Může pravidelná pohybová aktivita prodloužit život
Transkript
Může pravidelná pohybová aktivita prodloužit život
Med SportBob Slov 1999;8(3):65-71. Souhrnná práce Mùže pravidelná pohybová aktivita prodloužit život? M. Máèek,J. Máèková* Klinika tìlovýchovného lékaøství2. Lékaøskáfakulta UK, Praha *Institut postgraduálníhovzdìlávání ve zdravotnictví, Praha Pøednesenozkrácenì na I. Mezinárodní konferenci"Sport a zdraví", 11.-14.9.1999 v Olomouci Klíèováslova: Pohybováaktivita, zdatnost,délka života,relativní riziko, rizikové faktory, mortalitapro všechnypøíèiny, mortalita na srdeèníchoroby Key words: Physical activity,fitness,longevity,relative risk, risk factors,alf causemortality, mortalityfor CHD tj Souhrn lhal the meDwho participate in sports may have another kind of health promotion behavior (they are nonsmoJe všeobecnì pøijato,že osoby s aktivním zpùsobem kers, are on healthier diet, etc.) But it is possible to use života, denní pohybovou aktivitou støednía vyššíintenzi- for determination of the influence of these confounding ty, získajíurèité zdravotní výhody ve smyslunižšímorta- predictors sophisticatedstatistical methods and additiolity i morbidity na srdeèníchoroby,diabetesa nìkteré ty- Dalanalysesfor assessment of PA as independentfactor. By this way we caDinfer causeand effect and estimaterepy rakoviny. Výsledky dlouhodobých epidemiologických studií lative and attributive risk from observationalstudies. ukazují,že pøíèinouje aktivní zpùsobživota. Nicménì se There does not exist any agreementabout the form objevují názory,že nejde o pøímýefekt, ale o selekci,pro- and intensity of optimal PA. Suggestionsoscillate betwetože aktivní osobyménì kouøí,jedí zdravìji a jsou aprio- en low leisure time PA as family walking, golf or garderi zdravìjší. Ale pomocí statistickýchmetod se podaøilo ning to exactcalculatedprescriptions. prokázat, že inaktivita je samostatnýmrizikovým faktoFor example:Aerobic exerciseat the levelof 60-90 % rem. of maximal heart rate or 4,5 METs for 20-60 min 3-5 tiNení však jednoty v názorech,jaký druh, množství mes per week, which represents 1500 kcal per week or a intenzita i frekvencepohybové aktivity je pro daný úèel 24 km fast walking. No agreementfor the relation of the intensity of PA nejvhodnìjší. Nìkteøí autoøi rozsáhlýchepidemiologickýchstudií to health benefits is accepted.Cross sectional comparidoporuèují aktivitu intenzitou vyjádøenouv METs, za sonsof risk factors in groups with different exercisepatnejvhodnìjší pokládají 6 až 9 METs. Jiní podle neménì terns show larger differencesbetween sedentaryand acrozsáhlýchretrospektivních studií prokazují, že pøíznivý tive individuals than are reported in exercise training zdravotní efekt, projevující se sníženímmorbidity a mor- studies.Some studies demonstrates lhal PA has higher tality, se zaèínáprojevovat u aktivity pøedstavujícívýdej effect in meDwho improved their fitness from sedentary energieminimálnì 1500kcal týdnì. Tento efekt sezvyšo- life style to at least moderately activity with 44 percent váním objemu až asido 3000kcal týdnì stoupá. reduction in risk of death, but the moderately fit meD Závìr z vìtšiny studií je, žeje nutná jak urèitá inten- who entered in high fit categoryonly with 15 percent. zita, tak i objem. Za minimální intenzitu se pokládá The long term prospective observation studies cal4,5 METs a objem 1500 kcal, cožznamená24 km rychlé culatethe life benefits abouttwo yearsin initially healthy chùzetýdnì. meDwho expendedmore than 2000 kcal per week and Prodlouženíživota se pohybuje u tìchto dlouhodo- 1,6 year in those with 1500kcal. It could be anecdotally bì trénujících okolo 2 rokù. Vìtšina autorù se však sho- said that each hOUfspent in PA 5times per week during duje,že nejde o pøímýefekt, ale