Listopad - Sbor Církve bratrské Český Těšín

Nejen Informátor
Sboru Církve bratrské
v Českém Těšíně
listopad 2009
ročník desátý, číslo 3
Efezským 6:18-20
V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a
vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne, aby mi bylo dáno
pravé slovo, kdykoliv promluvím. Tak budu moci směle oznamovat
tajemství evangelia, jehož jsem vyslancem i v okovech, a svobodně je
zvěstovat, jak je mi uloženo.
Z obsahu
Vzpomínka na prázdniny
Svatební kázání
Satanova návnada
…a mnoho dalšího
Úvodník
Milí bratři a sestry,
někteří ze sboru se mne už delší dobu ptali, kdy už vyjde nové číslo našeho
Nejeninformátoru. Odpovídal jsem, že nevím, že je málo příspěvků, že
nezvládám jej připravit. A vše byla pravda. Taktéž je pravdou, že z
posledního NI, kde byla anketa jak dál s Informátorem, se vrátilo pouze pět
odpovědí (ze 100 vytištěných). Asi před dvěma měsící jsem hovořil ve
sboru o potřebě redaktora ke spolupráci, bohužel, taktéž se nikdo neozval.
Z toho všeho jsem si vytvořil dojem, že sice někteří lidé chtějí informátor,
a dokonce několik z nich je ochotno napsat něco do něj, ale velké části
našeho sboru nebude chybět, pokud nebude vycházet NI a nechtějí pro něj
nic moc udělat. Jaký jsem udělal závěr? NI bude prozatím vycházet jako
občasník, tzn, že vyjde, až se nasbírají příspěvky do něj a dále budeme
hledat někoho, kdo by byl ochoten dělat redaktora časopisu a tím
zintenzívnit práci na NI (oslovovat ty, kteří by mohli psát, urgovat je,
posílat meily a stále připomínat, aby něco napsali). To je to, na co jsem
opravdu neměl a nemám čas.
Stanislav Boszczyk
Zamyšlení
Boží plán pro mne.
Nemůžu říct, že k mé úvaze mne neinspirovala probíraná
kniha R. Warrena - Proč jsme vůbec tady. R. Warren ve své knize velice
dobře popisuje a vyučuje Boží záměr s člověkem na zemi, proč jsme tady,
s jakým záměrem tady jsme, co máme dělat a pod. To je to, co bychom
měli tady na zemi dělat, jak žít, do čeho se pouštět. Tedy stále hovoříme o
směru od Boha k nám a směr mezi námi lidmi. Nutně mne ale napadla
myšlenka, zda je něco, co je obecná Boží vůle pro všechny lidi, jaký má
Bůh ten nejniternější (nejužší) plán pro mne, vytáhnout tu nejsilnější
esenci, to co si Bůh nejvíc přeje ve vztahu ke každému z nás, pro co nejvíc
hoří Boží srdce?
Domnívám se, že to jde shrnout do tří bodů
.
1. Bůh chce, abych s ním byl v nebi, abych sdílel věčnost s Ním a
měl s ním živý osobní vztah již tady na zemi.
2. Bůh chce mne tady na zemi připravit na věčnost. I když v nebi
nebude hřích, náš charakter (naše duše) bude v nebi s námi. A tento
chrarekter chce Bůh proměnit.
3. K dosažení prvních dvou bodů použíje Bůh jakékoliv situace,
zkoušky, zkušenosti a druhých lidí, která se nás bude dotýkat.
S prvním bodem zřejmě nebudeme mít problém, to je velice jasné.
Ale s dalšími body to už není tak jasné. Nestačí jen přijmout Ježíšovou
oběť pro sebe, přijmout Ježíše do svého srdce a mít na celý život
vystaráno, už to mám jasné, už se tomu nemusím věnovat. Nebe mám
zaručené a tak co víc. Bůh chce mít s námi osobní vztah již tady na zemi.
