Proč a jak se na místní úrovni věnovat pro-rodinné

Lokální partnerství
FÓRUM PRO RODINU
PROČ A JAK SE NA MÍSTNÍ ÚROVNI
VĚNOVAT PODPOŘE A PLÁNOVÁNÍ
RODINNÉ POLITIKY
PLÁN ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE
Z POHLEDU PRO-RODINNÉ POLITIKY
Informační publikace
www.forumprorodinu.cz
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem
Koněvova 18, 400 01 Ústí nad Labem
tel./fax: +420 475 201 096, e-mail: [email protected], www.ckpul.cz
PROČ A JAK SE NA MÍSTNÍ ÚROVNI
VĚNOVAT PODPOŘE A PLÁNOVÁNÍ
RODINNÉ POLITIKY
PLÁN ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE Z POHLEDU
PRO-RODINNÉ POLITIKY
Informační publikace
www.forumprorodinu.cz
LOKÁLNÍ PARTNERSTVÍ FÓRUM PRO RODINU
Tento projekt je spolufinancován z ESF prostřednictvím
Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
a ze státního rozpočtu ČR.
www.forumprorodinu.cz
Brožuru vydalo občanské sdružení Centrum komunitní práce
Ústí nad Labem, červenec 2012.
Vážené dámy a pánové,
v této informační publikaci se zabýváme tématem proč a jak se na regionální úrovni věnovat podpoře a plánování místní pro-rodinné
politiky.
Zmiňujeme faktory a okolnosti, které tuto oblast ovlivňují. Často
v širším a překvapivém kontextu, neboť pro-rodinná politika má podporovat také cílovou skupinu seniorů, ne jen matky, rodiče nebo mladé rodiny …
Nabízíme vám shrnutí možných cílů a popis nástrojů – jak je možné tuto oblast plánovat, jaké již existují zkušenosti.
Pojetí tématu obohacují také dva příspěvky předních českých odbornic na rodinnou problematiku – Evy M. Hejzlarové a Evy Ferrarové.
Závěrečný příspěvek se věnuje možnostem uskutečňování politiky
přátelské rodině v Ústeckém kraji.
Publikace je určena všem, kteří chtějí a mohou v oblasti místní pro-rodinné politiky posouvat věci kupředu – zástupcům obcí, měst
a krajů, představitelům neziskového sektoru, ale i zaměstnavatelům
jako významným místním hráčům.
Mgr. Soňa Mudrochová
manažerka projektu
Mgr. Linda Sokačová
expertka programů RP
OBSAH
Situace v oblasti rodinné politiky v ČR a situace
v oblasti trhu práce z pohledu postavení žen
a mužů a různých věkových skupin
Mgr. Linda Sokačová
Expertka programů rovných příležitostí
Alternativa 50+, o. p. s.
•
•
•
•
•
•
•
•
Cíle rodinné politiky na regionální úrovni
Postavení žen a mužů na trhu práce v ČR
a souvislosti s pro-rodinnou politikou
Proč se zabývat pro-rodinnými opatřeními?
Jak vypracovat plán rodinné politiky na lokální
a regionální úrovni a na koho zacílit rodinná opatření?
Stadia plánování rodinné politiky na obecní
a krajské úrovni
Jaké jsou zkušenosti z fungování programů na podporu
rodinné politiky?
Pro-rodinná politika v regionech a komunitní plánování
Genderové rozpočtování: bez rozpočtových opatření
to nepůjde
Slovo odbornice: Rodinná politika v krajích a obcích:
bez čeho to nejde ...
Eva M. Hejzlarová
Odbornice na rodinnou politiku
9
10
11
18
20
22
23
24
26
29
Tip z Ministerstva vnitra ČR: Opatření obcí/krajů
pro osoby ve věku 50+
33
PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D.
Koordinátorka problematiky stárnutí v resortu Ministerstva vnitra
Potřeby a možnosti politiky přátelské rodině
v Ústeckém kraji
Mgr. Soňa Mudrochová
Projektová manažerka a expertka programů rovných příležitostí
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, o. s.
•
•
•
Jaká je situace v oblasti podpory pro-rodinné politiky
a rovných příležitostí v regionu Ústeckého kraje?
Závěry a doporučení
Co chybí rodinám na Ústecku?
39
39
41
44
SITUACE V OBLASTI RODINNÉ POLITIKY V ČR A SITUACE
V OBLASTI TRHU PRÁCE Z POHLEDU POSTAVENÍ ŽEN
A MUŽŮ A RŮZNÝCH VĚKOVÝCH SKUPIN
Mgr. Linda Sokačová
Expertka programů rovných příležitostí
Alternativa 50+, o. p. s.
Rodinnou politiku v České republice koordinuje a realizuje
především stát (ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy), ale důležitými aktéry jsou také
kraje a obce, které mají v této oblasti řadu kompetencí a rozhodují
o financování či nefinancování aktivit pro podporu rodinné politiky.
Jedním ze zřetelných a velmi problematických rysů současné
rodinné politiky je, že v posledních letech dochází ročně minimálně k jedné podstatné změně v systému rodičovské a mateřské dovolené a čerpání sociálních dávek, což celý – už tak
nepřehledný – systém dále komplikuje. Rodinná politika by se neměla věnovat pouze mateřské a rodičovské dovolené, ale i dalším fázím
lidského života a dalším věkovým skupinám (např. péče o seniory,
podpora hendikepovaných dětí a mládeže, dětí bez rodičů atd.).
Bohužel však nejsou všechny tyto oblasti dostatečně akcentovány
a hlavní pozornost je, především na úrovni obcí a krajů, směřována
na období mateřské a rodičovské dovolené a předškolní děti. Další
oblastí, které je věnována větší pozornost je postavení seniorů a seniorek ve společnosti. Rodinná politika by se ale měla zaměřit
na všechny fáze životního cyklu a různé formy rodinného
soužití: bezdětná rodina, rodina s dětmi v předškolním věku, rodina
školního věku, rodina po odchodu dětí a rodina seniorů.1
1
Skála, V., Geissler, H. (2011). Rodinná politika na regionální a lokální úrovni v ČR –
současný stav a možnosti rozvoje, analytická studie projektu OPPA, Praha.
9
Další důležitou institucí, která vstupuje do realizace rodinné politiky, je
Evropská unie a to především prostřednictvím Evropského sociálního
fondu, díky kterému mohou být realizovány projekty na podporu
zaměstnatelnosti znevýhodněných skupin na trhu práce. Mezi ně
patří rodiče, ženy – matky, ale i osoby 55+, handikepované či
jinak diskriminované osoby. Prostřednictvím tohoto fondu je možné
poskytovat služby či programy, které zvyšují pravděpodobnost uplatnění těchto osob na trhu práce. Může jít o rekvalifikační programy,
bilanční diagnostiku, různé vzdělávací a poradenské aktivity, zřizování
služeb a zařízení péče o děti, podporované zaměstnávání či sociální
podnikání. Právě díky ESF je financována celá řada služeb, které
zajišťují základní asistenci znevýhodněným či diskriminovaným, a je
velkou otázkou, zda, a případně jak, budou podporovány po skončení
tohoto typu financování. Dotační možnosti nabízené státem totiž
zdaleka nejsou takové výše a nepokrývají řadu obsahových zaměření,
na které se ESF soustředí.
10
Cíle rodinné politiky na regionální úrovni: 2
•
•
•
Posílit schopnosti rodin jednat kompetentně.
Vytvořit rámcové podmínky na diferencovanou podporu rodin
v jejich různých vývojových fázích.
Pomoci rodinám, které samy nedokáží zvládnout svou zátěž a problémy
Specifické cíle regionální rodinné politiky dle metodického
doporučení MPSV:3
• Dostat rodinu do centra pozornosti regionálních a místních
samospráv, tj. v praxi uplatňovat pro-rodinný úhel pohledu na
všechny záležitosti, které se dotýkají života rodin. Tím podporovat
pro-rodinné klima s lokálními a regionálními aspekty.
• Podpořit schopnost rodin jednat autonomně při výkonu přirozených funkcí rodiny (sociálně-ekonomická, socializační, výchovná, regenerační a podpůrná).
• Vytvořit podmínky k diferencované podpoře rodin v jejich
různých vývojových fázích. Komplexní regionální rodinná politika musí zohledňovat specifika rodin, včetně těch rodin, které se
s problémy a zátěží nedokáží vypořádat samy, a nabídnout jim taková podpůrná opatření, která umožní vhodně řešit jejich situaci
a reagovat na jejich potřeby.
• Zapojit všechny aktéry na místní úrovni a usilovat o jejich efektivní spolupráci.
• Motivovat a povzbuzovat rodiny v jejich angažovanosti při tvorbě a realizaci regionální rodinné politiky.
2
Hofinger, K. F. (2000). Regionální rodinná politika: sebereflexe a prostor aktivity,
vztah k národní rodinné politice. In Rodina – zdroj lidského kapitálu Evropy v 21.
století: nezbytnost regionální, národní a nadnárodní rodinné politiky: Sborník z česko-německo-rakouské konference [online]. Praha: Národní centrum pro rodinu.
3
Mgr. Karolína Dobiášová, PhDr. Ing. Vít Skála (2012). Rodinná na regionální a lokální
úrovni – ppt prezentace. Staženo 22. 7. 2012.
11
•
Zajistit dostatečnou informovanost občanů o opatřeních, aktivitách rodinné politiky a situaci rodin v regionu či o případných
dalších opatřeních týkajících se rodin a dostatečně tato opatření
a aktivity propagovat.
