KAP/AZP Analýza zahraniční politiky

Analýza zahraniční politiky
Letní semestr 2010/2011
KAP FF ZČU
doc. PhDr. Šárka Waisová, Ph.D.
Kurz Analýza zahraniční politiky seznámí studenty s předmětem jednoho z podoborů
Mezinárodních vztahů, s tzv. Foreign policy analysis. Pozornost bude věnována jak vzniku a
okolnostem formování podoboru, tak předmětu studia tohoto podoboru – zahraniční politice
států (mezinárodních organizací).
Kurz má rozsah jedna hodina přednášky a jedna hodina semináře a je ukončen zápočtem a
zkouškou.
Zápočet student získá za aktivní účast na semináři, zkouška proběhne písemnou formou.
Pro studenty kombinované formy studia a studenty na zahraničních pobytech platí tytéž
podmínky jako pro studenty denní. Nemohou-li se účastnit seminářů, pak vypracují seminární
práci na zadané téma (zahraniční politika vybrané země; 15 normostran plus seznam
literatury). Seminární práce bude zaslána v pdf formátu doc. Waisové nejpozději do konce
dubna. Seminární práce analyzuje zejména domácí a zahraniční/mezinárodní zdroje
zahraniční politiky a obsah zahraniční politiky, tj. jaké cíle má daná zahraniční politika,
jakým způsobem je plní, jak lze zahraničně politicky charakterizovat konkrétní zahraniční
politiku atd. Seminární práce se zaměří zejména na současný a nedávný vývoj konkrétních
zahraničních politik, byť samozřejmě v částech pojednávajících o zdrojích zahraniční politiky
budou historizující pasáže. V případě nejasností je vám vždy k dispozici vyučující.
Témata přednášek
1. Co to je analýza zahraniční politiky? Definice zahraniční politiky a různá pojetí. Obor
analýza zahraniční politiky. Historie zahraniční politiky: od tajné diplomacii k veřejné. Stát,
suverenita a ZP. Mezinárodní právo, ZP a diplomacie. Interpretace zahraniční politiky
perspektivou teorie MV.
2. Zahraniční politika (dále jen ZP) a pojetí státu, různé typy států = různé typy ZP? Je
zahraniční politika svázána se státy? Může mít zahraniční politiku i nestátní aktér?
3. Nástroje zahraniční politiky: bilaterální a multilaterální diplomacie, tajná diplomacie,
veřejná diplomacie a propaganda, válka, doktríny, strategie, Oficiální rozvojová pomoc,
sankce. Typy států a jejich souvislost s použitím nástrojů ZP. Civilní mocnost a střední
mocnost.
4. Různé typy zahraniční politiky (Multilateralismus, střední mocnosti, civilní mocnosti)
5. Diplomatický protokol
6. Instituce ZP: ministerstvo zahraničních věcí, politický systém a ZP, ZP v demokratických a
nedemokratických státech
7. Zdroje zahraniční politiky
8. Vliv mezinárodní politiky a domácí politiky na tvorbu zahraniční politiky státu
9. Ekonomická diplomacie
10. Veřejná a kulturní diplomacie
Témata a organizace seminářů
Celkem je vypsáno 8 témat seminářů, student si z těchto osmi seminářů vybere 6 dle svého
zájmu. Na uvedených šest seminářů se zapíše nejpozději do druhého týdne výuky v LS.
Témata a data seminářů budou vypsána před zahájením semestru na nástěnce v prostorách
katedry politologie. Pokud se student zapíše do konkrétního semináře, pak je tam vedoucím
semináře očekáván a je očekáváno, že splní úkoly, které jsou v konkrétním semináři a
1
konkrétním vedoucím seminářů zadány. Pokud student nesplní dílčí úkoly v seminářích, pak
nemůže přistoupit ke zkoušce. Na konci semestru všichni vedoucí seminářů zveřejní seznam
splněných, resp. nesplněných úkolů, aby každý student věděl, zda ke zkoušce může přistoupit.
Vzhledem k tomu, že kapacita semináře je maximálně 27 studentů, nebudou studenti, kteří
nejsou na danou akci zapsáni, na hodině akceptováni.
Povinná literatura k přednáškám
Drulák, Petr – Druláková, Radka: 2007. Tvorba a analýza zahraniční politiky. Vysoká škola
ekonomická v Praze.
