Metoda EcoRivHab a zkušenosti s některými zahraničními

Metoda EcoRivHab a zkušenosti s některými zahraničními

Metoda EcoRivHab a zkušenosti
s některými zahraničními přístupy
RNDr. Milada Matoušková, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
Katedra fyzické geografie a geoekologie
[email protected]
Brno, 13.4. 2012
OSNOVA
Úvod do problematiky, přehled metod
 Metoda EcoRivHab
 Aplikace metody EcoRivHab
 Vybrané zahraniční přístupy, srovnávací analýza
 Moţnosti vyuţití v praxi

METODY HODNOCENÍ FYZICKÉHO HABITATU
VODNÍCH TOKŮ





Lampert a Sommer si kladou otázkou, zda je moţné na základě
ekologických principů ekosystémy hodnotit?, neboť je jejich hodnota
neurčitelná.
Moţnost hodnocení jim přiřazují aţ v nich vyvolané antropogenní
změny, které je moţno měřit, klasifikovat a hodnotit podle určitých
hodnotících měřítek (Lampert, Sommer, 1993).
Některé umělé antropogenní systémy mohou mít z pohledu určitých
hodnotících charakteristik, např. druhové bohatosti, vyšší hodnotu
neţ přírodní systémy.
Specifickým poţadavkem EC WFD a nezbytným předpokladem
hydromorfologického průzkumu je stanovení referenčních podmínek,
neboť od nich se odvíjí klasifikace dalších úrovní.
EN 14614 (2004) ČSN 14614 (2005) -standardní postup pro
zaznamenávání charakteristik říčních koryt, břehů, příbřeţních zón a
inundačních území. Poskytuje obecný rámec pro pouţívání různých
metod.
PŘEHLED VYBRANÝCH METOD













OTTO, A., LINNENWEBER, CH. (1994): Gewässerstrukturgütebestimmung an
Fliessgewässern II. und III. Ordnung. LAWA Rheinland-Pfalz.
NIEHOFF, N. (1996): Ökologische Bewertung der Fliessgewässerlandschaften.
Muhar et al. (1996, 1998) Ökomorphologische Gewässerbewertung
Agence de l´Eau & Ministère de l´Environnement (1998) Systéme d´Èvaluation de
la Qualité du Milieu Physique.
BARBOUR, T. (1999): Rapid Bioassessment Protocols For Use in Streams and
Wadeable Rivers.
LAWA-Field Survey (LAWA-FS) (LAWA 2000)
Fleischhacker, Kern (2002): LAWA-Overview Survey (LAWA-OS)
Environment Agency GB (2002): River habitat Survey, source NRA (RHS).
Matoušková, M. (1998, 2003, 2008): Ekohydromorfologický průzkum habitatu
vodních toků (EcoRivHab).
Šindlar, M. (1998, 2008): Metodika vyhodnocení aktuálního stavu hydromorfologie
vodních toků.
Demek, M. et al. (2006) Manuál pro hydromorfologické hodnocení vodních toků.
Langhammer, J. (2007, 2009) Hydroekologický monitoring vodních toků, HEM
....
ROZMANITOST




Značná různorodost dosavadních přístupů
K základním diferenciacím náleţí řád vodního toku, prostorový rozsah
průzkumu, vymezení jednotlivých zón, homogenita/heterogenita
úseků, charakter a počet monitorovaných parametrů a jejich systém
hodnocení.
? je moţné vyvinout jednotnou univerzální metodu, aplikovatelnou na
všechny kategorie vodních toků, či zohlednit hledisko řádovosti a
heterogenity vodních toků v závislosti na fyzickogeografických
charakteristikách zájmového povodí.
Hodnocení ekologického stavu drobných vodních toku je nutno zaloţit
na detailním terénním průzkumu, např. LAWA-FS, EcoRivHab, RHS.
Při vyhodnocení významných vodních toků je moţno vyuţít
distančních dat a jiţ existujících informací a podkladů a doplňkového
terénního průzkumu (LAWA-OS, QuaWaDis).
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY
Metoda
počet parametrů
EcoRivHab
RBP
31
10
LAWA-Field Survey LAWA-Overview Survey
25
monitorované
zóny
délka úseků
17
3
3
2
heterogenní heterogenní
3
homogenní
homogenní
počet bodů
5
20
7
5
počet tříd
5
4
7
5
ano
ano
ne
ne
hydromorfologii
ano
ne
ano
ano
sklonové poměry
ano
ano
ne
ne
jakost vody
důraz na
EKOHYDROMORFOLOGICKÝ PRŮZKUM
HABITATU VODNÍCH TOKŮ (EcoRivHab)


