Pro první rozhovor jsme si vybrali novou zátupkyni ředitele Ing

Pro první rozhovor jsme si vybrali novou zátupkyni ředitele Ing

Jaro už je v plném proudu.
Prázdniny
dveřmi
a
Řada jsou
z násza už
vyhlíží
každý
je
už
netrpělivě
vyhlíží.
dokonce
léto
a
s ním
Někdo
se podívá
do daleké
oblíbené
prázdniny.
Ještě
ciziny,
po naší
než někdo
se nakousek
ně rozejdeme,
republice
a někdo
budeve
nás čeká
spoustasepráce
těšitškole,
z
lenošení
kolem
ale
i
spousta
Ondřejova.
na tom,si
různých Nezáleží
akcí, ze kterých
kde odnesete
budeme, i důležité
nějaký je
ten
využít
volného
času
pro
zážitek.
odpočinek, pro záliby a pro
A protože
naše
nese
oblíbené
koupání,
ať škola
už bude
jméno
bratří
Fričů,
v malém
rybníčku
nebo
vybírám oceánu.
z toho, co je
v nedozírném
nachystáno,
dárek
naší
Přejunoční
vám oblohy.
všem, aby
vám
Tensebudete
prázdniny
vydařily za podle
moci pozorovat
jasné
vašich
představ...
noci 15. června v podobě
zatmění
Měsíce.
Uričtě
...a
těším
se na
vašesi
to nenechte
odpočaté
úsměvy.ujít.
1
ČTVRTÝ ŽIVEL NÁS VÍTÁ TEPLEM A SVĚTLEM
Se čtvrtým číslem příchází živel OHEŇ. Oheň tolik potřebujeme, ale na druhé straně
má ničivé účinky. Oheň je charakterizován kombinací teplý a suchý, je mu přiřazena
světová strana jih.
CO JE OHEŇ?
Oheň je forma hoření. Představu ohně máme spojenu se svítivou
září a velkým množstvím tepla. Teplo a světlo vidíme jako plameny,
které jsou nad palivem. Oheň uhasíná, když dojde palivo, nebo když
není dostatek kyslíku.
Oheň lidem slouží nejrůznějším způsobem: chrání před chladem, slouží jako
osvětlení, chrání před šelmami, pomáhá při vaření, vyrábí vodní páru na pohon
strojů a řada dalšího. Oheň lze použít k ničení lidí (mučení, popravy) a věcí.
Orion
OBJEV OHNĚ
Nejstarší dochované důkazy o tom, že naši předkové uměli používat oheň,
pocházejí z východní Afriky. Podle Stevena Jamese zde existují podklady, podle
kterých lze usuzovat, že už jeden a půl milionu let před Kristem lidé uměli
používat oheň pro vypalování hliněných nádob. Byly totiž nalezeny střepy
hliněných nádob v oblasti, kde je dnes Keňa. Také ohořelé kameny naznačují, že
oheň mohou lidé používat už milion let. První ověřený důkaz, že lidé uměli
zacházet s ohněm, je datován 200 až 700 tisíc let před Krista. Nejvíce důkazů pak
pochází z naleziště u Kalambijských vodopádů v Zambii, staré jsou přibližně 61
tisíc let.
Fénix
OHEŇ A PŘEDCI
Zajímalo by vás, jak vlastně vznikl oheň nebo spíš, kdy vznikl?! Mezinárodní tým
vědců odkryl v Jihoafrické republice důkazy o tom, že lidé v době kamenné
používali oheň už před jedním milionem let! Přímo v jeskyni "Wonderwerk" bylo
podle důkazů spáleno dřevo, kosti a jiné drobnosti. V samotné jeskyni bydleli
předci delší dobu a asi si to uměli i zařídit.. :D Takže oheň existuje už více než
milion let...to je dost, nemyslíte !? Takový mocný živel by měl být starý, tak jako
2
nějaký mocný Bůh. Každý živel je sám o sobě prostě Boží, bez některých bychom
totiž ani nepřežili!!! Ted' už asi všichni chápete, proč je oheň takový starý dědula.
Je to prostě něco, čeho bychom si měli vážit a to mnohem víc, než si vážíme.
Vezmětete si příklad třeba z našich předků, a to i těch hodně dávných. Někdy
popřemýšlejte o tom všem a hlavně si s ohněm moc nehrajte, protože on vždycky
vyhraje...(pokud ho někdo neuhasí :) !!).
