli
za převzetí záštity nad konferencí s dvacetiletou úspěšnou tradicí. Velké díky všem, kteří se na
realizaci konference podílejí a pomohli s vytvořením tohoto sborníku.
Přijměte prosím pozvání na XXII. ročník Konference mladých lékařů, FNUSA 2015, který proběhne
opět začátkem června ( 3. 6. 2015). Registrace abstraktu bude otevřena od začátku února, budeme se
na Vás tedy těšit opět na shledanou.
-
32