V rámci řešení projektu GAČR „Hodnocení ekohydrologického
stavu vodních toků v kontextu Rámcové směrnice ochrany vod
2000/60/EC― došlo k formulaci metody:
„Ekohydromorfologického hodnocení kvality habitatu vodních
toků― (EcoRivHab), která vychází z metody ekomorfologického
monitoringu drobných vodních toků jako podkladu pro
revitalizační opatření (Matoušková, 2003, 2004).
Úpravy z důvodu poţadavku splnění kritérií Rámcové směrnice
o vodní politice (EC, 2000),ČSN EN 14614, 2005) a zároveň
z důvodu moţnosti širší aplikace, tj. na vodní toky rozmanitých
řádů a v rozmanitých typech reliéfu.
MATOUŠKOVÁ, M. (2003): Ekohydrologický monitoring vodních toků jako podklad pro revitalizaci vodních ekosystémů.
Disertační práce. PřF UK v Praze, Praha, s. 219.
MATOUŠKOVÁ, M., (2004): Ecohydrological monitoring of the river habitat quality. Geografie 2, 109: s. 105-116.
CÍLE EcoRivHab




Identifikace úseků, které splňují tzv. dobrý ekologický stav,
zároveň nalezení silně antropogenně ovlivněných úseků
vodních toků, stejně tak jako nalezení lokalit s přírodním, či
přírodě blízkým fyzickým habitatem vodních ekosystémů.
Zahrnuje analýzu hydromorfologických charakteristik vodních
toků, stupně dynamiky proudění, jakosti povrchové vody,
stavu břehové vegetace, vyuţití ploch v příbřeţní zóně a nivě,
popř. dalších ekohydrologických charakteristik povodí.
Je zaloţena na potřebě definice referenčního stavu
(lokálního/regionálního)
Nástroj pro hodnocení stavu vodních toků v intra- a
extravilánech.
CHARAKTERISTIKA EcoRivHab
 Metoda EcoRivHab je zaloţena na terénním
mapování, kterému však předchází studium
dostupných databází, např. HEIS, předpokládá
se vyuţití mapových podkladů a
leteckých/satelitních snímků.
 Mapování je prováděno v délkově
heterogenních úsecích, které jsou kvalitativně
homogenní.
 Ekohydromorfologické zóny
 Průzkum se provádí od pramene k ústí,
hodnoceno celkově 31 parametrů.
 Sledované parametry jsou klasifikovány
pomocí bodů z intervalu <1-5>, bodové
vyhodnocení je zaloţeno na aditivním principu
(stejná váha parametrů, zón).
 5 jakostních tříd (I. – přírodní, aţ V. - velmi
silně modifikovaný stav).
MATOUŠKOVÁ, M. ed. (2008): Ekohydrologický monitoring
vodních toků v kontextu evropské Rámcové směrnice o
vodní politice 2000/60/ES. PřF UK v Praze, 209 s.
Hlavní parametry:
Dílčí stupeň hodnocení
I) Koryto toku
Morfologie a průběh trasy
Podélný profil toku
Příčný profil koryta
Struktury dna
Břehové struktury
Závěrečné vyhodnocení
Jakost povrchových vod
II) Doprovodné vegetační pásy
Přítomnost vegetačních pásů
VÝSLEDNÝ STAV
Charakter vegetace
Využití ploch vegetačních pásů
III) Údolní niva
Využití ploch v údolní nivě
Protipovodňová opatření
Retenční potenciál údolní nivy
IV) Povodí
Upravenost hydrografické sítě
Erozní ohrožení ploch
Land cover
Podíl odvodněných ploch
Přítomnost retenčních ploch
Ekologický potenciál půd
http://www.natur.cuni.cz/geografie/vyzkumny-zamer-geograficke-sekce/aktuality
DATOVÉ ZDROJE