Ryby
3
OHEŇ A SVĚTLO
Můžeme svítit ohněm. A to pomocí lamp, loučí, pochodní, svíček a podobně.
Jedním ze svítících prostředků je petrolejová lampa nebo zkráceně petrolejka. Je
to jednoduchý zdroj světla, který osvětluje plamenem hořícího petroleje. Dalším
prostředkem je pochodeň. Pochodeň, někdy také fakule, je přenosná svítilna ve
tvaru tyče, na horním konci je zapálená. Původně se pochodně dělaly z borového
nebo podobného dřeva napuštěného smolou nebo olejem. Na horním konci tyče
mohl být také namotán hadr napuštěný hořlavou látkou. Pozdější armády užívaly
také trubky, naplněné hořlavinou. Moderní pochodně mají na horním konci tyče
schránku s voskem nebo petrolejem. Dalším prostředkem je svíčka, která je
vyrobená z vosku a na jejím konci je knot. Všechny tyto „svítilny“ spojuje to, že
je třeba oheň, aby svítily.
Mečoun
CHIMÉRA ANEB VĚČNÝ OHEŇ
V Turecku asi 2 km od pobřeží se nacházejí ve výšce 250 m nad mořem na
malé mýtince uprostřed lesního porostu
záhadné plameny. Jsou vidět hlavně v noci.
Jen tak hoří - bez dřeva, už od nepaměti.
Když se na ně zespoda kopce podíváte,
máte chuť tam hned jít a prohlédnout si je.
Jakmile ale vykročíte na cestu nahoru,
zjistíte, že musíte zaplatit vstupné v
přepočtu asi 35 Kč. Po zaplacení si však
vyjdete ještě hodně schodů do kopce.
(Těžko říct, zda schody v chůzi pomáhají.)
Nahoře uvidíte podívanou, na kterou do
konce života nezapomenete.
3
Když si pak o Chiméře zjistíte více informací, dozvíte se že
ze země vyvěrají přirozeně plyny, které hoří.
A teď něco z mytologie:

Dostaly jméno podle mytologické příšery chrlící
oheň – Chiméry.

Starověké zprávy uvádějí, že se na tomto místě
mohla nacházet dílna boha Héfaista (řecký bůh ohně a
kovářství).
Malíř
OLYMPIJSKÝ OHEŇ
Olympijský oheň, ztvárněný také ve formě olympijské pochodně, je jedním ze
základních symbolů olympijských her.
Připomíná oheň, který podle legendy ukradl
jedné noci Prometheus z hory Olymp. Vkradl se do
paláce bohů, vzal tam trochu ohně z Diova krbu a
ukryl jej v duté holi. Tak měli lidé zase oheň. Původ
tohoto symbolu pochází ze starověkého Řecka, kde
byl oheň udržován po dobu trvání her. Tento zvyk
byl obnoven na letních olympijských hrách v
Amsterdamu v roce 1928. Od roku 1936 je součástí
olympijské tradice také štafeta olympijské
pochodně.
V dnešní době bývá pochodeň slavnostně
zapálena ve starověké Olympii v Řecku obvykle
několik týdnů před zahájením olympiády. Jedenáct
žen představuje kněžky. Za pomoci slunečních
paprsků zapálí louč. Poté je oheň štafetovým
způsobem přenášen po celém světě až do dějiště
her. Samotným zapálením obří pochodně na
stadionu je pověřena významná osobnost (nejčastěji
jde o bývalé sportovce, kteří se zapsali do historie
sportu a olympijských her).
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/
Ještěrka
4
HOŘÍ ANEB
JAK SE CHOVAT PŘI POŽÁRU
V článku uvádím, jak se máte zachovat při požáru a údaje o množství požárů
v ČR v roce 2011.
Trochu statistiky o požárech v České republice
21125
Přímá
škoda
(tis. Kč)
2241800
Uchráněné
hodnoty
(tis. Kč)
8078932
Hlavní město Praha
2509
96630
Středočeský kraj
3011
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
ČR + kraje
Požáry
celkem
Česká republika
Usmrcené Zraněné
osoby
osoby
129
1152
377445
10
120
300779
1745921
14
148
1030
126130
620973
12
77
1178
286475
727671
8
57
Karlovarský kraj
817
43338
94438
7
37
Ústecký kraj
2669
153497
387847
10
61
Liberecký kraj
919
86320
479837
6
85
Královéhradecký kraj
1024
101895
488017
-
46
Pardubický kraj
795
138634
357347
7
77
Kraj Vysočina
779
82034
615983
3
50
Jihomoravský kraj
2170
189750
1073349
16
158
Olomoucký kraj
1071
86486
426089
9
62
Zlínský kraj
759
377350
185286
5
55
Moravskoslezský kraj
2394
172484
498729
22
119
Co dělat při požáru?
