snst—l—™e systému he˜i—n qx…Gvinux PFI n— —r
Transkript
snst—l—™e systému he˜i—n qx…Gvinux PFI n— —r
Instalace systému Debian GNU/Linux 2.1 na architektu°e Alpha Bruce Perens Sven Rudolph Igor Grobman James Treacy Adam Di Carlo verze 2.1.11, 28 August, 1999 2 Souhrn Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 2.1, na po£íta£ích Alpha (alpha). Naleznete v n¥m rovn¥º odkazy na dal²í dokumentaci. Návod není ur£en pro uºivatele s jiº nainstalovaným systémem, pokud chcete p°ejít k nov¥j²í verzi distribuce, podívejte se na Debian 2.1 Release Notes ( http://www.debian.org/releases/2.1/alpha/release-notes/ ). Autorská práva Dokument m·ºe být ²í°en a pozm¥n¥n za podmínek licence GNU General Public License. 1996 Bruce Perens 1996, 1997 Sven Rudolph 1998 Igor Grobman, James Treacy 1998, 1999 Adam Di Carlo Tento dokument je voln¥ ²i°itelný, m·ºete ho distribuovat nebo pozm¥nit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence verze 2 p°ípadn¥ pozd¥j²í publikované Free Software Foundation. Dokument je distribuován s nad¥jí, ºe je uºite£ný, ale nevztahují se na n¥j jakékoli záruky , dokonce ani záruka p°edpokládaná pro zakoupené zboºí a jeho vhodnost pro daný ú£el. Podrobnosti jsou v licenci GNU General Public License. Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v souboru /usr/doc/copyright/GPL nebo na WWW GNU ( http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html ). M·ºete o ní zaºádat dopisem na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111-1307, USA. Poºadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden Debian a auto°i tohoto dokumentu. Pokud pozm¥níte a vylep²íte tento návod, uv¥domte o tom autory zasláním zprávy na adresu <[email protected]> . The table of Alpha architectures was derived from information contributed by Jay Estabrook, with kind permission. i Obsah 1 Vítejte v Debianu 1 1.1 Uspo°ádání instala£ního návodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 1.2 O licen£ních ujednáních 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Poºadavky na po£íta£ 2.1 4 Podporovaná za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2.1.1 Podporované po£íta£ové architektury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2.1.2 Procesor, motherboard a gracký výstup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2.1.3 Více procesor· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Postupy p°i instalaci Debianu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.2.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.3 Poºadavky na pam¥´ a diskový prostor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2.4 Ostatní za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.5 Hardware ur£ený pro GNU/Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 2.5.1 9 2.2 Podporovaná datová média Vyvarujte se uzav°ených za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Neº za£nete 10 3.1 Záloha dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 3.2 Dále budete pot°ebovat 10 3.3 K £emu budete systém pouºívat? 3.4 Neº za£nete s instalací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3.4.1 P°etaktování procesoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3.4.2 Chyby pam¥ti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 OBSAH ii 4 Poznámky k rozd¥lování disku 13 4.1 Trochu teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 4.2 Názvy za°ízení v Linuxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 4.3 Doporu£ené rozd¥lení disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 4.4 P°íklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 4.5 Rozd¥l¥ní disku p°ed instalací Debianu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 5 Postupy p°i instalaci Debianu 16 5.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 5.2 Volba instala£ního média . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 5.2.1 Volba média pro nataºení systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 5.2.2 Volba média pro instalaci základního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 5.3 Popis soubor· instala£ního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 5.4 Instalace z pevného disku 18 5.4.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Instalace z oddílu systému Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 5.5 Instalace z CD-ROM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 5.6 Instalace z NFS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 5.7 Zavedení systému z disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 5.8 Instalace základního systému z disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 5.9 Zápis obraz· disk· na diskety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 5.9.1 Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem . . . . . . . . . . . . . . 21 5.9.2 Spolehlivost disket . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 6 Nataºení instala£ního systému 22 6.1 Parametry p°i startu systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 6.2 Nataºení systému z Rescue Floppy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 6.3 Nataºení systému z CD-ROM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 6.4 Hlá²ení o startu systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 6.5 Problémy p°i startu systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 OBSAH iii 7 Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap dbootstrap 25 7.1 Úvod do programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 7.2 Vyberte barevný nebo monochromatický monitor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 7.3 Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux . . . . . . . . . . . . . . . . 26 7.4 Kongurovat klávesnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 7.5 Poslední varování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 7.6 Rozd¥lit pevný disk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 7.7 Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 7.8 Inicializovat linuxový oddíl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 7.9 Instalovat jádro a moduly opera£ního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 7.10 Kongurovat moduly s ovlada£i za°ízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 7.11 Kongurovat sí´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 7.12 Instalovat základní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 7.13 Kongurovat základní systém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 7.14 Startovat Linux p°ímo z pevného disku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 7.15 Okamºik pravdy 31 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.16 Heslo pro uºivatele root . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.17 Vytvo°ení uºivatelského ú£tu 31 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 7.18 Shadow Password . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 7.19 Výb¥r a instalace prol· . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 7.20 P°ihlá²ení do systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 7.22 Instalace zbytku systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 7.21 Nastavení PPP 8 Dal²í kroky 35 8.1 Za£ínáte se systémem UNIX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 8.2 Orientace v Debianu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 8.3 Dal²í informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 8.4 Kompilace nového jádra 36 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . OBSAH iv 9 Technické údaje o zavád¥cích disketách 38 9.1 Zdrojový text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 9.2 Rescue Floppy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 9.3 Vým¥na jádra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 9.4 Instala£ní diskety pro základní systém 39 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Administrativní záleºitosti 10.1 Jak p°isp¥t k tomuto návodu 40 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 10.3 eský p°eklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 10.4 Ochranné známky 41 10.2 Hlavní spoluauto°i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Kapitola 1 Vítejte v Debianu Máme radost, ºe jste se rozhodli vyzkou²et Debian. Poznáte, ºe je výjime£ný mezi distribucemi opera£ních systém·. Debian p°iná²í kvalitní voln¥ ²i°itelný software z celého sv¥ta a spojuje jej do koherentního celku. Distribuci Debian tvo°í softwarové balíky. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných binárních soubor·, skript·, dokumentace a kongura£ních soubor·. Kaºdý softwarový balík má za n¥j zodpovídá. Distribuce se skalárn¥ správce, který rozr·stá. Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social Contract ( http://www.debian.org/social_contract ) se m·ºe stát správcem. Nový vývojá° m·ºe k distribuci p°ipojit dal²í softwarový balík, za p°edpokladu, ºe program je podle na²ich kritérií voln¥ ²i°itelný a balík bude, co se tý£e kvality, vyhovovat. Debian Free Software Guidelines ( http://www.debian.org/social_contract\#guidelines ) je stru£né a p°esné vyjád°ení podmínek, za kterých je software povaºován za voln¥ ²i°itelný. Je to p°ínosný dokument pro voln¥ ²i°itelný software a byl vzat za základ Open Source Free Software Guidelines (http://opensource.org/osd.html ). Pouze Debian má rozsáhlé specikace standard· kvality obsaºené v Debian Policy ( http://www. debian.org/doc/debian-policy/ ). Dokument ur£uje kvality, které uplat¬ujeme na balíky. Aby byl Vá² systém ochrán¥n p°ed trojskými koni a jinými zlovolnými programy, ov¥°uje se, ºe balíky p°icházejí do distribuce od jejich skute£ných správc·. Debian rovn¥º usiluje o to, aby programy byly bezpe£n¥ nakongurovány. Pokud se vyskytnou bezpe£nostní problémy s distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy. Pravidelným updatováním systému si nahráváte a instalujete i opravy k bezpe£nostním problém·m. Obecné informace o Debianu najdete v Debian FAQ ( http://www.debian.org/doc/FAQ/ ). Kapitola 1. Vítejte v Debianu 1.1 2 Uspo°ádání instala£ního návodu Tento dokument je ur£en uºivatel·m, kte°í s Debianem za£ínají. Od £tená°· se p°edpokládají pouze obecné znalosti o fungování hardwaru. Pokro£ilej²í uºivatelé zde najdou zajímavé údaje o minimální velikosti nainstalovaného systému, podrobnosti o podporovaných za°ízeních apod. Povídání je uspo°ádáno chronologicky, jak budete postupovat b¥hem instalace. Popis krok· p°i instalaci odpovídá £len¥ní dokumentu: 1. Zjist¥te, zda Vá² po£íta£ vyhovuje po stránce hardwaru poºadavk·m pro instalaci systému, více v `Poºadavky na po£íta£' on page 4. 