pdf zde... - Muzeum Cheb
Transkript
SBORNÍK MUZEA KARLOVARSKÉHO KRAJE 20 (2012) VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 Přemysl Tájek, Alexandra Klaudisová & Petr Vít ÚVOD Jedním z nejvýznamnějších ochranářských problémů chráněné krajinné oblasti Slavkovský les je již od 70. let 20. století usměrnění pohybu návštěvníků národní přírodní památky Křížky. V 70. a 80. letech se návštěvnost území zvýšila natolik, že začala negativně ovlivňovat chráněná rostlinná společenstva. Proto se Správa CHKO Slavkovský les pokusila volný pohyb veřejnosti na lokalitě omezit a vybudovala zde v roce 1979 naučnou stezku. Silný sešlap cenných keříčkových společenstev a dopad na chráněné druhy rostlin (především rožec kuřičkolistý) v okolí naučné stezky však vedly v roce 1990 k rozhodnutí Správy naučnou stezku uzavřít a území částečně oplotit. Naučná stezka byla demontována a dnes ji připomínají jen zbytky železných patek k tabulkám. V současnosti není přístup do chráněného území zakázán, část obvodu je však opatřena nízkým dřevěným plotem, který zabraňuje přímému vstupu turistů. Zároveň je zde instalováno několik tabulek s poděkováním, že lidé do chráněného území nevstupují a nepoškozují cennou vegetaci sešlapem. Přesto je lokalita v létě častým výletním místem a otázka usměrňování pohybu návštěvníků na Křížkách je tedy stále aktuální. Jedinými staršími záznamy, které by umožnily exaktnější sledování vývoje vegetace v území pocházejí z let 1984–1990. Jde o trvalé plochy, na kterých byly opakovaně pořizovány fytocenologické snímky a mikromapy (K laudisová 1990). Výběr těchto ploch byl proveden se zvláštním zřetelem na rožec kuřičkolistý1. Výsledky studie prováděné v rozmezí let 1984–1990 nepřinesly jednoznačné závěry. Významnější změny v pokryvnostech rožce tehdy nebyly zjištěny, což bylo z velké části přisuzováno poměrně krátkému trvání výzkumu. Z těchto důvodů byly tyto plochy dohledány v létě roku 2012, znovu osnímkovány a vegetace byla následně porovnána se stavem před více než 20 lety. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A HISTORIE LOKALITY Určujícím elementem pro celé území je geologický podklad – hadec. Klimaxovou vegetací území byl s největší pravděpodobností světlý hadcový bor, který se v historické době po vykácení stromů a extenzivní pastvě ovcí vyvinul v jedinečně pestrou vegetaci vřesovišť, suchých trávníků a skalních stanovišť. Díky svojí poloze v nelesní krajině na výrazném hřebeni panuje na lokalitě často dosti extrémní mikroklima, které umocňuje fyzikální vlastnosti hadce (hadec dobře kumuluje teplo a půdy na něm jsou dosti vysýchavé). Oproti okolí jsou tedy Křížky při slunečných dnech 1 Na základě cytometrických měření provedených v roce 2012 bylo zjištěno, že rožec ve všech monitorovaných plochách je křížencem rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium) a rožce rolního (Cerastium arvense). Více viz kap. Výsledky. 173 174 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT velmi výhřevné, v zimě pak velmi studené s relativně malou sněhovou pokrývkou vyfoukávanou větrem. Hadcový hřbet tvořící kostru chráněného území je asi 350 m dlouhý, protažený ve směru západ–východ. Má několik vrcholků, z nichž nejvyšší dosahuje 817 m n. m. a převyšuje okolní louky asi o 15 m. Při západním okraji území vede málo frekventovaná silnice z obce Prameny do Nové Vsi, odkud přichází téměř všichni návštěvníci a směřují podél jižního okraje území pod první hlavní vrcholek, který je se svými třemi kříži krajinnou dominantou širokého okolí. Od okraje chráněného území, odkud je na vrcholek s kříži nejblíže, pak turisté směřují po vyšlapané pěšině nejkratší cestou ke křížům. Do zadní části s nehezkým sloupem vysokého napětí návštěvníci chodí málokdy, přestože je vegetace této druhé poloviny území stejně hodnotná. Vyšlapané pěšiny se tak na Křížkách vyskytují především v okolí křížů, na spojnici vrcholků okolních nejbližších skalek a západním směrem od křížů směrem k informačním tabulím u silnice (přes vřesovištní vegetaci). Instalace informačních tabulí a částečné oplocení lokality plní v současnosti svůj účel – návštěvníci vědí, že se nacházejí v přírodovědně cenném území a pokud už do rezervace vstoupí, jdou zpravidla nejkratší cestou ke křížům a nezdržují se v území po delší dobu. Podle slov pamětníků byly Křížky v první polovině 20. století extenzivními ovčími pastvinami. Po 2. světové válce bylo území do roku 1954 součástí vojenského výcvikového prostoru. V té době docházelo k disturbanci lokality pojezdem těžkých pásových vojenských vozidel, vyhrabáváním mělkých okopů polními lopatkami apod. V dlouhé řadě následujících let byla na hřebeni Křížků údajně velice početná populace rožce, především v 60. a počátkem 70. let (J. S chlossar , ústní sdělení). V roce 1962 bylo území vyhlášeno Okresním národním výborem Cheb jako maloplošně chráněné území v kategorii „chráněné naleziště“ (ke změně kategorie chráněného území z chráněného naleziště na národní přírodní památku došlo v r. 1992 vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/92 Sb.; návštěvnost území nebyla omezena ani v jednom z výnosů). Koncem 70. let a v 80. letech bylo území oblíbeným výletním místem, sbíraly se zde brusinky, docházelo zde k plošnému sešlapu a územím vedla síť pěšinek (H arvánek 1983). V roce 1979 byla proto v území zřízena naučná stezka, jejíž trasa vedla z velké části při jižním okraji chráněného území a koncentrovala návštěvníky do jihozápadní části území. V 80. letech byla návštěvnost území monitorována pomocí nášlapného počítadla na přístupové lávce – v letní sezóně lokalitu navštěvovalo i přes 1000 lidí za týden (J. S chlossar , ústní sdělení). Po čtyřech letech provozu naučné stezky byl pracovníky chráněné krajinné oblasti Slavkovský les význam naučné stezky pro ochranu cenných rostlinných společenstev hodnocen velmi kladně (Harvánek 1983). Ve stejné době se však objevují i první upozornění na negativní dopady stezky (poznámky botaniků v návštěvní knize). V květnu 1984 bylo z podnětu RNDr. F. Jelínka svoláno na Křížkách terénní šetření za účelem zjištění poškození lokality a stanovení postupu jejího dalšího využívání. Svoláni byli zástupci z řad botaniků (A. Klaudisová, M. Hostička, J. Nesvadbová, F. Jelínek, J. Michálek) i dotčených orgánů ochrany přírody (J. Schlossar, V. Procházka, J. Harvánek, J. Horáček, O. Štěpánek, H. Henyšová). Zástupci Správy CHKO tehdy trvali na pozitivním vlivu naučné stezky na lokalitu a naučná stezka tak byla na Křížkách provozována až do roku 1990. V roce 1993 bylo Správou CHKO Slavkovský les vydáno rozhodnutí zakazující vstup do chráněného území (s platností do 31. 