Strategie EU pro odstranění důsledků železné opony

Strategie EU pro odstranění důsledků železné opony

Iniciativa Jihočeského kraje a dalších „regionů železné opony“
Strategie EU
pro odstranění důsledků železné opony
Brusel, České Budějovice
září 2009
2
Obsah:
Iniciativa Jihočeského kraje ................................................................................................... 5
Řekli o iniciativě .................................................................................................................... 6
Východiska .......................................................................................................................... 11
Návrh okruhů opatření ......................................................................................................... 13
3
Ministři zahraničních věcí Rakouska a Československa, pánové Alois Mock a Jiří Dienstbier stříhají dráty železné opony, 17. prosince 1989
Foto: ČTK
4
Iniciativa Jihočeského kraje
se opírá o:
•
předběžné výsledky diskusí o budoucnosti politiky soudržnosti,
•
zaměření územní soudržnosti
a dále o:
•
příklady již připravovaných strategií pro rozvoj evropských „makro-regionů“.
Navíc se rodí v době:
•
českého předsednictví (s mottem „Evropa bez bariér“),
•
20. výročí pádu železné opony a Berlínské zdi a
•
5. výročí rozšíření EU o země bývalého východního bloku.
Strategickým cílem této iniciativy bude prostřednictvím důsledného využití existujících a
lepšího zaměření budoucích politik a iniciativ EU především:
•
překonat stereotyp dnešního vnímání území podél železné opony jako periférií dvou
sousedících členských států, a to ve prospěch společného rozvoje,
•
odstranit
bariéry
přeshraniční
mobilitě,
a
to
v transevropském,
mezistátním
i meziregionálním rozměru,
•
vytvořit právní rámec umožňující efektivnější společné provozování veřejných služeb
důležitých pro kvalitu života,
•
odstranit ze současného právního rámce EU a z praxe členských států všechny překážky
volnému pohybu osob, zboží a služeb,
•
motivovat obnovu přeshraničních komunit a překonávání jazykových a kulturních bariér
způsobených rozdělením Evropy.
5
Řekli o iniciativě
"Jihočeši mají dobrý nápad, který přichází ve vhodnou dobu - dvacet let po pádu opony a pět let po
rozšíření Unie. Je to příležitost podívat se, co se změnilo a co je ještě třeba zacelit.“
Alexandr Vondra, bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Vlády ČR (CZ-PRES),
Konference „20/5 Years After“, Tábor, 3. května 2009
„České předsednictví rovněž se zájmem sleduje nové strategie rozvoje evropských „makroregionů“,
připravované v současné době pro oblast Baltského moře či území podél toku řeky Dunaje. Tyto strategie
jsou jakýmsi „vyšším stupněm“ evropské územní spolupráce… Tento přístup je perspektivní, což potvrzuje
např. vznikající iniciativa Jihočeského kraje vyzývající k vytvoření „EU strategie pro odstranění důsledků
železné opony“. Tato strategie má reagovat na situaci, kdy „jizva po železné oponě“ i po dvaceti letech od
konce studené války stále limituje rozvoj postižených regionů. Všem těmto strategiím je společný přístup
k území EU jako k celku bez vnitřních hranic; to odpovídá mottu českého předsednictví „Evropa bez
bariér“. Domnívám se, že takový přístup k regionálnímu rozvoji by měl být z úrovně Evropských
společenství v budoucnu významně podporován. Má totiž velkou „evropskou přidanou hodnotu“ a svým
způsobem je i podmínkou úspěchu projektu evropské integrace.“
Cyril Svoboda, bývalý ministr pro regionální rozvoj Vlády ČR (CZ-PRES)
neformální setkání ministrů pro regionální rozvoj a územní plánování, Mariánské lázně, 22. až 24. dubna 2009
"Vždy mne spolupráce regionů kolem bývalé železné opony zajímala. Jsem přesvědčená, že vstup nových
členských států do Unie byl prospěšný pro všechny země ve všech oblastech. Pro nové státy to znamenalo
velký přísun investic a nyní je třeba se zaměřit na stírání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi… Je proto na
místě přemýšlet o dalších možných aktivitách a možnostech, které by se týkaly i bývalé železné opony.
