Týdeník Kroměřížska
Transkript
Týdeník Kroměřížska
8 12. DUBNA 2011 KULTURA TÝDENÍK KROMĚŘÍŽSKA Melody Makers jako z třicátých let Foto na straně: A. Kuzník, archiv Nao Higano aranžmá, ale nabízíme i zcela jiné kusy.“ Na pódiu vynikala soustava bicích, i o těch se kapelník rozpovídal: „Náš bubeník skládal svůj nástroj z kousků, které nacházel po bazarech. Bicí jsou potaženy opravdovou kůží, ne umělou blánou, takže mají svůj charakteristický dobový zvuk, který se odlišuje od současných bicích. Dokonce i činely má z měkčího plechu, než mají činely v současnosti.“ Před dvěma lety Melody Makers Dům kultury vyprodali, tentokrát byl sál zaplněný ze dvou třetin: „Jazz není celosvětově na výsluní. Zájem o žánr trochu opadl. Ale už se to ustálilo, takže posluchačů naštěstí neubývá.“ Orchestr hrál již před představením na chodbě Domu kultury. Ondřej Havelka mezi písněmi neustále pobízel příchozí, aby pokračovali do sálu. Ti byli ovšem tak fascinováni improvizovaným předkoncertem, že se jim na sedačky ani nechtělo. Kroměříž (aku) - Swingový a jazzový orchestr Melody Makers s Ondřejem Havelkou přivezl do Kroměříže „Písně krásné až k neuvěření“. Tak se jmenuje program složený z českých a amerických písní, jež vznikly v období dvacátých, třicátých a čtyřicátých let minulého století. Orchestr se předvedl v Domě kultury ve skvělé formě, právě se totiž připravoval na sobotní taneční koncert v pražské Lucerně. „Na to se těšíme, sejdou se tam tanečníci lindy hopu a swingu z celého světa,“ sdělil natěšeně kapelník Petr Tichý. „23. dubna pak připravujeme přímý televizní přenos koncertu z Plzně. Vedle běžného koncertování účinkujeme v Divadle ABC v Saturninovi.“ O nástrojovém vybavení šéf muzikantů řekl: „Hrajeme v klasickém složení swingového big bandu, tam pro nástrojové změny moc prostoru není. Ale občas přistoupíme k drobné legraci, například jsme použili tahací harmoniku, zvonkohru nebo basový saxofon, který dnes na pódiu stěží uvidíte. To se ale jedná jen o střípky pro zpestření.“ Kolem prošel šéf celého sou- Slavnosti piva budou 5. - 7. srpna. Známe hlavní hvězdu Roštín - Tiskařský šotek je taková malá potvora, co má ráda pivo. Proto hned v minulém vydání zaškodil a zaměnil měsíc konání Slavností piva, které hostí Kamínka v Roštíně. Teď vše uvádím na pravou míru. Akce proběhne 5. – 7. srpna. Kdo nevěří na šotky a zrušil kvůli chybě zbytečně dovolenou, tomu přiznám, že za omyl můžu já sám. Ale taky to můžete vzít tak, že jsem to udělal schválně, abyste si datum lépe zapamatovali. Letos bude totiž rockový a pivní festival stát za to. Na www.kaminka.cz si dohledejte podrobnosti o tom, které kapely na rockovém maratonu vystoupí. Ale tu pravou pecku vám představíme jako první my a právě teď: pořadatelé pozvali jako hlavní hvězdu festivalu formaci BSP, což jsou Ota Balage, Kamil Střihavka a Michal Pavlíček. Máme se nač těšit. Určitě se tam 5. – 7. srpna uvidíme. Za omyl z minulého týdne se omlouvám. Antonín Kuzník boru Ondřej Havelka a na adresu svého kapelníka něco vtipného utrousil. Na to Petr Tichý zareagoval se smíchem: „Někdy vyjíždíme i bez Ondřeje Havelky. Místo něj vystupují sestry Havelkovy. Dále jsme ze členů Melody Makers postavili menší osmičlennou kapelu, která se jmenuje Melody Boys. Ta je také schopná hrát bez pana Havelky. V této menší sestavě hrajeme některé věci jako náš mateřský orchestr, jen v pozměněném dveřmi na pisoár. Poslední album nese pouze jméno kapely. Je už letité, vyšlo v roce 2004. Pokud máte nekomplikovaný český bigbít rádi, kapela právě domíchala album nové. Texty píše Ladislav Jakl a tvrdí, že jsou o pivu, hospodách, ženských a chlapech, kteří ví, že není čas na pitomé pózy. Při