Kdyňsko číslo 5/2014
Transkript
Kdyňsko číslo 5/2014
Největší výstava skotu v republice Mrákovská výstava holštýnského skotu je co do počtu krav největší v republice. Letos šlo o 10. jubilejní výstavu, výstavu regionální a zároveň nominační do národního kola. Do výstavní haly přivezla dvě koňská spřežení spolu s významnými hosty také starostu Mrákova Josefa Janečka. Začala soutěžní přehlídka tří kategorií červených holštýnských krav a tři kategorií černých holštýnských krav. V hale, na povrchu posypaném pilinami, se postupně představilo všech 103 soutěžících. Do posledního kola se vedle šesti krav Meclovské zemědělské, a. s. probojovalo i šest finalistek ze Zemědělského obchodního družstava Mrákov. Letošní výstavu doplnily dožínky Plzeňského kraje a reprezentativní program. O tom, že šlo mimořádnou událost nejen pro odbornou veřejnost svědčila řada významných hostů i mimořádně vysoká návštěvnost občanů. Sylva Heidlerová ROČNÍK 10 • ČÍSLO 5/2014 Z úspěchu svojí šampionky se raduje také předseda Zemědělského obchodního družstva Mrákov Josef Jírovec (druhý zprava). Foto Vlastimil Hálek čtěte www.kdynsko.cz Zahájení školního roku v Prapořišti se pravidelně účastní vedení kdyňské radnice. 1 (MÚ) Stalo už se pravidlem, že ve Starém Klíčově na Václava vyhrávají heligonky. Na snímku jsme zachytili Janu Randu, který závěrečnou skladbu zahrál ve stoje na stole. Foto Marek Zachariáš Ve Kdyni se hovořilo o tom, že: Žijeme na hranici Konferenci zahájil starosta města Kdyně Jan Löffelmann. Starosti i radosti spojené s životem v příhraničí byly tématem mezinárodní reprezentační akce Místní akční skupiny Český les, z. s., která tak chtěla nejen propagovat svoji činnost, ale také směřovat k cílům svého strategického plánu Leader. Za dobu existence MAS se jednalo o nejvýznamnější společenskou událost na mezinárodní úrovni za účasti starostů, představitelů obchodních komor, regionálních agentur, finančních úřadů a zástupců železniční a silniční dopravy. Záštitu nad konferencí s názvem Žijeme na hranici převzal poslanec Parlamentu ČR, Vladislav Vilímec, a jeho německý kolega ze Spolkového sněmu, Karl Holmeier, konferenci hostilo město Kdyně. MAS Český les během dvoudenního setkání představila svoji činnost, projekty zaměřené na kulturní dědictví a zhodnotila naplňování svých cílů. Zároveň získala zpětnou vazbu a ohlasy veřejnosti na své desetileté působení v regionu. Při konání konference významně spolupracovalo město Kdyně, které k tomuto účelu poskytlo reprezentativní sál zrekonstruované sokolovny. Někteří z přednášejích i z účastníků přijeli už o den dříve, aby se zúčastnili neformální besedy k jednotlivým tématům konference. Toto setkání v předstihu napomohlo k srdečnější atmosféře mezinárodního podniku, k prohloubení kontaktů a srdečnějších vazeb. S průvodcem si prohlédli Muzeum příhraničí a židovskou synagogu ve Kdyni. Z česko-německých diskuzí vzešly otázky, o kterých chtějí klíčoví hráči příhraničních regionů na obou stranách hranic dále hovořit. V příspěvcích zazněly příklady aktivit zaměřené na děti a mládež, například výměna učitelů v mateřských školách, stáže studentů, které mají vliv na zlepšení jazykových dovedností. Z konference vyplynulo, že ze stran starostů, spolků, agentur i podnikatelů je zájem o řešení příhraniční problematiky ve všech oblastech, všichni hájí společný zájem: Přispět ke zvýšení hospodářského a kulturního života v pohraničí, a tím i k celkové stabilitě regionu, zabránit odlivu mladých lidí do větších měst. (vh) „Z příspěvků mě nejvíce zaujal příspěvek Karelheinze Sölcha z Okresního úřadu Cham o systému dobrovolnické práce v Německu. Dobrovolnická práce je tam velice ceněná a začíná se s ní už ve škole, kde za ni dostávají žáci a následně i studenti středních škol vysvědčení. K tomuto dokumentu se pak přihlíží při přijetí do zaměstnání. Stát ve spolupráci s podnikatelskou sférou vytváří dobré podmínky pro celospolečenské oceňování záslužné činnosti. Pan Sölch se zmínil i o systému vícegeneračních domů v Bavorsku. Zřizují je obce nebo církve za podpory kraje, ministerstev a evropské unie. Využívá se tak potenciál všech generací a prohlubuje soudržnost mezi nimi,“ zhodnotila osobní přínos jedna z účastnic, Monika Konšelová. „Ano, jsem spokojený,“ uvedl Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti, který konferenci finančně také podpořil. Společně s kolegou přijeli načerpat podněty k vyhlášení tématu roku 2015, které by mohlo vycházet ze závěrů konference. „Velmi poutavá pro mě byla přednáška pana Englerta z Bundespolizei, Furth im Wald o dro- gové kriminalitě. Tím, že člověk asi nepřichází zatím přímo do osobního kontaktu s tímto problémem, tak ho ani moc neřeší, ale podle statistických údajů je vidět, že se týká i našeho území a že je třeba mu věnovat pozornost i na té úplně nejspodnější komunální úrovni, a to především v prevenci. Myslím, že by se fotodokumentace mohla prezentovat širší veřejnosti. Naopak bych asi moc nezveřejňovala jednoduchost v návodu na přípravu zmiňovaných drog. Přínosné bylo i statistické srovnání, co se týče zaměstnanosti a nezaměstnanosti u nás a v Bavorsku, stavy volných učňovských míst,“ podělila se o své postřehy Jana Dirriglová. „Díky konferenci mně došlo jak veliký propad je mezi oběma sousedními státy. Myslím tím, ten letitý. Ať se podívám zpětně na jakoukoli přednášku, ve všem jsou mnohem dále. Dnes jsem si uvědomila, kam by měla směřovat spolupráce mezi oběma zeměmi. Je velice důležité se vzájemně respektovat. Nyní je pro mě těžké říci, které téma bylo zajímavější. Závěrem bylo konstatováno, že největším problémem ke vzájemnému porozumění je jazyková bariéra. Musím souhlasit. Moje generace měla ve školách povinný pouze ruský jazyk. I přesto se s německými sousedy setkáváme. Z konference jsem odjížděla s tím, že musím na svém vzdělání, co se týče cizího jazyka, hodně zapracovat. Uvidíme, jak dlouho mně toto přesvědčení a nadšení vydrží. Pokud bude nějaké příště, pak se velice ráda podobné akce zúčastním,“ zněla reakce Ireny Zapletalové. Konference sklidila překvapivě velký ohlas, pozvání přijala stovka účastníků. Přítomní účastníci hodnotili její dopady pozitivně, Pilotní projekt, který se připravoval více než rok, byl úspěšný a poučný. Pořadatelé se nyní chystají vydat sborník příspěvků, o který se již nyní zájemci hlásí. Sylva Heidlerová, ředitelka MAS Český les, z.s V diskuzi jsme zastihli (zprava) poslance parlamentu a místostarostu Kdyně Vladislava Vilímce, spolumajitele firmy Braun we Weidingu a poslance Spolkového sněmu Karla Holmeiera. (vh) 2 K dyně v proměnách pětadvaceti l et ních vod ve Kdyni a Hluboké“, uvádí starosta města Jan Löffelmann. Kdyňská radnice V kdyňském muzeu příhraničí se otevřela výstava „Kdyně v proměnách posledních 25 let“. Proměnu města a okolí v posledním čtvrtstoletí mapuje i sborník s názvem Kdyně v proměnách posledních 25 let, který je vydáván ke stejnojmenné výstavě. Ta Vás provede nejen městem samotným, ale také jeho venkovskými částmi a životem všech jeho obyvatel. Také v Prapořišti, Hluboké, Vítovkách, Dobříkově, Smržovicích, Starci či na Podzámčí se mnohé změnilo. Byly upraveny místní komunikace, vybudovány cyklostezky, naučné stezky, společenské budovy, víceúčelo- vá hřiště a podpořena výstavba rodinných domů. „Po dvaceti pěti letech žije ve Kdyni o tisíc obyvatel více. Kdyně se tak stala druhým největším městem domažlického okresu. Zásluhu na tom má dokončení výstavby nových bytů v ulicích Na Koželužně a Sokolské, v zrekonstruovaných prostorách administrativní budovy Elitex Kdyně, v tehdejších ubytovnách v Nádražní a Markově ulici a samozřejmě i nová zástavba rodinných domů. Těmto investicím napomohla kompletní renovace inženýrských sítí, odstranění všech lokálních kotelen a vybudování nové čistírny odpad- Na 23. zasedání Zastupitelstva města Kdyně byl vznesen dotaz týkající se průmyslových zón určených k podnikání ve Kdyni a zájmu o jejich využití ze strany nových investorů. Město Kdyně má v územním plánu určené lokality, kde je možnost napojení na potřebné inženýrské sítě a po vykoupení pozemků od jednotlivých vlastníků získat stavební povolení pro uskutečnění podnikatelského záměru. Zájem ze strany nových investorů nebyl v uplynulém období tak intenzivní, aby se v některé lokalitě začalo stavět na zelené louce. Zájem projevily firmy, které již ve Kdyni působí, a ty se soustředily na rozšíření výrobních nebo skladovacích prostor, které bezprostředně navazují na jejich stávající objekty. Ze strany města jsme byli k těmto záměrům maximálně vstřícní a podařilo se je dotáhnout do konce. Naší snahou bylo co nejlépe využít daný potenciál výrobních hal, které v rozloze města zaujímají velkou zastavěnou plochu. Z pohledu vlastnických vztahů to není vždy jednoduché, ale snažíme se s ohledem na vznik nových pracovních příležitostí využít všech možností získat do Kdyně nové podnikatele. Jan Löffelmann, starosta města Vzniknou nová pracovní místa? 