2. Zazálohujte si disky, instalaci si promyslete a prove¤te nastaveni hardwaru podle `Neº za£nete' on page 10. 3. Rozd¥lte si disk podle `Poznámky k rozd¥lování disku' on page 13. Toto je významný krok, pon¥vadº s rozd¥leným diskem budete muset n¥jakou dobu vydrºet. 4. `Postupy p°i instalaci Debianu' on page 16 popisuje zp·soby, jakými lze Debian instalovat. P°ipravíte si médium, ze kterého budete instalaci provád¥t. 5. Poté nahrajete instala£ní program, tuto proceduru popisuje `Nataºení instala£ního systému' on page 22. Dozvíte se, co d¥lat v p°ípad¥ potíºí p°i nataºení systému. 6. Po£áte£ní nastavení systému se diskutuje v oddílech `Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap ' on page 25, `Úvod do programu dbootstrap ' on page 25 a `Kongurovat sí´ ' on page 25. 7. Instalace základního systému podle `Instalovat základní systém ' on page 25. 8. Nataºení nov¥ nainstalovaného systému a dokon£ení instalace v `Okamºik pravdy' on page 25. 9. Doinstalování zbytku systému a spust¥ní programu dselect v `Instalace zbytku systému' on page 25. Aº budete mít systém nainstalován, m·ºete si pro£íst `Dal²í kroky' on page 35. Seznámí Vás s dal²ími zdroji informací o opera£ním systému Unix a distribuci Debian. Budete-li si chtít p°ipravit vlastní jádro, podívejte se do `Technické údaje o zavád¥cích disketách' on page 38. A na záv¥r v `Administrativní záleºitosti' on page 40 jsou informace o tomto dokumentu a jak k n¥mu m·ºete p°isp¥t. Kapitola 1. Vítejte v Debianu 1.2 3 O licen£ních ujednáních Licen£ní podmínky v¥t²iny program· oprav¬ují k pouºívání programu pouze na jednom po£íta£i. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na dal²í po£íta£ ve ²kole £i zam¥stnání, zap·j£íte známým a pom·ºete jim s instalací. M·ºete dokonce vyrobit kopie a je, sta£í dodrºet jistá omezení. To v²echno je moºné díky tomu, ºe Debian je zaloºen ²i°itelném softwaru . prodávat na voln¥ Voln¥ ²i°itelný neznamená, ºe software postrádá copyright nebo ºe se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ºe licence jednotlivých program· nevyºadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli m·ºe program roz²í°it, p°izp·sobit, pozm¥nit a ²í°it výsledné dílo. Na mnoho program· se vztahuje GNU General Public License neboli 1 GPL. Tyto programy lze ²í°it pouze spole£n¥ s jejich zdrojovými texty, tím se zaji²´uje, ºe uºivatel m·ºe program upravovat. Zdrojové texty jsou tedy obsaºeny i v distribuci Debian. 2 Pro programy v Debianu mohou platit jiné licen£ní podmínky a copyright, po instalaci je najdete v souboru /usr/doc/\textit{název--balíku}/copyright . Informace o licencích a kritériích, podle nichº se rozhoduje, zda program má dostate£n¥ volnou licenci, aby mohl být v hlavní £ásti distribuce, naleznete v Debian Free Software Guidelines ( //www.debian.org/social_contract\#guidelines http: ). D·leºité upozorn¥ní: Na tento souhrn program· nelze uplat¬ovat ºádné záruky . Auto°i je uvolnili, aby z nich m¥li uºitek i ostatní. Není zaru£ena vhodnost vyuºití t¥chto program· pro daný ú£el. Nicmén¥, jelikoº se jedná a volný software, máte právo programy uzp·sobit, aby vyhovovaly Va²im pot°ebám, a zuºitkovat práci jiných. 1 Pozn. V distribuci jsou k dispozici i programy, které podmínky volné ²i°itelnosti nespl¬ují. Nacházejí se v £ástech distribuce nazvaných contrib Debian FTP archives. 2 a nonfree, pro£t¥te si Debian FAQ ( http://www.debian.org/doc/FAQ/ ), pod The Debian FAQ ( http://www.debian.org/doc/FAQ/ ) podává informaci, jak nalézt a rozbalit zdrojové texty balík·. 4 Kapitola 2 Poºadavky na po£íta£ Tato £ást obsahuje informace o hardwarových poºadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy na dal²í informace o za°ízeních podporovaných Linuxem. 2.1 Podporovaná za°ízení Debian neklade na hardware jiná omezení neº ta, která jsou dána jádrem Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné po£íta£ové architektu°e, na kterou bylo p°eneseno jádro Linuxu, knihovna libc, p°eklada£ gcc atd., a pro kterou existuje port Debianu, m·ºete nainstalovat Debian. Existují nicmén¥ omezení, jaká za°ízení jsou podporována v na²í sad¥ zavád¥cích disket. N¥které z platform, na kterých Linux funguje, nejsou p°ímo podporovány na²imi zavád¥cími disky. Pokud nastane tato situace, m·ºete si p°ipravit vlastní disketu nebo vyzkou²et sí´ovou instalaci. Nebudeme se snaºit popsat v²echny podporované kongurace pro architekturu Alpha, zam¥°íme se na obecné informace a uvedeme odkazy na dopl¬ujíci dokumentaci. 2.1.1 Podporované po£íta£ové architektury Debian 2.1 podporuje £tyri po£íta£ové architektury: Intel x86, po£íta£e na bázi procesor· Motorola 680x0 jako Atari, Amiga a Macintosh, dále po£íta£e s procesory DEC Alpha a SPARC. Odkazujeme se k nim postupn¥ jako i386, m68k, alpha a sparc. Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektu°e návody zvlá²´. alpha. Pro ostatní architektury jsou Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 5 2.1.2 Procesor, motherboard a gracký výstup Complete information regarding supported DEC Alphas can be found at Linux Alpha HOWTO (http://www.linuxdoc.org/HOWTO/Alpha-HOWTO.html ). The purpose of this section is to describe the sub-architectures supposed by the boot disks. Alpha stations are grouped into sub-architectures because there are a number of generations of motherboard and supporting chip-sets. Dierent sub-architectures often have radically dierent engineering and capabilities. Therefore, the process of installing and, more to the point, booting, can vary from system to system. The following table lists the sub-architectures supported by the Debian installation system. The table also indicates the code name for these sub-architectures. You'll need to know this code name when you actually begin the installation process: Family/Model ============= ALPHAbook 1 Code Name ========= book1 ALCOR AS 600 AS 500 5/3xx AS 500 5/5xx XL-300/366/433 alcor alcor alcor xlt (( less sure than usual )) AVANTI AS 200 AS 205 AS 250 AS 255 AS 300 AS 400 avanti avanti avanti avanti avanti avanti 4/* 4/* 4/* 4/* 4/* 4/* EB164 AlphaPC164 AlphaPC164-LX AlphaPC164-SX eb164 pc164 lx164 sx164 EB64+ EB64+ AlphaPC64 AlphaPCI-64 eb64p cabriolet cabriolet (( huh? family or model or both? )) Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 6 EB66 eb66 EB66+ eb66p JENSEN DECpc 150 DEC 2000 Model 300 jensen jensen MIKASA AS 1000 4/xxx AS 1000 5/xxx mikasa mikasa NONAME AXPpci33 UDB noname noname NORITAKE (( less sure than usual, is the 4 or 5 line or both supported? )) AS 1000A 4/xxx noritake AS 1000A 5/xxx noritake AS 600A 5/xxx noritake AS 800 5/xxx noritake Personal Workstation PWS 433a or 433au PWS 500a or 500au PWS 600a or 600au miata miata miata RUFFIAN Deskstation RPX164-2 Samsung AlphaPC164-UX/BX ruffian ruffian SABLE AS 2100 AS 2000 AS 2100 AS 2000 sable sable sable-g sable-g 4/xxx 4/xxx 5/xxx 5/xxx TAKARA XL XL-233/266 takara xl Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 7 Dierent Alpha sub-architectures have dierent methods of bootstrapping: MILO , or SRM . Some sub-architectures may use both; most use either one or the other. You'll need to determine which bootstrapping method your sub-architecture uses; it will make a dierent below. Code Name ========= alcor avanti book1 cabriolet eb164 eb64p eb66 eb66p jensen lx164 miata mikasa noname noritake pc164 ruffian sable sable-g sx164 takara xl xlt Bootstrap Method ================ MILO SRM capable, but not supported by Debian MILO SRM capable, but not supported by Debian SRM SRM MILO capable, but not supported by Debian MILO MILO MILO MILO SRM MILO MILO, SRM as miata-s SRM MILO SRM MILO capable, but not supported by Debian MILO MILO SRM SRM MILO MILO MILO MILO 2.1.3 Více procesor· Tato architektura umoº¬uje vyuºití více procesor· - tzv. symetrický multiprocesing SMP. Standardní jádro v distribuci Debian 2.1 podporu SMP nezahrnuje. M·ºe to pro Vás znamenat práci navíc, ale nem¥lo by to zabránit instalaci. Jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém bude vyuºívat pouze jeden procesor. Pro vyuºití více neº jednoho procesoru budete muset nahradit jádro opera£ního systému. Postup je v `Kompilace nového jádra' on page 35. Pro jádro (kernel verze 2.0.35) podpory SMP docílíte odstran¥ním komentá°e na °ádce s SMP = 1 v hlavním souboru Makele ve zdrojovém stromu. Budete-li jádro kompilovat na víceprocesorovém systému, p°e£t¥te si dokumentaci k p°epína£i manuálu p°íkazu make(1) . j v Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 2.2 8 Postupy p°i instalaci Debianu Instalaci Debianu lze provést z disket, CD, pevného disku nebo sí´ov¥. B¥hem jedné instalace m·ºete kombinovat tyto metody, podrobn¥ji to rozebírá `Postupy p°i instalaci Debianu' on page 16. Instalace z disket je £astá volba, i kdyº nejmén¥ pohodlná. asto je nutné provést první nataºení systému z Rescue Floppy. Pot°ebujete pouze disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB. N¥které architektury umoº¬ují instalaci z CD. Na po£íta£ích s moºností nataºení systému z CD mechaniky se lze p°i instalaci vyhnout pouºití disket. I v p°ípad¥, ºe systém nejde zavést p°ímo z CD, m·ºete vyuºít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média `Instalace z CD-ROM' on page 16. Máte moºnost instalovat z pevného disku. V p°ípad¥, ºe na jiném oddílu na disku, neº kam chcete Linux instalovat, je dostatek místa, jde jist¥ o dobrou volbu. N¥které platformy mají programy, které spustí instalaci (nap°. z opera£ního systému AmigaOS). Poslední eventualitou je sí´ová instalace, pro kterou se vyuºívá NFS. Po instalaci základního systému m·ºete pro dokon£ení instalace vyuºít libovolný sí´ový protokol jako jsou FTP, HTTP nebo NFS. Toto platí i pro p°ipojení p°es PPP. Podrobn¥j²í popis a rady týkající se výb¥ru vhodné metody instalace jsou v `Postupy p°i instalaci Debianu' on page 16. Do£t¥te tuto £ást a ujist¥te se, ºe za°ízení, ze kterého se chystáte zavést systém a provést instalaci, jsou podporována v instalaci Debianu. 