že pohybováaktivita za- twenty years,gives off three hours (in addition they gaibraòuje pøedèasnýmúmrtím, která mohou život zkrátit. ned two years). o Summary Úvod Máèek M., MáèkováJ.:Does regular physicalactivity reduce mortality rate? There is growing consensuslhal a fit and active way of life with everyday physical activity (PA) in moderate or higher intensity caDlead to lower mortality rate in coronary hearth disease(CHD), diabetesand sometype of cancers.The results of large number of epidemiological studies have helped to establish lhal it is the active life style which protects againspecific chronicaldiseases. Nevertheless,ODemust considerthe objections with criticism of possible source of bias.We must consider 65 Již øadulet se objevují epidemiologické studie prokazující,že osobyvìnující semnoho let pravidelné pohybové aktivitì získávajíurèité zdravotní výhody. Ty se týkají pøedevšímvšech složek metabolického syndromu, zejménaateroskler6zya ischemickéchoroby srdeèní,dále hypertenzei diabetu,dokonce i nìkterých typù rakoviny.Tyto choroby pøedstavujíhlavní pøíèinymortality ve zdravotnicky stabilizovanýchstátech. I když tyto názoryjsou všeobecnì známya èásteènì pøijatya to jak lékaøskoutak i laickou veøejností,je však poèettìch, kteøípravidelnou pohybovou aktivitu zaøadi- li do svého denního programu žalostnì nízký a nemá proto žádný vliv na celkovou mortalitu ani morbiditu. Podle rùzných údajù je jen asi 22 % populace, vèetnì dìtí, tak aktivních, aby to mìlo význam pro zdravotní prevenci, zatímco 24 % je zcela sedavýcha 54 % nedostateènì aktivních. Ve vìkové skupinì 35 až 65 rokù je 60 % sedavýcha jen 12 % aktivních (1). Skuteènostítedy je, že velká vìtšina populace je z tohoto pøíznivého preventivního efektu zcela vylouèena. Pøíèinytohoto stavu jsou rùzné. Na jedné stranì panují o vlivu pohybové aktivity urèité iluze, na stranì druhé, a to hlavnì v øadáchlékaøù,se objevují urèité skeptické názory. Ty jsou dvojího druhu. Nìkteøí tvrdí, že jde o selekci, že vìtší pohybovou aktivitu vykazují hlavnì ti, kteøí jsou apriori zdravìjší, kteøí souèasnì nekouøí,zdravìji jedí a nemají žádné neøesti,a mají proto blíže k tìlesnému pohybu. Tedy,že prvotní je lepší stav zdraví a.vyššípohybová aktivita je dùsledek.Tito skeptici tvrdí, že sezamìòuje pøíèinaa následek. Dalším argumentemje skuteènost, a tato námitka má urèitou váhu, že nelze spolehlivì urèit vliv faktorù dìdiènosti na tìlesnou zdatnost, které ji urèují zhruba ze 30-40 % a pøitomje tato vlastnost základním mechanizmempreventivního pùsobení. Je jasné,že z finanèníchani technickýchdùvodùnelze provést klinické víceleté srovnávacístudie zahrnující tisícovésoubory,ale podaøilose pomocí statistickýchmetod prokázat, že inaktivita je samostatným rizikovým faktorem. Více rokù probíhající studie lze totiž pøerušita zmìnit režim nìkterých náhodnì vybranýchskupin.To sepodaøiloBlairovi aj. (2), kteøízjistili, že když u kontrolní neaktivní skupiny byla po nìkolika letech sledování podstatnì zvýšena aktivita, snížila se koneènámortalita témìø o 50 % (Tabulka 1). Tab.I. Relativní riziko a mortalita pro všechnypøíèiny. Vliv zmìny zdatnosti na mortalitu 9777 mužù,vìk 20-80 rokù. 1970-1989cvièili a opakovanì byli vyšetøeni a bìhátku v aerobních centrech,odstupobou vyšetøení 5 rokù (Blair 1995). Dalším dùkazemje studie Kujala aj. (3) na dvojèatech, kdy u aktivních, jejichž pohybová aktivita byla okolo 6 METs, našli asi o 30 % nižší mortalitu, než u tìch se sedavýmzpùsobemživota. To znamená,že pøi stejném genetickém základu a stejných rodinných vlivech se výraznì uplatní pohybová aktivita jako samostatný faktor. 