Senzibilizace k alergenovým složkám arašídů a její význam
Transkript
původní práce Senzibilizace k alergenovým složkám arašídů a její význam v klinické praxi Senzitization to peanut allergen components and its use in clinical practice PETRA VÍTOVCOVÁ, PETR PANZNER, IVANA MALKUSOVÁ, TOMÁŠ VLAS Ústav imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Plzeň SOUHRN Alergie na arašídy je jednou z nejčastějších potravinových alergií, způsobuje často vážné reakce. Kožní testy a specifické IgE proti extraktu alergenu nejsou schopny spolehlivě odlišit symptomatické a asymptomatické pacienty. Reaktivita k jednotlivým alergenovým složkám může umožnit předpovědět potencionální riziko vážné reakce. Metodika: Analyzovali jsme skupinu 294 pacientů senzibilizovaných k alespoň jedné z vyšetřovaných alergenových složek: Ara h 1, Ara h 2, Ara h 3 a Ara h 8. Pacienti byli následně rozděleni do 8 skupin dle odpovídající klinické reaktivity a byla hodnocena četnost senzibilizace k jednotlivým složkám. Výsledky: Asymptomatičtí pacienti a pacienti s orálním alergickým syndromem byli většinou dospělí a převládala u nich senzibilizace k Ara h 8. Přes 90 % těchto pacientů bylo současně senzibilizováno k pylu břízy. Závažnější reakce byly pozorovány hlavně u dětí, tyto reakce byly více spjaty s polysenzibilizací a senzibilizací k zásobním proteinům semene. Závěr: Potvrdili jsme, že alergie k zásobním proteinům semene, zejména Ara h 2, je často zodpovědná za závažnější projevy alergie. Naproti tomu senzibilizace k Ara h 8 je většinou spjata s asymptomatickým průběhem či mírnými projevy. Klíčová slova: alergie na arašídy, alergenové složky, Ara h, senzibilizace SUMMARY Peanut allergy is one of the most common food allergies and may cause severe reactions. Skin prick tests and specific IgE antibodies to peanut extract are not able to distinguish between symptomatic and asymptomatic patients. Reactivity todistinct peanut allergen components may draw attention to the potencial risk of more severe reactions. Method: We analyzed the group of 294 patients sensitized to peanut allergens: Ara h1, Ara h 2, Ara h 3 or Ara h 8. Patients were divided into 8 groups according to their dominant clinical symptoms and frequency of sensitization to individual allergen components in each group was assessed. Results: Asymptomatic patients and patients with oral allergy syndrome were mostly adults and sensitized to Ara h 8. More than 90% of these patients were sensitized to birch pollen. More severe reaction were observed mostly in children, these kinds of reactions were related to polysensitization and sensitization to seed storage proteins. Conclusion: We confirmed, that allergy to seed storage proteins, especially Ara h 2, is frequently responsible for the more severe allergy symptoms. Sensitization to Ara h 8 is frequently associated with mild or no symptoms. Key words: peanut allergy, allergen components, Ara h, sensitization Úvod Alergie na arašídy se řadí na přední místa v žebříčku potravinových alergií po celém světě. Její výskyt se v posledních letech významně zvýšil a v současnosti je odhadován na 0,5 % až 1,5 % (1). Prevalence potravinové alergie je odhadována na 6−8 %. Situace je o to vážnější, že arašídy jsou potravinou, která nejčastěji způsobuje velmi závažné reakce (1). Často jsou tyto reakce navíc spjaty s první známou expozicí tomuto alergenu (kolem 80 %) (6,8). Zhruba 18 % pacientů Alergie 3/2014 reaguje na požití méně než 65 mg oříšků (1). Dalším významným hlediskem závažnosti alergie na arašídy je také fakt, že na rozdíl od jiných potravin, je alergie na arašídy typicky ve většině případů