3/2007 1418 kB

1
2
L i l i á ř - informativní zájmový zpravodaj pěstitelů lilií specializované základní
organizace Českého zahrádkářského svazu MARTAGON Praha – číslo 3/2007
Složení výboru SZO ČZS MARTAGON
Předseda: Vratislav N o v á k , Hrdinova 2750, 196 00 Praha 9 – Čakovice
Telefon 266 312 080
Místopředseda: Ing. Jiří S v o b o d a , Evropská 92, 160 00 Praha 6
(zástupce MARTAGONU v Územním sdružení ČZS; vedení matriky – databáze
naší členské základny):
email: [email protected]
Jednatel: Jiří H l o u š e k , Pražská 998, 269 01 Rakovník
email: [email protected]
Hospodář, pokladník: Milan M i c h a l
Zapisovatel: RNDr. Tomáš S e h n o u t k a
Členové výboru:
RNDr. Karel V e r e š (člen komise specializovaných organizací a květinářské při
Republikové radě ČZS), email: [email protected]
Pavel P e t r l í k (burza semen)
Klubové výstavy: Jiří H l o u š e k , Jiří K o v á ř
Redaktor Liliáře; distribuce zpravodaje:
Jiří K o v á ř , Na Vyhlídce 624, 387 01 Volyně
[email protected]
www.martagon.cz
Internetové stránky organizace připravuje: Ing. Václav V i n č á l e k
email: [email protected]
Revizor: Ing. Roman K l í m a
3
Voňavá krása
Jana H o š k o v á
Voníš mi…
Má lilie.
Moje laskavá přítelkyně…
Vztáhni ke mně ruce!
Ta Tvá krása…
Rozbušilo se mi srdce!
Srdce mé,
tak přece není z kamene!
Dýchej se mnou!
Čarokrásný dive světa.
Lilie má…
Tvoje krása neodkvétá.
Lilie
Jana H o š k o v á
„Žízní hynu! Dešti pomoz!
Kdy mě svou vláhou přikryješ?“
„Kdo to prosí? Odkud voláš?“
„Tady dešti, tady! Tvoje lilie!
Květy moje barvy duhy, chřadnou…
A já prosím Tebe,
prosím dešti, prosím svorně,
pošli na mě kapky vody z nebe!
Odvděčím se, zamávám Ti!
Díky Tobě moje květinová duše vzkvétá,
já, lilie, potom budu krásná…
Jen pro Tebe rozehraji na svých květech
všechny barvy světa!“
Mladá autorka Jana Ho š k o v á se narodila v roce 1984 a žije v Protivíně.
Zde vznikaly její literární prvotiny – básničky, ale především povídky
publikované i v časopisech. Protože má v hlavě na tisíc námětů, ráda by v
budoucnu napsala knížku, např. pro děti.
Děkujeme zdvořile za obě básně, které vznikly v letošním roce 2007
speciálně pro náš zpravodaj Liliář.
4
Pozvánka
Podzimní členská schůze
se koná v sobotu
20. října 2007 v 9.00 hod.
v Krajinově posluchárně (2.patro) Přírodovědecké fakulty UK, Benátská
ul. č. 2 v Praze.
Doprava: Metro B, stanice Karlovo náměstí (výstup východem Na
Moráni), dále pěšky cca 5 minut směr Nusle. Nebo možno využít tramvaje č.18,
24 do stanice Botanická zahrada – Na Slupi.
Program:
Úvod, přivítání a informace o akcích letošního roku.
Zprávy z klubových výstav v Rakovníku a Volyni.
Vyhodnocení soutěží – předání cen.
Spolkové záležitosti, názor výboru na vydávání společného Liliářského
zpravodaje, seznámení s odpovědí adresovanou výboru LILIUM Brno.
Různé, návrhy, diskuze…
Odborná přednáška na téma „Bělostná lilie - Lilium candidum“ – lektor
Vratislav N o v á k (maxim. půl hod.)
Přestávka, tombola (nezapomeňte dotovat!)
Informace o internetové burze liliových cibulí.
Aukce vzácnějších cibulí lilií (platí obdobné podmínky jako v minulých letech
tj. od jedné odrůdy nabídněte nejvíce tři cibule, které zabalte jednotlivě do
průhledných plastikových sáčků, řádně je označte, připravte a odevzdejte
organizátorům seznam dodávaných odrůd s uvedením vyvolávací ceny. Dražené
cibule budou vystaveny, tudíž si je kupující předem prohlédnou. Dodavatelům
doporučujeme zvážit počet celkově dodaných kusů, aby aukce mohla mít hladký
průběh).
Promítání lilií (prosíme, přineste CD apod.)
Závěr
(připravil Vratislav N o v á k )
Všechny členy srdečně zveme a těšíme se na hojnou účast.
Výbor MARTAGONU
NEPŘEHLÉDNĚTE! NEZAPOMEŇTE! PŘIJĎTE!
5
Úvodník aneb slovo předsedy
Vratislav N o v á k
Vážení přátelé,
zdravím Vás a v době, kdy píši tento článek, nám již odkvétají na našich
zahrádkách jedny z posledních lilií. Rád bych závěrem sezóny poděkoval všem
liliářům, kteří se podíleli na zdárném průběhu našich letošních akcí. Také chci
poděkovat všem členům, kteří se zúčastnili různých zahrádkářských aktivit.
Před naší říjnovou schůzí bych Vás chtěl seznámit s návrhem naší
sesterské organizace LILIUM Brno na vydávání společného Liliáře resp.
společného Liliářského zpravodaje. Tato otázka se zdá na první pohled
jednoduchou, ale není tomu tak. Jeden časopis řízený dvěma organizacemi je
věc velmi nestandardní. Z pohledu své funkce cítím určitou odpovědnost za
výsledky jednání, které dosud proběhlo a nastínilo určité možnosti.
Plénum podzimní schůze bude seznámeno s odpovědí našeho výboru na
téma společného časopisu. Já osobně jsem již vyslechl mnoho názorů našich
členů a mohu říci, že ze strany MARTAGONU v minulosti již padly návrhy
např. na sjednocení obou organizací či pořádání společné liliářské aukce a
burzy. Nesetkalo se to však s pochopením.
Mrzí mne, že př. M i č u l k a , kterého bohužel osobně neznám, má
zdravotní problémy, pro které chce skončit s redaktorskou prací. Velice si tohoto
„pana liliáře“ vážím, neboť i já mu vděčím za mnohé překrásné lilie na své
zahrádce.
Závěrem bych chtěl říci, že se i s naším výborem vůbec nebráníme zájmu
LILIUM Brno na propojování našich sesterských organizací např. vstupováním
jejich členů do našich řad.
Rád bych popřál všem liliářům šťastnou ruku při výběru nových odrůd do
jejich zahrad a krásné nové semenáče v příštím roce.
Mé putování za liliemi v roce 2007
Jaromír R e z e k
( email: [email protected] )
Pod pojmem „Putování za liliemi“ si lze představit řadu možností. Někteří
si vzpomenou na skupinu několika „martagoňáků“ navštěvujících každoročně
přírodní lokality lilie zlatohlavé – osobně jsou mi tyto toulky velmi sympatické.