Terénní mapování
Mapy
Liběchovka, GEODIS, Šípek 2006
 Staré mapové podklady (mapy Vojenského mapování, Stabilního
katastru)
 Topografické mapy 1:10000
 Základní vodohospodářské mapy 1:50000
 Digitální mapové podklady ZABAGED 1:10000, DMÚ 1:25000
 Letecké / satelitní snímky (GEODIS)
Hydrologický informační systém (HEIS)
Správci povodí, aj.
URČENÍ REFERENČNÍCH PODMÍNEK

Definice lokálního/regionalního referenčního stavu





Povodí Rolavy
Typ údolí, sklonové poměry
Stabilita příčného profilu
Variabilita podélného a příčného profilu
Diverzita mikrohabitatu
Charakter a struktura břehové vegetace, charakter a vyuţití příbřeţní
zóny a inundačního území
horní tok
střední tok
dolní tok
Foto: Lelut
ZPŮSOB HODNOCENÍ
1.2 stupeň zakřivení 
typ
Znač
meandrující
zákrutový,
větvený
zákrutový,
nevětvený
divočící
přímý
M
ZV
ZN
D
P
hodnocení u N, Ú,
ÚN
plně odpovídá danému
úseku vodního toku
1
mírně pozměněný
3
změněný, neodpovídá
danému úseku 5
MORFOLOGIE VODNIHO TOKU
kód úseku
délka
úseku
1.1 typ
říčního
údolí
typ
1
(XXX999)
31
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
ROL
001
002
003
004
005
006
007
008
009
010
011
012
013
014
015
016
017
018
délka
(m)
2327
569
1559
2023
816
1120
3045
655
538
1107
319
97
967
506
423
153
323
111
1.2 stupeň
1.3
zakřivení charakter
a tvar
koryta
1.5 propojení s
podz. v.
body (1-5)
body (1,3,5)
1
2
1
3
3
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
4
4
3
1
1
3
3
x
3
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
celkem
(oddil 1)
prumer
(oddil 1)
4
6
8
10
4
7
4
4
6
6
7
8
4
4
7
8
9
4
1,0
1,5
2,0
2,5
2,0
1,8
2,0
2,0
1,5
1,5
1,8
4,0
2,0
2,0
3,5
4,0
2,3
2,0
typ
(M,ZV,ZN,
(S,K,V,N,Ú, D,P) body
ÚN)
(1,3,5)
body (1-5)
U
N
U
N
V
N
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
V
1.4
zahloubení
ZN, 1
ZN, 2
ZN, 3
ZN, 3
ZN
ZN, 1
ZV/ZN
ZN
ZN
ZN
P
P
VN
ZN
ZN
P
ZN
ZN
1
1
1
1
1
1
1
1
3
3
4
5
1
1
4
4
5
1
3) Příčný profil
3.1 typ a stabilita profilu 
příčný profil
hodnocení
přírodní, přírodě blízký v rovnováze, stabilní
1
přir. profil, relativně stabilní, drobné projevy eroze
2
přir. erozní profil, nestabilní, nehrozí škody
3
upravený profil, stabilní, bez projevů eroze
3
upravený profil umělý, zahloubený, částečně zpev. břehy,
4
významné projevy boční a hloubkové eroze
velice silně zahloubený profil (uměle zpevněné břehy)
5
Pozn. záznam projevů nadměrné břehové a hloubkové eroze v mapě
3.4 dimenzování příčného profilu 
dimenzování
hodnocení
odpovídá charakteru odtoku
1
mírně naddimenzováno / poddimenzováno
3
výrazně naddimenzováno / poddimenzováno
5
Pozn. vztaženo na prům. šířku koryta vodního toku
3.3 variabilita šířek profilu 
3.2 střední hloubka profilu 