1Yto dùkazy staèík tomu, abychommohli selekci,jakožto hlavní mechanizmusvylouèit. Mezi další èinitele, kteøíbrání širokému uplatnìní pohybové aktivity v jejím 66 léèebnì preventivním pùsobení,patøíi nejednotnostnázorù na to, co vlastnì pùsobí, zda je to intenzita nebo množství pohybu, jaký druh aktivity pùsobí, jak èasto a v jakých dávkáchse má aplikovat. Nìkteøí zahrnují do souboru doporuèenýchèinnostívše od zahrádkáøstvíaž po rodinné procházky,jiní naopak pøísnì klasifikují jednotlivé aktivity podle energetickéhovýdeje. Ne všichni souhlasís tím, že existuje urèitý energetickýstrop,od kterého seteprve preventivní efekt objevuje. Údaje mnoha studií se vzájemnì èasto velmi liší, dlouhodobé retrospektivní studie pøinášejístøízlivìjšívýsledky neži když poèetná,tak jen jednorázováprùøezová sledování. Informace získané ze sice podrobných, ale subjektivnì zabarvenýchdotazníkùjistì váží ménì, než objektivní vyšetøenítìlesné zdatnosti. Rozdíly,pokud se u jednotlivých autorù objevují lze vysvìtlit: 1. Populacísamotnou,jinými podmínkami sociálními, výživovými návky,vnìjším prostøedímaj. 2. Rozdíly ve zpùsobuhodnoceníenergetickéhovýdeje, (METs, kcal, kJ, za minutu, den, týden, rychlost rùzných druhù pohybu a pod.). 3. Genetickýmirozdíly,protože tìlesná zdatnostje dìdièností ovlivnìna ze 30-40 % a tato vlastnost je pravdìpodobnì klíèem k úspìšné prevenci, pak i nižší aktivita s vìtší zdìdìnou složkou zdatnosti mùže mít úspìch a naopak. Hlavním problémem však zùstává pøenos údajù, získaných v podrobných ale pøesto spíše teoretických epidemiologických studií, do každodenní praxe, která pøedpokládá kontakt se vzájemnì se lišícími jednotlivci. Intenzita nebo kvantita pohybové aktivity? Samapohybová aktivita je jen urèitá forma chování, která pøi svém provádìní v urèité intenzitì a množství vyvolává adaptaci,tj. urèitý stupeòtìlesné zdatnosti. Podle posledních názorù není adaptace na tìlesnou zátìž jednoduchou vlastností, ale pøedstavuje urèitý soubor adaptaèních mechanizmù, které se projevují v rùzných oblastech.Tak napøíklad k poklesu produkce inzulínu staèíjednorázové nìkolikahodinové zatížení, které je nutné pro zachování stavu po 12 až 18 hodinách opakovat. Pro ovlivnìní obrazu lipoproteinù je nutné cvièit pravidelnì v urèité, zatím ne pøesnì známé intenzitì nìkolik mìsícù a pro zvýšeníkapilarizace myokardu po infarktu podle nìkterých údajù až nìkolik rokù. Pro docílenípreventivního efektu, který by seprojevil sníženímcelkové morbidity a mortality lze pøedpokládat dlouhodobìjší pùsobenípohybové aktivity. Intenzita pohybové aktivity V posledních letech se diferencovaly dvì skupiny autorù, z nichž nìkteøí preferují intenzitu zátìže nutné k získání žádoucích efektù, další, pøedevšímti, kteøí zpracovávají rozsáhlé retrospektivní dotazníkové studie,se uspokojují odhadem množstvívykonávanéhopohybu. Hlavní reprezentanty obou skupin ukazujeTabulka2. -RAD? Tab.2. Podobnì je tomu u studie publikující výsledky sledování absolventù Harvardu (11), kde je uvedena základní intenzita rovnìž vìtší než 6 METs, zatím co nižší NUTNA INTENZITA intenzita 4 METs nemìla žádnýúèinek. 9 METs Blair 1998 Nejrozsáhlejší studií této skupiny je Blairova prá>6 METs Lee (Harvard) 1986 >6 METs Morris 1973,78,84 ce (12), která pøedstavuje výsledky sledování 12 tisíc Salonen 1982 >6 METs mužù a 3 tisíc žen po dobu nejménì 10 rokù (Tabulka 4O0W Sandvik 1993 5). Autor pokládá,jako ostatní z této skupiny,za základ >6 METs Lakka 1994 dosaženíurèitého prahu, od kterého se projevuje kladNUTNÁ KV ANTIT A ný vliv pohybové aktivity. Se stoupající intenzitou se > 2000 kcal/týden Slattcry 1989 efekt prohlubuje. Všichni sledovaní byli opakovanì vyLeon 1987 4,5-5,5METs , 224kcal! den ACSM 1998 3 -6 METs, 17-29 km!týden šetøovánina bìhátku, taže jejich tìlesná zdatnost byla > 4,5 METs, 1500-2500 kcal! týden Paffcnbarger 1994 objektivnì mìøena. Sledovaní byli rozdìleni podle vý1580kcal, 24 km ! týden