poslouchání člověka napadne, že žádná velká poezie to není, ale vykecat se občas potřebujeme všichni. K bigbítu se nakonec ani oduševnělé veršování nehodí. Sympatické na kapele je, že je svá, nepředvádí se, nemachruje a nechce být lepší, než skutečně je. Ročníky lidí, jako jsou Černý, Chalupský, Hrkal a Jakl, to ani nepotřebují. Kapelu omladil pouze bubeník Pečenka. Kroměřížský koncert byl zábavou, jakou člověk pamatuje ze starých vesnických tancovaček. U Černého orla muzikanti oceňovali pivo, které vychvaloval zejména leader formace Folimanka Blues Ladislav Jakl. Při Sopranistka Nao Higano bydlí v Kroměříži již třetím rokem a vyučuje zpěv na kroměřížské konzervatoři P. J. Vejvanovského. Kroměříž (rs) – Katastrofa v Japonsku neunikla snad nikomu, s radioaktivitou z postižených oblastí si dodnes odborníci neví rady. Sopranistka Nao Higano, která vyučuje na konzervatoři, přijala nabídku Rotary klubu k uspořádání benefičních koncertů pro Japonsko, které se konají 12. dubna v olomoucké Redutě a 14. dubna v 19 hodin v kostele sv. Mořice v Kroměříži. Vstupné 100 Kč (pro studenty 50 Kč) bude věnováno postiženým oblastem Fukušimy přes Rotary club Kroměříž. „V době, kdy začalo zemětřesení, jsme byli s manželem v Japonsku,“ říká sopranistka z Japonska Nao Higano, která od roku 1990 žije v Evropě, nyní v Kroměříži. Podle jejích přátel má Japonsko stále obavu z budoucnosti. „Koncerty v Kroměříži i Olomouci mají přinést finanční pomoc, protože finance jsou pro lidi bez střechy nad hlavou nejdůležitější,“ sděluje Nao. Krizová situace hned tak neodezní, tito lidé budou potřebovat pomoc ve výhledu několika měsíců. Kromě sopranistky se můžeme těšit na varhanistku Irenu Chřibkovou, trumpetistu Jaromíra Hniličku, houslistu Adama Nováka, sopranistku Evu Kyvalovou a samozřejmě nebude chybět Smíšený pěvecký sbor Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž se sbormistryní Lenkou Poláškovou. Hrát bude i Komorní orchestr P. J. Vejvanovského pod taktovkou Miloslava Bubeníčka. „Kostel sv. Mořice je překrásné a důstojné místo pro koncerty a program jsme pro publikum připravili pestrý a zajímavý,“ zve na čtvrteční koncert Nao. Soutěž je propagace českého jazyka Region (aku) - Svátek poezie, tak se jmenuje soutěž v uměleckém přednesu. V Domě kultury v Kroměříži proběhlo regionální kolo, kterého se zúčastnilo sedmnáct škol. Podstatou takových setkání je rozšiřování komunikačních dovedností. Děti si osvojují poezii a kultivují svůj jazykový projev. Soutěže se zúčastnily školy z Bystřice pod Hostýnem, Holešova, Hulína, Střílek, Slavkova pod Hostýnem a Kostelce u Holešova. Zájem škol však o soutěže tohoto druhu opadá, přednášejících neustále ubývá. Pokud školy nedokážou motivovat své žáky k tomu, aby se účastnili uměleckých přehlídek, kde dominuje mateřský jazyk, je to na pováženou. Regionální soutěže se zúčastnilo 93 dětí, což sice není málo, ale klesající trend je smutnou skutečností. Bigbít u Černého orla Kroměříž (aku) - Folimanka Blues ve svém názvu blues zmiňuje, ale ve skutečnosti se jedná o převážně přímočarý český bigbít. Muzikanti o sobě tvrdí, že kapela voní slzami a smrdí potem. Obojí je prý pravé. Výhodou českého bigbítu je, že pravost muziky nikdo moc neřeší, ale kdyby to udělal, našel by jistě hodně prvků, které už někdy někde slyšel. Ale zde se chce říct: No a co! Podstatou bigbítu je zábava, která rozparádí celou hospodu. Díky za kapelu, která dokáže být tvrdá, melodická a dovede lidi před sebou dvě či tři hodiny bavit. A to Folimanka Blues bezesporu umí. Pražáci zahráli v pátek restauraci Černý orel v Kroměříži. Sestava vznikla v roce 1993. Vše se tehdy urodilo v hlavě Ladislava Jakla. První čtyři roky