trvalá. Pacienti z ní tedy tzv. „nevyrostou“ a břímě nutné diety si nesou až do dospělosti, často celý život (10). Tato perzistence se odhaduje až na 80 % (3). Z tohoto důvodu je potřeba u pacientů jejich alergii v pozdějším věku přehodnotit a případně upravit léčbu – zrušit eliminační dietu apod. Pacientům by tedy měl být při poklesu specifického IgE proveden expoziční test k ověření získání tolerance 1 původní práce či přetrvávání alergie (3). Na druhou stranu ale mnoho pacientů senzibilizovaných k alergenům arašídů je celý život toleruje nebo vykazuje pouze mírné symptomy, jako např. orální alergický syndrom, jejich prevalence se odhaduje na 80 % (12). Zlatým standardem v diagnostice potravinových alergií je v současnosti dvojitě zaslepený, placebem kontrolovaný expoziční test (double blind placebo controlled food challenge − DBPCFC) (12). Provedení je ovšem časově i finančně náročné a v neposlední řadě s sebou nese riziko vystavení pacienta vážnější reakci (12). Diagnóza alergie na arašídy je tedy většinou vyřčena na základě přesvědčivé anamnézy podpořené pozitivitou kožních testů a/nebo specifických IgE (9,10). V menšině je tato diagnóza ještě potvrzována DBPCFC (2). Současné běžně používané diagnostické postupy – kožní testy (SPT) a specifické IgE – nejsou schopny spolehlivě odlišit pacienty asymptomatické a symptomatické, ani jakoukoliv mírou předpovědět riziko vážné reakce. Řada lékařů pak u dětských potravinových alergiků senzibilizovaných na arašídy doporučuje dodržovat bezarašídovou dietu ze strachu z možné vážné reakce. Je tedy žádoucí mít k dispozici všeobecně využitelnou přesnou diagnostiku tohoto onemocnění, abychom neomezovali zbytečně asymptomatické pacienty, ale zároveň správně a včasně léčili symptomatické pacienty. K tomuto účelu byly literárně stanoveny hraniční hladiny specifického IgE a rozměru pupenu při SPT, pro které platí 90−95% pozitivní prediktivní hodnota (PPV). Pro spec. IgE je tato hranice stanovena na 15 kU/l (ImmunoCAP, ThermoFisher Scientific, Uppsala, Švédsko) a pro SPT na více než 8 mm. Tyto hodnoty předpovídají 95% pravděpodobnost pozitivního výsledku orálního provokačního testu (5,7). Řada pacientů však k těmto mezím vůbec nedosáhne a bylo by tedy vhodné u nich ověřit diagnózu provokačním testem, který, jak už bylo řečeno, má své neopominutelné nevýhody. Hladina specifických IgE ani velikost pupenu při SPT navíc nekoreluje se závažností alergické reakce (1,12). Léčba alergie je založena především na eliminaci alergenu, dále farmakoterapii a příp. imunoterapii, která je ale v případě potravinových alergií zatím na úrovni výzkumů. Kromě eliminační diety je nutná také správná edukace pacienta a jeho rodiny a poučení o možných důsledcích nedodržení léčby a zvládnutí případné anafylaktické reakce. Vzhledem k závažnosti reakcí a snížení kvality života při nesprávné dietě je velmi žádoucí včasná a přesná diagnostika. Z těchto důvodů se snahy alergologů na celém světě soustřeďují na výzkum nových diagnostických a prediktivních možností. V posledních letech se do popředí zájmu dostala molekulární diagnostika alergie. Molekulární diagnostika je založená na detekci specifických IgE proti jednotlivým alergenovým složkám. Většina diagnostických testů (SPT, specifické IgE) alergií je založena na použití extraktů přírodních materiálů, které obsahují látky alergenní i nealergenní povahy (9,10). Složení extraktů závisí na procesu 2 extrakce, purifikace a též na skladování (9). To vede k velké rozmanitosti a obtížnostem při standardizaci. Výsledek testu tak může být ovlivněn přítomnými látkami a jejich případnou zkříženou reaktivitou (1). Komerčně vyráběné alergenové složky, ať už v přirozené či rekombinantní formě, vykazují vysokou čistotu (jsou biochemicky definované) a stálou kvalitu, na rozdíl od doposud používaných extraktů (4). Jejich využíváním se zvýšila senzitivita a reprodukovatelnost stanovení specifických IgE a také stabilita alergenů. Alergenové složky arašídů V současné době je známo celkem 11 alergenových složek obsažených v extraktu burských oříšků. Jejich označení je v souladu s mezinárodní nomenklaturou – tedy zkratka latinského názvu Arachis hypogea – Ara h, následuje číslo dle pořadí objevení dané molekuly. Mezi hlavní alergenové komponenty patří Ara h 1, 2 a 3, které patří k tzv. zásobním proteinům semene – konkrétně jde o vicilin, konglutin a glycinin. Ara h 2 má schopnost inhibice trypsinu, čímž chrání sám sebe před natrávením (2). Ara h 4 je členem rodiny glycininů a je považován za stejný alergen jako Ara h 3. Ara h 5 náleží do rodiny profilinů a je zodpovědný za zkříženou reaktivitu s Phl p 12 a Bet v 2. Ara h 6 a 7 patří mezi konglutiny a jejich molekuly jsou velice podobné Ara h 2. Ara h 8 je Bet v 1 homolog zkříženě reagující v rámci skupiny PR-10 proteinů s hlavním alergenem břízy. Ara h 9 je ze skupiny lipid transfer proteinu (LTP) a tato molekula je považována za důležitý alergen zejména u pacientů z oblasti Středozemí. Posledními jsou oleosiny Ara h 10 a 11, jejich klinická úloha zatím není zcela jasná. Řada studií se zabývá analýzou vztahu typu senzibilizace k závažnosti alergické reakce. Metodika Pro účely naší práce jsme retrospektivně hodnotili celkem 294 pacientů (138 mužů a 156 žen, 92 dětí do věku 18 let, z toho 51 dětí ve věku do 8 let včetně), u kterých bylo v posledních třech letech provedeno vyšetření ImmunoCAP ISAC (ThermoFisher Scientific, Uppsala, Švédsko) a u kterých byla tímto vyšetřením detekována pozitivita alespoň jedné ze čtyř námi vyšetřovaných alergenových složek Ara h 1, Ara h 2, Ara h 3 a Ara h 8. 110 pacientů mělo navíc vyšetřeno i Ara h 6 a Ara h 9. Pacienti pak byli přiřazeni k jedné z osmi skupin dle odpovídající klinické reaktivity. Mezi našimi pacienty se vyskytlo celé spektrum tíže symptomů, od asymptomatické senzibilizace až po anafylaktickou reakci (viz výsledky). Poněkud vybočující skupinou jsou pacienti, kteří arašídy nekonzumují, většinou jde o malé děti do dvou let věku. V každé skupině byla sledována četnost senzibilizace k jednotlivým alergenovým složkám a hodnocena vzhledem k riziku závažnosti alergické reakce. Alergie 3/2014 původní práce vĢk 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Graf 1: Průměrný věk pacientů v jednotlivých skupinách klinické reaktivity Výsledky Do první skupiny byli zařazeni pacienti, kteří arašídy nekonzumují. Důvodem je v naprosté většině případů velmi nízký věk pacientů, většinou jde o děti do dvou let věku (graf 1). Tato skupina tvoří 5,4 % (16 pacientů) z celkového počtu vyšetřovaných (graf 2). 19 % z nich bylo senzibilizovaných k Ara h 1, 19 % k Ara h 2 a 31 % k Ara h 8, 31 % pacientů bylo polysenzibilizovaných na více než 1 molekulu (graf 3). Do druhé skupiny byli zařazeni asymptomatičtí pacienti, kterých byla většina, celkem 73,8 % (217 pacientů). Tito pacienti byli v naprosté většině z řad dospělých a markantně zde převládala Ara h 8 monosenzibilizace (96 % pacientů z této skupiny) (graf 4). 