12. 1995), jehož dodržování bylo důsledně kontrolováno profesionálními o dobrovolnými strážci CHKO Slavkovský les. Letecké snímky z 50. let (web1) nejsou pro hodnocení tehdejší míry disturbancí dostatečně kvalitní, přesto je z nich zřejmé, že plošně rozsáhlé disturbance na lokalitě pravděpodobně neprobíhaly. Lokalita byla oproti dnešnímu stavu ještě více prostá dřevin – stromové nálety se zde sice vyskytovaly, ale jen dosti mladé a s výrazně menší pokryvností. Na snímku VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 je také možno vidět několik pěšinek vedoucích ke křížům od silnice do Nové Vsi, ale i v okrajových částech východní poloviny území – zde však nelze rozlišit, zda jde o stezky vyšlapané lidmi nebo hospodářskými zvířaty. Celé ochranné pásmo dnešního chráněného území na východní straně bylo zcela bezlesé až k Dlouhé stoce a porostlé stejnou (pravděpodobně vřesovištní) vegetací jako Křížky samotné (dnes vzrostlý les, i když s několika světlinami). Po doznění tradičního hospodaření na lokalitě po 2. světové válce a následném vyloučení veškerých zásahů v 60. letech začalo území postupně zarůstat a populace rožce se postupně zmenšovala. V 90. letech bylo přistoupeno k vyřezání náletových dřevin a od roku 1996 je lokalita pravidelně extenzivně přepásána – zpočátku malým stádem koz, později větším stádem ovcí. Šíření vysokých trav, především třtiny rákosovité (Calamagrostis arundinacea) a místy také ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) se během posledních let snad podařilo zastavit, intenzita pastvy v území tedy byla v roce 2011 snížena zhruba o třetinu až polovinu. Pravidelný ochranářský management (pastva) probíhá na lokalitě každoročně od roku 1996, občasné vyřezávky dřevinných náletů jsou prováděny od počátku 90. let. Území je majetkem obce Prameny, která jej v roce 2004 pronajala Českému svazu ochránců přírody Kladská, ten na lokalitě od této doby zajišťuje provádění managementových opatření s využitím dotačních prostředků Programu péče o krajinu. VEGETACE ÚZEMÍ Vegetace území je tvořena převážně keříčkovými společenstvy vřesovištního charakteru asociace Vaccinio-Callunetum vulgaris (svaz Genisto pilosae-Vaccinion). Kromě obvyklých keříčků jako je vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) dosahují vysokých pokryvností také vřesovec pleťový (Erica carnea), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus). Místy vegetace přechází ve smilkové trávníky svazu Violion caninae – na mezofilnějších místech náležejících spíše k asociaci Festuco capillatae-Nardetum strictae, na sušších místech pak spíše z asociace Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis s kostřavou ovčí (Festuca ovina), prhou arnikou (Arnica montana), zvonkem okrouhlolistým (Campanula rotundifolia), smilkou tuhou (Nardus stricta), světlíkem lékařským (Euphrasia rostkoviana), psinečkem obecným (Agrostis capillaris), tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), štírovníkem růžkatým (Lotus corniculatus), bikou ladní (Luzula campestris), kociánkem dvoudomým (Antennaria dioica) a svízelem sudetským (Galium sudeticum). Tyto suché trávníky jsou často přítomny na mírněji sešlapávaných místech – viz plochy č. 4 a 6. Na stinnější či méně spásaná a sešlapávaná stanoviště s touto vegetací či vegetací vřesovištního rázu často expanduje třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) – viz plocha č. 7. Silněji sešlapávaná místa lze řadit do svazu Hyperico perforati-Scleranthion perennis s dominancí kostřavy ovčí (Festuca ovina) a častou přítomností světlíku lékařského (Euphrasia rostkoviana), chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis), ostružiníku maliníku (Rubus idaeus), šťovíku menšího (Rumex acetosella), mateřídoušky obecné (Thymus pulegioides), svízele syřišťového (Galium verum) a silenky nadmuté (Silene vulgaris). Většina níže popisovaných trvalých ploch náleží právě k této vegetaci – viz plochy č. 1, 2, 3 a 5. Mezofilnější okraje území se blíží vegetaci svazu Arrhenatherion elatioris, vlhčí pak svazu Molinion caerulae. Vegetace skalních štěrbin náleží do asociace Asplenietum cuneifolii. 175 176 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT ROŽEC KUŘIČKOLISTÝ, JEHO HYBRIDIZACE A VÝSKYT NA KŘÍŽKÁCH Rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) je endemický taxon vázaný pouze na oblast Mnichovských hadců (tj. na území o rozloze cca 7×2,5 km). Druh je chráněn podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. jako kriticky ohrožený druh, v Červených seznamech (Holub et al. 1979; Holub & Procházka 2000; G rulich 2012) je rovněž řazen mezi kriticky ohrožené (C1) a je navíc prioritním taxonem Evropské soustavy Natura 2000. Bezpochyby nejznámější lokalitou výskytu rožce kuřičkolistého jsou právě Křížky, přestože na této lokalitě převládají jeho kříženci (Seifertová 2009). Rožec kuřičkolistý byl v posledních letech podroben intenzivnímu studiu, čímž byla získána řada nových a zajímavých poznatků. Především byla s využitím průtokové cytometrie potvrzena dlouhodobě předpokládaná hybridizace rožce kuřičkolistého s rožcem rolním (Cerastium arvense) (Kolář & Vít 2008, S eifertová 2009, Tájek 2010, Vít et al. in prep.). Během výzkumu bylo zjištěno, že většina rostlin rostoucích v NPP Křížky jsou kříženci, „čistý“ rožec kuřičkolistý byl potvrzen téměř výhradně na severně orientovaných svazích či skalách (často vlhčích až mokvajících). Rostliny nejexponovanějších stanovišť, tj. rostoucí na vrcholcích skalek, slunných skalních teráskách s mělkou půdou, sešlapávaných pěšinkách apod. jsou výhradně kříženci (Seifertová 2009, Tájek et al. in prep., Vít et al. in prep.). Populační biologií rožce kuřičkolistého se dosud nikdo podrobně nezabýval. O sledování schopností rožce