12
Postavení žen a mužů na trhu práce v ČR
Statistiky ČSÚ a dalších výzkumných institucí ukazují rozdíly v oblasti
zaměstnanosti žen a mužů, diskriminaci na základě pohlaví a v oblasti
možností slaďování rodinného a pracovního života. V ČR je nejvyšší
rozdíl mezi zaměstnaností bezdětných žen a žen s malými dětmi
z celé EU. Rozdíl mezi ženami ve věku 20–50 let a ostatními ženami
je téměř 40 %. Ekonomická aktivita mužů je pak v produktivním
věku také vyšší.4 V ČR je nízká ekonomická aktivita žen na rodičovské
dovolené a ženy čelí velkým problémům při návratu zpět na trh práce
po skončení RD.5 Podle výzkumu Ipsos Tambor se 54 % žen osobně
setkalo s diskriminací v souvislosti s rodičovstvím, 70 % respondentek
zná někoho ve svém okolí, kdo se s tímto typem diskriminace osobně
setkal.6 Podle údajů ČSÚ rodičovskou dovolenou využívají především
ženy a pouze statisticky nevýznamný počet mužů. Důležitým problémem
je také nedostatek flexibilních pracovních úvazků a nedostatečná
kapacita dostupných zařízení a služeb péče o děti.
Bariérou pro uplatnění na trhu práce pro rodiče s dětmi nebo
osoby pečující o osobu blízkou je i nemožnost sladit svůj pracovní život s rodinným. Z mnohých výzkumů (např. z výzkumu
Českého statistického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR7)
vyplývá, že matky malých dětí mají velký zájem o částečné úvazky,
které by jim dle jejich názoru a v kombinaci s vhodnou péčí o děti
pomohly zkombinovat pracovní život s rodinným a umožnily jim vrátit
se dříve na trh práce než po třech, čtyřech či více letech. Hlavním
důvodem návratu do zaměstnání jsou nejčastěji finance, ale například
4
EU Labour Fource Survey, Křížková A., Vohlídalová M. (2008). „Kdo se bojí
zaměstnané matky.“ (in Křížková A., Hašková H., Maříková H. a Uhde Z. (eds.) „Práce
a péče.“ Praha: Sociologické nakladatelství.
5
Výzkum ČSÚ, statistické informace byly získány v roce 2010 v rámci ad hoc modulu
výběrového šetření pracovních sil.
6
Kvantitativní výzkum Ipsos Tambor pro Gender Studies mezi zaměstnanými matkami
dětí do deseti let na téma sladění pracovního a rodinného života, 2010.
7
Kvantitativní výzkum Ipsos Tambor pro Gender Studies mezi zaměstnanými matkami
dětí do deseti let na téma sladění pracovního a rodinného života, 2010.
13
i potřeba vrátit se do dospělého kolektivu a využít získaného vzdělání.
Používání částečných úvazků je pro podniky výhodné zejména
v tom, že si jsou schopny udržet své klíčové zaměstnankyně
i v době rodičovské dovolené.
Další možnosti, které by matky s dětmi chtěly využívat a kterými může zaměstnavatel napomoci sladění osobního a pracovního života
zaměstnanců a zaměstnankyň, jsou pružná pracovní doba, sdílené
pracovní úvazky, zhuštěný pracovní týden, práce z domova,
ale i podpora zařízení péče o děti nebo příspěvek na hlídání,
udržování kontaktu s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené
ze strany zaměstnavatele apod.8 Pouze malé procento z nich má
ale možnost takové úpravy využívat. Volnou pracovní dobu využívá 27 % zaměstnaných otců a 17 % zaměstnaných matek. Zkrácený
úvazek má možnost využívat celkově asi 8 % žen a 2 % mužů, práci
z domova zhruba 10 % otců a 5 % matek.9
Uvedené statistiky ukazují, že ženy v ČR jsou oproti mužům v české
společnosti výrazně zatíženy nedostatkem rovných příležitostí
žen a mužů, diskriminací a nedostatkem možností pro slaďování
rodinného a pracovního života. Kvalitativní analýzy Sociologického
ústavu AV ČR, organizace Fórum 50 % nebo Nesehnutí pak ukazují,
že významné finanční prostředky jsou přerozdělovány ve prospěch
postavení a rozvoje mužů (např. vybrané druhy sportu, zábavné akce
atd.) a výdaje ve prospěch sociálních služeb a sociální oblasti, která se
výrazně dotýká žen a jejich zaměstnanosti, jsou nedostatečné a snižují
se, čímž je negativně ovlivňováno postavení žen ve společnosti a zvyšují
se nerovnosti mezi muži a ženami. Rovněž vyšší podíl žen na rodičovské
dovolené poukazuje na to, že je nutné věnovat zvýšenou pozornost
právě programům návratu žen na trhu práce a udržování jejich kvalitních
pracovních podmínek a služeb péče o děti atd.
8
Výzkum ČSÚ a Sociologického ústavu AV ČR, statistické informace byly získány
v roce 2010 v rámci ad hoc modulu výběrového šetření pracovních sil.
9
Kvantitativní výzkum Ipsos Tambor pro Gender Studies mezi zaměstnanými matkami
dětí do deseti let na téma sladění pracovního a rodinného života.
14
Specifickým problémem, který je spojen s rodičovstvím a slaďováním rodinného a pracovního života je výše mzdy a tzv.
gender pay gap. Český statistický úřad a Sociologický ústav AV
ČR provedly v roce 2010 výzkum zaměřený specificky na korelace
mezi rodičovstvím a výší mzdy. Jedním ze základních výstupů je, že
„pracovní kariéra žen je rodičovstvím velmi postižena … Pokud se
podíváme na vývoj mediánových mezd, je vidět, že na počátku pracovní
kariéry jsou platy velmi podobné a stejně rychle rostou. Ve věku třiceti
let se ale u žen náhle propadnou, zatímco mužům utěšeně rostou
dále. Podobné je to i s nezaměstnaností, která nejvíce postihuje ženy
s malými dětmi.“ Statistiky Českého statistického úřadu a Eurostatu
ukazují, že v roce 2008 byl gender pay gap (tedy rozdíl mezi platy
žen a mužů) v České republice 26,2 %. Evropský průměr je 17, 6 %
a Česká republika je země s jedním z nějvětších rozdílů mezi platy žen
a mužů.
Postavení osob 50+ na českém trhu práce
Více než čtvrtina populace ČR je tvořena lidmi ve věku 45–65 let10,
proto je zaměstnanost této skupiny pro ekonomiku státu klíčová. ČR
patří v EU mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Ve skupině 60–64 let však je zaměstnanost již jen 25 %,
EU 30 %. Ženy ve věku 60–64 let vykazují zaměstnanost 14,6 %, EU
22,5 %. Přitom je nutné mít na vědomí skutečnost, že gender hraje roli
i dále nejen v oblasti zaměstnanosti, ale má také dopady na vlastní život
žen, protože díky horším podmínkám na trhu práce a odpovědností
za péči v rodině, která není placenou prací, jsou to právě ženy,
které jsou ohroženy chudobou. Obecně je nezaměstnanost věkové
skupiny 55–64 let nižší nežli nezaměstnanost skupiny 45–55 let. To je
dáno tím, že nezaměstnanost řeší odchodem do předčasného
důchodu. Nejvýrazněji se to projevuje u mužů. Tato strategie řešení
nezaměstnanosti má dopady na ekonomickou situaci nezaměstnaných
10
Výzkum Rodiče 2005 in Křížková A., Vohlídalová M. „Kdo se bojí zaměstnané
matky.“ (in Křížková A., Hašková H., Maříková H. a Uhde Z. (eds.) „Práce a péče.“
Sociologické nakladatelství. 2008.)
15
a na výši vyplácených sociálních dávek a důchodů ze strany státu.11
Výzkumy přesto ukazují, že mezi cílovou skupinou je zájem o to zůstat
zaměstnán i po dosažení důchodového věku. Ve věkové skupině
55–64 let by 36 % respondentů uvítalo tuto možnost i bez navýšení
platu. Jedním z podstatných problémů této cílové skupiny na trhu
práce je věková diskriminace a převládající negativní stereotypy, které
ovlivňují postavení této skupiny na trhu práce a jejich možnost udržet
si zaměstnání.
Ageismus: věkové stereotypy
V ČR existuje trend znevýhodňování starších pracovníků, který
je zvlášť posílen dimenzí genderu. Jednou z příčin jsou negativní
stereotypy. Důležitost zaměření se na věkovou diskriminaci vyplývá
i z mezinárodního výzkumu European Social Survey z roku 2009.
Tzv. ageismus je podle něj nejrozšířenějším typem diskriminace
v ČR a setkáváme se s ním ve větším měřítku než s diskriminací čistě
na základě pohlaví nebo etnické příslušnosti. Ageismus je definován jako
„systematické stereotypizování a diskriminace lidí pro jejich stáří … Staří
lidé jsou kategorizováni jako senilní, rigidní ve svém myšlení a způsobech,
staromódní v morálce a dovednostech“12
Tyto výsledky potvrzuje i květnový průzkum agentury STEM. Ten ukázal,
že 70 % Čechů se domnívá, že problém diskriminace se rozrůstá.
Za nejzávažnější způsob diskriminace v naší společnosti považuje
polovina Čechů znevýhodňování podle věku. Na druhém místě je
diskriminace podle rasy a národnosti (18 %), na třetím znevýhodňování
na základě zdravotního postižení (14 %) a na čtvrtém diskriminace
podle pohlaví (10 %). Ve všech sociodemografických skupinách
obyvatel došlo ve srovnání se stejným výzkumem z roku 2009
ke zvýšení míry závažnosti vnímání diskriminace a hodnocení mezi
11
Šimek, D. (2005). Nová práce ve starším věku. In Třetí věk trojí optikou. Acta
Universitatis Palackianae Olomucensis. Olomouc : UP, s. 11–17.
12
Cozlová, K. (2011). Věková diverzita a věková diskriminace v České republice
Přehledová informace. Praha: Gender Studies.