2.2.1 Podporovaná datová média Zavád¥cí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoºstvím ovlada£·, aby fungovaly na co nej²ir²í ²kále po£íta£·. Takto p°ipravené jádro je zbyte£n¥ velké pro b¥ºné pouºití, Podívejte se na návod `Kompilace nového jádra' on page 35, jak si p°ipravit vlastní jádro. Podpora mnoha za°ízení na instala£ních discích je ºádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému. ALPHA-TODO storage systems supported by linux but not supported by boot disks 2.3 Poºadavky na pam¥´ a diskový prostor Instalaci lze provést s minimáln¥ 5MB pam¥ti a 35MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardní £ást distribuce se systémem X window System a vývojovým prost°edím, budete pot°ebovat alespo¬ 300 MB, pro vícemén¥ úplnou instalaci je t°eba kolem 600 MB. Abyste nainstalovali naprosto v²echny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skute£nosti nainstalovat v²echny balíky nemá smysl, nebo´ n¥které z nich nelze mít na systému zárove¬. Kapitola 2. Poºadavky na po£íta£ 2.4 9 Ostatní za°ízení V Linuxu m·ºete pouºívat r·zné vybavení jako my², tiskárnu, scanner, modem, sí´ovou kartu, za°ízení PCMCIA. ádné z nich není nutné p°i instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam za°ízení, které systém p°i instalaci neumí obsluhovat, a£koli obecn¥ v Linuxu podporována být mohou. ALPHA-TODO NICs supported by linux but not supported by boot disks 2.5 Hardware ur£ený pro GNU/Linux V sou£asnosti n¥kte°í prodejci dodávají po£íta£e s jiº nainstalovaným Debianem p°ípadn¥ jinou distribucí GNU/Linux. Patrn¥ si za tuto výhodu trochu p°iplatíte, ale zbavíte se starostí, pon¥vadº máte jistotu, ºe hardware po£íta£e je kompatibilní se systémem GNU/Linux. A´ zakoupíte po£íta£ s instalací Linuxu nebo bez ní, nebo jiº pouºitý po£íta£, je d·leºité se p°esv¥d£it, ºe hardware je podporován jádrem opera£ního systému. Zkontrolujte, jestli jsou v²echna za°ízení v po£íta£i uvedena ve vý²e zmín¥ných odkazech jako podporovaná. P°i nákupu se netajte tím, ºe kupujete po£íta£, na kterém pob¥ºí Linux. Dejte p°ednost zboºí, jehoº výrobci Linux podporují. 2.5.1 Vyvarujte se uzav°ených za°ízení N¥kte°í výrobci hardwaru nám neposkytují informace pot°ebné k napsání ovlada£e pro Linux, p°ípadn¥ poºadují smlouvu o uchování t¥chto informací v tajnosti p°ed t°etí osobou, coº znemoº¬uje uve°ejn¥ní zdrojového kódu pro takový ovlada£. Jedná se nap°íklad o zvukový systém (DSP) na laptopech IBM (n¥kdy v kombinaci s modemem) montovaný v sou£asnosti do po£íta£· ThinkPad nebo o osazení star²í °ady po£íta£· Macintosh. Z d·vodu nedostupnosti dokumentace pro n¥ neexistují ovlada£e pro Linux. M·ºete výrobce poºádat o uvoln¥ní dokumentace, pokud se na n¥j obrátí více lidí, uv¥domí si, ºe uºivatelé Linuxu p°edstavují po£etnou skupinu zákazník·. 10 Kapitola 3 Neº za£nete 3.1 Záloha dat Neº za£nete s instalací, vytvo°te si zálohu soubor·, které máte na disku, p°i instalaci by mohlo dojít ke ztrát¥ Va²ich dat. Instala£ní programy jsou docela spolehlivé a v¥t²ina z nich je prov¥°ená sedmi lety pouºíváni, ale chyba by se Vám mohla zle vymstít. I po uchování obsahu disk· bu¤te opatrní a promyslete si odpov¥di a kroky p°i instalaci. Dv¥ minuty p°emý²lení mohou u²et°it hodiny zbyte£né práce. I kdyº budete instalovat Linux na po£íta£, kde jiº máte jiný opera£ní systém, p°esv¥d£ete se, ºe máte po ruce média pro jeho instalaci. Zvlá²´ v p°ípad¥, ºe se chystáte p°erozd¥lit systémový disk, se Vám m·ºe p°ihodit, ºe bude nutné obnovit zavád¥ní tohoto systému nebo dokonce nová instalace opera£ního systému, jako je to v p°ípad¥ po£íta£· Macintosh. 3.2 Dále budete pot°ebovat Krom¥ tohoto dokumentu budete pot°ebovat manuál k program·m cfdisk ( cfdisk.txt ) fdisk ( fdisk.txt ) Úvod do programu dselect ( dselect-beginner.html ) a Linux/Alpha FAQ ( http://www.alphalinux.org/faq/FAQ.html ). Pokud Vá² Linux bude trvale p°ipojen do sít¥ (myslí se ethernetové a obdobné p°ipojení, ne PPP), zjist¥te si od správce sít¥ tyto informace • Název po£íta£e (moºná si po£íta£ pojmenujete sami). Kapitola 3. Neº za£nete 11 • Název va²í sít¥. • Adresu IP tj. £íselnou adresu p°id¥lenou Va²emu po£íta£i. • Adresu IP sít¥. • Sí´ovou masku. • Broadcast (vysílací) adresu. • Adresu IP, kterou má brána tj. po£íta£ spojující Va²í sí´ s dal²í sítí (nebo Internetem), pokud na Va²í síti brána je. • íselnou adresu DNS, který zprost°edkovává p°evod názv· po£íta£· na adresy IP. • Zda budete p°ipojeni k síti typu Ethernet. Jestliºe budete do sít¥ p°ipojeni jen p°es PPP nebo podobné vytá£ené p°ipojení, nejspí² neinstalujete základní systém sí´ov¥. K nastavení sí´ového p°ipojení se m·ºete vrátit, aº budete mít instalaci hotovou. Návod je dále v textu `Nastavení PPP' on page 25. 3.3 K £emu budete systém pouºívat? Je d·leºité v¥d¥t, k £emu budete systém pouºívat. Podle plánovaného vyuºití po£íta£e ur£íte nároky na diskový prostor a rozhodnete se pro vhodné rozd¥lení disku. Pro usnadn¥ní instalace je p°ipraveno n¥kolik standardních sad balík· (viz `Výb¥r a instalace prol·' on page 25) ozna£ených k nainstalování. U kaºdé sady je uvedeno, kolik tato instalace zabere na disku. I kdyº si ºádnou z nich nezvolíte, následující údaje Vám poskytnou p°edstavu, jak velké oddíly na disku je t°eba vytvo°it. Zde je nabídka: Standardní server Výb¥r balík· pro men²í server, úsporná instalace bez vymoºeností pro inter- aktivní práci. Zahrnuje server pro sluºby FTP, WWW, DNS, NIS a POP. Software na disku zabere kolem 50 MB. K tomuto £íslu je t°eba je²t¥ p°ipo£íst velikost dat, které bude server zprost°edkovávat. Stanice pro vytá£ené p°ipojení Uºivatelská stanice se systémem X window system, grackými a zvukovými aplikacemi, editory atd. Balíky zaberou asi 500 MB. Pracovní stanice Úsporný výb¥r balík· vhodný moºná pro notebooky. Neinstaluje se X window system ani aplikace do tohoto prost°edí. Velikost okolo 140 MB. (Pozn. autor má na notebooku nainstalován systém v£etn¥ X11, instalace zabírá okolo 100 MB) Kapitola 3. Neº za£nete Pracovní stanice s vývojovým prost°edím 12 Stanice s ve²kerým vývojovým prost°edím pro pro- gramovací jazyky Perl, C, C++ atd. Velikost instalace kolem 475 MB. Pokud doinstalujete prost°edí X11 a dal²í balíky, po£ítejte s 800 MB. P°ipomínáme, ºe uvedené v uvedených odhadech nejsou zahrnuty uºivatelské soubory, po²ta, data. Bu¤te velkorysí p°i rozvaze, kolik místa si ponechat pro datové soubory. 3.4 Neº za£nete s instalací . . . N¥kdy je t°eba p°ed instalací po£íta£ poladit. Jsou tím nechvaln¥ známé p°edev²ím po£íta£e °ady x86, nastavení hardwaru na jiných platformách bývá mnohem jednodu²²í. V této £ásti se popisuje nastavení hardwaru nutné p°ed vlastní instalací. Obecn¥ se tím myslí kontrola a p°ípadná zm¥na nastavení rmware systému. Firmware je nejniº²í úrove¬ softwaru, který za°ízení v po£íta£i pouºívají, rozhodujícím zp·sobem ovliv¬uje start po£íta£e po jeho zapnutí. 3.4.1 P°etaktování procesoru Mnoho uºivatel· se pokou²elo p°etaktovat chod procesoru na vy²²í neº ur£enou frekvenci (nap°. 90MHz na 100MHz). Správná funkce po£íta£e pak m·ºe být závislá na teplot¥ a dal²ích faktorech a n¥kdy hrozí i po²kození systému. Jednomu z autor· tohoto dokumentu fungoval p°etaktovaný systém p°es rok bezchybn¥ a pak za£alo docházet k ukon£ení b¥hu kompilátoru gcc chybou unexpected signal p°i kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo. 3.4.2 Chyby pam¥ti Kompilátor gcc £asto jako první poukáºe na problémy s pam¥tí (nebo na jiné hardwarové problémy zp·sobující nep°edvídatelnou modikaci dat), nebo´ vytvá°í velké datové struktury, které opakovan¥ prochází. Chyba v uloºení dat zp·sobí vygenerování neplatné instrukce nebo p°ístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukon£ení p°ekladu chybou unexpected signal (neo£ekávaný signál). 13 Kapitola 4 Poznámky k rozd¥lování disku 4.1 Trochu teorie Rozd¥lením disku se na disku vytvo°í n¥kolik vzájemn¥ nezávislých oddíl· (angl. partition). Dá se to p°irovnat k bytu roz£len¥nému zdmi, p°idáním nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti ºádný vliv. Jestliºe uº na po£íta£i máte n¥jaký opera£ní systém (Windows95, WindowsNT, OS/2, DOS, FreeBSD) a chcete na stejný disk je²t¥ umístit Linux, patrn¥ se nevyhnete p°erozd¥l¥ní disku. Obecn¥ zm¥na oddílu, na kterém je lesystém, znamená ztrátu dat, takºe si rad¥ji disk p°ed zm¥nami do tabulky diskových oddíl· zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu taky rad¥ji vynesete ve²kerý nábytek, neº budete p°estavovat zdi. Jako úplné minimum pot°ebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je vyuºit pro opera£ní systém, programy a uºivatelská data. V¥t²ina uºivatel· pokládá navíc za nutnost mít vyd¥lenou £ást disku pro virtuální pam¥´. Tento oddíl slouºí opera£nímu systému jako odkládací prostor. Vyd¥lením swap partition umoºní efektivn¥j²í vyuºití disku jako virtuální pam¥ti. Je rovn¥º moºné pro tento ú£el vyuºít oby£ejný soubor, ale není to doporu£ené °e²ení. V¥t²ina uºivatel· vy£lení pro Linux více neº jeden oddíl na disku. Jsou k tomu dva d·vody. Prvním je bezpe£nost, pokud dojde k po²kození lesystému, v¥t²inou se to týká pouze jednoho oddílu, takºe potom musíte nahradit ze záloh pouze £ást systému. Jako minimum m·ºete uváºit vyd¥lení ko°enového svazku soubor·. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliºe dojde po²kození n¥jakého dal²ího oddílu, budete schopni spustit Linux a provést nápravu, m·ºe Vám to u²et°it novou instalaci systému. Druhý d·vod je oby£ejn¥ závaºn¥j²í p°i pracovním nasazení Linuxu, ale záleºí k £emu systém pouºíváte. P°edstavte si situaci, kdy n¥jaký proces za£ne nekontrolovan¥ zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuºivatelskými právy, m·ºe zaplnit celý disk. Naru²í chod systému, pon¥vadº Linux pot°ebuje p°i b¥hu vytvá°et soubory. K takové situaci m·ºe dojít z vn¥j²ích p°í£in, Kapitola 4. Poznámky k rozd¥lování disku 14 nap°íklad nevyºádaný e-mail Vám lehce zaplní disk. Rozd¥lením disku na více oddíl· se lze uchránit p°ed mnoha problémy, v p°íkladu uvedeném vý²e p°i odd¥lení /var/spool/mail na zvlá²tní £ást disku bude systém fungovat, i kdyº bude zahlcen nevyºádanou po²tou. Jedinou nevýhodou p°i pouºívání více diskových oddíl· je, ºe je obtíºné dop°edu odhadnout kapacitu jednotlivých oddíl·. Jestliºe vytvo°íte n¥který oddíl p°íli² malý, budete muset systém instalovat znovu a nebo se budete potýkat s p°esunováním soubor· z oddílu, jehoº velikost jste podhodnotili. V opa£ném p°ípad¥, kdy vytvo°íte zbyte£n¥ velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuºít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale pro£ vyhazovat peníze oknem. 