Když s někým jste ve vztahu, nutně vás to musí měnit, nezůstáváte pořád
stejný, příklad manželství je notoricky známý. Je ale velice smutné, že
vidíme křesťany, kteří jsou léta stále stejní. Bůh hovoří ke každému
člověku, jen záleží, zda Ho slyšíme. Je škoda, když po zkoušce jsme úplně
stejní jako před zkouškou. Když s námi zkouška nic neudělala, když nás
neposunula blíž Bohu, když neproměnila náš charakter. Už jsem slyšel
svědectví typu - prožíval jsem v trápení, měl jsem veliké problémy, ale už
je to za mnou, díky Bohu....a nic víc. Chápu, že někdo nemusí říkat úplně
všechno, ale svědectví by mělo být hlavně o tom, jak roste moje víra, co
mne Bůh naučil, jak mne Bůh proměnil.
Při výchově dětí se občas stane, že musíme zvýšit hlas, aby dětem
došlo, že to, co po nich chceme, je opravdu důležitější, než to, co zrovna
dělají. Myslím, že Bůh v poslední době i v našem sboru zvýšil hlas, aby
nám došlo, že chce s námi hovořit. Není to jen v našem sboru, Bůh začíná
zvyšovat hlas po celé zemi a hlavně v církvích. V bibli je psáno o Božím
soudu či Božím hněvu k církvi v poslední době. Domnívám se, že to není
jenom hněv či soud, ale je to především Boží milost, že začal k nám
mluvit, že jsme ho začali slyšet a poslouchat.
Když Bůh přijde pro církev, nepřijde si pro lidi, kteří žijí lhostejně
vůči němu ale přijde si pro církev, která nese Jeho jméno a žije svatý život
(oddělený) pro něj. Přijde si pro církev, která žije v moci Ducha Svatého a
činí jeho vůli, přijde si pro církev, která volá – Přiď Pane Ježíši.
Souzní s tím naše srdce nebo nás to nechává chladnými?
Stanislav Boszczyk
Vzpomínka na prázdniny - děti z nedělní školy
V Tyře se mi nejvíc líbil bazén, ale ještě víc asi „Narnie“ – scénka a úkoly
v lese. Taky mi moc chutnalo jídlo a skvělý byl i bobřík odvahy.
Anička K.
V Tyře se mi moc líbila Narnie – Lev, čarodějnice a skříň – dodnes doma
příběhy z Narnie čteme. Taky se mi hodně líbily hry, vyprávění a zpívání,
nejlepší byla písnička „Aleluja šabalaba lambambam.“
Natálka K.
Každý rok naše nedělní besídka jezdí na týdenní pobyt do Tyry. Tento rok
jsme nezačínali v sobotu jako obvykle, ale ve středu. Měli jsme krásné
slunečné dny. Hráli jsme hry, stezku odvahy, procházka Narnie (odměny kniha, hádanky, hlavolamy, omalovánky). Celý týden jsme probírali
biblické téma - David králem. Dělali jsme různé výrobky (přívěsky se
jménem atd.). Bylo moc fajn, těším se zase za rok.
Žaňa a Gabča Š.
Misie
Je to už delší čas, co jsme ve sboru měli vlastní misionářku, která
působila v misijní organizaci OM a byla delší dobu mimo naší republiku Ingrid Supikovou - Heczkovou. Nyní dvě sestry, které pracují v misijní
organizaci Josiah Venture, se připravují na svoji misii. Daniela je prozatím
v ČR s výhledem na celou Evropu a Lucka se připravuje na delší výjezdy
na misijní pole - prozatím do Estonska. Obě sestry dobře známe z práce v
KAMu, kde delší dobu pracují či pracovaly. Daniela i Lucka nás vybízí k
modlitební podpoře, ale i k finanční podpoře. Obě už nejsou placené z
KAMu ani z Josiah Venture, ale shání si peníze samy na sebe. Pro svůj plat
potřebují sponzory, kteří jim budou přispívat na to, aby měly za co žít a
bydlet a jezdit na misijní pole atd. Česká republika už není jen příjemcem
peněz cizích sponzorů, ale má na to, aby mohla platit své misionáře, kteří
mohou jít dál, do dalších zemí. Náš sbor stojí před výzvou, jak se k tomu
postavíme.
Již delší dobu vás postupně informuji o tom, co Pán dělá v mém
životě v povolání do misijní služby. Dva roky sloužím na plný úvazek
v projektu EXIT316. Náplň celého projektu se od jeho vzniku měnila a
s tím i má práce. Vidím, jak mne v tom Pán proměňuje, vychovává a vede
k tomu, aby Jeho jméno bylo ještě více oslaveno.