stupeň variability V, N, Ú, ÚN hodnocení
označení profilu
hloubka
vysoký kv>=1,5
1
mělký
 25 cm*
3
střední
kv1,2-1,5)
středně hluboký
25-75 cm *
nízký kv<1,2
5
hluboký
 75 cm *
Pozn. Tento parametr má pouze dokumentační charakter,
* stanovení jednotlivých hloubek, dle ref. stavu
Celkové hodnocení oddílu 3
4). Struktury dna
skupina
hodnota
4.1 typ substrátu dna 
4.2 úpravy dna 
3.1
Typ
označení
typ úpravy
 50 úseku
3.3
jílovitý
JI
žádná úprava
1
3.4
písčitý
PI
vložené jedn.volné kameny,
2
štěrkovitý
ST
vegetační materiály apod.
celkem
kamenitý (kameny, valouny)
KA
zpevnění kulatinou (dřevem)
2
arit. průměr
balvanitý (bloky, balvany)
BA
zpevnění lomovým kamenem
3
skalní
SK
(rovnanina)
bez přir. pokryvu
BP
vegetační tvárnice
4
aj.
AJ
beton. desky/ kamen. dlažba
4
překrytá přírodním substrátem
LB
PB
betonové desky/kamen. dlažba
5
Pozn. Tento parametr má pouze
1
1
bez překryt, souvislý beton
dokumentační charakter, uvádí se 1-2
1
1
jiný typ úpravy
dominantní typy
2
2
4.3 existence mikrohabitatů (diverzita substrátu, akumulace detritu, listí, mrtvé dřevo, aj.) 
3
3
stupeň výskytu u V, N, Ú, ÚN
hodnocení
4
4
vysoký
1
5
5
Celkové hodnocení oddílu 4
střední
3
skupina
hodnota
žádný, velmi malý
5
4.2
4.3
5) Břehové struktury
5.1 charakter vegetace břehů 
dominantní druh porostu
žádná z důvodu přírodních poměrů
mokřadní vegetace, byliny, trávy, K+S
byliny, trávy s jedním poten. přir. vegetačním patrem (K/S)
poten. nepřirozené S/K, invazní druhy, ruderální vegetace
ruderální vegetace s výskytem invazní druhy
žádná z důvodů úprav koryta, projevů boční eroze apod.
Vysvětlivky: K keřové patro, S stromové patro
5.2 struktura břehové vegetace (keřové a stromové patro) 
struktura vegetace
LB
PB
žádná z důvodu úpravy břehu
5
5
solitery (jednotlivé stromy/keře)
galeriový pás (výrazné zastínění toku)
galeriový pás (střídající se stromy LB a PB)
les
žádná z důvodu přírodních poměrů
4
3
2
1
1
4
3
2
1
1
5.4 pohyblivost břehů (hodnocení pouze u neopevněných koryt 
charakter pohyblivosti
hodnocení
velmi pohyblivé břehy s velkými souvislými nátržemi
5
pohyblivé břehy s nátržemi v části břehového svahu
4
mírně pohyblivé břehy s drobnými nátržemi v patách
3
svahu
nepohyblivé břehy se stabilizovanými nátržemi
2
stabilní břehy bez nátrží
1
5.3 technické úpravy břehů 
charakter úpravy
žádná
zatravnění, vrbové plůtky
zpevnění lomovým kamenem
(typ rovnanina, zához,
pohoz), přir. pro lokalitu
opevnění kulatinou,
haťoštěrkové válce
kámen nepřirozený pro
danou lokalitu, gabiony
vegetační tvárnice, PVC
materiály
kamenná/betonová dlažba na
sucho
kamenné/betonové zdivo,
souvislý beton
jiný typ úpravy
LB
50 
1
2
2
PB