16
jednotlivými skupinami se nijak podstatně neliší. Z výše uvedených
faktů vyplývá, že osoby 50+, specificky pak ženy 50+, které jsou
velmi často zatíženy i odpovědností za péči o závislé osoby v rodině,
což nadále problematizuje jejich pozici na trhu práce, jsou ohroženy
na trhu práce a je nutné se zaměřit na posílení jejich postavení.
17
Proč se zabývat pro-rodinnými opatřeními
Řada lidí se ptá, proč by se měl stát, kraje a obce starat o rodinnou
politiku a poskytovat podporu těm, kteří vychovávají děti či pečují o své
blízké, když jde o osobní rozhodnutí. Ano, o tom, kolik chceme mít dětí
se rozhodujeme samostatně, ale ovlivňuje to i nastavení státních politik,
přístup společnosti či fungování trhu práce. Společnost je na dětech
závislá z hlediska budoucího vývoje a fungování. Stát, kraje i obce by
měly podporovat rozhodnutí občanů mít děti a zároveň také svými
politikami přispívat k dobré životní úrovni dětí a mládeže. Stát by měl
vyrovnávat příležitosti dětí z různých sociálních a ekonomických skupin
a přispívat k rozvoji jejich talentů. Rodinná a sociální politika by se však
neměla zaměřovat pouze na ekonomicky slabé skupiny obyvatel, ale
rovněž obecně na podporu rodičovství, náhradní rodinné péče, péče
o zdravotně hendikepované atd. Z hlediska dlouhodobého vývoje se
zdá vhodnější, aby se opatření rodinné a sociální politiky a dalších
souvisejících politik zaměřovala na podporu rodičovství kontinuálně
a byla vytvářena společenská infrastruktura a rodičovství příznivé
prostředí. Přináší to větší dopady než krátkodobá pro-populační opatření
ovlivňující počet narozených dětí u několika ročníků.
Komplexní rodinná politika na státní, regionální a lokální úrovni by
měla odstraňovat bariéry, které brání lidem v rozhodnutí mít děti,
a vytvářet kvalitní infrastrukturu pro děti a rodiče v těchto oblastech:
• zařízení a služby pro dětí v předškolním věku,
• poradenské a vzdělávací aktivity pro ženy (a muže) na a po mateřské a rodičovské dovolené a obdobných aktivit pro oběti diskriminace,
• podpora nediskriminačního prostředí na trhu práce,
• dětem příznivé prostředí ve společenských zařízeních, jako jsou kavárny, kulturní instituce atd.,
• volnočasové aktivity, kroužky pro děti a mládež a nízkoprahové kluby
• informační, vzdělávací a volnočasové aktivity pro sociálně vyloučené
skupiny obyvatel,
• zřizování a podpora mateřských a rodinných center pro společné
trávení času rodičů a dětí a vícegenarační soužití,
18
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
zařízení a sociální služby pro hendikepované a osoby v seniorském
věku
raná péče a služby pro rodiny s hendikepovanými dětmi,
dostatečná informovanost občanů o opatřeních rodinné politiky pro různé věkové skupiny o podobě a případných změnách ve školské síti atd.,
bezbariérovost veřejného prostoru,
podpora poradenských a intervenčních služeb pro oběti domácího
násilí a násilí v rodině,
zřizování a finanční podpora sociálních a dalších služeb v oblasti finanční gramotnosti a oddlužení,
poskytování a podpora širokých služeb pro zajištění samostatnosti
seniorů a seniorek a kvalitní péče o občany v seniorském věku,
poskytování a podpora odlehčujících služeb pro pečující osoby a rodiny
(v případě péče o seniory a seniorky, děti a dospělé s hendikepem atp.),
podpora hospicové péče,
podpora projektů pro náhradní rodinnou péči: vzdělávání, služby
pro náhradní rodiny atd.
Taková opatření mohou vést k situaci, kdy rozhodnutí mít a vychovávat děti znamená pro rodiny s dětmi nejen velký ekonomický propad, ale také hendikep z pohledu zaměstnavatelů
a celé řady oblastí společenského života, které jsou důležité pro postavení rodin s dětmi.
Další mocnou zbraní v rukou obcí je bytová politika, právě ta může
hrát důležitou roli pro postavení rodin s dětmi a také pro snadnější
rozhodování o tom, zda a kolik mít dětí. Obecní startovací byty či
byty pro mladé rodiny s dětmi mohou významnou měrou podpořit
rodiny s dětmi a přispět k jejich lepšímu ekonomickému a sociálnímu
postavení. Obdobná politika může být realizována i státem.
Další oblastí, která může ovlivnit rozhodnutí o počtu dětí, je prostředí
v porodnicích a vstřícnost lékařského a zdravotnického personálu k rodičkám a jejich doprovodu.
19
Jak vypracovat plán rodinné politiky na lokální
a regionální úrovni a na koho zacílit rodinná opatření?
Sestavení plánu rodinné politiky na lokální a regionální úrovni se
skládá ze základních stádií projektového cyklu. Pro úspěšnou realizaci
navrhovaných opatření by nemělo být opomenuto žádné ze stádií,
i když je jasné, že některým může, či dokonce musí, být věnována větší
pozornost. Pro sestavení plánu rodinné politiky by mělo být klíčové
partnerství a spolupráce s různými typy organizací, které se zabývají
jednotlivými oblastmi rodinné politiky a pracují s relevantními cílovými
skupinami, akademickými pracovníky, zástupci zaměstnavatelů, škol
a politických uskupení fungujících v dané lokalitě či regionu. Nesmí
se zapomínat ani na zástupce a zástupkyně cílových skupin rodinných
opatření, jako jsou děti, senioři, hendikepování, pečující osoby. Může
jít přímo o zástupce cílových skupin nebo organizací, které přímo
s těmito cílovými skupinami pracují, jako např. mateřská a rodinná
centra, organizace hendikepovaných, sdružení seniorů, žen, dětí
z dětských domovů či pěstounské péče atd.
Součástí všech stádií přípravy a realizace opatření z oblasti rodinné
politiky by měl být mainstreaming rovných příležitostí především
z hlediska pohlaví, věku a zdravotního stavu. V každé fázi by mělo být
uváženo, zda nejsou rozdílně ovlivňovány skupiny žen a mužů, různé
věkové skupiny či lidé s různým zdravotním hendikepem, a jaký má
na tyto skupiny opatření vliv: pozitivní, neutrální nebo negativní.
Navrhovaná opatření, cíle a cílové skupiny rodinné politiky by také měla
být posouzena samotnými zástupci cílových skupin – jak z hlediska
podoby, tak využitelnosti a potřebnosti.
20
Mainstreaming je proces ovlivňování dominantních myšlenek, postojů, praktik nebo trendů, s cílem dosáhnout změny v politice nebo
praxi – změny v postojích a schopnostech pracovníků, změny v samotných organizacích a změny v způsobu poskytování „služeb“.13
Gender mainstreaming je procesem (re)organizace, zdokonalování,
rozvoje a vyhodnocování koncepčních procesů tím, že při nich všechny
zúčastněné subjekty budou na všech úrovních a ve všech stadiích
využívat perspektivu rovnosti žen a mužů“. (Rada Evropy)
Věkový mainstreaming je definován jako proces systematického
zvýznamňování otázek a problémů věku a stáří – přinášení těchto
problémů „do centra pozornosti“. Jedná se o nástroj sociální inkluze
a slouží jako proxy pro advokacii, je strategií i procesem. Cílem
mainstreamingu je sociální integrace skupiny a inkluze jejich zájmů
do všech aspektů sociálního, politického, ekonomického a kulturního
života. „Při věkovém mainstreamingu musí být rozpoznána a přiznána
jak rovnost mezi lidmi v různém věku, tak diverzita osob se stejným
chronologickým věkem. Dále musí být zdůrazněna objektivní hodnota
všech fází životního cyklu a jejich specifičnost zohledněna v politickém
(tj. i policy) rozhodování“.14
13
Vidovičová, L. (2005). Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt
diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha,
Brno: VÚPSV.
14
http://www.ageismus.cz/, staženo 22. 7. 2012.
21
Stádia plánování rodinné politiky na obecní a krajské
úrovni15
1. Sestavení komise pro rodinnou politiku
2. Definice cílů a cílových skupin rodinné politiky
3. Provedení průzkumu potřeb a spokojenosti cílových skupin
4. Příprava koncepce rodinné politiky pro danou lokalitu či region,
včetně definice nástrojů realizace koncepce
5. Dohoda o spolupráci
6. Realizace koncepce rodinné politiky
7. Evaluace realizovaných opatření definovaných v koncepci
Při analýze využívejte genderově segregované statistiky
Statistiky členěné na ženy a muže pomáhají odhalovat různé nerovnosti a dopady programů a opatření na ženy a muže. Data za obě
pohlaví dohromady velmi často ukazují neutrální hodnoty, které
vedou k závěrům, že opatření má stejný dopad na všechny skupiny
zaměstnanců nebo obyvatel. Data rozdělená na ženy a muže mohou
odhalit mnohdy radikálně rozdílné dopady na obě pohlaví. Genderové
statistiky mohou úřady sbírat samy. Ve spolupráci s renomovanými
institucemi a organizacemi (jako např. univerzity) nebo využívat již
existujících statistik Českého statistického úřadu a dalších institucí.
15
Podrobné informace a postup v rámci jednotlivých stádií plánování rodinné politiky
najdete v publikaci CKP Ústí nad Labem „Principy regionální pro-rodinné politiky”.
22
Jaké jsou zkušenosti z fungování programů na podporu
rodinné politiky?
•
•
•
•
•
Podobné iniciativy musí mít podporu osob v rozhodovacích pozicích.
Plán rodinných opatření musí být založen na širokém politickém
konsensu a podpoře.
Specializovaná oddělení by měla spolupracovat s dalšími iniciativami
a organizacemi zaměřenými na rovné příležitosti žen a mužů, postavení seniorů atd.
Součástí rodinných opatření by měl být i princip rovných příležitostí žen a mužů a politika by měla podporovat slaďování rodinného
a pracovního života.