3 Město v minulých letech odkoupilo mnohé zajímavé budovy, které dnes po rekonstrukci slouží jako Muzeum příhraničí, jedinečná synagoga a městská knihovna. Za přispění státních prostředků dokončilo město Kdyně výstavbu velké tělocvičny. V dalších letech pak vystavělo i novou budovu pro Masarykovu základní školu. Bez investic města by nemohlo dojít k rekonstrukci areálu sokolovny. Kdyně je v poslední době mnohokrát připomínána i v souvislosti s výstavbou moderního centra vodní zábavy. Kdyně se může pochlubit fungujícím kinem, opravenou synagogou, nádherným přírodním koupalištěm, chatovou osadou i zrekonstruovanou chatou na Korábu, nejvyšším vrchu celého Kdyňska. „Mnozí návštěvníci Kdyně a Kdyňska jsou velmi překvapeni, jak moc se jeho území změnilo. Ti, kteří zde každodenně žijí a pracují, považují mnoho věcí již za samozřejmost. Proto má tato výstava za cíl řadu staveb a projektů v naší mysli oživit a poskytnout poznání i těm, kteří patří k mladší generaci obyvatel Kdyně“, dodává místostarosta města Vladislav Vilímec. Sylva Heidlerová Dárek, kterým potěšíte každého: Plastická mapa Šumavy, Českého lesa nebo Plzeňského kraje k dostání v Turistickém informačním centru Kdyně K D Y Ň S K O informační zpravodaj vydává: Dobrovolný svazek obcí Kdyňsko Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová Adresa redakce: Infocentrum Kdyně Nádražní 314 345 06 Kdyně e-mail: [email protected] [email protected] Evidence periodického tisku pod číslem MK ČR E 15943 uzávěrka příštího čísla: 15. 11. 2014 Zahořanští se těší z opravené kaple V letošním roce schválilo zastupitelstvo obce Zahořany rekonstrukci zahořanské kapličky, na kterou obec dostala přidělenou dotaci z Regionální rozvojové agentury Šumava. Doslovně se jedná o Dispoziční fond – Program přeshraniční spolupráce Cíl 3 ČR – Svobodný stát Bavorsko. Během letních měsíců byla provedena rekonstrukce vybranými firmami. Po stavebním zásahu se uskutečnila v opravené kapli slavnostní mše. U příležitostí svých 153 let byl svatostánek znovu vysvěcen. Vše proběhlo 17. srpna, kdy se v Zahořanech slavila pouť. První slovo zde patřilo místostarostovi Zahořan, Jaroslavu Koutníkovi, který se v projevu zatoulal do let minulých, na což navázal krátkým proslovem i farář František Kaplánek, který zde sloužil mši. Tímto byla kaplička oficiálně předána k užívání veřejnosti. Hanka Hoffmannová Zemřel Jiří Medek Zemřel dlouholetý ředitel Masarykovy základní školy ve Kdyni Jiří Medek. Zpráva o skonu Jiřího Medka nebyla asi úplně z kategorie těch nečekaných. Jiří Medek byl v posledních letech dlouhodobě nemocný. Mnohým z nás se ale v tu chvíli jistě vybavilo hodně vzpomínek na jeho učitelskou a ředitelskou dráhu. Dvě desetiletí stál v čele základní školy ve Kdyni a bezpečně ji provedl také polistopadovými lety. Při váženém a také vážném způsobu jeho vystupování se často projevovaly jeho charakteristické rysy slušnosti, rozvahy a pochopení. Byl výborným učitelem s přirozenou autoritou, který ve svých hodinách dokázal předat svým žákům dobré základy chemie. Tak jsem ho poznal coby žák osmé třídy. V dobách minulého režimu byla pozice ředitele větší základní školy vždy spojena s určitou politickou angažovaností. Ani Jiří Medek tomuto pravidlu neušel. Ale i tehdy dokázal vždy zachovat svému jednání serióznost a nepodléhat tlaku okolí. Jako ředitel proto mohl vždy počítat s podporou v řadách svých učitelů a s vděkem svých spolupracovníků. Jiří Medek byl výrazným ředitelem školy. Dokázal i v nelehkých letech škole udržet výbornou pověst. Věnoval se jí ze všech svých sil, a i proto za ním zůstává výrazná brázda. Na jeho práci mohli navázat nástupci, aby ve zcela jiných podmínkách dále Masarykovu základní školu ve Kdyni rozvíjeli. Lidský rozměr i ředitelský přínos Jiřího Medka se zapsal trvale do naší paměti. Vladislav Vilímec, místostarosta Kdyně Mezholezské pivní slavnosti a holky z naší školky Osm druhů piva a dobré jídlo – to vše nabídl již III. ročník Mezholezských pivních slavností. V sobotu 6. září se v Mezholezích konal III. ročník „Mezholezských pivních slavností“. Obec si od DSO Kdyňsko zapůjčila stan, ve kterém se akce na návsi konala. Začátek jsme stanovili na 15. hodinu. Hned na úvod nám pan Nejedlý a jeho kolegyně předvedli ukázku výcviku služebních psů. Z řad místních občanů se našel odvážný figurant, který se odhodlal vystoupit jako pachatel, kterého má pes zadržet. Nedošlo ke zranění psa ani figuranta a ukázka sklidila obrovský potlesk. Dalším bodem programu bylo vystoupení plzeňské šermířské skupiny Jednota panská, která předvedla ukázky bojového šermu. Již tradičně místní mažoretky, pod vedením Jaroslavy Fejfárkové, předvedly své taneční umění na známou píseň Holky z naší školky. Nejvzdálenějším účinkujícím na našich slavnostech byla paní Dvořáková z Českých Budějovic, která nám předvedla ukázku latinskoamerického břišního tance. Celým odpolednem a večerem nás doprovázela hudební skupina F R C z Klatov. Abychom Mezholezské mažoretky. dostáli honosného názvu „Pivní slavnosti“ nabízeli jsme celkem osm druhů piva. O plná břicha návštěvníků slavností se staral pan Ladislav Král. Během celého odpoledne proběhla řada soutěží, většinou s pivní tématikou, např. „pití piva na ex“, „pivní štafeta“, „hod prázdným 4 Foto Eva Haasová sudem“, atd. Jednou z atraktivit a velkých lákadel slavností bylo slosování prodaných vstupenek. Na všechny soutěže jsme připravili hodnotné ceny a žádný ze soutěžících rozhodně neodešel s prázdnou. Naše slavnosti navštívilo více než 200 lidí, domníváme se tak, že se všem u nás líbilo. Václav Němeček. Vysvěcení kapličky v Nové Vsi Dne 26. července Monsignore Miroslav Kratochvíl vysvětil opravenou kapličku v Nové Vsi. S restaurátorským návrhem a pracemi seznámila přítomné Renáta Hronová, která rekonstrukci zařídila. Kaplička je kulturním dědictvím venkova a její opravy byly zahájeny letos v březnu. Rekonstrukce kapličky včetně prací stála více než 400 000 Kč. Obci se podařilo získat dotaci ve výši 180 000 Kč, přes 300 000 Kč doplatila obec. „Kaplička byla hodně podmáčená, protože v minulých letech byly zdi zalepeny betonem, a tudíž neměly možnost vysychat. Muselo se nejprve odvodňovat a pak opravit vrchní nátěry a omítky“, vysvětlila starostka obce, Mgr. Věra Hynčíková. Hodně práce měli i restaurátoři se soškami svatých a opravou krásného kříže. Kaplička byla po roce 1989 dvakrát vykradena, takže z původní výzdoby zbylo jen pět sošek. Z nich je největší právě socha sv. Jana Nepomuckého, jemuž je také kaplička zasvěcena. Kaplička sv. Jana Nepomuckého dostala v posledních letech rovněž novou střechu a v jejím okolí je také krásné místo s lavičkami a malým ohništěm a nechybí ani houpačky pro děti. Dana Sajlerová 5 Víte, že... Jeden ze zakládajících členů TJ Sokol Hluboká oslavil 85. narozeniny? Josef Mikoláš jako předseda TJ byl ve funkci 44 let. Největší úspěchy pod jeho vedením měl v Hluboké běžecký lyžařský oddíl, kterých dosahoval v krajských i celostátních přeborech. Bohumil Černý obsadil v roce 1966 na mistrovství ČSSR v Harrachově 2. místo. Podobných úspěchů dosahovali i bratři Duchkové. V současné době v Hluboké pracují oddíly stolního tenisu, ZRTV i šipkaři. Místní knihovna v Prapořišti, která sídlí v prostorách školy, je v průběhu školního roku pro veřejnost otevřena? Každé pondělí, vždy od 13.45 do 15. 