50 
1
2
2
3
3
4
4
4
4
4
4
5
5
celkem
arit. průměr
Celkové hodnocení oddílu 5
skupina
hodnota
5.1 LB / PB
5.2
5.3 LB / PB
5.4
celkem
arit. průměr
Morfologie a průběh trasy
Typ říčního údolí
Stupeň zakřivení
Charakter a tvar koryta
Zahloubení koryta toku
Propojení s podzemní vodou
S
B (1,3,5)
B (1,2,3,4,5)
B (1,2,3,4,5)
B (1,3,5)
Indexu rozvinutí (meandrovosti toku) dle Klimazewského (1978)
Km=Lk/Lu, kde
Lk ........ délka koryta [m]
Lu ........ délka údolnice [m]
Km>1,5 meandrující koryto, Km<1,5 zákrutové koryto, Km=1 přímé koryto
Podélný profil
Přítomnost stupňů
Přítomnost erozních a akumulačních
tvarů
Charakter proudění
Variabilita hloubek
(riffles a pools)
Charakter odtoku
B (1,2,3,4,5)
B (1,3,5)
B (1,3,5)
B (1,2,3,4,5)
B (1,3,5)
Příčný profil
Typ a stabilita profilu
B (1,2,3,4,5)
Střední hloubka profilu
S
Variabilita šířek profilu
B (1,3,5)
Dimenzování profilu
B (1,3,5)
Struktury dna
Typ substrátu
Úprava dna
Existence mikrohabitatů
Kern, 1994
S
B (1,2,3,4,5)
B (1,3,5)
Břehové struktury
Charakter břehové vegetace
Struktura břehové vegetace
Technické úpravy břehů
Pohyblivost břehů
B (1,2,3,4,5)
B (1,2,3,4,5)
B (1,2,3,4,5)
B (1,2,3,4,5)
Jakost vody
Hydrochemické vlastnosti
Hydrobiologické vlastnosti
Výpusti do toku
Vegetace v korytě
B (1,2,3,4,5)
B (1,2,3,4,5)
S
S
Doprovodné vegetační pásy
(DVP, příbřežní zóna)
Přítomnost DVP
B (1,3,5)
Charakter vegetace B (1,2,3,4,5)
Využití ploch
B (1,2,3,4,5)
Údolní niva
Dominantní využití ploch
Přítomnost protipovodňových opatření
Retenční potenciál
B (1,2,3,4,5)
B (1,3,5)
B (1,3,5)
ŠÍPEK V., MATOUŠKOVÁ M., DVOŘÁK M. (2009): Comparative analysis of selected
hydromorphological assessment methods., Environ. Monit. Assess., 169, 309-319,
DOI: 10.1007/s10661-009-1172-6
ZÁJMOVÁ ÚZEMÍ
Bílina
Rakovnický
potok
Rolava
Liběchovka
Klíčava
Berounka
Křemelná
0
50
kilometers
100
Horní Blanice
POVODÍ KLÍČAVY - ECORIVHAB
Zastoupení ES koryt vodních toků v
povodí Klíčavy 2%
6%
38%
24%
I. ES
II. ES
III. ES
IV. ES
V. ES
30%
Zastoupení ES na jednotlivých tocích v povodí
Klíčavy
100%
V. ES
80%
IV. ES
60%
III. ES
40%
II. ES
20%
I. ES
0%
Klíčava
Zdroj: Terénní mapování, VÚV T.G.M
Lánský potok
První luh
Šilhánová, 2007
APLIKACE ECORIVHAB
1. ES
2. ES
3. ES
4. ES
5. ES
B ílin a
K o š ín s k ý b .
Catchment
R a k o v n ic k ý b .
K líč a v a
R o la v a
Liběchovka
Blanice
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ecohydromorphological status
MATOUŠKOVÁ M. (2008): Assessment of the river habitat quality within European Water Framework
Directive: Application to different catchments in Czechia, Geografie - Sborník ČGS 113, 223-36.
LAWA-FIELD SURVEY (LAWA, 2000)