Nesmí chybět finanční zabezpečení naplánovaných opatření a programů, personální obsazení pro jejich realizaci a také jasné definování pravomocí a odpovědností k jejich realizaci.
23
Pro-rodinná politika v regionech a komunitní plánování
Pro inspiraci: rozviňte svůj systém komunitního plánování!
Komunitní plánování je přístup, který říká co, a proces, který říká jak
pracovat s komunitou v daném místě při řešení jejích potřeb. 16
Komunitní plánování je procesem, ve kterém je možné identifikovat
potřeby občanů a občanek dané lokality a také na ně reagovat různými projekty a opatřeními. Spolu s komunitním rozpočtováním
tvoří propojený systém, který umožňuje efektivně plánovat a realizovat skutečně potřebná opatření. Proces komunitního plánování
a rozpočtování v sobě zahrnuje i požadavek na zapojení skupin zástupců
cílových skupiny jednotlivých opatření, expertských skupin, neziskových organizací, akademické obce a dalších, kteří se v dané oblasti
vyznají.
To zvyšuje nejen využitelnost a efektivnost navrhovaných řešení, ale také transparentnost práce obecných úřadů a jejich zastupitelstev.
Nejčastěji je komunitní plánování propojeno s plánováním sociálních
služeb, ale je možné zahrnout i další oblasti: rodinnou politiku, změny
a rekontrukce veřejných prostor a budov, podporu neziskových aktivit
atd., které zásadním způsobem ovlivňují postavení rodin, dětí a mládeže v dané lokalitě a regionu.
Malé obce mohou pro ty větší sloužit jako vzory, protože skvěle
zvládají identifikovat potřeby svých občanů a občanek. Ty velké
pak mohou měnší inspirovat v systematičnosti přípravy a realizace
komunitních služeb, protože i to je potřeba. Otevřený proces umožňuje
nestagnovat na místě, ale naopak přináší nova témata a motivy, které
16
Krbcová Mašínová L., Polesný, M. (2008). Deset kroků komunitním plánováním.
Ústí nad Labem: Centrum komunitní práce Ústí nad Labem.
24
mohou výrazně ovlivnit život lidí v obci i obce samotné. Komunitní
plánování umožňuje i propojení plánování a poskytování různých služeb ve spolupráci s dalšími obcemi, které mají podobné podmínky.
Příležitost k finančnímu zajištění plánování sociálních služeb nabízí
i Evropský sociální fond. Výsledkem komunitního plánování je písemně
zpracovaný plán akcí (včetně harmonogramu, odpovědností i finanční
náročnosti), které budou v budoucnu realizovány.
Co komunitní plánování zahrnuje?
komunikaci s experty, cílovými skupinami, NNO, akademickou obcí,
zástupci obcí, zaměstnavateli, poskytovateli služeb, úřady práce
a dalšími důležitými aktéry,
• identifikaci problémů a potřeb,
• návrh opatření, programů a projektů,
• propojení s rozpočtem obce.
•
25
Genderové rozpočtování: bez rozpočtových opatření to
nepůjde
Motto: Původně se věřilo, že lze dosáhnout rovnosti tím, že ženám
budou dány stejné šance, a to přinese stejné dopady na obě pohlaví.
Ale dnes je nutno přiznat, že někdy je nutné zacházet s ženami a muži
rozdílně proto, aby se dosáhlo stejných dopadů, protože podmínky
života jsou pro ženy a muže rozdílné nebo proto, aby se vyrovnaly
podmínky poznamenané minulou diskriminací.
Status of Women, Canada
Jedním ze základních předpokladů fungování strategií a plánů
rodinné politiky na lokální a regionální úrovni je zajištění financování těchto opatření. Bez jasného a transparentního vymezení
finančních odpovědností a pravomocí půjde jen o plány na papíře
bez možnosti vstoupit do praxe. Financování aktivit může probíhat
přímo prostřednictvím městských a obecních úřadů, příspěvkových
organizací nebo projektovým financováním neziskových organizací či
akademických pracovišť. Proto by každé opatření mělo být přiřazeno
ke konkrétním rozpočtovým položkám a kapitolám a toto rozdělení by
mělo být potvrzeno politickou reprezentací a také vedením jednotlivých
obecních, městských a krajských úřadů. Při plánování financování
jednotlivých aktivit v oblasti rodinné politiky je nutné věnovat se také
dopadu na rovné příležitosti žen a mužů, protože necitlivé zásahy by
mohly mít negativní dopady na postavení žen ve společnosti a na trhu
práce a také na specifické skupiny jako např. na samoživitelky a samoživitele atd. Jedním z nástrojů, který distribuuje finanční
prostředky transparentně a také hodnotí dopad na rovné
příležitosti žen a mužů je genderové rozpočtování. Výhodou
genderového rozpočtování je také to, že tento koncept může být
rozšířen na komunitní rozpočtování a zaměřovat na více typů cílových
skupin, které jsou pro danou oblasti relevantní.
Genderové rozpočtování je procesem, ve kterém jsou analyzovány veřejné rozpočty z genderového hlediska, tedy do jaké
26
míry jsou přínosné pro ženy a pro muže. Nezbytnou součástí
je také tvorba doporučení a změn, které přispívají k rozvoji rovných
příležitostí žen a mužů. Genderové rozpočtování je postaveno
na myšlence, že rozpočty nejsou genderově neutrální – tedy
že různá opatření a programy mají specifický dopad na muže
a ženy. Klíčové otázky, které jsou kladeny při realizaci genderového
rozpočtování, jsou: Jaký dopad má konkrétní fiskální opatření na genderovou rovnost? Zmenšuje, nebo zvětšuje genderové nerovnosti?
Základním principem genderového i komunitního rozpočtování
je účast veřejnosti na tvorbě a čerpání rozpočtu, což přispívá
k větší efektivnosti i transparentnosti využívání veřejných zdrojů. Z hlediska současného vývoje jde i o krok, který může výrazným
způsobem přispět k protikorupčnímu prostředí v České republice.
V ČR zatím nebyly realizovány žádné aktivity zaměřené na aktivní uplatňování genderového rozpočtování s pilotním ověřením na úrovni obce. Doposud byly realizovány projekty zaměřené
na pasivní analýzu rozpočtů ze strany neziskových organizací.
Genderové rozpočtování je z hlediska prosazování RP zásadní, protože
obrací pozornost na finanční stránku a nutnost financování relevantních
aktivit ne prostřednictvím navyšování veřejných rozpočtů, ale efektivní
a transparentní alokací dostupných zdrojů. Genderové roz-počtování
jako takové je rovněž součástí konceptu komunitního plánování a proto
umožňuje a hlavně předpokládá zaměření na další charakteristiky
formující potřeby obyvatelstva. Mezi ty nejdůležitější patří vedle pohlaví
např. věk, socioekonomické postavení, zdravotní stav.
Rada Evropy definuje genderové rozpočtování (gender budgeting) takto: Genderové rozpočtování je uplatňování gender mainstreamingu v rozpočtovém procesu. Za GM se považuje (re)organizování, zlepšování, rozvíjení a vyhodnocování politických procesů
tak, aby bylo na všech úrovních a ve všech stádiích zapracováno
hledisko rovných příležitostí žen a mužů, a to prostřednictvím všech
aktérů, kteří se běžně podílejí na politickém rozhodování.
27
Principy genderového rozpočtování:
• transparentní rozdělování veřejných prostředků na základě realizovaných analýz potřeb cílových skupin,
• aktivní účast občanů a občanek a odborné veřejnosti při plánování
rozdělování finančních prostředků,
• zhodnocení dopadů rozpočtu na postavení žen a mužů lze také
analyzovat dopad na specifické cílové skupiny,
• efektivní čerpání finančních prostředků, které jsou využívány na pokrytí skutečných potřeb obyvatel dané lokality na základě účasti
cílových skupin na rozhodování.
Genderové rozpočtování v konkrétních krocích
Pro genderové rozpočtování bylo stanoveno následujících sedm nástrojů17:
1. Genderově orientované vyhodnocení politických a ekonomických
strategií (hodnocení provádějí genderoví specialisté a specialistky)
2. Genderově citlivá kontrola a analýza finančních priorit
3. Genderově orientovaná analýza využití veřejných výdajů
4. Genderově orientovaná analýza veřejných příjmů
5. Soustředění se na střednědobé plánování
6. Genderově orientované komentáře k rozpočtu
17
Budlender, Debbie (2003). Budgeting for Women’s Rights: Monitoring Government
Budgets for Compliance with CEDAW (Concepts and Tools), Unifem.
28
SLOVO ODBORNICE: RODINNÁ POLITIKA V KRAJÍCH
A OBCÍCH: BEZ ČEHO TO NEJDE...
Eva M. Hejzlarová – odbornice na rodinnou politiku
Rodinná politika na úrovni regionů a měst či vesnic bývá často
redukována na otázku rodinných pasů či dostupnosti školek. Tato
témata sice spadají pod agendu rodinné politiky, ale zároveň je lze
řešit i izolovaně – bez rodinné politiky. Stojí-li ale kraje a obce
o skutečnou podporu rodin, je nezbytné vytvořit jí zázemí
v komplexní rodinné politice. Aby tato komplexní rodinná politika
„fungovala“ a byla životaschopná, je třeba zajistit zejména tři její
roviny: obsah, institucionální zajištění a finanční zajištění.
Obsah
Předně je třeba si ujasnit, co daný kraj či daná obec rodinnou
politikou míní. Vzhledem k tomu, že každá obec je specifická (skladbou
obyvatel, vybaveností apod.), neexistuje stran výměru rodinné politiky
žádná univerzální správná odpověď – zkoumat potřeby rodin v dané
obci a formulovat opatření, která by tyto potřeby naplnila, musí každá
obec sama. Hofinger18, který zprostředkovává zkušenosti z Rakouska,
mluví obecně o cíli posílit rodiny v jejich schopnosti vytvářet a rozvíjet
lidský potenciál (sem patří např. zprostředkování základních vědomostí
a posílení vlastní kompetence) a vytvářet pro-rodinné klima, v němž
bude zvláště mladým lidem umožněno uskutečnit jejich životní plány
v oblasti rodinného života.