99 % z těchto pacientů vykazovalo současně Bet v 1 pozitivitu. Ve třetí skupině jsou pacienti popisující po konzumaci arašídů tzv. orální alergický syndrom, kterých bylo 6,1 % (18 pacientů). I zde převažovala Ara h 8 senzibilizace (89 % pacientů z této skupiny) a většina pacientů byla dospělých, nejmladšímu bylo 11 let. Pouze 1 pacient byl Ara h 1 pozitivní a 1 polysenzibilizovaný. Do čtvrté skupiny jsme zařadili pacienty se zhoršením projevů ekzému v souvislosti s konzumaci arašídů, ti představovali 5,1 % (15 pacientů), 60 % z nich bylo senzibilizovaných pouze k Ara h 8. Dalších 33 % bylo polysenzibilizovaných a 7 % bylo senzibilizovaných k Ara h 1. Pátou skupinu představují pacienti, kteří popisovali zhoršené dýchání až astmatický záchvat v návaznosti na požití arašídů. Jednalo se o pouhých 0,7 % (2 pacienti), z nichž 1 byl Ara h 8 pozitivní a 1 polysenzibilizovaný. Alergie 3/2014 Šestou skupinou jsou pacienti s anamnézou zažívacích potíží po požití arašídů, kterých bylo 1,4 % (4 pacienti), z toho 3 byli senzibilizovaní pouze k Ara h 8 a jeden pouze k Ara h 2. Předposlední skupinou jsou pak polysymptomatičtí pacienti, kteří popisují více než jeden z uvedených příznaků současně, takových bylo 4,8 % (14 pacientů), z těchto pacientů bylo 8 % senzibilizovaných k Ara h 1, 23 % k Ara h 2, 23 % k Ara h 8 a 46 % bylo polysenzibilizovaných. Poslední skupinu představují pacienti s nejzávažnější, tedy anafylaktickou reakcí po požití burských oříšků, kterých bylo 2,7 % (8 pacientů), z této skupiny bylo 37 % senzibilizovaných k Ara h 2 a 63 % bylo polysenzibilizovaných k zásobním proteinům semene. V této skupině nebyla detekována ani jedna senzibilizace k Ara h 8, a to ani v rámci polysenzibilizace. Diskuze Většina našich pacientů vykazovala asymptomatickou senzibilizaci nebo udávala pouze mírné příznaky jako OAS. Až na výjimky byli tito pacienti senzibilizováni na Ara h 8 a šlo většinou o pacienty dospělé či ...náctileté. 99 % asymptomatických pacientů navíc vykazovalo současně pozitivitu spec. IgE proti Bet v 1. Pravděpodobnou příčinou senzibilizace u těchto pacientů je tedy zkřížená reaktivita v rámci skupiny PR-10 proteinů. Mezi senzibilizovanými pacienty se vyskytovala také řada dětí, které se dle anamnézy s arašídy doposud nesetkaly. Zhruba v polovině případů se jednalo o děti do dvou let věku, u kterých informaci, že běžně nekonzumují arašídy, můžeme zcela jistě věřit. U většiny těchto pacientů 3 původní práce (63 % z uvedené skupiny) byla detekována Ara h 8 pozitivita. Lze tedy předpokládat, že i způsob senzibilizace je dán již výše popsanou zkříženou reaktivitou přes Bet v 1 homologa. U některých ale byla zaznamenána senzibilizace na zásobní proteiny semene, které považujeme za druhově specifické. Vyvstává tedy otázka, jakým způsobem došlo k jejich senzibilizaci. Zkřížená reaktivita by mohla vysvětlit i ostatní senzibilizace (Ara h 9 – LTP, Ara h 6 – konglutin, stejně jako Ara h 2). Dle dostupné 1,4 0,7 4,8 literatury se nabízí ještě několik dalších možností skryté senzibilizace jako intrauterinní senzibilizace či senzibilizace mateřským mlékem (6). Ve studii provedené Vadasem a spol. byly proteiny sekretovány do mateřského mléka přibližně u poloviny vyšetřovaných žen (13). Maximum sekrece je 1−3 hodiny po konzumaci arašídů matkou. Proteiny jako Ara h 1 a Ara h 2 jsou sekretovány v nezměněné podobě (13). Dále samozřejmě nemůžeme opominout možnost další tzv. skryté senzibilizace, tedy 2,7 5,4 nekonzumují 5,1 asymptoŵĂƟēơ 6,1 orální alergický syndrom ekzém astma trávicí poơǎe polysymptoŵĂƟēơ 73,8 anafylaxe Graf 2: Procentuální zastoupení pacientů v jednotlivých skupinách odpovídající klinické reaktivity % 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Ara h 1 Ara h 2 Ara h 3 Ara h 8 polysenzibilizace Graf 3: Procentuální zastoupení monosenzibilizací nebo polysenzibilizace v jednotlivých skupinách odpovídající klinické reaktivity − procentuální