Jak asi víte, už přes rok se má práce v rámci celého projektu
zaměřuje na program EXIT Tour. Vnímám to jako jasnou Boží odpověď
na hledání a zkoumání mého misijního povolání a služby Pánu. Proto jsem
s Boží pomocí přijala závazek na 3 roky sloužit v EXIT Tour jako
misionář. V současné době jsem vedoucí celého projektu v České
republice. Touhou celého našeho týmu je, aby se tato misijní služba dostala
i za hranice naší země. Do budoucna budu tedy působit i v mezinárodní
EXIT Tour.
Do služby skrze EXIT Tour nemusím být zapojena jen já sama,
ale i Vy můžete být její součástí a podílet se na tom, co Pán Bůh dělá
mezi mladými lidmi v českých městech.
Modlitební zázemí - EXIT Tour program stojí spoustu energie a náročné
práce. Sloužit stovkám mladých lidí a sdílet s nimi evangelium navíc
přináší boje i v duchovním světě. Proto potřebuji někoho (tým lidí), kdo by
v této službě za mnou stál a modlitebně mne podpíral.
Finanční zázemí - EXIT Tour má bezpochyby i finanční náklady, bez
kterých není možné celý projekt uskutečnit. Nyní jsme v situaci, kdy se
celý projekt nachází na velmi křehkém ledě. Stále máme v rozpočtu velké
díry, a kdo ví, jestli se nám z finančních důvodů podaří projekt ještě více
rozvíjet, ne-li, nedej Bože, i ukončit. Těžká finanční situace způsobuje i
omezené lidské zdroje v organizaci a přípravách, což je pro nás opravdu
velkou zátěží. Proto potřebujeme i vaší pomoc, českých křesťanů a církví.
Pokud by vám tedy Pán Bůh položil ve svobodě a radosti na srdce službu
EXIT Tour, můžete finančně podporovat misijní práci, kterou v České
republice dělám.
Pokud vás tato výzva oslovila nebo máte zájem o informace z
misijního pole, kde působím, napište mi, prosím, e-mail na
[email protected]. Ráda vás budu pravidelně informovat.
Celou zemi naplní poznání slávy Hospodinovy, tak jako vody naplňuji
moře. (Abakuk2:14)
S přáním Bohem požehnaného dne
Vaše sestra v Kristu
Daniela Rajcová
Přijměte ale moc Ducha svatého přichazejícího na vás a budete
mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na sám konec
světa. Skutky 1:8
Skrze Jeho milost jsem byla spasená. On mi dal život! V zemi, o
které se říká, že je jednou z nejateističtějších zemi světa, já sama jsem již
třetí generací v naší rodině, která se rozhodla následovat Ježíše Krista.
Jsem Bohu nesmírně vděčná za to, že si mě našel, a použil si k tomu mé
rodiče, prarodiče, a taky sbor, ve kterém jsme mohla vyrůstat. Ne každý
má takové požehnání!
Když jsem se přibližně v 19 letech rozhodovala, co budu dál dělat v
životě, věděla jsem v hloubi svého srdce, že chci, aby mnozi poznali Ježíše
jako svého Pána. Modlila jsem se a prosila jsem Pána Boha o to, aby vedl
můj život a ukázal mi, kde mě chce mít a co bych vlastně měla dělat,
netušila jsem vůbec, jaký dopad tato modlitba na můj život bude mít.
Neměla jsem ale žádnou kokrétní představu o tom jak by taková práce pro
Boha na plno měla vypadat. O několik let později jsem začala pracovat v
Křesťanské akademii mladých v týmu, který připravoval a pomáhal
mládežím po celé České republice pořádat evangelizační anglické kempy.
Myslím, že jsem si ani neuvědomovala, jakým způsobem Bůh vyslyšel
moji modlitbu a postavil mě do míst, kde jsem se musela učit na Něj
spolehat, kde jsem rostla ve víře a taky se učila Jemu naslouchat a být mu
poslušná. Zároveň jsem taky mohla být svědkem toho, jak mladí lidé
odevzdávají svoje životy Kristu a následují Ho. Je to pro mě obrovské
privilegium.
