CELÝ ČLÁNEK VE FORMÁTU
Transkript
EURO REVIEW Diabetická osteopatie Ludmila Brunerová Diabetologické centrum, II. interní klinika FNKV a 3. LFUK, Praha Souhrn Diabetes mellitus je heterogenní onemocnění více než 170 milionů lidí po celém světě. Diabetes je současně onemocnění systémové, které kromě známých chronických orgánových komplikací (diabetická retinopatie, nefropatie a angiopatie) postihuje i další orgány či systémy, proto se stále častěji setkáváme s pojmy diabetická encefalopatie, diabetická pneumopatie, diabetická osteopatie atd. Diabetická osteopatie tvoří jen část z revmatologických manifestací diabetu, a kromě dobře známých lokalizovaných kostních lézí při syndromu diabetické nohy zahrnuje osteopenii a osteoporózu, stavy, kterým dosud není u diabetiků věnována soustavnější pozornost. V článku jsou diskutovány předpokládané patogenetické mechanismy kostního postižení u diabetiků a specifika osteopatie u různých typů diabetu. Klíčová slova: diabetes mellitus, diabetická osteopatie, osteoporóza Úvod New EU Magazine of Medicine 1–2/2009 Rozsáhlou skupinu komplikací tvoří revmatologické manifestace diabetu, které lze klasifikovat jako extraartikulární, artikulární a kostní. Mezi extraartikulární postižení zahrnujeme diabetickou cheiroartropatii, velmi častou u diabetiků 1. typu, která je spojena se sníženou kloubní pohyblivostí vedoucí ke kloubním kontrakturám. Také adhezivní kapsulitida ramenního kloubu či Duputreyenova kontraktura jsou spojeny s omezenou pohyblivostí kloubů. U diabetiků 2. typu se častěji setkáváme s difuzní skeletální hyperostózou při kalcifikacích šlachových úponů. Za ostatní mimokloubní postižení (neuropatická artritida, diabetická amyotrofie atd.) je zodpovědna diabetická neuropatie. Z kloubních postižení jmenujme dnu či chondrokalcinózu (častěji u diabetiků 2. typu) či revmatoidní artritidu s genetickou dispozicí společnou pro další autoimunitní choroby (jako diabetes mellitus 1. typu). Kostní postižení zahrnují kromě lokalizovaných kostních lézí (Charcotovy osteoartropatie) u syndromu diabetické nohy, generalizované kostní patologie – osteopenii (definovanou podle úbytku kostní hmoty o –1 až –2,5 směrodatné odchylky /T-skóre/ od průměrné kostní hmoty hodnocené u zdravých 30letých dospělých osob) či osteoporózu (definovanou jako T-skóre ≤ – 2,5). S osteopenií či osteoporózou se častěji setkáváme u diabetiků 1. typu, naopak diabetici 2. typu mají kostní denzitu nezměněnou či dokonce vyšší v porovnání s nediabetiky, pravděpodobně důsledkem hyperinzulinemie 2. Změny kostní hmoty u diabetiků 1. typu Ztráta kostní hmoty u diabetiků 1. typu byla popsána již na počátku 20. století a v současné době předpokládáme, že až u 50 % diabetiků 1. typu dochází ke ztrátě kostní hmoty v porovnání se zdravými věkově odpovídajícími kontrolami a 20 % těchto pacientů ve věku 20–56 let splňuje kritéria osteoporózy 3. Diabetes mellitus 1. typu je také známým rizikovým faktorem fraktur u obou pohlaví 4 s relativním rizikem 1,3–2,3 pro bederní páteř, 1,4–2,6 pro krček femuru a 1,8 pro distální radius 5 a hojení u těchto pacientů je výrazně zpomalené 6. 