Kontinuální terénní průzkum
25 parametrů, 6 skupinových parametrů, 3 zóny: koryto
(dno ), břeh a okolí toku
 Průběh trasy, podélný profil, struktury dna, příčný profil,





břehové struktury, charakter DVP, nivy)
Podklad topografické mapy (1:25,000), homogenní úseky
50—500 m, v závislosti na šířce koryta
Zahrnuje zónu údolní nivy do šířky 100 m (po obou březích)
Hierarchická struktura hodnocení parametrů
Relativně sloţitý bodový systém hodnocení, princip minima
Původní hodnocení a klasifikace do 7 jakostních tříd, které
byly agregovány do 5 tříd dle WFD (Raven et al., 2002)
ROLAVA - APLIKACE ECORIVHAB & LAWA-FS
100%
90%
Proportion of quality class
80%
70%
Class 5
Class 4
Class 3
Class 2
Class 1
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
LAWA-FS
EcoRivHab
Method
EcoRivHab
LAWA-FS
5 classes
Lelut, 2007
LAWA – OVERVIEW SURVEY
(FLEISCHHACKER, KERN, 2002)








17 parametrů, které jsou vymezovány v délkově homogenních úsecích
500 m nebo 1000 m.
9 základních charakteristik je sloučeno do 2 základních parametrů i)
dynamiky koryta a ii) dynamiky údolní nivy (LAWA, 2002; Kamp a kol.,
2005)
Charakteristiky jsou získány z interpretace současných leteckých
snímků (měřítka 1:5000 aţ 1:15000, které by neměly být starší neţ 5
let), starých leteckých snímků, map a současných topografických map
(měřítko 1:25000) a dalších tematických map.
Terénní průzkum pouze orientační
Důleţité jsou i informace od správců toku, kteří mohou poskytnout
informace o moţných rozlivech a umělých překáţkách
3 zóny: dno, břehy a okolí vodního toku. Rovněţ se zaměřuje na
antropogenní modifikaci koryta. Zóna okolí vodního toku je hodnocena
pomocí 4 parametrů.
Zdůrazňuje antropogenní modifikaci a uplatňuje tzv. princip minima při
bodovém hodnocení parametrů: stupeň zakřivení, stabilita dna, šířková
variabilita, úprava břehů a retenční schopnost nivy.
Pozn. u parametrů tykajících se dnových struktur, mrtvého dřeva a
břehového porostu byly v našem případě využity informace získané
z předchozího terénního průzkumu.
Aplikace LAWA-OS, Bílina
LAWA-OS
7,5 %
7,0 %
25,0 %
24,5 %
36,0 %
Matoušková, Dvořák, Kyselka (2010)
BÍLINA: SROVNÁVACÍ ANALÝZA ECORIVHAB X LAWA-OS




úseky výrazně antropogenně ovlivněné hodnotí LAWA-OS přísněji neţ
EcoRivHab
36 % V. třída LAWA-OS x 10 % EcoRivHab
odlišné intervalové rozpětí V. ES EcoRivHab, odlišné prostorové
vymezení zón, „pozitivní― vliv zázemí toku EcoRivHab
Preference negativních antropogenních struktur tzv. principu minima
(Kamp a kol., 2005)
90
80
Upper course
Midle course
Lower course
Total status
70
V. EC
60
km
50
IV. EC
40
III. EC
30
II. EC
20
I. EC
10
0
Ma
EcoRivHab LAWA - OS EcoRivHab LAWA - OS EcoRivHab LAWA - OS EcoRivHab LAWA - OS
LAWA-OS
EcoRivHab
Matoušková, M., Dvořák, M (2011): Assessment of physical habitat modification in the BílinaRiverBasin.
Limnetica, 30, 2, 293-306.
APLIKACE HEM
4,0 %
14,1 %
29,8 %
43,5 %
8,5 %
Matoušková, Dvořák, Kyselka (2010)
BÍLINA - SROVNÁVACÍ ANALÝZA ECORIVHAB X HEM
Kód
úseku
Délka
úseku
BIL001
BIL002
BIL007
BIL008
BIL015
BIL016
BIL017
BIL023
BIL024
BIL027
BIL030
BIL031
BIL034
BIL035
BIL038
BIL044
BIL045
BIL046
BIL053
BIL054
BIL057
BIL058
BIL061
BIL062
BIL067
BIL068
BIL074
0,308
0,402
0,300
0,711
0,580
0,536
0,624
0,694
0,314
0,492
0,686
0,611
0,891
0,430
0,289
0,380
0,337
0,630
0,940
0,719
0,472
0,691
0,619
0,593
0,508
0,534
0,800
Celkové hodnocení úseku
EcoRivHab
HEM
Průměr
Hodnocení
Průměr
Hodnocení
1,10
1,03
2,55
2,68
1,91
2,78
1,41
2,07
2,63
3,71
4,83
3,81
3,42
3,67
4,59
3,86
3,86
3,90
4,30
3,47
3,82
3,64
3,76
3,91
4,13
3,60
2,48
1
1
3
3
2
3
1
2
3
4
5
4
3
4
5
4
4
4
4
3
4
4
4
4
4
4
2
1,49
1,46
2,55
1,85
1,54
1,93
1,86
2,84
2,54
3,04
4,05
3,75
3,60
3,78
4,30
3,78
3,44
3,74
3,93
3,83
3,95
3,85
3,55
3,95
4,30
3,65
2,93
1
1
3
2
1
2
2
3
3
3
4
4
4
4
5
4
3
4
4
4
4
4
4
4
5
4
3
Kód
úseku
Délka
úseku
BIL075
BIL076
BIL080
BIL081
BIL082
BIL087
BIL088
BIL089
BIL091
BIL097
BIL099
BIL100
BIL101
BIL104
BIL105
BIL108
BIL109
BIL110
BIL115
BIL116
BIL117
BIL121
BIL126
BIL127
BIL132
BIL133
0,464
0,454
0,568
0,767
0,692
0,446
0,515
0,685
0,813
0,677
0,527
0,395
0,707
0,643
0,711
0,826
0,906
0,797
0,604
0,740
0,591
0,721
0,815
0,759
0,487
0,588
Celkové hodnocení úseku
EcoRivHab
HEM
Průměr
Hodnocení
Průměr
Hodnocení
2,67
3,45
4,75
4,37
4,25
3,35
3,43
3,89
2,81
3,03
2,17
2,09
3,66
3,95
4,07
2,75
2,39
4,13
4,26
2,91
3,91
3,56
4,30
4,01
4,62
4,86
3
3
5
4
4
3
3
4
3
3
2
2
4
4
4
3
2
4
4
3
4
4
4
4
5
5
3,11
3,44
4,40
4,40
4,25
3,73
3,70
3,78
3,31
2,75
2,45
2,15
3,20
3,31
2,96
2,39
2,24
3,08
3,64
2,99
3,26
3,56
4,08
3,96
3,91
4,33
3
3
5
5
4
4
4
4
3
3
2
2
3
3
3
2
2
3
4
3
3
4
4
4
4
5
Matoušková, Dvořák, Kyselka (2010)
RAPID BIOASESSMENT PROTOCOL (BARBOUR ET AL. 1999)