Hledat cesty, jak posílit kooperaci mezi jednotlivými územími. Velmi pozorně jsem si poslechla od
hejtmana Zimoly záměry strategie a beru si toto téma za své. Budeme přemýšlet, jak uplatnit a realizovat
tuto myšlenku."
Danuta Hübner, členka Evropské komise
Konference 20/5 Years After, Tábor, 4. května 2009
“Účastníci konference „20/5 Years After – Politika soudržnosti 20 let po pádu železné opony a 5 let po
rozšíření“, organizované… Jihočeským krajem, komisí COTER Výboru regionů a českým předsednictvím
Radě EU, podporují iniciativu Jihočeského kraje a dalších středoevropských regionů k vytvoření “EU
strategie pro odstranění důsledků železné opony.”
Závěry konference „20/5 Years After“, Tábor, 4. května 2009
„… celkově lze říci, že je tato iniciativa zcela jistě krokem správným směrem a má moji podporu.“
Stanislav Eichler, hejtman Libereckého kraje (CZ)
Liberec, 28. dubna 2009
6
„Podporujeme Vaši iniciativu a přikláníme se k názoru, že je potřeba rozvíjet koordinovaný postup
regionů jak v oblasti tvorby územních plánů a strategických rozvojových programů, tak v oblasti
společného provozování klíčových služeb v rámci přeshraniční spolupráce.“
Milada Emmerová, hejtmanka Plzeňského kraje (CZ)
Plzeň, 23. dubna 2009
„Kraj Vysočina myšlenku podporuje a se zněním „Výzvy regionů železné opony českému předsednictví
Radě EU“ plně souhlasí.
Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina (CZ)
Jihlava, 29. dubna 2009
„Karlovarský
kraj
velmi
vítá
spolupráci
na
výzvě,
která
by
podpořila
vznik
nových
makro-regionů. Současně jsme připraveni se zúčastnit i případných jednání k dané problematice.“
Petr Navrátil, náměstek hejtmana Karlovarského kraje (CZ)
Karlovy Vary, 17. dubna 2009
„Bariéry přeshraniční spolupráce a důsledky rozdělení Evropy limitují ještě dnes rozvoj a růst na území
regionů. Překonávání a odstraňování těchto bariér pokládám za velmi významné… Se strategickými cíli
výzvy „regionů železné opony“ českému předsednictví Radě EU se plně ztotožňuji a výzvu ze své pozice
hejtmana Jihomoravského kraje podporuji.“
Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje (CZ)
Brno, 29. dubna 2009
„V zásadě iniciativu hejtmana Jiřího Zimoly na evropskou strategii pro bývalou železnou oponu
podporujeme. Aniž bychom museli hledat oporu ve studiích, je i v rakousko-českém pohraničí zřejmé, že
kvůli „hluboké ráně“ nedosahují propojení a spolupráce stále ještě takové kvality, kterou by si obě strany
přály. Také Evropská komise se v oblasti politiky soudržnosti stále více zaměřuje na strategie, které
zahrnují větší geografické a tématicky související území… Tato strategie, která by mezi Baltem a Jadranem
zahrnovala celkem osm členských států, může ve smyslu územní soudržnosti Evropě prospět. Z našeho
pohledu je však v současné době důležitější definovat společnou strategii, cíle a oblasti působnosti pro
evropský region (EGTC) Dunaj-Vltava, který by zahrnoval Jihočeský kraj, Horní Rakousy a Dolní
Bavorsko a případně další sousední regiony… Strategie pro evropský region Dunaj-Vltava by následně
mohla vést k případné celkové strategii pro železnou oponu.
Eduard Pesendorfer, ředitel zemského úřadu Horních Rakous (A)
Linz, 30. dubna 2009
„Země Dolní Rakousy již od roku 1987, tedy již od doby před pádem železné opony, spolupracuje se svými
sousedy v České republice. Po vzniku krajského uspořádání v České republice v roce 2002 během setkání
tehdejších presidentů České a Rakouské republiky hejtmani Jihočeského, Jihomoravského kraje, Vysočiny
a Země Dolní Rakousy slavnostně podepsali dohodu o bilaterální spolupráci. Významný cíl této spolupráce
byl a je „zahojit rány“ vzniklé v důsledku rozdělení Evropy a především odbourat „hranice v myslích“. Na
tomto základě vznikly již dva pracovní programy v současné době se připravuje pracovní program číslo tři.