jakoby se rozjížděli, ale v roce 1997 už hráli častěji. Mají za sebou tři alba. O tom prvém sami tvrdí, že písně dlouho visely ve vzduchu mezi pípou a Kapelník Melody Makers Petr Tichý. Koncert podpoří postižené Japonsko prohlídce minipivovaru si prozpěvoval jeden ze svých hitů: Takovou babu jsem vždycky chtěl, sladkou jako slad a hořkou jak chmel! Ladislav Jakl, tajemník prezidenta Václava Klause. „Je to i otázka rodin, pokud má dítě dobře recitovat, měli by tomu Soutěžilo se v pěti kategoriích, od nejmenších dětí až po starší žáky. Vítězové: Eliška Krybusová a Sára Šilhánková ze ZŠ Zachar, Jiří Cíha ze ZŠ Slovan, Jan Zvoníček z Gymnázia Kroměříž, Barbora Úlehlová z Církevní ZŠ. Všichni jsou to žáci kroměřížských škol. být nápomocni rodiče, děti musí hodně číst,“ povzdechla se vedoucí Marie Šerá. „Přednášet nechtějí hlavně kluci. Je jich málo. Dříve jich tu bývala i třetina, ale letos jich zase ubylo. Přitom když nahlédnete do výsledků, hoši, co zde byli, se umístili dost vysoko.“ Objevuje se i vlastní tvorba, bývá to zpestření. Soutěžící sahají k poezii, ale hodně se čte i běžný text. Práce s mateřským jazykem by měla být klíčovou náplní našeho školství. Svátek poezie je celostátní soutěží, je proto divné, že se mnohé školy takovým akcím vyhýbají. Mělo by jim jít o prestiž, ale na té asi spoustě ředitelů nezáleží. Grammy Award v Holešově Holešov (aku) - Efektní nástup na pódium holešovského New Drive Clubu měl americký hráč na foukací harmoniku Sugar Blue. Nejprve na sebe prvními tóny upoutala pozornost kapela a teprve po chvíli se ozvala harmonika. Obecenstvo se zvědavě otáčelo, odkud že to muzikant hraje. Držitel ceny Grammy Award začal svou produkci přímo u baru. Lidé tak mohli už na samotném začátku poplácat uznale po ramenou veselého chlapíka, který se při hraní prodíral zaplněným sálem ke svým spoluhráčům. Vlastním jménem James Whiting se narodil v New Yorku v Harlemu a hudebně ho ovlivnila vlastní rodina. V Česku není neznámým umělcem, známá je jeho fotografie z Lucerna music hall v Praze, kde vystoupil již v roce 1988. Muzikant přivezl do Holešova to, nač si zdejší publikum potrpí, tóny křišťálového blues. V pátek večer dostali posluchači lahodnou porci procítěné hudby, která zaujala i hvězdy typu Rolling Stones. Se Sugar Blue jsme připravili rozhovor. Muzikant si v něm postěžoval, že se doma v Americe nachladil. Chvílemi to bylo na zpěvu znát. Ale rudý ďáblík hrál s úžasným nasazením, které potvrzovalo jeho slova, že hudba je pro něj vším. Sugar Blue hraje na několika jejich deskách. Magické harmoniky si všiml i Bob Dylan, který také přizval muzikanta ke spolupráci. Tmavá pleť, červená košile a kožený pás na harmoniky dávaly bluesmanovi vzezření rudého ďáblíka. Humor z něj jen sršel a temperament se brzy přenesl do publika. V úvodu rozparádil přítomné rock and rollem, zahrál boogie, publikum nadšeně zajásalo při prvních tónech Gucci Gucci Man. Pak se mu asi zdáli lidi kolem ospalí, tak se sborově křičelo „blues time“. Na úplný závěr se charismatický muzikant sám postavil k mikrofonu a sólově vystřihl skladbu „Another Man Done Gone“, která je na Grammy oceněné kompilaci Blues Explosion Montreux. Holešov opět potvrdil, že umí vybrat umělce. Sugar Blue měl sice ve zpěvu místa, kterými se chlubit nemůže, byla tam i pasáž, která trhala uši, ale publikum si přišlo poslechnout především jeho nástroj. Sugar Blue je zkrátka Jimmy Hendrix foukací harmoniky.
Podobné dokumenty
Hoochie Coochie Band-1
písni "I´m The Good One". A na dotaz, zda nebudou muset příznivci kapely
opět tak dlouho čekat na další album, zní tradiční odpověď "Já myslím, že
to přežijou, pokud to teda přežijeme my, samozřejm...