ŘEŠENÍ SPORŮ, které vznikly během postupu
Transkript
BIBLIOTECZKA PRZEDSIĘBIORCY KNIHOVNIČKA PODNIKATELE ŘEŠENÍ SPORŮ, které vznikly během postupu zadávání veřejných zakázek v Polsku v Polsku Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice” Cílem této publikace je přiblížení a seznámení s možnostmi řešení sporů, které vznikly během postupu při zadávání veřejných zakázek v Polsku. Níže budou stručně představeny nejčastěji využívané způsoby řešení sporů spolu s jejich klady a specifikací a zároveň s radami, jak v takových situacích postupovat a na koho se obrátit. V průběhu zadávání veřejných zakázek se lze setkat s komplikacemi různého druhu a vážnosti. Dříve než se však jedna či druhá strana rozhodne spor řešit soudní cestou, je vhodné se nejdříve zamyslet nad alternativními metodami řešení sporu. Přiklánět se k těmto metodám je mnohem výhodnější z několika důvodů: v první řadě se jedná o uspoření času, jelikož soudní spory jsou kvůli vysoké administrativní zátěži velmi časově náročné. Dále jde samozřejmě o úsporu finančních nákladů a v neposlední řadě jde rovněž o pověst firmy, která soudním sporem, který je veřejný, může klesnout v očích klientů. Spory, které se mohou v průběhu vypisování veřejné zakázky objevit lze řešit několika způsoby. Některé závisejí na vůli stran se domluvit, jiné spory vyřeší autoritativně soud. Jednotlivé způsoby řešení sporů jsou různě finančně náročné. Níže jsou představeny nejčastější způsoby řešení sporů v Polsku a jejich výhody, charakteristiky a rozdíly. Nejčastěji využívanými metodami řešení sporů jsou: - vyjednávání - mediace - arbitráž - soudní řízení Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice” Než budou popsány jednotlivé metody řešení sporů, představíme stručně rozdíly mezi jednotlivými metodami. Rozdíl mezi mediací a vyjednáváním tkví v tom, že ve vyjednávání si strany samy řeší konflikt tím, že se spolu jednají a komunikují. Při mediaci strany poprosí mediátora o pomoc. V jistém smyslu lze říci, že mediace je vyjednávání vedené mediátorem. V případě arbitráže je rozdíl zásadní. Zatímco u mediace se řeší spor při účasti mediátora, při arbitráži se celá záležitost předává k vyřešení arbitrážnímu soudu. U soudu arbitr vyřeší spor tím, že dá jedné straně za pravdu. V mediaci vyhrávají obě strany, které si samy rozhodují o způsobu řešení sporu a uzavírají mezi sebou dohodu. V arbitráži končí mnoho sporů dohodou, ale v zásadě jedna strana proces vyhrává. Soudce, který přivádí v soudním řízení strany k domluvě o smíru má omezený způsob činnosti: může pouze ukazovat na klady dohody o smíru. Mediátor v mediaci má možnost neomezeného dialogu se stranami, rozhodovat o příčinách konfliktu, rozebírat se stranami různé alternativy a společná řešení sporů. Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice” Druhy řešení sporů Vyjednávání Jedná se o dvoustranný proces komunikace, kde je cílem se dohodnout. Jedná se o způsob dohody s cílem vyřešit konflikt či spor a dojít k oboustranné shodě a řešení, které uspokojí zaangažované strany. Při tomto způsobu řešení sporu si strany konflikt řeší prakticky samy mezi sebou, čili záleží na vůli spolupracovat obou stran. Jedná se o nejlevnější a časově nejpřijatelnější způsob řešení sporu. Mediace Mediace je dalším z mimosoudních způsobů jak spor řešit. Jedná se o metodu pokojného řešení sporů, kde třetí osoba pomáhá stranám ve vzájemné komunikaci, popisu zájmů a záležitostí k diskusi a také v dosažení společně přijatelného konsensu. Charakteristiky mediace jsou dobrovolnost (na tomto postupu se musí shodnout všechny zúčastněné strany), autonomie stran (strany samotné rozhodují o řešení sporu), důvěrnost, nestrannost