vyjádření pozitivity specifických IgE proti alergenovým složkám arašídů s rozdělením, zda jde o monosenzibilizaci příslušnou alergenovou složkou či polysenzibilizaci dvěma až čtyřmi alergenovými složkami 4 Alergie 3/2014 původní práce % 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Ara h1 Ara h2 Ara h3 Ara h8 Graf 4: Procentuální zastoupení vyšetřovaných alergenových složek v jednotlivých skupinách odpovídající klinické reaktivity – procentuální vyjádření pozitivity specifických IgE proti alergenovým složkám arašídů bez ohledu na monosenzibilizaci či polysenzibilizaci přes potravinové výrobky obsahující arašídy či alespoň jejich stopy. Již méně častá, ale také v literatuře zmiňovaná, je možnost senzibilizace kontaktem (např. polibkem) či výpary při zpracovávání potravin (6). Jak již bylo řečeno, u našich pacientů převažuje senzibilizace na Ara h 8, která s největší pravděpodobností souvisí s pylovou senzibilizací. Z toho důvodu se některé studie zabývaly možnými geografickými rozdíly. Vereda a kol. (14) porovnávali data ze Španělska, Spojených států a Švédska. Z jejich práce vyplývá rozdílná regionální distribuce senzibilizačního profilu na arašídy, kdy ve Spojených státech převládá senzibilizace na složky zásobních proteinů semene. Tito pacienti také častěji trpěli vážnými příznaky a alergie byla běžná i u dětí do dvou let věku. Naproti tomu ve Španělsku byla senzibilizace na Ara h 1, 2 a 3 méně častá, ale byla zde podstatně vyšší míra senzibilizace na Ara h 9 (LTP). Ve Švédsku byla situace podobná té naší, tj. maximum senzibilizací na Ara h 8. V obou posledních případech se alergie projevovala až u dětí po druhém roce života. Senzibilizace na Ara h 9 je pravděpodobně též dána zkříženou reaktivitou, konkrétně přes skupinu lipid transfer protinů, které jsou obsažené např. v pylu pelyňku, ambrosie, cypřišovitých, olivovníkovitých, platanu, dále např. v citrusech, jahodách, slunečnicových semenech, meruňkách, luštěninách, broskvích, granátových jablcích, kukuřici. Tyto geografické rozdíly tedy mohou souviset s rozdílnou flórou daných oblastí a s různými stravovacími návyky (9). Otázkou ovšem zůstává, proč u amerických dětí převládá senzibilizace na druhově specifické složky spojené s vyšší mírou alergických reakcí. Ara h 1, 2 a 3 jsou známy svou termostabilitou. Při jejich tepelné úpravě tedy nedojde ke snížení jejich alergizujícího potenciálu, jako tomu je např. u Bet v 1 homolog. Bylo zjištěno, že některými Alergie 3/2014 procesy lze tento potenciál naopak zvýšit (9). Vysoké teploty používané při pražení vedou k Maillardově reakci neboli neenzymatické glykosylaci aminoskupin, což má za následek vytvoření stabilních glykosylovaných konečných produktů a zvýšené vazbě IgE (3,11). Vařením či smažením k tomuto procesu nedochází. Geografické rozdíly v symptomatologii a senzibilizačním profilu jsou tedy zřejmě dány nejen rozdílným pylovým prostředím, ale též různými kulinářskými návyky. Také právě zvýšená konzumace takto upravených arašídů v posledních letech by mohla být vysvětlením pro zvyšující se prevalenci alergie na arašídy. Možnosti využití molekulární diagnostiky u alergie na arašídy se zdají být poměrně slibné, autoři se všeobecně shodují na tom, že senzibilizace k zásobním proteinům semene, zejména Ara h 2, by mohla být významným markerem klinicky závažné alergie, což koreluje i s našimi výsledky. Někteří autoři se tedy zaměřili na tyto alergenové složky a zkoumali míru vazby jejich epitopů na pro ně specifické IgE v souvislosti se závažností alergické reakce. Bayer a kol. (2) vyšetřovali séra od 31 pacientů (15 symptomatických, 16 asymptomatických) a