zde - FoRS

Nejnovější
vědecké poznatky
o změně klimatu˚
2
CO
CO2
O
C 2
CO2
Informační list, který se Vám právě dostal do rukou, se věnuje nejdůležitějším poznatkům, které přinesla první část nové zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
V současné chvíli mají vědci už více než 95% jistotu, že za změnu klimatu jsou z větší části
zodpovědní lidé. Spalováním fosilních paliv, průmyslovou výrobou a odlesňováním vypouštíme do atmosféry další a další emise skleníkových plynů, které způsobují oteplování planety, extrémy počasí
a další doprovodné jevy.
To, že jsme za klimatickou změnu zodpovědní, však může být i dobrá zpráva – máme v rukou
nástroje, jak její postup zpomalit a dopady zmírnit. Na tu část, které už zabránit nedokážeme, se pak
musíme rozumně připravit.
Podobně jako většina ekologických problémů je i klimatická změna nespravedlivá. Dopady
změny klimatu přímo ohrožují naplňování Rozvojových cílů tisíciletí. Chudé rozvojové státy potřebné nástroje v rukou nemají, chybí jim know-how nebo nezbytné prostředky. Přesto na ně dopady
problému dolehnou nejhůře. Z toho důvodu na ně při řešení problému nesmíme zapomínat.
Jako platforma neziskových organizací, která se snaží vést otevřenou a věcnou debatu o změně
klimatu, pokládáme za důležité poskytnou veřejnosti přehled poznatků, které Pátá zpráva IPCC přinesla. Příjemné čtení.
— Barbora Urbanová, Klimatická koalice —
1
Zpráva Pracovní skupiny 1 Mezivládního panelu pro změnu klimatu nebo-li IPCC
(www.climatechange2013.org) obsahuje téměř 2500 stránek textu. Cituje více než 9200
vědeckých publikací, vycházející z milionů pozorování a více než 2 milionů gigabajtů numerických dat z klimatických modelů. Více než ¾ citovaných vědeckých publikací vyšlo po
roce 2007. Na tvorbě tohoto prvního dílu Páté hodnotící zprávy se podílelo 259 hlavních
a na 600 přispívajících autorů z 39 zemí a na tisíc expertů se účastnilo recenzního řízení.
2500
stránek textu
9200+
vědeckých publikací
800+
autorů
2MILIONY
GB
numerických dat
39
zemí světa
2
Základní zjištění: Jednoznačně dochází k oteplování
klimatického systému
V poslední době jsme se mohli setkat s názory, že se oteplování zastavilo. Není tomu tak. Změnu
potvrzují všechny sledované faktory – zvyšuje se teplota na souši i v atmosféře, otepluje se oceán,
snižuje se množství sněhu a ledu a stoupá hladina moří. Navíc každé z posledních 3 desetiletí bylo
postupně nejteplejším od počátku pravidelného sledování v roce 1850.
Sledování změn klimatického systému je postaveno na více nezávislých zdrojích. Náš výzkum
současné vědy říká, že oceány i atmosféra se oteplily, množství sněhu a ledu kleslo, hladina
moří stoupla a vzrostla i koncentrace skleníkových plynů.
— Profesor Qin Dahe, Čínská akademie věd —
3
4
Lidský vliv na změnu klimatu je prokázaný
Už předchozí zpráva z roku 2007 označila s 90 % pravděpodobností za hlavní příčinu současných
změn lidskou činnost. Letošní zpráva tuto skutečnost dále potvrzuje. Je prakticky jisté (95 %), že
lidský vliv je dominantní příčinou oteplování klimatického systému minimálně od poloviny 20. století. Tento fakt vychází ze zvyšujících se koncentrací skleníkových plynů, ze sledovaného oteplování a z našich ostatních znalostí o klimatickém systému.
Máme jistotu
Pravděpodobnost s jakou víme, že hlavním důvodem oteplování po roce 1950 je lidská činnost:
60
% › 66
% › 90
% › 95
%
1995
2001
2007
2013
5
koncentrace / ppm
Obsah CO2 v ovzduší
Nárůst koncentrace CO2 v atmosféře a její vliv na
okyselování oceánu.
Horní graf ukazuje nárůst koncentrace CO2 v atmosféře
(v jednotkách ppm, tedy počtu molekul CO2 na milion
molekul vzduchu).
Spodní graf ukazuje tlak rozpuštěného CO2 na povrchu
oceánu a hodnotu pH oceánu (kdy pCO2 je parciální tlak
vyjádřený jednotkou mikroatmosféra).
Klesající pH oceánu znamená jeho vyšší kyselost.”
