Systemická rodinná terapie - poznámky - Prev
Transkript
Systemická rodinná terapie - poznámky - Prev
Narativní rodinná terapie „to narrate“ – vyprávět Od konce 80. let 20.st. Východiska: sociální konstrukcionismus (člověk jako tvůrce významů), M. Foucault , G. Bateson Zakladatelé: M. White a D. Epston: Narrative Means to Therapeutic Ends. Více různých směrů Narativní rodinná terapie Zdroje BATESON: - Efekt sněhové koule: proces, ve kterém se odchylka rozšiřuje a zvětšuje kvůli vzájemné zpětné vazbě a končí tím, že se stává problémem. - Jakékoliv hledání příčiny problému se stává částí etiologie, protože vede k začarovanému kruhu pocitů viny a neúspěchu. FOUCAULT: - vědění = moc = potlačení - „pravdy“ přijímané společností mají moc nad našimi životy – příběh, který obsahuje problém, se stává mocným díky své „objektivní hodnotě pravdy“ – tím je potlačující EPSTON + WHITE: - Dominantní příběh v rodině - terapeut pomáhá oslabit důsledky vědění = moc = potlačení tím, že se vzdá postavení odborníka, přijme roli „spoluautora“ Narativní rodinná terapie Zdroje „životní zkušenost je daleko bohatší než vyprávění. Narativní struktury pořádají zkušenost a dávají jí význam, ale vždy se najdou pocity a prožitky, které jsou mimo dosah dominantního příběhu“ (Ed. Brunner) Průběh terapie: přechod od dominantního (problémového) příběhu v alternativní žádoucí příběh Ale neztrácet vědomí objektivní skutečnosti Narativní rodinná terapie www.dulwichcentre.com.au www.prevcentrum.cz Narativní rodinná terapie EXTERNALIZACE proti patologizujícímu negativnímu značkování, kdy je problém slučován s osobností klienta („člověk, který má problém, je sám problémem“) problém je externalizován z osoby, ale není projikován do nikoho jiného – ostatní z klientova okolí nejsou nuceni k sebeobraně a méně reagují obviňováním apod. po externalizaci následuje internalizace nových vzorců chování a uvažování Narativní rodinná terapie EXTERNALIZACE – kroky externalizačního rozhovoru navázat kontakt s dítětem, jeho sourozenci a rodiči externalizace problému, popis problému jako fenoménu vně dítěte Zlý Skřítek, Příšera, Záchvaty vzteku, Odmítání jídla apod. zkoumání, jaký vliv má problém na dítě a jeho jak dítě omezuje v běžných činnostech, ve vztazích s druhými rodinu zkoumání, jaký vliv má dítě a rodina na „život“ problému, hledání míst pozitivní deviace situace, kdy ho problém mále pokořil, ale dítě našlo nakonec sílu a překonalo ho Narativní rodinná terapie EXTERNALIZACE – kroky externalizačního rozhovoru vyzvat dítě, aby si vybralo buď zápas za svobodu, nebo život oběti problému intervence podporující zápas dítěte a rodiny proti problému Způsob zaznamenávání vítězství / neúspěchů nad problémem, terapeutické dopisy po sezení zveřejnění a oslava úspěchů dítěte Diplom, dort, společná káva apod. nový status dítěte jako konzultanta pro ostatní děti Narativní rodinná terapie ZÁKLADNÍ PODMÍNKY: Dítě musí být dostatečně staré (min. 4 roky) Dítě nesmí být postiženo intelektově, psychotické apod. Dítě nesmí být po silném psychotraumatu (např. ztráta rodičů nebo jiných blízkých apod.) Nesmí se jednat o případ týrání / zneužívání nebo o rozvrácenou rodinu Rodiče jsou ochotni / schopni spolupracovat Narativní rodinná terapie PSANÍ DOPISŮ Ideální napsat dopis krátce po ukončení sezení Vycházíme z důležitých momentů při sezení - shrnutí Zdůraznění okamžiků, kdy se dítě problému postavilo – ocenění (upevnit aktuální pokrok dítěte) Shrnutí toho, na čem jsme se společně dohodli Poselství – co mi připadá ze sezení nejvíce povzbuzující Jazyk podporující představivost dítěte. Jazyk odpovídající věku dítěte, resp. formulace pro věk nepatrně vyšší Narativní rodinná terapie Torben Marner: Letters to Children in Family Therapy Narativní rodinná terapie Torben Marner: Letters to Children in Family Therapy
Podobné dokumenty
rozvíjení nekonfliktního vědění, aneb pohled na konflikt
určitých významech, pak vlastně utváříme naši realitu. Oproti systemické perspektivě
to například znamená, že neexistuje nějaká skrytá struktura, nebo dysfunkce v
rodinném systému, která by determi...