zjistili, že u symptomatických pacientů je signifikantně vyšší vazba protilátek na tři epitopy Ara h 2. Celková intenzita vazby na epitopy byla signifikantně nižší u pacientů, kteří ze své alergie vyrostli. Největší rozdíl byl zaznamenán pro tři imunodominantní epitopy na Ara h2. Tyto epitopy jsou proteáza-rezistentní a tedy odolné vůči degradaci při trávicím procesu. Ara h 2 navíc sám o sobě působí jako inhibitor trypsinu, a tak chrání sám sebe před natrávením, pražení navíc tuto funkci ještě potencuje (2). Spojení vyšetřování SPT a specifických IgE k alergenovým složkám a jejich epitopům tedy může být slibnou metodou jak omezit nutnost provádění orální provokace 5 původní práce Ve vztahu k věku převažuje u dětí senzibilizace na potravinové alergeny, u dospělých pacientů převládá senzibilizace na aeroalergeny. V našem souboru byly nejzávažnější projevy alergie na arašídy zaznamenány u dětí (průměrný věk: anafylaxe 9 let, zažívací symptomatologie 18 let, astma 10 let, ekzém 15 let). Asymptomatičtí pacienti byli většinou dospělí (průměrný věk 30 let) a 99 % ze skupiny asymptomatických pacientů mělo prokázanou pozitivitu na hlavní alergen pylu břízy Bet v 1. Senzibilizace k Ara h 8 u nich byla přítomna na podkladě zkřížené reaktivity s Bet v 1 (PR-10 protein). Ve vztahu k závažným klinickým symptomům je nejvýznamnější senzibilizace k Ara h 2, který se zdá být nejdůležitějším prediktorem těžké alergické reakce na burské oříšky. Nejzávažnějším průběhem alergické reakce jsou ohroženi pacienti polysenzibilizovaní (s pozitivitou Ara h1, Ara h 2 i Ara h 3). 3. Burks AW. Peanut allergy. Lancet. 2008 May 3;371(9623): 1538-46. 4. Dang TD, Tang M, Choo S, Licciardi PV, Koplin JJ, Martin PE et al. Increasing the accuracy of peanut allergy diagnosis by using ara h 2. J Allergy Clin Immunol. 2012 Apr;129(4):105663. 5. Eller E, Bindslev-Jensen C. Clinical value of component-resolved diagnostics in peanut-allergic patients. Allergy. 2013 Feb;68(2):190-4. 6. Fox AT, Sasieni P, du Toit G, Syed H, Lack G. Household peanut consumption as a risk factor for the development of peanut allergy. J Allergy Clin Immunol. 2009 Feb;123(2):417-23. 7. Lin J, Bruni FM, Fu Z, Maloney J, Bardina L, Boner AL et al. A bioinformatics approach to identify patients with symptomatic peanut allergy using peptide microarray immunoassay. J Allergy Clin Immunol. 2012 May;129(5):1321,1328.e5. 8. Lopez-Exposito I, Song Y, Jarvinen KM, Srivastava K, Li XM. Maternal peanut exposure during pregnancy and lactation reduces peanut allergy risk in offspring. J Allergy Clin Immunol. 2009 Nov;124(5):1039-46. 9. Nicolaou N, Custovic A. Molecular diagnosis of peanut and legume allergy. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2011 Jun;11(3):222-8. 10. Nicolaou N, Poorafshar M, Murray C, Simpson A, Winell H, Kerry G et al. Allergy or tolerance in children sensitized to peanut: Prevalence and differentiation using component-resolved diagnostics. J Allergy Clin Immunol. 2010 Jan;125(1):191,7. e1-13. 11. Pansare M, Kamat D. Peanut allergy. Curr Opin Pediatr. 2010 Oct;22(5):642-6. 12. Sicherer SH, Wood RA. Advances in diagnosing peanut allergy. J Allergy Clin Immunol Pract. 2013 Jan;1(1):1,13; quiz 14. 13. Vadas P, Wai Y, Burks W, Perelman B. Detection of peanut allergens in breast milk of lactating women. JAMA. 2001 Apr 4;285(13):1746-8. 14. Vereda A, van Hage M, Ahlstedt S, Ibanez MD, Cuesta-Herranz J, van Odijk J et al. Peanut allergy: Clinical and immunologic differences among patients from 3 different geographic regions. J Allergy Clin Immunol. 