TÉMA DENÍKU - Ortopedická protetika Frýdek
Transkript
TÉMA DENÍKU - Ortopedická protetika Frýdek
4 TÉMA deník pondělí 7. dubna 2014 TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * Protetici dokážou lidem změnit životy k lepšímu Protetici dnes umí věci dříve nemožné. Třeba oko tak věrné originálu, že čekáte na to, kdy mrkne. Téma IVA MUŠÁLKOVÁ Frýdek-Místek – Možná je míjíte a odvracíte od nich zrak. Jindy je mezi ostatními ani nezaregistrujete. Lidi, kteří vinou úrazu nebo nemoci přišli o nohu, část obličeje, ucho, prsty na rukou… Nebo se jim následkem některé z vrozených vad prostě vše nevyvi- nulo, jak mělo… Rozdíl mezi první a druhou větou se dá shrnout do několika slov – protéza, epitéza… prostě náhrada té části, která chybí… Deník měl možnost navštívit jedno z nejlepších pracovišť u nás, kde se náhrady pacientovi na míru vyrábějí. Ortopedickou protetiku ve Frýdku-Místku. Kromě špičkových materiálů, například silikonu, zde používají při výrobě náhrad také špičkové technologie – včetně 3D skenerů a 3D tiskárny. Aby finální výrobek byl co nejvěrnější té části těla, která chybí. „Je to týmová spolupráce – operatér, protetici, pacient a také jeho nejbližší příbuzní,“ říká jeden ze zakladatelů a také jednatel společnosti Ortopedická protetika Frýdek-Místek, Jiří Rosický. Se zdejší protetikou například spolupracují lékaři ostravské fakultní nemocnice. Deník nedávno informoval o u nás do té doby ojedinělém způsobu upevnění epitézy oka prostřednictvím titanových implantátů. Ty operatér zavede do kosti v okolí oka a na ně si pacient náhradu vybavenou speciálními magnety „připne“. Jde o mnohem jednodušší postup než při „klasickém“ každodenním lepení. Právě na tomto projektu obě pracoviště spolupracovala a zavedla jej do praxe. Kdo je potřebuje? JIŘÍ ROSICKÝ. Snímky: Deník/Pavel Sonnek Na frýdeckomísteckou protetiku se dostanou lidé s různými osudy a různými cestami. „Lidé po úrazu se u nás objeví až po operaci a přeléčení. Pokud jde o klienty s vrozenými vadami, obvykle si ten člověk vyhledá nás,“ vysvětluje Jiří Rosický. Od prvního setkání po finální epitézu nebo protézu může uplynout i několik týdnů. Záleží také na pacientovi, 3D SKENER je velký pomocník protetiků. z jaké vzdálenosti do Frýdku-Místku dojíždí a jak mu vyhovuje čas schůzek. A lidé sem jezdí z celé republiky i ze Slovenska. U nás totiž jde o jediné pracoviště, které náhrady vyrábí ze silikonu a s využitím moderních digitálních technologií. „První schůzka s pacientem je obvykle konzultační. Na ní se probírá to, jaké jsou možnosti řešení. V podstatě jsou tři. První je chirurgická rekonstrukce, kdy lékař může vymodelovat chybějící část těla třeba z kožního štěpu. Druhou možností je protéza nebo epitéza. Třetí, a možná Daniel Donoval: Našel jsem si ho na internetu IVA MUŠÁLKOVÁ Ostrava – Na čtrnáctiletém Danielu Donovalovi z Ostravy byste na první pohled nepoznali, že má nějaké starosti. Prostě obyčejný mladík s delšími zvlněnými vlasy, které v dnešní době také nikoho neudiví. Jenže on se chce ostříhat. „Daniel se ke mně dostal asi před půlrokem. Od narození mu chybí levý boltec. Měl tam jen nefunkční zbytek. Takže jsme se domluvili, že jej v první fázi odstraníme, zavedeme titanové implantáty a zvolíme epitézu, která na nich bude držet,“ popisuje přední plastický chirurg ostravské fakultní nemocnice Martin Paciorek. Právě on je spolu s Jiřím Rosickým z Ortopedické protetiky ve Frýdku-Místku spoluřešitelem grantového projektu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Aplikace digitálních technologií pro návrh, výrobu a hodnocení