fašanková tradice

F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Fašanky - jejich význam a souvislosti s k es anstvím
Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od í král do Popele ní st edy. Popele ní
st edou za íná postní období p ed Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý,
tedy v úterý p ed Popele ní st edou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu
pochází z talského carnival a znamená nabytí síly(valere) z masa(caro).
Carnival v ím ozna oval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, kdy se všichni dosyta najedli,
aby byli silní na následující postní období .Dnes se jako masopust (nebo karneval) ozna uje zejména toto
masopustní veselí (ná
masopust, šib inky, fašank, ostatky aj.).
Masopust, a zvlášt n kolik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, kon iny, bláznivé dny, konec
masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, b hem kterého bylo t eba se dosyta najíst. Pak
následoval dlouhý ty icetidenní st. V dob masopustu se na královském dvo e konaly hostiny, ve m stech
tancova ky, na vesnici vep ové hody. T m, kdo se slávy nezú astnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Morav
zvaná šperky a v echách zabija ka. Výslužka v tšinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar,
škvarky.
Masopust kon il v noci p ed Popele ní st edou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtá všechny vyzval k rozchodu.
Druhý den (na Popele ní st edu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne
ješt byla povolena ko alka. Ob d však už byl p ísn postní, což v tšinou bývala
ka s vají kem, sýr, chléb,
va ená krupice, pe ené brambory.
Karneval a masopust v
ím
Karneval (u íman p vodn Carnival) nebyl ani tak maso-pust, nebo pro masopust m li ímané výraz
carniprivium, ale spíš ozna ení onoho konkrétního zahájení masopustních svátk . Tedy dne, kdy se všichni dosyta
najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv
carnis). Carnival tedy ozna oval píše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.
Masopust v esku v jednotlivých regionech
V n kterých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je sou ástí oslav ob adní pr vod masek, který
obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvláš vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se
specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku ko alka, vejce, slanina, koblihy nebo
Boží milosti. Ty jsou pozd ji spole
konzumovány v hospod b hem ve erní zábavy.
V n kterých obch zkách se dostává do úst ední role tanec, p edevším ob adní tance mladík , zvaných ve Strání
"pod šable". Podobn tan í u každého domu na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". P i ve erní
zábav se konají další ob adní tance, nap . "na len" , "na konop ", "žabská" apod.
V mnoha dalších lokalitách se koná obch zka bez t chto ob adních prvk a je tak již jen prezentací masek a
formou venkovské (eventuáln i m stské) lidové zábavy, která se váže k ur itému datu.
Pranostiky
Masopustní úterý
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.
F -X c h a n g e
F -X c h a n g e
pdfx
N
y
bu
to
k
lic
chan
w
.
Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Bude-li p íjemné pov í (v masopustní úterý),
bude dosti hrachu.
Te e-li v úterý masopustní voda kolejem,
bude úrodný rok na len.
Bude-li v úterý masopustní neb v st edu (Popele ní) vítr aneb vichr,
tehdy celý p st v trný bude.
Popele ní st eda
Jaké je po así o Popele ní st ed ,
takové se drží celý rok.
Suchý p st - úrodný rok.
w.
cz
ge
C
cz
w.
w
w
w
C
lic
k
to
bu
y
N
O
W
!
PD
O
W
!
PD
pdfx
chan
ge
.