Manuál_Ve stínu pampelišky

Manuál pro lektory VP
Název programu:
Ve stínu pampelišky
Anotace:
Louka je domovem pro hmyz, hmyz je lučním Amorem. Jak to na louce chodí? Jak rostliny vábí hmyz
a proč to dělají? Je hmyz přizpůsoben rostlinám nebo rostliny hmyzu? Opyluje hmyz rostliny pro
zábavu, nebo z toho něco má? Najdeme si různé typy květů a ujasníme si, které části květu jsou pro
rozmnožování rostlin nejdůležitější. Vyzkoušíme si práci se smýkačkou a nachytáme si hmyzí
obyvatele louky, abychom si je mohli pořádně prohlédnout a určit si, s kým máme tu čest.
Zařazení do RVP:
Dle rámcových vzdělávacích programů tento VP navazuje na průřezové téma Environmentální
výchova a dále rozvíjí klíčové kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a
personální. Ve výukovém programu jsou zastoupeny vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a
zdraví a Jazyk a jazyková komunikace. Vhodně doplňuje a prohlubuje vědomosti žáků v rámci těchto
vyučovacích předmětu - přírodopis, tělesná výchova a český jazyk.
Místo realizace:
Kamenný vrch, Cacovický ostrov
Cílová skupina:
mladší žáci: 4. – 5. třída
starší žáci: 6. – 7. třída
MLADŠÍ ŽÁCI
-
Cíle pro mladší žáky:
žáci vyjmenují 5 základních skupin opylovačů
žáci popíší stavbu květu, poznají tyto části u reálné rostliny
žáci rozliší a pojmenuje samčí a samičí pohlavní orgány u rostliny
žáci vysvětlí pojmy opylení a oplození
žáci rozeznají jednoduché a složené květy
žáci vyjmenují alespoň 3 věci, které rostlina využívá k lákání hmyzu
žáci vysvětlí, z jakého důvodu opylovači létají na květy a co zde získávají
žáci vysvětlí k čemu potřebuje rostlina opylovače
žáci vysvětlí, z jakého důvodu jsme na opylovačích do jisté míry potravně závislí
žáci vysvětlí, proč se o opylovačích učíme na louce
žáci určí nejběžnější obyvatele louky a vysvětlí, jakým způsobem jsou závislí na opylovačích
Použité pomůcky:
Logo OPVK, nálepky s názvy 5 druhů opylovačů – včela, čmelák, motýl, moucha a brouci,
zalaminované obrázky opylovačů, 5 otázek zaměřených na opylovaní a opylovače, 5x podložka, 5x A4
papír, 5 ks tužek, 5 svorek, filcový květ z Lipky, včela na kameni, žlutý obal od hračky v kinder vajíčku
= pylové zrno, pracovní listy - dle počtu žáků, podložky - dle počtu žáků, svorky - dle počtu žáků, tužky
- dle počtu žáků, 5 x terénní mikroskopy, 10x nabité baterky do mikroskopů, zalaminované obrázky
květin ve dvojím provedení – jak to vidí lidé a jak hmyz, 5x texty s pravidly pro jednotlivé opylovače, 3x
PET lahve malé, 3 druhy luštěnin – hrách, fazole, čočka; 3 typy květů různých barev: mělké – 10 ks,
hlubší – 4 ks, hluboké 2 ks; 3 délky slánek: krátké – pro brouky, včely a mouchy, střední – pro
čmeláky, dlouhé pro motýly, 10x krabičkové lupy, 15x entomologické pinzety, 5x smýkací síťka, 5x
tyčka na síťku
1
OSNOVA PROGRAMU pro mladší žáky
1. Představení lektorky, projektu, Rezekvítku a výukového programu
(pomůcky: logo OPVK)
2. Rozdělení do skupin, seznámení s 5 skupinami opylovačů
(pomůcky: nálepky s názvy 5 druhů opylovačů – včela, čmelák, motýl, moucha a brouci,
zalaminované obrázky opylovačů)
3. Hra na novináře – zjišťování veřejného mínění (metoda kmeny a kořeny)
(pomůcky: 5 otázek zaměřených na opylovaní a opylovače, 5x podložka, 5x A4 papír, 5 ks tužek,
5 svorek)
4. Rostliny – stavba květu, opylení a oplození
(pomůcky: filcový květ z Lipky, včela na kameni, žlutý obal od hračky v kinder vajíčku = pylové
zrno)
5. Trhání reálných květů, jednoduchý, složený květ
(pomůcky: pracovní listy - dle počtu žáků, podložky - dle počtu žáků, svorky - dle počtu žáků,
tužky - dle počtu žáků, 5x terénní mikroskopy, 10x nabité baterky do mikroskopů, nasbírat si
reálné květy)
6.
Hra na opylovače
(pomůcky: 5x texty s pravidly pro jednotlivé opylovače, 3x PET lahve malé, 3 druhy luštěnin –
hrách, fazole, čočka; 3 typy květů různých barev: mělké – 10 ks, hlubší – 4 ks, hluboké 2 ks;
3 délky slánek: krátké – pro brouky, včely a mouchy, střední – pro čmeláky, dlouhé pro motýly)
7. Jak vidí hmyz
(pomůcky: zalaminované obrázky květin ve dvojím provedení – jak to vidí lidé a jak hmyz)
8. Lovení hmyzu
(pomůcky: pracovní list, podložky, svorky, tužky, 10x krabičkové lupy, 15x entomologické pinzety,
5x smýkací síťka, 5x tyčka na síťku)
9. Proč by nás to mělo zajímat
STARŠÍ ŽÁCI
-
Cíle pro starší žáky:
žáci vyjmenují 5 základních skupin opylovačů
žáci popíší stavbu květu, poznají tyto části u reálné rostliny
žáci rozliší a pojmenují samčí a samičí pohlavní orgány u rostliny
žáci vysvětlí pojmy opylení a oplození
žáci rozeznají jednoduché a složené květy a vysvětlí, proč rostliny vytvářejí složené květy,
žáci vyjmenují alespoň 3 věci, které rostlina využívá k lákání hmyzu
žáci vysvětlí, z jakého důvodu opylovači létají na květy a co zde získávají
žáci vysvětlí k čemu potřebuje rostlina opylovače
žáci vysvětlí, z jakého důvodu jsme na opylovačích do jisté míry potravně závislí
žáci vysvětlí, proč se o opylovačích učíme na louce
žáci určí nejběžnější obyvatele louky a vysvětlí, jakým způsobem jsou závislí na opylovačích
Použité pomůcky:
Logo OPVK, nálepky s názvy 5 druhů opylovačů – včela, čmelák, motýl, moucha a brouci,
zalaminované obrázky opylovačů, 5 otázek zaměřených na opylovaní a opylovače, 5x podložka, 5x A4
papír, 5 ks tužek, 5 svorek, filcový květ z Lipky, včela na kameni, žlutý obal od hračky v kinder vajíčku
= pylové zrno, pracovní listy - dle počtu žáků, podložky - dle počtu žáků, svorky - dle počtu žáků, tužky
- dle počtu žáků, 5x terénní mikroskopy, 10x nabité baterky do mikroskopů, obrázek jazykovitého
květu, zalaminované obrázky květin ve dvojím provedení – jak to vidí lidé a jak hmyz, 5x texty
s pravidly pro jednotlivé opylovače, 3x PET lahve malé, 3 druhy luštěnin – hrách, fazole, čočka; 3 typy
2
květů různých barev: mělké – 10 ks, hlubší – 4 ks, hluboké 2 ks; 3 délky slánek: krátké – pro brouky,
včely a mouchy, střední – pro čmeláky, dlouhé pro motýly, 10x krabičkové lupy, 15x entomologické
pinzety, 5x smýkací síťka, 5x tyčka na síťku, 5x mrtvé včely, 5x zalaminovaný obrázek stavby těla
včely, rozstříhaný obrázek zalaminované potravní pyramidy, texty k potravní pyramidě.
OSNOVA PROGRAMU pro starší žáky
1. Představení lektorky, projektu, Rezekvítku a výukového programu
(pomůcky: logo OPVK)
2. Rozdělení do skupin, seznámení s 5 skupinami opylovačů
(pomůcky: nálepky s názvy 5 druhů opylovačů – včela, čmelák, motýl, moucha a brouci,
zalaminované obrázky opylovačů)
3. Hra na novináře – zjišťování veřejného mínění (metoda kmeny a kořeny)
(pomůcky: 5 otázek zaměřených na opylovaní a opylovače, 5 x podložka, 5 x A4 papír, 5 ks tužek,
5 svorek)
4. Rostliny – stavba květu, opylení a oplození
(pomůcky: filcový květ z Lipky, včela na kameni, žlutý obal od hračky v kinder vajíčku = pylové
zrno)
5. Trhání reálných květů, jednoduchý, složený květ, typy květenství
(pomůcky: pracovní listy - dle počtu žáků, podložky - dle počtu žáků, svorky - dle počtu žáků,
tužky - dle počtu žáků, 5 x terénní mikroskopy, 10 x nabité baterky do mikroskopů, obrázek
jazykovitého květu, nasbírat si reálné květy)
6. Hra na opylovače
(pomůcky: 5 x texty s pravidly pro jednotlivé opylovače, 3 x PET lahve malé, 3 druhy luštěnin –
hrách, fazole, čočka; 3 typy květů různých barev: mělké – 10 ks, hlubší – 4 ks, hluboké 2 ks; 3
délky slánek: krátké – pro brouky, včely a mouchy, střední – pro čmeláky, dlouhé pro motýly)
7. Jak vidí hmyz
(pomůcky: zalaminované obrázky květin ve dvojím provedení – jak to vidí lidé a jak hmyz)
8. Lovení hmyzu
(pomůcky: pracovní list, podložky, svorky, tužky, 10 x krabičkové lupy, 15 x entomologické
pinzety, 5 x smýkací síťka, 5 x tyčka na síťku)
9. Pozorování včely
(pomůcky: 5 x mrtvé včely, 5 x obrázek stavby těla včely, krabičkové lupy, terénní mikroskopy)
10. Proč by nás to mělo zajímat
(pomůcky: rozstříhaný obrázek zalaminované potravní pyramidy, texty k potravní pyramidě)
11. Závěrečné odpovědi na otázky.
(pomůcky: papíry s odpověďmi na otázky z úvodní aktivity o novinářích, podložky, tužka)
PODROBNÝ POPIS PRŮBĚHU PROGRAMU
1) Představení – mladší i starší žáci
cíl: Informovat děti, že je tento program dotovaný z OPVK, proto ho mají zdarma. Představit
Rezekvítek a program, shrnout, co děti v programu čeká.
pomůcky: logo OPVK
Lektor představí sebe a také výukový program. Seznámí děti s tím, jak bude výukový program
probíhat a co bude jejich úkolem. Vhodné je také domluvit si s žáky pravidla chování, která budou
v programu všichni dodržovat. Žáci si vytvoří jmenovky, aby byla komunikace jednodušší.