Obce mají úlohu ulehčenu v tom, že rodinná politika zde bývá často
iniciována požadavky „zdola“, typicky prostřednictvím komunitního
plánování sociálních služeb, takže stačí „jen“ dát prostor rodinám k vyjádření jejich potřeb. Oproti tomu mají komplikovanější úlohu kraje,
které mají k lidem dál. Kraje každopádně mohou v rodinné politice
18
Ke stažení na www.rodiny.cz/ncpr/rod_stat/tis/sbornik_2000/hofinger.doc.
29
plnit koordinační funkci a zaměřovat se na oblasti, které působnost
jednotlivých obcí přesahují.
Příklady dobré praxe konkrétních opatření jsou v Česku prezentovány
v rámci soutěže „Obec přátelská rodině“, kterou každoročně vypisuje
MPSV.
Institucionálním zajištěním jsou míněny zejména dvě věci.
Za prvé je podstatné stanovení toho, kdo je za agendu rodinné politiky
odpovědný. Podle situace je možné zřídit na politické úrovni výbor či
komisi, na úrovni úřednické pak vytvořit odbor či vyčlenit pro agendu
rodinné politiky jednoho zaměstnance, resp. část jeho pracovní
náplně. Přestože může být „tahounem“ celého procesu vytváření
rodinné politiky někdo vně samosprávy i úřadu (např. místní mateřské
centrum), je užitečné nepodcenit vytvoření zázemí na úrovni kraje či
obce. Jeho výhodou je jednak stabilita, jednak umístění v centru dění –
o tom, zda a jak se bude daná politika naplňovat, se rozhoduje tady.
Typicky nabývá institucionální zajištění regionální a lokální rodinné
politiky v Česku tří podob. V té první je podpora rodin a zohledňování
jejich potřeb tzv. průřezovým tématem, které je rozptýleno v ostatních
politikách (sociální, vzdělávací, dopravní apod.). Toto pojetí vyhovuje
zejména menším obcím; nutnou podmínkou jsou ale dobré vztahy
a komunikace mezi jednotlivými úředníky či odbory, protože jinak
hrozí riziko, že politika „vyšumí“. Za druhé může být rodinná politika
chápána jako jisté rozšíření politiky sociální (zaměstnanec či zaměstnanci mající na starosti rodinnou politiku spadá pod sociální odbor).
Jak ale ukazují zkušenosti, nevýhodou tohoto přístupu je soustředění
takřka výhradní pozornosti na sociálně slabé rodiny. Rodiny, které
potřebují akutní pomoc, jsou v principu vždy potřebnější než ty, které
v danou chvíli nemají žádný specifický problém, a proto není tento
přístup příliš funkční. Třetím typem je rodinná politika jako svébytná
agenda, jejímž cílem je podpora rodin ve smyslu informovanosti,
dostupnosti služeb pro rodiny apod. Osvědčuje se buď vytvoření
samostatného odboru či oddělení, případně organizační zařazení
zaměstnance přímo pod úsek odpovědného politika.
30
Za druhé je důležité nastavení procesů, které v ideálním případě
zabrání tomu, aby kraj či obec skončily jen u vykazování činnosti.
Znamená to jednak určit, v jakých intervalech se výbor či komise schází,
případně kdy úředník reportuje, co bylo uděláno, jednak stanovit, kdy
a jakým způsobem se má aktualizovat strategický dokument věnovaný
rodinné politice. Jakkoli je pro řadu politiků a úředníků psaní koncepcí
pouze nepříjemným slohovým cvičením, mají tyto dokumenty svůj
nepopiratelný smysl v tom, že činí politiku transparentní pro všechny
strany a definují rámec dané politiky. Bez koncepce nemůže být
rodinná politika komplexní snahou o podporu rodin – v nejlepším
případě půjde o dílčí – a do velké míry nahodilé – kroky (byť by byly
vedené těmi nejlepšími úmysly). Při tvorbě těchto dokumentů lze jen
doporučit zapojení aktérů, jako jsou mateřská centra, školky, školy,
stacionáře, ale i veřejnosti jako celku. Záleží na vás, zda budete lidi
oslovovat prostřednictvím webu nebo obecního věstníku, třídních
schůzek nebo veřejných diskuzí – doporučuji také nepodcenit následné
informování veřejnosti.
Finanční zajištění (alespoň základní) je nutnou součástí rodinné
politiky. Na nedostatek financí se ale nelze vymlouvat, protože řada
opatření je velmi levná. Pro-rodinné aktivity lze realizovat i tak, že
obec nebo kraj motivuje organizace jí/m zřizované, aby více realizovaly
pro-rodinné aktivity (jednoduše přidá k podmínkám podpory tuto).
Podobně může motivovat i všechny organizace, které se ucházejí
o její finanční podporu (např. příspěvek pro místní volejbalový klub
může být podmíněn tím, že založí oddíl pro děti apod.). Pokud má
nicméně obec či kraj možnost a vůli peníze vyčlenit, lze financovat
široké množství aktivit: podporovat soukromá zařízení péče o děti,
sociálně slabým poskytovat vouchery na volnočasové aktivity pro děti
nebo podpořit vznik míst, kde se mohou rodiny scházet a sdílet své
zkušenosti (např. mateřská či rodinná centra).
31
32
TIP Z MINISTERSTVA VNITRA ČR:
OPATŘENÍ OBCÍ/KRAJŮ PRO OSOBY VE VĚKU 50+
PhDr. Eva Ferrarová, Ph.D.
Koordinátorka problematiky stárnutí v resortu Ministerstva vnitra
Něco málo teorie
Velmi zjednodušeně je možné rozdělit osoby ve věku 50+ na ty,
co ještě nejsou v důchodu a na ty, co již v důchodu jsou. První
skupina, tedy osoby, které jsou ještě aktivní na trhu práce, jsou
v případě, že o práci přijdou, velmi obtížně zaměstnatelné a je
na státu a samosprávě, aby toto znevýhodnění řešily. I nová evropská
hospodářská strategie předpokládá zvýšení míry zaměstnanosti u osob
ve věku 20–64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %, mimo jiné
prostřednictvím aktivnějšího zapojení žen, starších pracovníků a větší
integrace migrujících pracovních sil. V této skupině jsou těmi obtížněji
zaměstnatelnými právě ženy a to v důsledku kumulující se diskriminace
(věk a pohlaví), která je postavena na věkových a genderových
předsudcích a stereotypech. Stát a samospráva by tedy v první řadě
měly vyvíjet snahu na překonání předsudků a stereotypů a také se
podílet na vytváření pracovních míst pro osoby ve věku 50+.
Druhou skupinou, na kterou by se měla podpora státu a samosprávy
zaměřit, jsou osoby, které jsou v důchodu a na pracovním trhu se
podílejí pouze okrajově. Situace této skupiny je charakterizována
z velké části nedostatkem prostředků pro zdravé a důstojné stárnutí,
což vyplývá z nedostupných nájmů za bydlení a obecně z toho, že ceny
služeb i výrobků jsou stanovovány s ohledem na ekonomicky aktivní
občany. V důsledku toho celá pětina obyvatelstva, konkrétně 2 871 453
důchodců (údaj ČSÚ k 30. 3. 2012) tak s průměrným starobním
důchodem, který se pohyboval k 31. 3. 2012 okolo 10 740 Kč, z toho
u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč, prostě nevystačí.
33
Ze statistických údajů vyplývá, že ženy seniorky jsou ekonomicky
ještě slabší skupinou než muži senioři a jsou více ohrožené sociálním
vyloučením, a proto by měla být pozornost úřadů zaměřena především
na ženy.
Výše popsanou situaci, jejíž problémové stránky spočívají především
v nezaměstnanosti pro skupinu osob v předdůchodovém věku a v nedostatku finančních zdrojů, potřebě motivace a následně i péče pro
osoby ze skupiny seniorů v důchodu, je třeba řešit především na úrovni
státu a samosprávy. Opatření zaměřená na tyto skupiny jsou nezbytná
a to i vzhledem k tomu, že populace bude i nadále stárnout a úřady
by měly mít připravená osvědčená řešení.
Zvláštní důraz při zpracování strategií a akčních plánů je třeba klást
na postavení žen seniorek, protože ty jsou diskriminovány na trhu
práce a po odchodu do důchodu nerovnost ve srovnání se seniory
muži zůstává a je dána především nižšími důchody a faktem, že často
seniorky tvoří jednočlenné domácnosti tedy domácnosti s jedním
příjmem.
Tím, že úřady veřejné správy ponechají seniory a seniorky osudu
a nebudou přijímat žádná opatření, bude konečný účet vyšší, než
kdyby je podporovaly průběžně a snažily se zajistit seniorům zdravé,
důstojné a bezpečné stárnutí a stáří. Kromě ekonomického hlediska
je podle mého názoru třeba připomenout také hledisko morální
a společenské, kdy stát a jeho úřady mají povinnost na skupiny
seniorů směřovat jak finanční zdroje, tak podporu či péči. Je tedy
potřeba, aby i územní samospráva cíleně a programově podporovala
obě skupiny. Jak?
Prvním krokem je bezesporu zmapování demografické struktury
obyvatel na území kraje/obce. Jeho součástí by mělo být složení
domácností, materiální a životní podmínky obyvatel, zaměstnanost
a nezaměstnanost. Měla by dále být provedena analýza získaných
údajů, ze které vyplynou potřeby seniorů samotných. Samosprávný
34
úřad by měl také vytvořit mapu stávajících služeb, institucí a finančních prostředků. Měl by tedy popsat institucionální zabezpečení
problematiky, stávající sociální a zdravotní služby v kraji/obci a finanční
prostředky, které má pro tyto dvě skupiny k dispozici.