Paffcnbarger 1996 > 4,5 METs, 2000kcal/týden: Lee 1995 sledkù do pìti skupin, z nichž nejzdatnìjší trénovali v intenzitì muži 10 METs a ženy 9 METs. Relativní riDo první skupiny patøíi prùkopnické a staršípráce ziko úmrtí bylo oproti nejménì zdatné skupnì u mužù Morrise aj. (5), kde se popisují rozd11yv mortalitì øidièù 3,5 X a u žen 4,5 X nižší. Ovšem kladný efekt se zaèal a prùvodèíchlondýnskýchautobusù.Této práci se vytýká, projevovat již døívea sice od druhé nebo tøetí skupiny ženejde o náhodnývýbìr ale o selekci.Morris sespoluau- (Tabulka 5). tory se v dalšíchstudiích(6,7,8) tìmto námitkámvyhýbají a pøiretrospektivnímsrovnánímortality u 18tisíc britských Tab.5. civilních zamìstnancùdocházejík závìru, že rozhodující Relativní riziko a mortalita na všechnypøíèinypodle stupnì hranicíintenzity,od které seobjevujepreventivníefektje 6 TZ neboobjemu PA. Za 11 rokù u 10000 mužù a 3000 žencvièícíchv aerobníchcentMETs, kdy sesnižujemortalita asio 50 % (Tabulka3). Efektpohybovéaktivity. rech (BlairI989). Tab.3. Relativní riziko (RR) a mortalita na všechnypøíèiny 17944 mužù, britských civilních zamìstnancù. 1968-1977cvièili ve volném èase,støednía vysokouintenzitou (> 7,5 kcal/min), (Chavea Morris 1978). PA Mortalita RR 1.000 mužù I rok Støedníintcnzita 8,4 1,00reC Vysoká intenzita 4,2 0,5 (0,001) K podobným závìrùm došel i Lakka aj. (9) v menší finské studii, kdy u 6 tisíc sledovanýchuvádí pokles mortality teprve u intenzity vyšší než 6 METs. Sandvik aj. (10) uvádìjí u 2 tisíc norských mužù, sledovanýchpo 16 rokù, pokles mortality skoro o 50 % u mužù s nejvyššítìlesnouzdatností.Všichni byli opakovanì vyšetøovánina ergometru, cožje pokládáno ze pøesnìjšíneždotazníkové údaje. Pøi vyšetøenídocílili u nejvýkonnìjších výkon 400W po dobu 18 minut (Tabulka 4). Objem (kvantita) pohybové aktivity Hlavním reprezentantemdruhé skupiny autorù je Paffenbargerse spolupracovníky(13, 14).Tito se pøedevším opírají o perfektnì vypracovanéretrospektivní dotazníky,podle kterých sledovali osudy 17 000 absolventù Harvardu ve vìku 45 až 84 rokù po dobu až 17rokù. Studie byla opakovanì zpracována z rùzných hledisek a publikována i dalšími èlenypracovního kolektivu. Sníženímortality hodnocenéjako zmìna relativního rizika (RR) se vztahuje ke kvantu pohybové aktivity vyTab.4. jádøenév kcal vydanýchv prùbìhu jednoho týdne.U nìRelativní riziko (RR) a mortalita na všechnypøíèiny kterých sportovních aktivit však používá i oznaèeníinpøi rozdílné tìlesné zdatnosti271 norskýchmužù. 1972 až 1989 (Sandvik 1993). Zdatnosttestovánana ergometru, tenzity v METs. V rùzných verzíchtéto rozsáhléstudie se objevují nìkdy odlišné základní hodnoty,od kterých se kontinuálnì stupòovanýmzatížením.Všichni trénovali2 X týdnì bìh do únavy,úèastnilisezávodù. projevuje statistickyvýznamnýefekt. První nejistéznámky se objevují pøi výdeji 1000 kcal týdnì, což znamená 16 km rychlé chùze nebo bìhu za týden. Spolehlivìjší efekt je již pøivýdeji 1500kcal,tj. 24 km a zcelajistý efekt se dostaví pøi výdeji 2000 kcal, tj. absolvování32 km za týden. Pøi hodnocenísportovních èinností docházítento autor k závìru, že pøíznivýefekt zaèínájiž pøi intenzitì 4,5METs a vyšší,tedy døíve,než uvádìjí autoøiprvní skupiny. 