(Obr. SPM.4)
400
380
360
340
320
300
1950
1960
1970
1980
1990
rok
2000
2010
Parciální tlak CO2 ve svrchní vrstvě oceánu a její ph
380
360
340
320
8.12
8.09
8.06
1950
1960
1970
1980
1990
rok
6
2000
2010
ph mořské vody
Pco2 / atm
400
Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného stouply
na úroveň, jaká nepanovala během posledních 800 000 let
Od počátku průmyslové revoluce došlo k výrazné proměně složení atmosféry. Stalo se tak na
základě spalování fosilních paliv a změn ve využívání půdy (odlesňování atd.). Koncentrace oxidu
uhličitého během této doby stoupla o 40 %, oxidu dusného o 20 % a metanu je více o 150 %. Tak
vysoké koncentrace nepanovaly během posledních 800 000 let. Nejbližší období, ve kterém víme,
že podobné hodnoty zřejmě existovaly, skončilo před zhruba 3 miliony let.
Nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře způsobuje
okyselování oceánů
Okolo jedné třetiny emisí oxidu uhličitého se ukládá ve světových oceánech, což má za následek
jejich okyselování. Od začátku průmyslové revoluce kleslo pH oceánu v průměru o 0,1 a již dnes
tak zaznamenáváme zásadní negativní důsledky na život korálů a celých vodních ekosystémů. Do
konce století pak podle toho, kolik emisí CO2 vyprodukujeme, klesne hodnota pH o dalších 0,06
až 0,32.
7
Rozloha arktického mořského ledu v červnu až srpnu
14
miliony km2
12
10
8
6
4
1900
1920
1940
1960
1980
rok
Průměrná rozloha mořského ledu v Arktidě během tří letních měsíců
Rozloha (oblast, kde je alespoň 15 % hladiny pokryto ledem) i tloušťka ledu
na Severním oceánu se stále rychleji zmenšuje. Barevné křivky odrážejí různé
datové soubory. (Obr. SPM.3b)
8
2000
Úbytek ledu z pevnin
Nápadné zmenšování samostatných ledovců probíhá již dlouho. Na rozdíl od devadesátých let se
ale už stejné množství ledu ztrácí i z ledového příkrovu Antarktidy a ještě více z ledového příkrovu
Grónska. Úbytek hmotnosti obou ledových příkrovů se dramaticky zrychluje.
Úbytek ledu v Arktidě
Severní oceán už přestává být v létě a na podzim pokrytý ledem. Oteplování Arktidy se tím, jak
její povrch tmavne, značně urychluje. Bezprecedentně teplá Arktida mění charakter počasí na celé
severní polokouli.
9
scénář RCP 2.6
scénář RCP 8.5
Změna průmerné povrchové teploty od 1988–2005 do 2081–2100
Očekávané oteplení vzduchu a změny
v množství srážek podle dvou
krajních scénářů (Obr. SMP8a,b)
Změna průmerného úhrnu srážek od 1988–2005 do 2081–2100
10
Do konce 21. století se dále oteplí, mohlo by
to být i o několik stupňů
Bude-li růst emisí skleníkových plynů pokračovat jako doposud, může oteplení na konci století
oproti jeho počátku dosáhnout až 3,7 ˚C. Jen pokud emise klesnou do poloviny století k nule,
může se v tomto období oteplit i méně než o jeden stupeň. Teoreticky je tedy stále možné udržet
oteplení planety pod hranicí 2 ˚C oproti druhé polovině 19. století. Překročení této hranice by
znamenalo zásadní negativní dopady pro lidstvo a ekosystémy.
Zvětší se rozdíly mezi suchými a vlhkými oblastmi
Místa, kde je dnes sucho, budou do budoucna sušší, zatímco na místech, kde je dnes srážek hodně,
bude pršet ještě více. K tomuto principu však bude existovat řada regionálních výjimek. Zároveň
můžeme očekávat častější a intenzivnější přívalové deště a vlny veder.
11
Vzestup hladiny oceánů bude pokračovat.
Mezi lety 1901 a 2010 stoupla hladina oceánu o 19 cm. Stoupající teplota vlivem roztažnosti vody
a úbytek ledu z pevnin povedou k jejímu dalšímu nárůstu. Odhad tohoto nárůstu se přitom od Čtvrté
hodnotící zprávy prakticky zdvojnásobil. Pokud budou skleníkové emise pokračovat jako doposud,
tak do roku 2100 hladina světových moří stoupne až o 98 centimetrů. Zvyšování hladiny bude nicméně
pokračovat i dále. V oblastech, které jsou vzestupem hladiny už v tomto století ohroženy, dnes žije
desetina světové populace.
S tím, jak se ohřívá oceán a tají ledovce a ledové příkrovy, hladina oceánů dále poroste. Bude
se tak ovšem dít rychleji než během posledních 40 let.