Putovat za liliemi můžeme k některému z kolegů, podívat se, jaké nové lilie mu
rostou na zahradě. Některým z nás není cizí vypravit se za liliemi na webové
stránky zahrádkářů či firem zabývajících se pěstováním a šlechtěním lilií.
6
Putovat za liliemi se dá také na některou z liliářských výstav nebo i do obchodu
s květinami.
I když se sem tam také podívám na internet, co je ve světě lilií nového,
přesto preferuji kontakt s živými liliemi na zahradách či výstavách. Letos
v červnu se mi naskytla možnost trumfnout martagoňáky a podívat se na
botanické lilie v jejich přirozených podmínkách, a to v italských Dolomitech.
Možná, že někteří o mně ví, že nejsem jen vášnivým liliářem, ale i
fotografem přírody – zejména krajiny. Každoročně vyjíždím jednou nebo
dvakrát za rok na týdenní fotografickou výpravu do hor, nejčastěji do
pohádkových Dolomit nebo švýcarských Alp. Většinou jezdím koncem srpna a
začátkem září, kdy je počasí v horách stálejší a je větší záruka kvalitního
fotografování. Hory jsou v té době vyprahlé, barva porostu (pokud nějaký je)
přechází do rezavých odstínů. Moc toho nekvete, spíše se setkáte s bílými
chomáčky chmýří odkvetlého suchopýru než s drobnými podzimními hořci.
Letos jsem udělal změnu a vyjel jsem do Dolomit již 10.června. Čekal
jsem s obavami, co mě na podhorských loukách čeká, neboť u nás bylo sucho a
horko. Ale v Itálii bylo vše jinak. Každý den pršelo. Ráno hezky, během
dopoledne přibývání mraků a odpoledne dešťové přeháňky a nějaká ta bouřka.
V noci většinou déšť, který do rána přestal. Tomu také odpovídala příroda, svěže
zelená a rozkvetlá. V travnatých porostech byly spousty hořců, upolínů, sasanek,
orchidejí a jiných lučních květin. Ve vyšších polohách začínaly kvést azalky a
ještě výše by si přišli na své skalničkáři
Lilie jsem objevil až třetí den, na jižním okraji masivu Catinaccio
(Rosengarten). Kdo by se tam náhodou vyskytl, upřesním to - druhá část trasy č.
552 při výstupu ze sedla Passo di Costalunga (Karerpas) na chatu Paolina.
Šlo o kolonii několika desítek rostlin martagonů. Do květu jim chybělo
několik týdnů, ve vrcholcích byly jen shluky maličkých poupátek. Všechny byly
v dobrém zdravotním stavu. Některé byly dost mohutné, mohly mít 10 až 20
květů (nešlo to spočítat) a výšku přes metr. Několika liliím chyběla horní
polovina, což jsem přičítal dvěma srnám, které jsem zahlédl o několik set metrů
níže (asi mají také rády lilie).
Takže kvetoucí martagony tam jsou k vidění asi až v polovině července.
To by také odpovídalo tomu, že jsem před dvěma roky našel kolem 20. července
martagony v plném květu v masivu Brenty, což je menší, západní část Dolomit.
Týž den jsem měl přece jen štěstí. Při cestě do Ziana di Fiemme, kde jsem
byl ubytován, jsem po pravé straně silnice zahlédl na mezích ve vysoké trávě
sem tam nějaké velké oranžovočervené květy. Hned druhý den brzo ráno před
snídaní jsem se to vypravil prozkoumat.
Po několika kilometrech po silnici na sever směrem na Predazzo jsem je
objevil. Poprvé jsem viděl ve své přirozeném prostředí Lilium bulbiferum. Lilie
rostly několik metrů od silnice, většinou na prudkých svazích ve vysoké trávě.
Nejčastěji jednotlivě, někdy v malých skupinkách o několika kusech krčící se ve
dvakrát vyšší trávě. Samozřejmě, že jsem po několika krocích travou mohl
7
kalhoty ždímat, goretexové boty však vodě bez problému odolaly. Odměnou mi
byl pohled na ohnivé květy královny alpské květeny. Lilie byly zdravé, vysoké
asi 70 cm s jedním až šesti květy. Pacibulky byly drobnější, světle zelené.
Kdyby takhle dobře rostly všechny lilie.
Na zpáteční cestě na snídani mně téměř uschly kalhoty a čekalo mě zde
ještě jedno příjemné překvapení. Na začátku Ziana di Fiemme vítá všechny
návštěvníky tabule s názvem a znakem obce a kromě toho mě současně uvítal i
znak a název obce mého rodiště – Nové Město na Moravě.
Na základě zjištění družby s mým rodištěm jsem u snídaně nárokoval
aspoň nějakou slevu za ubytování nebo stravu, ale neuspěl jsem. Uspěl ale
majitel hotelu, který mě dotlačil k tomu, že jsem mu zdarma nafotil relaxační
část hotelu do nějakého reklamního letáku.
V následujících dnech jsem ještě někde v travnatých loukách zahlédl
ojediněle kvetoucí lilie, ale už jich nebylo tolik.
V srpnu mě čeká ještě týden v okolí Matterhornu, ale tam už s liliemi moc
nepočítám. Snad aspoň počasí bude lepší…
Kromě „poflakování se“ po horách také každoročně absolvuji několik
výstav lilií, většinou jako vystavovatel. Je zajímavé sledovat různý přístup a
vývoj organizování liliářských výstav.
První výstavu jsem viděl asi před dvaceti lety v jízdárně valtického
zámku. V té době organizoval MARTAGON i LILIUM po jedné výstavě.
Časem přibyl počet výstav i míst, kde se lilie vystavují. Někdy jsou dokonce i
dvě nebo tři výstavy ve stejném termínu.
Škoda, že v republice neexistuje užší spolupráce mezi oběma liliářskými
organizacemi. Bylo by například velmi zajímavé uspořádat společnou výstavu –
třeba v Žirovnici, která se nachází uprostřed mezi Prahou a Brnem a disponuje
dostatečnými prostorami. Po účasti na letošních výstavách mě napadá ještě
jedna věc – porovnání pojetí způsobu výstav obou organizací. Škoda, že k tomu
nemůže dojít.
Ale nyní blíže k mé letošní výstavnické anabázi. Všechny letošní výstavy
poznamenaly vrtochy počasí více než jiné roky. Projevilo se to zejména
sortimentem. Vzhledem k brzkému nástupu kvetení byly na výstavách více jak
jindy, zastoupeny trubky, henryi hybridy a orienpety. Některé lodyhy nesly
neklamné známky poškození větrem či kroupami.
První výstava v mém liliářském kalendáři byl Hodonín v termínu 30.6. a
1.7.2007. Jednalo se již o šestý ročník, výstava vznikla jako náhrada tradičních
lednických výstav. Pořádá se pod hlavičkou LILIUM Brno, které výstavu dotuje
jedním tisícem korun na ceny. Bezprostředně ji organizuje paní Marie
K r e j č í ř o v á společně s několika našimi členkami z Hodonína a okolí. Hlavní
náplní výstavy jsou aranžmá s liliemi – a je opravdu na co se dívat.
Expozice je rozmístěna do dvou místností hodonínského městského úřadu.
Ta větší je sál o rozměrech asi 25 krát 50 m, mramor, sklo, dobré osvětlení.
