Léčba střevními parazity

LISTY CYRILA HÖSCHLA
foto profimedia.cz
Záhadou zůstává, jak mohou střevní červíci
tak masívně ovlivňovat imunitní systém,
neboť jeho poruchy jsou tím, co je společné
alergiím, autismu, Crohnově chorobě
a dalším autoimunním nemocem.
náš IMUNITNÍ SYSTÉM POTŘEBUJE NEPŘÍTELE
Léčba střevními parazity
Paraziti nevyvolávají
u většiny lidí zrovna
příjemné pocity
a představa dlouhých
bílých červů či tasemnic
(tzv. helmintů)
uhnízděných v našem
střevě vyvede
z rovnováhy i silnější
povahy. Proto se lidstvo
na jejich vymýcení
soustředilo a ve většině
bohatých zemí, mezi
něž Česká republika
patří, byli prakticky
vyhubeni. Je možné
parazitologům a lékařům
poděkovat za dobře
odvedenou práci.
46 X REFLEX 03–12
Jenže každá mince má dvě
strany a pro vyhubení těchto pa­
razitů to platí dvojnásob. Je dobře
známo, jak v posledních deseti­
letích přibývají alergie zejména
u dětí, a vědci se shodují, že jedním
z důvodů tohoto prudkého nárůstu
je omezené vystavování vnějším
antigenům. Jinými slovy – děti (ze­
jména ty městské) si tolik nehrají
venku, půda se jim nikdy nedosta­
ne do úst, jejich záchod je skrz na­
skrz vydezinfikovaný a maminka
je příliš často myje řadou chemic­
kých prostředků. Ale nejsou to jen
alergie, jejichž nástup je nepře­
hlédnutelný. Roste výskyt i dalších
autoimunitních nemocí, jakými
jsou Crohnova choroba, ulceróz­
ní kolitida, roztroušená skleróza,
revmatoidní artritida, cukrovka 1.
typu, astma, či dokonce autismus.
Pozoruhodné však je, že v chudých
zemích zůstávají všechny tyto
choroby vzácné. Výborné pozo­
rovací schopnosti několika ame­
rických vědců a epidemiologické
a další studie posléze vedly k obje­
vu naprosto neočekávané souvis­
losti mezi nárůstem těchto chorob
a vyhubením helmintů.
EXPERIMENTÁLNÍ INFEKCE
Představa, že budeme pacienty lé­
čit vnášením parazitů do jejich
střev, ovšem nepatří mezi ty nej­
stravitelnější, což se projevilo de
facto stagnujícím prosazováním
těchto myšlenek ve zdravotnictví.
Zdá se, že infekce
helminty potlačuje
nežádoucí aktivaci
imunitního
systému, který se
občas „vyhecuje“
a začne útočit
na vlastní buňky.
Zatím se totiž nedaří nejen překo­
nat pověstný odpor k parazitům,
ale zejména obavy z jejich nekont­
rolovatelného šíření.
Jediné dvě klinické studie, jež
se odvážily testovat léčbu Crohno­
vy choroby a ulcerózní kolitidy
infikováním pacientů helminty,
byly provedena před několika lety
v americkém státě Iowa. Tým slo­
žený z vědců a lékařů použil va­
jíčka hlístice s českým jménem
tenkohlavec (Trichuris suis), která
je přirozeným parazitem prasat.
Přesto si zachoval schopnost se
v lidském střevě uchytit, avšak
nedokáže zde ukončit vývoj, čímž
odpadá závažný problém, jímž
je nebezpečí šíření tenkohlavce
na ostatní lidi. Ačkoli naprostá vět­
šina z více než dvou tuctů zúčast­
něných pacientů hlásila výrazné
zlepšení choroby, další studie se už
nerozjely a celá věc dost nepocho­
pitelně usnula.
Průlom nedávno způsobilo až
zcela nečekané vyléčení chlapce
z New Yorku. Jednalo se o velmi
silný a dlouholetý případ autis­
mu, při jehož léčení selhaly všech­
ny dostupné postupy a rodiče byli
zoufalí. Mimořádně zvídavý otec
se při cílevědomém studiu vědecké
literatury dočetl o výše zmíněné
studii a rovněž o možné souvislos­
ti mezi střevními helminty a tím­
to typem onemocnění. Rozhodl se
překonat všechny administrativ­
ní bariery i nezájem lékařů o ne­
obvyklou a potenciálně riskantní
léčbu a po letech snažení prosadil
řízené infikování svého syna vajíč­
ky již zmíněného tenkohlavce.
Jeho odvážné snaze výrazně
pomohlo, že vajíčka tohoto para­
zita se dají koupit od specializova­
né německé firmy, která jako by
na tento typ léčby přímo čekala.