71 EURO REVIEW Diabetes mellitus je heterogenní onemocnění, kterým podle současných odhadů trpí celosvětově více než 170 milionů osob1. Diabetes je charakterizován absolutním či relativním nedostatkem inzulinu a podle patogenetických mechanismů se rozděluje na diabetes mellitus 1. typu (autoimunitní), diabetes mellitus 2. typu (spojený s inzulinovou rezistencí a relativní inzulinovou deficiencí), sekundární diabetes (při onemocnění jiných orgánů, které vedou ke vzniku diabetu), MODY diabetes (skupina autozomálně dominantně dědičných monogenních diabetů) a další vzácné typy diabetu. Diabetes mellitus nese významné zdravotní riziko převážně v podobě svých chronických komplikací, jejichž patogeneze je komplexní a složitá, nicméně téměř za všemi komplikacemi stojí postižení drobných cév – diabetická mikroangiopatie. Chronicky známé komplikace (diabetická retinopatie, diabetická nefropatie či diabetická neuropatie) není třeba představovat. V posledních dekádách se v literatuře začíná hovořit o postižení dalších orgánů či orgánových systémů při diabetu – postižení centrálního nervového systému (diabetické encefalopatii) či postižení plic u diabetiků (diabetická pneumopatie). Revmatologické manifestace diabetes mellitus EURO REVIEW Ačkoli ke ztrátě kostního minerálu dochází podle některých studií již u dětských pacientů s diabetem 1. typu, významnou úlohu v úbytku kostní hmoty má jistě věk a postmenopauzální stav u žen. O mechanismech ztráty kostní hmoty se spekuluje, podle markerů kostního obratu lze soudit, že kostní resorpce je pravděpodobně zachována, zatímco kostní formace (měřená hladinou osteokalcinu) je snížená v důsledku nižšího počtu osteblastů při jejich snížené diferenciaci, zvýšeného zastoupení adipocytů v kostní dřeni, pravděpodobně důsledkem porušené inzulinové signalizace. Uvažuje se i o dalších potenciálních přispívajících faktorech (nedostatečná mineralizace skeletu v kritických vývojových periodách, zvýšená močová exkrece kalcia spolu s jeho sníženou absorpcí, vliv chronické hyerpglykemie na funkci osteoblastů, vliv kumulovaných pozdních produktů pokročilé glykace (AGEs) na tvorbu kosti a dysregulace osy: růstový hormon – IGF 3). Mezenchymální buňky kostní dřeně se diferencují v osteoblasty pod vlivem určitých transkripčních faktorů (např. RUNX2). Zralé osteoblasty jsou zodpovědné za novotvorbu kosti a produkují osteokalcin (používaný jako marker osteoformace). Pod vlivem faktorů (např. TGF-β) dochází k převaze transkripčních faktorů ze skupiny PPAR-γ2 (peroxisome proliferator activated receptor) a mesenchymální buňky kostní dřeně se diferencují v adipocyty, dochází tak k zvýšené adipozitě kostní dřeně, poklesu funkčních osteoblastů a snížení kostní novotvorby 7. Kostní změny u diabetiků 2. typu EURO REVIEW Naopak u diabetiků 2. typu se oteopenie a osteoporóza vyskytují podstatně méně často v porovnání s nediabetickou populací, dokonce postmenopauzální diabetičky 2. typu vykazují vyšší kostní hmotu. Příčiny zvýšené kostní hmoty u pacientů s diabetem 2. typu nejsou zcela jasné a různé studie přináší kontroverzní výsledky: snížení i zvýšení formace a resorpce – tedy snížený kostní obrat, který pravděpodobně působí protektivně před ztrátou kostní hmoty. Diabetici 2. typu se liší od diabetiků 1. typu přítomnou hyperinzulinemií a normální či zvýšenou koncentrací IGF, které jsou zodpovědny za zvýšenou kostní hmotu u diabetiků 2. typu. Inzulin má prokazatelně anabolický efekt na kost, zvyšuje proliferaci, množství kolagenu a ovlivňuje biomechanické vlastnosti kosti 8. Názory na riziko