Waisová, Šárka – Cabada, Ladislav: 2009. Etika a mezinárodní politika. Postmoderní státy
jako nositelé kantovské etiky. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk: Plzeň.
Témata a vedoucí seminářů
Vedoucím seminářů budou kolegyně Mgr. Zuzana Krčálová, Dr. Linda Piknerová, Mgr.
Michaela Ježová a Mgr. Martina Ponížilová.
Data a témata seminářů
Od 15. února do 29. března včetně probíhají přednášky, tj. proběhne celkem 7 přednášek.
Přednášky probíhají standardně dvě hodiny, tj. 2x45 minut. Semináře pak budou probíhat ve
stejné časové dotaci, tj. 2x45 minut. Vzhledem k tomu, že větší část studentů, kteří jsou
zapsaní do kurzu AZP navštěvuje třetí ročník, proběhne poslední hodina/seminář AZP 10.
května tak, aby v dalším týdnu již studenti mohli absolvovat první termín zkoušek.
5. dubna
Mgr. Z. Krčálová:
Nevládní organizace jako aktér mezinárodních vztahů a zahraniční politiky.
Dr. Linda Piknerová
Kulturní diplomacie a sport jako nástroj zahraniční politiky státu
Mgr. Michaela Ježová
Zahraniční politika Izraele v rámci Blízkého východu
Mgr. Martina Ponížilová
Zahraniční politika regionálních a středních mocností
12. dubna
Mgr. Z. Krčálová:
Nevládní organizace jako aktér mezinárodních vztahů a zahraniční politiky.
Dr. Linda Piknerová
Kulturní diplomacie a sport jako nástroj zahraniční politiky státu
Mgr. Michaela Ježová
Zahraniční politika Izraele v rámci Blízkého východu
Mgr. Martina Ponížilová
Zahraniční politika regionálních a středních mocností
19. dubna
Mgr. Z. Krčálová:
Nevládní organizace jako aktér mezinárodních vztahů a zahraniční politiky.
Dr. Linda Piknerová
Kulturní diplomacie a sport jako nástroj zahraniční politiky státu
2
Mgr. Michaela Ježová
Zahraniční politika Izraele v rámci Blízkého východu
Mgr. Martina Ponížilová
Zahraniční politika regionálních a středních mocností
26. dubna
Mgr. Z. Krčálová:
Malé státy v mezinárodních vztazích a jejich zahraniční politika
Dr. Linda Piknerová
Česká zahraniční politika po roce 1989
Mgr. Michaela Ježová
Mezinárodní organizace a jejich vliv na utváření ZP (se zaměřením na Blízký východ)
Mgr. Martina Ponížilová
Domácí vlivy na tvorbu zahraniční politky – náboženství a náboženské skupiny
3. května
Mgr. Z. Krčálová:
Malé státy v mezinárodních vztazích a jejich zahraniční politika
Dr. Linda Piknerová
Česká zahraniční politika po roce 1989
Mgr. Michaela Ježová
Mezinárodní organizace a jejich vliv na utváření ZP (se zaměřením na Blízký východ)
Mgr. Martina Ponížilová
Domácí vlivy na tvorbu zahraniční politky – náboženství a náboženské skupiny
10. května
Mgr. Z. Krčálová:
Malé státy v mezinárodních vztazích a jejich zahraniční politika
Dr. Linda Piknerová
Česká zahraniční politika po roce 1989
Mgr. Michaela Ježová
Mezinárodní organizace a jejich vliv na utváření ZP (se zaměřením na Blízký východ)
Mgr. Martina Ponížilová
Domácí vlivy na tvorbu zahraniční politky – náboženství a náboženské skupiny
Mgr. Z. Krčálová:
1. Nevládní organizace jako aktér mezinárodních vztahů a zahraniční politiky.
V semináři bude diskutována role nevládních organizací v mezinárodních vztazích. Na
základě povinné četby by měli studenti pochopit postavení NGOs v mezinárodním prostředí.
Dále by měli být studenti schopni identifikovat prostředky zahraniční politiky, které jsou
nevládními organizacemi využívány. Rovněž budou diskutovány konkrétní případy zapojení
nevládních organizací do procesu vyjednávání mezinárodních dohod a konvencí. Na seminář
se studenti připraví přečtením povinného textu a také přípravou odpovědí na přiložené otázky.
