gardecorps paní Merpins
Transkript
gardecorps paní Merpins
gardecorps paní Merpins Svrchní cestovní oděv šlechtičny určený jako ochrana proti dešti a chladu popis oděvu datace: první polovina 14. století vytvořeno: listopad 2009, realizace Petr příležitost: Oděv byl vytvořen na zakázku paní de Merpins jako oděv proti chladu a nepřízni počasí. popis: Teplý vlněný oděv podšitý jemným plátnem slouží jako ochrana proti nepřízni počasí a jako cestovní oděv. Používáme pro něj technický výraz gardecorps, ikdyž není jisté, zda se právě tento oděv tak nazýval.[5] Charakteristickými znaky oděvu je našitá kapuca a pod kolena dlouhé rukávy. Svou délkou dosahuje oděv na paty, ne však na zem, což usnadňuje nošení i chrání oděv od ušpinění. Oděv je zcela volný, od ramen se rozšiřuje a jízdu na koni umožňuje suknice rozšířená vložením čtyř klínů. Oděv má hluboké průramky překryté rukávy našitými shora na náramenici. Rukáv je z vnitřní strany částečně rozstřižený, což umožňuje zcela zakrýt průramek, takže do rukávu ani oděvu nefouká. Rukáv je velmi dlouhý, takže na ruce v něm schované netáhne. Je sešitý jen do úrovně boků, výše je rozstřižený, aby bylo možné ruce otvorem snadno vyndat. To je dobře vidět na řadě vyobrazení. Součástí oděvu je i pevně přišitá kapuca. Ta slouží jednak jako ochrana před větrem a deštěm, obléká se na pokrývku hlavy, proto je velká a široká. Pokud není nasazena na hlavě, nosí se shozená na ramenou, kde se řasí. Tato nařasená látka chrání krk před větrem. Jedná se o svrchní funkční oděv, takže na něm není zvláštní zdobení. Na vyobrazení z Polského Siedlencina nosí dámy obr.1 celkový vzhled oděvu přes tento oděv ještě ozdobný surcot, zřejmě to však nebylo úplně běžné, neboť další doklady chybí. 1 gardecorps paní Merpins Výroba oděvu Střih oděvu Střih vychází z vyobrazení v rukopisu Heidelbergské universitní knihovny sign. cpg.848 zvaného Codex Manesse. Zde dámy nosí tento oděv v několika situacích, též při jízdě na koni. Interpretace tohoto oděvu byla zveřejněna v časopise Waffen und Kostumkunde, [1] výsledný vzhled oděvu z tohoto článku vychází, střih oděvu se však od této interpretace výrazně liší. Na rozdíl od autorů článku jsme při konstrukci střihu nevycházeli z nálezu oděvu sv. Brigitty [4] (hlavní přední pás, boční šikmé pásy a nízké klíny od kolene dolů) ale použili jsme „klaický“ střih - přední a zadní rozšiřující se díl a přední, zadní a boční klíny. Tento střih je jednodušší. Tělo oděvu se skládá ze dvou lichoběžníkových dílů tvořících přední a zadní díl. Každý lichoběžník je od rozkroku dolů rozstřižen a je do něj vložen klín. Na bocích jsou rovněž vloženy klíny ovšem od průramku. Všechny tyto klíny zajišťují dostatečnou šíři oděvu při chůzi i při jízdě na koni a díky nim se oděv v dolní části mírně řasí. Další částí oděvu jsou trubkovité rukávy překrývající náramenici a našité velmi netradičně už v místě průkrčníku. To umožňuje zcela zakrýt průramek, takže tudy do oděvu nepronikne chlad ani vlhkost, navíc lze zpod rukávu snadno vyndat ruce, oděv se snadno obléká a pohodlně nosí, což je hlavní rozdíl oproti stejnému oděvu, který byl již realizován dříve ovšem s rukávem vsazeným klasicky v