45 hod. Více informací naleznete na webových stránkách www.skolapraporiste.cz. O zářijové neděli vyhlásili zástupci zahořanského okrsku č. 5 SDH námětové cvičení pro všechny spádové obce? Cílem bylo prověření připravenosti sborů. Námětové cvičení bylo vyhlášeno v jedenáct hodin, cílem byly prostory za zemědělským objektem v katastru Stanětice. Hasiči z jednotlivých obcí byli schopni po vyhlášení poplachu bez jakýchkoliv problémů během třiceti minut natáhnout dopravní vedení a zahájit hašení předstíraného požáru. Taktické cvičení bylo ukončeno nástupem. „I přes některé nedostatky lze konstatovat, že úroveň přístupu jednotlivých sborů se stále zvyšuje, což je hlavním důvodem těchto cvičení – být připraveni!“ zaznělo podle Hanky Hoffmannové při závěrečném hodnocení. Sportovně střelecký klub Kout na Šumavě pořádal na koutské střelnici veřejný střelecký trojboj? Soutěž sestávala z disciplín Amerického Trapu na 2 x 15 ran, samonabíjecí pušky na 5 ran a velkorážné pistole na 10 ran, jak řekl předseda střeleckého oddílu Josef Dufek. První místo v součtu všech disciplín za 220 bodů získal Josef Tichý, na druhém s 212 body skončil Jiří Ulrych a třetí místo patřilo Jindřichu Kubíkovi za 209 bodů. Pro dvacet tři střelců z Čech a Německa měli pořadatelé, díky štědrým sponzorům, připraveny ceny i výborné občerstvení. Další veřejná střelecká soutěž v Americkém Trapu na 2 x 20 ran se konala 27. září, dodala Helena Klimentová. Dobrovolný svazek obcí Kdyň sko chce spolupracovat na zvýšení bezpečnosti svého území? „Starostové zvažují spolupráci při zřizování obecní policie, společnou legislativu při kontrolování veřejného pořádku, prevenci a financování zásahových hasičských jednotek,“ informovala kdyňská radnice, která svazku předsedá. Město Kdyně se zapojilo do mezinárodního projektu tří měst Občané v Evropě? Kromě Kdyně a bavorského Parsberku je členem také francouzské městečko Vic-le-Comte. Občané stejně velkých měst se vzájemně navštíví, aby poznali život v regionech svých partnerů. Město Kdyně tedy může v příštím roce očekávat příjezd dvou plných autobusů francouzských a německých občanů. „Získáme tak možnost osobně představit naše území stovce cizinců, kteří se o své zížitky podělí ve svých domovech. A to je nejlepší možná propagace,“ informovala Sylva Heidlerová, která pomáhá projekt dokončit. Cestou Indiana Jonese Jaké bylo kráčet ve stopách Indiana Jonese? To se musíte zeptat dětí z tábora na Lískovci u Nemanic! Dozvěděli byste se, že být archeologem amatérem není žádá hračka. Že najít a přinést Archu úmluvy není nic lehkého. Jak náročné je cestovat z jedné země do druhé či z jednoho kontinentu na jiný. Hledání vzácných artefaktů na nebezpečných místech. Dostávat se ze spárů nepřátel. Odhalovat nástrahy a rozšifrovat důmyslné mapy k pokladům. Ale také zažít radost, když úspěšně projdete stezkou bohyně Kálí či přinesete zpět posvátný kámen Šankara nebo se napijete ze Svatého Grálu. Takové spousty zážitků si odnesli všichni, kdo se s námi vydali na tuto cestu a nikdo nelitoval, když po 14 dnech odjížděl domů. Za PS Kolo Koloveč Hergetová Magdalena Kaplička nad Smržovicemi Kaplička nad Smržovicemi oslavila 1. výročí svého posvěcení. V neděli 24. srpna po roce opět vystoupalo zhruba šedesát poutníků na stráň pod tzv. zadní kopec ve Smržovicích ke kapli svatého Václava, aby se zde všichni společně zúčastnili slavnostní bohoslužby. Ta se zde konala k 1. výročí vysvěcení této kaple a zúčastnili se jí věřící převážně z kdyňské a loučimské farnosti. Mši svatou celebroval kdyňský vikář Miroslav Kratochvíl. Kaple sv. Václava byla vysvěcena 1. září 2013 a jejím stavitelem je pan Václav Mráz z čp. 27 (po chalupě u Václavů). Pamětní štítek nad dveřmi obsahuje výstižné a krásné sdělení: „Postaveno L. P. 2013 jako poděkování, že nám bylo dáno žít a pracovat v tomto krásném kraji“. A opravdu, z tohoto místa je nádherný výhled na kopce Šumavy a je to též krásné místo jako stvořené k relaxaci, odpočinku a zamyšlení. Bohoslužbu provázeli věřící zpěvem písně „V zemi věrných Čechů“, která opěvuje sv. Václava a na závěr všichni zazpívali známou píseň „Čechy krásné, Čechy mé“. I když počasí v tento den akci zrovna nepřálo, na konci mše svaté spadlo pár kapek deště a foukal opravdu silný vítr, ale ani to však nenarušilo slavnostní ráz této bohoslužby. Další mše svatá se zde bude konat opět za rok, k oslavě 2. výročí posvěcení krásné, v přírodě příhodně usazené, kaple. M. Matějková 101 let hasičů na Podzámčí 101 let od založení našeho sboru dobrovolných hasičů jsme oslavili 16. srpna. Akce probíhala spíše za aprílového počasí, kdy chvilku svítilo slunce a chvílemi pršelo. Přivítáním hostů slavnostní akci zahájil současný starosta SDH Podzámčí, pan Jan Basakin. Následoval průvod vesnicí, a to za účasti naší koněspřežné stříkačky z roku 1913, historické stříkačky SDH Kdyně, zvané babička a hostů akce, jimiž byli představitelé KSH, OSH Domažlice, zástupci města a sborů dobrovolných hasičů z okrsku Kdyně a samozřejmě i z řad obyvatel okolních obcí. Celý průvod doprovázely pochodové písně harmonikářů, kteří seděli na stříkačce tažené koňmi. Po skončení průvodu předvedli kdyňští hasiči ukázku hasebního zásahu při požáru postavené chaloupky. Na slavnostní schůzi starosta SDH Podzámčí seznámil s historií sboru. Poté následovaly gratulace hostů, zejména pak velmi pěkné přání starosty města Kdyně, pana Jana Löffelmanna. Od 18:00 probíhala v našem kulturním sále taneční zábava, kde do časných ranních hodin hrál na harmoniku pan Šrankota z Mrákova a pan Goubej z Domažlic. Domnívám se, že akce byla velmi zdařilá, rád bych tímto poděkoval všem, kdo se podíleli na přípravách i samotném průběhu. Vojtěch Dvořák 6 Přednášky v informačním centru Během zimní sezóny se v Turistickém informačním centru ve Kdyni již tradičně konají nejrůznější cestopisné přednášky, které si našly okruh svých věrných a nadšených posluchačů. Díky nim mají možnost objevovat nedaleká i vzdálená zákoutí naší planety, jenž (zatím) neměli možnost osobně navštívit. V letošním roce tomu samozřejmě nebude jinak a abychom vás v období babího léta s nástupem chladného počasí zahřáli alespoň na duši, připravujeme cyklus nových cestopisných přednášek, na které se můžete těšit již od října. První cestopisná přednáška, která se uskuteční ve čtvrtek 16. října, vás díky svému tématu Indický Himaláj, dokonale připraví na pomalu se blížící zimu. Z úst pana Štěpána Pastuly se dozvíte řadu zajímavostí nejen o životě v horách, ale i o buddhismu a dalších tématech, které k této geografické oblasti neodmyslitelně patří. Bližší informace bude možné získat přímo v Turistickém informačním centru ve Kdyni, na webových stránkách DSO Kdyňsko a na plakátech. (tic) Peníze nesmí být překážkou Mráčku na cestě do světa Dětský soubor Mráček. Peníze nesmí být překážkou dětského folklorního souboru „Mráček“ na cestě do světa. Zemědělské obchodní družstvo Mrákov patří mezi přední zemědělské podniky regionu. Zabývá se klasickou zemědělskou výrobou a rovněž výrobou nezemědělskou. V posledních letech se do povědomí zemědělské a ostatní veřejnosti České republiky dostalo pořádáním „Mrákovských výstav holštýnského skotu.