7
Vznikla tak stálá platforma pro spolupráci, které se používá také pro konkrétní projekty v mnoha oblastech
politiky. Proto navrhuji, aby se tímto jistě zajímavým projektem zabývaly stávající bilaterální pracovní
skupiny a aby byl zahrnut i do nového pracovního programu.“
Werner Seif, ředitel zemského úřadu Dolních Rakous (A)
St. Pölten, 28. dubna 2009
„Myšlenka vytvoření evropské strategie pro železnou oponu je zajímavá i z pohledu Bratislavského
samosprávného kraje… Domnívám se, že roky 2009-2010 jsou rozhodující pro mobilizaci názorů a jejich
prosazení do budoucí evropské regionální strategie. Vítám proto iniciativu Vašeho regionu a vidím též
jedinečnou příležitost využít právě probíhající předsednictví České republiky v Radě Evropské unie na
prosazení názorů regionů sdílejících společné problémy v rámci diskusí o budoucnosti politiky soudržnosti
Evropské unie. V tomto kontextu koncipovaná výzva adresovaná českému předsednictví má proto podporu
i ze strany Bratislavského samosprávného kraje.“
Vladimír Bajan, předseda Bratislavského samosprávného kraje (SK)
Bratislava, 23. dubna 2009
„Velmi rád podpořím Vaši iniciativu k rozvoji evropských „makroregionů“ a budu se podílet na hledání a
realizaci vhodných řešení. Proto také Vaše výzva ke Strategii pro odstranění důsledků železné opony má
mou veškerou podporu. I přes řadu snah a pozitivních výsledků je i po dvaceti letech patrné, že důsledky
rozdělení Evropy ještě nebyly zcela překonány. Jsem přesvědčený, že i nadále je skutečně potřeba
odstraňovat strukturní nevýhody v regionech podél bývalých vnějších evropských hranic. Tak přispějeme
evropské integraci a teritoriální soudržnosti v Evropě. I já si myslím, že nesmíme na další překonávání
důsledků železné opony a rozdělení Evropy vyplýtvat dalších dvacet let.“
Stanislaw Tillich, ministerský předseda Svobodného státu Sasko (D)
Drážďany, 20. května 2009
„S velkým zájmem jsem si přečetl Vaši výzvu a gratuluji Vám k přesnému popisu Vaší pozice.“
Franz Voves, hejtman země Štýrsko (A)
Graz, 29. června 2009
„I přes řadu přeshraničních opatření a uskutečněných projektů v rámci evropských programů souhlasíme
s tím, že doposud zůstávají bariéry na hranici mezi východem a západem…. Korutany tedy rády podpoří
rozvoj strategie… k překonání stávajících překážek podél bývalé železné opony“
Dieter Platzer, náměstek ředitele Zemského úřadu Korutan (A)
Klagenfurt, 23. července 2009
8
„Výkonný výbor AEBR:
•
Shledává iniciativu Jihočeského kraje (CZ) a dalších „regionů bývalé železné opony“ důležitým
počinem;
•
Shledává iniciativu plně v souladu se svými zásadami, zejména s „Chartou příhraničních a
přeshraničních regionů“;
•
Proto vyjadřuje svou plnou podporu výzvě Evropské komise k vytvoření „EU strategie pro
odstranění důsledků železné opony“;
•
A deklaruje svou připravenost poskytnout své nejlepší znalosti a zkušenosti ve prospěch této
strategie.“
Asociace evropských příhraničních regionů (AEBR), výkonný výbor
Salamanca, 18. září 2009
9
Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola prezentuje podporu, jež pro„EU strategii pro odstranění důsledků železné opony“ získal od
komisařky Danuty Hübner a od účastníků konference „20/5 Years After“ uspořádané v rámci agendy českého předsednictví,
Tábor, 4. května 2009.