Současně by měl úřad pravidelně provádět průzkum spokojenosti
občanů na území obce/kraje a na jeho základě pak vypracovat
strategii a akční plán. Ve strategii si úřad nebo samosprávný celek
stanoví, čeho by chtěl dosáhnout, jaké jsou cíle jeho politiky a práce
ve vztahu k seniorům. Tím získá přehled o tom, co musí vytvořit,
připravit, zafinancovat. Zpracuje tedy akční plán zaměřený na obě
skupiny seniorů. Zásadní opatření akčního plánu musí být zapracována
do plánu rozvoje sociálních služeb, do koncepce nebo plánu rozvoje
kvality, do koncepce volnočasových aktivit, do strategie mikroregionu,
do programu Zdraví 21, do komunitního plánování a ostatních souvisejících dokumentů. Nejlepší a nejjednodušší je vytvořit samostatnou
koncepci pro-seniorské politiky kraje nebo obce. Zásady pro-seniorské
politiky a její cíle by měly být také zakotveny v Programovém prohlášení
Rady/Zastupitelstva.
Je zároveň nutné, aby bylo jasně stanoveno, kdo bude mít problematiku
seniorů v úřadě na starosti a kdo v zastupitelstvu nebo radě. Všechny
relevantní dokumenty by měly projít „kolečkem“ a být schváleny radou a zastupitelstvem.
Konkrétní opatření, která může samosprávný celek přijmout:
1. Pro skupinu nezaměstnaných seniorů
Pro nezaměstnané seniory je nejdůležitější nalezení nového zaměstnání.
V tom jim může samosprávný celek pomoci vzděláváním a rekvalifikací
a také poradenstvím, které buď sám organizuje nebo které financuje
přes organizace, které se touto cílovou skupinou zabývají.
V tomto by měl samosprávný celek spolupracovat s úřady práce.
Přínosné jak pro veřejnou správu, tak pro nezaměstnané 50+ by
35
bylo, kdyby byly organizovány kurzy přípravy na podnikání, a byla
této skupině poskytnuta součinnost při vyřizování formalit, pokud
se pro podnikání rozhodnou a následně i reklama a propagace jejich
podnikatelské činnosti na stránkách územního samosprávného
celku. Úřad by také mohl zajistit těmto osobám přístup k internetu
(hledání práce na internetu), který by mohl být umístěn na chodbě
úřadu nebo v knihovně. Zároveň by mohly úřady pořádat kurzy
základního know-how při hledání práce, např. jak napsat své
curriculum vitae a jak se chovat při přijímacím pohovoru.
V každém případě se úřadům vyplatí podporovat také neziskovou sféru, která se nezaměstnanými seniory zabývá.
Úřad by měl také motivovat zaměstnavatele na svém území
k zavádění flexibilních pracovních úvazků, měl by podporovat
vytváření místních kapacit, čímž by se zvýšila zaměstnanost seniorů.
V době, kdy jsou senioři ve věku 50+ dlouhodobě nezaměstnaní, mohl
by jim sám úřad nabízet některé práce v jím řízených organizacích
a také by jim mohl poskytovat některé ekonomické úlevy: jízdenky
na MHD zdarma, prominutí placení některých místních poplatků
a podobně.
2. Pro skupinu seniorů v důchodu
Boj proti věkovým stereotypům je zásadní pro zlepšení situace této
skupiny. Tento úkol je v popisu práce územních samosprávných celků,
i v rámci Národního plánu přípravy na stárnutí, které mohou osvětu dělat prostřednictvím svých stránek, mohou pořádat semináře,
workshopy, konference a podobně.
Problémy seniorů je možné rozdělit do několika oblastí:
1. zdravotní stav
2. ekonomická situace
3. bydlení
4. důstojné stárnutí
5. bezpečnost seniorů
36
V rámci výše uvedených problematických oblastí může samosprávný
celek přijímat různá opatření.
ad 1) Zdravotní stav seniorů může úřad zjistit prostřednictvím sociodemografické studie, která bývá součástí komunitního plánování.
Samotné zdraví seniorů by mělo být na prvním místě v politice tzv.
zdravého stárnutí, kdy jsou seniorům poskytovány jak osvěta, tak
možnosti cvičit, chodit do přírody, informace o zdravém stravování
a podobně. Pro starší seniory je nezbytné zřizování terénních služeb,
stacionářů, podpora pečovatelských a odlehčovacích služeb, vybavení
seniorů asistivními technologiemi v rámci tísňové péče a zřizování
domovů pro seniory.
ad 2) Ekonomická situace seniorů je závislá převážně na rozhodnutích
politické reprezentace státu, nicméně samosprávné celky by měly brát
ohled na nepříznivou finanční situaci seniorů a vycházet jim vstříc,
např. vydáváním Senior pasů, možnostmi bezplatné místní dopravy
nebo vyplácením některých dávek ze strany obce/kraje. Je také možné
zajistit seniorům levné veřejné stravování.
ad 3) Bydlení je dalším problémem pro seniory této skupiny především z důvodu nedostatku finančních prostředků. Proto by samospráva
měla dbát o zřizování a provoz dostupného sociálního bydlení pro
seniory. Je také možné, pokud senior bydlí v obecním bytě, nabídnout
mu za jeho větší (a dražší) byt menší a levnější, ale s výtahem nebo
v nižších poschodích. Senior by měl být informován samosprávným
úřadem o možnostech příspěvků od státu i od obce/kraje. Odkaz
na to, že si senior tyto informace může najít na internetu, je sice
častým argumentem ze strany úřadů, ale málo seniorů má internet
k dispozici, a proto by informace měl podávat úřad prostřednictvím
letáků a místních periodik.
ad 4) Potřeba stárnout důstojně je potřebou všech seniorů. Jedná
se zde nejen o překonání stereotypů a předsudků spojených se stářím
a stárnutím, ale také o přístupnost úředních míst. Proto by měly úřady
37
být bezbariérové, spoje hromadné dopravy by měly být optimalizovány
a měly by být pokud možno nízkopodlažní. Bezbariérové komunikace
(chodníky, přechody pro chodce, dopravní zastávky) by měly být samozřejmostí (je možné se v tomto ohledu inspirovat u města Jihlavy). Úřady
by měly seniorům zajistit co největší informovanost o oblastech života,
které se jich týkají, a měly by umožnit seniorům přístup k počítačům
a internetu. Je možné zřídit tzv. pojízdný úřad, který za seniorem
zajede a vyřídí s ním potřebné záležitosti po telefonickém objednání,
jako to dělá Magistrát města Mostu. Úřady by měly podporovat Univerzity třetího věku, organizovat dobrovolnické aktivity seniorů, kteří
mohou fungovat, např. jako mentoři pro problémové členy skupiny
náctiletých v obci/ve školách nebo jako náhradní dědečkové a babičky
v mateřských školkách zřizovaných obcí. Senioři se mohou uplatnit jako
tazatelé při různých dotazníkových akcích jako a podobně. Úřad může
také pořádat setkání seniorů prostřednictvím různých seniorských
organizací. Výbornou myšlenkou, kterou již některé úřady realizují,
je Olympiáda seniorů. Úřad by měl nabídnout seniorům bezplatnou
právní poradnu na úřadě (již funguje na úřadě městské části Praha 18),
slevu v městské knihovně a slevy nebo vstupy zdarma v organizacích
zřizovaných obcí/krajem – MHD, ZOO, botanická zahrada, muzea,
divadla, výstavy a podobně. V každém případě by měl úřad dbát
na účast seniorů v těch rozhodovacích procesech, které se jich týkají.
ad 5) Bezpečnost je pro seniory velmi důležitá. Samospráva může
napomoci bezpečnosti seniorů školením městské policie, zvýšenou
kontrolou pošt a nákupních center v určitých obdobích (např. při
výplatách důchodů). Pro seniory je také určitě přínosné, pokud obec
nebo kraj organizují kurzy sebeobrany pro seniory, jako to dělá
městská část Praha 18.
V každém případě by měly úřady financovat neziskové organizace,
které se touto skupinou seniorů zabývají. Možné finanční zdroje: pro-seniorskou politiku lze financovat z rozpočtu kraje nebo obce a také
z evropských fondů.
38
POTŘEBY A MOŽNOSTI POLITIKY PŘÁTELSKÉ RODINĚ
V ÚSTECKÉM KRAJI
Mgr. Soňa Mudrochová
Projektová manažerka a expertka programů rovných příležitostí
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, o. s.
Jaká je situace v oblasti podpory pro-rodinné politiky
a rovných příležitostí v regionu Ústeckého kraje?
Odpověď nejen na tuto otázku jsme chtěli zjistit ve vstupní regionální analýze projektu FÓRUM PRO RODINU. Výzkum se týkal tématu podpory a zavádění nástrojů pro slaďování rodinného a profesního života mezi zaměstnavateli z komerčního, neziskového
a veřejného sektoru. Otázky směřovaly ke zjištěním, zda a jak zaměstnavatelský sektor tuto problematiku zná, jak ji vnímá a nakolik
je připraven a ochoten tyto nástroje aktivně podporovat a prakticky
využívat.
Záměrem bylo zjistit, zda a nakolik je cílová skupina projektu informována o tématu slaďování, jaká opatření a potřeby má místní lokalita
v souvislosti s pro-rodinnou politikou, jaké zaujímá postoje a nakolik
ochotně přistupuje k dané problematice. Zajímalo nás také,v jaké míře
jsou pozitivní opatření využívána v praxi. Následně analýza stanovuje doporučení a nástroje pro pozitivní práci se zaměstnavateli
a ostatními aktéry lokální pro-rodinné politiky.