“ Pro občany našeho regionu výrobou a prodejem kvalitních uzenářských výrobků a čerstvého masa. Možno konstatovat, že podniku se daří, může tak každoročně investovat do svého rozvoje a rovněž plnit své povinnosti vůči svým vlastníkům – členům družstva. ZOD Mrákov rovněž navázalo na historii JZD „Hraničář“ Mrákov – svého předchůdce, které vždy podporovalo kulturní a společenské dění ve svém okolí. ZOD Mrákov v této tradici pokračuje, rozhodlo se podporovat především zájmovou mimoškolní činnost dětí. Dětský soubor „Mráček“ nedávno oslavil 25. výročí své činnosti. Reprezentuje Mrákov, šíří folklór a chodské tradice po celé České republice i v zahraničí. Zúčastňuje se festivalů, setkání. I doma a v okolí vystupuje při různých příležitostech. To vše vyžaduje značné finanční prostředky a s tímto problémem chce ZOD Mrákov pomoci. Peníze nesmí být překážkou folklorního dětského souboru „Mráček“ na cestě do světa. V letošním roce vyhlásil Zemědělský svaz ČR obrázkovou soutěž „Zemědělství očima dětí.“ Po oslovení pana ředitele ZŠ v Mrákově nás příjemně překvapil zájem o tuto akci. Do Prahy na ústředí svazu jsme díky žákům ZŠ Mrákov mohli zaslat 75 obrázků. V rámci celé ČR se dva výkresy dostaly do první desítky a slečna Benčeková obsadila krásné třetí místo. Svědčí to o zájmu pana ředitele, kolektivu učitelů a šikovnosti dětí. V pátek 10. června proběhlo v ZŠ Mrákov setkání zástupců ZOD Mrákov, představitelů ZŠ Mrákov a všech 75 autorů obrázků. Zástupci ZOD Mrákov poděkovali všem za účast v soutěži, všechny odměnili a řediteli školy předali finanční dar pro školu s pozvánkou na prohlídku podniku. Počátkem roku nám členství i spolupráci nabídlo sdružení Místní akční skupina Český les. Po seznámení s jejich činností jim chceme být opravdu užiteční. Obor zemědělství je na úplném okraji zájmu naší společnosti. Dokazují to statistiky a čísla vývoje posledních let. Obchody jsou plné potravin z dovozu, kvalita je všelijaká. Proto je nutné přiblížit, a ne jen dětem, v jakých podmínkách se potraviny nebo suroviny pro výrobu potravin v ČR vyrábějí, ukázat dnešní zemědělskou výrobu. ZOD Mrákov si získalo jméno rovněž pořádáním výstav. V letošním roce, 17. září, se konala již 10 jubilejní „Mrákovská výstava holštýnského skotu.“ Jde už o tradici. Samotná výstava a celý doprovodný program si také získaly obdiv a uznání. Letošní, 10. jubilejní, „Mrákovská výstava“ byla spojena s „krajskými dožínkami.“ Byla to nejen pěkná podívaná na úroveň chovu dojnic, ale také připomenutí tradice dožínek, zvyků na vesnici, krojů, zpěvu tance, písniček a veselí. Ing. Josef Jírovec, předseda ZOD Mrákov Smržovičtí hasiči oslavili devadesátku Oslavy zahájil slavnostní průvod obcí. Sbor dobrovolných hasičů o průměrném počtu 15 lidí, jenž dlouhá léta překypuje aktivitou projevující se nejen účastí na akcích pocinovského okrsku č. 10, pojal oslavu svého devadesátiletého výročí vzniku vskutku velkolepě a mohl by tak být vzorem i několikanásobně větším sborům. Na první srpnovou sobotu pozval sbor nejen všechny své hasičské kolegy z okolních obcí, ale také rodáky a přátele Smržovic na jejich první setkání, a tak mohl před druhou hodinou odpolední vyrazit od zbrojnice průvod padesáti hasičů v čele s prapory za doprovodu kapely na místní koupaliště, které už léta vzorně udržují a jako tábořiště provozují – kdo jiný než hasiči. Letošní sezónu mají ke své spokojenosti o důvod víc díky nové budově technického zázemí, na níž se našly finance v pokladně města Kdyně, pod kterou Smržovice spadají. Ve stínu velkokapacitního stanu DSO Kdyňsko si návštěvníci, jichž se na oslavě vystřídaly téměř tři stovky, mohli popovídat, posedět u vychlazeného pivka či limonády, anebo poslechnout muziku v podání Veselé 5. Kdo měl zájem podívat se po okolí, nemusel tentokrát pěšky, jako sponzorský dar přivezl Václav Buchbauer z firmy Dajbych zapůjčené tři terénní Toyoty, které se až do večera nezastavily. Nejstarší člen sboru, Václav Mráz zvaný „Matušák“ (čp. 15), dlouholetý kronikář obce a také autor téměř osmdesátistránkové publikace doplněné pohlednicemi obce a jejího okolí, s jejímž zpracováním pomohla Štěpánka Mrázová, oslavy hodnotil kladně: „Vyšlo nám počasí, návštěvníků bylo taky dost a nebýt Brnířovskýho parezu ve stejný den, mohlo jich být ještě víc. Rodáků přijelo taky hodně, nejstarší je paní Jitka Danešová, která má 91 let a přijela z Benešova. Práce s tím bylo hodně a na dnešek jsem ani moc nespal, snad se tu všem líbilo.“ Spokojenost neskrýval ani starosta hasičů, který strávil odpoledne v hasičské klubovně bývalé hospody U pasáčků, kde slovem doplňoval výstavu dobových dokumentů a fotografií z doby dávné i nedávné. Text a foto Z. Huspek 7 Co se děje v infocentru Naučná stezka Kdyňskem Určitě jste si všimli, že během posledních měsíců ve Kdyni a jejím blízkém okolí přibylo několik informačních tabulí, které se váží k nové naučné stezce, která vás provede „Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska“. Finanční prostředky na realizaci projektu naučné stezky získalo Město Kdyně a jeho partner, obec Eschlkam, z Dipozičního fondu. Po trase naučné stezky, dlouhé zhruba 11 km, na vás čeká celkem osm zastávkových míst doplněných informačními tabulemi, díky kterým se dozvíte zajímavé a mnohdy zcela neznámé skutečnosti o jednotlivých navštívených lokalitách. Dobrým příkladem jsou informační tabule umístěné na hradních zříceninách v okolí Kdyně – Rýzmberku a Novém Herštejně, kde si kromě jiného přečtete i pověsti, které se k těmto historií a tajemstvím opředeným místům od pradávna vážou. Prvním zastávkovým místem je park u Muzea příhraničí ve Kdyni, kde se dočtete nejen o samotném městě a jeho historii, ale i o muzeu, které zde sídlí, a o nedaleké židovské synagoze zapsané v seznamu kulturních památek České republiky. Trasa vás zavede ke zřícenině hradu Rýzmberk a do jeho podzámčí, k malebné vesničce Podzámčí, kde si můžete prohlédnout typické roubené chalupy, místní architektonický skvost. Z Podzámčí pak trasa pokračuje na Příkopy a Nový Herštejn – hradní zříceninu se zajímavou pověstí o Janu z Velhartic a jeho třech pohledných dcerách, které však díky nájezdům Bavorů a chamtivosti svého otce stihla nepřízeň osudu a krutá smrt, o tom si ale více přečtete na informační tabuli přímo na hradě. Z Nového Herštejna vás trasa naučné stezky zavede k rozhledně Koráb, která je považována za nepsaný symbol Kdyňska. Z Korábu pak vaše kroky budou směřovat ke kostelu sv. Mikuláše ve Kdyni, ležícím na trase Svatojakubské Informační tabule u horské chaty Koráb. cesty, jenž vede napříč celou Evropou až do španělského městečka Santiago de Compostella, vyhledávaného cíle všech poutníků. Posledním zastávkovým místem je dům čp. 89, který pochází z konce 18. století a bývá označován jako „domek v kožichu“ a nachází se nedaleko centra města, ve Starokdyňské ulici. Naučná stezka „Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska“ spojuje všechna zajímavá a turisticky atraktivní místa Kdyně a jejího okolí, která jistě sami velmi dobře znáte, přesto se na trasu nové stezky vydejte, jistojistě vás překvapí řada nových informací, které se z instalovaných informačních panelů o notoricky známých místech regionu dozvíte. (vř, tic) Kdyňské kulturní léto Turistické informační centrum je od října do dubna otevřeno v pracovních dnech od 8. 00 do 16. 