67 Se stoupajícímmnožstvímpohybu se efekt vyjádøený poklesemrelativního rizika zvyšuje,což znamená,že sezvyšuje i nadìje na pøežití(Tabulka 6 a Tabulka 7). Tab.6. Rozsahmortality a relativní riziko (RR) na všechnypøíèiny u absolventùHarvardu 1966-1978 podle množství vydávané energietýdne (Paffenbarger1993). Závìrem lze proto øíci, že pro získání pøíznivého zdravotního efektu je nutné pøi pohybové aktivitì vytrvalostního charakteru zachovávaturèitý objem i urèitou intenzitu a to dlouhodobì vydávat minimálnì 1500 kcal týdnì v intenzitì 4,5 METs, cožje 24 km pøitepové frekvenci odpovídající70% maxima podle vìku. Vliv pohybové aktivity na rizikové faktory Tab.7. Relativní riziko (RR) a mortalita pro lCHS a 1M pøi rùznéPA u 14 625 absolventùHarvardu ve vìku 45-84 roky. Doba sledování17rokù (Paffenbarger1994). Nejvìtší sníženíRR zpùsobuje tìlesná zdatnost,následujezanecháníkouøeni;ostatnífaktoryzvyšují RR.Výpoèetadjustovánína vìk, dìdiènost a zdravotnístav. Ponìkud vyšší hranici stanovil Slattery aj. (15), kteøí u 2500zdravých zamìstnancù drah zjistili, že nutné výchozímnožstvípohybuje 2000kcal týdnì. Ke stejnýmzávìrùm pøišeli Lee aj. (11) ve své starší publikaci z roku 1995,èerpajícírovnìž z materiálù absolventùHarvardu, kdy vyjadøovalpotøebnýefekt jak v kvantitì tak intenzitì. Obì hodnoty v podstatì souhlasilys pøedchozímiúdaji, kvantita 2000kcal a intenzita 4,5 METs. Celkem neurèité doporuèení a definici pohybovì aktivní populace vydala Americká spoleènostpro sportovní medicínu (ACSM) v roce 1998(16),v dosudnejnižším rozsahu i intenzitì a sice už od 3 METs, což však nebylo podloženo žádnoureprezentativnístudií. Pravdìpodobnì má tato nízká hodnota spíše podnítit k úèasti a pozdìji se oèekávájejí zvýšení. Zajímavé je zjištìní, které potvrzuje vìtšina autorù, že i kladné pùsobenímá urèitou horní hranici a sice po výdeji více než 3000až3500kcal se další stupòovánípøíznivého efektu neobjevuje.Je to pravdìpodobnì proto, že pøi tomto energetickém výdeji, který pøedstavujechùzi více než 48 km týdnì, se neudrží nutná intenzita minimálnì 4,5 METs, cožve vìku 45-55 rokù odpovídátepové frekvenci 105-115úderù zamin, nebo 50 % ~O2max. 68 Každý z jednotlivých rizikových faktorù má osobitý mechanizmuspùsobení,jinak pùsobí kouøenía jinak zvýšená hmotnost, nicménì lze oèekávat jejich urèité ovlivnìní nutnou intenzitou a objemem pohybové aktivity. 1Yto údaje jsou zøejméz obrázku È.1 opírajícího se o Blairovu studii (2); k nejnižšímu relativnímu riziku pøispívázdatnost, po ní zanecháníkouøení,dále následuje sníženíTK. Témìø žádnývliv nemìlo sníženíhmotnosti. Podobnézávìry poskytují i dalšíobrázky2 a 3,které vycházejíze stejnýchstudií. Obrázek 2 srovnávávliv pohybové aktivity na zdravotní riziko kouøení.Je pozoruhodné,že stejnì intenzivní kouøenímá podstatnì horší vliv na osobuse sedavýmzpùsobemživota než na jedince s vysokou zdatností.Podobnì je tomu i se zvýšenou hladinou cholesterolu pøesahující6,2 mmol/l (Obr. 3). Negativní vliv tìchto faktorù je omezovánvyššítìlesnou aktivitou. BM TKS«140 «27,2kgim2) ~) Se,um ~i Zdatnost 0.,10010'01 «6,2 nrroIn) Obl: 1. Vliv rùznýchfaktoni na relativní riziko mortality na všechnypøíèiny. 60 50 40 30 20 10 o nízká støední vysoká Ohl: 2. Mortalita na všechnypøíèinyu kuøákù a nekuøákù ve vztahu k tìlesné zdatnosti. sníženímortality ze všechpøíèinse uplatní hlavnì intenzivní formy pohybové aktivity. Dùvodem je pravdìpodobnì širšískupina pøíèinsmrti, kde se jen zèástiuplatní srdeèníchoroby.Proto je ménì pøístupnépùsobenípohybové aktivity. 1\1to skuteènostuvádí Leon (4), který pomocí dotazníkùzjiš•oval kvantum aktivity u 12000 mužù støedníhoažvyššíhovìku po sedmrokù. ~ ~ ngká støední Cholesterol vysoká ><6,2 mmol// ZDATNOST Obl: 3. Mortalita na všechnypøíèinyve vztahuk hladinì cholesterolu a tìlesné zdatnosti. 1:Ytonálezy potvrzuje i Farrelova studie (17), který srovnal hodnoty od témìø 10 000 mužù sledovanýchpo 20 rokù, kteøí cvièili v rùzných aerobníchcentrech.Nejvìtší relativní riziko provázelo nízkou zdatnost,podobný význammìla i vyššíhladina cholesterolu,pak následovalo kouøení.Autor vypoèítal i hodnotu atributivního rizika (AR), které znaèío kolik by se snížila mortalita, kdyby pøíslušnériziko vymizelo. Opìt je na prvním místì tìlesná inaktivita (Tabulka 8). 