Sládek Kořínek nesnáší napodobeniny piva
Transkript
Sládek Kořínek nesnáší napodobeniny piva
|profil| Sládek Kořínek nesnáší napodobeniny piva Přiznejme si, že je málo disciplín, ve kterých se můžeme pyšnit příslušností k absolutní světové špičce. Namátkou, několik sportů, sklářství. A samozřejmě v pití piva, protože v tom jsme podle posledních informací stanuli znovu na vrcholu pomyslné pyramidy. Svůj podíl na této skutečnosti má i živá legenda Pivovaru Náchod, obchodní sládek Pavel Kořínek. Jak se před časem v rozhovoru pro Playboy přiznala několikanásobná nejlepší výčepní Česka Klára Valuchová, je snazší uvařit dobré pivo než dobrou svíčkovou. Pavel Kořínek uznává, že zvládnout svíčkovou není jednoduché, ale pivo je svou náročností v oblasti technologií přece jen poněkud jinde. „Kdysi jsem si říkal, že bych mohl začít svoje vlastní pivo. Jednalo by se o zlaté pivo, tedy světlý ležák. Vždycky ale dojdu nakonec k tomu, že když ho nechci dělat doma na plotně, musel bych do toho investovat tak milion,“ říká Pavel Kořínek, muž, který má za sebou mimořádnou profesní kariéru. Jeho jméno je spojeno s nejsilnějšími českými pivy – 21% Rytířské a 24% Double, 16% Exkluzive. K tomu přičtěme pšeničné pivo Weizenbier, polotmavý ležák anglického typu English Pale i letošní novinku, polotmavé pivo anglo-amerického typu Indian Pale. A novinkám prý není konec. „Jsem přesvědčený, že se vždycky dá něco vymyslet. Kvůli tomu máme hlavu. Budoucnost naší branže je v nových věcech.“ Hned však dodává, že pokud chce někdo vyrobit klasické pivo v klasickém pivovaru v současné kvalitě, experimenty se nedoporučují. „Když začnete – což se v poslední době u některých pivovarů bohužel často děje kvůli snížení nákladů – něco z původní receptury vykrádat, je z toho napodobenina piva, což jako pivní staromilec nesnáším. Třeba když začnete do piva přidávat kukuřici.“ Praxi nelze nahradit Pavel Kořínek, mimo jiné v roce 2003 nejlepší sládek roku v Česku, patří do kategorie lidí takřka odkojených pěnivým mokem. Skvělé pivo vařila už paní matka, proto hovoří o pivu od maminky. Otec pro změnu pracoval jako sládek, rodina proto bydlela v několika pivovarech. „Když jsme byli v Chocni, byl to malý pivovar. Naproti byla sladovna, ve které jsem si hrál. Když táta někoho zpéroval za to, že něco neudělal správně, dali mi chlapi napít piva, abych to doma nějak vyřešil. Maminka mě pak naháněla, zatímco já někde polehával na hromadě. Babička potom říkala tátovi, že už nemá nosit pivo domů, kluk má dost,“ vzpomíná se smíchem. Do náchodského pivovaru nastoupil Pavel Kořínek po vyučení v Praze v roce 1970. Postupně prošel veškerá výrobní odděle88 „Když se v roce 2013 v Londýně vyhlašovaly ceny World Beer Awards, tedy jakési mistrovství světa v pivu, soutěžilo se ve čtyřech kategoriích. Napříč všemi kategoriemi bylo nakonec vyhlášeno jako nejlepší pivo světa právě pšeničné Primátor Weinzenbier z pivovaru Náchod,“ říká Pavel Kořínek s evidentním zadostiučiněním. „Docela by mě zajímalo, jak na to tenkrát reagoval ten bavorský sládek.“ ní, v roce 1975 se stal vedoucím výroby neboli sládkem. Od roku 2008 zastává post obchodního sládka. Proces postupného vývoje považuje ve své branži za základní předpoklad úspěchu. „Máme tady dva inženýry přes kvasné technologie. Šikovní kluci, ale každý z nich je na začátku teoretik,“ konstatuje. „Když k nám někdo přijde, musí udělat kolečko varna, spilka, sklep, stáčírna. Musí si prostě všechno osahat. To říkám při vědomí toho, že vzdělání v našem oboru je na vysoké úrovni. Praxi ale nejde ničím nahradit.“ Pivovar, který se nebojí Pivo vskutku světové Jak mi Pavel Kořínek dál vysvětluje, svět zná čtyři základní piva. Nejvíc se vaří české zlaté, takzvaný pilsner. Historicky prvním pivem je ale pivo bílé domácí, které se vaří nejvíc v Bavorsku, takzvaný weizenbier. A když se jednou sládek se svým kolegy dočetl, že roku 1851 mělo město Náchod vlastní pivovar, ve kterém se skladovala pšenice a vařilo bílé pivo, rozhodli se navázat na slavnou tradici. Vzhledem k tomu, že v Čechách se pšeničné pivo vaří ve čtyřech pivovarech, zatímco v Bavorsku jejich počet dosahuje takřka osmi set, rozhodli se vyjet do zahraničí. „Setkal jsem se s bavorským sládkem. Když jsem mu řekl, o co nám jde, odpověděl mi, že máme vařit to, co umíme, tedy moderní zlatý pils, protože historické pivo umějí jenom v Bavorsku,“ vysvětluje Pavel Kořínek. Jeho německý kolega mu navrhl, že by mohli z Česka do Bavorska vozit cisternou pils a zpátečním směrem weizenbier. „Jak jsem ho tak poslouchal, říkal jsem si v duchu, že si může vyprávět, co chce, ale my se stejně vrátíme k tradici. Dost podstatný problém ale spočíval v tom, že surovina pro každé pivo dělá tělo, ale originalitu chuti kvasinky. Každá kvasinka žije v určité oblasti, musíte ji dostat do pivovaru, což ale není zas tak jednoduché.