Davis International Scholars nabízí dvou

Davis International Scholars nabízí dvou-tříleté stipendium na jedné ze čtyř pilotních škol sítě ASSIST.
Studium je ukončeno závěrečnou maturitní zkouškou. Pokud student bude pokračovat ve studium na americké
univerzitě, má možnost získat po dobu dalších pěti let každoročně podporu ve výši 20 000 USD. Program byl
poprvé v České republice nabídnut prostřednictvím ASSISTu na akademický rok 2008/2009.
Školy, na kterých je možné stipendium získat v akademickém roce 2010/2011
o
Emma Willard School www.emmawillard.org
o
The Taft School http://www.taftschool.org/
o
Westminster School http://www.westminster-school.org
o
The Lawrenceville School http://lawrenceville.org
Český stipedista : Vladimír Bok
Vladimír, student Open Gate v Babicích získal DIS v roce 2008 na soukromou školu Westminster School
v Connecticutu
Zkušenost prvního českého stipendisty
„Trust thyself: every heart vibrates to that iron string,“ píše nejvýznamnější představitel amerického
transcendentalismu Ralph Waldo Emerson ve své eseji. Když jsem se hlásil do výběrového řízení Nadace OSF
Praha, nevěděl jsem, co je transcendentalismus, kdo je Emerson, ani co slavného napsal – natož abych se jeho
slovy řídil. Jinak řečeno: nemyslel jsem si, že mám šanci uspět. A přestože jsem se řídil rčením „nothing
ventured, nothing gained,“ ani ve snu by mě nenapadlo, že se mám brzy stát součástí nového „venture“ na poli
stipendijních programů, a sice Davis International Scholars Program. Toto stipendium mi umožnilo studium na
Westminster School v Connecticutu, kde jsem právě dokončil první školní rok.
Ačkoliv je Davis Program teprve v plenkách (první studenti byli vybráni pro akademický rok 2008/2009),
může se pyšnit dvěma větvemi: Davis Scholars Program pro domácí studenty (tedy z USA) a Davis International
Scholars Program pro studenty zahraniční. Každá z pěti pilotních škol (Westminster School, Phillips Academy
Andover, The Lawrenceville School, The Taft School, Emma Willard School) je zodpovědná jak za výběr
studentů, tak i za část financování jejich studia. Stipendium pokrývá školné, pojištění a náklady spojené se
studiem (učebnice, atp.) na oba dva roky. Navíc se plynule prodlužuje i na univerzitu; tedy pokud si student zvolí
jednu těch, které se programu účastní a podporují jej. Nadace Shelby Cullom Davis Charitable Fund (SCDCF),
která toto stipendium založila a participujícím školám finančně pomáhá, si klade za cíl zvýšit pestrost amerických
středních škol, propagovat mezikulturní porozumění a rozvíjet mezinárodní spolupráci. Pokud bude program
úspěšný, může být v budoucnu rozšířen i na více škol.
Davis Program ovšem nemá vliv pouze na kampusy amerických škol; pro stipendisty tato zkušenost
rovněž znamená vekou změnu. Já jsem se například nikdy nevěnoval sportu závodně, takže pro mě bylo velkým
překvapením, že mě v Americe čekal trénink dvě hodiny denně, pět dní v týdnu a každých sedm dní závody. Od
plaveckého soustředění na Floridě jsem také neočekával denní dvoufázové tréninky, z nichž jeden byl od 6:00 (i
1
na Floridě dokáže být zima!). Ale vezměme to od začátku: na Westminsteru je akademický rok rozdělen do
trimestrů: podzimní, zimní a jarní (celé léto jsou prázdniny). Každý trimestr je sezóna určitých sportů, ze kterých
si studenti jeden vybírají. Na podzim to jsou např. americký fotbal (football), evropský fotbal (soccer), pozemní
hokej a přespolní běh; mezi zimní sporty patří mimo jiné i lední hokej, basketbal nebo plavaní; na jaře je sezóna
např. atletiky, lakrosu, golfu a baseballu. Já jsem si nevědomky vybral sporty, které jsou na mé škole považovány
za nejnáročnější – přespolní běh, plavaní a atletiku.
V podobném duchu se nesla i akademická stránka mého života v USA. Za oceánem totiž mají jiný
vzdělávací systém: závazné osnovy jsou zde nahrazeny možností volby – každý student si vybírá předměty sám
na základě svých zájmů, dovedností, a motivace. Jsou zde ale dva háčky: za prvé, školy (včetně té mé) požadují,
aby každý student za dobu svého středoškolského studia nasbíral určitý počet tzv. kreditů (jeden kredit se uděluje
za dokončený předmět). Druhý háček se také týká kreditů: k úspěšnému dokončení školy musí student splnit
nejen kvantitativní požadavky, tedy mít dostatečný počet kreditů, ale také požadavky týkající se výběru předmětů.
Jinými slovy, každý je povinen dokončit minimálně daný počet předmětů z oboru matematiky, jazyků, přírodních
věd, historie a umění. Další rozdíl mezi českým a americkým školstvím tkví v počtu a intenzitě předmětů: v USA
mají studenti sice méně předmětů než jejich české protějšky (v průměru asi pět za rok), ale zato daleko
náročnějších.
Můj přístup k výběru předmětů připomínal můj výběr sportů: nevěděl jsem, do čeho se hrnu. Z Čech
jsem byl zvyklý na dvanáct předmětů, takže pro mě bylo nesmírně těžké nejen pochopit, že mě pouze s pěti čeká
mnohem víc práce, ale také si vybrat z pestré nabídky kurzů zahrnujících např. filosofii, architekturu nebo
statistiku. Nakonec jsem ale s pěti skončil: angličtinou, ekonomií, dějinami Spojených států, matematikou a
úvodem do architektury. A stejně jako tomu bylo na běžecké trati nebo v bazénu, tak i ve třídě byly začátky těžké.
Naštěstí byl ale na Westminsteru vždy někdo, kdo mi byl ochoten pomoci – ať už se jednalo o flip-turn v plavání
nebo psaní esejů v angličtině. Přestože jsem byl v zemi pověstné individualismem, nikdy jsem nebyl na nic sám.
Podobně jako jsem nemohl vědět, jak vše dopadne, když jsem na samém konci výběrového řízení
nadace OSF-P vstupoval do dveří na interview, tak jsem neměl nejmenší tušení, zda budu v Americe úspěšný,
jestli se mi tam bude líbit a zdali tam vůbec přežiju.Když to vezmeme od konce, tak, ano, přežil jsem a, ano, v
USA se mi líbí. Co se posledního (tedy vlastně prvního) bodu týká, tak nevím, to ukáže až čas. A tím bych chtěl i
tento krátký článek ukončit, protože pokud si chcete z tohoto textu něco odnést, tak je to právě následující:
nestačí se pro něco nadchnout, odhodlat se něco udělat. Důležité je pokračovat v tom – ať se jedná o stipendijní
programy, sport, školu nebo cokoliv jiného. Nikdy totiž nevíte, kdy bude v panelu porotců výběrového řízení na
jeden rok někdo, kdo vybírá studenty na roky dva – pro úplně jiný program. A, jak by dodal Emerson, „trust
thyself.“
2