Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu
Transkript
Biblioteka 6 Startvac® nº Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu Prof. Dr. Volker Krömker (Dip. ECBHM) [email protected] Profesor ústavu Bioprocesního inženýrství na Universitě aplikovaných věd a umění v Hanoveru 1. Úvod S polečně s poruchami produkce mléka u stád krav je mastitida odpovědná za největší ekonomické ztráty způsobené těmito onemocněními, a to z toho důvodu, že je velmi rozšířená (Volling et al. 2005; Halasa et al. 2009). Není divu, že největší díl spotřeby antibiotik na farmách připadá právě na boj s touto infekcí. Stejně jako u ostatních infekcí se mastitida vyskytne, když skot s narušenou homeostázou (stav fyziologické rovnováhy) přijde do styku s patogeny mléčné žlázy. Běžně tyto infekční agens vstupují do mléčné žlázy strukovým kanálkem a poté kolonizují různé části jejího parenchymu. Protože existuje mnoho různých patogenů schopných produkovat infekci a mnoho způsobů, jak může být narušena homeostáza, situace ohledně mastitidy je na každé farmě jiná. Zemědělci produkující mléko vnímají vzrůstající problémy s mastitidou různě a z toho důvodu je často řadí do různých skupin problémů, které se mohou vyskytnout buď samostatně nebo v kombinaci s jinými. V mnoha zemích jsou za problémy s mastitidou odpovědné zejména infekce mléčné žlázy způsobené bakteriemi rodu Staphylococcus (S. aureus). Jedná se především o problémy Capitulo_6_CHEC.indd 1 spojené s dlouhodobým nadměrným počtem somatických buněk v mléce a nízkými výnosy způsobenými velkým počtem chronických případů a nebo nutností likvidace velkých objemů mléka. Pro zmírnění problému s mastitidou je nutný přístup ke stádu či jednotlivému kusu. Zatímco je běžné pokusit se regulovat mastitidu léčením subklinicky a klinicky nemocných zvířat (nebo podáváním nezbytných přípravků) a navrhováním opatření pro snížení podílu nového výskytu onemocnění na počet jednotlivých kusů, správný přístup pomáhá nastartovat opravdovou změnu zdravotního stavu mléčné žlázy skotu, zvláště pak z pohledu ekonomické situace, což ocení mnoho farmářů chovajících skot na mléko. Kvůli obtížnosti eliminace S. aurea na farmách a také proto, že skot zůstává neinfikován touto bakterií po delší čas, je cílem redukovat rozšíření infekcí bakteriemi S. aurea na úroveň < 5 % infikovaných zvířat. Tato hodnota byla stanovena podle dat shromážděných v mlékařských provozech, které představují nejlepších 5 % stád v severním Německu co do nejnižšího počtu somatických buněk v mléce (Volling, 2011). Obvykle je zdravotní stav mléčné žlázy definován přítomností, nebo nepřítomností patogenních bakterií a vzrůstajícím počtem somatických buněk i přes to, že se prahová úroveň mění podle různých producentů mléčných frakcí (DVG, 2002; Bradley and Green, 2006). Počet somatických buněk na 1 ml mléka může být indikátorem patogenních změn. Při počtu 100 000 buněk/ml mléka začíná obvyklá buněčná imunitní reakce přecházet na zánětlivou reakci (DVG, 2002). Počet buněk a patogenů bývá u jednotlivých kusů analyzován ze vzorků podle čtvrti vemene. Pro popis zdravotního stavu mléčné žlázy u skupin krav nebo stád jsou však použity další proměnné, které jsou založeny zejména na prahové hodnotě 100 000 buněk/ml ze směsného vzorku krávy definované, jako „zdravé zvíře“. Pro stáda s problémy vyvolanými bakteriemi S. aureus je obzvláště důležitý podíl zdravých zvířat a podíl nevyléčitelných zvířat. Podíl zdravých zvířat produkujících mléko vyjadřuje podíl krav s pravděpodobně zdravými mléčnými žlázami. Výraz nevyléčitelné zvíře odkazuje na krávy, jejichž počty buněk se opakovaně pohybují alespoň třikrát nad 700 000 buněk/ml ve směsném vzorku mléka dané krávy. Počet těchto krav by měl být kontrolován a neměl by přesáhnout 2 % (Østerås, 2006). 