Vážení homosexuální občané

Vážení - nejen homosexuální spoluobčané.
V úvodu mého dopisu dovolte, abych se vám omluvil za svoji
sexuální orientaci – jsem heterosexuál. Vím, že to není úplně
normální, ale prosím respektujte moji ,,jinakost”, protože nevím sice
proč, ale my to máme bohužel v rodině. Už moji prarodiče a rodiče
byli heterosexuální a moje maminka mi dokonce svěřila zvrhlé
tajemství, že kdyby prý byla nespojila své tělo s tělem mého otce,
nebyl bych se narodil. Že se jedná o zvrhlost jsem pochopil, když
jsem našel citát největšího génia naší doby a Velkého Humanisty o
jehož slovech se nedá a hlavně nesmí pochybovat.
,, Absurdní ideologie je, že rodina má mít výhody, protože plodí děti, na
rozdíl od homosexuálních párů. To je pojetí rodiny jako teletníku, jako
místa, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata.”
Václav Havel
Kdysi jsem podepsal petici, která měla podpořit registrované
partnerství homosexuálů a učinil bych tak znovu, protože jsem
opravdu pro svobodu jedince a jeho přirozená práva. Jen mne trochu
mrzí, když tato svoboda začíná být zneužívána a ona původně
proklamovaná ,,jinakost” začíná být povyšována na obecně platnou
normu chování. Jsem zastáncem toho, že svoboda jednoho končí
tam, kde začíná svoboda druhého. Přijde mi nevhodné i takzvané ,,
vykusování si mandlí” heterosexuálních párů na veřejnosti. Upřímná
a opravdová láska, by měla být intimní záležitostí těch dvou. Nevím
jak a hlavně proč bych měl vysvětlovat svému sedmiletému synovi,
kdybych se náhodou ocitl poblíž průvodu Prague Pride, proč ty paní
které tam jdou, mají na pipinkách připnuté ty veliké bimbásky a
proč se tolik pánů společně líbá. Proč bych mu měl vysvětlovat, že je
to normální se takhle procházet během dne centrem města a že na
to mají právo? Nezlobte se, ale tohle není normální, právo na to
nemají a kvůli tomuhle jsem svůj podpis pod onu iniciativu
nepřipojoval.
Mezi homosexuály mám, nebo jsem alespoň měl,  /H/romadu
kamarádů a spolupracovníků.
Bez rozdílu se jedná o kvalitní lidi a kumštýře. Prosím je tedy za
odpuštění, že se chovám nenormálně, mám děti, miluji svoji
partnerku opačného pohlaví, protože se pomalu, ale jistě
stávám ,,divným”. Na druhou stranu, teprve teď opravdu chápu, co
je to být na okraji společnosti a cítit se méněcenný a odstrkovaný.
Jelikož nejsem ani homofobní, ani rasista, ani antisemita, protože,
jak už jsem uvedl, svých homosexuálních kolegů si vážím, zbožňuji
nedoceněné umění fenomenálního cikánského hudebníka Antonína
Gondolána a dalších, hluboce se klaním před vynálezy židovských
vědců a před úspěchy jejich geniálních umělců, musím se označit
sám znamínkem, které mi náleží.
Jsem nepřispůsobivý občan. Všechny kvalitní lidi bez rozdílu pohlaví,
rasy a vyznání obdivuji, ale nehodlám se přispůsobit většinové
nadvládě menšin.
Zbyšek Pantůček.