4.2 Názvy za°ízení v Linuxu Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odli²né názvy neº v jiných opera£ních systémech. Budete pot°ebovat v¥d¥t, jak se za°ízením v Linuxu p°id¥lují názvy. • První disketová jednotka je nazvána /dev/fd0. • Druhá disketová jednotka je /dev/fd1. • První disk na SCSI (podle £ísel za°izení na sb¥rnici) je /dev/sda. • Druhý disk ma SCSI (vy²²í £íslo na sb¥rnici) je /dev/sdb atd. • První CD mechanice na SCSI odpovídá /dev/scd0, ekvivalentní za°ízení /dev/sr0. • Master disk na prvním IDE °adi£i /dev/hda. • Slave disk na prvním IDE °adi£i /dev/hdb. • Master a slave disk·m na druhém °adi£i jsou postupn¥ p°i°azeny /dev/hdc a /dev/hdd. Nov¥j²í °adi£e IDE mají dva kanály, které se chovají jako dva °adi£e. Oddíly na discích jsou rozli²eny p°ipojením £ísla k názvu za°ízení: sda1 and sda2 p°edstavují první a druhý oddíl prvního disku na SCSI. Nap°íklad p°edpokládejme po£íta£ se dv¥ma disky na sb¥rnici SCSI na pozicích 2 a 4. Prvnímu disku na pozici 2 odpovídá za°ízení sda, druhému sdb. P¥t oddíl· na disku sda by bylo pojmenováno sda1, sda2, . . . , sda5. Stejné schéma ozna£ení platí i pro disk sdb'. Máte-li v po£íta£i dva °adi£e pro SCSI, po°adí disk· zjistíte ze zpráv, které vypisuje p°i startu Linux. Kapitola 4. Poznámky k rozd¥lování disku 4.3 15 Doporu£ené rozd¥lení disku Jak jsme jiº uvedli, máte-li místo na disku, m¥li byste si ur£it¥ vytvo°it dva svazky - men²í ko°enový a v¥t²í, na n¥mº bude p°ipojen adresá° /usr . V¥t²in¥ uºivatel· sta£í dva oddíly. Zvlá²´ v p°ípad¥, ºe máte jeden malý disk, vytvo°ením mnoha oddíl· plýtváte prostorem na disku. Chcete-li instalovat /usr/ local . Pro po£íta£, který zpracovává hodn¥ po²ty, má smysl vytvo°it svazek pro /var/spool/mail . N¥kdy je dobré odd¥lit adresá° /tmp na oddíl s kapacitou 20 - 32 MB. Na serveru s více uºivateli je více program·, které nejsou p°ímo sou£ástí distribuce, m·ºe se Vám hodit samostaný oddíl pro výhodné vymezit velký oddíl pro jejich domovské adresá°e /home. Obecn¥ platí, ºe rozd¥lení disku se li²í po£íta£ od po£íta£e a záleºí, k £emu Linux pouºíváte. P°i instalaci komplikovan¥j²ího systému (nap°. serveru) se podívejte na Multi Disk HOWTO ( //www.linuxdoc.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html http: ), na podrobnou informaci. Tento odkaz m·ºe být zajímavý rovn¥º pro zprost°edkovatele p°ipojení k Internetu. Z·stává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pam¥´. Názory systémových administrátor· jsou r·zné, jedna zku²enost je mít stejn¥ odkládacího prostoru jako máte pam¥ti, pro v¥t²inu uºivatel· p°itom nemá smysl vytvo°it více jak 64 MB virtuální pam¥ti. Samoz°ejm¥, ºe existují výjimky, budete-li °e²it soustavu 10000 rovnic na po£íta£i s 256 MB, budete pot°ebovat více jak gigabyte odkládacího prostoru. Pokud pot°ebujete hodn¥ virtuální pam¥ti, zkuste umístit její oddíly na r·zné disky. Pozn. Linux vyuºije z jednoho odkládacího oddílu maximáln¥ 128 MB, takºe není d·vod, pro£ p°ekra£ovat tuto hranici. Nicmén¥ m·ºete vytvo°it n¥kolik odkládacích oblastí a doplnit je po instalaci do souboru /etc/fstab , Máte-li v¥t²í nároky na virtuální pam¥´, zkuste umístit odkládací oddíly na r·zné disky (²pulky). 4.4 P°íklady M·j po£íta£ má 32 MB pam¥ti a 1,7 GB IDE disk na za°ízení /dev/hda . Na /dev/hda1 je oddíl pro DOS o velikosti 500 MB (m¥l jsem jí vytvo°it jen 200 MB, pon¥vadº jí skoro nepouºívám). Odkládací oddíl má 32 MB a je na /dev/hda3 . Zbytek tj. asi 1,2 GB na /dev/hda2 svazek pro Linux. 4.5 Rozd¥l¥ní disku p°ed instalací Debianu Rozd¥lení disku m·ºete provést bu¤ p°ed instalací Debianu nebo v jejím pr·b¥hu. je ko°enový 16 Kapitola 5 Postupy p°i instalaci Debianu 5.1 Úvod Instalace Debianu sestává z n¥kolika krok·: 1. nataºení instala£ního systému 2. kongurace prvotního systému 3. instalace základního systému 4. nataºení nov¥ nainstalovaného základního systému 5. instalace zbytku systému Nataºení instala£ního systému Debianu se provádí z Rescue Floppy nebo z CD. První nataºení systému m·ºe p°edstavovat nejobtíºn¥j²í £ást instalace, záleºí na jaký instalujete po£íta£. Tento krok je popsán v `Nataºení instala£ního systému' on page 22. Aº se Vám poda°í rozb¥hnout systém, setkáte se s programem dbootstrap , který se spustí a provede Vás druhou £ástí instalace, kongurací systému. Více najdete v `Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap ' on page 25. Základní systém Debianu je sada balík·, které jsou nutné pro samostatný b¥h systému. Aº nainstalujete a nastavíte základní systém, Vá² Debian uº bude schopen stát na nohou. Základní systém m·ºete instalovat z disket, pevného disku, CD nebo z NFS. Instalaci provede program dbootstrap , `Instalovat základní systém ' on page 25. Posledním krokem je doinstalování balík· s programy a dokumenty, které budete na po£íta£i pouºívat. Jedná se o systém X Window System, editory, interprety p°íkaz· a vývojová prost°edí. Instalaci Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 17 m·ºete dokon£it z CD nebo po£íta£e zrcadlícího distribuci Debianu (sluºby HTTP, FTP, NFS). V této £ásti vyuºijete programy dselect nebo aptget pro správu balík· v Debianu `Instalace zbytku systému' on page 25. Pro r·zné £ásti instalace nemusíte pouºívat stejné instala£ní médium. Systém m·ºete zavést z Rescue Floppy, základní systém potom nainstalovat z NFS a zbytek systému z CD. Sí´ovou instalaci z archívu Debianu obvykle zahájíte nataºením a instalací základního systému z disket a zbytek systému se instaluje z Internetu. Instala£ní systém pot°ebný pro první t°i fáze instalace je rozd¥len do t°í £ástí: Záchranná disketa, Disketa s ovlada£i a Základní systém. Dále v textu je popis instala£ních metod a soubor·, které instalace m·ºe vyºadovat. Pro jednotlivé metody instalace pot°ebujete r·zné soubory. 5.2 Volba instala£ního média Nejprve si zvolte, z jakého média natáhnete instala£ní program. Potom si vyberte jakou metodou nainstalujete základní systém. 5.2.1 Volba média pro nataºení systému Instala£ní systém lze zavést z disket, CD-ROM, z jiného opera£ního systému. Zavedení systému z disket p°ichází v úvahu na v¥t²in¥ platforem. Není moºné na po£íta£ích Amiga a Mac. Postup najdete v `Zavedení systému z disket' on the page before. Snadno lze instalovat z CD-ROM. Máte-li sm·lu a jádro z CD Vám nefunguje, lze se uchýlit k jiné metod¥. Instalaci z CD-ROM popisuje `Instalace z CD-ROM' on the preceding page. asto je výhodné spu²t¥ní instalace z jiného opera£ního systému, jak je to popsáno v `Instalace z pevného disku' on the page before. Pro n¥které po£íta£e je to dokonce jediná moºnost. 5.2.2 Volba média pro instalaci základního systému Základní systém lze instalovat z disket (`Instalace základního systému z disket' on the preceding page), CD-ROM (`Instalace z CD-ROM' on the page before), ze serveru NFS (`Instalace z NFS' on the preceding page) nebo z lokálního disku (`Instalace z pevného disku' on the page before). Vyberte si z nejsnadn¥j²í zp·sob z médií, které máte k dispozici. 5.3 Popis soubor· instala£ního systému V této £ásti najdete seznam soubor· z adresá°e disks--alpha se stru£ným popisem. Nemusíte si je nahrávat v²echny, sta£í vybrat jen ty, které jsou zapot°ebí pro Va²í metodu instalace. Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 18 V¥t²ína soubor· jsou vzory disket, nahráním souboru na disketu vytvo°íte poºadovaný disk. Tyto vzory se pochopiteln¥ li²í pro diskety r·zných kapacit (1,44 MB, 1,2 MB, 720 kB). Pro platformu mohou být dostupné jen n¥které z nich. Soubory pro disketové jednotky s kapacitou 1,44 MB mají v názvu '14', pro jednotky 1,2 MB '12' a pro jednotky 720 kB je v názvu obsaºeno '72'. tete-li tento dokument na Internetu, nejspí² si m·ºete nahrát uvedené soubory kliknutím na jejich název, jinak jsou dostupné z adresy disks-alpha/current/ ftp://ftp.debian.org/debian/dists/slink/main/ nebo podobného adresá°e z po£íta£e zrcadlícího distribuci Debianu. alcor/resc1440.bin , avanti/resc1440.bin , book1/resc1440.bin , cabriolet/resc1440.bin , eb64p/resc1440 Toto je obraz Rescue Floppy, pouºívá se na po£átku instalace a rovn¥º v nouzovém p°ípad¥, ºe by Vá² systém n¥kdy ne²el spustit. Doporu£uje se vytvo°it si tuto disketu i v p°ípad¥, ºe instalaci nebudete provád¥t z disket. Select the oppy image for your supported sub-architecture, as indicated in `Procesor, motherboard a gracký výstup' on page 4. alcor/drv1440.bin , avanti/drv1440.bin , book1/drv1440.bin , cabriolet/drv1440.bin , eb64p/drv1440.bin , jsou obrazy Drivers Floppy. Obsahují moduly do jádra, ovlada£e pro r·zná za°ízení, která nejsou nezbytná p°i po£áte£ním zavád¥ní systému. B¥hem instalace budete vyzváni k výb¥ru pot°ebných ovlada£·. base2_1.tgz , or base14-1.bin , base14-2.bin , base14-3.bin , base14-4.bin , base14-5.bin , base14-6.bin , b V t¥chto souborech je uloºen základní systém, který se b¥hem instalace nakopíruje na Vá² linuxový oddíl na disku. P°edstavují minimální systém pot°ebný k instalaci zbytku balík·. Soubor base2_1.tgz je pro instalaci provád¥nou bez disket, tj. z CD nebo p°es NFS. root1440.bin obraz ko°enového svazku soubor·. Soubor obsahuje obraz do£asného svazku soubor·, který se natáhne do pam¥ti p°i startu systému. Pouºívají ho instalace z pevného disku a CD-ROM. install.txt , install.html Instala£ní manuál. Tento soubor, m·ºe být ve formátech HTML a ASCII. fdisk.txt cfdisk.txt basecont.txt 5.4 Pokyny k pouºití dostupných program· pro rozd¥lení disku. Seznam soubor· v základním systému. Instalace z pevného disku V n¥kterých p°ípadech je výhodné natáhnout systém z jiného opera£ního systému. Lze také zkombinovat nataºení systému jiným zp·sobem s instalací základního systému z pevného disku. Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 19 5.4.1 Instalace z oddílu systému Linux Debian lze nainstalovat z lesystém· ext2fs nebo Minix, nap°íklad v situaci, kdy chcete úpln¥ nahradit stávající systém Debianem. Oddíl, ze kterého instalujete, by se nem¥l shodovat s oddílem, /,/usr,/lib kam chcete systém umístit. (tj. apod.). P°i instalaci z disku Linuxu postupujte následovn¥: 1. Seºe¬te si tyto soubory (v nejv¥t²í moºné variant¥) a nahrajte si je na disk • obraz Rescue Floppy • obraz Drivers Floppy • base2_1.tgz 2. podle `Zápis obraz· disk· na diskety' on page 16 p°ipravte Rescue Floppy 3. Zaloºte disketu s Rescue Floppy do mechaniky a restartujte po£íta£. 4. Pokra£ujte v `Nataºení instala£ního systému' on page 22. 5.5 Instalace z CD-ROM V p°ípad¥, ºe máte CD a mechaniku, ze kterých lze zavést systém, obejdete se bez disket. Vloºte CD do mechaniky a restartujte po£íta£. Dále se °i¤te pokyny v `Nataºení instala£ního systému' on page 22. Nezáleºí na tom, jak natáhnete systém, k instalaci základního systému m·ºete vyuºít CD-ROM. Aº instala£ní program dojde k instalaci základního systému a pozd¥ji i p°i instalaci zbytku systému, nasm¥rujte program na CD-ROM podle návodu v `Instalovat základní systém ' on page 25. 