25/1/12 11:19:44 6 Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu Biblioteka Startvac® Prof. Dr. Volker Krömker (Dip. ECBHM) ı [email protected] 2. Odběr vzorků nº Jsou-li ve čtvrtích vemene nebo u krav identifikovány bakterie S. aureus, měly by být odebrány vzorky celého stáda (poté by mělo následovat odebrání vzorků z nedojících krav, po jejich otelení), a to ze čtvrtí vemene. Jsou-li prováděna standardní opatření (ošetření struku dezinfekčním roztokem, použití rukavic, papír k jednorázovému použití na čištění vemene, dezinfekce strukových gum), může k tomu dojít z důvodu pomalejšího rozšíření těchto bakterií později. Zvířata infikovaná bakteriemi S. aureus by měla být označena v softwaru systému stáda nebo páskami tak, aby byl každý na farmě schopen kdykoliv rozpoznat postižená zvířata. Vzhledem k tomu, že se dotyčná zvířata ne vždy bakterií S. aureus zbaví, není negativní vzorek po léčbě zárukou úplného vyléčení. U velkých stád s více než 200 zvířaty se osvědčilo zavedení programu monitorování S. aureus ve vzorcích mléka. Sledovanou hodnotou je maximum 10 KTJ S. aureus/ml (Zinke et al. 2010). 3. Infekční agens S. aureus Hlavním zdrojem S. aurea jako patogenu Capitulo_6_CHEC.indd 2 skotu je infikovaná mléčná žláza a poté se infekce přenášejí mezi kravami nebo mezi jednotlivými čtvrtěmi vemene krav během procesu dojení prostřednictvím kontaminované dojící techniky, mlékařových rukou nebo textilu používaného pro umývání, čištění nebo sušení více než jedné krávy. Dalším typickým zdrojem jsou zranění na strucích nebo v jejich blízkosti (např. nekrotická dermatitida). S. aureus má několik faktorů virulence, které patogenu umožňují přežít uvnitř buněk, rozšířit se do tkání mléčné žlázy nebo produkovat biofilmy. To má za následek dlouhotrvající infekce, které mohou přetrvat během laktace a rovněž do následujících laktací. 4. Regulace mastitidy způsobené bakteriemi S. aurea Je-li tedy mastitida chápána jako problém a nesrovnalost s ohledem na objevující se klíčové hodnoty, mělo by být přistoupeno ke společné snaze o zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy. Dodd (1981) ukázal, že rozšíření mastitidy (P) je doba trvání zánětu (D) násobená podílem nového výskytu (NIR) (P = D × NIR), vyjádřená jako procento času (trvání) nebo krav (NIR). Z tohoto vzorce je patrné, že existují dva možné přístupy vedoucí ke snížení rozšíření mastitidy. Jednou z možností je zkrácení doby trvání onemocnění (D) porážkou napadených kusů nebo jejich léčbou, případně snížení podílu výskytu (NIR) zlepšením prostředí, a tím odstranění nebo snížení negativního efektu rizikových faktorů. Rizikové faktory pro dané stádo spojené s bakteriemi S. aureus musí být proto identifikovány, minimalizovány a monitorovány zavedením standardních operačních procedur. Aby se předešlo intramammárním infekcím bakteriemi S. aurea, je nezbytné omezit přenos této bakterie z krávy na krávu a snížit na minimum počet infikovaných krav ve stádu. Pro zabránění přenosu S. aurea je nezbytný striktní hygienický program včetně správné hygieny dojení (např. použití rukavic při dojení, průběžná výměna gumových částí, kontrola zařízení na dojení, ošetření struků licencovanými prostředky pro dezinfekci a péči o pokožku, dezinfekce strukových gum), prevence zranění struků, přilehlých tkání a omezení počtu much v letních měsících. Infikované krávy by měly být drženy separovaně od zdravého stáda a dojeny naposledy (za účelem zabránění kontaminace při dojení). Krávy se zřetelnými změnami 25/1/12 11:19:52 Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu Biblioteka Startvac® tkání a s malou šancí na vyléčení by měly být odděleny od ostatních a ve střednědobém termínu poraženy. 5. Imunitní obrana ve strucích Existuje spojení mezi infekcemi způsobenými bakteriemi S. aureus a problémy se stavem struků. Všechny znaky, které naznačují snížené zásobení struků krví, jsou nežádoucí a naznačují zvýšené riziko adsorpce patogenů na struky, což napomáhá jejich vstupu do nich. Objeví-li se problémy se stavem struků, je nutné zrevidovat a kriticky vyhodnotit přípravu krav před dojením (adekvátní stimulace, suchá pokožka struků), charakteristiku pulzace a také délku dojení. Obecným pravidlem je, že by struky po odstranění dojící techniky měly vypadat právě tak, jako Capitulo_6_CHEC.indd 3 před dojením (tj. růžové, hladké, suché atd.). Zaznamenávání různých viditelných změn stavu struků (akutních a chronických) ihned po odstranění dojící techniky pomáhá určit rizika v této oblasti. Ukáží-li se tyto změny u více než 20 % všech krav ve stádu (v případě silného krvácení je přípustných maximálně 10 %), znamená to problém se stavem struků, který negativně ovlivňuje dojení a zvyšuje riziko nákazy mastitidou. 