 Co nejrychleji volejte tísňovou linku 150 nebo 112 a ohlaste požár.
 Varujte ostatní třeba voláním „hoří“.
 Prověřte, zda se v ohroženém prostředí nenacházejí další osoby, pokud ano,
snažte se je zachránit. V případě, že se vám to nepodaří, zapamatujte si jejich
polohu (popřípadě ji označte) a neprodleně po příjezdu hasičů jim tuto
nahlaste, jde o velmi cennou informaci.
 Pokuste se požár uhasit dostupnými prostředky a proveďte opatření k
zamezení šíření požáru (vypněte plyn, elektřinu, zavřete dveře, odneste
5
hořlavé látky, neodvětrávejte prostory, v nichž
hoří - přístup vzduchu by mohl ještě zvýšit
intenzitu hoření).
 Opusťte budovu v souladu s jejím evakuačním
řádem. Chraňte si tělo, nejlépe namočením
oděvu, dýchací cesty namočeným ručníkem,
vezměte si nejnutnější osobní věci (doklady,
peníze, léky apod.)
 Poslouchejte pokyny hasičů nebo členů IZS
(integrovaný záchranný systém) a poskytněte
jim případně pomoc, kterou si vyžádají.
Zdroje: cs.wikipedia.org, czso.cz
Perseus
NEJVĚTŠÍ POŽÁRY V HISTORII
,
Oheň je pro člověka veledůležitý, ale umí i škodit, a to hodně. Proto jsem
provětrala vědomosti a literaturu a našla ty největší požáry všech dob.
Začneme hezky od začátku. Roku 356 př. n. l. shořel jeden ze starověkých
divů světa Artemidin chrám v Efesu, požár byl založen úmyslně, jeho tvůrce chtěl
vstoupit do dějin (a to se mu taky povedlo). V roce 48 p. n. l. shořela velkolepá
Alexandrijská knihovna a s ní i vědomosti celého známého času a světa. Roku 64
n. l. shořel majestátný Řím (říká se, že ho založil sám císař a při požáru stál
u řeky a zpíval). Roku 408 n. l. zachvátil požár nejúžasnější sochu tehdejšího
světa - Diovu sochu v Olympii (jedna z největších záhad archeologie). Roku 1541
zasáhl požár i naše hlavní město Prahu (ale nebojte, byla zasažena jenom část).
Pamatujete na Napoleona? Toho chlapíka z Francie? A víte, že jeho porážka
přišla roku 1547 vypálením Moskvy? Obyvatelé se totiž odmítli vzdát svého
města, a tak ho raději podpálili. V roce 1666 zasáhl Velký požár město fotbalu
Londýn a tušili jste, že za to mohl vadný komín jedné pekárny? Musím taky
připomenout požár našeho Národního divadla roku 1881, i když to nebyl největší
požár, je to důležitá událost našich dějin. Sibiři se také katastrofy nevyhýbají,
v roce 1915 ji zasáhl velký požár a trval dva měsíce. Roku 1933 shořel v Berlíně
Říšský sněm (Hitler chtěl ukázat svoji moc). Určitě jste ale někdy slyšeli o požáru
Národního parku Yellowstone v roce 1988. Je to jeden z největších požárů
historie lidstva a trval tři měsíce. Poslední takový požár se odehrál v létě 2012 na
ostrovech Řecku.
No a to je vše. Já doufám, že si z toho vezmete především ponaučení a
s ohněm si nebudete zahrávat! 
Váš Drak
6
JAK ROZDĚLAT OHEŇ
Teď se oheň třeba rozdělává pomocí zapalovače nebo sirek. Dříve však tyto
vymoženosti neměli, a tak si museli poradit jinak.
 ROZDĚLÁVÁNÍ OHNĚ TŘENÍM DŘEV
Ohňovou destičku položíme na zem, pod ní vložíme kousek tvrdé kůže nebo kus
kůry. Hůlku jednou obtočíme řemínkem luku, její spodní konec vložíme do důlku
naproti zářezu, na horní konec hůlky přiložíme želvu. Klekneme si na pravé
koleno; do levé ruky vezmeme želvu, do pravé ruky jeden konec luku, levou
rukou se dotýkáme levého kolena, pravou rukou zvolna pohybujeme lukem
dlouhými tahy, které postupně zrychlujeme a želvu přitlačujeme silněji. Poté, co
je kouř vycházející z důlku tak
mohutný, že je pravděpodobné,
že v hromádce černých pilin je
již jiskra, odložíme nástroje a
chopíme se opatrně kůže s
hromádkou kouřících pilin, do
níž velice zvolna foukáme a
přisypáváme jemně nadrolený
troud.