2) Rozdělení do skupin – mladší i starší žáci
cíl: Rozdělit žáky do skupin. Seznámit žáky s nejběžnějšími druhy opylovačů a způsoby
opylení. Seznámení žáků s méně běžnými druhy opylovačů.
3
pomůcky: nálepky s názvy 5 druhů opylovačů – včela, čmelák, motýl, moucha a brouci, zalaminované
obrázky opylovačů
Žáky rozdělíme do 5 skupin pomocí nálepek na nichž jsou napsány názvy 5 skupin opylovačů. Žáci si
stoupnou do kroužku a lektor každému z nich nalepí na záda nálepku s názvem, jedné skupiny
opylovačů (včela, čmelák, moucha, brouk a motýl) – nikdo nesmí vědět, co má napsané na nálepce,
kterou má na zádech. Děti mají za úkol rozdělit se do 5 skupin, ale nesmí u toho mluvit, Musí si tedy
vymyslet strategii, jak úkol splnit beze slov. Jakmile je vytvořeno 5 skupin, žáci si opět stoupnou do
kroužku na pokyn lektora každá skupina řekne jakou skupinu opylovačů zastupují. V těchto skupinách
budou děti pracovat po celou dobu programu. Lektor žákům ukáže obrázky jednotlivých skupin
opylovačů a upřesní, jaká mají ústní ústrojí – vyvrátí některé mýty. Zeptáme se žáků, jestli znají další
významné opylovače a upozorníme je, že nemusí jít o opylovače z říše zvířat. Důležité je zmínit. vítr a
vodu. Pro zajímavost zmíníme pár netypických opylovačů i ze světa, např.: netopýr, slimák, kolibřík,
vosa, possum medosavý (vačnatec)
TEORIE
Rostliny jsou opylovány různými způsoby, velmi významnou roli při tomto ději má hmyz.
Přibližně 80 % kvetoucích rostlin je opylováno hmyzem.
Včela – lízací ústní ústrojí, má jazyk. Vybírá si jen ty typy květů, které jsou pro ni dostupné, má totiž
poměrně krátký sosák, trubkovité květy jsou pro ni nedostupné, např. pcháč, bodlák, aj. Aktivní je
zpravidla od dubna do října. Kromě včely medonosné, která žije v dokonale fungujícím společenstvu u
nás žijí také jiné druhy včel nazývané včely samotářky. Včela samotářka nevyrábí med a nežije ve
společenstvu, ale osamoceně, přesto patří mezi významné opylovače. Počty včelstev však klesají,
protože o včelaření není již tak velký zájem jako byl v minulosti. Také včel samotářek ubývá, zřejmě
z důvodů neustále se zmenšujících ploch v hodných pro jejich život.
Čmelák – lízací ústní ústrojí, má 3krát delší jazyk než včely, díky tomu se dostanou i do hlubokých
květů, kde nemá včela šanci. Čmeláci, podobně jako včely jsou schopni opylovat a ochotně navštěvují
velké množství nejrůznějších květů (opylují více než 70% našich rostlin). Z volně žijících rostlin jsou to
zejména rostliny z čeledi hluchavkovitých (hluchavky, mateřídouška, šalvěj), hvězdnicovitých (bodlák,
starček, pcháč), vikvovitých (jetel, akát, vičenec, štírovník), krtičníkovitých (černýš, lnice), růžovitých
(jabloň, hrušeň), brutnákovitých (kostival, plicník, hadinec). Obecně je čmelák, ale i některé jiné druhy
hmyzu, považován za dobrého opylovače květů s dlouhou květní trubkou. Při opylování zemědělských
kultur, zejména na větších plochách (řepka, slunečnice, svazenka, okurky,jetel,ad.) využíváme
především včely. V případě, kde včela není dokonalým opylovačem ve srovnání se čmelákem obvykle
tento nedostatek nahradí počet opylovačů. Jsou rostliny, jejichž květy čmelák dokonale opyluje, včela
naopak nerada navštěvuje. Nejvýznamnější v tomto směru jsou květy rajčete, pro jejichž opylování se
také v současné době čmeláci nejen u nás masově využívají. Čmeláci žijí ve vysoce organizovaném
společenstvu, stejně jako včely. Svá hnízda si vytvářejí nejčastěji v zemi – opuštěných myších dírách,
ale také v ptačích hnízdech a nejrůznějších dutinách. Na rozdíl od včel tvoří v mírném pásmu, tedy i u
nás, čmeláci všech druhů pouze jednoleté, lépe sezónní kolonie. Vylétávají v dubnu.
Motýl – sací ústní ústrojí – spirálovitý sosák. V klidu je sosák stočený, když dojde k podráždění
chuťového ústrojí na chodidlech, reflexivně se sosák natáhne. Díky dlouhému sosáku se motýli
dostanou i do těch nejhlubších květů. Denní motýli lákají květy hlavně svou barvou, noční motýli
hlavně svou vůní.
Pestřenky a jiné mouchy – lízavě sací ústní ústrojí, funguje jako vysavač, tekutou potravu vysaje,
tuhou potravu nejprve rozpustí svými trávicími šťávami a pak ji také vysaje. Významná skupina
opylovačů jsou pestřenky lidově nazývané vosičky, v současnosti se zvyšují jejich počty a tedy i jejich
význam jako opylovačů rostlin. Dospělí jedinci se živí nektarem a pylem kvetoucích rostlin. Jejich larvy
jsou často dravé a žíví se mšicemi, třásněnkami a dalším drobným na rostlinách parazitujícím
hmyzem. Larvy některých druhů se živí rozpadajícími se rostlinými i živočišnými zbytky v půdě i ve
4
vodě. Pestřenky jsou charakteristické svým letem (rychlým, trhavým, ale i vznášením se na místě) a
rovněž svými mimikrami. Nápadně se podobají jiným zástupcům hmyzu, zejména dravým, např.
vosám (podle nichž získaly své lidové označení), ale i včelám, čmelákům a bodavým mouchám. Jsou
však pro většinu zvířat i člověka neškodné, nejenže jako zástupce dvoukřídlého hmyzu samozřejmě
nemají žihadlo, ale ani ústní ústrojí není uzpůsobeno k bodání nebo kousání, jedná se o tzv. ústní
ústrojí lízavě sací, jako má např. moucha domácí. K vidění je od března do října.
Brouci – kousací ústní ústrojí. Prvními opylovači byli brouci (viz cykas). Ne všechny skupiny brouků
patří mezi opylovače, protože se jedná a velmi rozsáhlou a různorodou skupinu hmyzu. Mezi
opylovače patří z řad brouků tyto skupiny (rody) tesařík, mandelinka, páteříček nebo zlatohlávek.
Brouci oceňují velké, mohutné a otevřené květy s velkým množstvím pylu.
další opylovači:
Voda (= hydrogamia) – opylení květu rostlin zprostředkované vodou. Hydrogamie probíhá například u
ponořených rostlin, kde se vodou přenášejí shluky pylu (u růžkatců, řečanky) nebo po hladině
plovoucími odtrženými samčími květy, jejichž tyčinky se dotknou vyčnívajících blizen samičího květu
(u voďanky, zákrutichy). U některých mechorostů a kapraďorostů zprostředkuje oplození kapka vody.
Vítr (= anemogamie) Uskutečnění přenosu pylu pomocí větru.
Přizpůsobení: Redukce květních částí - netřeba lákat opylovače, naopak velké investice do množství
pylu (hl. oleje + bílkoviny) → výroba se energeticky „prodraží“. Pyl: drobný, lehký, sypký, někdy
s létacím zařízením- měchýřky. Tyčinky: dlouhé nitky, pohyblivé prašníky- např. vrtivé prašníky trav.
Blizna: dlouhá, chlupatá. Listnáče kvetou před olistěním,aby nebránilo přenosu pylu.
Příklady: trávy, ostřice, jehličnany, ořešák, dub, bříza, topol, líska, …
Hmyz (= entomogamie) Přenašečem pylu je hmyz.
Zřejmě nejstarší způsob zoogamního opylování a zároveň nejčastější způsob opylování
krytosemenných rostlin. Prvními opylovači byli brouci (viz cykas), pak blanokřídlí, dvoukřídlí, motýli,...
Přizpůsobení: hmyz má dobrý čich → květy voní, hmyz je citlivější na modré části spektra a UV →
přizpůsobení barev květů, „naváděcí čáry do středu květu a k nektariím“, …
Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě.
Dospělé dělnice loví mouchy a housenky, které rozmělňují na malé kousíčky a nosí do hnízda jako
potravu pro své larvy.