Jsem opravdu moc vděčná za misionáře, kteří přijeli tady do České
republiky, kteří uslyšeli Boží povolání a v poslušnosti se rozhodli je
následovat. Stejně tak, jak jsem psala už výše, jsem vděčná za náš sbor, za
to, že nám nejsou lhostejní lidé kolem nás, že to, co my jsme obdrželi z
Boží milosti od Něj, chceme nést dál.
Během těch sedmi let jsem se setkala se spoustou lidi, kteří mají
stejnou touhu nést dál Boží evangelium a to nejen tady u nás, ale i v
dalších zemích střední či východní Evropy. Teď na podzim byla postavena
přede mě nová výzva připojit se k týmu lidí, kteří se starají o různé
projekty a úkoly celé misijní organizace Josiah Venture, která se nachází v
dalších 11 zemích Evropy. Jeden z mých mnoha úkolů, který jsem dostala
teď na starost, je najít tým lidi, kteří odjedou se mnou na celé léto 2010 do
Estonska, kde bych měla pomáhat s organizací a chodem evangelizačních
kempů. Je to pro mě obrovská výzva a jsem moc vděčná za posledních
sedm let zkušeností. Vnímam to taky i jako Boží volání vyjít dál za hranice
České republiky a být Jeho svědkem všude tam, kam mě pošle. Uvědomuji
si také, že nemůžu jít sama, a tak vás chci prosit o přímluvné modlitby a
také, pokud vám to bude Pán Bůh klást na srdce, tak i finanční podporu.
Jsem moc vděčná, že v tom všem nejsem sama, ale že mám bratry a sestry,
kteři půjdou do toho všeho se mnou. Moc vám děkuji.
Lucka Zagorová
Č.Ú: 19-9034550247/0100; VS:7771328 Daniela
Č.Ú: 19-9034550247/0100; VS:7771312 Lucka
Manželství
Manželství aneb jak to Bůh vůbec myslel
(Svatební kázání dle Ef 5, 21 – 33)
„ Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou
ti dva jedno tělo.“ (verš 31)
Kdybychom tento verš o vzniku manželství vzali doslovně, mohlo by se
jednat o velkou senzaci. Boží slovo má ale na mysli velké tajemství. Celý
text v Ef 5 ukazuje na různé role muže a ženy, kteří pokud chtějí vytvořit
tu podivuhodnou jednotu „ jednoho těla “, musí zapadnout jako dílky
puzzle do sebe.
O první roli ženy mluví verš 22: ženy podřizujte se svým mužům jako
Pánu, tedy žena má být podřízena svému muži. Proč má být podřízena?
Protože muž je hlavou ženy (verš 23a), tedy důvodem je existence řádu ve
stvoření, ve kterém má muž určitou úlohu a jak známo, vícehlavé bytosti
buď v přírodě nejsou anebo jen jako nějaké zrůdy. Na druhé straně ta
podřízenost není čistě jednostranná, jak říká verš 21: V poddanosti Kristu
se podřizujte jedni druhým.
Druhá role ženy je v náznaku vyjádřena na úplném konci textu ve
verši 33b: žena ať má před mužem úctu, tedy žena má projevovat svému
muži úctu, respekt a uznání.
O první roli muže už vlastně byla řeč: (verš 23a), že je hlavou své
ženy, tedy někým, kdo je vedoucí, klíčový, mající autoritu a zodpovědný.
Důležitou otázkou je, jaký má mít za těchto okolnosti postoj ke své ženě.
Jinými slovy, jestliže žena má být podřízena svému muži jako své hlavě,
jaký má mít postoj muž ke své ženě? Má panovat? Co na to říká Boží
slovo: Muži, milujte své ženy (verš 25a). Muž má milovat svou ženu. Na
druhé straně ženiny podřízenosti vůči muži je mužova láska k ní. Proč má
muž milovat svou ženu? Proto i muži mají milovat své ženy jako své
vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v
nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně (verš 28-29a). Přirozeným
důvodem pro mužovou lásku je to, že s ženou tvoří jedno tělo, tedy jednu
realitu. Jeho láska se projevuje v tom, že svou ženu živí a pečuje o ni, a to
nejen o její potřeby fyzické, ale také duševní a duchovní.
Náš biblický text však nemluví jen o této přirozené rovině, ale
zjevuje, že křesťanské manželství je obrazem ještě něčeho tajemnějšího a
hlubšího. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev (verš
32). Jde o vztah mezi Kristem – Božím Synem, který přišel na svět nás
zachránit, a církví – společenstvím lidí, kteří tuto záchranu přijímají.