Když
hromádka
samostatně doutná, přiložíme
větší kousek troudu, když i
tento začne doutnat, pak jej
vložíme
do
připraveného
hnízdečka, které jsme vytvořili
ze sena či nejjemnějšího chrastí
a rozfoukáme ve skutečný oheň.
 ROZDĚLÁVÁNÍ OHNĚ POMOCÍ OROBINCE
Orobinec s hůlkou spojíme pomocí bezinkové trubičky, spodní konec orobince
vložíme do důlku v ohňové trubičce a hůlku chytneme nahoře mezi dlaně.
Pohybem dlaní pak co nejrychleji roztáčíme hůlku (a s ní i orobinec) a zároveň
tlačíme hůlku proti ohňové destičce. Tím nám ruce postupně klesají dolů, takže
když se dostaneme až k orobinci, musíme co nejrychleji přehmátnout
nahoru a pokračovat dále. (Nebo jde také udělat na vršku hůlky zářez, tím
protáhnout provázek s očky, do oček zachytit palce - a pak ruce po hůlce
nesjíždějí.) Takto pokračujeme tak dlouho, dokud pod ohňovou destičkou
nemáme jiskru, stejně jako je tomu při prvním způsobu rozdělávání ohně.
7
 ROZDĚLÁVÁNÍ OHNĚ POMOCÍ KŘESADLA
Připravíme si základ na podpal tak, že do smotku sena vložíme trochu hrubšího
práchna (hubky) a uděláme si takovou kukaň s
tím zuhelnatělým uprostřed.
No a pak už nám zbývá vykřesat první jiskru.
Vláčným pohybem křísneme hranou křesadla o
hranu kamene. Záleží, jak komu křešou ruce, tedy
jestli mu při křesání padají jiskry spíš dolů pod
kámen nebo vylétají nahoru.
Podle toho dáváme jemný troud buď na kámen,
anebo křešeme přímo těsně nad celým zápalným
smotkem. Mě osobně létají jiskry spíše nahoru,
takže pokládám kousek troudu na kámen a
jiskru v něm zachycenou ještě na kameni rozfoukám a vložím do celého smotku.
Pak rozfoukám celý smotek, a jak vyšlehnou plameny, je vyhráno (hlavně
plamínky v zápalu boje nesfouknout).
Kozoroh
POKUSY, KTERÉ HOŘÍ,
NEBO TAKÉ NE...
 JAK DOSTAT VODU DO SKLENIČKY, NEBO PROČ TO
NEHOŘÍ?
Vezmi si korkovou zátku a uřízni z ní dva až tři milimetry silné kolečko. Do
tohoto kolečka zapíchni párátko. Takto si vyrobíš jednoduchou lodičku, která
bude plavat po jezírku. Jezírkem bude voda nalitá na talířku. Stačí si vzít dezertní
talířek a nalít do něj trochu vody. Na vodu polož lodičku a zapal vrchol párátka.
Párátko hoří a lodička pluje po hladině. Chvíli můžeš pozorovat. Potom vezmi
skleničku a přiklop lodičku.
Co se stane? Oheň velmi brzy zhasne a voda se dostane dovnitř skleničky.
Proč? Oheň potřebuje k hoření kyslík, ten je brzy vyčerpán. Tím také vznikne ve
skleničce podtlak, což způsobí, že je do ní natlačena atmosférickým tlakem okolní
voda.
 JAK VYROBIT NEHOŘLAVÝ PLYN Z PRÁŠKU DO PEČIVA?
Vezmi si skleničku a nasyp do ní prášek do pečiva. Na prášek nalij ocet. Ve
skleničce začne probíhat chemická reakce, při které se uvolňuje plyn s názvem
oxid uhličitý. Nad skleničku přiblížíme zapálenou sirku. Co se stane? Sirka
zhasne. Proč? Oxid uhličitý je nehořlavý plyn a sirku uhasí.
Orion
8
DOPLŇOVAČKA
OHEŇ DÁVÁ S _ Ě _ _ _ _.
OHEŇ DÁVÁ T _ P _ _.