00 hod. [email protected], tel. 379 413 555 Nádvoří u kdyňského muzea se v letošním létě stalo zázemím pro řadu koncertů a kuturních setkání. Park u Muzea příhraničí ve Kdyni rozezněly v sobotu 9. srpna známé i méně známé country melodie celé řady českých country skupin v podání skupiny ZÁCHWATT, která Kdyni přijela navštívit z nedaleké Sušice. Koncert se konal za podpory Města Kdyně a společnosti AgAkcent, s. r. o. v rámci akce „Kdyňské kulturní léto“, která je spolufinancovaná Plzeňským krajem. Počasí bylo ideální, a tak nezbývalo nic jiného, než se zaposlouchat do zvuků nástrojů a vychutnat si pěvecký doprovod, jehož ženská část se odehrávala v podání paní Renaty Šandorové, která byla jednou z autorek látkových soch, které byly ve výstavním sále Muzea příhraničí ve Kdyni k vidění od června do poloviny srpna v rámci úspěšné výstavy „Látkové sochy“. Další akcí Kdyňského kulturního léta byla pohádka s názvem „Čaroděj, génius a cihla“ v podání Klatovského ochotnického spolku 8 (K.O.S), kterou bylo možné zhlédnout v parku u Muzea příhraničí ve Kdyni v sobotu 30. srpna. Poutavá a humorná inscenace zaujala nejen malé diváky, parkem se rozléhal i smích jejich dospělého doprovodu. Vzhledem k tomu, že se akce konala 30. srpna, jednalo se o takové malé rozloučení s prázdninami, jejichž brzký, zpravidla hořký, konec organizátoři chtěli dětem i jejich rodičům osladit možností zakoupení drobného sladkého občerstvení v podobě cukrové vaty, tureckého medu a dalších oblíbených pochoutek, které bylo možné zakoupit v průběhu celého představení. Rozloučením s prázdninami však Kdyňské kulturní léto rozhodně nekončilo, následoval koncert Myslivecké kapely Atlas. Přestože je léto již za námi, jeho dozvuky si právě díky Kdyňskému kulturnímu létu a jeho poslední akci všichni návštěvníci vychutnali i s nástupem babího léta a s blížícím se podzimem. (vř, tic) Dvacet let fotbalu v Chodské Lhotě Na oslavu dvacátého výročí založení fotbalového oddílu v Chodské Lhotě si fotbalisté pozvali Starou gardu Viktorie Plzeň. Slavnostního výkopu exhibičního utkání se symbolicky ujal zakladatel lhotecké kopané, Miloš Moravec. Odměnou za jeho práci pro fotbal a sport v Chodské Lhotě vůbec mu byl bouřlivý potlesk 350 přítomných diváků. Do sestavy domácího mužstva zabudoval trenér Václav Včala většinu hráčů z celé historie klubu. Nejstaršími v sestavě byli Jan Petrů (55) a Vladimír Bulíř (54). Oba hráči a dlouholetí funkcionáři oddílu dokázali, že jejich fotbalové umění je stále na velmi dobré úrovni. Oba tito mazáci stáli společně s Milošem u kolébky fotbalu a s dalšími fotbalovými nadšenci u vybudování fotbalového hřiště a jeho zázemí. Po sportovní stránce nejvíce zápasů za Chodskou Lhotu odehrál Luboš Pejsar, opora zadních řad, který má na svém kontě 345 utkání v barvách Lhoty. Rekordmanem v počtu odehraných sezon (18) je Vladimír Trumpeš, který je i nejlepším klubovým střelcem (117 gólů). Vláďa je rovněž autorem webových stránek oddílu. Nutno dodat, že velmi dobrých stránek, kde je zpracováno veškeré dění v oddílu. Raritou bylo zastoupení hráčů z jedné rodiny, a to Killbergrů, kterých je v mužstvu pět. Karel st. a ml., Josef, Martin a Pavel. Karel mladší byl také autorem první branky domácích. I když střelců z Viktorky bylo celkem 14 a domácí mužstvo profesorskou hrou důkladně rozebrali, o zkorigování výsledku se za domácí postaral současný prezident oddílu Miroslav Zajíc, který po zákroku hostující obrany na jeho rozběhnutých sto kilogramů bezpečně proměnil pokutový kop. Autor třetí branky domácích byl útočník Tomáš Faul. Zápas probíhal v pouťovém duchu a tempu a výsledek 3:14 je pro domácí ještě lichotivý. Viktoriáni ukázali, že fotbal je krásná hra a dá se hrát bez faulů a zákeřností. Zejména v druhém poločase předváděla Viktorka „ťukec“ a domácí pro změnu festival neproměněných šancí! Tato choroba však domácí trápila většinu sezony. Rozhodčí Petr Svičarský, Ladislav Pareský a Milan Vogeltanz, zvládli zápas s přehledem a s úsměvem na tváři a ona penalta patří rovněž do kategorie pouťových. Fotbalisté děkují všem příznivcům za návštěvu a příjemné odpoledne, které bylo důstojnou oslavou fotbalu v Chodské Lhotě. Velký dík patří fotbalistům Staré gardy Viktorie Plzeň za předvedenou hru a tempo úměrné soupeři. V neposlední řadě fotbalisté děkují partnerům oslav 20. výročí, kterými byli: Obecní úřad v Chodské Lhotě, Auto Nejdl s.r.o. Klatovy, Pošumavské zemědělství Antonín Černý, restaurace Grand Klatovy Václav Sazama, zemní práce Luděk Marval, Martin Schwarz, Klatovská stavební společnost zastoupená jednatelem Petrem Tomanem, Sport bar No. 14 Kdyně Rostislav Skopal, prodej a velkoobchod nápojů Jaroslav a Václav Bouzkovi, Český zahrádkářský svaz Chodská Lhota a ZEOS Ladislava Trumpešová. Milan Zajíc Kolovečský turnaj Domácí Diblíci skončili na čtvrtém místě. V sobotu 23. srpna se v Kolovči již pošesté kem fandícím polo-domácímu týmu, vyhrál konal volejbalový turnaj smíšených družstev. Vestex první set. Druhá řada byla více Celkem dorazilo 9 týmů v různém zastoupení napínavá a ESA dovedla koncovku do vítženského a mužského pohlaví. Družstva byla ězného setu. Rozhodovalo se tedy ve třetím rozdělena podle úrovně do dvou skupin, po setu, který lépe zvládli hráči Vestexu. čtyřech a pěti týmech. Po vyrovnaných bojích Domažličtí si tak zaslouženě odvezli putovní v základní části postoupila první dvě družstva pohár, na který přispěl Městys Koloveč. z každé skupiny do semifinále. První skupinu Letošní ročník turnaje byl jedním z nejvyvyhrál domažlický Vestex před plzeňsko – dařenějších. Oproti loňským ročníkům byla kolovečským týmem ESA. Ve druhé skupině účast větší celkem o tři družstva a pro všechzvítězilo družstvo z Vřeskovic, druzí pak skony účastníky byly připraveny i hodnotnější nčili domácí Diblíci. ceny. Nechybělo ani povedené počasí a přáDo finále postoupily jednoznačně týmy telská atmosféra, která panovala až do pozdVestex a Esa. V souboji o 3. místo Diblíci ních hodin. nestačili na Vřeskovice, které měly oproti Umístění družstev: Vestex, Esa, Vřeskovice, domácím převahu mužských hráčů. Finále Diblíci, Sokolov, Koloveč, plzeňští Tygříci, nabídlo asi nejlepší utkání dne, dlouhé výměHoršovský Týn, Zíchov. ny a pohledný volejbal. Před početným publiLenka Koptíková Zveme vás na výstavu do muzea „Reklama a propagace kvete v jakémkoliv roce“, to je heslo, které by mohlo provázet novou výstavu, kterou pro vás připravujeme ve výstavním sále Muzea příhraničí ve Kdyni od pondělí, 6. října. V rámci této výstavy si její návštěvníci budou moci prohlédnout způsoby reklamy a propagace umístěné na nejrůznějších předmětech přelomu 19. a 20. století. Toto období je všeobecně považováno za rozkvět marketingu a proto věřte, že bude opravdu na co se dívat! K vidění budou rovněž kdysi tolik oblíbené a v současné době řadou sběratelů vyhledávané obrázky z automatů, které koncem 19. století zákazníci nacházeli v prodejních automatech spolu se zakoupenou cukrovinkou. Tyto obchodní obrázky mají svůj původ ve Francii, konkrétně v jejím hlavním městě – 9 Paříži, v obchodním řetězci Au Bon Marché, kde byly nejprve rozdávány u pokladen. Později byly tyto obrázky využívány ke zvýšení prodeje cukrovinek, právě v již zmiňovaných prodejních automatech. Abychom zvýraznili kontrast a pokroky v odvětví reklamy a propagace, připravujeme pro vás i část expozice o novodobé reklamě a marketingu 21. století. Přijďte se proto podívat na proměny reklamy a zhodnotit kus cesty, který toto marketingové odvětví na své dlouhé pouti urazilo. Výstava s názvem „Proměny reklamy aneb Reklama v proměnách času od 19. století až do současnosti“ je v sále Muzea příhraničí k vidění od 6. října do 24. listopadu vždy v době provozu Turistického informačního centra a Muzea příhraničí ve Kdyni. (vř, tic) Safír se plavil po Berounce Po sled n í št afe t a Zleva Hanka Tvardíková, Terezka Jägerová, Monča Černá, Václav Kafka, Josef Tvardík. Povinnost i zábava, to byl program dobrovolných hasičů v Chodské Lhotě. Nejprve se sešla zásahová jednotka v počtu 14 mužů, kteří vyrazili směrem na Štefle, aby nacvičili podávání vody dvěma stříkačkami ve svažitém terénu „Na Bouchalce“. Vodním zdrojem jim byl rybníček „ Pod Obecní roklí“. Pod vedením velitele Václava Kafky provedli hasiči dopravu vody až k odlehlému stavení pana Knopfa. Cílem podle velitele nebylo dosažení co nejlepšího času, který byl mimochodem 22 minut, ale podrobné nacvičení případného zásahu a různé varianty jeho provedení. Dalším bodem programu byla členská schůze a vyhodnocení zásahu. Podle starosty sboru Josefa Stuibera splnil nácvik všechna kritéria od něj očekávaná. Druhým bodem schůze bylo hodnocení činnosti mladých hasičů, kterého se ujal vedoucí mládeže Josef Tvardík. Mladí hasiči řeší problém s generační obměnou družstva. Nejvíce máme těch nejmladších, s kterými je nejvíce práce. Na řadu přišlo i loučení s Terezkou Jägerovou a Mončou Černou, kterého se zúčastnili také rodiče