Jaké jsou role Ježíše Krista vůči církvi ( a tedy analogicky i muže
vůči své ženě )?
Kristus je hlavou církve, tak jako muž ženy (verš 23ab)
Kristus je zachráncem církve (verš 23c). V podstatně slabším významu,
ale přece jen i muž určitým způsobem „zachraňuje svou princeznu“
Kristus miluje až k vydání sebe sama a cílem onoho vydání se je svatost
nevěsty – církve (verše 25 – 27). To dává obrovský nárok i na mužovu
lásku ke své ženě.
Kristus živí církev a pečuje o ni. (verš 29)
Základní rolí církve vůči Kristu a následně i manželky vůči muži je
podřízenost:
Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny
svým mužům (verš 24)
Shrňme si tedy roli muže i ženy. Muž je ten, který miluje svou ženu,
pečuje o ni, naslouchá jí, je pozorný a citlivý na její potřeby a zranění, sdílí
s ní svůj život a službu, obětuje se za ni. Žena je ta, která respektuje svého
muže, uznává jeho povolání, chválí jej, pomáhá mu, sjednocuje se s ním
v záměru, poslouchá ho a svěřuje se mu s pokorou.
Asi se všichni shodneme, že není vůbec jednoduché naplnit tyto
požadavky Božího slova. Nebo řekněme přesněji, je to nemožné – pokud
bychom se o to snažili jen z našich lidských sil a možností. Boží slovo nám
ale také radí, kde najít zdroj umožňující takto žít. O tom je celá radostná
zvěst. Tady si jen ukažme verš 18, který se gramatický váže až k verši 21,
kde se hovoří o podřizování se jeden druhému a na to navazuje celý text o
vztahu mezi mužem a ženou. Vše vyrůstá z onoho verše 18: Ale naplňujte
se Duchem. Věřím, že zdrojem života v souladu s Biblí je pouze Duch
Svatý, s nímž máme pokorně chodit a nechat se jím naplňovat pro každý
den našeho života, a manželského zvlášť!
Danka a Jarek Pokorní
Recenze knihy
Úvod z knihy J. Bevere Satanova návnada, (volně přeloženo)
Robert a Basia Rakovští
Já, a uražený?
Není možné, aby pohoršení nepřišla…. Lukáš 17:1
Když jsem cestoval po Spojených státech ve své službě, všiml jsem
si jedné nejsmrtelnější a nejošidnější nepřítelovy nástrahy. Drží ve vězení
velké množství křesťanů, ničí lidské vztahy a zvětšuje mezery, které jsou
mezi námi. Je to past urážky. Mnozí nejsou schopni řádně zastávat svá
povolání, kvůli zraněním a „ranám“, které byly v jejich životech
způsobeny urážkami. Nemohou se plně rozvinout ve svých obdarováních,
protože trpí kvůli následkům pohoršení. Většinou je to nějaký spoluvěřící,
který je zranil. Následkem toho se cítí zrazeni. V Žalmu 55:13-15 David
naříká: „Není to nepřítel, kdo mě tupí, to bych přece snesl; nade mne se
nevypíná ten, který mě nenávidí, před tím bych se ukryl, jsi to však ty,
člověk jako já, můj druh a přítel! Ten nejlepší vztah nás pojil, za bouřného
jásotu jsme chodívali do Božího domu.“ Jsou to ti, kteří vedle nás sedí a
zpívají ve shromáždění, nebo to je možná i ten, kdo káže. Trávíme s nimi
prázdniny, věnujeme se společným povinnostem a pracujeme s nimi v
jedné kanceláři. Nebo, možná, že je to někdo, kdo je nám ještě bližší.
Někdo, kdo s námi vyrůstal, komu jsme důvěřovali; někdo kdo spal vedle
nás. Čím užší vztah, tím větší pohoršení! Zjistíte, že nejvíce vás nenávidí
ti, kteří k vám kdysi měli nejblíže.