8
Nejde o pravidelný obdélník a sál je navíc rozčleněn sloupovím a panely
s velkoformátovými fotografiemi lilií. Lilie jsou aranžovány v rozsáhlých
blocích za použití nápaditých konstrukcí i v menších celcích. Celý sál při
výstavě dělá dojem rozkvetlé členité zahrady, kde i po několikerém procházení
objevujete stále nové věci.
Vedlejší menší místnost o rozměrech asi 8 krát 15 m představuje
klasickou výstavu lilií, kde jsou vázy s liliemi, všechny jsou doplněny dalším
rostlinným materiálem. Vázy jsou umístěny na stolech s ubrusy, všechny
exponáty jsou označeny názvem lilie – jmenovky jsou napsány a tištěny přímo
na místě. Vystavovatelé mají všechny své lilie pohromadě, expozici mají
označenu svojí jmenovkou. I tato místnost je doplněna několika pěknými
aranžemi a fotografiemi lilií.
Soutěž aranžmá byla vypsána ve třech kategoriích, na hodnocení lilií se
podíleli v průběhu výstavy i sami návštěvníci. Celkem byla vyhodnocena necelá
dvacítka vystavených lilií a aranží. Samozřejmostí jsou diplomy s fotografií
vítězných exponátů.
Třetí, dosud nezmíněná místnost slouží organizátorům k odpočinku,
doplňování kalorií apod. Na žádné jiné výstavě nebývá tolik jídla a pití jako
v Hodoníně. Kdo doma nemáte co k jídlu, přijeďte příště vystavovat do
Hodonína... Proč myslíte, že tam také každý rok jezdím?
Obdivuji organizátorky jakou výstavu v podstatě ze svých prostředků
dovedou vytvořit, a že bez podpory výboru LILIUM Brno se vůbec do takové
akce pouští. Jsem zvědav jak dlouho jim vydrží trpělivost a elán pokračovat dále
ve výstavách pod hlavičkou LILIUM Brno.
Můj dojem z výstavy? Překrásná, oku lahodící, ale přepychovému
prostoru by slušelo více vystavovatelů a tedy více lilií. Snad si najde cestu do
Hodonína více liliářů.
MARTAGON Praha pořádá každoročně dvě výstavy, v Rakovníku a
Volyni. Obě mají stejnou podporu jejich výboru, na jejich organizaci je
plánovaný stejný rozpočet.
Výstava v Rakovníku byla letos o necelý týden později po výstavě
v Hodoníně a ve stejném termínu se konala výstava v Rožnově pod Radhoštěm,
kterou pořádá Valašské muzeum v přírodě spolu s LILIUM Brno.
Kam jet - jak se rozhodnout? Uvažoval jsem takto - jsem členem
organizací MARTAGON i LILIUM, v Rakovníku jsem již dlouho nebyl, na
jedné letošní výstavě LILIUM Brno jsem již byl (v Hodoníně), tak se podívám
do Rakovníka.
Výstava se konala již tradičně (bůhví pokolikáté) v kapli Rabasovy galerie
v termínu 6.-8.7.2007 pod šéfováním manželů H l o u š k o v ý c h .
Výstava se připravovala ve čtvrtek 5.7., ač z největší dálky přijel jsem tam
z Brna první – kolem desáté hodiny. Přípravy začaly, a tak jsem se decentně
připojil dovozem váz a stal jsem se vrchním nosičem vody. Přípravy se rychle
9
rozjely a zanedlouho byla kaple o velikosti asi 10 krát 15 metrů plná lilií,
aranžérského materiálu, váz, stolů, stojanů atd. Kaple mně připadá jako ideální
místnost pro výstavu lilií. Vysoká, chladná s množstvím příjemně rozptýleného
světla dopadajícího dovnitř vysokými okny i věžičkou nad místností. Krása lilií
umocněná honosným prostorem.
Kromě vlastní kaple jsou k výstavě využívány i prostory, kterými se do
kaple přichází.
V průběhu příprav jsem absolvoval i prohlídku zahrady rodiny
H l o u š k o v ý c h a ve skupině s dalšími liliáři jsme byli pozváni na prohlídku
místní botanické zahrady. Mezitím jsem pojedl a popil něco ze svých zásob, za
což jsem byl veřejně pranýřován paní H l o u š k o v o u .
Stejně jako v Hodoníně ani zde neumřete hlady nebo žízní. Ale já jsem
zvyklý se na mých cestách všemožně zabezpečit, tedy i jídlo a pití mám vždy s
sebou. Dokonce to došlo tak daleko, že jsem byl výše jmenovanou „obviněn“, že
si chvílemi chodím odskočit loknout si brněnského vzduchu, který jsem si
dovezl v autě. Ale opravdu to tak nebylo, vzduch v autě jsem při dlouhé jízdě
z Brna do Rakovníka průběžně obměňoval.
V přípravách na výstavu jsem byl uchvácen paní aranžérkou (pí
L a v i č k o v á – pozn. redakce). Abych to uvedl na pravou míru – mladá, velmi
sympatická profesionální aranžérka se zlatýma rukama. Strčíte před ni vázu
s jednou lilií a ona vám ji za minutu vrátí přetvořenou v malé originální
umělecké dílo. Neboli všechny vázy s liliemi jsou na výstavě překrásně
naaranžovány, (svou vlastní expozici známé dvojice vystavovatelů M.
S l a v í k o v á , J. K ř í ž si aranžovala zkušenou rukou pí S l a v í k o v á sama –
pozn. redakce). A věřte, vkusným aranžováním lilie se exponát zvedá hnedle o
dvě třídy výše.
Všechny exponáty jsou opatřeny rukou psanými jmenovkami s názvem
lilie a každý vystavovatel má své lilie pěkně pohromadě. K dokonalosti výstavy
mi chybí tištěné jmenovky.
Myslím, že u organizace pěkné výstavy jsou ruce a zkušenosti aranžéra
nezbytností. Nemůže se například stát případ, kdy ve váze o výšce 25 cm
balancuje lodyha nějakého aureliánu, která měří metr i více. Takový exponát
působí přinejmenším směšně.
Součástí výstavy byla i nezbytná soutěž, kde porota ocenila asi přes 40
exponátů a nezapomnělo se ani na tradiční anketu návštěvníků s výběrem
nejkrásnější lilie.
Večer se uskutečnilo jako vždy posezení s večeří v místní restauraci,
kterého jsem se bohužel nemohl zúčastnit. Domácí zvířectvo na mě čekalo a
dožadovalo se papání. Snad to příště vyjde a zůstanu i na noc.
Následující den (6.7.2007) jsem měl původně v úmyslu zavařovat
meruňky, ale shodou okolností z toho sešlo, a tak jsem odpoledne sedl do auta a
jel se podívat na výstavu do Rožnova pod Radhoštěm.
10
Výstava se konala od 4.července, stejně jako v Hodoníně šlo o šestý
ročník a byla to druhá výstava v nových prostorách. Podle propozic měla trvat
do 8.července, podle vyvěšených plakátů byl konec až 11.července.