osidlovat disturbovaná stanoviště se v 90. letech pokusil P. Nevečeřal. Na Křížkách v roce 1994 strhl travní drn ve třech několikametrových pásech širokých asi 30 cm. Charakter vegetace v ploše pásů o rok později zaznamenal s pomocí čtyř fytocenologických snímků. Uchycení rožce se v prvním roce zaznamenat nepodařilo, objevila se především kostřava ovčí (Festuca ovina) a druhy vázané na pionýrská společenstva – šťovík menší (Rumex acetosella), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), světlík (Euphrasia sp.), svízel syřišťový (Galium verum), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a silenka nadmutá (Silene vulgaris). Obnažené plochy autor hodnotí jako příliš úzké, takže snadno přerůstaly travinami vyskytujícími se při okrajích (Nevečeřal 1995). Další zásah na lokalitě byl plánován na roky 1996 nebo 1997, pravděpodobně se však neuskutečnil (nebo se o něm nedochovaly žádné záznamy). Rožec zřejmě tyto plochy nikdy neosídlil (J. S chlossar , ústní sdělení), pravděpodobně rychle zarostly okolními travinami (dnes zde rožec neroste). N evečeřal (1995) považoval skrývku půdního horizontu za nedostatečnou a navrhoval další zásah provést v širších pruzích a až na skalní podklad. METODIKA Cílem sledování založeného v NPP Křížky v roce 1984 (K laudisová 1990) bylo navržení opatření pro praktickou ochranu území se zvláštním zřetelem na rožec kuřičkolistý – především v souvislosti s provozem naučné stezky a návrhem managementových opatření. Tomu byla přizpůsobena i metodika, jejíž snahou nebylo strukturovat pokus pro exaktní statistické vyhodnocování. V roce 1984 bylo založeno sedm trvalých monitorovacích ploch, každá o rozměru 1×1 m. Tyto plochy byly rozděleny na síť menších čtverců o velikosti 10×10 cm. V období let 1984– 1990 byly plochy každoročně fytocenologicky snímkovány s přesností odhadovanou na procenta (výjimkou je plocha č. 4, která nebyla snímkována v letech 1989 a 1990). Procentuální pokryvnost byla odhadována pomocí čtvercové sítě, která umožnila její přesnější odhad. Vegetační snímkování probíhalo v první polovině června (s výjimkou roku 1984, kdy byla vegetace snímkována v polovině srpna). Pro všechny plochy byla zaznamenána přítomnost/absence rožců v každé ze 100 plošek čtvercové sítě 10×10 cm. Na vybraných plochách (č. 1, 2, VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 3, a 5) byly v roce 1985 zakresleny podrobné mikromapy (obr. 1–4) a v roce 1987 byly všechny plochy také vyfotografovány (K laudisová 1990). Výběr ploch byl proveden tak, aby pokryl místa s různou mírou intenzity sešlapu, tj. od nejvíce návštěvnicky frekventovaných míst po stanoviště bez sešlapu (popis ploch viz příloha č. 1). V létě 2010 byla lokalita prvními dvěma autory společně navštívena; podařilo se najít všechny monitorovací plochy – především díky staré fotodokumentaci a jedinečnému tvaru skalních útvarů, ale i díky červeným barevným značkám na skalách a dřevěným kolíkům, které zde z 80. let překvapivě přetrvaly. V roce 2012 (červen, červenec) bylo na lokalitě s pomocí botanického čtverce (viz foto na zadní předsádce) o velikosti čtvercové sítě 10×10 cm znovu osnímkováno všech sedm ploch, ve kterých byla zároveň zaznamenána přítomnost/absence rožce kuřičkolistého v každé ze 100 plošek čtvercové sítě 10×10 cm. Na plochách č. 1, 2, 3, a 5 byly zakresleny podrobné mikromapy. Všechny plochy byly vyfotografovány alespoň ze dvou různých úhlů. Ze všech sledovaných ploch byly sebrány vzorky rožce (zpravidla jen malá část sterilní lodyhy) a poslány k analýze na průtokovém cytometru za účelem ověření taxonomické příslušnosti rostlin. České i latinské názvosloví vyšších rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně ČR (Kubát et al. 2002). Použité názvy fytocenologických jednotek jsou v pojetí Vegetace ČR (Chytrý et al. 2007, 2009). VÝSLEDKY Výsledky průtokové cytometrie ukázaly, že rostliny ze všech sledovaných čtverců jsou kříženci rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium) a rožce rolního (C. arvense). Potvrdilo se tak podezření z terénu, většina rostlin měla opravdu intermediální vzhled (za nejnápadnější znak lze považovat špičaté listy, ale kratší než u rožce rolního). Tab. 1: Počet rožcem obsazených polí (10×10 cm) v sedmi sledovaných plochách v letech 1984–1989 a v roce 2012. Rok snímkování Číslo plochy: 1 2 3 4 1984 24 10 7 1985 29 15 8 1986 32 15 9 73 1987 34 8 8 74 1988 34 6 9 - 18 1989 30 2 8 - 21 2012 0 0 0 12 5 7 Σ 5 6 - 16 80 6 - 50 18 79 10 209 19 78 10 236 20 65 15 224 67 19 - 62 18 - 70 0 87 Fytocenologické snímky z let 1984–2012 jsou uvedeny v tab. 3–9. Na čtyřech plochách z celkových sedmi se rožec v roce 2012 (oproti rokům 1984–1989) vůbec nevyskytoval (plochy č. 1, 2, 3 a 7). Počet rožcem obsazených síťových polí o rozměrech 10×10 cm byl v roce 2012 na všech sedmi plochách roven 87, což je výrazně méně než v 80. letech (podrobněji viz tab. 1). Zatímco v letech 1985–1987 (pro které existují zápisy ze všech ploch) rostl rožec ve 32 % všech síťových polí, v roce 2012 rostl jen ve 12 % síťových polí. Po odečtení plochy č. 4, pro kterou chybějí v některých letech zápisy, je to pokles z 23,5–27 % v letech 1984– 1989 na 12,5 % obsazených polí v roce 2012. 177 178 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT Prezence/absence rožce v jednotlivých síťových polích je znázorněna na obr. 1–7. Z těchto zobrazení je zřejmé, že se rožec dlouhodobě vyskytoval na stále stejných místech snímků. Množství sledovaných ploch a založení pokusu není vhodné ke zpracování dat statistickými metodami, a tak je objektivní hodnocení vegetačních změn dosti obtížné. Souhrn změn flóry a vegetace všech sledovaných ploch ukazuje tab. 2. Celková pokryvnost bylinného patra (E1) byla v roce 2012 u všech snímků menší nebo stejná jako v roce 1985. Společnou změnou patrnou na všech plochách je výrazný úbytek či úplné vymizení rožce. Zatímco na sešlapávaných plochách mělkých skeletovitých půd (snímky č. 1, 2, 3) rožec vymizel úplně, na ostatních plochách (mezofilnějších a méně zatížených sešlapem) rožec spíše jen ztratil na pokryvnosti. S výjimkou plochy č. 3 (exponovaná vrcholová část výchozu, suchá a silně sešlapávaná) došlo na většině ploch k výraznému