Savci
Ze savců opyluje zejména 30 rodů netopýrů a několik druhů kaloňů, kterýžto mechanismus se
nazývá chiropterogamie. Opylují zejména v tropech a bývají vybaveni až osmicentimetrovým jazykem.
Lemur vari je vůbec největším opylovačem, žije na Madagaskaru, který má na výšku i před 1 metr.
Někdy však uměle opyluje rostliny i člověk.
Possum medosavý (vačnatec)
Řadí se k nejmenším vačnatcům vůbec a patří k nejmenším possumům. Jeho mládě mívá po
narození pouhých 5 mg. Má dlouhý zašpičatělý čenich s mnoha dlouhými hmatovými chlupy a dlouhý
chápavý ocas. Na prstech má měkké polštářky a malé ostré drápky pro pohyb na kůře. Živí se pylem a
nektarem z květů, který sbírá 2,5 cm dlouhým jazykem, který je na konci vybavený štětinkami. Díky
tomu se podílí na opylování některých rostlin. Protože je aktivní především v noci, hledá květy
především podle vůně. Jeho chrup je velmi redukovaný, má jen horní špičáky a dolní řezáky. Žije v
malých skupinkách. Zajímavé je, že je v podstatě stále březí, zatímco má mládě ve vaku je v děloze již
připraven další zárodek.
Plazi
5
pagekon (Hoplodactylus). Navštěvují květy kvůli pylu i nektaru. Tyto ještěrky opylují například rostlinu
železnec (Metrosideros excelsa).
Měkkýši
Vzácně opylují i někteří měkkýši, což se nazývá malakogamie. Z nich známe několik druhů slimáků,
kteří požírají masitou bliznu a pyl jim ulpívá na těle.
3)
Hra na novináře – zjišťování veřejného mínění (metoda kmeny a kořeny) – mladší i
starší žáci
cíl: Zjistit, stav znalostí žáků.
pomůcky: (pomůcky: 5 otázek zaměřených na opylovaní a opylovače, 5 x podložka, 5 x A4 papír, 5
ks tužek, 5 svorek)
Každá skupinka se stane novinářským týmem a budou mít za úkol zjišťovat veřejné mínění ostatních
spolužáků na přidělenou otázku. Žáci si rozdělí ve skupince role, jeden ze skupinky bude zapisovatel
a ostatní budou reportéři. Zapisovatel bude stát na místě – jako, že sedí v kanceláři a dostane
podložku, papír připevněný svorkou, tužku na zapisování odpovědí a otázku, na kterou budou
reportéři zjišťovat odpověď. Reportéři mají za úkol zapamatovat si otázku, která byla jejich skupině
přidělena a mají na tuto otázku zjišťovat odpovědi od ostatních reportérů. Každý reportér se tedy ptá
na svoji otázku a musí si zapamatovat odpověď spolužáka a tu nadiktovat svému zapisovateli.
Zároveň každý reportér také musí odpovídat na otázky ostatních reportérů. Platí pravidlo, že pokud
žáci neznají odpověď na danou otázku, nesmí říct nevím, ale musí si nějakou odpověď vymyslet –
využít své fantazie. Každý novinářský tým má za úkol sehnat, alespoň 5 různých odpovědí. Každý tým
si pak projde získané odpovědi a vybere si z nich jednu nebo více odpovědí, které jsou podle nich
nejvýstižnější a správné. Potom každá skupinka přečte nahlas svoji otázku, všechny nastřádané
odpovědi a řekne, která odpověď je podle nich správná. Lektor v této fázi ještě nehodnotí správnost
vybraných odpovědí a upozorní žáky na to, že na konci programu by měli odpovědi na tyto otázky
znát. Takže v závěru programu se k nim společně vrátíme.
Otázky, na které reportéři zjišťují odpovědi:
Proč opylovači létají na květy?
Proč potřebuje rostlina opylovače?
Jak rostliny lákají opylovače?
Proč se o opylovačích učíme na louce?
Proč jsou pro lidi opylovači důležití?
4) Rostliny – stavba květu, opylení a oplození – mladší i starší žáci
cíl pro mladší: Žáci se naučí pojmenovat a rozlišit části květu. Určí, které orgány jsou samčí a
které samičí. Vysvětlí princip opylení a oplození a jakou roli zde plní opylovač.
pomůcky: filcový květ z Lipky, včela na kameni, žlutý obal od hračky v kinder vajíčku = pylové zrno
Vybídněte žáky, aby opět vytvořili kroužek. Ukažte jim filcový květ a zeptejte se jich, jestli umí popsat
jeho jednotlivé části a příp. jejich funkce (korunní lístky, kališní lístky, pestík a tyčinky). Žáci většinou
alespoň některé části rostliny znají, využijte toho a ty, co neznají jim řekněte. Ujasněte si, jaké části
květu jsou samčí (tyčinky) a jaké samičí (pestík) pohlavní orgány. Popište si stavbu pestíku (blizna,
čnělka a semeník). Zeptejte se jich, kde přesně najdeme samčí pohlavní buňky vajíčka – v semeníku
a kde naopak samičí pohlavní buňky (v pylu). Potom jim vyprávějte o tom, jak probíhá opylení a
následně oplození a předveďte jim u toho malé divadlo s filcovou květinou a včelkou.
Např.: Přiletí na květinu včela, podle čeho si myslíte, že našla naši květinu. Ano, je to podle výrazných
barevných korunních lístků. Včelka se snaží dostat ke sladkému nektaru, který produkují nektária.
Nektaria sou obvykle tak šikovně schovaná, aby se včela musela otřít svým tělem o bliznu. Jak víme,
blizna je lepkavá část pestíku a na ni se nalepí pyl, který má včela na svých chloupcích na těle.
Jakmile se dostane pyl na bliznu je rostlina opylena a následuje navazující děj oplození. V této fázi
vyměníme včelku za pylové zrno = kulatý předmět např. žlutý obal od hračky z Kinder vajíčka.
Vysvětlete si obecně pojem oplození, že jde o děj, kdy splyne samičí a samčí pohlavní buňka.
Zeptejte se dětí, jestli ví, jak se dostane samčí pohlavní buňka z pylu k vajíčku, které je schované
v semeníku. Pokud nikdo neví, vysvětlete dětem, že z pylového zrna začne vyrůstat takový výběžek,
6
který se nazývá pylová láčka, který proroste bliznou, čnělkou, až se dostane do semeníku, kde je
ukryté vajíčko. Jakmile dojde u rostliny k oplození, již nepotřebuje své krásné korunní lístky, protože
ztratili funkci (hmyz již splnil svoji funkci) a tak opadají – otrhejte rostlině korunní lístky. Pak vyjměte
pestík a ukažte dětem, že po oplození opravdu došlo k vytvoření plodu (semena).
TEORIE
Stavba květu – květ rostlin můžeme rozlišit na květní obaly a reprodukční orgány květu (pestík a
tyčinky).
Květní obaly jsou většinou barevné a rozlišené na kalich a korunu (tzv. květy různobalné). Pokud
nejsou květy takto rozlišené jedná se o okvětí, tzv. květy stejnobalné. Květy, které zcela postrádají
květní obaly se nazývají květy bezobalné, např. u vrb
Kalich představuje vnější část květního obalu a je tvořen obvykle zelenými kališními lístky, které v
pupenu obalují a chrání ostatní části květu. Výjimečně může být kalich barevný, např. u orlíčku. Kališní
lístky mohou být volné (např. hořčice rolní) nebo strostlé (např. hluchavka). Může být různě
modifikován – např. u některých hvězdnicovitých může být přeměněn v chmýr, může opadat
bezprostředně po rozvinutí květu, tzv. prchavý. Kalich, např. u máků, může být korunovitě zbarven a
lákat opylovače, např. u čemeřice.
Koruna je obvykle nápadná, často pestře zbarvená vnitřní část květního obalu. Je tvořená korunními
lístky, buď vzájemně srostlými (např. hluchavkovité) nebo volnými (brukvovité). Hlavní funkcí koruny je
lákat opylovače a to zejména tvarem, barvou a vůní. Po opylování koruna zpravidla vadne a opadává.
Morfologicky může být koruna velmi rozmanitě utvářena – např. u hvězdnicovitých jsou koruny
dvojího typu: trubkovité tvořící terč úboru (kopretina) nebo celý úbor (heřmánek terčovitý) a koruny
zygomorfní jazykovité tvořící na obvodu úboru paprsek (kopretina) nebo tvořící celý úbor
(pampeliška). Pětičetná koruna bobovitých je tvořena pavézou, křídly a člunkem, který srůstá ze
dvou korunních lístků. U dymnivek, violek (Viola) aj. vytváří jeden z korunních lístků dutou ostruhu, v
níž bývá jedno nebo dvě nektária.
Okvětí se skládá z tvarově i barevně nerozlišených okvětních lístků, buď volných, např. tulipán nebo
strostlých např. konvalinka. Nerozlišené květní obaly jsou typické především pro jednoděložné rostliny.
Reprodukční orgány květu
Většina krytosemenných rostlin má v květech zastoupeny tyčinky i pestíky, těmto květům se říká
oboupohlavné květy. Pokud jsou v květu pouze samčí nebo samičí pohlavní orgány, říkáme těmto
květům jednopohlavné. Jednopohlavné květy mohou být buď samčí (prašníkové) nebo samičí
(pestíkové). Jednodomé květiny mají samčí i samičí květy uspořádané na jedné rostlině. Dvoudomé
rostliny mají samčí květy na jiném jedinci než samičí, takže plody můžeme najít pouze na samičích
rostlinách. Dvoudomých rostlin je asi jen 4% z celkového počtu krytosemenných rostlin.