zakázkových ortotických a protetických pomůcek. Daniela jsme zastihli na protetice ve Frýdku-Místku, kde přijel i s doktorem Paciorkem a prarodiči, aby mu zde „vzali míru“ na nové ucho. Má tři měsíce po operaci, ránu PLASTICKÝ CHIRURG ostravské fakultní nemocnice Martin Paciorek s Danielem Donovalem. Foto: Deník/Pavel Sonnek zhojenou a v kosti nad uchem dva titanové čepy. „Našel jsem si to na internetu,“ odpovídá trochu ostý- chavě na dotaz, jak přišel na to, že bude svůj léta vlasy skrývaný handicap řešit. A hlavní motivace? „Chtěl bych se ne- Od motorů k protézám Nespokojenost s dosaženými výsledky jej stále popohání kupředu IVA MUŠÁLKOVÁ Frýdek-Místek - Jiří Rosický je původní profesí strojní inženýr. Přesto dnes dělá ve zcela jiném oboru. Ale jen na první pohled. „Protetika je obor zdravotně technický. Pokud jste technikem jako já, musíte se ty zdravotnické věci všechny doučit. Abych rozuměl lékaři, když mi pošle zprávu od pacienta, musím znát ta- ké základní anatomii. Prošel jsem rovněž dostupným vzděláním a jsem registrovaný ortotik-protetik,“ říká. Po revoluci dělal na vysoké škole. „Bavila mě tam ta technická část, vyvíjeli jsme třeba motory a takové věci. Ale chyběla mi návaznost na praxi,“ vzpomíná. Proto se rozhodl podnikat a začal obchodovat se zdravotnickými potřebami. „Pak jsme ale začali uvažovat: proč to dovážíme, když to jsme schopni vyrobit? Začali jsme s korzety na zlomené páteře, které se dodnes používají. A ortopedické vložky.“ Ale stále nebyl spokojen, vadilo mu, že nevidí, jak jeho pomůcky fungují v praxi. S kolegy zřídil klinické pracoviště, a tím se dostali k výrobě velkých protéz. A opět nespokojenost… chat ostříhat,“ přiznává. A taky spolužáci už jsou prý zvědaví, jak si bude ucho připínat. nejlepší způsob pro složitější případy, je kombinace obojího,“ popisuje. Rozhodnutí, kterou z možností si vybere, je na pacientovi. Včetně té čtvrté – nedělat nic. Kromě velkých protéz dolních a horních končetin zde dělají také epitézy. Tedy náhrady části obličeje – ucho, oko, nos, chybějící dolní čelist. Nebo třeba také prsty, celé nebo jejich části. V obličeji nejčastěji chybějící oko a okolní tkáně. „Téměř v devadesáti procentech jsou v tomto případě příčiny onkologické a jen deset procent vrozené,“ říká Jiří Rosický. Za léta praxe a setkávání se s pacienty již vypozoroval, že největším psychickým traumatem pro lidi nebývají velké amputace, ale právě ty malé. Třeba když chybí jeden nebo dva prsty… A je jedno, jestli správně „nenarostly“ nebo ten člověk o ně přišel. „Částečná ztráta ruky v podstatě znamená ztrátu celé končetiny. Lidé ji schovávají v kapse kalhot nebo za sebou. Jenom proto, že jim třeba chybí jen jeden prst. Ale na viditelném místě. V momentě, kdy mají navíc povolání, kde se hodně stýkají s lidmi a mají jim podat ruku, je to pro ně mnohem větší trauma, než kdyby jim chyběla noha,“ popisuje. U vrozených vad, se kterými lidé vyrůstají odmala, je podle něj situace jiná. Na ně si většinou lidé zvyknou. Ale kolem puberty se to začne měnit a oni si uvědomí, že v okolí stále budí nežádoucí pozornost a rozhodou se situaci řešit. Stejně jako Daniel…. „Často řešíme lidi v pubertě nebo ženy mezi 25 až 30 léty. Když se náhrada podaří, tak na nich úplně vidíte, jak se jim změnil život. Není to o tom, že se změnil jejich vzhled, ale také jejich vnitřní pocit, přibyla sebejistota. Celý život tím trpí a najednou mají to, po čem toužili, přestože ostatním lidem to nevadilo,“ dodává Jiří Rosický motivaci, která ho i jeho tým popohání stále kupředu. Jak se dělá ucho? Ostrava – Jsou dvě