občasník sp usa
Transkript
OBČASNÍK SP USA PROSINEC 2011 číslo 2. SPOLEČNOST PŘÁTEL USA – SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA ČESKO-AMERICKÝ KLUB – THE CZECH-AMERICAN CLUB POBOČKA PRAHA – hlavní město Vážení přátelé, nyní nemáme pravidelný časopis ani vhodné webové stránky, a tak jsem si dovolil opět vám zaslat tyto naše informace, i když jsou zatím jen občasné. Setkání veteránů západních armád, kteří bojovali při osvobozování naší republiky a milovníků původní válečné techniky, proběhlo v Rokycanech. Této akce se účastnil i náš kolega pan Zbyněk Liška se svými přáteli. Ostatním, a to vč. skupiny z našeho VS, to tentokrát nevyšlo. Plánované akce byly zahájeny již v sobotu. Na bývalou demarkační čáru, tj. asi 4km na západ, byli zájemci odváženi autobusy města zcela zdarma. Možno připomenout tam umístěný pomník z poloviny devadesátých let, který spolufinancovala i naše SPUSA/VS. Jednalo se o přehlídku vojenské techniky z konce II. světové války, pochod veteránů i zástupců jednotek USA, konkrétně 2. pluku, 9. divize, III. armády, které velel generál Patton, a to s původními prapory. Zástupci samozřejmě také kladli věnce k desce na místní radnici na náměstí T.G.M. Svěcení praporů proběhlo během dopolední mše sv. v kostele Panny Marie Sněžné v neděli 13. listopadu. Akce se účastnila celá řada různých organizací vč. zástupců ambasády USA. Dle dohody z našeho setkání první úterý v listopadu se v našem VS konalo v úterý 15. listopadu od 15.45 do 17 hodin zahájení opakování angličtiny formou konverzace, které díky našemu VS bude pravidelně každé třetí úterý v měsíci, tj. příště 20. prosince. Tentokrát byli přítomni tři členové SPUSA. Kolega pan Z. Liška současně využil této příležitosti a předvedl nám své fotografie ze setkání v Rokycanech. Kongres SPUSA se konal v našem VS v pátek 25. listopadu. Kromě vedení, tj. presidia, se jednání účastnili zástupci poboček SPUSA v Praze, Ostravě a VS (celkem 12 osob). Jednání bylo mimořádně svoláno z důvodu avizované abdikace více-prezidentky SPUSA Liny Awwadové, ale následně s ní vedení ztratilo veškeré kontakty. Svou funkci nejen nepředala (korespondence, dokladů, výpisů z účtu apod.), ale na účtu prezídia schází asi 4500Kč. Účet se tak dostal do záporu a následně, před preventivním zrušením, musel prezident SPUSA doplatit ještě 1300Kč. Jednohlasně byl zvolen nový více-prezident Ing. Zdeněk Řeřicha z VS. Dále byla doplněna RK. Jejím novým členem se stal Zbyněk Liška. Současně proběhly informace o činnosti jednotlivých poboček a VS, zejména pak o způsobu hrazení jejich dluhu. Byly doporučeny i relace R2 s ředitelem Amerického centra Ing. Konvalinu každý čtvrtek od 20ti hodin. Klub americký dam: Vojtěch Náprstek (1826 – 1894) byl český průmyslník a tehdy nejen moderní liberál, ale i mecenáš. V letech 1848 až 1858 působil v USA, kde organizoval činnost amerických Čechů. Po návratu založil kulturně vlastenecké středisko U Halánků (bývalý pivovar a dnes Náprstkovo muzeum). Podporoval i Boženu Němcovou a byl spoluzakladatelem ženské instituce Minerva - Americký klub dam. (Minerva byla římská mythologická bohyně moudrosti; v Řecku Pallas Athéné.) Tento klub stále aktivně působí a je dohodnuta přednáška Dr. Mileny Secké, CSc. z Náprstkova muzea o jejich zakladateli s názvem: Vojta Náprstek – propagátor česko-amerických vztahů. Samozřejmě současně také pohovoří o činnosti jejich klubu, a to 3. ledna, tj. první úterý v lednu 2012 v našem VS (Na Poříčí 6, Praha 1) od 15.45 