Komplexní metoda, součást rozsáhlého monitoringu
vodních toků zaměřeného na biologii (makrozoobentos a
ichtyofaunu), jehoţ součástí je hydromorfologický průzkum
Testován pouze hydromorfologický průzkum
Terénní průzkum, 10 hydromorfologických parametrů
Sklonové poměry: „low and high gradient streams―
20-ti bodový hodnotící systém, 4 jakostní třídy
4 třídy jakostí říčního habitatu
Rychlý hodnotící postup
Velká míra generalizace
LAWA-FS & ECORIVHAB & RBP
Dubá
Dubá
Zakšín
Zakšín
Deštná
Deštná
Medonosy
Medonosy
Chudolazy
Chudolazy
Vidim
Vidim
Tupadly
Tupadly
Želízy
Želízy
0
2,5
kilometers
5
Liběchov
Liběchov
ES I + II více neţ 80 %
ŠÍPEK V., MATOUŠKOVÁ M. and DVOŘÁK M. (2009): Comparative analysis of selected hydromorphological
assessment methods., Environ. Monit. Assess., 169, 309-319, DOI: 10.1007/s10661-009-1172-6
PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Aplikace LAWA-FS
100%
Proportion of quality classes
90%
80%
70%
Class 1
60%
Class 2
50%
Class 3
40%
Class 4
Class 5
30%
20%
10%
0%
upper
course
middle
course
Rolava
lower
course
upper
course
lower
course
Rote Weisseritz
upper
course
middle
course
lower
course
Wilde Weisseritz
Vereinigte
W.
WEISS A., MATOUŠKOVÁ M. and MATSCHULLAT J. (2008): Hydromorphological assessment within the EUWater Framework Directive trans-boundary cooperation and application to different water basins,
Hydrobiologia 603, 53-72.
MATOUŠKOVÁ M., WEISS A. and MATSCHULLAT J. (2010): Ecological survey of river habitat diversity: transboundary cooperation in the Ore Mountains (Krušné hory, Erzgebirge), Geografie - Sborník ČGS 113, 223-36.
NÁROČNOST APLIKACE ?
Method
EcoRivHab
RBP
LAWA-Field Survey
LAWA-Overview Survey
Comment
Time Demands
O
+
O
+ positive
Knowledge
Demands
+
O
O neutral
Data Demands
+
+
+
- negative
Generalization
+
+
-
HYDROMORFOLOGICKÝ PRŮZKUM A
REVITALIZACE VODNÍCH EKOSYSTÉMŮ