Ve druhé části analýzy, která se zabývala Rozvojovými možnostmi
v oblasti života rodin na Ústecku, jsme se zaměřili spíše na širší veřejnost. Provedli jsme výzkum směřující ke zhodnocení lokálních pro-rodinných opatření, díky němuž bylo možné zjistit, jak zástupci rodin vnímají
životní podmínky ve své obci a jaké rozvojové podmínky by zde uvítali.
39
Podpora slaďování rodinného a pracovního života a rovných
příležitostí na Ústecku
V rámci analýzy jsme se zaměřili na tři aktéry – obce, zaměstnavatele v komerčním a zaměstnavatele v neziskovém sektoru – primárně
vzhledem k jejich roli při slaďování rodinného a pracovního života.
Východiskem této studie bylo dotazníkové šetření realizované mezi
zmíněnými aktéry. Byly vypracovány tři verze dotazníků obsahující část
otázek společnou pro všechny tři dotazované subjekty a část zohledňující specifika jednotlivých aktérů, např. podmínky života obyvatel obcí,
roli nestátního neziskového sektoru při usnadňování slaďování rodinných a pracovních závazků obyvatel v regionu, cílové skupiny a oblast
působnosti neziskových organizací, odvětví ekonomických činností firem apod. Ve společné části dotazníku byla pozornost zaměřena především na přístupy a strategie harmonizace rodinného a pracovního
života zaměstnanců, podmínky pro skloubení pracovních a rodinných
povinností, možnosti úpravy pracovní doby, výhody nabízené zaměstnancům ze strany zaměstnavatelů či na problémy zaměstnavatelů spojené s absencí zaměstnanců či jejich pracovním nasazením.
Oslovené subjekty byly, s ohledem na tematické zaměření dotazníků,
požádány, aby se vyplnění dotazníků ujala osoba, která má o zjišťované problematice, tedy zejména o podmínkách práce v dané organizaci, přehled. V případě obcí se jednalo o starostu, místostarostu či
tajemníka, v případě firem a nestátních neziskových organizací pak
o zástupce vedení, personalistu apod.
Všechny tři verze dotazníků byly distribuovány i zpětně sbírány elektronickou cestou, tj. informace byly rozesílány prostřednictvím emailů
na adresy vybraných subjektů, ty pak vyplnily elektronický formulář
umístěný na internetových stránkách projektu. Sebraná data byla analyzována za využití základních statistických metod a statistického softwaru SPSS, přičemž metody byly voleny ve shodě s povahou získaných
dat s ohledem na velikost vzorku.
40
Závěry a doporučení
Klíčové pro uvažování o otázkách slaďování práce a rodiny a jeho praktické realizaci je různé chápání a přístup k podpoře rodin (resp. zaměstnanců) jednotlivými aktéry i různé vnitřní a vnější podmínky těchto aktérů, kteří se však při výkonu své role zaměstnavatele musí řídit
stejným rámcem, tedy zákoníkem práce.
Rozšiřování povědomí o možnostech podpory zaměstnanců při
skloubení práce a péče
Vzhledem k nízkému povědomí, a to zejména zástupců firem, o možnostech podpory zaměstnanců při slaďování rodinného a pracovního
života je třeba zaměřit aktivity na tuto oblast.
V rámci zvyšování povědomí o tomto tématu je třeba informovat relevantní aktéry o konkrétních možnostech a širší nabídce forem podpory, než která je v realitě uplatňována (mnohdy se zaváděná opatření
redukují na částečné úvazky a pružnou pracovní dobu, což dokládá
také tento výzkum).
Zároveň je však nutné upozornit všechny aktéry, tedy jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, že kromě pozitiv, která přináší úprava pracovní
doby a zapojení do pracovního procesu, jsou tu také negativa, která
vyplývají z různých opatření, či tzv. negativní flexibilita, která je výsledkem striktního prosazování zájmů zaměstnavatele bez ohledu na preference a potřeby zaměstnanců.
Rozšiřování povědomí o možnostech podpory zaměstnanců v jejich
rodinných rolích by mělo vycházet ze specifik jednotlivých typů organizací. K firmám, neziskovému sektoru a obcím je třeba přistupovat
diferencovaně s akcentem na rozdílné možnosti těchto subjektů i přínosy, které zaváděním opatření získají.
41
Hledání a medializace případů dobré praxe
Vyhledávání a medializace příkladů dobré praxe v oblasti pozitivní
podpory slaďování rodinných a pracovních rolí otevře prostor pro zavádění opatření z této oblasti i tam, kde si v současné době zaměstnavatelé myslí, že z „objektivních“ důvodů není možné tato opatření
realizovat.
Spolupráce aktérů na regionální úrovni
Cílem spolupráce by mělo být sdílení a přenášení zkušeností s realizací programů na podporu harmonizace práce a péče svých zaměstnanců mezi jednotlivými aktéry. Neziskové organizace, které v realitě
aplikují v největší míře nástroje flexibilní práce, mohou své zkušenosti
s praktickým zaváděním a realizací této zaměstnanecké politiky sdílet
se zainteresovanými zaměstnavateli z jiných sfér (firmy, obce). Obce
mohou naopak vytvářet prostředí podporující pro-rodinné aktivity zaměstnavatelů v regionu.
Vytváření širších podmínek pro život a fungování rodin v obci
Obce by měly směřovat dotační podporu do rozvoje infrastruktury, např. zařízení pro volný čas dětí i rodin, služby pro rodiny,
neformální způsoby denní péče o děti (dětské koutky při pracovištích a úřadech, podpora alternativních a inovativních typů služeb
péče).
Obce nejsou limitovány pouze vlastním rozpočtem, ale mohou poskytovat nefinanční podporu neziskovému a občanskému sektoru při finančním (vypracovávání žádostí o granty a další finanční zdroje) i materiálním zajišťování činnosti zaměřené na pro-rodinné aktivity (např.
poskytnutím prostor pro činnost organizací).
Potenciální pro-rodinnou podporu na komunální úrovni je nutné výrazně diferencovat podle velikosti i charakteru obcí a zohledňovat tak kromě rozdílných možností také odlišné potřeby jejich obyvatel. Především v malých obcích, v nichž dle výzkumu
jakákoli infrastruktura tohoto typu výrazně chybí a pracující rodiče
42
dětí, ale například také občané pečující o jiné členy rodiny (např. nesoběstačné seniory) mají s harmonizací práce a péče výrazné obtíže, je
vhodné zaměřit se především na občanský sektor a spolkovou činnost,
která může do jisté míry nahradit existenci formálních služeb péče, jež
není reálné v těchto obcích zavádět.
Podpora neziskového sektoru ze strany obcí
Prostřednictvím NNO mohou obce realizovat řadu aktivit ve sféře
podpory slučitelnosti práce a péče (např. poskytování sociálních služeb a služeb pro rodiny). Nestátní neziskový sektor jako klíčový aktér
rodinné politiky na lokální úrovni realizuje mnoho různorodých pro-rodinných aktivit a služby jsou mnohdy poskytovány na profesionální
úrovni vysoce vzdělanými lidmi, ovšem nezřídka za nízké mzdy, jež
jsou jim kompenzovány širší nabídkou flexibilních forem práce. Nestátní neziskový sektor hraje roli také při zprostředkovávání potřeb rodin
na úrovni samosprávy.
Obce jako zaměstnavatelé – posílení uvědomění si vlastní role
Výzkum ukazuje, že zástupci obcí přisuzují častěji zodpovědnost za vytváření podmínek pro skloubení pracovních a rodinných podmínek
státu, čemuž do určité míry odpovídá malé rozšíření různých úprav
pracovní doby mezi zaměstnanci obecních úřadů (v porovnání
s firmami a neziskovým sektorem). Vedle zdůrazňování obce jako místa pro život rodin by měl být kladen důraz také na uvědomění si možností obce jako zaměstnavatele při rozšiřování nabídky opatření pro
usnadnění slaďování rodinného a pracovního života.
Podpora zaměstnanců s nejmenšími dětmi
Podpora zaměstnanců nemusí být zaměřena pouze na sféru flexibilních úprav pracovní doby a na zaměstnance, kteří aktuálně u zaměstnavatele pracují. Řadu opatření, která zaměstnancům ulehčí zvládání
práce i péče, je možné přijímat např. již v době, kdy zaměstnanec
z důvodu péče o malé děti (čerpání mateřské a rodičovské dovolené)
přerušuje výdělečnou činnost.
43
Udržování kontaktů zaměstnance s pracovištěm a možnost neztratit orientaci v oboru a případně se také dále profesně rozvíjet napomáhá udržení profesních kvalit a zkušeností, což je pro zaměstnavatele nespornou výhodou v okamžiku návratu zaměstnanců do práce
a zároveň zhodnocení již vložených investic zaměstnavatele do kvalifikace zaměstnanců.
Ač takové opaření není pro zaměstnavatele finančně zatěžující (v porovnání s doškolováním či rekvalifikacemi), není v případě dotázaných firem ani obcí většinovým jevem.
Celé znění analýzy najdete na:
http://www.forumprorodinu.cz/stranka/16-popis-a-aktivity.html.
Co chybí rodinám na Ústecku?
V cyklu vzdělávacích a informačních brožur motivační kampaně projektu FÓRUM PRO RODINU se opakovaně vracíme k otázce a k vysvětlení PROČ A JAK PLÁNOVAT na lokální úrovni různá pro-rodinná
opatření a snažíme se o zvýšení povědomí u širší veřejnosti i konkrétních orgánů státní správy a samosprávy o tom, že místní pro-rodinná
politika JE DŮLEŽITÁ. Snažíme se o vysvětlení a přinášení příkladů
pojetí místní pro-rodinné politiky z pohledu rovných příležitostí –
rovných genderově i věkově. Naším cílem není předložit konečná řešení problémů, ale informovat o tom, jaké jsou možnosti a potřeby
a pomoci a motivovat k POROZUMĚNÍ rovným příležitostem žen
a mužů ve společnosti.