JAKO OBROVSKÝ OHEŇ VYPADAJÍ I H _ _ Z _ _.
JAKO OHEŇ SAMOZŘEJMĚ VYPADÁ TAKÉ S _ U _ _ _.
OHEŇ POHASÍNÁ, KDYŽ NEMÁ K _ _ L _ _.
OHEŇ NÁM POMÁHÁ PŘIPRAVIT J _ _ L _.
OHNĚM A KOUŘEM LZE PŘEDÁVAT JEDNODUCHÉ ZPRÁVY,
ŘÍKÁME TOMU K _ _ Ř _ _ _ SIGNÁLY.
Cassiopeia
KŘÍŽOVKY
V TAJENCE NAJDEŠ NÁSTROJE NA SVÍCENÍ
9
V TAJENCE NAJDEŠ RŮZNÉ VĚCI SOUVISEJÍCÍ S OHNĚM
10
DOPLŇ ANGLICKÁ SLOVÍČKA A V TAJENCE NAJDEŠ ANGLICKÁ SLOVA,
KTERÁ SOUVISÍ S OHNĚM
Orion
11
VTIPY
 "Jak se manželce podařil první oběd?"Ptá se hasič kolegy novomanžela. Báječně.Připálila i kuchařskou knihu.
 "Prosím vás,potřebuji najít hasičskou stanici.Jdu dobře?" "Ne,trochu kulháte."
 Jak dopadl hasič u zkoušky? Vyhořel.
 U hasičů zazvoní telefon:"Haló ztratila se moje žena!" "To voláte
špatně,zavolejte na policii." "Ale to by ji mohli najít!"
 Hasiči pomáhají z havarovaného vozu řidiči. Aby odpoutali pozornost
zraněného od myšlenek na těžkou situaci, v níž se právě ocitl,ptá se ho jeden z
hasičů: "Jste ženatý?" "Ne,tohle je první vážná nehoda..."
 "Jeane, pohár vody, prosím." "Zde, pane." "Děkuji, Jeane. Jeanee, další pohár
vody, prosím." "Zde, pane." "Děkuji, Jeane. Jeane, ještě jeden pohár vody,
prosím." "Zde, pane." "Děkuji, Jeane. Jeane?" "Ano, pane." "Zavolej hasiče.
Tohle sami neuhasíme."
 Hasič napomíná návštěvníka v divadle: "Proč tu zapalujete tu cigaretu?
Nevidíte nápis…?" "Nápis vidím, ale vás jsem neviděl."
 Telefonuje pán hasičům: "Rychle, okamžitě přijeďte k nám, hoříme!" "Dobře
pane, jak se k vám dostaneme?" "Ježíš, to už nemáte ty velký červený auta..?!?"
 Vběhne hasič na jednotku intenzivní
péče, chvíli si prohlíží pacienty, všichni
na přístrojích,a tak povídá: "Pořádně se
nadechněte,než
uhasíme
oheň,
potřebujeme vypnout proud."
 Malý chlapec stojí v poli a radostně
pozoruje rudý obzor. Kolem jde pocestný
a říká: "To je nádhera! Taky tě tak těší
ten západ slunce?" "To není západ
slunce.To hoří škola!"
Labuť
12
Ahoj!
Tak, jak jste minule tipovali. Zde přinášíme rozřešení:
 Otřesy – Ve vesničce Krasohlídov se skleničky u Kocourků netřásly a ani
jejich dům nezmizel díky těmto otřesům. Celý příběh je vymyšlený
 Vibrace – Nebojte se chodit do pražských kaváren, aby jste načerpali
trochu tepla a zjistili novinky prostřednictvím wifi. Ani tento příběh se
nestal.
Začtěte se do nových příběhů a přemýšlejte. Mohlo se to stát?
 Plamínek
Rodina Novákova vyjela na každoroční letní dovolenou k jezeru, ale nikdo z nich
nečekal, jak zlýosud je čeká. Na ncestě po dálnici se všichni velmi bavili. Hráli
různé hry, například slovní kopanou, hádej kdo a podobné zábavné hry a kvízy.