2011 Mar;127(3):603-7. LITERATURA 1. Astier C, Morisset M, Roitel O, Codreanu F, Jacquenet S, Franck P et al. Predictive value of skin prick tests using recombinant allergens for diagnosis of peanut allergy. J Allergy Clin Immunol. 2006 Jul;118(1):250-6. 2. Beyer K, Ellman-Grunther L, Jarvinen KM, Wood RA, Hourihane J, Sampson HA. Measurement of peptide-specific IgE as an additional tool in identifying patients with clinical reactivity to peanuts. J Allergy Clin Immunol. 2003 Jul;112(1):202-7. MUDr. Petra Vítovcová Ústav imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Plzeň – areál Lochotín Alej Svobody 80 323 00 Plzeň e-mail: [email protected] v rámci diagnostiky alergie na arašídy. Je ale ještě zapotřebí srovnávacích studií, které porovnají vazbu IgE epitopů před a po dosažení tolerance nebo mezi pacienty s různou reaktivitou. Alergie na arašídy a dieta s tím spojená může být v řadě případů dosti limitující, neboť řada potravin obsahuje alespoň stopy těchto alergenů. V posledních letech je tedy zkoušena možnost kauzální léčby, jako je orální imunoterapie nebo čínská přírodní medicína. V několika studiích byl prokázán efekt orální imunoterapie jak na klinické projevy, tak změny v regulaci imunitní odpovědi (11). V jednotlivých studiích se ovšem liší názory na potřebné množství alergenu. Na myších modelech byla vyzkoušena též směs devíti bylin, kdy došlo k zablokování anafylaktické reakce (11). Pro stávající léčbu však zůstává nadále důležité vyvarovat se potravin s arašídy a správná edukace pacienta a jeho rodiny a poučení o možných důsledcích nedodržení léčby a zvládnutí případné anafylaktické reakce. Závěr 6 Alergie 3/2014
Podobné dokumenty
LOKALIZACE METABOLICKÝCH DRAH
do jejich správného prostorového uspořádání.
• V ER je BiP (binding protein) – stabilizace proteinu
• Proteindisulfidizomerasa – nastavení rovnováhy mezi spárovanými a
nespárovanými cysteinovými zb...
10. celostátní konference dětské pneumologie
ve věku 12–23 měsíců: dvě 0,5 ml dávky s intervalem nejméně 2 měsíce mezi dávkami. Potřeba posilovací dávky po tomto očkovacím schématu nebyla stanovena.
Děti narozené mezi 27.–36. týdnem těhotenst...
Sublingvální alergenová imunoterapie u dětských
naděje na pozměnění přirozeného průběhu alergického onemocnění. Tento přirozený průběh
charakterizují dva související jevy: postup od alergické
rinitidy k astmatu (sedminásobně vyšší riziko u dětí
...
Popis sakrálních objektů v regionu chrasteckém
Kdo dal sochU sv, Jana postavit a kdy, nenl známo,
K přemístění sochy doš'o Ví. 1829 při stavbě silnice na Skuteč, (V té době byly
zbourány městské brány).
S och a bV la resta urována V roce ] 996 ...
Otevřít článek - Registr DAFALL
Nejvíce pacientů trpělo alergií pouze na 1 potravinu
(152; 55,3 %). Na 2 potraviny reagovalo 56 pacientů
(20,4 %), na 3 potraviny 33 pacientů (12 %). U 34 pacientů (12,4 %) byla zaznamenána reakce ...
Absoluto 100 M Rescue Medley Female 1
CAMENZIND, KARIN
MAGNUSEN, ELLEN
CHARZEWSKA, OLGA
WALSH, AIMEE
WARDMAN, MESHA
BOUCQUAERT, ANNE-LAURE
PEDERSEN, INA KRISTINE
TIAGA, AGNIESZKA
HYKRDOVA, IVANA
KUTILKOVA, KATERINA
MCGRATH, SIOBHAN
WIN...
Anafylaxe sborník - XXI. den astmatu a alergií
vyšetření. V rámci pátrání po příčině anafylaxe využíváme stanovení specifických IgE
protilátek (široce dostupné pro penicilinová antibiotika) a test aktivace bazofilů (komerčně
vyráběné alergeny ...
prof.Špičák - Lékárnické dny
bez problémů ve škole a zaměstnání
bez přítomnosti obtěžujících příznaků
Synlabianer 2013/03
alergenních komponent na pevné fázi s IgE
protilátkami ve vzorku pacienta. Pro detekci IgE
protilátek metoda využívá fluorescenčně značené anti-lidské IgE protilátky. Měření fluorescence je provádě...