Potřeby rodin – co plánovat …
… krásný park s mnoha hřišti a sportovišti, nová plavecká hala, interaktivní kulturní prostředí s pravidelným programem pro celé rodiny …
44
Obyvatelé Ústí nad Labem a blízkého okolí jsou ve své obci nejvíce
spokojeni s dobrou polohou města a dopravní dostupností dalších větších měst a s dostupností základních škol. Velký podíl respondentů pozitivně ohodnotil též dostupnost školních družin. Lidem
ve městě poměrně vyhovuje dostupnost zdravotní péče a městská hromadná doprava (její dostupnost, bezbariérovost apod.).
… více míst pro trávení volného času pro otce s dětmi, pro děti malé
i větší …
… potom ta dětská hřiště, ale aby se nad nimi také někdo zamyslel …
… nemusí být veliká, ale dostupná a čistá …
Kladné reakce převážily také při hodnocení vybavenosti města pro
volnočasové aktivity rodin, nabídky kulturních aktivit a u dostupnosti mateřských a rodinných center. Naopak největší rezervy spatřují obyvatelé krajského města a jeho spádových obcí v nabídce pracovních příležitostí obecně a zvláště pak v nabídce
pracovních příležitostí přátelských rodinám a v podpoře rodin
v bytové oblasti. Poměrně negativní hodnocení získala rovněž
dostupnost jeslí, dostupnost mateřských škol v období letních
prázdnin a nabídka služeb pro rodiny se zdravotně postiženým
dítětem. Z uvedeného je zřejmé, že politika města a pozornost jeho
představitelů by se měla zaměřit zejména na podporu zaměstnavatelů a zaměstnanosti ve městě a propagaci podpory slaďování
rodinného a pracovního života u zaměstnavatelů a v neposlední
řadě na rozvoj bytové politiky obce.
Co se týče dalších rozvojových možností města Ústí nad Labem, uvítali by jeho obyvatelé především navýšení kapacit mateřských škol
a dále rozvoj volnočasových aktivit pro rodiny s dětmi v podobě
vybudování multifunkčního areálu pro celou rodinu a vybudování nových hřišť pro malé děti i mládež.
45
… více míst pro celé rodiny – nejen satelitní mini EU hřišťátka, ale velký
prostor pro sportovní vyžití …
… jezdíme hodně po Evropě a strašně se nám venku líbí, že v okolí
měst a mezi městy jsou všude cyklostezky a veliké množství turistických cest, kdy jsou všude doprovázeny dětskými hřišti, odpočívadly
s úkoly, zábavou, prostorem pro pikniky … ne jedna stezka bez laviček, ale celá nádherná síť – téměř každým městem projedeš v klidu
a pohodě i s dětmi na kole …
Lidé z Ústí nad Labem a blízkého okolí naopak prozatím nepostrádají
alternativní formy hlídání dětí, jako jsou firemní a soukromé školky,
individuální hlídání dětí za úplatu, zařízení alternativních směrů (jako
jsou např. montessori a waldorfské školky) či miniškolky a hlídací centra. Preference rodičů malých dětí tedy stále inklinují spíše k tradičním formám institucionální péče o malé děti zřizovaným obcí
(jesle a mateřské školy), než k nabídce soukromých, alternativních
forem péče. Pokud by rodiče soukromá zařízení péče o děti předškolního věku měli využít, pak by za ně byli ochotni zaplatit v průměru
2 000 Kč za měsíc, což představuje zhruba dvojnásobek obvyklé úplaty
za pobyt a stravu v mateřských školách, ale zároveň podstatně méně,
než kolik soukromá péče o děti v současnosti obvykle stojí.
… uvítala bych možnost agenturního hlídání dětí, máme dvě malé
děti, a když já potřebuji jít k lékaři, musí partner řešit volno v zaměstnání … možnost flexibilního hlídání, dostatečně erudované, kvalitní …
… dostupná odborná lékařská péče pro děti … čekací doba např.
u neurologa, očního lékaře nebo logopeda je dva až tři měsíce … v čekárně pobudete s malými dětmi i tři hodiny …
Výsledky šetření potřeb rodin na Ústecku, které zaštítilo uskupení FÓRUM PRO RODINU, najdete na http://www.forumprorodinu.cz/stranka/16-popis-a-aktivity.html.
46
Lokální uskupení FÓRUM PRO RODINU uskutečnilo během dotazníkového šetření také kulaté stoly na téma podpory a potřeb místní pro-rodinné politiky.
Následující témata byla během těchto setkání, kterých se účastnili zástupci širší veřejnosti, NNO i zaměstnavatelského sektoru, akcentována jako prioritní pro oblast rozvoje místní pro-rodinné politiky
pro danou lokalitu – krajské město Ústí nad Labem a okolí:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
čistý veřejný prostor,
více zeleně pro relax a odpočinek,
udržovaná a bezpečná hřiště pro děti,
celkové snížení kriminality – pocit bezpečí,
bezbariérový veřejný prostor,
školní hřiště otevřená širší veřejnosti,
farmy na okrajích měst, pobyt v zeleni pro celou rodinu,
multifunkční prostor pro celou rodinu,
family friendly – nekuřácké restaurace,
aby byl důvod vydat se s dětmi do centra – nabídka FF, čistých míst,
dostatek míst v předškolních zařízeních,
specialista na pro-rodinnou politiku na magistrátě,
zvýšená kvalita předškolních zařízení,
více možností alternativního předškolního vzdělávání,
zapojení podnikatelského sektoru do pro-rodinných aktivit –
podpora místních iniciativ prorodině naladěných,
informační web na úrovni města s volně přístupnou administrací,
akcentovat mezigenerační soužití,
příměstský rekreační park,
městem na kole,
mapa místních pro-rodinných aktivit,
místo přátelské rodině na magistrátě.
47
Za zástupce širší veřejnosti, kteří se výzkumu zúčastnili, i za nositele
projektu mi dovolte závěrem vyslovit naději, že některá z těchto témat
osloví zástupce místní politické reprezentace, zástupce příslušných
úřadů, ale i představitele místního komerčního zaměstnavatelského
sektoru a podnikatelské komunity, a že bude možné věnovat jim pozornost.
Nositel projektu
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem
Koněvova 18, 400 01 Ústí nad Labem
tel./fax.: + 420 475 201 096
e-mail: [email protected]
www.ckpul.cz
48
49
KONTAKTY
Nositel projektu
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem
Koněvova 18, 400 01 Ústí nad Labem
tel./fax.: + 420 475 201 096
e-mail: [email protected]
www.ckpul.cz
Partneři projektu
ENVIROCONT s. r. o.
Na Popluží 11, 400 01 Ústí nad Labem
tel./fax.: +420 475 207 100
e-mail: [email protected]
www.envirocont.cz
Statutární město Ústí nad Labem
Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 241 111
www.usti-nad-labem.cz
Úřad práce ČR – krajská pobočka Ústí nad Labem
tel.: + 420 950 171 410
portal.mpsv.cz/upcr/kp/ulk
Sdružení pro vzdělávání komunit, o. s.
Koněvova 18, 400 01 Ústí nad Labem
tel.: +420 475 208 258
e-mail: [email protected]
50
Máte-li zájem o některou z aktivit projektu, kontaktujte nás prosím.
Více informací najdete na www.forumprorodinu.cz.
51
POSLÁNÍ CENTRA KOMUNITNÍ PRÁCE ÚSTÍ NAD LABEM
Posláním Centra komunitní práce Ústí nad Labem je rozvíjet neziskový
sektor a posilovat jeho konkurenceschopnost na evropském sociálním
trhu. Společnost je zaměřena zejména na komunitní plánování,
zpracování projektových žádostí pro Strukturální fondy Evropské unie,
rozvoj lidských zdrojů, integraci znevýhodněných skupin na trh práce
a podporu neziskového sektoru. Společnost přispívá k celkovému
regionálnímu a místnímu rozvoji.
52
CENTRUM KOMUNITNÍ PRÁCE POSKYTUJE TYTO SLUŽBY
•
•
komunitní plánování
•
•
•
zpracování komunitních plánů sociálních služeb – poradenství, supervize,
analýzy potřeb
realizace vzdělávacího modulu Deset kroků komunitním plánováním
zpracování regionálních informačních systémů – vývoj informačních softwarů
zpracování projektových žádostí fondům Evropské unie
realizace dotačního managementu – manažeři pro realizaci vašich projektů – projektové řízení
projektové poradenství
•
služby Česko-německé agentury – přeshraniční management pro vaše
projekty – realizujeme přeshraniční spolupráci a vyhledáváme partnery pro
vaše projekty
•
realizace projektů v oblasti řízení kvality sociálních služeb – vzdělávací
program s podporou e-learningu pro poskytovatele a zadavatele
•
realizace projektů ze Strukturálních fondů Evropské unie v oblasti
integrace znevýhodněných osob na trh práce
•
realizace projektů ze Strukturálních fondů Evropské unie v oblasti rovných
příležitostí pro muže a ženy
•
realizace informačních a osvětových akcí, podpora rozvoje infor-movanosti
v terciální sféře
poradenství v oblasti public relations
přeshraniční management
vzdělávání
podpora zaměstnanosti
problematika žen
•
public relations
53
POZNÁMKY
54
55
Lokální partnerství
FÓRUM PRO RODINU
PROČ A JAK SE NA MÍSTNÍ ÚROVNI
VĚNOVAT PODPOŘE A PLÁNOVÁNÍ
RODINNÉ POLITIKY
PLÁN ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE
Z POHLEDU PRO-RODINNÉ POLITIKY
Informační publikace
www.forumprorodinu.cz
Centrum komunitní práce Ústí nad Labem
Koněvova 18, 400 01 Ústí nad Labem
tel./fax: +420 475 201 096, e-mail: [email protected], www.ckpul.cz