a neutralita mediátora. Výhodami mediace je rychlost řešení sporu a nízké náklady. U tohoto způsobu řešení si strany si volí mediátora, který jim pomáhá v řešení sporu. Mediátorem může být jakákoli fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům. Může to být někdo úplně cizí oběma stranám, jakož i osoba jim blízká. Mediace má za cíl vytvoření podmínek umožňující dosažení vzájemné shody a nikoliv nařízení autoritativního rozhodnutí, což mediaci odlišuje například od arbitráže. Mediace se od autoritativních řešení (soudních) odlišuje především tím, že jejím cílem není určení, kdo má pravdu, ale dopracování se k řešení, které uspokojí obě strany sporu, a ke kterému mohou obě strany dobrovolně přistoupit. Lze to tedy formulovat tak, že mediaci vyhrávají Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice” obě strany, kdy si samy rozhodují o způsobu řešení sporu a domluví se na případném vyrovnání. U této metody se rozlišuje mediace institucionální, která je prováděna prostřednictvím stálé instituce zabývající se mediací a mediace ad hoc, které se vztahují ke konkrétní záležitosti. Z průběhu mediace se vytváří protokol. Pokud se stranám podařilo uzavřít smír – mediátor jej bezodkladně předkládá k soudu. V takovém případě soud na žádost strany bezodkladně potvrzuje smír. Pokud ona dohoda podléhá exekuci, soud ji potvrzuje vydáním rozsudku vykonatelnosti. Dohoda/smír uzavřený před mediátorem má po jeho potvrzení soudem právní moc, jako by byl uzavřen právě před soudem. Arbitráž Přes určité podobnosti je arbitráž jiná procedura než mediace. Jedná se o již administrativně náročnější metodu řešení sporů. V první řadě, aby mohly strany předat záležitost arbitrážnímu soudu, musejí uzavřít patřičnou klauzuli (rozhodčí doložku) ke smlouvě. Arbitráž znamená, že spor bude vyřešen nezávislými arbitry, kteří jsou nejčastěji zkušení právníci a nikoli soudci. Oproti mediaci mají strany omezené možnosti, co se týče způsobu vyřešení sporu, který prakticky závisí na arbitrech, což přibližuje arbitráž nejvíce k soudnímu přelíčení. Většina sporů končí smírem, ale v zásadě jedna strana vyhrává proces. Klady, které arbitráž má, patří především úroveň arbitrů, kteří jsou vybíráni stranami a jsou mnohdy vybíráni z okruhu představitelů dané oblasti. Oproti soudním řízením je arbitráž rychlejší. Rovněž náklady jsou v porovnání se soudní cestou nižší. Jedná se o důvěrnou metodu řešení sporu, jelikož jsou tato jednání uzavřena veřejnosti. Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice” Arbitráž může být buď institucionální, čili fungující na základě stálé profesionální organizace zabývající se arbitráží anebo může mít podobu arbitráže ad hoc, kdy je cílem řešení konkrétní záležitosti. Veškeré arbitráže jsou tak řešeny prostřednictvím smírčích soudů. Smírčí soudy zvané též arbitrážní soudy jsou soukromé soudy, ustanovené dle vůle stran. S ohledem na jejich funkci, která je podobná státnímu soudnictví, jsou nazývány soudy. Je třeba pamatovat, že smírčí soudy nejsou státními institucemi a jejich řízení je opřeno o vlastní pravidla a předpisy a tudíž jsou zahrnovány mezi mimosoudní řízení. Existují dva druhy smírčích soudů – stálé a nestálé. Nestále smírčí soudy jsou ustanovovány stranami výlučně k projednání dané záležitosti. Nemají vlastní sídlo, předpisy, administrativní pracovníky a po projednání přestávají existovat. Arbitry si strany volí samy. Naopak stálé smírčí soudy mají stálé sídlo, pracovníky, předpisy a vlastní seznam arbitrů. Podmínkou pro řešení sporu arbitráží je třeba podepsat rozhodčí smlouvu. Smlouva musí obsahovat předmět sporu či právní vztah, ze kterého spor vyplývá či může