— Profesor Qin Dahe, Čínská akademie věd —
12
Zpomalení změn bude vyžadovat podstatné a trvalé omezení
emisí skleníkových plynů
Další spalování fosilních paliv bude způsobovat další oteplování a změny ve všech oblastech klimatického systému. Čím více emisí vypustíme, tím dramatičtější budou i následné změny. Jedině
podstatné a trvalé snížení emisí skleníkových plynů nás může ochránit před nebezpečnou změnou
klimatu.
Uhlíkový rozpočet
Zpráva uvádí i vyčíslení našeho celkového uhlíkového rozpočtu. V případě, že celkově vypustíme do atmosféry méně než 800 miliard tun (Gt) uhlíku, pravděpodobně nedojde k většímu oteplení než o 2 ˚C. Od
konce 19. století jsme však už vypustili na 500 Gt. Více než polovinu přijatelného rozpočtu jsme tedy již
vyčerpali, přičemž každý rok přidáváme dalších 10 Gt uhlíku.
13
Kumulativní celkové antropogenní emise CO2 od roku 1870 / Gt
teplotní odchylka oproti 1861-1880 / ˚C
Teplotní anomálie během 20. a 21. století v závislosti na celkových emisích
uhlíku v gigatunách (horní stupnice
udává přepočet na gigatuny CO2).
Barevné křivky, které představují různé
scénáře, uvažují i další skleníkové plyny.
(Obr. SPM10)
Kumulativní celkové antropogenní emise oxidovaného uhlíku / Gt
14
Klima měníme na staletí dopředu
Celkové emise skleníkových plynů zásadně ovlivní teplotu na konci 21. století a dále do budoucnosti. Celkem 15–40 % lidstvem produkovaného oxidu uhličitého zůstane v atmosféře 1000 let
a více. Velká většina změn, které způsobujeme, proto bude probíhat během dalších staletí i pokud
bychom zcela přestali produkovat oxid uhličitý.
Na základě našich historických, současných a očekávaných budoucích emisí CO2 způsobujeme změnu klimatu, jejíž dopady přetrvají po dobu mnoha staletí i v případě, že emise oxidu
uhličitého zcela přestanou.
— Profesor Thomas Stocker, Univerzita Bern, Švýcarsko —
15
Co je to IPCC?
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je vědecké těleso, které třídí, shromažďuje a propojuje
aktuální vědecké poznání v oblasti změny klimatu a jejích dopadů. IPCC neprovádí původní výzkum
a nemonitoruje klimatická data. Panel byl založen roku 1988 na základě spolupráce Světové meteorologické organizace a Programu OSN pro životní prostředí. V pravidelných sedmiletých cyklech vydává
souhrnné zprávy o stavu poznání. Za čtvrtou souhrnnou zprávu získal Panel v roce 2007 Nobelovu cenu
míru.
IPCC se skládá ze tří pracovních skupin. První z nich se zabývá fyzikálními základy změny klimatu
a historií zemského klimatu. Druhá skupina se věnuje dopadům a adaptačním strategiím a třetí skupina
má na starost možnosti, jak změnu klimatu zmírňovat.
Výsledky pracovních skupin II a III budou zveřejněny v březnu a dubnu 2014. Publikování celé
Páté souhrnné zprávy bude završeno na podzim 2014.
Zpráva Pracovní skupiny I je k dispozici na: www.climatechange2013.org.
Český překlad jejího Shrnutí pro politické představitele je k dispozici na:
www.zmenaklimatu.cz/images/IPCC5_WGI_SPMcesky.pdf
16
Klimatická koalice
Klimatická koalice je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou
životního prostředí, rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí. Její snahou je vést veřejnou diskusi o změně klimatu, o možnostech jejího zmírňování a o dopadech klimatické změny zejména v rozvojových zemích. Ze stejného
důvodu se věnuje i popularizaci zpráv IPCC, které přinášejí důležitá poselství jak o aktuálním stavu poznání, tak
o možnostech zmírňování a dopadech klimatické změny.
www.zmenaklimatu.cz
CEE Bankwatch Network
CEE Bankwatch Network je mezinárodní síť nevládních ekologických organizací. V zemích střední a východní Evropy monitoruje veřejné investice a mezinárodní finanční instituce v oblasti životního prostředí a navrhuje environmentálně a sociálně udržitelné alternativy k jejich politikám a projektům. V České republice jsou členy sítě Centrum
pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA.
www.bankwatch.org
17
Vydání této publikace podpořila Evropská unie. Její obsah neodráží stanovisko
EU a je plně v zodpovědnosti Klimatické koalice a CEE Bankwatch Network.
Prosinec 2013