průramku. Třetí částí oděvu je kapuca, která je rovněž našita v průkrčníku a zakrývá přišití rukávu. Kapuca je dosti široká a nosí se převážně shozená na ramena. Oděv má velký výstřih, neboť se předpokládá, že jej nositelka obléká přes velký a složitý účes (v této době typicky beraní rohy) nebo i pokrývku hlavy. Kapuca, která se nosí na ramenou tento výstřih zakrývá a chrání tak krk před chladem. V případě potřeby je dost velká na to, aby ji bylo možné obléci i přes pokrývku hlavy a velký účes. Všechny díly oděvu jsou podšívané, díly hlavní látky i podšívky jsou totožné. Materiály Jako svrchní látka je použita směsná látka s převážným množstvím vlny (více než 75%) karmínové barvy. Podšití je provedeno nelesklým bavlněným tzv. ložním saténem vínové barvy, výrobce VEBA Broumov. Ke strojnímu šití bylo použito bavlněných strojních šicích nití karmínové a vínové barvy, ruční švy jsou provedeny tzv. jeansovou nití - silnější bavlněnou nití vínové barvy. Krejčovské postupy Oděv je šitý kombinovanou technikou (strojní/ruční šití). Strojně jsou šity jednotlivé díly hlavní látky a podšívky, ručně jsou šity všechny okraje oděvu a špičky vsazených klínů Všechny díly podšívky byly nejprve strojně obroubeny, vlněná svrchní látka se netřepí, proto obroubena nebyla. Následně byly jednotlivé díly strojně sešity, zvlášť díly svrchní, zvlášť podšívka. Poté byla podšívka těla spasována se svrchní látkou a tyto sešity z vrchu obšívacím stehem, nejprve výstřih, následně průramky a nakonec spodní lem sukně. Způsob ručního šití vychází z nálezu dalmatiky Václava IV. [2] Další fází bylo vytvoření rukávu. Díl rukávu byl nejprve podšit (strojní šev na stranách a dolním okraji), poté byl založen a ručně obrouben horní okraj spolu s vytvořením ramenních skladů. Následně byl rukáv ručně sešit do tvaru trubky. Vložení rukávu spočívá v jeho našití do hrany průkrčníku opět stehem. Poslední fází bylo vytvoření a našití kapuce. Jednotlivé díly hlavní látky a podšívky jsou strojně sešity a podšívka je spolu s hlavní látkou spojena ručním obrubovacím stehem a průběžným zpevňovacím stehem. Následně je kapuca ručně přišita nejprve hlavní látkou k hlavní látce těla a rukávu v místě průkrčníku, následně je zevnitř oděvu celý tento šev zakrytý podšívkou kapuce, která je přichycena k podšívce těla ručním průběžným švem. Postup byl průběžně dokumentován, viz foto 10-19. 2 gardecorps paní Merpins vyobrazení z pramenů obr.2 Rukopis Brittish National Library MS Roy 14 E III, fol. 66v (tzv. History of Saint Graal, 1.čtvrtina 14.st.) obr.3 Rukopis univ. knih. Heidelberg - cpg. 848, fol. 183 (tzv. Codex Manesse, 2.čtvrtina 14.st.) 4. Rukopis univ. knih. Heidelberg - cpg. 848, fol. 261 (tzv. Codex Manesse, 1.