nárůstu v počtu zjištěných druhů rostlin. Nápadný je především nárůst v četnosti výskytu keříčků – brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), vřesovce pleťového (Erica carnea) a mateřídoušky obecné (Thymus pulegioides), z dalších druhů jsou to pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), silenka nadmutá (Silene vulgaris), svízel hercynský (Galium saxatile) a hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides). Druhy, které ze snímků buď zcela zmizely, nebo měly nižší pokryvnost jsou šťovík menší (Rumex acetosella) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia). Na silněji sešlapávaných plochách (č. 1, 2 a 3) ubyl nebo vymizel šťovík menší (Rumex acetosella) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) a naopak přibylo maliníku (Rubus idaeus) a pampelišky (Taraxacum sect. Ruderalia) – tzn. ubyly druhy chudých půd a přibyly druhy typické pro živinami bohatší půdy (případně antropogenní až ruderální stanoviště). V žádné z ploch se neobjevily nepůvodní druhy rostlin. Z fytocenologických zápisů a zákresů prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm (viz tab. 3–9 a obr. 1–7) lze na monitorovaných plochách vysledovat tři rozdílné trendy. V plochách č. 1, 3 a 7 měl rožec v letech 1984–1990 přibližně stále stejnou pokryvnost, ale v roce 2012 se zde již rožec nevyskytoval. V plochách č. 2, 4 a 5 docházelo od roku 1984 k postupnému snižování pokryvnosti rožce a snižování počtu obsazených čtverců (přičemž v ploše č. 2 již rožec v roce 2012 nerostl). V ploše č. 6 je pokryvnost i prostorové rozmístění rožce od roku 1984 stále přibližně stejné. Nejstabilnější pro přežívání rožce se tedy jeví mezofilnější, alespoň částečně zastíněná a nesešlapávaná stanoviště. Naopak na všech sledovaných výslunných suchých a sešlapávaných stanovištích rožec po roce 1989 vymizel. Z mikromap (existují pro plochy č. 1, 2, 3 a 5, viz obr. 8 a 9) je možné vysledovat, že mikrostanoviště s výskytem rožce v roce 1985 byla v roce 2012 většinou zcela bez vegetace nebo zde (méně často) rostla kostřava ovčí (Festuca ovina). Prostorové uspořádání rožce na sledovaných plochách dokládá jeho dlouhodobou přítomnost na stále stejných mikrostanovištích. Vzhledem k trsnatému plazivému vzrůstu rožce lze předpokládat, že rostliny na obsazených stanovištích dlouhodobě vytrvávají a pravděpodobně se dožívají i relativně vysokého věku. Pro ověření těchto tvrzení by však bylo nezbytné podrobnější studium populační biologie. Z porovnání s fotografiemi z 80. a 90. let nejsou ve vegetaci patrné žádné nápadné změny. Celkově však vegetace oproti současnému stavu působí vlhčím dojmem. DISKUZE Už v roce 1990 existovaly pochybnosti o taxonomické příslušnosti některých populací rožce, především na lokalitách, kde se rožec kuřičkolistý vyskytoval pospolu s rožcem rolním (K laudisová 1989, 1990; S mejkal 1990). Skutečnost, že rostliny ve všech sledovaných plochách jsou VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 výhradně kříženci je však poměrně překvapivá. Nahrazení rožce kuřičkolistého křížencem se na sledovaných plochách jeví jako nepravděpodobné, i z prostorového rozmístění rožce ve snímcích se dá usuzovat na spíše dlouhotrvající přežívaní stále stejných rostlin. Jedním z hlavních důvodů je způsob výběru ploch při zahájení pokusu, který byl zacílen na narušovaná místa ohrožená návštěvností území, případně na místa s vyšší pokryvností rožce. Subjektivní výběr ploch mohl být také ovlivněn skutečností, že kříženci jsou nápadnější, mívají větší květy a rostou na exponovanějších a pohledově atraktivnějších místech (podrobněji viz Seifertová 2009). Malá rozloha území, které je obklopeno převážně nelesními stanovišti, umožňuje na první pohled neustálý přísun genetického materiálu rožce rolního pro křížení s rožcem kuřičkolistým – a tedy i možnost opakované hybridizace obou druhů. V okolí Křížků se ale rožec rolní vyskytuje velice vzácně a pravděpodobně jen ojediněle dochází i ke křížení obou druhů rožců. Hlavním důvodem však zřejmě nebude relativní vzácnost rožce rolního. Seifertová (2009) uvádí, že hybridi se na svých lokalitách udržují zejména generativním způsobem a jsou na úrovni velikosti genomu uniformní. Rovněž vyslovuje hypotézu, že v území Mnichovských hadců došlo k vytvoření stabilních hybridních zón podmíněných stanovištní diferenciací rodičovských druhů. Zpětní kříženci, tj. typy vzniklé zkřížením primárních hybridů s některým z rodičů, nebyli v celém analyzovaném vzorku zaznamenáni (analýza 1846 jedinců velkokvětých rožců z území Slavkovského lesa pomocí průtokové cytometrie; Seifertová 2009). Křížení obou druhů je již několik let podrobeno intenzivnímu výzkumu (Vít et al. in prep.), stejně tak jako stanovištní nároky obou rodičovských druhů a jejich kříženců (Tájek et al. in prep.). Expanze keříčků ukazuje spíše na menší intenzitu sešlapu v posledních několika letech oproti situaci v 80. letech. Vymizení a ústup rožce na sledovaných plochách může pravděpodobně souviset spíše s dlouholetým sešlapáváním stále stejných míst (pěšiny) způsobujícím celkovou změnu struktury udusávaného půdního horizontu. Také je možné, že vrcholky skal bývaly v minulosti oligotrofnější a přísun dusíku ze vzduchu (Fottová 2003) má na těchto stanovištích větší vliv na složení a charakter vegetace nežli na mezofilnějších stanovištích s hlubším půdním horizontem. To by částečně mohlo vysvětlovat i postupnou expanzi keříčků. Možným zdrojem dusíku mohou být i pasoucí se ovce, množství trusu zůstávající po ovcích na lokalitě je však důsledně minimalizováno – ovce jsou na noc zaháněny do ohrady mimo chráněné území a ke kumulaci trusu tak v chráněném území nikde nedochází. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se jeví scénář, kdy rostliny rožce na vybraných plochách chráněného území byly ještě v 80. letech pozůstatkem expanze rostlin na místa zasažená dřívější spíše jednorázovou disturbancí (působení armády), která rožci umožnila expanzi na plochy se sníženou konkurencí. Následný dlouhotrvající stres v podobě sešlapávání těchto míst mohl časem vést k vytěsňování rožce konkurenčně zdatnějšími druhy, pravděpodobně především kostřavou ovčí (Festuca ovina). Svou roli mohla také sehrát dlouhodobá absence hospodaření, která v 80. a 90. letech vedla k významným vegetačním změnám území – především k zarůstání vřesovišť vysokými travinami (Bytel 1997; M elichar et al. 2001). Záznamy o dřívějším celkovém rozšíření rožce (křížence) na Křížkách chybějí. Nelze tedy na základě zhodnocení dostupných údajů jednoznačně prohlásit, že celkový úbytek rožce v celém chráněném území odpovídá úbytku rožce na sledovaných plochách. Stanoviště s výskytem hybridního rožce si zaslouží ochranářskou pozornost (především z vědeckého hlediska a možnosti sledování mikroevolučních procesů jde o velice cenné biotopy). Ochrana rožců na Křížkách by tedy v budoucnu měla být zaměřena nejen na ochranu hadcových skalek s rožcem kuřičkolistým v severní části území, ale i stanovišť s výskytem křížence – tj. nezapojená místa na vrcholcích skalek, skeletovité nezapojené půdy a skalní 179 180 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT terásky, kde bude i nadále nutné bránit expanzi vysokých trav (tato stanoviště jsou klíčová i pro některé další druhy vzácných rostlin, především kociánku dvoudomého (Antennaria dioica), netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera) a vratičky měsíční (Botrychium lunaria). Ohrožení populace rožce kuřičkolistého se na sledované lokalitě jeví jako malé, kříženec osidluje jiné typy stanovišť, pravděpodobně se významně liší svými ekologickými nároky (Kolář & Vít 2008; Tájek et al. i prep.) a k další hybridizaci mezi kříženci a rodičovskými druhy nedochází (Seifertová 2009). Další aktivní ochrana rožců by měla být postavena na stále chybějících znalostech o jejich populační ekologii. Dosavadní znalosti o rozšíření a ekologii rožce kuřičkolistého a jeho kříženců by měly být doplněny o poznatky, jak tyto druhy reagují na změny stanoviště (především na narušování půdy). Řadu cenných odpovědí by nám mohl poskytnout dlouhodobý manipulativní pokus s výsevy semen na plochy s různými typy zásahů, které mohly stát u zrodu početné populace rožce na začátku druhé poloviny 20. století. Pokud bude snaha podpořit výskyt křížence, bylo by vhodné na vybraných plochách chráněného území přistoupit k experimentálnímu narušování půdního povrchu nebo maloplošnému vypalování. ZÁVĚR Dlouhodobým sledováním pokusných ploch v NPP Křížky byl doložen výrazný úbytek rožce. Díky cytometrickým analýzám bylo zjištěno, že na žádné ze sledovaných ploch neroste rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), nýbrž jeho kříženec s rožcem rolním (Cerastium arvense). Kříženci zde s největší pravděpodobností rostli i v době, kdy byl pokus založen. Příčin způsobujících úbytek rožce je pravděpodobně několik, resp. působí v součinnosti – odeznění efektu jednorázových disturbancí spojených s vojenskými cvičeními, dlouhodobý sešlap vegetace mělkých půd, plošné obohacování atmosférickým dusíkem, a zcela vyloučit nelze ani obnovení tradičního hospodaření na lokalitě, které ukončilo výjimečnou sukcesní etapu lokality inicializovanou rozsáhlými disturbancemi v 50. letech. Významný vliv mohou mít také změny klimatického rázu (sušší léta apod.) – vegetace na barevných fotografiích z 90. let působí nápadně svěžejším dojmem než dnes. Skutečnost, že na sešlapávaných vrcholových částech NPP Křížky neroste kriticky ohrožený rožec kuřičkolistý dle našeho názoru nijak nesnižuje hodnotu těchto stanovišť. Spíše naopak – zatímco bohaté populace rožce kuřičkolistého byly v posledních letech nalezeny nebo potvrzeny na řadě lesních lokalit hlavního hřebene Mnichovských hadců (Vít et al. in prep.; Tájek et al. in prep.), kříženci rožce kuřičkolistého a rožce rolního jsou velmi vzácní a svým způsobem odrážejí i vzácnost nelesních hadcových skalek Slavkovského lesa a jejich jedinečný vývoj ovlivněný dlouhodobým působením člověka. Stanoviště s kříženci nám tak umožňují sledovat zajímavé evoluční procesy a pochopit vývoj území, a to i na krajinné úrovni. Přetrvávajícím problémem lokality je regulace návštěvnosti, která je v současné době na hranici únosnosti a neměla by se tedy dále zvyšovat. Zpřístupnění území, a to i formou povalového chodníku či dřevěných schůdků vedoucích nejkratší cestou k turisticky nejatraktivnější části území u trojice křížů, zákonitě povede k degradaci (sešlapu) navazujících hřebenových partií území. Spíše teoretickým řešením je vyplocení koridoru pro návštěvníky, což je z krajinářského a estetického pohledu neúnosné, případně pravidelná strážní služba, kterou však v současnosti nemůže Správa CHKO Slavkovský les personálně zajistit. PODĚKOVÁNÍ Publikace vznikla s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace – RVO 67985939. silný zcela vymizel 4 4 7 Campanula rotundifolia, Campanula rotundifolia Rumex acetosella střední zcela vymizel 8 12 15 Polygala vulgaris, Rumex acetosella Festuca ovina Galium pumilum agg., Agrostis capillaris, Campanula rotundifolia Festuca ovina sešlap v r. 2012 změny – rožec počet druhů 1985 počet druhů 1990 počet druhů 2012 druhy v r. 2012 nepotvrzené druhy s menší pokryvností v r. 2012 druhy s vyšší pokryvností v r. 2012 druhy přítomné Erica carnea, Vaccinium vitis-idaea, v r. 2012 dříve nezaznamenané Calluna vulgaris, Galium saxatile, Dianthus deltoides výrazně menší stejná pokryvnost E1 Galium verum, Rubus idaeus, Scleranthus anuus, Silene vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia - mírně rozdílné velmi rozdílné prostorové uspořádání mezofilnější plocha 4 10 5 4 výrazně ubyl slabý stejná Arrhenatherum Rumex elatius, Galium acetosella pumilum agg., Poa angustifolia 14 13 (r. 1988) 11 výrazně ubyl slabý výrazně menší velmi podobné skála a mělká půda plocha 5 - - Erica carnea, Dianthus deltoides, Galium saxatile, Knautia arvensis - 16 11 7 zcela vymizel žádný menší - mezofilnější plocha 7 - Asplenium adulterinum, Vaccinium myrtillus Vaccinium vitisidaea, Galium saxatile, Galium verum, Lotus corniculatus, Thymus pulegioides Silene vulgaris, Taraxacum sect. Ruderalia, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitisidaea, Rumex acetosella, Luzula pilosa, Angelica sylvestris Athyrium filix-femina, Erica carnea, Knautia arvensis Calamagrostis Calamagrostis arundinacea, arundinacea, Calluna Campanula vulgaris rotundifolia, Cardamine pratensis, Knautia arvensis, Silene vulgaris Athyrium filix-femina, Agrostis capillaris, Rumex acetosella Festuca ovina, Rubus idaeus 17 12 10 výrazně ubyl žádný výrazně menší - mezofilnější plocha 6 Festuca ovina Festuca ovina, Silene vulgaris, Scleranthus Lotus corniculatus, perennis Campanula rotundifolia, Galium verum 4 5 5 zcela vymizel velmi silný stejná dosti podobné - mělká půda skála a mělká půda mělká půda plocha 3 plocha 2 plocha 1 charakter stanoviště Tab. 2: Přehled nejvýznamnějších změn na sledovaných plochách v rozmezí let 1988–2012. VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 181 182 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT Tab. 3: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 1. 