Zpráva o činnosti lektorátu v Grenoblu za akademický školní

Zpráva o činnosti lektorátu v Grenoblu za akademický školní

Zpráva o činnosti lektorátu v Grenoblu za akademický školní rok 2010/2011
Lektorka: Mgr. Tamara Ibehejová
Université Stendhal
1180 Avenue Centrale BP 25
38 040 Grenoble cedex 9
Tel. +33. 476. 824. 300, Fax: +33. 476. 824. 185
www.u-grenoble3.fr
1. Výuka českého jazyka
Český lektorát v Grenoblu byl ve školním roce 2010/2011 na Université Stendhal
součástí Centra soudobých slovanských jazyků (UFR de Langues, Littératures et
Civilisations étrangères, Centre d´études slaves contemporaines). Vedoucím katedry byl pan
Valéry Kossov ([email protected]), odpovědnost za lektorky působící na katedře
měla paní Ludmila Kastler ([email protected]). Výuku volitelných jazykových kurzů,
mezi něž patří na univerzitě i čeština, zajišťuje LANSAD (Langues appliquées spécialistes
d´autre disciplines).
Od 1. září 2011 dochází ke změnám v organizaci fakulty, respektive ke slučování
jednotlivých kateder. Tato změna má dosah i na výuku češtiny, polštiny a chorvatštiny, které
přestávají být součástí nově vzniklé Katedry germanistiky a slovanských jazyků. Výuka
neoborových slovanských jazyků se přesouvá přímo na LANSAD, jméno nového vedoucího
nebylo před mým odjezdem na prázdniny zatím známo, zvolen bude v srpnu. Myslím si, že
tato změnu v organizaci je velmi nevýhodná pro výuku všech minoritních jazyků, počty
studentů zapsaných v kurzech jsou totiž srovnávány navzájem (např. čeština s němčinou) a dle
počtu studentů je rovněž rozhodováno o nezbytnosti zachování výuky jednotlivého jazyka.
Ve školním roce 2010/2011 bylo zapsáno do kurzů českého jazyka 27 studentů, vedoucí
Ludmila Kastler hodnotí tento počet jako stabilní. Výuka probíhala ve třech 120 minutových
kurzech týdně. Za semestr je odučeno 24 hodin v každém z kurzů, jež jsou otevřeny pro
úroveň A1, A2 a B1 společný kurz, B2. Jde o kurzy jazykové, pro studenty nepovinně
volitelné, nicméně po zapsání do kurzu má student povinnost skládat závěrečnou zkoušku,
ta má část ústní a písemnou. Na univerzitě není možno zakončit studium češtiny oficiální
zkouškou a obdržet diplom. Pro zájemce z řad veřejnosti je účast na výuce placená, cca 200
euro za semestr.
Již jsem uvedla, že výuka je zaměřena na osvojení si jazykových kompetencí. Pro
dosažení dané úrovně jsem zvolila v kurzech A1 a A2 metodu autorky L. Holé New Czech
step by step a doplňovala ji metodou Jitky Cvejnové Česky, prosím. Učebnice New Czech
step by step byla studentům zapůjčena, ti co se rozhodli po prázdninách v češtině
pokračovat, knihu na úvodní hodinu donesou, ostatní ji vrátili po skončení semestru.
S pokročilými jsme pracovali na základě metody J. Bischofové a kol. Čeština pro středně
pokročilé. V této skupině jsem mohla díky úrovni studentů výuku doplňovat mnohými
autentickými materiály jako jsou nahrávky mluveného slova, denní tisk, písně.
Reálie se na univerzitě v Grenoblu samostatně nevyučují, proto jsme se studenty, kteří
měli zájem, založili filmový klub, setkávali jsme se dvakrát měsíčně a kontext zvoleného filmu
nám byl vždy podnětem k hovorům o české historii, kultuře i mentalitě. Na programu našich
neformálních setkání v pracovně lektorek byly následující filmy: Ostře sledované vlaky, Smrt
krásných srnců, Pelíšky, Kolja, Občan Havel, Rok ďábla, Balada pro banditu.