6. Celková imunitní obrana Z imunologického hlediska může být neúspěch při eliminaci potenciálních patogenů přisuzován buď špatným systémům lokální obrany, špatnému stavu celkové imunity krav (např. aktivace a uvolnění fagocytů) nebo obojímu. Dosažení konstantní homeostázy má vliv na zdraví a trvalé maximální výnosy a jak je známo, tuto rovnováhu ovlivňují rozdíly v hospodaření, krmení, management skotu a stád; má vliv také na celkový imunitní stav a zároveň s tím na stav mastitidy na úrovni jednotlivých krav a celých stád. Jak je patrno u jiných skupin rizikových faktorů, mohou se problémy týkající se celkového imunitního stavu s ohledem na intenzitu a dobu trvání výrazně lišit. Důležitou roli při takovémto poškození také hraje schopnost zvířat přizpůsobit se těmto problémům. Kromě hospodaření se skotem a jeho krmení může být lepší celkové imunitní obrany dosaženo použitím speciálních vakcín. Častým výsledkem různých vakcín vyvinutých v posledních letech je redukce klinických případů a zvýšená míra samovolného vyléčení. Nově dostupné vakcíny proti S. aureus od společnosti HIPRA ukázaly pozitivní vliv na počet somatických buněk a podíl vyléčených zvířat nakažených bakteriemi S. aureus a jsou novým nástrojem pro boj s bakteriemi S. aureus u stád určených k produkci mléka. 25/1/12 11:19:55 6 Zvládání mastitidy způsobené St. aureem u skotu Biblioteka Startvac® Prof. Dr. Volker Krömker (Dip. ECBHM) ı [email protected] 7. Léčba nebo porážka nº Existují tři možnosti, jak zkrátit trvání infekcí: samoléčení, terapeutické léčení a porážka. Rozhodnutí pro porážku je třeba upřednostnit v případě počtu somatických buněk u směsného vzorku krávy většího než 700 000 buněk/ml po několik měsíců, pokud jsou více než dvě čtvrti vemene infikované bakteriemi S. aureus, proběhly více než dvě léčby stejného patogenu během předchozí laktace, nastaly zřetelné změny tkáně mammární žlázy nebo rozšířená diagnóza mastitidy. Subklinické infekce způsobené bakteriemi S. aureus jsou z důvodu nejvyššího podílu vyléčených kusů (>80 % u čtvrtin vemene, samoléčení a léčba léky), vyskytujícího se během období stání na sucho, kdy je aplikována léčba výběrem molekul ve vztahu k výsledkům vnímavosti, léčeny typickou léčbou nedojících krav antibiotiky. Jsou-li bakteriemi S. aureus infikovány jalovice, mělo by to být možné určit bakteriologickým vyšetřením vzorků mléka v prvních měsících po jejich laktaci. Pozitivní zvířata mohou být s vysokým podílem úspěšnosti léčena během prvních měsíců laktace (Zecconi, 1999). Klinické případy mastitidy způsobené bakteriemi S. aureus jsou léčeny běžným způsobem antibiotiky, protože střední až vážné klinické případy mastitidy je doporučeno léčit běžně (antibiózou). Za běžných podmínek není možné z důvodu diagnostických problémů s bakteriemi S. aureus vyhodnotit po léčbě její úspěšnost. 8. Závěr Boj s mastitidou způsobenou bakteriemi S. aureus by měl být založen na preventivních opatřeních, která snižují riziko infikace u neinfikovaných zvířat a na léčebných programech (porážka krav trpících chronickým onemocněním způsobeným bakteriemi S. aureus, léčba nedojících krav antibiotiky) tak, aby bylo ukončeno trvání infekce. Nejdůležitějším preventivním opatřením je identifikace nakažených kusů zvířat, separace nakažených kusů od nenakažených, dodržování hygieny během dojení, ošetření struku po dojení dezinfekčním roztokem a dezinfekce strukových gum a úspěšná vakcinace proti bakteriím S. aureus zvláště během období, kdy dochází ke zdravotnickým opatřením. Naším cílem není vyhubení bakterií S. aureus na farmě, ale redukce jejich přenosu a vzniku nových nákaz na co nejnižší úroveň. Literatura 1. Bradley A. und Green M. (2006): An approach to the analysis and monitoring of clinical and sub clinical mastitis data. Proc. XXIV World Buiatrics Congress, Nice, France, 15.