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 2012 E1 (v %) 45 50 50 55 60 60 60 55 E0 (v %) 3 3 3 3 3 3 3 Agrostis capillaris - 2 1 - 1 3 1 Calluna vulgaris - - - - - - - r Campanula rotundifolia 5 5 5 8 6 5 5 2 Cerastium arvense × C. alsinifolium 6 10 8 10 8 7 4 - Dianthus deltoides - - - - - - - r Erica carnea - - - - - - - 3 Euphrasia stricta - 1 2 2 - + - 1 Festuca ovina + 30 30 30 35 40 40 40 45 Galium pumilum agg. 2 10 8 5 5 6 3 + Galium saxatile - - - - - - - + Galium verum - 2 2 2 1 - 3 1 Lotus corniculatus - - 2 2 2 1 1 1 Luzula campestris - - 3 4 4 5 3 - Polygala vulgaris 2 4 8 5 8 10 10 - Rumex acetosella 1 1 3 3 5 5 - - Silene vulgaris 3 3 3 4 4 7 5 1 Sorbus aucuparia juv. - - - - - - - r Taraxacum sect. Ruderalia - 1 1 4 4 4 5 - Thymus pulegioides 4 5 4 5 6 5 5 + Vaccinium vitis-idaea - - - - - - - 1 Tab. 4: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 2. 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 2012 E1 (v %) 20 25 25 25 27 20 20 10 E0 (v %) 2 2 2 2 2 2 2 Agrostis capillaris 2 3 4 5 7 4 6 1 Campanula rotundifolia 3 4 4 5 5 4 3 - Cerastium arvense × C. alsinifolium 3 3 2 2 2 1 2 - Festuca ovina 12 12 12 12 10 10 10 6 Galium verum - - - - - - - + Rubus idaeus - - - - - - - + Rumex acetosella - 2 1 2 2 1 - - Scleranthus annuus - - - - - - - r Silene vulgaris - - - - - - - + Taraxacum sect. Ruderalia - - - - - - - 1 VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 183 Tab. 5: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 3. 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 2012 E1 (v %) 45 45 45 45 45 45 45 20 E0 (v %) 10 10 10 10 10 10 10 10 Campanula rotundifolia 9 7 9 6 10 6 7 - Cerastium arvense × C. alsinifolium 4 4 4 4 4 4 3 - Euphrasia stricta Festuca ovina - - - - - - + - 25 30 30 25 30 35 35 18 Rubus idaeus - - - - - - - + Scleranthus perennis 6 5 5 10 1 - - + Taraxacum sect. Ruderalia 1 1 5 4 - 1 1 1 Tab. 6: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 4. 1984 1985 1986 1987 1988 2012 90 90 90 90 90 65 Agrostis capillaris 5 6 5 5 5 5 Arrhenatherum elatius 3 2 5 5 5 - Calamagrostis arundinacea - 6 6 6 10 5 Campanula rotundifolia 15 15 6 15 10 1 Cerastium arvense × C. alsinifolium 10 15 20 25 25 1 Dianthus deltoides - - - - - r Erica carnea - - - - - + Euphrasia stricta - - 1 - - 1 Festuca ovina 35 60 65 60 50 50 Galium pumilum agg. 10 30 15 15 10 - - - - - - 3 10 5 5 5 5 1 - - - - - 1 10 15 15 20 20 + Poa angustifolia 1 3 3 3 3 - Polygala vulgaris - - 5 - - - Rubus idaeus - - - 1 15 - Rumex acetosella - - 1 - - - 15 20 15 15 15 + E1 (v %) Galium saxatile Galium verum Knautia arvensis Lotus corniculatus Silene vulgaris Taraxacum sect. Ruderalia - - 1 2 - - Thymus pulegioides 2 2 5 2 5 1 184 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT Tab. 7: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 5. 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 2012 E1 (v %) 15 18 20 22 25 30 30 20 E0 (v %) 5 5 5 5 5 5 5 5 Asplenium adulterinum - 1 1 1 1 + + r Campanula rotundifolia 2 2 2 2 3 2 2 1 Cerastium arvense × C. alsinifolium 7 7 8 8 9 10 8 + Festuca ovina 7 7 9 10 12 15 15 17 Galium saxatile - - - - - - - + Galium verum - - - - - - - 1 Lotus corniculatus - - - - - - - r Rumex acetosella - 1 - - - - - - Silene vulgaris + 2 3 3 2 3 4 r Thymus pulegioides - - - - - - - + Vaccinium vitis-idaea - - - - - - - 1 Tab. 8: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 6. 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 2012 E1 (v %) 100 100 100 100 100 100 100 77 E0 (v %) 60 60 60 60 60 60 60 - - - - - - - 10 10 10 10 10 10 10 - - 1 1 - - - 1 + Calamagrostis arundinacea 10 15 20 25 25 20 15 5 Campanula rotundifolia 15 15 15 10 10 8 5 1 Cardamine pratensis 8 20 50 30 20 15 10 2 Cerastium arvense × C. alsinifolium 75 70 60 35 30 25 20 10 Festuca ovina Asplenium adulterinum Athyrium filix-femina Avenella flexuosa r 50 60 35 35 60 65 70 46 Galium pumilum agg. 2 2 1 1 2 2 + + Galium saxatile - - - - - - - 1 Knautia arvensis 5 6 6 6 10 8 6 2 Picea abies juv. - - - - - - - r Polypodium vulgare - 1 1 1 1 1 + + Rubus idaeus - 3 - - - - - 6 Rumex acetosella - 1 1 - - - - - 15 20 5 10 15 20 20 1 Sorbus aucuparia juv. - - - - - - - r Vaccinium myrtillus - - - - - - - + Vaccinium vitis-idaea 4 3 5 3 5 4 3 2 Silene vulgaris VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 185 Tab. 9: Fytocenologické snímky z let 1984–2012 na ploše 7. 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 2012 E1 (v %) 75 80 85 90 90 95 95 67 E0 (v %) 15 15 15 15 10 10 10 Agrostis capillaris - 3 5 5 10 - - Angelica sylvestris - - - - - - - r Athyrium filix-femina - - - - 1 3 5 13 Avenella flexuosa - - - - - - 5 5 2 50 55 60 60 65 75 75 27 Calluna vulgaris 5 6 7 - 10 15 15 1 Campanula rotundifolia 4 3 3 4 5 5 5 1 Cerastium arvense × C. alsinifolium 6 6 6 8 8 8 6 - Erica carnea 2 2 2 5 5 6 6 9 Festuca ovina - 5 5 5 7 8 8 - Galium album - - - - - 1 - 2 Knautia arvensis - - - - - - + 3 Luzula pilosa - - - - - - - r Polypodium vulgare 3 3 3 3 3 5 5 2 Rubus idaeus 5 5 8 12 20 20 20 - Rumex acetosella - - - - - - - + Silene vulgaris - - - - - - - 1 Taraxacum sect. Ruderalia - - - - - - - r Vaccinium myrtillus - - - - - - - 6 Vaccinium vitis-idaea - - - - - - - 1 Calamagrostis arundinacea 186 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT Obr. 1: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 1 v letech 1984–1989 a 2012. Obr. 2: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 2 v letech 1984–1989 a 2012. VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 Obr. 3: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 3 v letech 1984–1989 a 2012. Obr. 4: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 4 v letech 1985–1987 a 2012. 