fraktury u pacientů s diabetem 2. typu se velmi liší, poslední studie, provedená v Rochesteru na Mayo Clinic, prokázala mírně zvýšené riziko fraktur krčku u diabetiků 2. typu (RR 1,3), zvýšené převážně u pacientů s diabetickou neuropatií. Způsob terapie hrál roli v případě inzulinu 72 (mírné zvýšení rizika fraktur) a biguanidů (mírné snížení rizika fraktur), nové způsoby léčby (tzhiazolidinediony) riziko fraktur o minessotských diabetiků neovlivnily 9. Tento závěr je velmi překvapivý, neboť negativní vliv thiazolidinedionů na kostní formaci a zvýšené riziko fraktur končetin (kromě krčku femuru) je dobře dokumentovaný v in vivo i in vitro studiích. Zvažovaný mechanismus je popsán výše – posun v diferenciaci mesenchymálních buněk kostní dřeně ve prospěch adipocytů, snížení počtů osteoblastů vedoucí ke snížení novotvorby kosti 10. Diagnostika kostních změn u diabetiků V současné době neexistují jednoznačná doporučení na screeningové vyšetřování kostní hmoty u pacientů s diabetem. Četné studie přinesly důkazy o tom, že diabetici 1. typu jsou ohroženi poklesem kostní hmoty a vyšším rizikem fraktur, proto se domnívám, že bychom u našich pacientů s diabetem 1. typu měli na tuto kostní komplikaci myslet a denzitometricky pacienty vyšetřit, zvláště při přítomnosti dalších rizikových faktorů, úbytku kostní hmoty či při výskytu fraktur. Terapie kostních změn u diabetiků Terapie osteopenie/osteoporózy se neliší od nediabetické populace. Při záchytu osteopenie indikujeme suplementaci vápníkem a vitaminem D, při prokázané osteoporóze přidáváme antiosteoporotickou léčbu (bisfosfonáty, raloxifen, stroncium) dle platných indikačních kritérií 11, 12, 13. Větší pozornost bychom měli věnovat diabetikům léčeným místo léčených bisfosfonáty, neboť v recentně publikované studii prokázali autoři vyšší riziko bisfosfonáty indukované nekrózy čelisti právě u diabetiků 14. Závěr Diabetici, převážně 1. typu, jsou ohroženi kromě známých orgánových komplikací také kostními změnami, spočívajícími ve snížení kostní hmoty v důsledku snížené novotvorby kosti a vyšším rizikem fraktur. Kostní postižení rozšíří spektrum chronických komplikací o „diabetickou osteopatii“, na kterou je třeba myslet, včas vyšetřit a zahájit příslušnou léčbu. New EU Magazine of Medicine 1–2/2009 EURO REVIEW Literatura 1. WILD, S., ROGLIC, G., GREEN, A., SICREE, R., KING, H. Global prevalence of diabetes: estimates for the year 2000 and projections for 2030. Diabetes Care. 2004, 27(5): 1047–1053. 2. DEL ROSSO, A., CERINIC, M. M., DE GIORGIO, F., MINARI, C., ROTELLA, C. M., SEGHIER, G. Rheumatological manifestations in diabetes mellitus. Curr. Diabetes. Rev., 2006, 2(4): 455–466. 3. KEMINK, S. A., HERMUS, A. R., SWINKELS, L. M., LUTTERMAN, J. A., SMALS, A. G. Osteopenia in insulin-dependent diabetes mellitus; prevalence and aspects of pathophysiology.J. Endocrinol. Invest., 2000, 23(5): 295–303. 4. SCHWARTZ, A. V., SELLMEYER, D. E., ENSRUD, K. E., CAULEY, J. A., TABOR, H. K., SCHREINER, P. J., JAMAL, S. A., BLACK, D. M., CUMMINGS, S. R. Study of Osteoporotic Features Research Group. Older women with diabetes have an increased risk of fracture: a prospective study. J. Clin. Endocrinol. Metab., 2001, 86(1): 32–38. 5. HOFBAUER, L. C., BRUECK, C. C., SINGH, S. K., DOBNIG, H. Osteoporosis in patients with diabetes mellitus. J. Bone Miner. Res., 2007, 22(9): 1317–1328. 