1 2 3 5 4 6 roky ~ Ohl: 4. Kumulativní mortalita na všechnypøíèiny. ZDAl "NOST-n~~l Tab.8. strednll Relativní (RR) a atributivní riziko (AR) mortality na srdeèní choroby. Srovnáníjednotlivých rizikovýchfaktorù 9777mužù vyšetøených v aerobních centrech,1970-1989(FarreI1997). vysoká J 2 Atributivní riziko znamená stupeò snížení mortality, kdyby se riziko odstranilo. 3 4 5 6 7 8 roky Ohl: 5. Kumulativní mortalita na 1000 mužùlr na lCHs. Otázka prodlouženíživota vlivem pravidelné pohybové aktivity je diskutována v mnoha studiích. Vìtšina autorù se však domnívá,že pøíméprodlouženíživota není možné,alespoòje neprokazatelné,ale že preventivní efekt cvièení se projevuje vylouèením nebo omezením náhlých ph'hod,které mohou zpùsobit pøedèasnéúmrtí (18). A• je již mechanizmusjakýkoliv, vìtšina dlouhodobých sledováníukazuje prodloužení života u aktivních osob proti neaktivním v øádovémrozsahuokolo 2 rokù (Tabulka 9). Závìr tìchto pozorování je, že vyšší tìlesná zdatnost snižuje negativní pùsobení rizikových faktorù. Zdraví nebo nemocní, kuøáci èi nekuøáci,obézní èi hubení, osoby s vysokým èi nízkým cholesterolem jsou na tom vždy relativnì lépe,pokud je jejich tìlesná zdatnost podstatnì vyšší než u neaktivních osob. Ovšem toto hodnocení je dosti teoretické, protože pomocí statistických metod byly výsledky upraveny tak, aby se projevil jen jeden faktor a zrušil se vliv vìku a pohlaví. V praktickém životì však pùsobí všechny faktory spoleènì. Není však jisté, zda je možné jejich efekty sèítat,protože kdyby nositel øady faktorù získal vysokou zdatnost, a souèasnì pøestalkouøit, klesl mu tlak a snížil cholesterol, pak by si teoreticky prodloužil život snad o 10 rokù. Tab.9. Prùmìrné prodloužení života. Prodloužení života Pohybová aktivita v pøíslušnéintenzitì a zdatnost pùsobíjinak na mortalitu pro všechnypøíèinya jinak na mortalitu pro srdeèníchoroby.Je to zøejméz obrázkùÈ.4 a 5. Efekt støednìa vysoceintenzivního tréninku má stejný vliv na mortalitu u srdeèníchonemocnìní,zatímcona 69 Podobné výsledky udávají další dlouhodobìprobíhající studie jako napø.Pekkanen (20), Lee aj. (21). Na rozdíl od nich nìkteré studie vykazují podstatnì vìtší prodloužení života, napø.Hakim aj. (22), kteøí sledovali pomocí dotazníkù bìžce nebo chodce,kteøí dennì absolvovali alespoò1,6 km. Všichni byli dùchodci a nekuøáci.Ti, kteøí ubìhli nebo ušli dennì 1,6 km mìli dvakrát vìtší mortalitu než ti, co ubìhli dvojnásobek.Dále srovnali mortalitu skupiny s nejnižší a nejvyšší výkonností s neaktivními muži. Našli rozdíl 7 rokù života. Proti tomuto postupu se objevily námitky tvrdící, že v této studii nelze odlišit vliv pohybové aktivity a pøirozenývýbìr, to jest, že ti zdravìjší a výkonnìjší, kteøí ubìhli více, žili déle. Podrobnìjší rozbor Paffenbargerových(19) výsledkù podle vìku ponìkud odhaluje další stránku a sicevìtší možnost prodloužení života u mladšíchmužùve vìku 34 až 40 rokù a celkem nepatrné prodloužení života u staršíchblížícíchse vìku 70 let (Tabulka 10). Tab.II. Oèekávanérelativní riziko a dožití u finských atletù. Podledruhu sportunasrdeèníchoroby,rakovinu,zevnía všechny pøíèiny(Sama1994). * p < 0,01, ** P < 0,001 Praktické závìry a doporuèení z tìchto impozantních rozsáhlýcha po desetiletí probíhajících studií mohou být rùzné,ovšemjedno mají všechnyspoleèné.A to, že doporuèenápohybová aktivita se musí pìstovat dlouhodobì, pravidelnì a musí mít vyššíintenzitu a objem. Autoøi vìtšiny tìchto studií jsou všakepidemiologové, kteøísvé výsledky vyjadøujív prùmìrných hodnotách velkých souborù, v absolutníchèíslech.Ovšempro práci Tab.10. s jednotlivými pacientyby bylo užiteènìjší intenzitu i obPoèetrokù, pøidaných k životu od 35 do 80 let. Muži, absolventiHarvardu,vydávající> 2000 kcal/týden jem vyjadøovatv relativních hodnotáchvzhledemk vìku, ve srovnánís muži vydávajícími< 500 kcal/týden