Na seminář si studenti také zopakují klasifikaci nevládních organizací.
Seminář bude rozdělen na dvě části, přičemž v úvodu hodiny budou studenti blíže seznámeni
s tématem a poté bude probíhat diskuze nad tématem a povinným textem.
3
Povinný text: P.J. Simmons: 1998. Learning to Live with NGOs, Foreign Policy No. 112,
Autumn, 82-96.
Studenti písemně odpovědí na uvedené otázky a odevzdají své odpovědi v tištěné nebo
elektronické podobě nejpozději v den konání semináře. Text bude v rozsahu min 3
normostrany.
Text bude na začátku semestru dostupný v knihovně, text je dostupný také v databázi
EbscoHost.
Otázky k textu:
Jaké jsou prostředky, které NGOs využívají při svých kampaních a jednáních?
Jak se od druhé světové války změnil přístup NGOs k policymakerům?
Čím jsou NGOs zajímavé pro státy a co je tak vede ke spolupráci s nimi / čím přispívají
NGOs při jednáních?
Uveďte příklady úspěchů NGOs při vyjednání některých dohod a konvencí? (Alespoň 6)
Jaké jsou oblasti zájmů NGOs / jakým oblastem se NGOs věnují?
V čem vidíte přínos NGOs v rámci MV / vidíte v něčem problematické aspekty nebo zápory?
2. Malé státy v mezinárodních vztazích a jejich zahraniční politika
V semináři bude diskutována role malých států v mezinárodních vtazích. Pozornost bude
věnována definici malých států a jejich postavení v mezinárodním prostředí. Studenti by tak
měli být chopit základní souvislosti a příčiny jednání malých států v mezinárodních vztazích.
Dále bude věnována pozornost prostředkům a oblastem zahraniční politiky malých států.
Studenti by tak měli pochopit jaké strategie a prostředky využívají malé státy ve své
zahraniční politice.
Seminář bude rozdělen na dvě části, přičemž v úvodu hodiny budou studenti blíže seznámeni
s tématem a poté bude probíhat diskuze nad tématem a povinným textem.
Povinný text: Maas, Matthias: 2008. The elusive definition of the small state. International
Politics 46(1)/2009, 65-83.
Studenti písemně odpovědí na uvedené otázky a odevzdají své odpovědi v tištěné nebo
elektronické podobě nejpozději v den konání semináře. Text bude v rozsahu 2-3 normostrany.
Text bude na začátku semestru dostupný v knihovně, je dostupný i v elektronických
databázích knihovny ZČU.
Otázky k textu:
Jaké jsou kritéria, podle kterých lze definovat malý stát?
V čem jsou různé definice problematické? / Jsou dle vašeho názoru některá kritéria
diskutabilní?
Je možné, aby se zároveň užívalo více konceptů/definic malých států?
Jak lze obecně definovat/popsat charakter participace malých států v mezinárodních vztazích?
Mgr. L. Piknerová:
Seminář 1: kulturní diplomacie a sport jako nástroj zahraniční politiky státu
Anotace semináře:
Cílem semináře je seznámit studenty s problematikou kulturní diplomacie a jejich dílčích
specifik. Vedle kulturní diplomacie jako celku bude seminář věnován sportu coby
specifickému nástroji zahraniční politiky státu. Zmíněny budou jak historické příklady, kdy
byl sport využit jako zahraničně-politický nástroj, tak některé současné příklady.
4
Požadavky na studenty:
Seminář bude rozdělen na dvě části. V první části hodiny bude stručně problematika
představena. Druhá část hodiny bude věnována diskuzi nad tématem. Pro úspěšné splnění
semináře musí student na seminární hodině odevzdat shrnutí níže uvedených textů. Délka
shrnutí bude 2-3 normostrany (tj. ne více či méně). Ti, kteří na seminář nedorazí, mohou práci
odevzdat mailem nejpozději v den konání semináře. Shrnutí bude obsahovat hlavní myšlenky
povinných článků, nebude se jednat o výpisky z textů! Cílem je pochopit, o čem texty jsou a
následná diskuze. Student během semináře musí prokázat, že literaturu četl a bude schopen
s ní aktivně a současně kriticky pracovat. Případné plagiátorství povede k automatickému
nesplnění seminárních podmínek.