Foto: Jan Mlčoch
10
Východiska
•
v roce 2009 si Evropa připomíná 20. výročí pádu železné opony a 5. výročí dosud největšího
rozšíření Evropské Unie, a sice o země střední a východní Evropy, respektive o země bývalého
východního bloku,
•
události let 1989 a 2004 znamenaly de facto konec studené války a daly možnost začít pracovat na
sjednocení politicky, ekonomicky, společensky i územně rozdělené Evropy,
•
zatímco od 50. do 80. let minulého století vedly geopolitické trendy k přísné izolaci zemí
východního bloku od západoevropských zemí, od 90. let dochází k naprosto opačným trendům,
•
díky předvstupním nástrojům, politice soudržnosti, konceptu TEN-T sítí a díky dalším místním,
regionálním, národním i komunitárním iniciativám bylo a je realizováno mnoho projektů
zaměřených na obnovení přeshraničních vztahů a lepší integraci území rozdělených po několik
dekád železnou oponou,
•
pro regiony na obou stranách bývalé železné opony je jednou z nejvyšších priorit překonání
důsledků rozdělení Evropy,
•
úspěšnost těchto snah je v jistém slova smyslu kritériem úspěchu evropské integrace,
•
v květnu 2007 Evropská komise vydáním tzv. IV. kohezní zprávy zahájila diskusi o budoucnosti
politiky soudržnosti,
•
v roce 2008 Evropská komise přichází s první iniciativou tzv. EU strategie pro rozvoj určitého
evropského „makro-regionu“ a historicky poprvé se začíná programovat rozvoj území
definovaného nikoli administrativně, příslušností k určitému členskému státu, ale pouze na základě
geografických parametrů; poprvé se začíná pracovat s konceptem „evropského území, které není
definováno hranicemi“,
•
návrh „Lisabonské smlouvy“ poprvé zmiňuje územní soudržnost jako jeden z pilířů politiky
soudržnosti, a to vedle ekonomické a sociální soudržnosti,
•
v říjnu 2008 Evropská komise vydává „Zelenou knihu o územní soudržnosti“ a otevírá veřejnou
debatu,
•
v rámci zmíněných dvou konzultačních procesů se ukazuje, že poptávka po intervencích ve
prospěch takzvané „přeshraniční územní soudržnosti“, a to zejména na územích rozdělených
železnou oponou, je stále velmi vysoká,
•
náměty regionů odrážejí zkušenost, že přes všechno vynaložené úsilí a prostředky se daří jen
pomalu obnovit to, co bylo po dekády záměrně ničeno, a to zejména na východní straně železné
opony,
•
zároveň platí, že na území bývalé železné opony je více než jinde opodstatnění pro intervence
z evropské úrovně, a to v duchu principu, že se EU má angažovat především tam, kde její aktivita
je efektivnější, než postup jednotlivých členských států jednotlivě.
•
je také zřejmé, že dosažení tohoto cíle není možné pouze nástroji regionální politiky, ale vyžaduje
lepší vertikální (mezi-sektorovou) i horizontální (mezi úrovněmi veřejné správy – místní,
regionální, národní a komunitární) koordinaci politik,
11
•
angažmá EU je v tomto ohledu nenahraditelné a má významnou evropskou přidanou hodnotu,
•
odstranění důsledků železné opony je benefitem pro celou EU a významným evropským zájmem,
•
pásmo regionů podél bývalé železné opony můžeme rovněž považovat za svého druhu „makroregion“; nespojují jej sice geografické parametry (jako v případě Baltu či Dunaje), ale spíše
podobné problémy a jejich řešení, proto je efektivní potřebná opatření definovat a implementovat
koordinovaně a s angažmá komunitární úrovně,
•
v prvním semestru roku 2009 se role předsedající země Radě EU ujala Česká republika a mottem
její agendy se stalo heslo „Evropa bez bariér“.
Slovenský premiér a rakouský kancléř, pánové Robert Fico a Alfred Gusenbauer, řežou závoru na bývalé hranici schengenského prostoru
20. prosince 2007.