Výsledky zcela předčily i nejop­
timističtější očekávání, jelikož
omezená infekce prasečím ten­
kohlavcem dospívajícího chlap­
ce prakticky vyléčila a umožnila
mu začít normální život. Každo­
pádně se nejedná o vyléčení tr­
valé a hoch musí v pravidelných
intervalech tato vajíčka, jež mi­
mochodem vůbec nejsou levná,
brát. Jenže právě takový úspěch,
zejména díky značné publicitě,
může znamenat onen toužebně
očekávaný průlom. Tím by byly
další experimentální infekce pa­
cientů tenkohlavci a podobnými
helminty, kteří sami o sobě způso­
bují minimální či žádné klinické
příznaky a nemohou se (snadno)
šířit v lidské populaci.
VĚDCI NA STOPĚ
Záhadou zůstává, jak mohou malí
střevní červíci tak masívně ovliv­
ňovat náš imunitní systém, ne­
boť právě jeho poruchy jsou tím,
co je společné alergiím, autismu,
Crohnově chorobě a dalším auto­
imunním nemocem. Je jisté, že
Vliv antikoncepce na chování
k r es b a m a r e k d o u š a
životní styl
CYRIL
HÖSCHL
psychiatr
a publicista
Dobrý den, pane doktore,
doufám, že můj dotaz nebude
směšný, ale zajímalo by mě, jaký
vliv má hormonální antikoncepce na chování a psychiku ženy?
Protože pozorováním okolí jsem
dospěla k názoru, že ženy, které
ji užívají, mají bouřlivější vztahy
nebo často střídají partnery a celkově jsou náladovější. Mohla by
zde existovat souvislost?
Děkuji za odpověď.
Bára Sommerová
Hormonální antikoncepce na chování a psychiku ženy nepochybně
vliv má, a to několikerým způsobem. Předně je to přímé hormonální působení, protože přirozené měsíční kolísání ženských
pohlavních hormonů je sice moderními kontra­ceptivy mnohdy
simulováno, ale je přece jenom
jiné. Některé typy antikoncepce
dokonce výrazné spády hormonálních hladin zmírňují. To mívá
na psychiku žen vesměs účinky po-
o jednoduché vysvětlení nepůjde,
ale vědci už jsou záhadě na stopě.
Zdá se, že infekce helminty potla­
čuje nežádoucí aktivaci našeho
imunitního systému, jenž se ob­
čas příliš „vyhecuje“ a začne útočit
na vlastní buňky, což vede k výše
uvedeným chorobám. Navíc žijeme
v prostředí plném syntetických
látek, z nichž řada k tomuto nežá­
zitivní. Často zmizí premenstruační
rozlady, může se zlepšit i výkonnost a spánek. Některé, zejména
starší typy antikoncepce však naopak někdy vedou cestou pozměněného metabolismu serotoninu
k depresím a bývalo u nich i vyšší
riziko sebevraždy. Druhý důležitý vliv na chování je psychologický. Omezení strachu z otěhotnění
skutečně může vést k větší nevázanosti v navazování sexuálních
kontaktů, a tím i k riziku všelijakých komplikací. Epidemiologické
práce z nedávné doby, například
z Afriky, ukazují mírnou korelaci
mezi nárůstem užívání antikoncepce a zvýšeným výskytem infek-
doucímu „hecování“ imunitního
systému patrně přispívá.
Jako parazitologovi mi vždy byl
téměř hysterický strach řady lidí
z parazitů záhadou. Mnozí z nás
jsou schopni se klidně denně řítit
stopadesátikilometrovou rychlos­
tí, ale představa, že bychom v sobě
nosili bílé slepé červíky, nás úplně
vykolejí. Doufejme, že jak lékaři,
Jaromír Jágr,
fanoušek Sport Magazínu
Jaroslav Holík
Hokejový velikán prožívá náročný zápas,
ve kterém nerozhodují góly. Vyhlášený bojovník
přišel o nohu, leží dlouhé dny v nemocnici
a poprvé v životě se ho zmocňují pochyby.
„Když je vám sedmdesát, mluví se o vůli jinak
než zamlada,“ říká v rozhovoru.
Čtěte už v pátek
ce HIV. Pokud jde o promiskuitu
a „bouřlivost“, je třeba různé postřehy interpretovat opatrně, protože je zde těžké rozhodnout, co je
příčinou a co následkem: je střídání partnerů mj. důsledkem užívání
antikoncepce, nebo naopak, ti, co
mají sklon k promiskuitě, mají také
sklon lépe se antikoncepčně zajišťovat? S kauzalitou je to v těchto
případech ošemetné, proto je třeba brát nalezené korelace s rezervou. Navíc v psychické re­aktivitě
na hormonální antikoncepci jsou
i mezi jednotlivci značné rozdíly,
takže co žena, to zkušenost.
Dotazy zasílejte
na [email protected]
tak pacienti tuto fobii překonají
a začnou využívat střevní helmin­
ty jako nečekané, ale možná velmi
užitečné pomocníky. Osobně navíc
doufám, že se dožiji doby, kdy se
bude stále narůstající obezita léčit
řízenými infekcemi tasemnic.
Julius Lukeš
autor je molekulární biolog
a parazitolog