do 17ti hodin. Lze doufat, že členové SPUSA projeví větší zájem o tuto přednášku. Současně jsme předběžně domluvili vzájemnou informovanost o připravovaných akcích. Na jejich přednášce o významných osobách spjatých s V. Náprstkem a pohřbených na Vyšehradském hřbitově se 21. listopadu účastnilo přes 30 zájemců. Vzájemné setkání první úterý v prosinci bylo věnováno informaci o historii SPUSA a o našem vzdělávacím středisku, kterého se účastnilo pět našich členů. Velmi zajímavou přednášku jsme vyslechli od prezidentky VS paní Maňhalové. Po II. světové válce to byl svaz, který komunisti záhy sice zrušili, ale dále působil v podzemí. Americkou pomoc distribuoval postiženým rodinám a po politických změnách vystoupil z ilegality osobou Stanislava devátého, který se stal předsedou nové společnosti, která záhy měla asi 20 000 členů. Plzeňáci využili i komunistické výjezdní doložky k návštěvě amerických jednotek, které osvobodily západní Čechy. V současné době má nižší činnost i naše VS, které nyní má pouze asi 40 učitelů. 1 Pro vaši informaci níže uvádím sice starší, ale velmi přehledné dějiny USA, ke kterým jsem se vždy s úspěchem obracel o radu: AMERIKA, Světové dějiny v kostce, Otakar Dorazil, Toužimský a Moravec, Praha 1946 (má poznámka: opsal jsem zcela doslova a je zajímavé, jak se naše řeč od té doby změnila): Severní Ameriku zaujímá Kanada a USA. Do Střední Ameriky náleží Mexiko, republiky Quatemala, Honduras, San Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama vedle ostrovů Velkých a Malých Antil. V Jižní Americe jsou státy Brazilie, Argentina, Bolivie, Kolumbie, Venezuela, Peru, Chile, Parguay, Uruguay a (má poznámka: tehdejší evropské kolonie) v Guayaně. Roku 1492 přistal ve skupině ostrovů Bahamských blíže Floridy Kryštof Kolumbus (na ostrovu Wetlingově); tím počalo objevování Střední Ameriky. Roku 1497 dosáhl Sev. Ameriky Caboto, plující v anglických službách, ale cesta nevedla ke kolonizaci. Kanada a Spojené státy severoamerické 1506 Francouzové přistali u ústí řeky sv. Vavřince a zbudovali prvé osady. Pronikli dále na západ až do území dnešního Montrealu (1536) a nazvali onen kraj Kanadou. 1584 Angličané založili na východním pobřeží kolonii Virginii (podle Virgo = panna = královna Alžběta), ale osada zašla. Po dvaceti letech 1606 byla osada obnovena londýnskou obchodní společností. 1608 Francouzové obsadili za Jindřicha IV. Nový Foundland a Akadii a pronikli hlouběji do nitra Kanady. Tehdy byl založen Quebec, později (1840) Montreal. 1614 Holanďané založili při řece Hudsonu kolonii Nové Nizozemí s městem Nový Amsterodamem. 1620 angličtí sektáři, které z vlasti vypudilo pronásledování za vlády Jakuba I., připluli k americkým břehům a založili anglické kolonie, jež daly počátek USA. 1650 sloučily se tyto kolonie ve Spojené obce. 1664 získali Angličané holandskou kolonii a Nový Amsterodam přejmenovali na Nový York. 1700 Francouzové založili osadu Lousianu při ústí řeky Mississippi (za regenta Filipa Orleánského vzniklo tam město Nový Orleans) a šířili své panství na sever v Kanadě, aby obě jejich kolonizační oblasti byly spojeny. Tím mohla být Angličanům zabráněna cesta na západ a docházelo ke sporům, z nichž vznikla r. 1754 válka (bylo to v době sedmileté války Marie Terezie s Fridrichem II.) 1763 byla Francie poražena a zřekla se Kanady a území na levém břehu Mississippi ve prospěch Anglie. Španělsko postoupilo tehdy Anglii Floridu, ale dostalo od Francie Louisianu po pravém břehu Mississippi. Francouzové tak ztratili téměř celé své americké území. 