5.6 Instalace z NFS Z povahy metody vyplývá, ºe je moºné ji vyuºít aº k instalaci základního systému. Pot°ebujete zavád¥cí disk a disk s ovlada£i, které nainstalujete jedním z uvedených zp·sob·. P°ed instalací základního systému z NFS je nutné projít postup z `Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap ' on page 25. Nezapome¬te do jádra nahrát ovlada£ sí´ové karty a modul pro NFS. Aº bude program dle návodu. dbootstrap zji²´ovat, odkud instalovat základní systém, zvolte NFS a postupujte Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 5.7 20 Zavedení systému z disket Návod je jednoduchý, obstarejte si soubory pro Rescue Floppy a Drivers Floppy a nahrajte je na diskety zp·sobem popsaným v `Zápis obraz· disk· na diskety' on page 16. Rescue Floppy si m·ºete v p°ípad¥ pot°eby upravit, viz `Vým¥na jádra' on page 38. 5.8 Instalace základního systému z disket Tento zp·sob instalace nedoporu£ujeme (s výjimkou situace, kdy nemáte na pevném disku lesystém), pon¥vadº diskety jsou nejmén¥ spolehlivé médium. Prove¤te postupn¥: 1. Nahrajte si obrazy disket (obsah soubor· je popsán v `Popis soubor· instala£ního systému' on page 16): • Rescue Floppy • Drivers Floppy • základní systém, tj. base14-1.bin , base14-2.bin , atd. 2. Seºe¬te si dostate£né mnoºství disket. 3. Zapi²te soubory na diskety, návod je v `Zápis obraz· disk· na diskety' on page 16. 4. Vloºte do systému Rescue Floppy a restartujte po£íta£. 5. P°ejd¥te k návodu `Nataºení instala£ního systému' on page 22. 5.9 Zápis obraz· disk· na diskety Obrazy disk· p°edstavují úplný obsah diskety. Soubory jako je nap°. resc1440.bin jednodu²e nakopírovat, jejich zápis se provádí speciálním programem p°ímo nelze na disketu do sektor· na disket¥. P°íprava disket se li²í systém od systému. Tato kapitola se zabývá p°ípravou disket pod r·znými opera£ními systémy. Aº budete mít diskety vytvo°ené, ochra¬te je p°ed neúmyslným p°epsáním nastavením disket pouze pro £tení. Kapitola 5. Postupy p°i instalaci Debianu 21 5.9.1 Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem Zápis disket m·ºe v¥t²inou provést pouze uºivatel root. Zaloºte do mechaniky prázdnou disketu a p°íkazem dd if=soubor of=/dev/fd0 bs=512 conv=sync ; sync zapi²te soubor /dev/fd/0 ). na disketu. /dev/fd0 bývá za°ízení disketové jednotky. (Na systému Solaris je to Disketu vyjm¥te aº po zhasnutí kontrolky na mechanice, p°íkaz dd Vám m·ºe vrátit p°íkazový °ádek, je²t¥ neº systém dokon£í zápis souboru. Na n¥kterých systémech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarov¥. (Solaris má pro tento ú£el p°íkaz eject , viz manuál). N¥které systémy se snaºí automaticky p°ipojit disketu, jakmile ji vloºíte do mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo moºné zapsat disketu p°ímo. Zeptejte se systémového administrátora na detaily, na systému Solaris se jedná o program vold . 5.9.2 Spolehlivost disket Problémem £íslo jedna p°i první instalaci Debianu bývá nespolehlivost £tení z disket. Nejv¥t²í problémy jsou s Rescue Floppy, pon¥vadº tuto disketu £te p°ed nataºením Linuxu BIOS. BIOS nedokáºe £íst disketu tak spolehliv¥ jako linuxový ovlada£ a £tení se m·ºe zastavit bez vypsání chybového hlá²ení, pokud dojde k chybnému na£tení dat. Také m·ºe dojít k chybnému £teni z disket Drivers Floppy a základního systému, to se v¥t²inou projeví mnoºstvím hlá²ení o chybách I/O. Pokud Vám instalace vázne p°i £tení ur£ité diskety, vyzkou²ejte její obsah znovu nahrát a zapsat na jinou disketu. Oby£ejné reformátování diskety nesta£í, i kdyº formátování a nové zapsání prob¥hne bez chyb. N¥kdy se vyplatí disketu vytvo°it na jiném po£íta£i. Jeden z uºivatel· napsal, ºe se mu poda°ilo vytvo°it bezchybnou zavád¥cí disketu aº na t°etí takový pokus. Podle dal²ích uºivatel· m·ºe systém úsp¥²n¥ nab¥hnout aº na n¥kolikátý pokus p°i £tení ze stejné diskety. P°í£inou jsou nespolehlivé disketové jednotky nebo chyby ve rmware. 22 Kapitola 6 Nataºení instala£ního systému V p°edchozí kapitole jste si zvolili médium, ze kterého zavedete systém. Jedná se o Rescue Floppy, CD-ROM, nebo start z jiº nainstalovaného opera£ního systému. Tato kapitola popisuje, jak se dá pr·b¥h nataºení systému ovlivnit, jaké problémy se p°i n¥m mohou vyskytnout, jak je °e²it nebo nám je alespo¬ pomoci hledat. 6.1 Parametry p°i startu systému Parametry zadané p°i startu se p°edají jádru Linuxu a obecn¥ slouºí jako dopl¬ující informace pro správnou obsluhu za°ízení. Ve v¥t²in¥ p°ípad· jádro provede správn¥ autodetekci, n¥kdy je t°eba mu trochu napov¥d¥t. P°i nataºení systému z Rescue Floppy nebo CD-ROM se objeví výzva boot k zadání parametr·. Detaily naleznete v `Nataºení systému z Rescue Floppy' on the current page. Spou²títe-li instalaci z jiného opera£ního systému, parametry se p°edávají jádru odli²n¥. Úplný seznam parametr· je v Linux BootPrompt HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html ), zde uvádíme jen p°ehled t¥ch nejvýznamn¥j²ích. Poprvé ºádné parametry jádru nedávejte, zkuste, jestli Linux nab¥hne sám. Kdyº se vyskytnou problémy, systém restartujte a vyhledejte, jak jádro informovat o hardwaru, který v po£íta£i máte. Jedna z prvních zpráv p°i zavád¥ní systému je total Memory: avail k/total k available . Hodnota by se m¥la shodovat s velikostí pam¥ti, kterou máte v po£íta£i. Jestliºe je odli²ná, dodejte údaj následovn¥: mem=ram , kde ram je dostupná pam¥´ v kilobytech (s p°íponou k) nebo v megabytech (p°ípona m). Nap°íklad stejný význam 8 MB RAM mají mem=8192k a mem=8m . Je²t¥ p°ipomínáme, úplný seznam parametr· pro jádro a tipy k problematickým za°ízením najdete v Linux BootPrompt HOWTO ( http://www.linuxdoc.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html ). Kapitola 6. Nataºení instala£ního systému 6.2 23 Nataºení systému z Rescue Floppy Zavedení systému z Rescue Floppy je snadné, zaloºte do mechaniky disketu a zmá£kn¥te reset nebo po£íta£ vypn¥te a zapn¥te. M¥la by se rozsvítit kontrolka p°ístupu k disket¥ a na obrazovce se objevit zpráva o záchranné disket¥ zakon£ená výzvou boot: . P°i alternativním zavedení systému, postupujte podle instrukcí a po£kejte, aº se objeví výzva boot: . P°i instalaci z jednotky o kapacit¥ men²í neº 1,44 MB zvolte postup s ramdiskem a budete navíc pot°ebovat je²t¥ disketu s ko°enovým svazkem soubor·. Kdyº je na obrazovce výzva kláves F1 aº F10 boot: m·ºete si bu¤ p°e£íst informace dostupné po stisknutí funk£ních nebo spustit zavád¥ní systému. Jestliºe se p°i startu systému nepovede automaticky zp°ístupnit n¥jaké za°ízení, pod klávesami F4 a F5 je nápov¥da parametr·, kterými lze detekci za°ízení up°esnit. Dopl¬ující parametry se zadávají za volbu metody startu odd¥lené mezerou. Nap°íklad pouze zmá£knete Enter, odpovídá to zavád¥cí metod¥ linux linux floppy=thinkpad . Pokud bez dal²ích dopl¬ujících parametr·. Disketa Rescue Floppy se nazývá záchranná, pon¥vadº ji m·ºete pouºít rovn¥º v nouzovém p°ípad¥, ºe by Vá² nainstalovaný systém n¥kdy ne²el spustit. Doporu£uje se vytvo°it si tuto disketu uschovat i po zdárném dokon£ení instalace. Klávesa Po stisknutí Enter F3 se má objevit hlá²ení zobrazí informaci, jak v takovém p°ípad¥ postupovat. Loading... následované Uncompressing Linux... a stránkou o hardwaru Va²eho po£íta£e. Pokud budete instalovat jiným zavád¥cím postupem (nap°. ramdisk nebo oppy), budete vyzváni k zaloºení diskety s ko°enovým svazkem, aº vloºíte disketu do první mechaniky, zmá£kn¥te Enter. (volba oppy1 £te disketu z druhé disketové mechaniky.) 6.3 Nataºení systému z CD-ROM Sta£í vloºit CD do mechaniky a restartovat po£íta£. M¥l by se objevit výzva boot: , kam m·ºete zapsat parametry ovliv¬ující nataºení systému a vybrat si jádro. 6.4 Hlá²ení o startu systému can't find something (nemohu najít ..), something not present (.. není p°ítomen), can't initialize something (nemohu inicializovat ..) nebo i this driver release depends on something (tato verze ovlada£e závisí na B¥hem zavád¥ní systému se nejspí² objeví mnoho výpis·. V¥t²ina hlá²ení typu ..) je ne²kodných. Objevují se, pon¥vadº zavád¥cí disk je p°ipraven na p°ítomnost mnoha r·zných Kapitola 6. Nataºení instala£ního systému 24 za°ízení. Samoz°ejm¥ nikdo nemá po£íta£ vybaven v²emi t¥mito za°ízeními, takºe opera£ní systém vydává chybová hlá²ení o hardwaru, který nevlastníte. Systém se rovn¥º m·ºe p°i startu pozdrºet £ekáním na odezvu od za°ízení, které v po£íta£i fyzicky není. Pokud z tohoto d·vodu trvá nataºení systému p°íli² dlouho, vytvo°te si po instalaci podle `Kompilace nového jádra' on page 35 vlastní jádro systému pouze s ovlada£i za°ízení, která v po£íta£i máte. 6.5 Problémy p°i startu systému M·ºe se Vám stát, ºe jádro se b¥hem startu zastaví, nerozpozná n¥které ze za°ízení nebo chybn¥ deteguje disky. Nejprve se zam¥°te na parametry jádra, kterými se zabývá `Parametry p°i startu systému' on page 22. Jindy závadu vy°e²íte odstran¥ním n¥kterého ze za°ízení a novým startem systému. Pokud problém p°etrvává, prosíme Vás o zaslání popisu chyby na adresu Je nutné <[email protected]> . na za£átku zprávy uvést nasledující °ádky: Package: boot-floppies Version: version Ujist¥te se, ºe version odpovídá verzi sady disket, které jste zkou²eli. Neznáte-li verzi, uve¤te alespo¬ datum, kdy jste si diskety nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. stable, frozen). Dále uve¤te tyto údaje: architecture: model: memory: scsi: cd-rom: network card: pcmcia: alpha výrobce a typ po£íta£e velikost pam¥ti typ °adi£e SCSI typ CD-ROM a zp·sob jejího p°ipojení (ATAPI) typ sí´ové karty údaje o za°ízeních PCMCIA Dal²í informace závisí na povaze závady. M·ºe být uºite£né uvést typ disku, kapacitu disku, model gracké karty. Ve zpráv¥ problém popi²te a v p°ípad¥ zamrznutí jádra dopl¬te hlá²ení, která jsou na monitoru. Uve¤te Vá² postup p°i instalaci. 