cesty, jak náhradu ucha vyrobit. Ručně – pak je to práce na týdny a výsledek, aby vypadalo přirozeně, nejistý. Nebo s pomocí špičkových digitálních technologií. I tak je to práce až na deset dní. „Výhodou je, že ucho je párový orgán. Na zdravé ucho mu naneseme silikonovou modelovací hmotu tak, aby zachytila nejen tvar, ale veškeré detaily – prokreslenou kůži, póry, drobné vrásky. Vzniklá forma se vylije sádrou a vyrobí se replika jeho ucha,“ popisuje Jiří Rosický postup, jak budou Danielovi připravovat nové ucho. „Toto ucho si trojrozměrně naskenujeme velice přesným optickým 3D skenerem do počítače a v počítači uděláme z pravého ucha levé,“ pokračuje. Jakmile je virtuální model hotový, pak 3D tiskárna vytiskne trojrozměrný model. U ucha tisk trvá asi dvě hodiny, výroba ručního modelu by zabrala nejmíň dva dny. A model levého ucha je hotový. „Aby to ve výsledku pěkně vypadalo, tak epitéza není jen o tvaru, ale i o barvě a anatomických detailech. Další krok je tedy ten, že si musíme vytvořit protikus – negativní formu a do té potom nanášíme probarvený silikon a v té formě ho „upečeme“.“ Vystihnout správnou barvu je hotová věda, protože lidská kůže není jen záležitostí jednoho odstínu. I zde pomůže technika – fotospektrometr, který změří odstín kůže a navrhne, jaké zvolit barevné pigmenty. Konečné barevné doladění se dělá ručně. Cena silikonového ucha – kolem 40 tisíc korun. U Daniela navíc dvě sady titanových čepů se speciálními magnety, každá po třiceti tisících…. K TÉMATU Protéza – náhrada jakékoli části těla, kromě estetického významu má i význam funkční. Nejčastěji je tento název spojován s náhradami končetin Epitéza – protéza, přichycená na měkké tkáně, která má zejména kosmetický význam. Většinou jde o náhrady chybějících částí obličeje. „Nelíbilo se nám, že nevypadají jako živé. Ve světě jsem viděl, že tam umí udělat ruku nebo nohu, která jako živá vypadá. Začal jsem se o to zajímat a zjistil, že u nás se to ale neučí. Pokud už to někdo uměl, musel se to naučit v zahraničí.“ A tak zajel tam, kde se to učí – do Virginie. „Tam to učí člověk, který dříve dě- lal pro CIA a vyráběl krytí pro agenty. Třeba jako když vidíte film Mission Impossible, kde si natahují umělý obličej, který je k nerozeznání od živého. Oni to mají na jedno použití – pro jeden film, našim klientům to musí vydržet dva roky…“ Oči, uši, nosy, části rukou, části nohou, prsty. Dělali i ce- lou dolní čelist, půl obličeje. Sen? „Kdybychom do toho vrátili část funkce. Třeba kdybychom do prstů dostali implantáty propojené na nervy, které přenášejí vzruch a do rukou vrátí cit,“ není stále spokojen. A to i přesto se frýdeckomístecká protetika dostala na špici v oboru. A to nejen u nás…. TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU *
Podobné dokumenty
TROCHA DÁVKY ,,CRACKU“ PŘED SILVESTREM
v pozdějším věku jsem přešel na klasickou kytaru. Z nynější kapely jsem znal jen Michala
Torhana- Trhač (kytara), který byl můj soused. Pořádal jednou akci a tam jsme potkali další
lidi, co měli ch...
KD Pačejov 15. prosince v 19 hod. učinkují žáci ZŠ Pačejov
Simona Panušková, Katka Vopalecká, Eliška Tauchenová
Gábina Bělochová + Tomáš Cihlář + sbor
Poslední let Petra Ginze
Deník, který si Petr psal ještě doma v Praze, se objevil záhadným způsobem šedesát let
po napsání. Nalezl jej jistý český občan v domě, který koupil a jenž kdysi patříval jednomu
z našich blízkých ...
Pentagram - Lectorium Rosicrucianum
nábožensky a vždy vsazeny do kul
turního kontextu. Je to jako u něja
kého provazu, který je spleten z ba
revných provázků, které se nejednou