1776 Vznik Unie. Třináct starých osad anglických se vzbouřilo proti panství Anglie a vytvořilo Unii, která prohlásila nezávislost. Vznikla válka, v níž v čele Unie stál George Washington. Přičiněním Benjamina Franklina dojednala Unie spolek s Francií, Španělskem a Holandskem a obhájila svou samostatnost. 1783 podepsala Unie s Anglií mír ve Versailles, kterým Anglie uznala nezávislost USA a postoupila jim území na západ až k Mississippi. Španělsko získalo opět Floridu; svou Louisianu prodalo Napoleonu. 1791 Kanada dostala od Anglie částečnou samosprávu. 1803 USA koupily od Napoleona Louisianu. 1819 USA získaly od Španělska Floridu. 1840 Kanadě dána liberální ústava, země se stala anglickým dominiem. 1845 Rozšíření USA. Do USA byl přijat 1845 Texas 1846 Oregon. 1860 zvolen za presidenta Abraham Lincoln, odpůrce otrokářství. 1861 – 1865 válka Severu proti Jihu. Vznikla mezi severními státy, které byly pro zrušení otroctví, a jižními zemědělskými státy, které trvaly na otroctví a prohlásily se samostatnými pod presidentem Jeffersonem. Generály Unie byl Grant a Sherman, generály Jihu Leea Johnson. Válka skončila vítězstvím severních států. President Lincoln byl zavražděn. 1867 koupily USA od Rusů Alasku; téhož roku se sloučila území Kanady v jeden celek. 1872 byly stanovany granice mezi Kanadou a USA. 1898 ve válce se Španělskem získaly USA ostrov Portoriko, asijské Filipiny a ostrov Guam. Republika Havajská dala se pod ochranu Unie. Pod vliv USA přišla Kuba a Haiti. Počet států sdružených v Unii, vzrostl na 48. Alaska a Havajské ostrovy jsou teritoria, řízená ústřední vládou. Hlavní město Washington leží ve společném území zvaném District of Columbia. 1900 okupovaly USA východní ostrovy Samojské. 1903 získaly USA území Panamského průplavu. 1914 byla dokončena stavba Panamského průplavu. 1917 koupily USA od Dánska Pannenské ostrovy v Antilách. Téhož roku vstoupila Unie do první světové války po boku ústředních mocností (poznámka: to je chyba). 1941 18. prosince vstoupila USA do druhé války světové. Presidenty USA od Abrahama Lincolna byli: od 1865 Jonson,od 1868 Grant, od 1876 Hayes, od 1880 Garfield, od 1881 Arthur, od 1884 Cleveland, od 1888 Harrison, od 1892 Cleveland, od 1897 Mac Kinley, od 1901 Theodor Roosevelt, od 1909 William Taft, od 1914 Woodrow Wilson, od 1916 znovu Woodrow Wilson, od 1920 Warren Gamalie Harding, od 1924 Calvin Coolidge, od 1928 Herbert C. Hoover, od 1933 Franklin Delani Roosevelt, znovu zvolený 1937 a 1940, od 1945 Harry Truman. Za pražskou pobočku sepsal Petr Jílek 2
Podobné dokumenty
Zpravodaj č. 3/2015
Jsme vám proto velmi vdìèní, že jste nás vzali pod
svá ochranná køídla a umožnili domorodcùm tu
dlouhou cestu do hlavního mìsta. Pro mnohé to byl
jedineèný zážitek, ze kterého budou dlouho žít. Dík...
PříPravy
okolní stabilní ekosystémy a zároveň bylo ve fi- rénu při budování golfových drah. Zároveň se nadstandardní přístupy k ochraně v takto stanále dosaženo projektovaných konečných výšek tím odtok po...
Výstavní panely
Zajímavá je svým původem. Vytvořil ji, tedy ve smyslu vyryl, pražský rytec Franz Pluth (1800 až
1871). Mapa je datována rokem 1822 a jako místo, zřejmě vzniku a vydání, je uvedena Praha, zde
v něme...
Prohlédnout pravidla
stejný počet bodů, všichni tito závodníci postupují do semi-finále nebo finále.
D 2.1.5 Pořadí závodníků ze 3m a věže je určeno následovně: a) Pro finalisty, body dosažené v semifinále za skoky s o...