Předpokladem úspěšnosti
revitalizačního projektu je
terénní průzkum a analýza
výchozího stavu
revitalizovaného objektu
Pro zhodnocení diverzity
fyzického habitatu vodního toku
je moţno vyuţít i metod
hydromorfologického průzkumu
Aplikace v povodí Rakovnického
potoka, Rolavy, Slubice,
Sviňovického potoka
1
2
Rolava, Nová Role, Lelut, 2007
Lelut, J., Matoušková, M. (2008): Revitalizační opatření za účelem zlepšení habitatu vodních toků – modelová
studie z povodí Rolavy. In: Matoušková, M. (ed.) Ekohydrologický monitoring vodních toků, PřF UK, Praha, 209 s.
Šmerousová, K., Matoušková, M. (2011): Ekohydromorfologický průzkum vodních toků pomocí metod
EcoRivHab a HEM. Vodní hospodářství, 2011, 11, 409-414.
HS 1
POVODÍ SLUBICE (ŠMEROUSOVÁ, 2009)
SROVNÁNÍ VÝSTUPŮ MAPOVÁNÍ HEM A ECORIVHAB
liší se ve 20 % délky
HS 3 důraz na:
koryto toku (HEM)
x využití DVP a nivy
(EcoRivHab)
HS 2
HS 3
HS 1
HS 3
HS 3
HS 3
NÁVRH REVITALIZAČNÍCH OPATŘENÍ

Vytipováno 5 lokalit – posouzení potenciálních efektů - vybrány 2 lokality
na toku Slubice:
REV 1 (ř. km 0,000 – 1,237)
REV 2 (ř. km 4,632 – 5, 678)
REV 1
REV 2
Celkový ekomorfologický stav toků v povodí Slubice na základě metody EcoRivHab
– 5 lokalit potenciálně vhodných k revitalizaci (Zdroj: Terénní monitoring, DIBAVOD, ZM ČR )
Letecké snímky GEODIS
(Zdroj: www.mapy.cz)
HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI REVITALIZAČNÍCH OPATŘENÍ
jaro 2004
Příčný profil upraveného
koryta po r. 1970
jaro 2005
Revitalizace Sviňovického potoka
• Revitalizace 1.1 km délky toku v r. 2005
• Revitalizace koryta a obnova jeho přírodě blízké členitosti, retence
vody v krajině, zvýšení biodiverzity a zlepšení krajinného rázu.
• Odstranění betonového opevnění
• Vytvoření nového přírodě blízkého koryta, vloţení kamenných stupňů
(o max. výšce 30 cm) z důvodu zvýšení variability proudění a zvýšení
stability dna a břehů, doprovodná liniová vegetace
Kliment a kol. (2010)
ZÁVĚRY








Moţnost vytipování oblastí vhodných pro zvýšenou ochranu vodních
ekosystémů, návrh opatření pro dosaţení dobrého ekologického stavu.
Významné zohlednění širšího zázemí vodního toku.
Kvantifikace výsledků, potřeba vyuţití celé geodatabáze, aplikace
statistických metod.
Analyticko-syntetický přístup.
Metody zaloţené na detailním terénním průzkumu (EcoRivHab, LAWA-FS,
RHS) jsou vhodné pro hydromorfologický průzkum drobných a středně
velkých vodních toků.
V případě celoplošného průzkumu významných vodních toků je moţno vyuţít
méně detailních metod, optimální je kombinace distančních dat a terénního
průzkumu, např. QauWaDis (Bicanová, 2011), LAWA-OS(Fleischhacker, Kern
2002). Kvalita výstupů souvisí s aktuálností datových vstupů.
Výstupy mohou slouţit v praxi jako zdroj informací pro integrovanou ochranu
vodních ekosystémů a cílené plánování, návrhy a hodnocení úspěšnosti
revitalizačních opatření.
Nezbytná spolupráce se sousedními zeměmi.
DĚKUJI ZA POZORNOST
Poděkování za finanční podporu výzkumu patří GAČR 205/05/P102, MSM
0021620831 výzkumnému záměru geografické sekce PřF UK, MŢP SP/1b7/124/08
Velký dík patří všem studentům a kolegům PřF UK v Praze, kteří se zapojili do
výzkumu a našim zahraničním partnerům.