6. WHITE, C. B., TURNER, N. S., LEE, G. C., HAIDUKEWYCH, G. J.Open ankle fractures in patients with diabetes mellitus. Clin. Orthop. Relat. Res., 2003, 414: 37–44. 7. MCCABE, L. R. Understanding the pathology and mechanisms of type I diabetic bone loss. J. Cell Biochem., 2007, 102(6): 1343–1357. 8. THRAILKILL, K. M., LUMPKIN, C. K. JR., BUNN, R. C., KEMP, S. F., FOWLKES, J. L. Is insulin an anabolic agent in bone? Dissecting the diabetic bone for clues. Am. J. Physiol. Endocrinol. Metab., 2005, 289(5): E735–745. 9. MELTON, L. J. 3RD, LEIBSON, C. L., ACHENBACH, S. J., THERNEAU, T. M., KHOSLA, S. Fracture risk in type 2 diabetes: update of a population-based study. J. Bone. Miner. Res., 2008, 23(8): 1334–1342. 10. SCHWARTZ, A. V. Diabetes, TZDs, and Bone: A Review of the Clinical Evidence. PPAR Res., 2006, 2006: 24502. 11. KEEGAN, T. H., SCHWARTZ, A. V., BAUER, D. C., SELLMEYER, D. E., KELSEY, J. L Effect of alendronate on bone mineral density and biochemical markers of bone turnover in type 2 diabetic women: the fracture intervention trial. Diabetes care, 2004, 27(7): 1547–1553. 12. CHATTOPADHYAY, N., QUINN, S. J., KIFOR, O., YE, C., BROWN, E. M. The calcium-sensing receptor (CaR) is involved in strontium ranelate-induced osteoblast proliferation. Biochem. Pharmacol., 2007, 74(3): 438–447. 13. BERTHEZÈNE, F. Hormone replacement therapy at menopause in the diabetic woman. Diabetes Metab., 2001, 27: S83–S86. EURO REVIEW 14. KHAMAISI, M., REGEV, E., YAROM, N., AVNI, B., LEITERSDORF, E., RAZ, I., ELAD, S. Possible association between diabetes and bisphosphonate-related jaw osteonecrosis. J. Clin. Endocrinol. Metab., 2007, 92(3): 1172–1175. New EU Magazine of Medicine 1–2/2009 73
Podobné dokumenty
Standardy léčby pacientů se syndromem diabetické nohy
neuropatie, která působí hyperémii. Noha je proto zdánlivě dobře prokrvená, teplá
až oteklá, průtok nutritivními kožními a svalovými kapilárami je však snížen. Zvýšená
Zveřejnění českého překladu: www.ionaqua.cz
obezitou.2) Světová zdravotnická organizace nedávno uvedla,
že na světě žije více než 1 miliarda lidí s nadváhou, z nichž
500 milionů trpí obezitou.3) Obezita představuje významný
problém veřejného...
stáhnout PDF soubor
žen s nižším příjmem2. Z tohoto důvodu je kvalita života latinsko-americké ženy přímým
následkem přechodného věku a intenzity symptomů. Ženy po celém světě získávají výhody HT
pro zmírnění klimakte...
Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy
rovněž ke zvýšenému cévnímu průtoku a kostní resorpci. Rozvoj počátečního zánětu je
mediován prozánětlivými cytokiny, které vedou ke zvýšené expresi systému aktivátorů
maturace osteoklastů.
Vliv an...
Sborník abstraktů
2009). Toto spojení dvou segmentů s různou pohyblivostí a tuhostí přiřazuje kyčelnímu kloubu
v rámci lidského těla unikátní postavení.
Kyčelní klouby jsou současně nosnými a balančními klouby trupu...
PDF verze - Farmakoterapie v praxi
physiotherapy, education targeting activities related to
pathological behaviour patterns (obesity, mechanical joint
overload), over pharmacological effects on the
závěrečná zpráva jeden svět 2009
deklarace lidských práv. Jeden
svět naopak speciální programovou
sekcí nazvanou Zaostřeno na
diktatury upozornil, že přestože
v řadě zemí světa (včetně dnešních
České i Slovenské republiky)
v posle...