Studenti a veřejnost měli možnost zapsat se do tzv. konverzačních ateliérů (ateliers de
conversation), jejichž hodinová dotace byla 4krát 60 minut za semestr. Tyto hodiny jsou ale
placené i pro studenty, takže o ně příliš velký zájem není, zapsán byl pouze jeden student.
Ráda bych zmínila, jakou motivaci mají ke studiu studenti, s nimiž jsem v Grenoblu
pracovala. Velmi často češtinu volí jako nepovinný předmět rusisté, dále studenti obecné
lingvistiky. Další skupinou jsou ti, co plánují studijní pobyt v Česku (takové jsem měla letos
studenty 2, stipendium na ČVUT získal nakonec pouze jeden).
Silnou motivací jsou i rodinné vazby (např. smíšené manželské páry, partner či jiný rodinný
příslušník se rozhodne proto učit česky), u dospělých rovněž pracovní zkušenost z Česka
a snaha udržovat aktivní znalost jazyka. Za úspěch považuji to, že dva ze začátečníků se
rozhodli odjet na letní školu slovanských studií (Olomouc a Brno).
2. Příprava kurzů on-line
Od akademického školního roku 2010/2011 vznikla lektorkám slovanských jazyků
povinnost odpracovat 235 hodin na přípravě internetových kurzů. V Centru pro samostudium
(Centre apprantissage en autonomie) při LANSAD je připravován projekt výuky přes internet
pro studenty, kteří mají zájem učit se cizí jazyk, ale preferují samostudium. Základem je
strukturovat učební program z kurzů volně dostupných na internetu, což je pro češtinu
obtížné. Studijní plán je možno obohacovat odkazy na učebnice v knihovně CAA. Během
tohoto roku jsem vypracovala tři lekce. S vědomím organizačních změn na univerzitě se
obávám, že by tyto kurzy mohly v horizontu několika let nahradit výuku češtiny zcela.
3. Knihovna a vybavení lektorátu
Knihovna lektorátu se nachází ve společné pracovně lektorek. Domnívám se, že je
bohatě vybavena učebnicemi, slovníky i beletrií. Jelikož je však kapacitně omezena,
rozhodla jsem se část fondu beletrie přesunout do univerzitní knihovny, zde si bude mít
možnost knihy vypůjčit více zájemců. Lektorka má rovněž k dispozici počítač (výměna byla
provedena v lednu 2011), nový CD přehrávač a flash disk. Materiální zázemí je tedy velmi
dobré.
4. Organizační činnost
V letošním školním roce jsme měli se studenty možnost zúčastnit se přednášky Annick
Auzimour a Lenky Froulíkové o Bohuslavu Reynkovi. Dále jsem byla požádána lyceem
v Sassenage, abych představila v hodinové přednášce Českou republiku. Radostí bylo
uspořádat českou večeři, podotýkám, že s nápadem mě oslovili studenti, měli chuť na
tradiční české jídlo – uvařili jsme tedy svíčkovou. Jinou zajímavou aktivitou je spolupráce se
sdružením Antikomplex, které pomáhá najít jedné studentce hroby prarodičů v Teplicích.
Konečně nesmím zapomenout na setkání a vzácné chvíle v přítomnosti profesora Kastlera,
s nímž vyšel rozhovor ve třetím čísle Krajin češtiny.
5. Závěr
Na lektorátu v Grenoblu jsem působila pouze rok a domnívám se, že zájem o výuku češtiny
a českou kulturu zde je. Nicméně současné změny v organizaci francouzského vysokého
školství malým oborům, či lépe oborům, které si na sebe nedokáží vydělat, nepřejí. Bylo by
tedy vhodné, aby v této situaci francouzská strana cítila zájem ze strany české výuku na
univerzitě zachovat, podpořit, rozvinout. Myslím, že by bylo vhodné, aby byly lektorce
nabízeny ambasádou možnosti pořádat výstavy, přednášky či oficiální filmová představení.
Sama bez institucionálního zázemí toho při nejlepší vůli příliš nezmůže.