187 188 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT Obr. 5: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 5 v letech 1984–1989 a 2012. Obr. 6: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 6 v letech 1984–1989 a 2012. VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 Obr. 7: Zákres prezence/absence rožce ve čtvercích 10×10 cm na monitorovací ploše č. 7 v letech 1984–1989 a 2012. 189 190 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT Plocha č. 1 1985 2012 Plocha č. 2 1985 2012 Obr. 8: Mikromapy monitorovacích ploch č. 1 a 2 – vlevo vždy zákres z roku 1985, vpravo z roku 2012. Legenda je společná pro všechny mikromapy. Legenda pro mikromapy Cerastium alsinifolium × C. arvense Campanula rotundifolia Thymus pulegioides Galium saxatile Galium pumilum agg. Festulca ovina Agrostis capilaris Taraxacum sect. Ruderalia Erica carnea Polygala vulgaris Silene vulgaris VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 Plocha č. 3 1985 2012 Plocha č. 5 1985 2012 Obr. 9: Mikromapy monitorovacích plochy č. 3 a 5 – vlevo vždy zákres z roku 1985, vpravo z roku 2012. Legenda je společná pro všechny mikromapy. Rumex acetosella Scideranthus sp. Lotus corniculatus Asplenium adulterinum Euphrasia rostoviana Galium verum Rubus idaeus Sorbus aucuparia juv. Dianthus deltoides Vaccinium vitis-idaea Calluna vulgaris 191 192 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT LITERATURA Bytel J. (1997): Spasí Křížky pastva? – Arnika 44: 37–38. F ottová D. (2003): Trends in Sulphur and Nitrogen Deposition Fluxes in the GEOMON Network, Czech Republic, between 1994 and 2000 – Water, Air & Soil Pollution 150 (1–4): 73–87. G rulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání. – Preslia 84: 631–645. H arvánek J. (1983): Jak dál . . . – Arnika 6: 210–214. H olub J., P rocházka F. & Č eřovský J. (1979): Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů vyšších rostlin květeny ČSR. 1. verze. – Preslia 51: 213–237. Holub J. & P rocházka F. (2000): Červený seznam cévnatých rostlin ČR. – Preslia 72: 187–230. Chytrý M., Kočí M., Šumberová K., Sádlo J., K rahulec F., H ájková P., H ájek M. et al. (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 526 p. Chytrý M., L áníková D., L ososová Z., Sádlo J., O týpková Z, Kočí M., P etřík P. et al. (2009): Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha, 520 p. Kolář F. & Vít P. (2008): Endemické rostliny českých hadců 3. Rožec kuřičkolistý a kuřička Smejkalova – Živa 3/2008: 111–113. K laudisová A. (1989): Study in population of rare and thretened plants. – In: The Problems of the Plant and Animal Species Protection, Nature Protection Research Centre of the Polish Academy of Science, Cracow, 7–14. K laudisová A. (1990): Vývoj populací kriticky ohroženého rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium Tausch) a sleziníku nepravého (Asplenium adulterinum Milde) v chráněném nalezišti Křížky ve Slavkovském lese. – Ms, 65 p. [Závěrečná zpráva úkolu SPVZ VI–1–6/11 „Teoretické a praktické principy druhové ochrany přírody“, tematický okruh A.2: Populační dynamika vybraných (modelových) ohrožených fytotaxonů]. Kubát K., H rouda L., C hrtek J. jun ., K aplan Z., K irschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. M elichar V., Brabec J., J iskra P., Dostál P. & Wieser S. (2001): Vliv různé intenzity a typů obhospodařování na biologickou rozmanitost cenných pastvin s důrazem na plochy v MCHÚ s kriticky ohroženými druhy rostlin – NPP Křížky a PP Dominova skalka (serpentinitové podloží – ultrabazický substrát) a PCHP Pastvina na Pile (mírně bazický substrát). – Ms., 15 p. [Zpráva dílčího úkolu grantu VaV 610/10/00 za rok 2000; depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. N evečeřal P. (1995): Vyhodnocení managementového zásahu na Křížkách. – Ms., 1 p. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. S eifertová K. (2009): Zhodnocení mezidruhové hybridizace hadcového endemita Cerastium alsinifolium Tausch (Caryophyllaceae). – Ms., 70 p. [Diplomová práce; depon. in: knihovna katedry botaniky PřF UK Praha]. Smejkal M. (1990): Cerastium L. – rožec. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České republiky 2. – Academia, Praha, p. 136–151. Tájek P. (2010): Mnichovské hadce – jedinečná ukázka hadcového fenoménu. – In: Brabec J. [ed.], Přírodní fenomény a zajímavosti západních Čech, p. 18–48. web1: http://kontaminace.cenia.cz/ [cit.: 2012-09-09]. VÝVOJ POPULACE KŘÍŽENCE ROŽCE KUŘIČKOLISTÉHO (CERASTIUM ALSINIFOLIUM) A ROŽCE ROLNÍHO (C. ARVENSE) V NPP KŘÍŽKY V LETECH 1984–2012 PŘÍLOHA Č. 1: POPIS JEDNOTLIVÝCH SLEDOVANÝCH PLOCH Jednotlivé plochy jsou rozděleny na 10×10 čtverců o hraně 10 cm. Jednotlivé sloupce jsou označeny písmeny A až J, řádky čísly 1 až 10 (viz též obr. 8 a 9). Čtverec A1 čtvercové sítě je vždy v horním roku snímku tak, aby při terénní práci byla odečítající osoba čelem ke svahu. Pro úplnost je u každé plochy uvedena orientace horního levého rohu (čtverce A1) ke světovým stranám. Přesné usazení čtverce na snímkované plochy je ideální provádět podle fotografií. Fotografie a další dokumentace jsou uloženy na Správě CHKO Slavkovský les v rezervační knize NPP Křížky. Plocha č. 1 je mírně jižně ukloněná a je situována asi 8 m severně od tří vrcholových křížů na pěšince vedoucí ze zadní části chráněného území. Až do roku 1979 se na cestičce intenzivně šlapalo, od 80. let je cesta používána zřídka, v roce 2012 byla plocha mírně sešlapaná. V rohu u čtverce J1 byl v roce 2012 stále patrný dřevěný kolík z roku 1984. Roh A1 = severní roh. Plocha č. 2 leží na severozápadním úbočí vrcholové skalky s kříži přímo na naučné stezce (viz foto na zadní předsádce). Okolo 50 % plochy tvoří skalní výchozy, v 80. letech byla vegetace pouze pod kameny a výstupovými plochami (schody) a docházelo zde k intenzivnímu sešlapu. V roce 2012 byla plocha bez významnějších známek sešlapu. Roh