Pestík - Je samičí orgán, uvnitř obsahuje vajíčka.U pestíku lze rozlišit semeník (spodní část s
vajíčky), lepkavou bliznu (zachytává pylová zrna) a někdy protaženou čnělku (spojuje bliznu se
semeníkem).
Tyčinky jsou samčí pohlavní orgány, které se skládá z nitky a prašníků. V prašnících vzniká pyl, který
je nositelem samčí pohlavní buňky. Pylová zrna mají rozmanitý tvar, barvu a velikost. Rostliny, které
jsou opylovaný hmyzem mají pylová zrna opatřeny různými výběžky. Pylová zrna určená k přenosu
větrem jsou hladká. Tyčinky jednoho květu se mohou lišit různě dlouhou nitkou, např. u
hluchavkovitých, mohou navzájem srůstat do jedné, dvou a více skupin, např. u hrachu jsou tyčinky
srostlé do dvou skupin (9) + 1 a říká se jim dvoubratré. Tyčinky mohou srůstat s jinými částmi květu,
např. s korunou, s pestíkem (v tzv. prašníkovou trubici u jazykovitých květů) apod.
7
Celková stavba květu
stavba pestíku
stavba tyčinky
Nektar: funkce nektaru je nalákání opylovače, je to jejich potrava. Rostlina nektarem odměňuje
opylovače za návštěvu květu (zkušenost). Jakmile dojde k opylení květina přestane nektar produkovat.
Vylučování nektaru probíhá na principu difúze. Nektar je převážně vodným roztokem obsahuje
především glukosa, fruktosa a sacharosa.
Nektarium: je místo na rostlině, ze kterého jsou vylučovány šťávy s vysokým obsahem cukru (nektar).
Slouží k lákání hmyzu (a proto se nevytváří na rostlinách, které jsou opylovány větrem). Podle
umístění se rozlišuji nektária:
florální nektaria, která se vytváří na různých částech květu, např. na bázi korunních nebo okvětních
lístků, na vrcholu semeníku, přeměnou tyčinek nebo mohou být vyvinuty speciální nektáriové lístky.
extraflorální nektaria se vytváří mimo květ, např. na listech, palistech apod.
Opylení:
Opylení je proces, při němž se pylové zrnko dostává na samičí pohlavní orgán = přenos pylových zrn
z tyčinek na bliznu pestíku.
Převážná většina krytosemenných rostlin je opylována hmyzem. Takové rostliny mívají nápadné
barevné květní obaly (aby byly už zdálky vidět) a uvnitř květu vylučují nektar – sladkou šťávu, kterou
hmyz vyhledává jako potravu. Při sání nektaru pyl ulpí na povrchu těla hmyzu a poté je přenesen na
další květ, kde se může uchytit na blizně. Mnoho krytosemenných rostlin je však opylováno větrem,
podobně jako jehličnany. Takové rostliny mají malé a nenápadné květní obaly (nepotřebují upoutávat
pozornost živočichů), zato vytvářejí obrovské množství pylu. Pyl těchto rostlin často působí problémy
alergikům. Typickým příkladem rostlin opylovaných větrem jsou trávy (včetně obilí) a mnoho stromů
(například bříza, líska, dub ap.)
Oplození = splynutí samčí pohlavní buňky s pohlavní buňkou samičí, při čemž vzniká diploidní zygota
u kvetoucích rostlin musí oplození předcházet opylení. U semenných rostlin je pohlavní buňkou tzv.
vaječná buňka, která sídlí ve vajíčku (vajíčko je u rostlin vícebuněčný útvar). Samčí pohlavní buňkou
jsou spermatické buňky, které jsou vždy dvě uvnitř pylové láčky, vyrůstající z pylového zrna, které
musí být před tím dopraveno na bliznu.
8
Postup opylení a oplození
1. Pylové zrno se uchytí na blizně. (opylení)
2. Z pylového zrna vyroste pylová láčka.
3. Pylová láčka prorůstá čnělkou do semeníku.
4. Pohlavní buňka z pylové láčky splyne s pohlavní buňkou ve vajíčku.
5. Vznikne zárodek nové rostliny tedy semena či plody.
POZN.: Přeměnou vajíčka v semeno se pestík mění v plod. Čnělky a blizny většinou zasychají a stěny
semeníku se mění v oplodí.
OPYLENÍ NAHOSEMENNÝCH
 U nahosemenných rostlin se opylení uskutečňuje na nahém vajíčku, které často vylučuje mikropylí
opylovací kapku.
 Vysychající kapička vtáhne pylové zrnko dovnitř vajíčka.
 Téměř všechny nahosemenné rostliny jsou opylovány větrem = jsou větrosnubné
 Pylová zrna jsou malá, lehká vybavená k letu vzdušnými váčky
 Nahosemenné jsou jednodomé nebo dvojdomé a cizosprašné = opylení se děje cizím pylem

OPYLENÍ KRYTOSEMENNÝCH
 Krytosemenné mají vajíčka ukrytá v pestíku
 Pylová zrna se uchycují na blizně (lepkavá, různě tvarovaná).
 U oboupohlavných květů se děje jako:
- Samosprášení = vlastním pylem = autogamie, zvláštní případ autogamie je kleistogamie
(opylení probíhá dřív, než se otevře a rozvine květní obal – ječmen)
- Cizosprášení - i pylem z cizího květu = allogamie, které je častější a výhodnější – zajišťuje
životaschopnější potomstvo.
Obrana proti samosprášení
 Samosprášení je méně výhodné, proto se proti němu vyvinuly různé typy „obrany“:
 Jednopohlavnost
 Různočnělečnost (=heterostylie) – opylení je možné jen z vysokých tyčinek na vysokou bliznu a
naopak (Prvosenka)
 Dichogamie – pestíky a tyčinky v květu nedozrávají ve stejném čase: Prvoprašnost = proterandrie
a Prvobliznost = proterogynie
5) Trhání reálných květů, jednoduchý, složený květ – mladší i starší žáci
cíl: Rozvoj pozorovacích schopností – žáci si všimnou, jaké rostliny kolem nich rostou a
uvědomí si rozmanitost květů.
pomůcky: (pomůcky: pracovní listy - dle počtu žáků, podložky - dle počtu žáků, svorky - dle počtu
žáků, tužky - dle počtu žáků, 5 x terénní mikroskopy, 10 x nabité baterky do mikroskopů, obrázek
jazykovitého květu, nasbírat si reálné květy)
Každý žák dostane pracovní list, podložku na psaní, svorku a mají za úkol najít všechny typy květů,
které jsou na první straně pracovního listu vyobrazeny. Hledání květů je časově omezeno cca na
5 minut. Důležité je každé skupině zdůraznit, že mají květy hledat společně a od každého typu květu
donést za skupinu maximálně 1 reálný květ. Podle pracovního listu by tedy každá skupina měla
v ideálním případě donést maximálně 8 květů. V případě, že narazí na květy stejného typu v různých
barvách, mohou donést od každého jeden. Každá skupina potom naskládá na pracovní list květy tak,
aby vždy na každém obrázku květu ležel odpovídající květ reálný. Na závěr si ujasníme, jaký je rozdíl
mezi jednoduchým a složeným květem. Poté budou mít děti za úkol nasbírané květy rozdělit na květy
jednoduché a složené. Upozorněte je na květy, které na první pohled vypadají jako jednoduché, jako
např. květy hvězdnicovitých rostlin, pampeliška, jestřábník, čekanka aj.
9
Starší žáci:
Se staršími žáky na závěr aktivity budeme pomocí terénního mikroskopu pozorovat pohlavní orgány
rostlin a jazykovitý květ, ze kterého jsou vytvořeny úbory pampelišky, jestřábníku nebo čekanky.
Nejprve dětem vysvětlete, jak se s mikroskopem zachází (jak se přístroj zapíná, instalace stolečku na
zkoumání, zaostřování na pozorovaný objekt, digitální zoom a další). Jazykovitý květ si každé dítě
nakreslí do pracovního listu vedle obrázku květu pampelišky, aby si děti zapamatovaly, že jde o květ
složený. Rychlejší skupinky mohou pod mikroskopem pozorovat také další květy, nebo tyčinky a
pylová zrna. Pokud má skupina již probrané učivo zaměřené na typy květenství, také je vhodné zařadit
určování typů květenství pomocí obrazového klíče.
TEORIE
Jen málo rostlin tvoří jednotlivé květy (např. mák, tulipán aj.). Většina krytosemenných rostlin má
květy uspořádané často v nápadných souborech - květenstvích. Květenství může být složeno z
několika květů až do několika tisíc květů (palmy). Podle stupně větvení stonku se rozlišují květenství
jednoduchá a složená.Jednoduchá květenství lze rozdělit na květenství hroznovitá a vrcholičnatá.
Předpokládá se, že vývoj květenství probíhal ve směrů zvyšování celkového počtu květů za
současného zmenšování jejich rozměrů a vytváření hustých kompaktních květenství, která připomínají
jeden květ - tzv. biologický květ, např. úbor.
Květenství
… je soubor více květů uspořádaný do typického tvaru.
Hroznovité květenství: postranní stonky nepřerůstají stonek hlavní a květy rozkvétají zdola nahorů,
nebo od obvodu do středu květenství.
Vrcholičnatá květenství je typické tím, že postranní stonky přerůstají zkrácený stonek hlavní. Květy
rozkvétají shora dolů, u plochých květenství od středu k okraji květenství.