vyplývat. V souladu s rovností stran nesmí znění smlouvy upřednostňovat žádnou ze stran. Strany se mohou rozhodnout, že spor bude řešen přes stálý smírčí soud či prostřednictvím arbitrů zvolených samotnými stranami. Smlouva musí být uzavřena v písemné formě a může být také dodatkem (ve formě rozhodčí doložky) ve smlouvě mezi smluvními stranami (např. ve smlouvě společnosti či družstva) Kdo může být arbitrem? Arbitrem může být jakákoli fyzická osoba bez ohledu na občanství, avšak s plnou způsobilostí k právním úkonům (to znamená, že to nemůže být neplnoletý či nesvéprávný člověk). Arbitr nemusí mít právnické vzdělání. Arbitr může být odvolán při oboustranném písemném prohlášení stran a také na žádost jedné ze stran předložené smírčímu soudu. Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice” Soudní vypořádání Většinou se jedná o krajní řešení, jelikož v soudním řízení je třeba počítat s dlouhou dobou procesu a vysokými finančními náklady za právní služby a další soudní výlohy. Při této variantě je nutné oslovit kvalitní právní kancelář, která bude firmu zastupovat. Je třeba říci, že pro mnoho firem jsou soudní spory či arbitráže výjimkou. Když se takový spor objeví, poškození mají často problémy, jelikož si neví rady jak vybrat kancelář a co od ní očekávat. to se týká především firem, které nemají své vlastní právníky. Zde představujeme základní rady, jak vybrat kancelář či právníka a co od něj čekat: - při výběru právníka/kanceláře se neřídit žebříčky, - neřídit se výlučně značkou kanceláře, ale raději značkou právníka či jednotlivce, který bude pro Vás pracovat, - hledejte spíše procesního právníka než experta v dané oblasti, - při výběru právníka/kanceláře se neřídit cenou, jakožto hlavním kritériem. Je dobré vyhledat dvě až tři nabídky z trhu a vybrat přijatelnou nabídku (nejen co se týče ceny), - požadujte po Vámi vybrané kanceláři/právníkovi analýzu záležitosti. Žádejte realistické hodnocení situace (tzn. včetně špatných a slabých bodů ve Vaší záležitosti). Informační zdroje a užitečné odkazy: Polskie Stowarzyszenie Sądownictwa Polubownego - http://www.pssp.org.pl/index.htm Polskie Centrum Mediacji http://mediator.org.pl/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1 http://www.infor.pl/ http://www.mediacje.lex.pl/ http://spory-arbitraz.blogspot.cz/ Projekt CZ.3.22/2.1.00/11.02605 Veřejné zakázky bez hranic – Zamówienia publiczne bez granic je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 „Překračujeme hranice”
Podobné dokumenty
Ekonomický report 18. 7.
plánoval akcie prodat v roce 2007, kdy
shodou okolností dosahovaly nejvyšší
hodnoty 1400 Kč za kus. Navíc jen na
dividendách přišel o zhruba 52 milionů
korun.
Navrhnul
tak
ministerstvu
mimosoudní v...
Session of Legal Theory
party. First, the case is referred to mediation under the mediation agreement that was by the parties
(art. 183 § 1). Secondly, the matter is referred to mediation on the basis of the request of on...
Ekonomické znalosti pro tržní praxi 2008
nesnadně měřitelné. Tyto hodnoty náleží do kategorie etiky, jelikož z ní vycházejí.
Marketing ve zdravotnictví má zcela jistě omezenější rámec než je tomu v jiných
oborech lidské činnosti. Je to dá...
Více v informačním pdf..
Noc jsou standardně vybaveny funkcí pro řízení expozičního
času. Tato funkce automaticky prodlužuje expoziční čas až
na jednu sekundu, čímž zvyšuje citlivost více než 50krát,
dokonce i v nejtemnějš...
Návod na statistický software PSPP, část 1.
kliknout na Apply. Smazání popisu kategorie provedeme pomocí Remove.
Poznámka: Olabelované nemusí být všechny kategorie hodnot znaku (u ordinálních znaků často stačí jen ty
krajní, u pětibodové šká...