Byl jsem hlavně zvědav jak výstava vypadá v nových prostorách. A zdali
došlo k nějakým změnám v organizaci a celkové koncepci této rožnovské
výstavy, na níž jsem dříve pravidelně jezdíval. Nová výstavní místnost je ve
druhém poschodí rekonstruované budovy zvané „Sušárna“. Jde o poměrně
velkou budovu, kde se v přízemí prodávají vstupenky pro celé rožnovské
muzeum. Dále jsou v budově i některé stálé expozice.
Když jsem stoupal po schodech do druhého poschodí, minul jsem několik
větších aranžovaných kytic velkoobchodu s květinami. Silná vůně byla jako
světlo majáku, neomylně mě dovedla k výstavní místnosti a najednou - šok. Byl
jsem zklamán.
Ale po pořádku. Představte si strohou bílou obdélníkovou místnost o
rozměrech asi 8 krát 15 metrů, podél delších stěn a prostředkem tři řady stejných
stolů hustě zarovnaných vázami s liliemi. V čele místnosti další lilie v několika
stupních tvoří další neproniknutelnou hradbu. K tomu silná vůně a vysoká
teplota.
Asi půl hodiny jsem bloumal mezi liliemi a dalšími – jak musím
podotknout - vesměs spokojenými návštěvníky, někdy jsem přece jen uviděl
jakési tápání a mírné rozpaky. Mezi vázami na jedné řadě stolů bylo plno
cedulek s uvedením: 1.cena, 2.cena, 3.cena. Nikde žádné jméno kdo jakou cenu
získal, proč tolik ocenění – nikde žádná zmínka o soutěžních kategoriích, nikde
seznam vystavovatelů. Jmenovky s názvy lilií byly napsány a vytištěny, ale u
několika desítek váz jmenovky chybí. Podivné uspořádání exponátů, podle
kterého se mnohdy nedá zjistit, kdo co vystavuje. Ještě, že ve většině lodyh vlají
visačky se jménem vystavovatele a s názvem lilie.
Některý vystavovatel strčil k lilii nějakou zeleň, jiný ne. O nějakém
aranžování se nedá vůbec mluvit, a asi by to v tak malém prostoru nebylo
možné. Krátce – hlavní problém tkví v tom, že je hodně lilií nacpáno v malé
místnosti.
Rožnovská výstava vynikla počtem vystavovatelů a lilií, množstvím
návštěvníků, ale také nedostatky v organizaci. Čím větší výstava a čím větší
soutěž, tím náročnější je organizace celé akce. Snad příště!
Určitě by výstavě prospěly větší prostory a dvě či tři aranžérky, které by
estetickou hodnotu výstavy posunuly o notný kus dopředu.
I přes uvedené nedostatky byli snad návštěvníci spokojeni, a to je hlavní.
Vypěstování kvalitních lilií na výstavu stojí mnoho času, práce a peněz. I
organizování samotné výstavy a soutěží stojí nemalé úsilí. Za to dík!
Při listování starými Liliářskými zprávami jsem narazil na řadu
zajímavých článků týkajících se výstav. Například B. K r á l , který již není mezi
námi, hodnotil úroveň výstav od jejich počátku do roku 1989 (Liliářské zprávy
číslo 3/1989). Například napsal: „Postupně se měnil i způsob vystavování,
11
exponáty byly aranžovány s vydatnou pomocí profesionálů nebo aranžérek
květin. Bývalo tomu tak v Lednici,….“, nebo: „Celkově možno říct, že úroveň
výstav, jednotlivých výpěstků i novošlechtění výrazně rostou.“
V případě Rožnovské výstavy mám dojem, že to bohužel neplatí!
Potvrzují to i postřehy Ing. B. M i č u l k y . K první rožnovské výstavě mimo jiné
uvedl, že: „Nadměrně přeplněný prostor nepůsobí tak účinně, i kdyby se
vystavovaly ty nejperfektnější lilie. Příjem lilií pro výstavu bude muset být
přísnější ….“.
Každoročně je mojí poslední výstavou Lysá nad Labem. Letos jsem
začátkem července svoji účast odřekl, protože vše vypadalo, že nebude co
vystavovat. V Rakovníku mě ale MUDr. K ř í ž přesvědčil, abych tam přece jen
jel, a tak jsem 11.července naložil dvě bedny orienpetů a cestou ještě u dálnice
přibral bednu lilií od Jendy K l e m e n t a .
Rozepisovat se o výstavě podobným způsobem jako o našich klubových
výstavách není vhodné. Výstavy jsou svým rozsahem a pojetím nesrovnatelné.
V Lysé nad Labem je výstava organizována ústředím Českého zahrádkářského
svazu s podstatně větším rozpočtem v rozsáhlých prostorách tamního výstaviště.
Již před příjezdem máte označen jmenovkou prostor pro vaši expozici.
Samozřejmostí je, že veškeré vázy s liliemi jsou aranžovány. K tomu je tam
několik desítek aranžérek. Jmenovky s názvy lilií jsou tištěny přímo na místě.
Letos přišli organizátoři s vylepšením (údajně odkoukaným od V. T y l e h o ),
každá jmenovka se vsunula do malého dřevěného stojánku. Tím se zamezilo
jejich padání nebo odfouknutí průvanem. Pro výstavu v Rakovníku a Hodonínu
tedy další námět pro vylepšení.
Po absolvování letošních výstav nezbývá, než se těšit na výstavy v příštím
roce. Rád bych absolvoval Hodonín, Rakovník, Žirovnici a Lysou nad Labem.
Uvidíme, jak to vyjde termínově.
Pokud čtenářům chybí v článku konkrétní údaje o výstavách,
předpokládám, že údaje o tom, kdo kde vystavoval, kolik bylo vystaveno lodyh,
kdo vyhrál soutěže apod. budou v jiných článcích (pozn. red. – zprávy z
letošních výstav budou uveřejněny v příštím Liliáři č. 4/2007). Já jsem jen
popsal své vlastní pocity po zhlédnutí čtyř letošních výstav.
Také se omlouvám, pokud jsem úplně správně neodhadl velikost
místností, ve kterých se vystavovalo. Původně jsem vůbec neměl v plánu psát
nějaký článek a tak na to, co jsem viděl a zažil při svých cestách za liliemi,
vzpomínám doma u počítače.
Lilie pod Poľanou
Karel V e r e š
V první polovině května t.r. jsem byl na desetidenní návštěvě bratra
Gabriela na Sliači. Bratři V e r e š o v é jsou kytičkáři, starší Jan byl jako já liliář,
12
mladší je kaktusář. V poměrně drsné zvolenské kotlině pěstuje především
mrazuvzdorné kaktusy snášející mrazy až -20 °C, vysévá semena, roubuje na
odolné podnože, píše články a napsal o mrazuvzdorných kaktusech pěknou
knihu.
Bratr se zmínil o tom, že zná člena MARTAGONU, pana Stanislava
B a r t u z Detvy, a že už sjednal návštěvu u něho. Zahrádkářská kolonie mající
asi 320 členů je na okraji Detvy na mírném západním svahu. Hned při vstupu
mne překvapila světlehnědá barva půdy. Jak mně bylo vysvětleno, jde
o rozpadlý jíl, jeho vrstva na tvrdém skalnatém podloží je max. 15cm! Dalším
překvapením bylo kromě pořádku na zahrádkách velmi málo vrátek
u jednotlivých zahrádek. Pan B a r t a na můj údiv odvětil, že kdyby se tam
někdo chtěl dostat, tak stejně může plot přeskočit, ale že mu dosud nikdo nic
neukradl.