čtvrtina 14.st.) 5. Ginevra a Lancelot, nástěnná malba ve velké síni hrádku Siedlencin. (Polsko., 2. čtvrtina 14.st.) 3 gardecorps paní Merpins Střih oděvu obr.6. střih realizovaného oděvu 4 gardecorps paní Merpins Interpretace podle Waffen un Kostumkunde obr.7 střih oděvu podle Waffen un Kostümkunde [1] obr.8, 9 vzhled realizovaného oděvu podle [1] 5 gardecorps paní Merpins Materiály a postupy obr.10 vzhled hlavní látky obr.11 vzhled látky podšívky obr.12 ohraňovací šev kapuce obr.13 ohraňovací a zpevňovací šev kapuce (vnitřní strana) obr 15. ohraňovací a zpevňovací šev okrajů (bez měřítka) [2] obr.14 ohraňovací a zpevňovací šev kapuce (zvenku) obr.16 ohraňovací šev průramku obr.18 přední část kapuce obr.17 šev upevňující rukáv v průkrčníku (ve výsledku skrytý) obr.19 detail vsazení špice předního a zadního klínu 6 gardecorps paní Merpins Fotografie realizovaného oděvu při nošení obr.11 vzhled látky podšívky 7 gardecorps paní Merpins Fotografie realizovaného oděvu při nošení 8 gardecorps paní Merpins Seznam obrázků 1. celkový vzhled oděvu 2. rukopis Brittish National Library MS Roy 14 E III, fol. 66v (1.čtvrtina 14.st.) [7] 3. rukopis univ. knih. Heidelberg - cpg. 848, fol. 183 (tzv. Codex Manesse, 2.čtvrtina 14.st.) [6] 4. rukopis univ. knih. Heidelberg - cpg. 848, fol. 261 (tzv. Codex Manesse, 1.čtvrtina 14.st.) [6] 5. Ginevra a Lancelot, nástěnná malba ve velké síni hrádku Siedlencin. (Polsko., 2. čtvrtina 14.st.) vl.foto 6. střih realizovaného oděvu 7. střih oděvu podle Waffen un Kostümkunde [1] 8. vzhled realizovaného oděvu podle [1] 9. vzhled realizovaného oděvu podle [1] 10. vzhled hlavní látky 11. vzhled látky podšívky 12. ohraňovací šev kapuce 13. ohraňovací a zpevňovací šev kapuce (vnitřní strana) 14. ohraňovací a zpevňovací šev kapuce (zvenku) 15. ohraňovací a zpevňovací šev okrajů (bez měřítka) podle [2] 16. ohraňovací šev průramku 17. šev upevňující rukáv v průkrčníku (ve výsledku skrytý) 18. přední část kapuce 19. detail vsazení špice předního a zadního klínu 20.-24. fotografie oděvu při nošení 25.-29. fotografie oděvu při nošení Fotografie provedeny fotoaparátem NIKON D70, foto autor. Prameny a literatura [1] Bönsch, A.: Ulrich von Liechtenstein - seine Enkleidung für die VENUSFAHRT. In: Waffen und Kostümkunde, 40.band, jahrgang 1998, heft 2. Verlagshaus Werner Hofmann KG, Sonnefeld, 1998. [2] Voda, P.: Středověké textilní památky na Pražském hradě. In: Sborník semináře historie odívání 2009. Hřibová, Zlín, 2009. ISBN 978-80-254-4639-3 [3] Houston, M.: Medieval costume in England & France, the 13th, 14th, 15th Centuries. A and C. Black, London, 1939, reprint 1979. [4] Carlson, M.I.: Some clothing of the Middle Ages. Digital text. www.personal.utulsa.edu/łmarc-carlson/ cloth/bockhome.html. 13.11.2008. [5] Dubec, I.: Evropská móda vrcholného středověku. Odívání nobility v první polovině 14. století. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, 2006. (str.129). [6] elektronický dokument in: http://www.bl.uk/catalogues/illuminatedmanuscripts/welcome.htm (15.6.2008) [7] elektronický dokument in: http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/ (21.9.2009) Zpracováno: V Bohuslavicích, 29.12.2009 9
Podobné dokumenty
Všední teplý oděv
(Tzv. Holkham bible picture book), dat. cca. 1320-1330
http://www.bl.uk/catalogues/illuminatedmanuscripts/searchSimple.asp (15.6.2008)
Rukopis Brittish National Library London, sign. MS Roy 14 E II...
surcot „Manesse“
rukopis cpg 848 (tzv. Codex Manesse), Heidelberg. fol. 299r: Von Wissenlo (kolem r. 1305)
střih oděvu
vzhled hlavní látky
výsledný vzhled karetkované pásky (šíře 3,4cm)
struktura karetkované pásky ...