“ Navíc je právě pšeničné pivo typické tím, že je do něj nezbytné dostat svrchní kvasinku, která mu dodá ovocnou vůni, hlavně banánu a hřebíčku. Jenže když se chce, všechno jde, a tak se správné kvasinky v tichosti ocitly v Náchodě, ve spolupráci s inženýry následoval proces archivace a přípravy. V roce 2003 tedy uvařili první várku weizenbieru, které tvoří v současnosti podstatnou část produkce pivovaru. A nejen to! TEXT Petr Bošnakov PFOTO radek padyásek Pivo versus svíčková Jak už bylo řečeno, pšeničným pivem putování autora nejlepšího piva světa 2013 po území starého kontinentu zdaleka neskončilo. Na řadu přišlo pivo Stout vařené z praženého sladu a ječmene, chmele, vody a svrchně kvasících kvasinek. „Jsme jediný pivovar v Česku, který se piva, jehož nejznámějším světovým představitelem je irský Guinness, nebál. Výsledkem byl náš Primátor Stout,“ říká Pavel Kořínek o výrobě sytě černého piva anglo-irského typu s chutí praženého ječmene, krémovou plností a smetanovou pěnou. Mimochodem, hodí se skvěle nejen k masům všeho druhu a plodům moře, ale také například k zapití čokoládových či ořechových moučníků. I v tomto průkopnickém počinu se sládek nebál o suroviny, ale o kvasinky. Zezačátku to byl nemalý problém, pak si ale pivní inženýři z Prahy založili vlastní firmu a vytvořili kvasinkovou banku. Po nich to udělal i Svaz pivovarů a sladoven. A tak v případě touhy po patřičných kvasinkách stačí zavolat do mikrobiologické banky. Další splněná výzva Před Pivovarem Náchod, potažmo před Pavlem Kořínkem, stála další výzva v podobě anglického piva ale, v Česku známého jako červené. „Kdybychom to zvládli, stali bychom se jediným pivovarem v Česku, který dokáže uvařit čtyři nejvařenější piva světa, tedy český ležák, anglický ale, německý weizenbier a anglo-irský stout,“ vysvětluje Pavel Kořínek. „Jsou to piva připravovaná z osmi originálních obilovin, tří druhů chmelů, vařená specifickými technologickými postupy a prokvášená čtyřmi druhy pivovarských kvasinek.“ 89 Výsledkem snažení je originální mok vyznačující se tmavou jantarovou barvou, bohatým chmelovým aroma a specifickou hořkou chutí po originálních anglických chmelech. Pivo zanechává na patře jemnou hořkou chuť. Kolečko světových piv vařených v náchodském pivovaru tak bylo zdárně ukončeno. „Takový úspěch v dnešní době, kdy jde bohužel o takzvaná ekonomická piva, pochopitelně potěší,“ konstatuje Pavel Kořínek spokojeně. „Proto si vážím lidí, jako je pan Bernard, který nemá problém přiznat, že pivům na rozdíl od marketingu nerozumí, je ale ochoten a schopen vytvořit svým lidem takové podmínky, aby mohli vařit dobré pivo.“ Za největší osobní majstrštyk považuje pšeničné pivo, následuje stout. „Když jsme začali dělat červené pivo, po světě se už vědělo, že umíme uvařit skoro všechno. U weizenbieru jsme dobyli nedobytnou bavorskou pevnost. A co se stoutu týká, jako vůbec první v Česku jsme začali vařit černé pivo z praženého ječmene. Byla to honička. Suroviny jsme sháněli v Rakousku, se speciálními kvasinkami nám pomohli inženýři z Prahy. Čím větší boj, tím větší radost z konečného výsledku.“ Pivo pro jazyk Pavel Kořínek přiznává profesní deformaci. Plně vychutnat si dokáže jen ta piva, jejichž recepturu zná. U nových se ale vždy po prvním doušku dostavuje nezbytnost chuťové analýzy. „Sice si pivo nakonec vychutnám, vždycky se ale snažím přijít na to, z jakých surovin bylo vyrobeno, říkám si, co asi sládek sypal do varny. A když mě hodně zaujme, začínám dumat nad tím, jestli bychom to nezvládli taky. Jiný už nebudu,“ přiznává se smíchem. Vzhledem k bohatým životním zkušenostem Pavel Kořínek tvrdí, že za komunistů brali soudruzi pivo jako ideální nástroj pro otupení revolučních nálad pracujícího lidu. Proto se točily až gigantické objemy jednoho typu piva. Dnes by se proto podle jeho názoru nemělo přihlížet k objemu, ale k chuťovému zážitku. „Prvním pivem byste měl zahnat žízeň. Díky tomu se dostaví zážitek a chuť na další. Pivo není o žaludku, ale o jazyku. Proto jsem toho nikdy až tak moc nevypil, vždycky jsem se snažil hledat něco nového. Myslím, že se mi to docela dařilo.“ b
Podobné dokumenty
PIVO DLE ZPŮSOBU KVAŠENÍ Iveta Hennetmairová
imobilizace (doslova „znehybnění“) kvasinek, které pak
nemohou produkovat etanol ve stejné míře jako při vaření
normálních piv, nebo konečně využití kvasinek speciálních,
které už samy o sobě vytvá...
Treasury Management Forum
finančních specialistů Treasury Management Foru (15.6.2010)
Věříme, že letošní fórum splnilo z partnerského hlediska Vaše očekávání a bylo pro Vaše zástupce
příjemně a efektivně stráveným časem. Zá...