10
6) Hra na opylovače – mladší i starší žáci
cíl: Žáci vyjmenují, co rostlina v květech získává. Jaký vliv má tvar a vzdálenost květů na
opylovače. Vyjmenují, jak rostliny hmyz lákají. Vysvětlí, proč jsou někteří opylovači aktivnější
než jiní.
pomůcky: 5 x texty s pravidly pro jednotlivé opylovače, 3 x PET lahve malé, 3 druhy luštěnin – hrách,
fazole, čočka; 3 typy květů různých barev: mělké – 10 ks, hlubší – 4 ks, hluboké 2 ks; 3 délky slánek:
krátké – pro brouky, včely a mouchy, střední – pro čmeláky, dlouhé pro motýly
V úvodu vysvětlete dětem, že teď jsme se na děj opylení podívaly z pohledu rostlin. Nyní se zaměříme
na toto téma z pohledu hmyzu a ujasníme si, proč jsou pro něj květy důležité. K pochopení nám bude
sloužit simulační hra na opylovače. Vysvětlete dětem obecná pravidla hry, která platí pro všechny.
Také členům každé skupinky rozdejte brčka, která symbolizují jejich ústní ústrojí, takže členové jedné
skupiny budou mít brčka o stejné délce. Podle reálné délky ústního ústrojí (sosáku, jazyku aj.) dané
skupiny opylovačů dostanou adekvátní délku brčka. Nejdelší brčko mají motýli, protože mají nejdelší
sosák, středně dlouhé brčko mají čmeláci, protože mají 3krát delší jazyk než-li včela. Nejkratší brčko
mají zbývající tři skupiny včely, mouchy (pestřenky) a brouci. Potom každé skupince, která zastupuje
určitou skupinu opylovačů, rozdáme kartičky, kde jsou uvedeny speciální pravidla pro jejich skupinu,
která musí při hře také dodržovat. Skupinky si navzájem svá speciální pravidla neukazují. Na kartičce
je napsáno, jednak, jak se mají při hře chovat a co musí dodržovat za speciální pravidla. Navíc je nad
textem s pravidly malé seznámení s jejich opylovačem. Zde se děti dozví, jaké typy květů opylovač
navštěvuje, co v nich získává a k čemu to potřebuje. Jestli sbírá potravu pouze pro sebe nebo ještě
pro někoho dalšího. Speciální pravidla hry vycházejí právě z faktů o opylovači, které jsou uvedeny nad
pravidly na kartičce více viz níže.
Příprava hry: Rozmístěte do jedné linie nebo do půlkruhu misky, které budou pro každou skupinku
domečkem. Pod každou misku dejte obrázek opylovače, který reprezentuje danou skupinu opylovačů.
Misky dejte dostatečně daleko od sebe, aby se ke každé vešla skupinka cca 6 dětí. Potom
rovnoměrně v prostoru rozmístěte vyrobené květiny. Také mezi květy musí být dost prostoru, aby do
sebe děti při hře nevrážely. Do každého typu květu nasypte jeden druh luštěniny: úplně mělké květy –
čočka, středně hluboké květy – hrách a hluboké květy – fazole.
Obecná pravidla hry: Cílem hry je získat co největší množství potravy z květů, tedy pylu a nektaru.
Pro zjednodušení není ve hře pyl a nektar rozlišován a je symbolizován určitým druhem luštěniny.
Každá skupinka získanou potravu ukládá do jedné společné misky. Důležitý je také způsob získávání
potravy. Každý účastník brčkem nasaje luštěninu a musí ji pomocí svého dechu udržet na brčku po
celou dobu, dokud ji nedonese do společné misky. Jestliže hráči po cestě luštěnina z brčka spadne na
11
zem, hráč má smůlu. Luštěninu nesmí sebrat a musí si jít pro novou potravu opět do květu. Všichni
hráči vyrážejí sbírat potravu naráz, nečekají na ostatní členy skupiny. Každá skupina může získávat
potravu, ze všech typů květů, na kterou svým brčkem (sosákem či jiným ústním ústrojím) dosáhnou.
Hra začíná a končí na zapískání lektora. Na hrací ploše hráči najdou tři typy květů, společně si je při
vysvětlování pravidel projděte a podívejte se, jaký druh luštěniny je v jednotlivých typech květů.
 úplně mělké, pyl a nektar symbolizuje čočka
 středně hluboké, pyl a nektar symbolizuje hrách
 hluboké, pyl a nektar symbolizují fazole
Speciální pravidla hry pro jednotlivé skupiny:
Ještě než hru odstartujete, ujistěte se, že jsou všem obecná i speciální pravidla jasná. Zdůrazněte, že
skupinky, které mají v pravidlech počítání, mohou počítat, jak nejrychleji umí.
ČMELÁK
Jsi čmelák, rád navštěvuješ trubkovité květy jako například květy jetele, mateřídoušky či bodláku. Díky
svému dlouhému jazyku, který je tak třikrát delší než jazyk včely se dostaneš k nektaru a pylu tam,
kde jiný hmyz většinou nemá šanci. Nektar ti slouží jako pohon, vydržíš bez něj pouze pár hodin. Pyl
sbíráš a krmíš jím larvy, protože je to vynikající zdroj bílkovin. Musíš hodně makat, protože musíš živit
nejen sebe, ale také ostatní obyvatele hnízda.
pravidla hry:
Můžete sbírat suroviny ze všech květů, na které dosáhnete. Musíte sbírat po celou dobu hry bez
přestávek, protože potřebujete uživit ostatní obyvatele hnízda. Všechny nasbírané suroviny všichni
čmeláci shromažďují do jedné společné misky.
MOTÝL
Jsi motýl, živíš se nektarem z květů a používáš k tomu na rozdíl od čmeláka a včely svůj dlouhý
spirálovitě stočený sosák. Při sání nektaru z květů svůj sosák narovnáváš a díky němu se dostaneš i
do těch nejhlubších květů a patříš mezi užitečné opylovače květů. Nektar je tvoje potrava, musíš ho
nasbírat dostatek, aby ses nasytil, ale sbíráš ho pouze pro sebe, takže to nebude zas takový problém.
Denní motýli lákají květy hlavně svou barvou, noční motýli hlavně svou vůní.
pravidla hry:
Můžete sbírat suroviny ze všech květů. Nasbírané suroviny shromažďují všichni motýli do jedné
nádoby. Sbíráte nektar pouze pro svoji spotřebu. Proto vždy, když donesete do misky surovinu,
musíte napočítat do desíti (vytrávit), než se vydáte opět za další květinou.
VČELA
Jsi včela, vybíráš si jen ty typy květů, které jsou pro tebe dostupné. Získáváš z nich nektar a pyl. Máš
poměrně krátký jazyk, takže trubkovité květy jsou pro tebe nedostupné. Pyl i nektar využíváš jako
potravu pro sebe, ale musíš se hodně otáčet, protože tyto suroviny musíš nasbírat také pro královnu,
larvy a další obyvatele úlu.
pravidla hry:
Sbíráte pouze suroviny z květů, na které dosáhnete. Musíte sbírat po celou dobu hry bez přestávek,
protože potřebujete uživit ostatní obyvatele úlu. Všechny nasbírané suroviny všechny včely
shromažďují do jedné společné misky.
BROUK
Jsi brouk, živíš se pylem a nektarem různých rostlin, tak kde jsou pro tebe tyto suroviny dostupné. Do
svého jídelníčku někdy zařadíš i jinou část rostliny např. části květu nebo plody, záleží na druhu.
Můžeš být třeba nějaký druh tesaříka, mandelinky, páteříčka nebo zlatohlávka.
12
pravidla hry:
Můžete sbírat suroviny ze všech květů, na které dosáhnete. Nasbírané suroviny shromažďují všichni
brouci do jedné nádoby. Sbíráte pyl a nektar pouze pro svoji spotřebu. Proto vždy, když donesete do
misky surovinu, musíte napočítat do desíti (vytrávit), než se vydáte opět za další květinou.
PESTŘENKY A JINÉ MOUCHY
Jsi pestřenka, jako většina much se živíš pylem a nektarem z květů různých druhů rostlin a patříš tedy
mezi významné opylovače. Největší skupina pestřenek je velmi užitečná také proto, že má dravé
larvy, které se živí mšicemi.
pravidla hry:
Můžete sbírat suroviny ze všech květů, na které dosáhnete. Nasbírané suroviny shromažďují všechny
mouchy do jedné nádoby. Sbíráte pyl a nektar pouze pro svoji spotřebu. Proto vždy, když donesete do
misky surovinu, musíte napočítat do desíti (vytrávit), než se vydáte opět za další květinou.
Shrnutí ke hře a reflexe:
Po skončení hry vyzvěte děti, aby si spočítaly, kolik potravy jako skupina získaly. Každá luštěnina je
za jeden bod, nezáleží na druhu. Ještě než vyhodnotíte, kdo hru vyhrál, zeptejte se dětí, jestli měly
pocit, že měly při hře nějaké omezení. Jednak může jít o omezení/nevýhodu zahrnutou v pravidlech
nebo také o viditelné omezení/nevýhodu. Vhodné je dbát na to, aby skupinka představila, jakou
skupinu opylovačů zastupují a vysvětlila, proč tuto nevýhodu měli. Např. Měli jsme ve speciálních
pravidlech, že když si doneseme potravu do misky, tak než půjdeme pro další, musíme napočítat do
deseti. Počítat jsme museli, proto, že jsme potravu potřebovali strávit. Zeptejte se, jestli podobné
omezení měli i ostatní skupiny a o jaké skupiny opylovačů se tedy jednalo (brouci, mouchy, motýli) .