Těch dalších překvapení byla potom celá řada. Opálený pan B a r t a ,
statný šedesátník, nám ochotně předváděl své výpěstky. Hned u vchodu jsem
téměř padl na kolena před velkým porostem Trillium grandiflora a to jsem ještě
neviděl var. cecile a luteum.
Vynechám popis skalky, ty vzácné rostliny neznám, ale jako příklad
uvedu, že jsem poprvé viděl pohromadě sedmnáct botanických česneků. Avšak
přišel jsem kvůli liliím.
Pan B a r t a má své lilie vysázené nikoli na souvislém záhonu, ale porůznu
mezi různými pereny a i pod několika málo stromy. Začnu popisem martagonů,
z nichž některé má i z vlastního výsevu. Ve skupině semenáčů už s nasazenými
poupaty byl jeden zaručeně L. m. var. album, ačkoli byl ze stejného výsevu.
Škoda, že neuvidím např. velkou skupinu L. m. var. cattaniae a zcela neobvykle
mohutný exemplář odrůdy CLAUDE SHRIDE.
Z dalších botanických druhů stojí za zaznamenání dvě lodyhy L. pumilum,
které jsou na místě už třetím rokem, dále L. cernuum i její var. flavum a pod
jedním keříkem i L. bulbiferum.
Asijské hybridy se zatím nemohly předvést, zato svou mohutností
dominoval už nyní exemplář LESLIE WOODRIFF a ani další orienpety se
nedaly přehlédnout.
Vrcholy některých lilií, především aureliánů byly poškozeny mrazy na
začátku května, zato všechny lilie dobře překonávají panující silné zimní mrazy
vyskytující se v této zvolenské kotlině.
Byl bych nerad, aby to vyznělo jako fráze, ale při pohledu na lilie pana
B a r t y jsem musel potlačit určitý závan závisti, protože já už žádné nemám.
Podstatnější však je cenný poznatek, že lilie se dají pěstovat i v drsnějších
podmínkách při odpovídající odborné péči .
Panu B a r t o v i přeji, aby se mu dařilo i ve šlechtitelské práci, za
pěstitelskou práci má už u mne jedničku s hvězdičkou.
13
Galerie liliářů – Jiří K o v á ř I I .
Václav V i n č á l e k
Dnešní rozhovor navazuje na část, která byla uveřejněna v loňském Liliáři
číslo 4. Tenkrát nám Jiří K o v á ř vyprávěl o své rodině, o liliářských začátcích i
o šlechtitelských úspěších. Dotkli jsme se také dění v MARTAGONU.
Vzhledem k rozsahu Galerie jsme museli rozhovor přerušit v okamžiku, kdy
přišlo na pořad téma o profesním zaměření Jiřího K o v á ř e . V dnešním
pokračování tedy začněme tam, kde jsme posledně skončili.
Když někdy sleduji počínání mladých hochů a dívek, tak v duchu
skládám hold každému pedagogovi, který je ochoten na sebe vzít úlohu
vzdělavatele. Musíte mít v sobě velkou dávku optimismu.
Po mnoho let se věnuji práci učitele ve výtvarném oboru v základní
umělecké škole. Tady se nejedná o klasickou školní docházku a výuku, nýbrž o
zájmovou činnost vybraných a talentovaných dětí a mládeže, jejichž oblibou je
vlastní výtvarná tvorba. Víte, kdysi se říkávalo, že žáci základních uměleckých
škol (dříve lidových škol umění – obory hudební, výtvarný, taneční, literárně
dramatický) jsou jaksi „lepší“ kultivovanější žáci, kteří mají o svůj obor
opravdový zájem a mají na to přirozené schopnosti předvést svůj výkon i na
veřejnosti. Doba, kterou nyní žijeme, se však výrazně změnila, a tak je kolikrát
zatěžko uvěřit, že by předcházející myšlenky mohly stále platit.
Přesto si myslím, že tento typ školství je velmi důležitý, protože hraje
nezanedbatelnou roli ve smysluplném využívání volného času dětí a mládeže.
A co se týká mého optimismu?
V současnosti se nemálo frekventuje citát od Alfonse B i e r s e , v němž
navíc možná leckdo objeví i humornou stránku věci: „Optimista je člověk, který
nemá dostatek informací“…
Mohl bych tady však jmenovat i řadu dalších bonmotů, aby to vypadalo,
že jsem životní optimista – např. „Nahlížej na život z té lepší stránky“, nebo
„Život je strašně krátký, aby byl člověk pesimista“…, ale znáte to… Život není
procházka růžovým sadem. A tak, žádné filozofování…Hlavně zdraví – a
k tomu ještě lilie, co víc si přát???
Patříte mezi malou skupinku našich členů, kteří pořádají každoroční
výlet do přírody za martagony. Považuji to za správný směr klubové činnosti.
Kdo z vás na myšlenku takových výprav přišel? Které lokality jste již navštívili?
A co chystáte pro příště?
Je to štěstí vědět, kde rostou martagony divoce v přírodě. To kouzlo tkví
v tom, mít možnost je tam zhlédnout v plném květu na vlastní oči.
14
Jedno japonské přísloví říká: „Lepší jednou vidět, než stokrát slyšet“. Náš
kolega liliář a specialista právě na martagony Ing. Petr Š r ů t k a v několika
uplynulých letech organizovával „pánské jízdy“ za martagony do přírody, na
něž jsme se moc těšili. Přípravě výletů věnoval velkou pozornost, vždy hledal a
konzultoval s námi optimální termín jejich kvetení, jenž bývá v jednotlivých
letech různý. Průběh cest s různými zážitky jsme se snažili zpočátku publikovat
i v Liliáři, kde si čtenáři mohli přečíst v jakých lokalitách jsme se přibližně
pohybovali. V minulých letech však byla naše společná každoroční kontinuita
výletů za martagony přerušena. Bohužel se tím k naší škodě ztratila i kontinuita
příspěvků, i když…
Naše cestování za martagony bylo míněno a realizováno s cílem poznat
vegetaci martagonů na jejich přirozených stanovištích a v dobrém úmyslu se
nezištně podělit o získané poznatky a zážitky s ostatními. Avšak v loňském roce
došlo na jedné námi obdivované lokalitě ke změnám, které nás nepříjemně
překvapily, a které se neslučují s našimi ideály milovníků martagonů. Nějací
neznámí návštěvníci se „postarali“ o naše roztrpčení! Proč se tak stalo? Co za
tím vězí? To mně není známo.
Naše cesty tedy bohužel nevyústily v žádnou ochranu zlatohlávků a ani
nepodpořily jejich setrvání a konzervaci ve stavu „status quo“ na místech, kde
rostou.
A tak nedovedu říci, kdy a kam se společně zase za martagony vypravíme
příště… Naše zážitky z těchto výprav však byly velmi příjemné a jistě máme
všichni na co vzpomínat.
Jste dlouholetým členem výboru MARTAGONU. Nedávno jste se uvolil
převzít po dr. V e r e š o v i redaktorství Liliáře. Jaké máte záměry co se týče
obsahu či formy Liliáře?