25 Kapitola 7 Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 7.1 Úvod do programu Program dbootstrap dbootstrap se spustí po zavedení instala£ního systému. Má na starost po£áte£ní kongu- raci a instalaci základního systému. Hlavní úlohou programu dbootstrap je nastavení klí£ových prvk· systému. Provádí nap°íklad nas- tavení sí´ové adresy, názvu po£íta£e a sítování obecn¥. Dále obstará konguraci modul·, ovlada£·, které se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovlada£e za°ízení, sí´ové ovlada£e, podporu znakových sad a periférií. Tato nastavení se provádí jako první, pon¥vadº mohou být nezbytná pro dal²í instalaci. dbootstrap je jednoduchá aplikace v textovém reºimu (n¥které systémy nezvládají graku). Snadno se ovládá, bude Vás postupn¥ vést instalací. M·ºete se také vrátit zp¥t, pokud zjistíte, ºe jste ud¥lali chybu. Program dbootstrap se ovládá ²ipkami a klávesami Enter a Tab. Zku²ený uºivatel Unixu nebo Linuxu m·ºe sou£asným stiskem Left Alt-F2 ash. tuální konzole, ve které b¥ºí interpret p°íkaz· na bázi Bourne shellu nalevo od mezerníku, F2 p°epnout do dal²í virLeftAlt je klávesa Alt funk£ní klávesa v horní °ad¥. V tomto okamºiku máte systém b¥ºící z ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin . Interpret p°íkaz· a tyto programy jsou zde pro p°ípad, ºe dojde RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových program·. Jejich výpis získáte p°íkazem k problém·m p°i instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u aktivace virtuální pam¥ti, pon¥vadº instala£ní program nezjistí, ºe jste tento krok provedli z vedlej²í konzole. LeftAlt-F1 Vás vrátí do menu. Linux poskytuje aº 64 virtuálních konzolí, z Rescue Floppy je jich k dispozici pouze n¥kolik. Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 26 Chybová hlá²ení jsou obvykle p°esm¥rována na t°etí virtuální konzoli (ozna£ovanou do ní p°epnout stiskem dbootstrap 7.2 Alt-F3 se vrátíte pomocí (podrºte Alt-F1. Alt a zmá£kn¥te funk£ní klávesu F3 ), tty3 ). M·ºete zp¥t do programu Vyberte barevný nebo monochromatický monitor. Po nab¥hnutí systému by se m¥la objevit volba Vyberte barevný nebo monochromatický monitor.. Na monochromatickém monitoru pokra£ujte stiskem pro barevné zobrazování a stiskn¥te Enter. Enter. Jinak ²ipkou vyberte poloºku Zobrazování by m¥lo být v barvách. Klávesou Color Enter pokra£ujte v instalaci. 7.3 Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux Moºná uvidíte hlá²ení Instala£ní program zji²´uje sou£asný stav systému a dal²í instala£ní krok, který by se m¥l provést.. M·ºe zmizet rychleji neº ho stihnete p°e£íst. Bude se objevovat mezi jednotlivými kroky v menu, tato kontrola umoº¬uje instala£nímu programu dbootstrap pokra£ovat v zapo£até instalaci, pokud by se Vám v jejím pr·b¥hu poda°ilo zablokovat systém. Pokud spustíte dbootstrap znovu, budete muset pouze projít volby barevné/£ernobílé zobrazování, klávesnice, akti- vace odkládacího oddílu a p°ipojení d°íve inicializovaných disk·, v²echna ostatní nastavení z·stanou uchována. V pr·b¥hu instalace budete procházet hlavním menu Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux. Volby v horní £ásti se budou aktualizovat a ukazovat, jak pokra£ujete s instalací. Phil Hughes napsal v £asopisu Linux Journal ( http://www.linuxjournal.com/ ), ze instalaci Debianu by zvládlo ku°e. Myslel klováním do klávesy Enter. První poloºka v menu je totiº vºdy dal²í krok, který máte provést, podle aktuálního stavu systému. M¥lo by se objevit Dal²í : var a tím je te¤ Kongurovat klávesnici. 7.4 Kongurovat klávesnici Ujist¥te se, ºe je zvýrazn¥né Dal²í : var a klávesou Enter p°ejd¥te do menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající Va²emu národnímu prost°edí nebo blízkou, pokud poºadované rozloºení klávesnice v menu není. Po instalaci systému si m·ºete vybrat ze ²ir²ího spektra klávesnic programem kbdconfig . P°esu¬te ²ipkami zvýrazn¥ní na Va²í volbu klávesnice a zmá£kn¥te klávesnicích na stejném míst¥. Enter. ipky jsou ve v²ech Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem 7.5 dbootstrap 27 Poslední varování íkali jsme Vám, abyste si zazálohovali data na discích? Te¤ p°ichází chvíle, kdy si m·ºete necht¥n¥ smazat data, máte poslední ²anci zazálohovat starý systém. Pokud jste neprovedli kompletní zálohu, vyjm¥te disketu z mechaniky, resetujte systém a spus´te zálohování. 7.6 Rozd¥lit pevný disk Nemáte-li zatím rozd¥lený disk s oddíly pro Linux a virtuální pam¥´, jak popisuje `Rozd¥l¥ní disku p°ed instalací Debianu' on page 13, Dal²í : p°ipravenými oddíly p°ejd¥te Dal²í : var var Vás p°ivede do menu Rozd¥lit pevný disk. S k inicializaci odkládacího prostoru Inicializovat a ak- tivovat odkládací oddíl, na systémech s nedostatkem pam¥ti p°esko£te i tento krok, nebo´ odkládací prostor jiº pouºíváte. Nezáleºí, kam Vás zavede Dal²í : var , pokra£ovat m·ºete v Rozd¥lit pevný disk, ke kterému p°ejdete pomocí ²ipky. Menu Rozd¥lit pevný disk Vám nabídne disky k rozd¥lení a spustí program, který provede záznam do tabulky oddíl·. Musíte vytvo°it alespo¬ jeden oddíl Linux native (typ 83) a nejspí² budete chtít vytvo°it i oddíl Linux swap (typ 82) pro virtuální pam¥´. Podrobné informace jsou v `Poznámky k rozd¥lování disku' on page 13. K rozd¥lení disku nabízí kaºdá architektura r·zné programy. Zde je jejich seznam: fdisk P·vodní program na správu oddíl· na disku, p°e£t¥te si fdisk manual page ( fdisk.txt ) cfdisk Program na (cfdisk.txt ) správu oddíl· na disku, má snadné ovládání. Popis je v cfdisk manual page Pokud si nevíte rady, jak disk rozd¥lit, zkuste se znovu vrátit do `Poznámky k rozd¥lování disku' on page 13. Doporu£ujeme vytvo°ení oddílu pro virtuální pam¥´, ale jestli máte víc neº 16 MB a budete trvat na svém, instalace je moºná i bez ní. Potom zvolte Pokra£ovat bez odkládacího oddílu. 7.7 Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl Tato poloºka bude Dal²í : var po rozd¥lení disku. Va²e moºnosti jsou inicializovat a aktivovat nový oddíl pro virtuální pam¥´, aktivovat d°íve inicializovaný oddíl nebo pokra£ovat bez virtuální pam¥ti. Vºdy je moºné oddíl virtuální pam¥ti znovu inicializovat, takºe zvolte Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl, pokud si nejste jisti, jak pokra£ovat. Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 28 Dal²í krok je aktivace virtuální pam¥ti ve Vyberte oddíl, který se má zaktivovat jako odkládací za°ízení.. Program by Vám m¥l nabídnout k aktivaci oddíl p°ipravený jako odkládací prostor. Zmá£kn¥te Return . Následuje volba otestování swap oddílu na výskyt ne£itelných blok· na disku. Je jí uºite£né provést, pokud máte disk typu MFM, RLL nebo star²í SCSI disk, a nem·ºe ni£emu u²kodit. Správn¥ fungující moderní disky tuto kontrolu nepot°ebují, vylou£í z pouºívání ²patné bloky vlastním mechanismem. Na záv¥r potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zni£í ve²kerá data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je v²e v po°ádku, zvolte Ano. Obrazovka bude po spu²t¥ní programu blikat. 7.8 Inicializovat linuxový oddíl Dal²í menu bude Inicializovat linuxový oddíl. Pokud tomu tak není, nedokon£ili jste rozd¥lení disku nebo jste vynechali n¥co v p°íprav¥ oddílu pro virtuální pam¥´. M·ºete inicializovat oddíl pro Linux nebo p°ipojit d°íve inicializovaný lesystém. Program neprovede dbootstrap upgrade star²í instalace, aniº by jí nep°epsal. Chcete-li nedestruktivn¥ p°ejít k nov¥j²í dbootstrap nepot°ebujete, p°e£t¥te si pokyny k debian.org/releases/2.1/alpha/release-notes/ ), jakým zp·sobem se verzi Debianu, program upgradu ( http://www. dá p°ejít z p°edchozích verzí na Debian 2.1. Pokud pro instalaci chcete pouºít £ást disku, která není prázdná, m¥li byste jí inicializovat, tím také smaºete její d°ív¥j²í obsah. Dále musíte inicializovat oddíly, které jste vytvo°ili d°íve p°i d¥lení disku. Asi jediným d·vodem pro volbu mount a partition without initializing it (p°ipojte oddíl bez inicializace) m·ºe být pokra£ovat v nedokon£ené instalaci ze stejné sady instala£ních disket. Zvolením poloºky Dal²í : var p°ipravíte a p°ipojíte oddíl na p°ipojíte nebo inicializujete, bude p°ístupná jako / / lesystém. První oddíl, který - nazývá se root (hlavní, ko°enový svazek soubor·). Bude Vám nabídnuto provést otestování disku na výskyt ²patných blok· jako tomu bylo u odkládacího oddílu. Platí, co bylo na toto téma bylo jiº °e£eno, na velkém disku kontrola zabere 10 minut i více. Po p°ipojení oddílu /, poloºka Dal²í : var bude Instalovat jádro a moduly opera£ního systému, pokud uº nemáte n¥co z instalace hotovo. Pomocí ²ipek m·ºete p°ipravit nebo p°ipojit dal²í £ásti disku, jestliºe existují. Na tomto míst¥ inicializujte a p°ipojte oddíly pro /var , /usr a dal²í lesys- témy, které jste d°íve vytvo°ili. 7.9 Instalovat jádro a moduly opera£ního systému Menu následuje po p°ipojení ko°enového svazku soubor·, pokud jste jiº tuto £ást instalace neprovedli v p°edchozím spu²t¥ní programu dbootstrap . Nejprve potvr¤te, ºe je ko°enový svazek p°ipojen ke Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 29 správnému za°ízení. Potom si vyberte podle Va²eho zám¥ru z `Volba média pro nataºení systému' on page 16 za°ízení, ze kterého budete instalovat jádro opera£ního systému. Pro instalaci z lokálního lesystému zvolte harddisk, pokud za°ízení zatím není p°ipojeno nebo mounted pro p°ipojené za°ízení. Dále zvolte oddíl, kam jste podle `Instalace z pevného disku' on page 16 nainstalovali instala£ní systém Debianu. Následující dotaz bude na umíst¥ní soubor· na lesystému, cestu za£n¥te znakem /. Potom nechte program dbootstrap soubory najít, jestli neusp¥je, máte moºnost cestu k nim up°esnit. Instalace z disket vyºaduje diskety Rescue Floppy, kterou máte patrn¥ v mechanice, a Drivers Floppy. 7.10 Kongurovat moduly s ovlada£i za°ízení Vyhledejte v nabídce Kongurovat moduly s ovlada£i za°ízení za°ízeni, která máte v po£íta£i. Nastavte jejich pouºívání a systém bude tyto moduly vºdy p°i zavád¥ní automaticky nahrávat. V tomto bod¥ není pot°eba kongurovat v²echna za°ízení, sta£í se zam¥°it na ta, která jsou nutná pro nainstalování základního systému (viz `Volba média pro instalaci základního systému' on page 16). M·ºe jít o ovlada£e sí´ové karty nebo o p°ístup na r·zné souborové systémy. Pro instalaci základního systému ze sít¥ p°es NFS musíte nahrát a nastavit modul ovlada£e sí´ové karty a modul pro NFS dostupný v sekci lesystémy. Instalace z lokálního disku vyºaduje modul pro daný typ lesystému. Podpora jiº m·ºe být v jád°e, ale rad¥ji si to ov¥°te. Pozd¥ji na nainstalovaném systému lze konguraci modul· zm¥nit programem 7.11 modconf . Kongurovat sí´ Kongurace se provádí i na systémech bez sít¥, v takovém p°ípad¥ sta£í vyplnit název po£íta£e v Vybrat hostitelský název a záporn¥ odpov¥d¥t na otázkuis your system connected to a network?, zda je po£íta£ p°ipojen k síti. Na sí´ovém systému je t°eba znát údaje uvedené v `Dále budete pot°ebovat' on page 10. Konguraci sít¥ neprovád¥jte , Program pokud pro první p°ipojení po£íta£e k síti chcete pouºít PPP. dbootstrap Vás vyzve k vypln¥ní údaj· z `Dále budete pot°ebovat' on page 10. Na záv¥r shrne zadané informace a poºádá o jejich potvrzení. Dále zadejte sí´ové za°ízení pro sí´ové spojení. Obvykle se jedná o eth0. Pár technických poznámek: program p°edpokládá, ºe adresa Va²í sít¥ je bitovým sou£inem adresy IP a sí´ové masky. Pokusí se odhadnout vysílací adresu jako bitový sou£et IP adresy systému a bitového dopl¬ku sí´ové masky. Odhadne, ºe gateway zprost°edkovává i DNS. Pokud n¥jaký údaj Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 30 nebudete znát, ponechte u n¥j p°ednastavenou hodnotu. Konguraci m·ºete na nainstalovaném systému upravit editací souboru /etc/init.d/ .) 