Foto: ČTK
12
Návrh okruhů opatření
•
základním principem v procesu odstranění důsledků železné opony na území postižených regionů je
přístup k danému území tak, jako by hranice neexistovala,
•
díky tomuto principu neuvidíme na mapě Evropy vzájemně sousedící periferní oblasti, ale jen jedno
území s mnoha strukturálními postiženími,
•
prvním předpokladem je tedy překonání stereotypů v myslích, představivosti aktérů regionálního
rozvoje na obou stranách hranice,
•
zatímco na území jednotlivých členských států platí často zákonná povinnost mezi-regionální
koordinace územních plánů a strategických rozvojových dokumentů, pro přeshraniční území to
platí pouze omezeně,
•
taková koordinace by přitom byla nejen opodstatněná, ale především velmi přínosná ve prospěch
překonání důsledků železné opony,
•
před druhou světovou válkou existovaly na daných územích zcela přirozené vícenárodnostní a
vícejazyčné komunity, vlivem událostí druhé světové války a komunistických diktatur byly tyto
komunity zničeny, podpora postupnému obnovení „přeshraničních komunit“ je dalším z klíčových
prvků v tomto procesu,
•
společné provozování služeb důležitých pro kvalitu života (zdravotní, sociální služby, vzdělávání,
krizové řízení, odpadové hospodářství a další) může zvýšit jejich efektivitu a může přinést novou
kvalitu i vyšší dostupnost (kvantitu); v tomto kontextu je velmi slibným nástrojem nařízení o
evropském uskupení pro územní spolupráci (EGTC),
•
klíčovým úkolem v tomto kontextu je také překonání jazykových a kulturních bariér vzniklých
mnohaletým fyzickým oddělením přirozených sousedů v přeshraničním území,
•
hlavním účelem železné opony bylo zamezit překračování hranic, kvůli její existenci byly také
zastaveny investice do infrastruktury v jejím okolí na obou stranách hranice, velmi kritickým
důsledkem tohoto jevu je existence mnoha úzkých hrdel, která dodnes nebyla odstraněna,
•
klíčová je zde role politiky TEN-T sítí, vzhledem k povaze přeshraničních dopravních projektů platí
pro úseky na dvou stranách hranice obvykle jiná pravidla a zvyklosti přípravy a výstavby (územní
plánování, EIA, organizace, financování apod.), vinou toho je komplikované budovat tyto trasy
jako ucelené projekty, ač by to bylo opodstatněné a přínosné,
•
proto je zde jasná potřeba pečlivé přeshraniční koordinace ve všech projektových fázích a velký
prostor pro důsledné uplatnění evropských koordinátorů TEN-T tras (alespoň těch prioritních),
kteří by byli reprezentanty evopského zájmu na jejich vybudování, zaručovali by společné
parametry na obou stranách hranice a byli advokáty přístupu k přeshraničním dopravním
spojnicím jako k uceleným trasám,
•
podobné platí také v oblasti obnovy regionálních dopravních sítí, které jsou velmi významné
zejména pro přeshraniční mobilitu obyvatel v daném území,
13
•
podobnou poptávku po vyšší míře koordinace lze sledovat i v dalších oblastech, jako je
infrastruktura pro životní prostředí, vzdělávací, zdravotnické a sociální služby, krizové řízení,
integrované záchranné systémy ad.,
•
v souladu s principy udržitelného rozvoje, respektive v zájmu zachování vysoké přírodní hodnoty
na jedné straně a zlepšení socio-ekonomické situace příhraničních oblastí na straně druhé, je
nutné cíleně podporovat rozvoj malého a středního podnikání a služeb – především v oblasti
cestovního ruchu,
•
nová generace politiky soudržnosti by měla podporovat využití uskupení regionů dle nařízení
EGTC jako řídících orgánů přeshraničních operačních programů, dále by měl být přijat princip
alokace finančních příspěvků pro dofinancování z úrovně EU - tzv. „na hranici“ ad.,
•
další náměty vyplynou z diskuse navazující na tuto iniciativu.
14
Kontakt:
Petr Šebek
Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu
Avenue d’Auderghem 84
B-1040 BRUXELLES
[email protected]
15