Literatura ke shrnutí (články budou dostupné od prvního týdne semestru v knihovně FF
ZČU na Sadech Pětatřicátníků):
John Hoberman (2008): The Olympics, Foreign Policy, Issue 167, pp. 22-28
Goméz, Eduardo (2009): Why Brazil Won, Foreign Policy, (text je volně dostupný na
http://www.foreignpolicy.com/articles/2009/10/02/why_brazil_won)
Ndlovu, Sifiso Mxolisi (2010)¨ Sports as cultural diplomacy: the 2010 FIFA World Cup in
South Africa’s foreign policy, Soccer & Society, Vol. 11, Nos. 1–2, January–March 2010, pp.
144–153
Seminář 2: Česká zahraniční politika po roce 1989
Anotace semináře:
Cílem semináře je přehledným způsobem seznámit studenty s proměnou české zahraniční
politiky po roce 1989. Zmíněni budou hlavní aktéři (ministerstvo zahraničních věcí, ministr
zahraničí, parlamentní výbory apod..) věnující se formulování ZP. Studenti během semináře
získají komplexní obraz o české zahraniční politice, prioritních tématech, kterým se ZP
věnuje, její proměně po roce 1989 resp. 1993 a seznámí se hlavními postavami, které její
podobu výrazně utvářeli.
Požadavky na studenty (pozor požadavky se liší od 1. semináře):
Seminář bude rozdělen na dvě části. V první části hodiny bude stručně problematika
představena. Druhá část hodiny bude věnována diskuzi nad tématem a seminární četbou. Pro
úspěšné splnění semináře musí student na seminární hodině odevzdat 1. shrnutí níže
uvedeného textu a 2. odpovědi na níže uvedené otázky. Délka odevzdaného textu bude 2-3
normostrany (tj. ne více či méně). Ti, kteří na seminář nedorazí, mohou práci odevzdat
mailem nejpozději v den konání semináře. Shrnutí bude obsahovat hlavní myšlenku
povinného článku, nebude se jednat o výpisky! Cílem je pochopit, o čem text je a následná
diskuze. Student během semináře musí prokázat, že literaturu četl a bude schopen s ní aktivně
a současně kriticky pracovat. Případné plagiátorství povede k automatickému nesplnění
seminárních podmínek.
Dále shrnutí bude obsahovat vlastní studentovi odpovědi na níže uvedené otázky. Cílem je,
aby se student zkusil nad otázkami zamyslet, vyhledal si potřebnou literaturu, byl schopen
kritické reflexe svých myšlenek atd. Diskuze nad otázkami, resp. různé perspektivy jejich
možných odpovědí a interpretací bude hlavní náplní semináře.
Literatura ke shrnutí (článek bude dostupný od prvního týdne semestru v knihovně FF ZČU
na Sadech Pětatřicátníků):
Handl, Vladimír – Pick, Otto (2005): Česká zahraniční politika 1993-2005. Od „návratu do
Evropy“ k evropeizaci. ÚMV: Praha. Policy Paper, dostupné na stránkách www.iir.cz
Otázky:
1. Které události (kromě vstupu do NATO a EU) považujete za stěžejní pro zahraničněpolitické postavení ČR v mezinárodním prostředí?
5
2. Které země jsou zahraniční politiku ČR prioritní? Zkuste se zamyslet především nad
těmito regiony: latinská Amerika, Afrika, Asie, postsovětský prostor. Proč Vámi
vybrané země považujete z prioritní (nějaká klíčová událost, má ČR vůči dané
zemi/regionu zvláštní zahraničně-politickou strategii?)1
3. Pokuste se zhodnotit činnost jednotlivých ministrů zahraničních věcí od roku
1989/1993. Jaké byly jejich priority, na co se soustředili, jak je jejich působení
hodnoceno?
Mgr. Martina Ponížilová:
1. seminář: Zahraniční politika regionálních a středních mocností
V první části semináře bude věnována pozornost problematice tvorby zahraniční politiky
regionálních a středních mocností. Studenti se seznámí s tím, jak specifické (mocenské)
zájmy a zvláštní pozice v regionu ovlivňují zahraniční politiku regionálních mocností a čím je
určována orientace zahraniční politiky středních mocností na globální politická témata, dále
jaké jsou zdroje moci těchto „typů“ států, jaká je jejich regionální, resp. mezinárodní pozice a
jaké jsou charakteristické rysy jejich zahraniční politiky. Ve druhé části semináře pak budou
diskutovány konkrétní příklady regionálních mocností (Írán a Brazílie), resp. středních
mocností (Kanada a Austrálie) a zahraniční politiky těchto států.