dětí, obě slečny dostaly na rozloučenou s družstvem krásného plyšáka. Děvčata svému trenérovi darovala „tekutý dárek“ s nápisem „Nebylo to s námi lehké, vzpomínky však máme velké“. Hanka Tvardíková obdržela od dětí z kroužku krásné květiny jako poděkování za její práci. Již 27. září pořádáme branný závod, na který se musíme dobře připravit, jak po stránce závodnické, tak i pořadatelské. Proto máme na grilu pašíka a ve sklepě soudek piva. Opékání pašíka se od rána věnoval mistr grilu a jednatel sboru, Miroslav Jäger. K vepřovému hodování zahrála muzika Josefa Wagnera, při které si zanotovali i nejstarší členové sboru Václav Kafka st. (91) a Vojtěch Seidl (86). Počasí nám přálo, do sklepa pro další pivo nebylo daleko a hlavně parta byla zase pohromadě, říká spokojeně starosta sboru Josef Stuiber. Milan Zajíc Každoročně pořádá PS Safír Kdyně putovní vodácký tábor, jehož cílem je jedna z českých řek. V letošním roce vyrazili malí vodáci ze Kdyně a okolí autobusem na řeku Berounku, která je známá překrásnou přírodou. Celkem 36 dětí si užilo parádní počasí, návštěvu zříceniny hradu, zábavu ve vodě i na suchu a samozřejmě jízdu na lodi a vše co k ní patří. Program tábora byl motivován knihou Nekonečný příběh, jehož první polovina byla i zfilmována. Každé hře předcházela četba krátkého úryvku a sehrání jednoduché scénky na motivy příběhu. Vedoucí se tedy převtělili do líného čtenáře Bastiána, hrdiny Átreje a mnoha pohádkových postav, které chlapec potká při svém Velkém putování. Šest družin plnilo náročné úkoly, které je vedly stále blíže k vyluštění hlavní hádanky: jak zachránit bájnou zemi Fantázii, kterou sužuje Nicota. Kniha děti provedla po pohádkové zemi, představila jim její obyvatele a poradila, že jediným klíčem k záchraně je vymyslet Dětské císařovně nové jméno. To jí ale může dát jenom dítě ze skutečného světa, z jehož přání se pak znovu zrodí celá nová Fantázie. Program tábora vyvrcholil závěrečnou noční hrou, kdy statečné družiny vyluštily to správné jméno a po jeho vyslovení dostaly od Dětské císařovny svítící zrnko písku. To stiskly v dlani a spolu se svým tajným přáním jej hodily za sebe. Císařovna jim na oplátku předala mocný medailon Auryn, s jehož pomocí se mohou do Fantázie kdykoli znovu vydat. Oficiálním ukončením tábora byl slavnostní táborák, rozdání cen a přenocování pod hvězdným nebem. Poslední den už na děti čekal jen autobus, který je zavezl zpět do reálného světa k netrpělivým rodičům. Jakub Hrubý, Pionýrská skupina Safír Kdyně Ohlédnutí za čtvrtstoletím našeho města Ve výstavním sále Muzea příhraničí skončila výstava s názvem „Kdyně v proměnách posledních 25 let“, která prostřednictvím fotografií dokumentovala řadu významných počinů, které za poslední čtvrtstoletí přispěly k pozitivní proměně města i všech jeho spádových obcí. Výstavu zahájil ve čtvrtek, 10 21. srpna starosta města Kdyně, Jan Löffelmann, společně s místostarostou, Ing. Vladislavem Vilímcem. Na panelech jste tak mohli nalézt fotografie obecních bytů a nových zástaveb, budov sloužících sociálním službám či školství, jedna ze sekcí byla vyhrazena rovněž pro zařízení k trávení volného času a opomenuta nebyla ani oblast životního prostředí, podnikání a řada dalších. U návštěvníků vyvolávaly největší ohlas především letecké snímky Kdyňska. Výstava se u občanů setkala vesměs s pozitivními ohlasy, o čemž svědčí i zápisy v návštěvní knize, kde zejména rodáci vzpomínají na starou tvář města a oceňují jeho proměnu do dnešní, moderní, podoby. Mladší generace obyvatel, která neměla možnost původní tvář města osobně poznat či si ji dostatečně vrýt do paměti, postrádala srovnání s dobou před 25 lety, které by tak mohlo být námětem některé z dalších výstav. K výstavě je vydána stejnojmenná brožurka, která je zdarma přímo v Muzeu příhraničí. Pokud jste tedy výstavu promeškali, máte stále možnost ji právě prostřednictvím této brožurky zhodnotit. (vř, tic) Vzpomínka na kdyňské motocyklové závody V Kdyňsku č. 3/2008 jsme popisovali začátky automobilismu na Kdyňsku. Zmínili jsme se také o motocyklových závodech – dnes se k nim blíže vracíme. 1. ledna 1952 byl založen podnik Kdyňské strojírny (KSK). Kdyně se začala rozrůstat, a tak v r. 1955 vznikla myšlenka uspořádat ve Kdyni větší motocyklové závody. Organizátorem této akce byl AMK Kdyně. Tehdejším předsedou tohoto klubu byl od r. 1956 pan Karel Jána (*23. 9. 1913 – † 12. 11. 2006). Vedení strojírenského podniku drželo nad závody ochrannou ruku po celou dobu jejich trvání, hlavně po stránce finanční. Ředitel podniku, pan J. Holub, i tehdejší ministr strojírenství, pan K. Poláček, byli silničním závodům velmi nakloněni. Díky tomu se závody jezdily po celou dobu pod jejich patronací. Poprvé byly slyšet motory závodních strojů ve Kdyni už v r. 1956. Jelo se na okruhu dlouhém 3,34 km. Zatáčkovitá trať vedla přes polovinu města a zpět se vracela po jeho okraji. Start i cíl 1. ročníku motocyklových závodů byl před domem pana Augustina Kohouta (čp. 196), v dnešní Masarykově ulici. Následující ročník pak startoval v dnešní Dělnické ulici před dílnami Lesního závodu a později byl posunut blíže, před tzv. „Žižkovák“. Tribuna byla postavena naproti bývalému domu pana Emila Schambergera (čp. 158). Tím byl blíže k traktorové stanici (STS) v bývalé koželužně pana Karla Ticháčka, kde bylo umístěno parkoviště závodních strojů a depo. Největší zásluhu na správném průběhu závodů, jejich organizaci a opravách strojů v depu měl mj. pan Josef Forster a pan Karel Engel (*1932). Pokladnu měl na starosti drogista, pan František Lommer a vedoucí kina Mír, pan Jan Procházka. Z průběhu závodů se natáčel dokumentární film (záznam na 16 mm film) pod vedením Bedřicha Koláře. Většina závodníků spala v kempu na Hájovně, někteří k přenocování využili vlastní karavany. Od r. 1959 pořadatelé prodloužili trať, která vedla kolem Kdyňských strojíren a přes obec Prapořiště. Dosáhla tím délky 4,5 km. Přibyly technické úseky i dlouhá rovinka. Provedla se rekonstrukce závodní tratě, především došlo k zaoblení ostrých zatáček a rozšíření silnice v některých problematických úsecích. Jedno takové zaoblení můžeme dnes vidět na náměstí, na křižovatce před lékárnou směrem k parkovi- šti. Na nebezpečných místech byly umístěny žoky z kdyňské přádelny, naplněné vyřazenými papírovými dutinkami. Okruh vedl na náměstí, na silnici k nádraží ČSD, přes technický úsek vedoucí okolo dnešního Elitexu do Prapořišť. Odtud závodníci jeli zpět k místu startu okolo rybníka Kobyla. Ve městě se jelo po dlažbě ze žulových kostek a na krajích, mimo město, byl povrch tratě asfaltový. Celkem měl okruh na členité trati 18 zatáček. Od r. 1957 až do r. 1967 se na této trati jelo 10 ročníků mistrovství republiky. Od r. 1959 se jel ve Kdyni závod mistrovství republiky sajdkár na trati měřící 4,5 km. Závod se nazýval Kdyňský okruh. Jezdilo se ve třídách 125, 250, 350 i 500 kubických cm. Start i cíl byl před kinem Mír v dnešní Americké ulici. Tribuna pro diváky byla před domem bývalého fotografa pana Karla Denka (čp. 184). V r. 1960 zde startovaly i automobily v oblastních závodech a v r. 1962 krajský přebor motocyklů a závod aut formule junior M – ČSSR. Od r. 1963 se ve Kdyni jel kompletní program mistrovství republiky ve všech třídách. Těchto závodů se zúčastnil i známý motocyklový závodník Augustin Havel a František Šťastný, který jel na „Čézetce“ s číslem 33. Z vyprávění závodníků je zřejmé, že v republice je Kdyňský okruh vůbec jedinou tratí, na které se jezdí ve směru hodinových ručiček, tedy doprava. V r. 1968 dochází k výměně vedení Kdyňských strojíren a to má dopad i na motocyklové závody. Chybí peníze a náklonnost k tomuto sportu, proto závody v tomto roce zanikají. Po celou dobu závodů ale bylo kolem tratě velké množství diváků. Přálo-li počasí, dosáhla návštěvnost až k počtu 10 000 diváků. Škoda, že tradice už nebyla nikdy obnovena. Rudolf Šlajer Tři muži proti tota litě Václava Jandečková v rozhovoru se