7.12 /etc/init.d/network . (V Debianu jsou startovací skripty v adresá°i Instalovat základní systém Zvolte poloºku Instalovat základní systém. Dostanete nabídku za°ízení, ze kterých je moºné na£íst základní systém. Vyberte za°ízení, pro které jste se rozhodli podle `Volba média pro instalaci základního systému' on page 16. P°i instalaci z disket Vás program dbootstrap vyzve k postupnému vloºení disket. P°i chyb¥ £tení z diskety budete muset vytvo°it náhradní disketu a znovu za£ít instalaci základního systému. Po úsp¥²ném na£tení v²ech disket, systém nainstaluje soubory, které z nich na£etl, na pomalém po£íta£i to bude trvat asi 10 minut. Pro instalaci základního systém z NFS, vyberte volbu NFS a budete vyzváni k zadání serveru, sdíleného disku na serveru a podadresá°e, kde se na n¥m nachází base2\_1.tgz . P°i problémech s p°ístupem na server si ov¥°te, zda systémový £as na serveru zhruba odpovídá nastavení Va²eho po£íta£e. Systémové hodiny lze p°izp·sobit na najdete v manuálu 7.13 date(1) . tty2 p°íkazem date . Nápov¥du k tomotu programu Kongurovat základní systém Nyní máte na disku v²echny soubory základního systému, zbývá provést pár nastavení, vyberte z menu poloºku Kongurovat základní systém. Zadejte £asové pásmo. Je n¥kolik zp·sob·, jak toho docílit, v Adresá°e: lze nap°íklad zadat zemi p°ípadn¥ kontinent. Tím se zúºí nabídka a snadn¥ji vyberete zemi, oblast nebo stát z moºností v asová pásma:. Potom odpov¥zte, jak se mají nastavit hardwarové hodiny po£íta£e - máte dv¥ moºnosti, nastavit místní £as nebo £as na poledníku v Greenwich (GMT). Pro systém, kde b¥ºí pouze Linux nebo jiný Unix, vyberte GMT (tzn. Ano), pokud máte nainstalované i Windows nebo DOS, vyberte místní £as (Ne). Unix a Linux udrºují na systémových hodinách £as podle GMT a softwarov¥ p°evádí na £as v místním £asovém pásmu. Tak lze sledovat p°echody na zimní a letní £as, p°estupné roky a dokonce uºivatelé p°ipojení k Va²emu systému z jiného £asového zóny si mohou nastavit své £asové pásmo. Budete-li mít £as nastaven na GMT, systém bude sám ve správné dny m¥nit £as z letního na zimní a naopak. Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem 7.14 dbootstrap 31 Startovat Linux p°ímo z pevného disku Jestliºe se rozhodnete, aby se systém zavád¥l p°ímo z pevného disku, program Vás poºádá o instalaci bootovacího záznamu (MBR). Nepouºíváte-li boot manaºer (patrn¥ nepouºíváte, jestli nevíte, o£ se jedná), a na po£íta£i nemáte dal²í opera£ní systém, odpov¥zte Ano. Po odpov¥di Ano bude následovat otázka, zda se má Linux po zapnutí po£íta£e automaticky zavád¥t z pevného disku. Tím se nastaví oddíl obsahující Linux na aktivní a bude se z n¥j na£ítat opera£ní systém. FIXME: about the boot manager, milo or SRM 7.15 Okamºik pravdy Te¤ p°ichází chvíle zaho°ení systému, co bude následovat, kdyº systém poprvé spustíte. Vyjm¥te disketu z mechaniky a zvolte poloºku Restartovat systém. Jestliºe Linux z disku nenab¥hne, zkuste to znovu z Va²eho instala£ního média (nap°íklad z Rescue Floppy) nebo zaloºte Va²i vlastní zavád¥cí disketu a zmá£kn¥te Reset. P°i zavád¥ní systému by se m¥ly objevit stejné zprávy jako p°i bootu z instala£ní diskety plus n¥která nová hlá²ení. 7.16 Ú£et root Heslo pro uºivatele root je ú£tem pro superuºivatele , na kterého se nevztahují bezpe£nostní omezení. M¥li byste ho pouºívat pouze, kdyº provádíte správu systému, a jen na dobu nezbytn¥ nutnou. Nepouºívejte ú£et superuºivatele jako Vá² osobní ú£et. Budete vyzváni k vytvo°ení osobního ú£tu a ten byste m¥li pouºívat k vy°izování po²ty a ve²kerou práci v Linuxu. Pracujete-li jako superuºivatel, m·ºe Vám být nap°íklad podstr£en program nazývaný trojský k·¬ , který zneuºije práv, jeº jako root máte, a naru²í bezpe£nost Va²eho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového opera£ního systému Vám jist¥ podrobn¥ji osv¥tlí problematiku, jestliºe v Unixu za£ínáte, uvaºte £etbu na toto téma. Uºivatelská hesla by m¥la být sestavena ze 6 aº 8 písmen, obsahovat malá a velká písmena i dal²í znaky (nap°. % ; ,). 7.17 Vytvo°ení uºivatelského ú£tu Systém Vás vyzve k vytvo°ení uºivatelského ú£tu (ú£et je právo k pouºívání po£íta£e, tvo°í ho jméno uºivatele a jeho heslo). Jak jiº bylo °e£eno, nepouºívejte ú£et superuºivatele pro b¥ºnou práci, p°ípadná chyba by mohla mít katastrocké d·sledky a mohla by si vyºádat novou instalaci Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dbootstrap 32 systému. Nezapome¬te, nep°edpokládá se, narozdíl od jiných nevyzrálých opera£ních systém·, ºe by bylo nutné systém GNU/Linux n¥kdy p°einstalovat. Nap°íklad, pokud se jmenujete Jan Ková°, vytvo°te si nový ú£et kovar, jkovar nebo jk. 7.18 Shadow Password Shadow password je prost°edek k zabezpe£ení systému. Systémy bez shadow password uchovávají uºivatelská hesla v za²ifrované podob¥ v souboru /etc/passwd p°ístupném v²em uºivatel·m. Tento soubor musí z·stat £itelný, pon¥vadº obsahuje d·leºité informace o uºivatelích, nap°íklad jak se /etc/passwd , mají p°evád¥t uºivatelská jména na odpovídající £íselné hodnoty. Kdo získá soubor m·ºe útokem hrubou silou zkou²et, jaká hesla mají uºivatelé systému. Pokud povolíte pouºití shadow passwords, hesla budou se budou uchovávat v souboru který není Na shadow password m·ºete systém p°evést i pozd¥ji programem jdete postup v souboru 7.19 /etc/shadow , £itelný, p°ístup k n¥mu má pouze root. Doporu£ujeme pouºívat shadow passwords. /usr/doc/passwd/README.debian.gz shadowconfig . Po instalaci na- . Výb¥r a instalace prol· Program Vám nyní p°edloºí nabídku p°ipravených softwarových prol·. P°i instalaci si m·ºete balík po balíku ur£it, co se má instalovat, k tomu slouºí program dselect . Projít v²echny programy Vám zabere hodn¥ £asu, budete vybírat z 2050 balík·! Z tohoto d·vodu Vám rad¥ji nabízíme proly nebo zadání. Zadáním se myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. M·ºete volit n¥kolik z p°edp°ipravených zadání, nap°íklad Programování v jazyku Perl, Tvorba dokument· ve formátu HTML, Zpracování £ínských text·. Prol je hlavní poslání Va²eho po£íta£e, m·ºe se jednat t°eba o sí´ový server nebo uºivatelskou stanici. Narozdíl od zadání lze zvolit jen jeden prol. Pokud sp¥cháte, zvolte si jeden z p°ipravených prol·. Máte-li více £asu, zvolte Custom prole, z nabidky zadání si p°ipravíte vlastní prol. Chcete-li p°esn¥ ur£it, co se má nainstalovat, p°esko£te tuto volbu a vyberte si balíky programem Brzy vstoupíte do programu dselect . dselect . Tato kongurace je £asov¥ nejnáro£n¥j²í. Jestliºe jste provedli výb¥r balík·, zapamatujte si, ºe v n¥m musíte p°esko£it volbu Select, pon¥vadº sadu balík· k instalaci jste si jiº zvolili. Upozorn¥ní: uvedená velikost zadání je sou£et velikostí v²ech balík·, které jsou v zadání obsaºeny. Dv¥ r·zná zadání mohou obsahovat stejné balíky, pokud je ob¥ zvolíte, skute£né poºadavky na diskový prostor budou men²í neº sou£et velikostí obou zadání. Aº p°ipravíte ú£et superuºivatele a osobní ú£et, spustí se program dselect . V dselect Tutorial (dselect-beginner.html ) jsou informace, které byste m¥li znát p°edtím, neº dselect za£nete Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem dselect pouºívat. dbootstrap 33 slouºí k výb¥ru balík·, které se nainstalují na Vá² systém. Pokud máte v po£íta£i CD s distribucí Debianu nebo jste p°ipojeni na Internet, m·ºete v instalaci hned pokra£ovat. Jinak program ukon£ete a spus´te ho znovu pozd¥ji, aº si obstaráte balíky s programy. Program dselect je nutné spustit jako superuºivatel. 7.20 P°ihlá²ení do systému Po ukon£ení programu dselect se setkáte s výzvou k zalogování. P°ihla²te se na sv·j osobní ú£et. Systém je p°ipraven k pouºívání. 7.21 Nastavení PPP Pozn.: Instalujete-li z CD-ROM nebo máte-li p°ímé p°ipojení k síti, m·ºete tento oddíl bez obav p°esko£it. Základní systém obsahuje balík pro ppp . Umoºní Vám p°ipojení k zprost°edkovateli Internetu pro- tokolem PPP. Uvedeme postup pro nastavení p°ipojení. Na zavád¥cích discích se nachází program pppconfig , který Vám pom·ºe PPP nastavit. Název pro p°ipojení, na který se program zeptá, uve¤te provider. Doufáme, ºe s pomocí programu pppconfig snadno spojení nastavíte. Pokud by se Vám to nepo- da°ilo, následují podrobn¥j²í pokyny. Pro nastavení PPP pot°ebujete znát základy prohlíºení a editace soubor· v Linuxu. K zobrazení more nebo zmore pro komprimované soubory s koncovkou .gz . README.debian.gz si m·ºete prohlédnout p°íkazem zmore README.debian.gz . Lep²í stránkovací prohlíºe£ soubor· se jmenuje less , ale ten není v základním systému. Doinstalujte si balík s programem less , jak jen to bude moºné. Jediný editor v základním systému se jmenuje ae. Má jednoduché ovládání a nezvládá mnoho funkcí. M·ºete si vybrat z v¥t²í nabídky editor·, aº spustíte program dselect . obsahu souboru pouºívejte programy Nap°íklad soubor V souboru /etc/ppp/peers/provider nahra¤te /dev/modem °et¥zcem /dev/ttyS # , zna£í £íslo sériového portu. V Linuxu se porty ozna£ují £ísly od 0, takºe COM1 odpovídá ttyS0 . Dále upravte soubor /etc/chatscripts/provider , kde # /dev/ kam vloºíte telefonní £íslo ke zprost°ed- kovateli Internetu, uºivatelské jméno a heslo. Ponechte ' \q' v úvodu hesla, zabra¬uje zapisování hesla do soubor· se záznamem spojení. Mnozí zprost°edkovatelé pouºívají PAP nebo CHAP místo ov¥°ení uºivatele v textovém reºimu. Dal²í pouºívají oba druhy. Jestliºe Vá² poskytovatel poºaduje PAP nebo CHAP, je t°eba postupovat /etc/chatscript/ provider . Upravte /etc/ppp/peers/provider podle návodu uvedeného vý² a p°ipojte user jmeno , jiným zp·sobem. Zm¥¬te na komentá° v²e za vytá£ecí sekvencí (za£íná ATDT) v Kapitola 7. Nastavení po£áte£ního systému programem kde jméno dbootstrap 34 je Va²e uºivatelské jméno u zprost°edkovatele p°ipojení. Dále editujte soubor pap--secrets nebo /etc/chap--secrets /etc/ a dopl¬te do n¥j heslo. /etc/resolv.conf je²t¥ dopl¬te £íselnou adresu DNS u Va²eho zprost°edkovatele p°ipoádky souboru /etc/resolv.conf jsou v následujícím formátu Do souboru jení. nameserver xxx.xxx.xxx.xxx kde x znamenají £ísla v adrese. Pokud Vá² poskytovatel pouºívá standardní p°ihla²ovací proceduru, m¥lo by být v²e p°ipraveno k p°ipojení. PPP spojení spustíte pod uºivatelem root p°íkazem plog . Odpojení se provede pomocí 7.22 poff . pon a jeho pr·b¥h se sleduje pomocí Instalace zbytku systému O tom, jak doinstalovat zbytek systému, pojednává dokument dselect Tutorial ( html ). dselect-beginner. 