Ve výboru MARTAGONU pracuji od roku 1995. Na uvolněné místo
redaktora jsem měl jiné tipy z řad našich členů, ale tito liliáři nabídku dělat
redaktora odmítli. Přitom se jednalo o velice fundované liliáře, s nimiž se
počítalo… Protože mi činnost a další vývoj v MARTAGONU není lhostejný,
přislíbil jsem, že bych se redaktorské práce prozatím ujal, a tak jsem na tomto
poli začal sbírat zkušenosti. Bylo by ode mne velmi laciné, slibovat zde v duchu
známé pravdy „Slibem nezarmoutíš“, co vše bude ve zpravodaji publikováno.
Pro mne to především znamená, nutnost umět unést odpovědnost za včasnou
přípravu a distribuci každého čísla našim členům, což vpravdě znamená – buď
se o redigování pokusit a začít tuto práci pro náš klub vykonávat s jistou
dávkou stability či zodpovědnosti i do budoucna, nebo se mi nabízí druhá
eventualita – rovnou se na to „vykašlat“, nic nedělat (nebo resp. dělat, že se mne
to netýká) a mít klid v duchu hesla „Kdo nic nedělá, nic nezkazí“, a ať se postará
někdo jiný…
15
Také pozoruji určitou snahu po kritice publikovaného a také
nepublikovaného – tím myslím chybějícího. Pokud někdo něco v Liliáři
postrádá, nechť chybějící téma sám zpracuje k otištění a nečeká, že tak učiní
jiný. Vždyť Liliář je zpravodajem všech členů a ne pouze jenom výboru či
redaktora. Dodávání příspěvků k otištění je od každého člena velmi vítáno.
Liliáři by slušely ilustrace (tj. obrázky lilií a podobné zpestření), ale nejde
to hned – najednou. Velmi záleží na naší finanční situaci, co vše a v jakém
rozsahu klubová kapsa dovolí tisknout. Výhledově záleží i na tom, jaký bude
další zájem o „čtení“ a „obrázky“ v Liliáři u potenciálních nových (tedy
mladších) liliářů „odkojených“ Internetem, DVD a CD disky…
Vůbec bych nechtěl spekulovat o tom, že by náš „letitý“ Liliář byl v době
Internetu odsouzen k zániku. Je nutno si však uvědomit, že mladá generace na
Internetu „vyrůstá“ a hledá zde veškeré informace, na rozdíl od generace starší,
která obvykle nebývá s multimediální technikou spřátelena.
Předpokládám, že bych mohl zatím s pomocí kolegů zajišťovat i další
vydávání a distribuci našeho zpravodaje, jenž bude přinášet členům různé a
potřebné informace týkající se lilií včetně dění v MARTAGONU.
Poděkujme Jiřímu K o v á ř o v i za rozhovor, při kterém nás
seznámil s celou řadou svých zajímavých názorů a dal nahlédnout do kuchyně
redaktora Liliáře. Přejme si společně s ním, aby se mu v jeho nelehké
redaktorské i radostné šlechtitelské práci hodně dařilo.
Nebojte se pesticidů II.
Blahoslav V a j g e n t
Předpisy pro práci s pesticidy
Tyto předpisy hodnotí pesticidy podle toxicity (jedovatosti), která je též uvedena
na příbalových letácích. Uvádím zde tři možnosti:
a) bez označení – použití bez omezení
b) jedovaté – před použitím podléhají oznamovací povinnosti – (hygienik,
obecní úřad…)
c) velmi nebezpečně jedovaté – (nutná evidence, použití jen na povolení,
nejsou běžně dostupné, pracovat s nimi smí jen lidé se zkouškou odborné
způsobilosti…)
Při práci je dále nutné dodržovat vyhlášku o ochraně včel, ryb, zvěře a
vodních zdrojů. Nutno dodržovat pokyny a návod na etiketě každého
používaného přípravku.
Pro včely jedovaté: neošetřovat kvetoucí rostliny!
Pro včely škodlivé: ošetření je možné jen když včely nelétají (pozdě
večer…)
16
Pro včely neškodné: ošetření bez omezení, ale při dodržení koncentrace,
způsobu použití a ostatních pokynů.
Pro ryby jedovaté: nutné je dodržovat bezpečnostní pásmo ochrany
vodních ploch a toků. Zbylou kapalinu i vodu z výplachu je možno
vystříkat na ošetřenou plochu. Nikdy nelít do kanalizace ani potůčků.
Tyto přípravky jsou uváděny v Seznamu povolených přípravků v pásmech
ochrany vodních zdrojů.
Zásady při práci s pesticidy
Ochranné prostředky při postřiku malých ploch – ke krytí těla postačují
pokrývka hlavy, široké brýle, rouška přes nos a ústa, gumové rukavice, pracovní
plášť. Po práci je před vypráním omyjeme vodou.
Postřikovat za bezvětří, před každým postřikem si zjistit směr větru (třeba
pomocí zápalky nebo hrsti prachu), při slabém vánku postřikovat po větru
(„postupovat zády proti větru“), pozor na úlet postřiku! Při práci nejíst, nepít,
nekouřit (platí zvláště pro škodlivé a jedovaté přípravky), po práci se ihned
umýt. Dosti nebezpečný způsob zasažení (neuvažujeme-li přímé požití
pesticidu) je vdechnutí postřikového aerosolu, a zasažení očí. Proto se vyplatí
při práci s toxičtějšími přípravky chránit alespoň obličej.
Příprava postřikové kapaliny
Odvážené nebo odměřené množství pesticidu rozmícháme na hladkou
kaši (bez hrudek) a nejlépe přes husté sítko vlijeme do postřikovače (jemné
hrudky zanášejí trysku!), který je naplněn odměřeným množstvím vody
s neutrální reakcí. Nikdy nelijeme nebo nesypeme přípravek do prázdného
postřikovače (došlo by k nasátí koncentrovaného přípravku do soustavy, nejprve
byste stříkali koncentrovaným přípravkem a potom téměř čistou vodou)! Větší
množství hrudek na sítku rozetřeme a spláchneme trochou vody. Zvláštní postup
volíme při přípravě kombinovaného postřiku, kdy se některé pesticidy mohou
míchat. Celkové množství vody rozdělíme na stejné díly podle počtu míchaných
pesticidů a postupně mísíme. Zásadně nemícháme pesticidy v koncentrovaném
stavu! Postřik ihned použijeme.
Způsoby odměřování pesticidů
Mnohé pesticidy jsou v prodeji v semenářských obchodech a větších
drogeriích v drobném balení, např. na 10litrů postřiku. Horší je situace,
potřebujeme-li speciální postřik prodávaný jen ve větším balení – 50g, 100g i 1
litr či 1kg. Zde již potřebujeme odměrný válec pro kapalné pesticidy a citlivé
váhy pro práškové pesticidy; nebo si pomoci jinak. Jak? Čtěte dále!
Tekuté přípravky – není problém! Odměrný váleček lze koupit, nebo lze
použít jednorázovou injekční stříkačku 10 a 20ml, kterou nám váš praktický
lékař jistě ochotně daruje (po použití se vyhazují!) V některých přípravcích jsou
17
přibaleny kuželové plastikové odměrky vhodné pro tekutiny i prášky např. v 1kg
balení Kuprikolu.