Podmínky splnění semináře: Studenti si přečtou povinné texty a na jejich základě písemnou
formou zodpoví předložené otázky. Text, který si studenti s sebou přinesou na seminář a
odevzdají jej po jeho skončení, bude mít rozsah celkem cca 2 normostrany. Ti, kteří se na
seminář nedostaví, mohou text vhodit do mé schránky v Avalonu, a to kterýkoli den před
konáním semináře (text, prosím, dodávejte pokud možno v tištěné podobě, případně posílejte
na můj email).
Povinné texty:
Alberto, Luiz – Bandeira, Moniz (2006): Brazil as a Regional Power and Its Relations with
the United States. Latin American Perspectives, Vol. 33, No. 3, str. 12-27. Text je dostupný v
databázi JSTOR.
Ungerer, Carl (2007): The „Middle Power“ Concept in Australian Foreign Policy. Australian
Journal of Politics and History, Vol. 53, No. 4, str. 538-551. Text je dostupný v databázi
EbscoHost.
Otázky k textům:
1. Jaké prostředky a metody zahraniční politiky využívá Brazílie k posílení své moci a
své pozice ve vztahu k sousedním státům a dalším zemím jihoamerického regionu?
Jakou roli hraje vojenská moc v případě hegemoniálních aspirací Brazílie?
2. Na základě jakých charakteristik australské zahraniční politiky či jejího zahraničně
politického chování bývá Austrálie nazývána jako (a sama sebe označuje za) střední
mocnost?
2. seminář: Domácí vlivy na tvorbu zahraniční politky – náboženství a náboženské skupiny
1
Studenti mohou např. využít počtu zahraničních cest do daných zemí, počtu zmínek o dané zemi v klíčových
zahraničně-politických dokumentech apod.
6
V první části semináře se studenti seznámí s tím, které vnitrostátní faktory a jakým způsobem
mohou ovlivňovat tvorbu či změnu zahraniční politiky státu. Zvláštní pozornost bude
věnována problematice náboženství, resp. náboženských skupin uvnitř státu a jejich vlivu na
určitá zahraničněpolitické témata. Druhá část semináře pak bude věnována několika
konkrétním příkladům států, v jejichž případě je právě otázka náboženství jedním
z významných faktorů formujících jejich zahraniční politiku. Bude se jednat např. o Turecko
(islám vs. sekularismus), Spojené státy americké (židovská vs. muslimská lobby) či Libanon
(existence organizace Hizballáh).
Podmínky splnění semináře: Studenti si přečtou povinné texty a na jejich základě písemnou
formou zodpoví předložené otázky. Text, který si studenti s sebou přinesou na seminář a
odevzdají jej po jeho skončení, bude mít rozsah celkem cca 2 normostrany. Ti, kteří se na
seminář nedostaví, mohou text vhodit do mé schránky v Avalonu, a to kterýkoli den před
konáním semináře (text, prosím, dodávejte pokud možno v tištěné podobě, případně posílejte
na můj email).
Povinné texty:
Halliday, Fred (2001): Iran and the Middle East: Foreign Policy and Domestic Change.
Middle East Report, No. 220. str. 42-47. Text je dostupný v databázi JSTOR.
Mazrui, Ali A. (1996) : Between the Crescent and the Star-Spangled Banner: American
Muslims and US Foreign Policy. International Affairs, Vol. 72, No. 3, str. 493-506. Text je
dostupný v databázi JSTOR.
Otázky k textům:
1. Má osoba prezidenta Íránu, resp. změna personálního obsazení prezidentského postu a
změna íránské vlády vliv na proměnu směřování zahraniční politiky státu? Pokud ano,
uveďte konkrétní příklady, jak se tento vliv projevuje; pokud nesouhlasíte, svůj postoj
odůvodněte.
2. Proč je podle autora vliv židovské lobby na tvorbu zahraniční politiky USA větší než
vliv amerických muslimů? Popište příčiny relativně slabšího politického aktivismu
amerických muslimů oproti jejich židovským spoluobčanům.