hmotnosti, aktuální úrovni zdatnosti a pod. O to se po(Paffenbarger1994). koušínìkteré poèítaèovéprogramy,které mají tento problém rozøešit,jako napø.Stejskalaa Hejnové (24).Též se objevilo doporuèeníACSM (16), které navrhuje jako úèinnou intenzitu 50 % individuálního ~O2max. Ovšem tento návrh vyhovuje pouze skupinì 35-45 let, kdy setato intenzita rovná 6 METs, ale u 45-55letýchje to jen 5 METs a u 55-65letýchjen 4 METs, což znamená,že podle všech dostupných informací by mìla být neúèinná. U obou posledníchvìkových skupin se doporuèuje zaèínat s intenzitou 4,5 METs a bìhem nìkolika týdnù ji zvýšit k 6 METs, což je intenzita úèinná nejen v prevenci mortality na ICHS, ale i mortality pro všechnypøíèiny. Proto problém, který pøedstavujesnadno proveditelný pøedpissprávnéintenzity, objemu a frekvenceještì Podobnì je tomu i u jednorázových vyšetøení,kde zùstává otevøenýa budou nutné další studie,které by jej autoøidostávajípøíznivìjšívýsledky pøisrovnáváníaktivních a neaktivních skupin. Aby se pøi dlouhodobémsle- mìly vyøešit. Pro toho, kdo nechce ztrácet èas a peníze podrobdování odlišil vliv aktivity od ostatníchfaktorù je nutné, aby sledovanýsoubor byl náhodnì vybraný a byly vylou- ným vyšetøovánímpøed zahájením pohybové aktivity, èeny všechny osoby, které ukazují na jakékoli možné i kdyžje to pøisebemenšíchpochybnostecho zdravotním onemocnìní. Jestliže se objeví nemoc v prvních letech stavu doporuèeníhodné,by mohl platit zkrácený a zjedsledování,je také nutné postiženéhoze souboruvylouèit. nodušenýnávrh a sicejedna hodina rychlé chùze každý U prùøezovýchsrovnáváníjsou ve srovnávanémsouboru den. Optimální podle souèasnýchznalostíje zaèít u nezahrnuty i potencionálnì nemocné osoby a tím dochází trénovaného s intenzitou 4,5 METs, nìkolikrát týdnì ke zkreslovánívýsledkù. Je zajímavé zjistit, jak vypadá vliv aktivity u maxi- v celkovémobjemu asi 1500až 2000kcal za týden. A pomálnì selektovanéhosouboru,jako jsou vrcholoví spor- stupnì bìhem nìkolika týdnù zvýšit adaptacitak, abypatovci. Sarna a Kaprio (23) shromáždili životní osudy cient zvládl intenzitu 6 METs ve stejnémobjemu. Prak2700 finských sportovcù, úèastníkùOH nebo tìch, kteøí ticky to znamenáabsolvovattýdnì 32 km v této intenzitì. dosahovali mezinárodní úroveò od roku 1920do roku Pro snazšíkontrolu se doporuèuje používat nìkterý ze 1965. Jejich dožití bylo srovnáváno se zdravými muži, souèasnýchregistraèních pøístrojù tepu, jako je Polar odvedenými k vojenské službì, kteøí ale nebyli podro- sport tester nebo pøímo registrovat výdej energiesenzobeni tak intenzivnímu sportovnímu výcviku. Rozdíl rem pohybu (napø.Caltrac). Zbývá jen pøesvìdèit vìtšinu populace, aby se vìv celkovém dožití byl nejvyššíu vytrvalcù, kde èinil 5,7 rokù, nižší byl u hráèù kolektivních her, zatím co mezi novala pohybové aktivitì v dostateènéintenzitì a objesilovì trénujícími a kontrolní skupinou nebyl významný mu, což je asi vìtší problém pøesahujícírámec tohoto sdìlení. rozdíl (Tabulka 11). 70 Literatura 13. PaffenbargerRS Jr, Kampert JB,Lee 1M,Hyde RT,Leung RW,Wing AL. Changesin physical activity and other lifeway patrem influencing longevity. Med Sci Sports Exerc 1994;26:857-65. 28: 596-6()(}. Blair SN, Kohl HW, Barlow CE, et al. Changesin physical 14. PaffenbargerRS Jr, Lee 1M. Physicalactivity and fitnessfor healthand longevity.RQES 1996;67 Suppl3: 11-28. fimess and all-causemortality. JAMA 1995;273:1093-8. Kujala M, Kaprio J,Sama S. Relation of leisure time physi- 15. SlatteryU, JacobsDR, NichamanMZ. Leisuretime physical activity and coronary heart diseasedeath: the US railroad cal activity and mortality, the Finnish twin cohort. JAMA study.Circulation 1989;79:304-11. 