Práškovité přípravky – zde již musíme improvizovat, ne každý má doma
citlivé kuchyňské mikrováhy dělené po 1g. Ale koupí se.
Další možnosti jsou:
a) lékárnické vážky (prodávané v obchodech s orientálními dárky, jsou
bez závaží)
b) „navažovací“ lžičky se stupnicí v gramech (před několika lety
prodávané v semenářských obchodech)
c) použít metodu sypké váhy, kdy předem zvážené množství vsypeme do
odměrného válečku a třikrát sklepneme; také můžeme o zvážení požádat i
známou v lékárně… Máme-li lékárnické vážky, ale bez závaží, lze místo
závaží použít vodu odměřenou injekční stříkačkou: 1ml = 1g. Nutno
pracovat rychle (odpar vody). Chyba při vážení je prakticky
bezvýznamná. Odměrný váleček si můžeme vyrobit i odříznutím dna
injekčních stříkaček u výtoku.
Získávání pesticidů
Otázka zní, kde získat v obchodech pesticidy, když jsou některé takřka
nedostupné nebo jsou jen ve velkém balení? Některé pesticidy (zvláště ty více
jedovaté) distributoři v malém balení nedodávají. Co tedy máme dělat, není-li
požadovaný pesticid pro naši potřebu na trhu? Uvedu příklad - já potřebuji
herbicid Focus, jenž je účinný proti bérovité rosičce krvavé zamořující písčité
půdy v Polabí i jinde. V maloprodeji není. Máme několik alternativních
možností, např. spojit síly a prosadit i menší balení u distributorů; koupit u
distributora větší balení a rozdělit se; získat jej od zemědělského družstva či
většího zemědělce, popřípadě využít známého ve firmě zabývající se tímto
sortimentem…
Burza liliových cibulí 2007
Václav V i n č á l e k
V letoším roce znovu pořádáme populární burzu liliových cibulí, ve které
členové MARTAGONU mohou nabízet ostatním své přebytky cibulí a obráceně
– nakoupit cibule od jiných. V loňském roce se tato akce setkala mezi pěstiteli
lilií s velkým zájmem.
Pokud máte zájem nabídnout své cibule do burzy, zašlete jejich seznam
nejpozději do 20. září 2007 buď e-mailem na adresu [email protected] a
nebo poštou na adresu Věra Semeráková, Španielova 1279, 163 00 Praha 6.
V seznamu uveďte pro každou odrůdu jméno odrůdy, skupinu podle
zahradnického třídění, počet nabízených cibulí a požadovanou cenu za jednu
cibuli.
18
-
Seznam sestavený z Vašich nabídek uveřejníme na internetových
stránkách v rubrice "Rostliny pro Vaši zahradu - cibule lilií". Seznam budeme
postupně do 22. září 2007 rozšiřovat tak, jak budou docházet Vaše nabídky.
Zájemci o cibule si ze seznamu v rubrice "Rostliny pro Vaši zahradu cibule lilií" vyberou ty odrůdy, které si chtějí koupit. Jejich seznam pošlou buď
na shora uvedenou internetovou adresu nebo na adresu Věry Semerákové
nejpozději do 10. října 2007.
Ukončení burzy plánujeme na 20. října 2007. Do té doby rozešleme
zájemcům všechny cibule, které si objednali a které dodavatelé do burzy
skutečně dodali. Cibule rozešleme poštou na dobírku a nebo je připravíme k
převzetí na podzimní schůzi SZO MARTAGON. Ta se koná právě v uvedené
datum, tj. 20. října 2007.
Plné znění pravidel burzy je uveřejněno na internetových stránkách
MARTAGONU. Zde uvádíme části nejzajímavější:
pěstitelé mohou nabídnout do burzy cibule lilií bez omezení sortimentu a počtu
nabízených cibulí,
k cenám požadovaným dodavatelem bude připočtena částka na krytí režijních
nákladů burzy a na podporu činnosti internetových stránek MARTAGON,
shromážděné požadavky organizátoři burzy utřídí a vyzvou pěstitele k dodávce
objednaných cibulí,
zájemcům budou dodány cibule za zveřejněnou cenu zvýšenou o balné a
poštovné. Při osobním odběru nebude poštovné účtováno,
dodavatelům budou cibule proplaceny po zaplacení cibulí ze strany odběratelů.
Těšíme se na Vaše nabídky a následně na Vaše objednávky.
O internetových stránkách SZO MARTAGON
Václav V i n č á l e k
Následující řádky jsou určeny především těm, kteří nemají možnost si
sami prohlédnout internetové stránky MARTAGONU. Uvádíme zde přehled
nejdůležitějších doplňků, které se za letošní rok na stránkách SZO
MARTAGON objevily.
Nejrozsáhlejší rozšíření doznal oddíl „Fotogalerie“. Do části autorských
souborů byly v roce 2007 zařazeny rubriky:
- Z historického archivu Vratislava N o v á k a
- Joe H o e l l poslal lilie z Tasmanie 2006
- Joe H o e l l poslal další lilie z Tasmanie 2006
- Lilium pyrenaicum od Alexandra K ř e m e n a
- Sbírka lilií Pražské botanické zahrady
- Ve skleníku Tomáše S e h n o u t k y
- Na zahradě u Václava J o š t a
19
Spolkové soubory byly v roce 2007 rozšířeny o rubriky:
- Orchideje v Pražské botanické zahradě
- Výstava na zámku v Brodku u Prostějova
- Na a po jarní schůzi SZO Martagonu
- Exkurze do Arboreta v Kostelci nad Černými lesy
- 20. jubilejní výstava lilií v Rakovníku
- V botanické zahradě Liberec
- V Botanické zahradě Olomouc
- Výstava Květin Volyně 2007
Celkově do Fotogalerie přibylo letos více než 600 fotografií a obrazový
materiál v této rubrice dnes čítá přes 3300 snímků.
V polovině srpna 2007 byla oživena rubrika „Burza liliových cibulí“. Do
burzy můžete nabídnout své přebytky a naopak v ní nakoupit cibule nabízených
odrůd. Více podrobností o probíhající burze 2007 naleznete na jiném místě
tohoto čísla Liliáře.
Průběžně byla aktualizována rubrika „Přehled akcí“, ve které byly vedle
akcí pořádaných přímo naší organizací oznamovány akce Pražské botanické
zahrady a mnohé další z řady míst po celé republice.
S potěšením můžeme konstatovat, že zájem o naše internetové stránky
stoupá. Do poloviny srpna 2007 přesáhnul počet návštěvníků číslo 5200. Dá se
říci, že mezi návštěvníky je hodně a pravděpodobně i převaha nečlenů naší
organizace. To by mělo být signálem pro výbor, aby více využil internetové
stránky k propagaci MARTAGONU. Bohužel rubriky, které by k takovému
účelu měly sloužit především ( O liliích, Časopis Liliář, Informace o
uskutečněných akcích ) se v uplynulém období prakticky nezměnily.
Bez odezvy zůstala i naše nabídka moravským liliářům na spolupráci při
tvorbě a naplňování internetových stránek. Vzhledem ke snahám některých
vedoucích představitelů z LILIUM Brno sloučit náš tištěný Liliář s brněnskými
Liliářskými zprávami je ignorování naší nabídky bezesporu pozoruhodné.