Stanislavem Šustkem na výstavě o Kdyni. (vh) Nová kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny „Cyril“, která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob, mezi nimi řadu politických, vojenských i podnikatelských prominentů. Na organizaci jejich útěků do svobodného světa skupina spolupracovala s majorem Josefem Hýblerem, bývalým pilotem RAF, zaměstnanci amerického velvyslanectví Walterem Birgem a Reinholdem Pickem a dalšími odvážnými lidmi, jejichž příběhy se protínají na stránkách knihy. Díky důslednému dodržování konspiračních zásad byly tyto skutečnosti odhaleny až po dlouhých devíti letech od jejich zatčení. Autorka čtivě líčí zapojení odbojářů do příprav jednoho z nejvážnějších pokusů o vojenský převrat za totalitní éry pod názvem akce „Praha – Žatec“, přičemž pozornost věnuje jak přípravám, tak snahám o zpochybnění autenticity. Odbojová činnost Oty Tulačky vyvrcholila napojením na špionážní síť majora Jaromíra Nechanského a Veleslava Wahla, která byla využívána americkými zvláštními službami a dodnes vyvolává mnoho otazníků. Podobně jako ve své knize „Kámen“ autorka odkrývá stěží uvěřitelný paradox tehdejší doby, kdy stejní příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří pomáhali při přechodech na Západ, byli v rámci zločinných praktik komunistické tajné policie nuceni vodit lidi na útěku do pasti na „falešné hranici“. PhDr. Prokop Tomek 11 Svatý obrázek u Orlovic vypráví Svatý obrázek na Kdyňsku, u kterého nikdy nechybí květina. Půjdete-li někdy procházkou z osady Orlovice směrem na Chalupy a Hyršov, přijdete na velkou lesní křižovatku, která byla až do nedávna označena turistickými značkami a směrovkami. Leč dnes na této křižovatce zůstal pouze obrázek, o kterém je i pověst, kterou jsem vyčetl z kronik. Ze vzpomínek pamětníků jsem se dozvěděl další zajímavosti k tomuto místu a k obrázku samotnému. „Jako truhlářský učeň jsem dělal rámeček k tomuto obrázku“, vzpomíná Josef Stuiber, kterému je dnes 73 let. Z vyprávění paní Jaroslavy Halamové vím, že o tento obrázek se dlouhá léta staral také její otec, Jaroslav Halama ze Šteflí. Jako očitý svědek také vím, že u obrázku nikdy nechyběla květina. Takových památných míst v našem okolí je hned několik. Proto s nadějí a vírou v jejich uchování přináším i následující povídku. Poslyšte vyprávění, ve kterém není vymyšleno místo činu, ani zde nejsou nějak zkreslená jména všech aktérů. Je zde spíše ubráno na tragičnosti a hrůznosti při líčení celého onoho nešťastného děje. Je tomu již 185 let, psal se tedy rok 1829. V dnešním obecním lese, kde se doposud říká „V mrchovišti“, stával dřevěný srub, který sloužil jako obydlí pro rodinu pohodného, tzv. rasa. Tento rod měl za úkol likvidovat veškeré mršiny dobytka z celého širého okolí. V té době vykonával pohodného jistý Knödl a jeho synové: Rolf, Franz a Sepl. Sepl byl nejmladší a kolem něj se také točí celý tento příběh. Mladý a statný muž, jak tomu obyčejně bývá, se zamiloval do služebné dívky Marie, která sloužila u tehdejšího fořta Althemase ve vsi Silberberg (Stříbrná Hora), v dnešních Orlovicích. Ona služebná dívka a milenka Sepla pocházela z nedaleké vesničky Chalupy u Hyršova. Proto ji také fořt často posílal s výslužkou do hyršovského kláštera, aby se cestou mohla stavět doma, u svých rodičů. Toho zářijového dne, zrovna na Mariin svátek, poslal fořt svou služebnou Marii opět do kláštera, odnést bažanty a dovolil jí, že když má svátek, že se může až do večera zdržet u svých rodičů. Marie tedy s radostí pospíchala z Orlovic k Hyršovu, když zanedlouho potkala povoz, který kočíroval její milenec Sepl, jenž jel do Orlovic pro zdechlou jalovici. A co nescházelo, aby se oba mladí milenci domluvili na schůzce na tento den. Sepl slíbil, že se v Orlovicích dlouho nezdrží a že na svoji milou počká. Marie proto pospíchala, aby odevzdala výslužku a brzy se mohla vrátit. Ale stalo se, že se Sepl v Orlovicích zdržel o mnoho déle, než původně předpokládal. Fořt jej požádal, aby než naloží mršinu, mu ještě přivezl z pole u Výrova fůru žita. Sepl nemohl odmítnout a odjel tedy splnit uložený úkol, dovezl obilí, kvapem jej smetl na odr ve sto- 12 dole, pak naložil zdechlinu a v očekávání radovánek se svojí milou se vracel kvapem k domovu. Co se však stalo zanedlouho? Marie přišla zpět dříve, než se Sepl stačil vrátit, a tak se rozhodla, že na něj počká nedaleko odbočky k mrchovišti. Usedla poblíže cesty pod dub a čekala, naplněna rozkoší očekávaných radovánek se Seplem. Neodpočívala dlouho. Jako zjevení se k ní připlížil mnich v kutně, kterého tato zbožná dívka zdvořile a uctivě pozdravila. Mnich k Marii usedl, řkouc, že je z cesty velmi unaven, že byl s poselstvím z Nových Kostelů až v Loučimi a že se vrací domů. Dívka nabídla unavenému mnichu buchtu, kterou dostala od své matky. Mnich buchtu s chutí přijal a začal vést prapodivné řeči. Vykládal jí, že sama boží prozřetelnost tomu chtěla, aby se potkali, že on sám byl vysvěcen samotným převorem mnichovským a vše co činí, jako by sám Bůh činil. Vyzvěděv na ní její křestní jméno, počal vykládati o Panence Marii i o Duchu svatém, jejím početí, až onu neznalou dívku, která byla tak zmámena a otupěna, přiměl k povolnosti. Došlo tak k tomu, oč mnich tak toužebně usiloval. V tom divokém reji však ani jeden z nich nezpozoroval, že k nim přijel povoz a před nimi nestál nikdo jiný, než Mariin zdrcený milenec, sám Sepl. Ten sundal koni opratě a v hrůzném opojení přistoupil ke strachy zkoprnělým aktérům toho vášnivého počinu. V mžiku Sepl oba hříšníky svázal opratí ke stromu a bez rozmyšlení, jako ve zlém snu, se obrátil k vozu, sundal z něj silný provaz, se kterým obvykle vytahoval zdechliny na vůz a přistoupil před oba hříšníky, které svazovaly opratě tak těsně ke stromu. Nikdo ani slovo nepromluvil. (Pokračování na straně 13) Svatý obrázek u Orlovic vypráví (Dokončení ze strany 12) Sepl jako smyslů zbavený přistoupil k mnichovi a obratně mu uvázal provaz kolem krku. Druhý konec provazu přehodil přes větev a již jako šílenec, zcela smyslů zbavený, zatáhl za provaz a ani si neuvědomil, že mnich je ještě připoután opratí ke stromu. Vyšponoval proto provaz znovu a uvolnil mnicha z opratí. Marii nechal dál přivázanou a už zběsile táhl mnicha vzhůru ke koruně stromu. Mnichovy nohy v posledním vypětí kopaly do obličeje přivázané Marie, která byla snad již v polovědomí a vůbec nechápala, co se vlastně stalo. Sepl stál mlčky, jako u zjevení, snad si začal pomalu uvědomovat svůj čin a začal ještě s větší zuřivostí škubat provazem s oběšencem, když tu náhle mu zrak sklouzl na zneuctěnou nešťastnou Marii. V tu ránu si Sepl vše uvědomil, uvědomil si, že už není, a ani nemůže být láska, a že svědkem všeho je smrt. Rozhodl se hned – omotal si druhý konec provazu kolem svého krku, vyskočil na nízko položenou větev nešťastného stromu, jednou rukou se jej přidržel, druhou rukou domotal zbytek provazu a v tom se již jeho ruka, držící se větve stromu, povolila pod vahou Seplova těla a tělo tak vší silou padalo k zemi, ale až na zem přesto nedopad- lo. Oběšený Sepl zůstal viset udušený s hlavou u tváře své milenky. Jeho koně, vyplašení vším tím dějem okolo, se sami rozjeli k domovu. Seplův otec, ihned jakmile spatřil potah bez kočího, svého syna, ve zlé předtuše se s obavami vydal po stopě vozu. Tak také objevil tu strašnou tragédii. Mnichu ani jeho synovi již nebylo pomoci, a tak Seplův otec odvázal polomrtvou, položivou Marii, která jen lomila rukama a zběsile utekla do lesů. Nikdo v životě už onu nešťastnici ani na okamžik nespatřil. Starý drnomistr však spěchal na Orlovice, aby o tom všem podal fořtovi zprávu. Fořt pak jako zástupce šlechty zařídil vše ostatní. Šetřením se zjistilo, že údajný mnich z Nových Kostelů vůbec žádným mnichem není, a ani nikdy nebyl. Jednalo se o dávno hledaného zločince, Jacoba Hoppa, který si za vraždu své matky v klatovské věznici odpykával svůj zasloužený doživotní trest a při jeho transportu z