Mgr.Michaela Ježová
1. Zahraniční politika Izraele v rámci BV
- cílem semináře bude studenty seznámit s aspekty ZP státu Izrael, seminář bude
věnován vývoji ZP Izraele od jeho vzniku roku 1948 až do současnosti se zaměřením
na BV, velká část přednášky bude týkat především analýzy izraelsko-tureckých
vztahů, diskuze bude zaměřena na ZP Izraele v rámci blízkovýchodního regionu
Podmínky splnění semináře
- Studenti budou mít na seminář nastudovanou povinnou literaturu (viz články níže), na
jejichž téma bude vedena diskuze během hodiny, po skončení semináře studenti
odevzdají práce s vypracovanými odpověďmi na zadané otázky (cca 2-3 normo
strany). Pokud student nebude přítomen na semináři, je povinen odevzdat práci do
doby uskutečnění semináře (v tištěné nebo v elektronické podobě).
Otázky k textům
1) Stručně charakterizujte vzájemné turecko-izraelské vztahy.
2) Kdy Turecko oficiálně uznalo existenci státu Izrael? Na základě čeho se domníváte, že
Turecko se jako jedna z mála muslimských zemí k takovému kroku rozhodla?
3) Proč po roce 2006 došlo k postupnému ochlazení turecko-izraelských vztahů?
7
4) Jak může turecko-izraelské partnerství ovlivnit vzájemné vztahy zemí BV?
5) Kdy došlo k uzavření tzv. Izraelsko-jordánské mírové smlouvy: Jaký dopad měla tato
smlouva na izraelsko-jordánské vztahy?
Povinná literatura: Všechny texty budou k dispozici v knihovně ZČU
Invar, Efraim: 2001. Regional Implications of the Isreali-Turkish Strategic Partnership.
Modele East Review of International Affairs, 5,2, s.48-65.
Kaya, Erdem: 2010. The New Period of Turkish Izraeli Relations. Dostupná z:
http://www.bilgesam.org/en/index.php?option=com_content&view=article&id=229:the-newperiod-of-the-turkish-israeli-relations&catid=77:ortadogu-analizler&Itemid=147
Thim, Michal: 2009. Davos 2009 a budoucnost turecko-izraelských vztahů. Mezinárodní
politika, 3, s. 34-36.
2. Mezinárodní organizace a jejich vliv na utváření ZP (se zaměřením na BV)
- první část semináře se bude věnovat postavení MO v blízkovýchodním regionu a
jejich možného vlivu na vývoj a utváření ZP států v rámci regionu
- V druhé části semináře budou zmíněny konkrétní případy a bude vedena diskuze
věnující se danému tématu (zaměřeno na působení OSN na BV)
Podmínky splnění semináře
- Studenti si na seminář nastudují povinnou literaturu, aby byli schopni diskutovat na
dané téma, zároveň přinesou vypracované otázky týkající se níže uvedených textů (v
rozsahu cca 2 normostran). Vypracované otázky studenti odevzdají po skončení
semináře. Ti studenti, kteří nebudou schopni se semináře zúčastnit odevzdají
vypracované otázky nejpozději v den konání semináře (v tištěné nebo elektronické
podobě).
Otázky k textům
1) Na jaké úrovni je OSN schopna zajistit spolupráci zemí BV?
2) Jaké jsou hlavní důvody znemožňující OSN efektivně ovlivňovat mírový proces na BV?
3) Jak se jmenovala a kdy vznikla první peacekeepingová operace na BV v rámci OSN? Jaké
byly/jsou její cíle a záměry?
4) Jaké je funkce jednotek UNIFIL v jižním Libanonu? Do jaké míry může jejich působení
ovlivnit vzájemné izraelsko-libanonské vztahy?
Povinná literatura: Všechny texty budou k dispozici v knihovně ZČU
Andoni, Lamis: 2010. UNIFIL „on shaky ground“ in Libanon. Dostupné z:
http://english.aljazeera.net/focus/2010/08/201083115627535963.html
Crossette, Barbara: 2000. Can The United Nations Fix the Modele East? Modele East Forum.
Dostupné z: http://www.meforum.org/181/can-the-united-nations-fix-the-middle-east
Oficiální
webové
stránky
UNTSO.
Dostupné
z:
http://www.un.org/en/peacekeeping/missions/untso/
8