Potom se zeptejte, jak to měli zbývající skupiny včely a čmeláci, jestli museli také počítat. Tyto skupiny
nepočítali, naopak museli získávat potravu po celou dobu hry bez přestávky, protože potravu sbírali
nejen pro sebe, ale také pro další obyvatele hnízda. V tuhle chvíli vyhodnoťte, která skupina hru
vyhrála a srovnejte to s realitou. Občas se povede, že jsou včely a čmeláci nejvýkonnější, tak jako by
tomu bylo v přírodě. Pokud to tak ve hře nedopadne, zdůrazněte, jak by to bylo v reálu. Také je
vhodné zmínit, že včela se většinou specializuje a vybírá si cca 1-3 druhy rostlin právě kvetoucích
v dané sezóně. Včela je tedy vhodná na opylování polních monokultur, ale příliš nepřispívá
k zachování druhové rozmanitosti. Čmelák se naopak příliš nespecializuje a navštěvuje velké
množství různých druhů rostlin, zároveň díky svému dlouhému jazyku se dostane i do hlubších květů,
takže má na výběr větší množství rostlin. Ve hře je tato čmelákova schopnost zastoupena tím, že se
mohl dostat díky svému delšímu brčku do dvou typů květů (mělkého a středně hlubokého). Na jejich
úlovku to lze poznat také na druzích luštěnin, které mohou mít v misce nasbírané – čočku a hrách).
K tomu je vhodné zmínit, že včela v sezóně žije pouze 6 - 8 týdnů a upracuje se k smrti. Její životní
dílo je půl čajové lžičky medu. Potom s dětmi proberte, podle čeho hledaly květy (barva, tvar, velikost),
aby si samy uvědomily, jakým způsobem rostliny hmyz lákají. Proberte také, jestli přemýšlely o tom,
do jak vzdálených květů se vydají a proč. Obvykle to děti řeší, protože na dopravení luštěniny ze
vzdálenějšího květu potřebují více dechu/energie. Využijte této informace a vysvětlete dětem na tom,
že stejně jako oni přemýšlejí také včely, které mají určitou vzdálenost cca 5 km, ve které květy opylují,
do větších vzdáleností se nepouštějí, protože by to pro ně bylo příliš energeticky náročné a to si
nemohou dovolit.
Doporučené otázky:
 Proč jste létali na květinu? (pro potravu) Co jste zde sbírali? (luštěniny – pyl a nektar)
 Co luštěniny symbolizovaly? (pyl a nektar)
 Která skupinka hmyzu sbírala pouze nektar?(motýli) Které skupinky sbírali nektar i pyl?
(všechny ostatní včela, čmelák, brouk, pestřenky a jiné mouchy)
 Na co jste tyto suroviny potřebovali? (pro sebe jako potravu a včely a čmeláci také pro
další obyvatele hnízda či úlu – např.: larvy a matku)
13






Jaký druh luštěniny jste mohli sbírat? (včely, mouchy a brouci – čočku z mělkých květů,
čmelák čočku z mělkých květů a hrách z hlubších květů, motýl čočku, hrách i fazole ze všech
tří typů květů)
Která skupina hmyzu mohla sbírat pyl, případně také nektar z nejvíce druhů květů?
(motýli a pak čmeláci)
Která dvě skupiny tedy mohou opylovat největší množství květů a přispívají tím tedy
k druhové rozmanitosti? (motýli a čmeláci)
Která skupinka nabírala nejvíce potravy? (měli by to být včely a čmeláci, protože sbírají
bez přestávky) Srovnejte s realitou.
Jaký smysl byl nejdůležitější při hledání květů? (zrak) Podle čeho jste ve hře hledali
květy? (barva, velikost, tvar)
Řešili jste při hře, k jak vzdálené květině půjdete? (ano, většinou jsem šel k té nejbližší)
Proč? (Protože jsem byl rychle u naší mističky na sbírání a také to bylo méně náročné.)
TEORIE
Počet opylovačů se v naší krajině mění. Méně lidí včelaří, takže ubývá včelstev. Mnoho
specializovaných opylovačů (zejména samotářských včel), ale také třeba motýlů ubývá, až zcela mizí.
Naopak jiní opylovači, jako třeba pestřenky se šíří. Tyto změny neovlivňují pouze naše pole a zahrady,
ale i obyčejné luční rostliny. Různé skupiny rostlin jsou uzpůsobeny k nalákání různých skupin hmyzu,
nejen včel a motýlů, ale také vos, nočních motýlů, brouků a much. Pro opylovače jsou důležité také
rostliny, které jsou opylovány větrem. Tyto rostliny totiž produkují velké množství pylu, který opylovači
sbírají jako svoji potravu. Na rozdíl od brouků, much a motýlů, sbírají dospělí jedinci blanokřídlých
(včely a čmeláci) nektar a pyl nejen pro vlastní obživu, ale také pro výživu larev - tím se podstatně
zvyšuje počet návštěv na květech.
Včely: Vedle známé včely medonosné u nás žijí také včely divoké. Divokých včel je v ČR kolem 600
druhů. Většina druhů včel ale žije jiným způsobem života než včela medonosná. Řada druhů totiž
netvoří společenství nebo žije v pouhých primitivních sociálních vztazích. Některé včely žijí jako
parazité. Ačkoliv mnoho druhů včel nevyrábí med a netvoří včelstva, jsou důležitými opylovači rostlin.
Mají proto nenahraditelný význam pro přírodu a současně obrovský ekonomický význam pro člověka.
Včela medonosná patří mezi jedny z nejdůležitějších opylovačů, ale je poměrně druhově specifická.
Většinou opyluje 1-3 druhy rostlin. Díky takovému chování včel může vznikat jednodruhový med. Na
jaře a v létě se dělnice dožívá přibližně jen 6 – 8 týdnů – upracuje se k smrti. Včely narozené koncem
léta a na podzim jsou tzv. dlouhověké – přežijí celou zimu 6 – 8 měsíců.
Zajímavosti: Bzučení včely způsobuje rychlé mávání křídel. Včelstvo dokáže shromažďovat nektar a
pyl ze zdrojů z okruhu většího než cca 5 km. Včely jsou známé dokonalou dělbou práce – v určité fázi
života zastávají v úlu různou funkci. Nejprve jsou čističky, pak krmičky, kojičky, stavitelky, strážkyně a
nakonec létavky. Létavky navštíví 800 květů za hodinu. Na jeden gram medu musí navštívit 7000
květů. Životní dílo včely je půl čajové lžičky medu. Další zajímavosti najdete: http://vcelarskepotreby.on-line-obchod.cz/o-zivote-vcely.
Pestřenky: Jejich počet začíná významně narůstat a patří mezi důležité opylovače. Opylují více druhů
rostlin než včely, přispívají tak k udržení druhové rozmanitosti (biodiverzity).
Čmeláci: Stejně jako pestřenky opylují více druhů rostlin než včely, díky tomu také významně
přispívají k udržení druhové rozmanitosti (biodiverzity).
Motýli: viz výše
Brouci: Prvními opylovači byli snad brouci ze skupiny Nitidulidae – známy již z období jury. V
současnosti jsou vzájemné vztahy brouků a květů málo výrazné. Ve střední Evropě pravděpodobně
neexistuje žádný květní typ, který by byl výlučně odkázán na opylení brouky.
14
7) Jak vidí hmyz – mladší i starší žáci
cíl: Žáci zjistí, že hmyz vidí jinak než člověk. Seznámí se s tím, jak jsou květy rostlin
přizpůsobeny vidění hmyzu.
pomůcky: zalaminované obrázky květin ve dvojím provedení – jak to vidí lidé a jak hmyz
Uveďte tuto aktivitu, např.: Při hře na opylovače jsme si vyzkoušeli, jak náročný mají život opylovači.
Bavili jsme se o tom, že jsme se při hře orientovali především pomocí zraku a květiny jsme hledali
podle výrazných barev, velikosti a tvaru. Myslíte si, že hmyz vidí stejně jako my? Některé to možná
překvapí, ale hmyz vidí jinak než lidé. Hmyz nevidí věci tak ostře, jako my. Vidění hmyzu si můžeme
představit, jako když si zvětšíme velmi nekvalitní fotku a vidíme, jak je fotka složená z kostiček. Já
Vám, ale teď chci odhalit jedno tajemství hmyzího vidění. Hmyz totiž vidí na rostlinách věci, které mi
lidé nevidíme. Z toho je jasně vidět, komu se rostliny přizpůsobují. Rostliny chtějí nalákat hmyz, ne
nás, proto dělají tajemné obrazce viditelné pro hmyz. To co Vám ukážu jsou UV fotky, které jsou
schopné zachytit rostlinu podobně, jako ji vidí hmyz. Ukažte dětem vždy všechny květy, tak jak je
vidíme my a vedle nich položte fotku se stejnou rostlinou, tak jak ji vidí hmyz. Upozorněte žáky, aby si
všimnuli, na jaké části květu rostlina upozorňuje. Proč to tak asi je. Více viz teorie níže.
TEORIE
Primárním úkolem barevné záplavy květů je totiž přilákat hmyz, který si pochutná na nektaru a
zároveň zajistí opylení. Hmyzí opylovači se orientují především zrakem. Složené oko se skládá z
několika tisíc jednoduchých oček, tzv. omatidií (v závislosti na druhu hmyzu je jich v jednom oku
přibližně 6 – 28 tisíc), přičemž každé z nich vnímá jen určitý malý výsek okolního světa a výsledkem je
tedy mozaikovitý obraz. Hmyz má ve srovnání s jinými druhy živočichů nižší ostrost vidění, protože
omatidia nedokáží zaostřit tak jako komorové oko obratlovců. Výhodou je však velké zorné pole a také
rychlejší zaznamenání pohybu předmětů v zorném poli, což pomáhá dravým druhům hmyzu při lovu
kořisti, ostatním pak při úniku před predátory. Nejčastějšími opylovači jsou včely (u nás se jich
vyskytuje přibližně 600 druhů). Vidí barevně jako člověk, avšak společnou mají pouze šíři spektra
barevného vidění. U člověka je toto spektrum v oblasti dlouhých vln, kdežto u včel v oblasti vln
krátkých, tzv. ultrafialových. Proto se také říká, že včely jsou tzv. fototaktické, tzn., že letí vždy za
silnějším světlem. Většina druhů hmyzu vnímá barvy pomocí dvou světločivných pigmentů citlivých
zpravidla v modré a zelené oblasti barevného spektra. V oku včely (ale také např. u motýlů) se
nacházejí tři typy světločivných pigmentů, podobně jako u člověka. Včely mají fotopigmenty citlivé v
oblasti modré, zelené a ultrafialové. Na rozdíl od nás tedy většina druhů včel nevidí červenou barvu.