Bylo veliké teplo. Teploměry šplhaly až do výšky 32'C. Novákovi měli velikou
smůlu a uvízli v koloně, která byla dlouhá několik kilometrů. Čekání na dálnici
všem pokazilo náladu. O moc víc tomu nepomohly ani klaksóny ostatních aut v
koloně. Hlava rodiny Novákových, táta, vyčetl z mapy, že kolem dálnice vede
polní cesta. Přes hrozné překážky se dostali na jejich osudovou polní cestu. Všem
to opět zvedlo náladu, že už nestojí a začali si opět užívat cestování. Ovšem vše se
najednou znovu zvrtlo. Řidiče v protijedoucím voze osvítilo slunce a
ztratil kontrolu nad vozem. V plné rychlosti narazil do Novákovic
auta. Nehoda proběhla velmi rychle. Všichni z rodiny Novákových
přežili, ale auto bylo obrácené na střeše a nešlo se z něj dostat. Táta si
povšiml malého plamínku, který se z nenadání objevil u motoru auta.
Zavládla panika. Jak všichni víme, plyn, benzín či nafta jsou vysoce
hořlavé, než stačili něco vymyslet, jejich auto explodovalo. Nikdo
neměl šanci na přežití. I takhle velkou sílu má malý plamínek ohně.
 Zapálená cigareta
Pan Klíma trávil běžné odpoledne v Praze. Byl velmi krásný sluneční den, a tak
se pan Klíma rozhodl, že se vypraví na výlet na Petřínskou rozhlednu. Celý výlet
si náramně užíval. Po cestě na Petřín se pan Klíma stavil v centru Prahy, aby se
13
pokochal některými historickými památkami naší země. Vše bylo dokonalé. Cestu
mu trochu zkazilo cestování tramvají. Namačkaní a propocení lidé, kteří zabírali
veškeré místo v tramvaji. Když se konečně dostal na Petřínskou rozhlednu, řekl
si, že si na rozhledně zapálí cigaretu, která ho uklidní po tom zmatku v tramvaji. I
přes přísný zákaz kouření, který tam byl, ho nikdo nezastavil. Vykouřil celou
cigaretu, její nedopalek pak hodil dolů. Nedopalek padl do keře pod rozhlednou.
Silné teplo a ještě doutnající nedopalek, rozpoutal v suchém keři velký požár
kvůli kterému museli dorazit hasičské vozy. Pan Klíma musel zaplatit vysokou
pokutu. I taková hloupost jako je nedopalek od cigarety může způsobit veliký
požár. Síla jednoho z nebezpečných zemských jevů opět ukázala světu, jak
velikou má sílu.
 Vůně rozkvetlé louky
Jednoho březnového dne se dvojice mladíků z Prahy rozhodla vyrobit si trochu
pervitinu. Mladíci si za tímto účelem připravili vanu pro jeho výrobu a zakoupili
několik plat potřebných léků. Doma pak začali ve vaně vařit příslušnou drogu. To
je ale velmi unavilo, a tak usnuli. Po několika hodinách se jejich bytem začal šířit
nesnesitlený zápach. Ten je probudil. Jeden z mladíků měl okamžitě „výborný“
nápad. Popadl kanystr s aviváží a jeho obsah vlil do nádoby s polotovarem drogy,
pod kterým stále plápolal oheň. Po této záchranné akci oba mladíci opět
spokojeně usnuli s představou krásně provoněného bytu. Neprobudila je ale vůně
rozkvetlé louky, nýbrž hasiči, které přivolali obyvatelé domu, neboť jeho chodby
byly plné hustého dýmu.
Kentaur
ANTILOPKA A JEJÍ ZKUŠENOST
V jednom malém lesíku žila malá antilopa. Jednoho dne, když se jako vždy pásla
na malém paloučku uprostřed lesa se svou rodinou, ucítila divný zápach. Zvedla
hlavu a rozhlédla se. Nad lesem stoupal k nebi šedivý dým. Malá antilopka to
neznala, a tak si toho nevšímala a dál se pásla. Po chvíli ucítila štiplavý zápach.
Celé stádo zneklidnělo a začalo se rozhlížet. Kraj lesíku už byl v plamenech.
Všechny antiklopy se daly do běhu. Malá antilopka běžela vedle své maminky,
jenže ta byla rychlejší, proto jí utekla. Antilopka ale běžela ze všech sil, podařilo
se jí ohni také uniknout. Když bylo po požáru, celý lesík byl pryč, spálený na
popel. Celá antilopí rodinka se dala na dalekou cestu hledání nového domova.
Malá antilopka kráčela vedle své maminky a byla ráda, že ohni všichni utekly.
Také si moc dobře pamatovala, že když ucítí divný zápach, je lepší se pořádně
rozhlédnout, zda to není nebezpečné
Jednorožec
14
Drobné ilustrace v čísle jsou od Labutě
15
16