1998;279: 44(}-4. Leon AS, Connett J,JacobsDR Jr, RauramaaR. Leisure-ti- 16. ACSM. Exerciseand physicalactivity for older adulis.Position standoMed SciSportsExerc 1998;30:92-1(){)8. me physicalactivity levelsand risk o• coronary heart disea17. Farrel SW,Kampert JB, Kohl IIW, et al. Influence of cardiose and death:The Multiple Risk Factor Intervention Trial. respiratoryfitness levels and other predictors on cardiovaJAMA 1987;258:2388-95. schlardiseasemortality in ments.Med SciSportExerc 1998; Morris JN, Heady JA, Raffle PAB, Roberts CG, ParksJW. 30:899--05. Coronary heart diseaseand physicalactivity of work. Lan18. PekkannenJ, Marti B, NissinenA, Thomilehto J, PunsarS, cet 1953;2:1053-7. Karvonen M. Reduction of premature mortality by high Morris JN, Chave SPW,Adam C, Sirey C, Epstein L, Sheephysicalactivity: A 20-yearfolow-up of middle-agedFinish hanDJ. Vigorous exercisein leisure time and the incidence men. Lancet 1987;1: 1473-7. of coronary heart-disease.Lancet 1973;1:333-9. 19. Goldbourt U. Physicalactivity, long-term CHD mortality: Morris JN. Exercise in the prevention of coronary heart diA review of studies over the last30 years.World Rev Nutr sease:today,bestbuy in public health.Med SciSportsExerc Diet 1997;82:229-39. 1994;26:807-14. Chave SPW,Morris JN, Moss S,SemmenceAM. Vigorous 20. PaffenbargerRS Jr, Hyde RT,Wing AL, Lee 1M,Jung DL, KampertJB.The associationof changesin physicalactivity exercisein leisure time and deathrate: a study of male civil leveland other life style characteristicswith mortality amog servants.J Epidemiol Community Health 1978;32:239-43. men. N Engl J Med 1993;328:538-45. Lakka TA, VenalainenJM, RauramaaR, SalonenR, Thomilehto J,SalonenJT. Relation of leisure time physicalactivi- 21. Lee 1M,PaffenbargerRS Jr. Do physicalactivity and physical fitness avert premature mortality? In: Holloszy JO,ed. ty and cardiorespiratoryfitnessto risk od acute myocardial Exerciseand SportsSciencesReviews1996;4: 135-71. infaction in men. N Engl J Med 1994;330:1549-54. Sandvik L, Erikssen J, Thualow F, Erikssen G, Mundal R, 22. Hakim AA, Pertrovitch H, Burchfiel CM, et aJ.Effects of walking on mortality among nonsmoking retired men. Rodahl K. Physical fitness as a predictor of mortality NEnglJ Med 1998;338:94-9.23. among healthy,midlle aged Norvegianmen. N Engl J Med Sama S,Kaprio J. Life expectancyof former elite athletes. 1993;328:533-7. SportsMed 1994;17:149-51.24. Lee 1M, Hsieh C, Pa••enbargerRS Jr. Chronic diseasein StejskalP,HejnováJ. Vyšetøenívýkonnosti kardiovaskulárformer college student; exerciseintensity and longevity in ního systémupomocí CHR-testu. Med Sport Bohem Slov men. The Harvard alumni health study. JAMA 1995;273: 1994;3:41-50. 1179-83. Blair SN,Kampert JB, Harold W, et al. Influence o• cardiorespiratory fitness and other precursorson cardiovascular Prof. MUDr. Miloš Máèek,DrSc. diseaseand all-causemortality in men and women.JAMA Weberova204 1996;276:205-10. 15000 Praha 5 1. DiPietro L. The epidemiologyof physicalactivity and physical function in older people.Med Sci Sports Exerc 1996; 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 11
Podobné dokumenty
Uživatelský manuál - CZ IN 3830 VibroGym inSPORTline Fresia
2. Skontrolujte či je zariadenie vo výbornom stave a či sa na zariadení
nevyskytli žiadne závody a poruchu. Toto vykonajte ešte pred prvým
použitím zariadenia. V prípade, že zistíte závady na zaria...
Citovaná literatura - Vippa
Halbert, J., Silagy, C., & Finucane, P. (2000). Physical activity and cardiovascular risk
factors: effect of advice from an exercise specialist in Australian general practice. Medical
Journal of Au...
Podpora pohybové aktivity
Světová zdravotnická organizace (2002) odhaduje, že hromadná neinfekční onemocnění (NCD) mají na svědomí více než 60 % úmrtí na světě.
Pohybová aktivita je nezbytná pro naše zdraví. Mnoho experimen...