Botanické lilie 50.
Karel V e r e š
L. nanum KLOTSCH a GARCKE, 1862.
Původní rozšíření: Himálaj, Tibet, Bhútán, čínské provincie Sečuan a Yunnan, v
nadmořských výškách 2750 – 5800 m (!) na vlhčích lokalitách mezi nízkými
rododendrony, na březích potoků a pod.
Květy: Malé, převislé zvonky, tepaly cca 40 mm, barva krémová, nebo světle
lila s purpurovými tečkami.
Lodyha: 8-40 cm.
20
Listy: Úzké, bradavčité 150 x 7 mm, ve spodní části menší, nepravidelně
uspořádané.
Cibule: Barva je bělavá, výška 40 mm, šířka 20 mm, šupiny jsou špičaté.
Klíčení: Je rychlé, epigeické.
Poznámky: Tato bezesporu liliová rarita s ohledem na celkový habitus i tvar
květu byla v různých obdobích řazena např. do rodu Nomocharis jako
Nomocharis nana, nebo také mezi Fritilaria.
Pěstování se doporučuje jen zkušeným zahradníkům v mírně kyselé
půdě, nejlepší je přímý výsev na místo, přesazování je ztrátové. Křížení nebylo
popsáno.
Literatura: Growing Lilies, Derek F o x , str. 160-162, Nakl. Croom Helm, Die
neuen Lilien, Carl F e l d m a i e r , str. 161, Nakl. Eugen Ulmer
Hybridní lilie 50.
Karel V e r e š
'Northern Carillon' VIII.
Rodičovství: Křížení 'Starburst Sensation' x 'Moonlight' uskutečnili r. 1982 L.
M. C o l l i c u t a W. G. R o n a l d , pojmenování a introdukce Morden Research
Centre r. 1996, registrace 1997.
Lodyha: 140 – 160 cm, tmavě zelená, pevná.
Listy: 140 x 20 mm, tmavě zelené, rozložené na lodyze střídavě.
Květy: Trubkovité, průměr 170 mm, petaly 100 x 60 mm. Rub květů je
purpurový přecházející ke špičkám do běla. Vnitřkem květů převládá ostře
purpurová barva na dvou třetinách petalů, jedna třetina ke špičce je bílá.
Nektarie jsou hnědě purpurové, hrdlo tvoří zelená hvězda. Tyčinky jsou světle
zelené, blizna , čnělka výrazně oranžová. Pyl je hnědý.
Počet květů 10 až 15.
Poznámky: Dosud panuje názorová neshoda zda NC je synonymum pro 'Silk
Road', není shoda ani v tom zda je triploidní a fertilní. V každém případě jsem
malou cibulku tohoto orienpetu SR brzy po jejím uvedení na trh dostal od pana
H o e l l a a úspěšně jsem ji také vystavoval. Dá se také opylovat tetra trubkami i
když tvorba semen je malá. „Proti gustu žádný disputát“, já považuji NC, resp.
SR za jeden z nejlepších orienpetů, to co ji chybí v mohutnosti proti 'Leslie
Woodriff' vynahradí svou krásou.
Je třeba také uvést, že ze stejného křížení stejných rodičů pochází i odrůda
'Northern Sensation', též je od těchto šlechtitelů. Celkový hábit je podobný.
Literatura: ILR, dodatek č.16, str. 30-31.
21
Z naší organizace
Dlouholetý člen MARTAGONU přítel Josef L i t n e r z Rychvaldu –
Podlesí, který v srpnu letošního roku, oslavil své 86. narozeniny, nám sděluje, že
ukončuje členství v naší organizaci. Léta přibyla, ohlásilo se stáří a liliaření už
ho zmáhá.
Rád by poděkoval za vše dobré, co kolem lilií prožil a zejména děkuje za
pravidelné zasílání zpravodaje Liliář. Mladším liliářům přeje mnoho elánu a
radosti z květů. Organizaci MARTAGON, v níž byl členem od roku 1969 (!!!)
plných 38 let, přeje další rozkvět.
My příteli L i t n e r o v i popřejme hlavně zdraví a pohodu s poděkováním
za letitou věrnost našim klubovým barvám.
Oznámení
Publikace Odrůdy lilií 4
Specializovaná organizace LILIUM Brno zašle nově vydanou publikaci
autora Ing. Břetislava M i č u l k y Odrůdy lilií pěstované u nás - 4 s 288
barevnými obrázky za 85 Kč + 20 Kč poštovného a balného. Obnos 105 Kč
zašlete předem na adresu: Helena B r a u n o v á , U Kapličky č.21, 683 01
Rousínov. K dispozici je ještě část 3 za 80 Kč a část 2 za 70 Kč.
Zajímavosti
Jiří K o v á ř
Výraz LILIE a podobná hesla – pro luštitele křížovek.
lilie, botan. – Lilium (Lilium)
lilie, nářeč. – leluje
lilie, zastar. – lilium
liliokvětá africká rostlina – taka
liliokvětá (liliovitá) rostlina – česnek, hyacint, chřest, kandík, kokořík,
konvalinka, křivatec, kýchavice, ladoňka, lilie, modřenec, ocún, pažitka, pór,
pstroček, starček, tulipán, zlatohlávek
liliokvětý cizokrajný keř – juca, juka
Použitá literatura:
Král, F. Slovník pro luštitele křížovek. Rozšířené vyd., Praha – nakladatelství XEgem, 126 publik., 1998. ISBN 80-7199-022-1.
22
Obsah
Složení výboru SZO ČZS MARTAGON
1
Básně „Voňavá krása“ a „Lilie“ (Jana Hošková)
2
Pozvánka na podzimní členskou schůzi 20. října 2007
3
Úvodník aneb slovo předsedy (Vratislav Novák)
4
Mé putování za liliemi v roce 2007 (Jaromír Rezek)
4
Lilie pod Poľanou (Karel Vereš)
10
Galerie liliářů – Jiří K o v á ř II. (Václav Vinčálek)
12
Nebojte se pesticidů II. (Blahoslav Vajgent)
14
Burza liliových cibulí 2007(Václav Vinčálek)
16
O internetových stránkách SZO MARTAGON (Václav Vinčálek)
17
Botanické lilie 50. (Karel Vereš)
18
Hybridní lilie 50. (Karel Vereš)
19
Z naší organizace
20
Oznámení: Publikace odrůdy lilií 4
20
Zajímavosti (Jiří Kovář)
20
Příloha – Přehled výstav a akcí pro zahrádkáře (Božena Reisová)
SZO ČZS MARTAGON Praha sdružuje pěstitele a milovníky lilií z celé České
republiky a ze zahraničí. Členem se může stát každý bez ohledu na místo
trvalého bydliště. Přihlášky novým zájemcům o členství vyřídí každý člen
výboru MARTAGONU nebo se lze přihlásit přímo na internetových stránkách
klubu.
Liliář č. 3/2007 – pořadové č. 164 vyšlo v září roku 2007. Ročník 41.
V současnosti vychází čtyřikrát ročně.
Pro své členy vydává specializovaná základní organizace Českého
zahrádkářského svazu MARTAGON Praha.
Za obsahovou a věcnou správnost příspěvků odpovídají autoři.
23
24
25