Barvy květů vidí jako modré, zelené a ultrafialové a v přechodných odstínech mezi těmito barvami.
Včely tedy vnímají své okolí podstatně jinak než my a je pro nás dost obtížné si představit jak asi
vypadá rozkvetlá louka očima včely. Zelenou barvu listí, která v jejich světě převládá, a také některé
červené květy vidí včely achromaticky, tj. v odstínech šedi. Fialové květy vidí v přechodných odstínech
ultrafialovo-modré. Růžovofialové a bílé květy mají pro ně patrně stejnou barvu - modrozelenou. Žluté
květy vidí v závislosti na druhu rostliny buď jako zelené nebo jako ultrafialovo-zelené. Jako čistě
ultrafialové vidí včely některé červené květy, např. květ vlčího máku.
To však není vše – ukázalo se, že rostliny mají na květech vzory, které jsou viditelné jen v
ultrafialovém světle a pro člověka a většinu savců jsou tedy běžně neviditelné. Tyto obrazce nám
přibližují ultrafialové fotografie rostlin. Obvykle se jedná o zvýraznění středu květu, kam je třeba
přilákat opylovače, nebo jsou zbarveny pouze pohlavní orgány, ale mohou být také zbarvené i celé
okvětní lístky.
Vztahy mezi rostlinami a jejich opylovači jsou zajímavé i z evolučního hlediska. Kvetoucí rostliny a
včely se na Zemi objevily přibližně ve stejnou dobu, tj. před 140, resp. 120 miliony let v období
druhohor. Rostliny zřejmě zpočátku využívaly k opylování i jiné druhy hmyzu, např. brouky, které
lákaly na nektar. Když se první druhy včel přeorientovaly na rostlinnou potravu a začaly jí sbírat i pro
své potomky, využily toho rostliny a vytvořily si zvláštní orgán – květ. Nabízely včelám potravu
15
výměnou za přenos pylu a zároveň s minimální ztrátou. Květ nebyl pro přežití rostliny nezbytný a tak
bylo možno jej „obětovat“ opylovači. To jakou budou mít květy barvu, bylo závislé nejen na zrakových
možnostech opylovačů, ale také na biochemických pochodech probíhajících v rostlinách při tvorbě
květových barviv. Společná evoluce kvetoucích rostlin a včel je rozhodně zajímavá, i když ne zcela
probádaná. Včely se od doby kdy se objevily poprvé příliš nezměnily, ale život na Zemi je díky nim
rozhodně pestřejší.
8) Lovení hmyzu – mladší i starší žáci
cíl: Žáci se umí zacházet se smýkací síťkou, krabičkovou lupou a entomologickou pinzetou.
Seznámí se s obyvateli louky, rozliší, kdo z naloveného hmyzu je opylovač. Popíší závislost
obyvatel louky na opylovačích
pomůcky: pracovní list, podložky, svorky, tužky, 10 x krabičkové lupy, 15 x entomologické pinzety, 5 x
smýkací síťka, 5 x tyčka na síťku, 5 x mrtvé včely, 5 x obrázek stavby těla včely
Uveďte aktivitu: Už jsme se o opylovačích dozvěděli mnoho zajímavostí. Teď nezbývá nic jiného než
si je pořádně prohlédnout. Dalším úkolem bude pomocí speciálních pomůcek na odlov hmyzu zkusit
chytit nějaké opylovače, ale také další obyvatele louky. Zeptejte se dětí, jestli někdo z nich není
alergický na včelí aj. štípnutí. Pokud ano, domluvte se, že tento žák nebude přímo manipulovat
s naloveným hmyzem, pouze v krabičkové lupě. Upozorněte děti, aby byly při odlovu hmyzu velmi
opatrné, především, pokud by se jim do síťky dostal bodavý hmyz, ten ať raději vypustí na svobodu.
Po nalovení si všechny skupinky navzájem prohlédnou své úlovky, určíme si, kdo je opylovač a kdo
ne. Společně zkusíme přijít na to, jak i ostatní živočichové žijící na louce souvisí s opylovači. Ještě než
každé skupině rozdáte pomůcky, předveďte, jak se s jednotlivými pomůckami pracuje (kompletace
smýkací síťky, krabičková lupa a entomologická pinzeta). Předveďte žákům, jak se provádí smýkání.
Upozorněte je, že je nutné na pomůcky dávat pozor a že je budete chtít vrátit ve stejném počtu a
stavu, jako je dostali do rukou. Do každé skupinky rozdejte jednu smýkací síťku, 2 krabičkové lupy a 3
pinzety. Na lov dejte dětem cca 10 minut, každé dítě ve skupině by si mělo smýkání vyzkoušet.
Všechny nalovené živočichy si v krabičkových lupách vyskládejte na předem určené místo a určete si,
co za živočichy jsme nalovili – stačí do rodů, případně do řádů, př. saranče (rod), rovnokřídlí (řád).
Podle nalovených živočichů si vysvětlete jaký je např. rozdíl mezi sarančetem a kobylkou, sekáčem a
pavoukem apod. Určete si u každého zvířete, jeho roli v potravních vztazích, jestli jde o býložravce,
masožravce nebo všežravce. Na základě znalosti potravního řetězce si vysvětlete, jak jsou všichni tito
živočichové závislí na opylovačích v dlouhodobějším horizontu.
slunce rostlina býložravec masožravec,
slunce  zvonek sarančepavouk/kudlanka
Příklad na jednoleté rostlině: Kdyby opylovač neopyloval rostlinu, nevytvořila by semena a další rok by
nevyrostla další rostlina. Býložravci, pro které byly tyto rostliny potravou, nemají co jíst a zemřou
hlady. Masožravci, kteří se živili býložravci také umírají, protože nemají co jíst. Každý obyvatel louky je
do určité míry závislý na opylovačích.
9) Pozorování včely - starší žáci
cíl: Žáci popíší stavbu končetin. Rozeznají sběrací a čistící nohu. Poznají sběrací košíček na
noze včely a popíší, kde ho najdeme a k čemu ho včela používá.
pomůcky: 5 x mrtvé včely, 5 x obrázek stavby těla včely, krabičkové lupy, terénní mikroskopy
Do skupinky rozdáme mrtvou včelu a také obrázek s popisem jejího těla. Žáci mají za úkol pozorovat
tělo včely a zaměřit se především na stavbu nohy. Mají najít sběrací košíček a čistící hřeben. Lektor
skupinky postupně obchází a radí dětem, aby se jim úkol povedlo splnit.
16
10) Proč by nás to mělo zajímat – mladší i starší žáci
cíl: Žáci vysvětlí, do jaké míry jsme na opylovačích potravně závislí.
pomůcky: rozstříhaný obrázek zalaminované potravní pyramidy, texty k potravní pyramidě
Nyní se zkusíme zamyslet, proč by nás lidi měla problematika opylování a opylovačů zajímat. Zkusíme
zjistit, do jaké míry jsme na opylovačích potravně závislí.
Mladší žáci:
S mladšími žáky vedeme na toto téma řízenou diskuzi.
Starší žáci:
Žáci se rozdělí do skupin a každá skupinka dostane kartičku s názvy potravin s doplňujícími otázkami,
na které si zkusí odpovědět a zformulovat závěr. V závěru odpoví na otázku „Potřebujeme opylovače,
abychom měli danou potravinu?“. Každá skupina pak před ostatními prezentuje svoje odpovědi a svůj
závěr. Poté, co všechny skupinky odprezentují, společně si shrneme, jaký je pro nás význam
opylovačů z pohledu stravy.
TEORIE
Bez včel a dalších opylovačů bychom na zahradě neměli ovoce, zemědělci by neměli dostatečnou
úrodu, vyhynuly by spousty vzácných planě rostoucích rostlin, krajina by radikálně změnila svůj ráz.
Čtyři pětiny kvetoucích rostlin jsou opylovány hmyzem. Bez včel bychom přišli téměř o třetinu úrody některé plodiny bychom přitom nesklidili vůbec, protože jsou na opylení hmyzem závislé téměř
výhradně, například rybíz a jiné drobné ovoce. Z krajiny by se zcela ztratily některé kvetoucí rostliny a
postupně by nejspíš zanikly celé vzácné ekosystémy, třeba vřesoviště. Bez včel bychom nejspíš čelili
ekonomické krizi, proti které se ta současná zdá být pouhou předehrou. O kolik by se asi zdražily
potraviny, kdyby na kvetoucí pole a sady museli nastoupit dělníci se štětečky a opylovat každý květ,
jako to dělají v hruškových sadech čínské provincie Sečuan, kde byly v minulosti včely nedopatřením
vyhubeny pesticidy? Britští Friends of the Earth spočítali, že pokud by „služby“ včel museli nahrazovat
lidé, přišlo by to tamní ekonomiku na 1,8 miliardy liber (54 miliard Kč) každý rok.