35 Kapitola 8 Dal²í kroky 8.1 Za£ínáte se systémem UNIX Jestliºe se sytémem Unix za£ínáte, moºná budete mít zájem p°e£íst si dostupnou literaturu. V Unix FAQ ( ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/ ) najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na UserFriendly Unix FAQ ( //www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm http: ). http:// www.linuxdoc.org/ ) je shromáºd¥no velké mnoºství elektronických dokument· a HOWTO (návod· Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) ( jak na to) týkajících se Linuxu. V¥t²inu z t¥chto materiál· si m·ºete pro£ítat lokáln¥, sta£í nainstalo- doclinuxhtml (HTML verze) nebo doclinuxtext (ASCII verze), dokumenty /usr/doc/HOWTO . V balících jsou dostupné rovn¥º p°eklady n¥kterých návod·. vat jeden z balík· budou v esky vy²ly knihy: 1. Michal Brandejs ( http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/ ): UNIX - Linux. Kniha je ur£ena pro za£ínající uºivatele Linuxu a systém· UN*X. Zabývá se základními p°íkazy a systémem z hlediska uºivatele. Vydala Grada ( http://www.grada.cz ). 2. Pavel Satrapa ( http://www.kin.vslib.cz/~satrapa ): Linux Internet Server ( http://www. kin.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html ). Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konguraci základních sí´ových sluºeb a podobn¥. 8.2 Orientace v Debianu Debian se v li²í od ostatních distribucí Linuxu. I kdyº jste jiº s Linuxem pracovali, je t°eba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrºeli v po°ádku. Tato kapitola Vám pom·ºe se v Debianu lépe zorientovat. Op¥t se jedná pouze o letmý p°ehled. Kapitola 8. Dal²í kroky 36 Nejd·leºit¥j²í je pochopit, jak pracuje balí£kovací software. Systém je z velké £ásti spravován balí£kovacím systémem. Jedná se o adresá°e: • /usr (vyjma /usr/local ) • /var (výjimkou bude /var/local , pokud ho vytvo°íte) • /bin • /sbin • /lib Nap°íklad kdyº nahradíte program nov¥j²í verzi balíku perl /usr/bin/perl , nejspí² bude v²e fungovat, ale s p°echodem k o své úpravy p°ijdete. Zku²ení uºivatelé tomu dokáºí zabránit p°evedením balíku do stavu hold. 8.3 Dal²í informace Hledáte-li popis n¥jakého programu, vyzkou²ejte nejprve Uºite£né informace najdete v adresá°i doc/HOWTO 8.4 a /usr/doc/FAQ . /usr/doc . man program a info program . Zajímavé dokumenty jsou v podadresá°ích /usr/ Kompilace nového jádra Pro£ byste si mohli chtít p°ipravit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, pon¥vadº jádro dodávané s Debianem funguje ve v¥t²in¥ po£íta£·. Nové jádro m·ºe být uºite£né v následujících situacích: • ve standardním jád°e postrádáte podporu za°ízení nebo n¥jakou sluºbu (nap°. Advanced power management) • chcete men²í jádro bez ovlada£·, které nepouºíváte. Urychlíte start systému a u²et°íte pam¥´. (neaktivní £ásti jádra nelze odloºit na disk). • chcete jádro roz²í°it o n¥jakou funkci (nap°. rewall). • chcete jádro z vývojové °ady. • chcete ud¥lat dojem na známé, vyzkou²et n¥co nového. Kapitola 8. Dal²í kroky 37 Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uºitek. kernelpackage , kernelsource2.0.35 fakeroot a dal²í, které jiº máte patrn¥ nainstalo/usr/doc/kernel--package/README.gz ). Pozn. Jádro nemusíte Doporu£ený zp·sob kompilace jádra v Debianu vyºaduje tyto balíky: (aktuální verze v dob¥ vzniku dokumentu), vané (úplný seznam je v souboru p°ipravovat touto cestou, ale domíváme se, ºe s vyuºitím balí£kovacího softwaru se proces zjednodu²²í a je také bezpe£n¥j²í. M·ºete si klidn¥ vzít zdrojové texty jádra p°ímo od Linuse a nebudete pot°ebovat balík kernelsource2.0.35 . Popis balíku kernelpackage se nachází v adresá°i /usr/doc/kernel--package . V následujících odstavcích najdete jen úvod k jeho pouºití. V dal²ím budeme p°edpokládat, ºe zdrojové texty jádra verze 2.0.35 uloºíte do Jako superuºivatel vytvo°te adresá° /usr/local/src /usr/local/src . a zm¥nte jeho vlastníka na Vá² normální cd /usr/local/src ), rozbalte archív ( tar xzf /usr/src/kernelsource2.0.35.tar.gz ) a jd¥te do tohoto adresá°e ( cd kernelsource2.0.35/ ). Prove¤te konguraci jádra p°íkazem make xconfig v prost°edí X11 nebo make menuconfig . Pro£t¥te si nápov¥du a pozorn¥ vybírejte z nabízených ú£et. Zalogujte se na sv·j ú£et a p°ejd¥te do adresá°e, kde chcete mít zdrojové texty jádra ()( moºností. Pokud si v n¥kterém bodu nebudete v¥d¥t rady, je v¥t²inou lep²í za°ízení do jádra vloºit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, je rad¥ji nechte na p°ednastavených hodnotách. Nezapome¬te do jádra zahrnout "Kernel daemon support (tj. automatické vkládání modul·) v "Loadable module support, které p°ednastavené není, Debian tuto sluºbu p°edpokládá. 1 P°íkazem /usr/sbin/makekpkg clean Kompilaci jádra provedete p°íkazem pro£istíte strom zdrojových text· a nastavení balíku kernelpackage . fakeroot /usr/sbin/makekpkg -revision=custom.1.0 kernel_image . íslo verze si m·ºete podle vlastní úvahy, slouºí k Va²í orientaci v p°ipravených balícich. Kompilace zabere chvíli £asu, záleºí na výpo£etním výkonu Va²eho po£íta£e. dpkg i ../kernelimage2.0.35 subarch je volitelné up°esn¥ní architektury, , které jste zadali p°ed kompilací jádra. dpkg i kernelimage... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se t°eba o soubory System.map , který je uºite£ný p°i dohledávání problém· v jád°e a /boot/config--2.0.35 obsahující kongura£ní soubor jádra. B¥hem instalace balíku kernelimage2.0.35 dojde i ke spu²t¥ní programu lilo a obnoví Aº kompilace skon£í, jádro nainstalujete jako kaºdý jiný balík. Jako root napi²te se zavád¥cí záznam na disku. Pokud jste vytvo°ili balík s moduly, je nutné ho rovn¥º nainstalovat. Nyní m·ºete spustit systém znovu s novým jádrem. Projd¥te si výpisy, zda se p°i instalaci jádra nevyskytly problémy a spus´te Popis balíku 1 kernelpackage shutdown r now . najdete v adresá°i /usr/doc/kernel--package . V jádrech °ady 2.2 je kerneld" nahrazen procesem "kmod a je t°eba místo vý²e uvedené volby vybrat podporu Kernel module loader. 38 Kapitola 9 Technické údaje o zavád¥cích disketách 9.1 Zdrojový text bootfloppies Balík 9.2 obsahuje ve²keré zdrojové texty a dokumentaci k instala£ním disketám. Rescue Floppy Rescue Floppy je vytvo°ena na lesystému OS MS-DOS a m¥la by být £itelná pod opera£ními systémy DOS, Windows a systémy schopnými p°ipojit tento lesystém. Jádro Linuxu se nachází v souboru linux . Soubor root.bin je programem gzip komprimovaný obraz 1,44 MBytového lesys- tému Minix, nahrává se do ramdisku a slouºí jako ko°enový svazek soubor·. 9.3 Vým¥na jádra Pokud pot°ebujete na záchranné disket¥ jiné jádro, musíte vytvo°it jádro Linuxu podporující: • prvotní ramdisk • lesystémy MSDOS, Minix a EXT2 • programy ve formátu ELF. Podpora t¥chto funkcí musí být p°ímo v jád°e, ne v modulech. Nakopírujte nové jádro do souboru linux na Rescue Floppy a potom spus´te skript rdev.sh , který je na disket¥. Kapitola 9. Technické údaje o zavád¥cích disketách 9.4 39 Instala£ní diskety pro základní systém Instala£ní diskety mají 512 bytovou hlavi£ku, za kterou je archív tar komprimovaný pomocí programu gzip. Kdyº odstraníte hlavi£ky a spojíte zbylé £ásti dohromady, vznikne komprimovaný tar archiv obsahující základní systém, který se instaluje na pevný disk. Jakmile je archiv nainstalován, musíte projít v menu Kongurovat základní systém a dal²í menu pro nastavení sít¥, jádra opera£ního systému a modul·, aby byl systém pouºitelný. 40 Kapitola 10 Administrativní záleºitosti 10.1 Jak p°isp¥t k tomuto návodu Problémy a vylep²ení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug reportu (hlá²ení o závad¥) v balíku bootfloppies . Pro£t¥te si popis balíku bug nebo dokumentaci na Debian Bug Tracking System ( http://www.debian.org/Bugs/ ). Je dobré nejprve zkontrolovat v databázi open bugs against bootoppies ( http://www.debian.org/Bugs/db/pa/lboot-floppies.html ), zda uº závada nebyla hlá²ena. Pokud stejný problém najdete mezi neuzav°enými chybami, m·ºete doplnit existující popis o Vá² poznatek zasláním zprávy na adresu <[email protected]> , kde XXXX je £íslo jiº nahlá²eného problému. Prosíme Vás, abyste nekontaktovali autory tohoto dokumentu p°ímo. Existuje diskusní list balíku bootfloppies , který je zam¥°en i na tento manuál. Jeho adresa je <[email protected]> Návod, jak se do listu p°ihlásit je na Debian Mailing List Subscription ( http://www.debian. org/MailingLists/subscribe ), zprávy jsou dostupné z archívu na Debian Mailing List Archives (http://www.debian.org/Lists-Archives/ ). 10.2 . Hlavní spoluauto°i K tomuto dokumentu p°isp¥lo mnoho uºivatel· a vývojá°· Debianu. Zmíníme alespo¬ Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem Debian Installation Instructions for Amiga ( //www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html http: )). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay (SPARC) a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu) Uºite£né informace sepsal Jim Mintha. P°ínosné Vám mohou být Debian FAQ ( http://www.debian. org/doc/FAQ/ ), Linux/m68k FAQ ( http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html ), Linux for SPARC Processors FAQ ( http://www.ultralinux.org/faq.html ), Linux/Alpha FAQ ( http://www.alphalinux. Kapitola 10. Administrativní záleºitosti org/faq/FAQ.html ) 41 a dal²í. Uznání pat°í i lidem, kte°í tyto voln¥ dostupné a bohaté zdroje infor- mací spravují. 10.3 eský p°eklad Tento dokument smí být ²í°en za podmínek uvedených v GNU General Public License. Vlastníky <[email protected]> (lokalizace spou²t¥cích disket <[email protected]> (p°eklad tohoto dokumentu) a Vilém <[email protected]> (Úvod do programu dselect,Release notes, Manuál k autorských práv k p°ekladu jsou Pavel Makovec a instala£ního programu), Ji°í Ma²ík Vychodil programu cfdisk). 10.4 Ochranné známky V²echny ochranné jsou majetkem jejich vlastník·.
Podobné dokumenty
snst—l—™e systému he˜i—n qx…Gvinux PFP n— —r™hitektu°e e‚w
v licenci GNU General Public Licence verze 2 p°ípadn¥ pozd¥j²í publikované Free Software
Foundation.
Dokument je distribuován s nad¥jí, ºe je uºite£ný, ale nevztahují se na n¥j
Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architekture Alpha
Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v souboru /usr/doc/copyright/GPL
nebo na WWW GNU (http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Můžete o ní zažádat dopisem
na adresu Free S...