A1 = severovýchodní roh. Plocha č. 3 zaujímá prostor dříve intenzivně vyšlapávaného stanoviště východně od hlavního vrcholu před kamenným mezníkem (asi 3,5 m západním směrem). Jsou zde drobné výchozy skalek a jemný štěrk, v mezerách obnažená surová půda. V roce 2012 byla plocha sešlapaná s obnaženým štěrkem; místa s vyvinutou humusovou vrstvou však byla z větší části s porostlá vegetací. Roh snímku u A1 byl v roce 1984 označen červenou tečkou na skále, která je stále patrná. Roh A1 = jihozápadní roh. Plocha č. 4 leží několik metrů severovýchodně od plochy č. 3 v depresi mezi dvěma vyššími kameny a je mírně skloněná východním směrem. Mezi kameny je hlubší vrstva půdy s vyšší pokryvností bylinného patra. V roce 2012 byla plocha beze známek sešlapu. Roh A1 = jihovýchodní roh. Plocha č. 5 zaujímá část skalek jižně od stožáru vedení velmi vysokého napětí, nedaleko jižní hranice chráněného území poblíž orientačního bodu č. 8. Je zastíněna od jihu a má severozápadní orientaci. Asi 80 % plochy tvoří skála. V roce 2012 byla plocha beze známek sešlapu. V rohu snímku (u čtverečku J1) byla v roce 2012 stále patrná červená tečka na skále (ale níže, než vychází výška kovového čtverce). Roh A1 = východní roh. Plocha č. 6 se nachází na poslední nejvyšší skalce ve východním cípu území, orientovaná je k severu. Ve srovnání s předchozími plochami má vlhčí charakter a vysokou pokryvnost bylinného patra. V roce 2012 byly stále patrné 2 červené tečky na skále z roku 1984. Roh A1 = jihovýchodní roh. Plocha č. 7 zachycuje zastíněnou, téměř kolmou stupňovitou skalní stěnu orientovanou k západu. Leží asi 3 m severně od plochy č. 6. Ve spodní části plochy je deponována silnější vrstva půdy s dominující Calamagrostis arundinacea. Roh A1 = východní roh. 193 194 PŘÍRODOVĚDNÉ STATĚ A ČLÁNKY | PŘEMYSL TÁJEK, ALEXANDRA KLAUDISOVÁ & PETR VÍT SUMMARY Development of the population of the hybrid of Cerastium alsinifolium and Cerastium arvense at the national natural monument Křížky in years 1984–2012 Přemysl Tájek, Alexandra Klaudisová & Petr Vít In 1984, 7 sample plots for monitoring of the population of critically endangered serpentinite endemic species, Cerastium alsinifolium, were founded at the national natural monument Křížky. Until 1990, there were controlled every year to evaluate the impact of the attendance (treading) of the locality on the population of C. alsinifolium. The length of the study was not sufficient to find clear trends in vegetation and abundance of Cerastium, therefore next monitoring was made in 2012. Monitoring was made at 1 × 1 m square sample plots which were divided into smaller 10 × 10 cm squares where the presence/absence of Cerastium was recorded. Detailed micromaps were drawn in 1985 and in 2012. Speculations about the taxonomical classification of the studied species lead to the cytometrical measurements which revealed that at all of the studied areas grows the hybrid of C. alsinifolium and C. arvense. We were not able to evaluate the changes in vegetation statistically, however several basic trends can be observed. In 2012, the vegetation cover of the plants in the sample plots was the same or smaller than in 80`th. Vegetation cover of Cerastium was significantly reduced, moreover at 4 of the sample plots this species has disappeared at all. Higher frequency of the occurrence of the bushes was remarkable as well. After 1989 Cerastium has disappeared from dry, sunny and treaded areas, thus it seems that the most appropriate for its survival are mesophilic, half-shadow biotopes without treading. Micromaps shows that microhabitats where Cerastium had ocurred in 1985 were in 2012 without any vegetation or there grows sheep`s fescue (Festuca ovina). The spatial distribution of Cerastium at studied areas shows the long-term preference of the same microhabitats. The decrease of the occurrence of Cerastium and other changes in vegetation should be assigned to the subsiding disruptions of the soil surface by military training in 50`th. Long term treading of the upper parts of the rocks and the deposition of the aerial nitrogen has probably the significant impact as well. Regarding the occurrence of other rare and protected plant species and the possibility of the observation of microevolutionary processes (hybridization of two Cerastium species), opening of the locality for public is not recommended.
Podobné dokumenty
výkres č. 3 návrh regionálních a nadregionálních
d
dd
d
d d d
d d
d d d d dd d
dd d d d d d d d d d d d d d
pdf zde... - Muzeum Cheb
i dřívější charakter stanovišť, a to ze starých leteckých snímků, které byly pro území Slavkovského lesa pořízeny v rozmezí let 1952–1958 (web2; výsledky rovněž viz tab. 2). U každé lokality je uve...
Společenstvo členovců (Arthropoda) zimujících na jedli bělokoré
došlo k výrazným změnám v proporčním zastoupení jednotlivých dřevin. V polovině 18.
století došlo v důsledku lesní pastvy ke snížení podílu buku lesního (z přirozeného podílu
66 % na 25 %) a k výra...
Metodika_Změny travinobylinných porostů
1.2. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) České republiky
ZCHÚ jsou jednou z forem ochrany přírody v České republice. Princip ochrany
v ZCHÚ je definován v zákoně České národní rady č. 114/1992 Sb., o och...
Sborník_Mohelno_2000
Z tohoto důvodu přistoupila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Brně k částečnému
odlesňování této rezervace, které proběhlo v letech 1989-1998. Zpracovaný plán péče
předpokládal provést úpravu...
2.5 Území CHKO Slavkovský les
mladší, jedná se o stejnověkou výsadbu z původního genofondu. Zbytky kulturních smrkových
porostů jsou postupně převáděny na bory, smrk bude zachován pouze na podmáčených místech.
PP KŘÍŽKY
Skalní ...
Prospekt ke stáhnutí
Ošetření pastvin se provádí postemergentně v době intenzivního růstu plevelů. Optimální růstová fáze plevelů je
BBCH 12-14 (2-4 pravé listy, listové páry nebo přesleny rozvinuty). Ošetření se prová...
usnesen í - Městský obvod Ústí nad Labem
Změna NS č. 1181 o pronájmu části p. p. č. 3558/1 v k. ú. Ústí n. L.
Rada městského obvodu Ústí nad Labem – město
(a) s c h v a l u j e
záměr změny nájemní smlouvy č. 1181 o pronájmu části pozemkov...