I divokých opylovačů ale nyní najdeme v přírodě sotva polovinu, co před půlstoletím, protože vlivem
intenzivního zemědělství se snížila rozmanitost krajiny. Místo luk, úhorů a malých políček
obroubených mezemi nastoupily monokulturní lány a intenzivně vypásané pastviny téměř bez
kvetoucích rostlin i úkrytů k hnízdění. Takové řepkové pole sice nárazově poskytne spoustu potravy,
avšak po zbytek roku zůstanou včely hladové; u některých druhů čmeláků pak po krátkém „boomu“,
nastává tvrdý konkurenční boj, při němž ustupují méně průrazné druhy a rozmanitost ekosystému se
dále snižuje. Opylovačům také velmi škodí pesticidy, které je mohou nejen přímo zabíjet, ale také
narušovat jejich plodnost, obranyschopnost organismu nebo účinnost metabolismu.
Do jaké míry se divoké včely a čmeláci podílejí na opylení, dosud pořádně nevíme. Některé studie
však říkají, že mnohé plodiny jsou opylovány téměř výhradně jimi, například rajčata, fazole či vojtěška.
Další rostliny pak produkují mnohem více plodů nebo plody lepší kvality, pokud se na jejich opylení
společně podílejí chované i divoké včely a čmeláci.
Jak pomoci opylovačům?
Na vaší zahradě by mělo od časného jara až do podzimu stále něco kvést, aby měli opylovači co jíst.
Ponechte část trávníku kvetoucím lučním rostlinám a koste ho postupně, aby hmyz neztratil naráz
všechny zdroje potravy. Pěstujte květiny, obrubte jimi i na hmyzí potravu chudé zeleninové záhony.
Květiny vhodné pro včely: krokusy, plicníky, pampelišky, hluchavky, kopretiny, slunečnice, hvozdíky a
náprstníky. Z bylinek meduňka, rozmarýn, šalvěj, levandule a dobromysl. Z popínavých rostlin na
pergoly pak zimolez, z okrasných keřů vrba jíva nebo dřín (svída). Hmyz potřebuje na zahradě také
17
zdroj vody — například ptačí pítko. K hnízdění potřebují divocí opylovači různé dutiny a otvory ve
dřevě, hlíně, mezi, cihlách a podobně. Můžete jim připravit nejrůznější hmyzí domečky.
ŘEŠENÍ
Výběr druhů potravin vychází z jednotlivých pater potravní pyramidy.
MLÉKO, MLÉČNÉ VÝROBKY, MASO, VEJCE, LUŠTĚNINY
Rozeberte jednotlivé potraviny a zkuste si odpovědět na tyto otázky.
 Z čeho tyto potraviny získáváme?
mléko, mléčné výrobky – nám dává obvykle kráva, příp. koza či ovce
maso – získáváme z různých druhů zvířat, obvykle jde o býložravce či všežravce (kráva, prase,
drůbež, králík, koza, ovce aj.)
vejce – slepice
luštěniny – jsou semena různých bobovitých rostlin, např.: hrách setý, fazol obecná aj.
 Čím se živí (týká se jen zvířat)?
Kráva, koza či ovce – většinou rostlinami, trávou a senem ideálně z květnatých luk, protože obsahují
více vitamínů. Někdy dostávají i obilí aj.
Slepice – obilí, zelené rostliny
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
Mléko a mléčné výrobky, maso a vejce – spíše ano,ale asi by bylo méně kvalitní, kdyby krávy měli
chudší stravu.
Luštěniny bychom bez opylovačů neměli, protože jsou to semena rostlin, která vznikají po opylení
hmyzem.
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
(Nápověda: Trávy a obilí opyluje vítr.)
SŮL, TUKY, CUKR
Rozeberte jednotlivé potraviny a zkuste si odpovědět na tyto otázky.
 Z čeho tyto potraviny získáváme?
sůl – z nerostu sůl kamenná
tuky – živočišné tuky: ze zvířat, rostlinné tuky: z olejnatých semen, jako např. slunečnice, řepka aj.
cukr – z cukrové řepy u nás nebo cukrové třtiny (neroste u nás, ale především v tropech)
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
sůl – ano, měli, s opylovači nesouvisí
tuky – živočišné asi ano v menší míře, kvůli méně výživné potravě
– rostlinné ne, protože jsou ze semen rostlin, které jsou závislé na opylování hmyzem
cukr – ne, protože řepa je dvouletá rostlina, která pokud by nebyla opylována hmyzem, nevytvořila by
semena. Pokud nevytvořila semena, neměla by z čeho další roky vyrůst.
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
PEČIVO, TĚSTOVINY
Rozeberte jednotlivé potraviny a zkuste si odpovědět na tyto otázky.
 Jaká je hlavní surovina potřebná na výrobu těchto potravin?
obiloviny – využívá se jejich semeno
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
Ano, tyto potraviny bychom měli, protože obiloviny nejsou na opylovačích závislí, protože jsou
opylovány větrem.
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
(Nápověda: Obilí opyluje vítr.)
ZELENINA
 Vypište si nejběžnější druhy zeleniny (alespoň 5 druhů).
18
okurka, rajče, zelí, mrkev, petržel,
Určete u každého druhu zeleniny, jakou část rostliny zelenina představuje.
okurka, rajče – plod
mrkev, petržel – kořen
zelí – listy
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
okurka, rajče – ne, bez opylovačů bychom tuto zeleninu neměli, protože by bez opylení nevytvořily
plod.
mrkev, petržel – ne, jedná se totiž o dvouleté rostliny a kdyby druhý rok opylovači neopylovali jejich
květy, nevytvořili by se semena, takže bychom je neměli další rok z čeho vypěstovat.
zelí – ne, jedná se totiž o dvouleté rostliny a kdyby druhý rok opylovači neopylovali jejich květy,
nevytvořila by se semena, takže bychom je neměli další rok z čeho vypěstovat.
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
OVOCE
 Vypište si nejběžnější druhy ovoce (alespoň 5 druhů).
jablko, jahoda, třešně, švestky, broskev, pomeranč
 Určete u každého druhu ovoce, jakou část rostliny ovoce představuje.
u všech uvedených druhů ovoce jde o plod
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
Ovoce bychom neměli, protože bez opylování by se nevytvořily plody.
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
11) Závěrečné odpovědi na otázky – starší žáci
cíl: Žáci zformulují správné odpovědi na pět počátečních otázek.
pomůcky: papíry s odpověďmi na otázky z úvodní aktivity o novinářích, podložky, tužka
S žáky se vrátíme k úvodním otázkám ohledně opylování a opylovačů. Žáci zkusí na základě
získaných poznatků v programu zformulovat co nejpřesněji odpověď na jejich otázku. Každá skupinka
na závěr přečte svoji otázku a svoji odpověď. Lektor případně pomůže odpovědi upřesnit.
ŘEŠENÍ
 Proč opylovači létají na květy? Aby zde získali potravu – pyl a nektar.
 Proč potřebuje rostlina opylovače? Aby ji opylovali a rostlina vytvořila semena.
 Jak rostliny lákají opylovače? Barvou svých květů, jejich velikostí, tvarem, vůní a tím, že
poskytují potravu.
 Proč se o opylovačích učíme na louce? Protože na louce je mnoho rostlin, které opylovačům
poskytují potravu v podstatě celoročně. Můžeme zde mnoho druhů opylovačů potkat.
 Proč jsou pro lidi opylovači důležití? Zajišťují nám významné množství potravy – ovoce,
zeleninu, luštěniny, rostlinné oleje.
12) Zpětná vazba a rozloučení – mladší i starší žáci
Na závěr se žáků zeptejte, co se dozvěděli nového ve výukovém programu, případně co se jim
v programu nejvíce líbilo a co naopak nejméně. Využijte nějakou metodu k ohodnocení programu a
rozlučte se s dětmi.
19
PŘÍLOHY
MLÉKO, MLÉČNÉ VÝROBKY, MASO, VEJCE, LUŠTĚNINY
Rozeberte jednotlivé potraviny a zkuste si odpovědět na tyto otázky.
 Z čeho tyto potraviny získáváme?
 Čím se živí (týká se jen zvířat)?
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
(Nápověda: Trávy a obilí opyluje vítr.)
SŮL, TUKY, CUKR
Rozeberte jednotlivé potraviny a zkuste si odpovědět na tyto otázky.
 Z čeho tyto potraviny získáváme?
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
PEČIVO, TĚSTOVINY
Rozeberte jednotlivé potraviny a zkuste si odpovědět na tyto otázky.
 Jaká je hlavní surovina potřebná na výrobu těchto potravin?
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
(Nápověda: Obilí opyluje vítr.)
ZELENINA



Vypište si nejběžnější druhy zeleniny (alespoň 5 druhů).
Určete u každého druhu zeleniny, jakou část rostliny zelenina představuje.
Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
OVOCE
 Vypište si nejběžnější druhy ovoce (alespoň 5 druhů).
 Určete u každého druhu ovoce, jakou část rostliny ovoce představuje.
 Měli bychom tyto potraviny, kdyby nebyli opylovači? Proč?
POZN.: vždy uvažujte v dlouhodobějším horizontu, např. 5 let.
20
POUŽITÁ LITERATURA:
dostupné na WWW:
http://www.gvi.cz/files/biologie/kvet.pps
http://cs.wikipedia.org/wiki/Opylova%C4%8D
http://botany.natur.cuni.cz/opylovaci/node/34
http://www.uochb.cz/web/document/cms_library/1118.ppt#257,3,Chemie opylování
http://is.muni.cz/th/142012/pedf_b/Bakalarska_prace.pdf
http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/anatomieCR43.pdf
http://www.planina.cz/priro/prehledy/prehled_b05_krytosemenne.pdf
http://www.projekt-eu.unas.cz/moduly/bio/066_oplozeni.pdf
http://kvmuz.cz/typ/priroda-karlovarska/jak-to-vidi-hmyz
http://www.rozhlas.cz/priroda/clanky/_zprava/468738
http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/vcely-v-ohrozeni
http://vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/o-zivote-vcely
21