-19.10.2006, 237-249. 2. Deutsche Veterinärmedizinische Gesellschaft (DVG) (2002): Leitlinien zur Bekämpfung der Mastitis des Rindes als Herdenproblem. Fachgruppe: Milchhygiene; Sachverständigenausschuss: “Subklinische Mastitis“ DVG, Gießen. 3. Dodd FH. (1981): Mastitis control. In: Mastitis control and herd management. Tech bull 4. National Institute for Research in Dairying, Reading, UK, 1981:11-23. 4. Halasa T., Nielen M., DeRoos APW., Van Hoorne R., de Jong G., Lam TJGM., van Werven T., Hogeveen H. (2009): Production loss due to new subclinical mastitis in Dutch dairy cows estimated with a test-day model. J. Dairy Sci. 2009. 92:599-606. 5. Østerås, O. (2006): Mastitis epidemiology – Practical approaches and applications. WBC 2006, Nice/F, 203-215 6. Volling O., Krömker V., Sieglerschmidt E. (2005): Untersuchungen zur Beziehung zwischen dem ökonomischen Gewinn und Indikatoren der Tiergesundheit in Milchviehbetrieben des ökologischen Landbaus in Niedersachsen. In: Heß J., Rahmann G. (Hrsgl) Ende der Nische: Beiträge zur 8. Wissenschaftstagung Ökologischer Landbau, Kassel 1.-4. März 2005, Kassel: Kassel university press, 351-354 7. Volling O. (2011): Udder health management in dairy herds with very low bulk milk somatic cell counts in Lower Saxony. Uni Göttingen, Thesis 2011 8. Zinke C., Paduch J.-H., Klocke D., Bormann A., Abograra I., Haverkamp H., Krömker V. (2010): Diagnostische Bedeutung der Ausscheidung von Staphylococcus aureus und Streptococcus agalactiae über Milch aus infizierten Milchdrüsenvierteln. Amtstierärztlicher Dienst 2011 9. Zecconi A. Costanzi F., Nai P. (1999) Field study on intramuscular antibiotic treatment with tylosin on IMI prevalence after calving. 38th NMC annual meeting, 1999:237-238. Laboratorios Hipra, S.A. Avd. la Selva, 135 17170 Amer (Girona) Spain Tel.: (34) 972 43 06 60 Fax: (34) 972 43 06 61 [email protected] www.hipra.com Capitulo_6_CHEC.indd 4 25/1/12 11:19:59
Podobné dokumenty
možnosti produkce sadby brambor v podmínkách ekologického
Na výzkumné stanici katedry rostlinné výroby v Praze-UhĜínČvsi byl v roce 2012 na
ekologicky certifikované ploše založen pokus pro ovČĜení možnosti snížit výskyt mšic a následnČ i
obsah virových ch...
Nejlepší mléčné farmy
na části věnované zdraví mléčné žlázy, monitoringu zdraví
mléčné žlázy, diagnostice, analýze rizik a pracovním standardům, období stání na sucho
a terapii.
slajdy - Sorry
hledáme hypotézy, které pokrývají příklady téže třídy a
oddělují je od příkladů třídy jiné.
Algoritmus pokrývání množin
1. najdi pravidlo, které pokrývá nějaké pozitivní
příklady a žádný negativní,...
mastitidy dOJnic – kOlik půVOdců Ještě pOznáme?
praktických veterinárních lékařů ve vyspělých zemích
od 50. let minulého století,kdy se vytvořily podmínky
pro základní diagnostiku ale i léčbu infekčních mastitid.
S rozvojem technologií a výzku...
Černostrakaté Novinky 2/2014 - Svaz chovatelů holštýnského skotu
Letos tomu bude 10 let, co se tento plemeník narodil v Zemědělské společnosti Ostřetín,
a.s. Jeho otce OMANA ani otce matky MTOTA není třeba představovat. Méně známá je už
Imalotova matka Ostretin ...
Záruka firmy YAMAHA pro Evropský hospodářský prostor a pro
Evropském hospodářském prostoru anebo ve Švýcarsku.
5. Pokud jsou rozdíly v záručních podmínkách mezi tou zemí, v které byl výrobek zakoupený, a mezi tou, v které se výrobek používá, nacházejí upla...
Udder Health and Communication
Faremní kultivace,
postup při zjištění klinické mastitidy
1. den: odběr vzorku
očkování na kultivační půdy,inkubace
zhodnocení závažnosti mastitidy
2. den: odečtení výsledků
zahájení léčby dle ter...
Kolibacilární mastitida
Kolibacilární mastitida představuje v chovech mléčného skotu stále
vyšší riziko i případné ekonomické ztráty. Jednou z forem, jak této
infekci zabránit, je prevence a kontrola zdravotního stavu. So...