Klatov na brněnský Špilberk strážím utekl. Na útěku podřezal žebravého mnicha, vzal si jeho kutnu a ubíral se k místu, kde onehdy zavraždil svoji matku, k Červenému Dřevu, proto tak dobře znal Neukirchen i Loučim. Na místo oné strašné události, na dub, který byl toho všeho svědkem, pověsil Seplův otec obrázek svatého Josefa, pěstouna Ježíšova, aby 13 tak všem kolemjdoucím připomínal onen příběh lásky, nevěry a zklamání. Dnes již ani strom, ani původní obrázek dávno neexistují, ale vypráví se, že strom byl zasažen bleskem a rozštípnul se na tři díly, jako by sám Bůh dal rozhřešení všem třem nešťastníkům. Obrázek byl pak jako upomínka umístěn na vedlejší strom, kde snad visí dodnes. Ještě dlouhou dobu se vyprávělo, že člověk, který kolem prochází, nesmí udělat tři křížky, jak je tomu zvykem, ale jen dva – na čele a na srdci, jinak prý zdárného konce své cesty nedojde. Faktem zůstává, že se k tomuto místu váže ještě jeden příběh, který vypráví o tom, že zde byl bleskem zasažen, či padajícím stromem zabit lesní dělník, ale žádné podklady pro toto tvrzení jsem nikde nezjistil, třebaže se tato událost datuje do třicátých let dvacátého století. Ani pověst o splašených koních a pře vráceném kočáře hraběnky Stadionové není ničím doložena, třebaže by tato událost jistě neunikla pozornosti nějakého místního kronikáře, vždyť se přece v případě hraběnky Stadionové jednalo o šlechtu, jejíž počiny byly důsledně a nepřetržitě sledovány. Milan Zajíc Foto: Jaroslav Nunvář K u ll tt u Ku u rr n n íí s se e rr v v ii s s ŘÍJEN 4. 10. Kdyně, Malování na asfalt. Akci pořádá PS Safír Kdyně 4. 10. Koloveč, premiéra divadelního představení v KD Koloveč, účinkuje divadelní soubor Kolofantí Koloveč s divadelní hrou "SAUNA" 4. 10. Všeruby, Všerubský nerezový muž. 1. ročník amatérského triatlonu v disciplínách – hod kladivem, běh na lyžích, střelba ve střelnici. Prezence závodníků od 13:30 hod. Od 20:00 hod. se bude v Kulturním domě konat pouťová zábava, kterou pořádá SDH Všeruby. K tanci a poslechu bude hrát skupina Elixír. 5. 10. Kdyně, Psí stopa. Vycházka na zříceninu hradu Rýzmberk. Akci pořádá PS Jitřenka Kdyně. 5. 10. Kdyně, liga dorost. Akci pořádá FbC APM Automotive ve sportovní hale MZŠ Kdyně. 6. 10. Kdyně, výstava Proměny reklamy aneb Reklama v proměnách času od 19. století až do současnosti. Výstava bude v sále Muzea příhraničí ve Kdyni až do 24. listopadu. 11.10. Nová Ves, podzimní vycházka 11.10. Koloveč, premiéra divadelního představení v KD Koloveč, účinkuje divadelní soubor Kolofantí Koloveč s divadelní hrou „SAUNA“ od 19:00 hod. 16.10. Kdyně, cestopisná přednáška Štěpána Pastuly na téma „Chadar Trek, návrat do nitra Himaláje (severní Indie). Přednáška se uskuteční v sále Muzea příhraničí ve Kdyni od 16:00 hod. 17. – 19. 10. Koloveč, víkendová akce na Sádku, pořádá PS Kolo Koloveč 23. 10. Domažlice – velkoplošná panoramatická live-diashow Leoše Šimánka na téma Aljaška – Pobřeží Pacifiku. Dobrodružná expedice na člunech panenskou přírodou severní Ameriky. Akce se koná v kulturním středisku v Domažlicích v 19:00 hod. Předprodej vstupenek probíhá v MKS na náměstí Míru. 24. – 29. 10. Kdyně, podzimní prázdniny na Zelené Lhotě. Akce PS Jitřenka Kdyně pro děti od 1. třídy (příp. pro menší děti s doprovodem rodičů) 25. 10. Kdyně, Drakiáda. Akci pořádá PS Safír Kdyně. 25. 10 Loučim, exkurze do spalovny odpadu v bavorském Schwandorfu. Pořádá SDH Loučim, více informací získáte u členů výboru. 26. 10. Kdyně, divadelní představení „Byt na inzerát“ v podání divadelního spolku Háta, předprodej vstupenek v MKS Modrá hvězda Kdyně. Představení začíná v 19:30 hod. 30. 10. Kdyně, klavírní koncert Ivana a Lukáše Klánských. Koncert se uskuteční v kině od 19:00 hod. LISTOPAD 1. 11. Kdyně, Halloweenský průvod. Akci pořádá PS Safír Kdyně. 7. 11. Horšovský Týn, JUNIORFEST 2014, kvalitní kolekce filmů pro děti. Hlavní zahraniční hvězdou bude Kabir Bedi neboli představitel legendárního Sandokana. 8. 11. Nová Ves, cestopisná přednáška 15. 11. Nová Ves, tvůrčí dílna 16. 11. Kdyně, Strašidla. Akce PS Jitřenka Kdyně pro děti ze Kdyně a okolí. 23. 11. Kdyně, Povídání o Adventu, výroba netradičních kalendářů. Akci pro děti pořádá farnost Kdyně v prostorách Městské knihovny Kdyně. 27. 11. Kdyně, přednáška Havajské ostrovy. Přednáška se koná v kině od 18:00 hod. Knihu s kulinářskými recepty čtyř regionů vydala Místní akční skupina Český les. Získáte ji v TIC Kdyně. Přejeme si, aby vám tradiční české suroviny v současné kosmopolitní kuchyni nejen chutnaly, ale aby se v ní prosadily. KINO ŘÍJEN 1. 10. 20:00 Mission London (Bulharsko, Maďarsko, Makedonie, VB, Švédsko) 3. - 4.10. 20:00 Sex, drogy a daně (Dánsko) 7. - 8.10. 20:00 Lea & Daria (Chorvatsko) 10. - 11.10. 20:00 Hráč (Litva, Lotyšsko) 14. - 15.10. 20:00 Mikulášovy patálie na prázdninách (Francie) 17. - 18.10. 20:0 Hany (ČR) 21. - 22.10. 20:00 Noe (USA) 24. - 25.10. 20:00 Babovřesky 2 (ČR) 28. - 29.10. 17:00 Hurá do Afriky! (SRN) 31.10. 20:00 Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (Švédsko) LISTOPAD 01.11. 20:00 Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (Švédsko) 04. - 05.11. 20:00 10 pravidel jak sbalit holku (ČR) 07. - 8.11. 20:00 Babovřesky 2 (ČR) 11. - 12.11. 20:00 Pohled na lásku (USA) 15.11. 17:00 Ledové království (USA) 18. – 19.11. 20:00 Bony a klid 2 (ČR) 21. – 22.11. 20:00 Intimity (ČR) 25. – 26.11. 20:00 Fízlové, hajzlové (USA) 28.11. 20:00 Rukojmí (ČR) Pionýrská skupina Jitřenka Kdyně informuje Naše pravidelná činnost s dětmi, každý pátek se schází 3 oddíly. První je všeobecného zaměření oddíl Sportovka – vedoucí Martin Sláma, Pája Krbcová, Patrik Sedláček a Martina Šmerdová Oddíl se schází v pátek od 15.-16.30 hodin v tělocvičně ZŠ, někdy jsou venku, někdy si hrají, sportují nebo se učí tábornické dovednosti. Sraz je vždy před školou. Přihlásit se mohou děti od 1. třídy Druhý je rukodělný klub Šikulka – vedoucí Ivana Mochurová a Jana Housarová. Oddíl se schází ve třídě základní školy každý pátek od 15.00 do 16.30 hodin. Sraz je před školou. Na klubu se děti naučí výtvarné a rukodělné činnosti. Přihlásit se mohou děti od 1. třídy Třetí oddíl je oddíl nejmladších – Partička – vedoucí oddílu Lenka Märzová, Kájina Konečná a Pavel Mochura. Oddíl se schází každý pátek od 16.00 do 17.00 hodin v tělocvičně základní školy. Zájemci se mohou hlásit na tel. 607 814 571 u Ivany Mochurové nebo přijít rovnou v pátek na schůzku. Sledovat můžete také facebook – Chata Jitřenka – Zelená Lhota nebo web: w w w. p s j i t r e n k a . c z Členský příspěvek činí 300 Kč za rok. Ivana Mochurová, skupinová vedoucí 14 15 Léto na Kdyňsku SDH Podzámčí pořádal 2. srpna turnaj ve volejbale smíšených mužstev. Volejbalisté z Kanic, Kouta na Šumavě a Podzámčí si zahráli zápasy tzv. každý s každým. Na 1. místě skončilo mužstvo hráčů z Kouta, druhé místo, k velké radosti pořadatelů, obsadilo domácí mužstvo a na třetím místě skončilo družstvo z Kanic. (hk) Na 6. ročníku Horšovskotýnských sportovních her, které se konaly 9. a 10. září 2014, vybojovali mladí mrákovští sportovci v silné konkurenci pěti základních škol krásné druhé místo a obhájili tak své loňské umístění. (vd) Kdyňská radnice chce investovat do bezpečnosti občanů. Představitelé města společně s okolními starosty proto zvažují zřízení obecní policie. Na snímku svůj záměr konzultují s domažlickými strážníky. (vh) Krajské dožínky se letos konaly v Mrákově, a proto byla krojovaná děvčata všude, kam jste se podívali. Hosté v Loučimi, z nichž téměř polovina přijela zpoza hranice, mohli ochutnat jídla kulinářského přeshraničního kalendáře na rok 2015. Zdeněk Huspek 16 Krajských dožínek se zúčastnila také MAS Český les, kterou tam zastupovala (zleva) Olga Pulchartová a Sylva Heidlerová na snímku s Marcelou Skládalovou a Jiřím Růžkem ze ZOD Mrákov.
Podobné dokumenty
Kdyňsko 5/15
bude dobrým vkladem do vzdělávání našich
dětí, protože přírodní vědy jsou oborem
budoucnosti. Pavel Kopta, ředitel MZŠ Kdyně