Advokáti by vám řekli, že „nejživější případy“ takové druhu byste
našli u rozvodových soudů. Mediální prostředky nás ustavičně informují o
vraždách, které v rodinách spáchali její zoufalí členové. Rodina, která má
být místem ochrany, hmotného zajištění a růstu, místo, kde se učíme dávat
a přijímat lásku, je často příčinou veškerého zranění. Samotné dějiny jsou
důkazem toho, že nejkrvavější války byly vždy občanské. Bratr proti
bratru. Syn proti otci. Otec proti synovi. Možnosti, ve kterých může dojít k
urážkám, jsou nekonečné, tak jako v různých vztazích, ať už jsou složité
nebo jednoduché. Zůstává pravdou, že jen ti, o které máte zájem, vás
mohou zranit. Očekáváte od nich něco víc – konec konců, dali jste se jim
více poznat. Čím větší nároky, tím větší pád. Sobectví vládne v naší
společnosti. Muži a ženy v současné době hledí sami na sebe a zanedbávají
a zraňují ty, kteří jsou kolem nich. Nemělo by nás to zaskočit. Bible velmi
zřetelně ukazuje na to, že v posledním čase budou „lidé sami sebe milující“
(2. Tm. 3:2). Pod tímto si představujeme nevěřící, ale Pavel zde mluví o
těch, kteří jsou v církvi. Mnozí jsou, pohoršeni, cítí se poškozeni a jsou
zahořklí. Jsou uraženi! Avšak neuvědomují si, že se chytli do Satanovy
léčky. Je to naše chyba? Ježíš to řekl velice jasně: není možné, abychom
žili v tomto světě, aniž bychom neměli příležitost se urazit. Přesto většina
věřících je vyděšena, zaražena a udivena, když se něco takového děje.
Myslíme si, že jsme těmi jedinými, kterým někdo ublížil. Takováto reakce
nás zbavuje ochrany před tím, aby se v nás mohla zakořenit hořkost. Proto
se musíme připravit a dobře vyzbrojit proti pohoršením, protože naše
odpověď rozhodne o naší budoucnosti.
Zrádná past
Řecké slovo pro „urážku“ v Lukáši 17:1 pochází z termínu
skandalon. Toto slovo ve svém původu znamená součást pasti, ve které je
uchycena návnada. Proto to znamená, položit past někomu do cesty.1 V
Novém zákoně je tímto způsobem vystižena nástraha, kterou nalíčil
nepřítel. Urážka je ďáblovým nástrojem, přivést lidi do zajetí. Pavel
vyučoval mladého Timotea: Služebník Kristův se nemá hádat, nýbrž má
být laskavý ke všem, schopný učit a být trpělivý. Má vlídně poučovat
odpůrce. Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu a vzpamatují se z
ďáblových nástrah (pastí), do kterých se dali polapit, když podlehli jeho
vůli (2. Tm. 2:24-26, přepsáno kurzívou). Ti, kteří se přou nebo jsou v
opozici, upadají do pasti, ve které jsou ďáblem jímáni k činění jeho vůle.
Daleko děsivější je ta skutečnost, že si své zajetí neuvědomují! Tak jako
marnotratný syn se musí probudit a poznat svůj skutečný stav.
Neuvědomují si, že z nich vychází spíše hořké vody než čisté. Když je
člověk podveden, myslí si, že je v pořádku, i když není. Bez ohledu na to,
jak vypadá konkrétní situace, všechny uražené lidi můžeme rozdělit do
dvou hlavních skupin: 1.) na ty, se kterými bylo nakládáno nespravedlivě,
nebo 2.) na ty, kteří si myslí, že se s nimi nespravedlivě zacházelo. Lidé z
druhé skupiny věří celým svým srdcem, že byli poškozeni. Jejich závěry
jsou často výsledkem nepřesné informace. Nebo informaci, kterou přijali je
správná, ale vidí ji zkresleně. Ať už jsou zraněni jakýmkoliv způsobem a
mají zatemněný rozum, soudí podle domněnek, pohledů a mylných
informací.
Skutečný stav srdce
Jeden ze způsobů, jak se nepřítel snaží určitého člověka udržet v
uraženém stavu, se pojí s tím, že se snaží o to, aby daný jednotlivec své
pohoršení zastřel pýchou. Pýcha vám bude bránit v tom, abyste si přiznali,
jak na tom skutečně jste. Jednou mě velmi zranili dva duchovní služebníci.
Lidé říkali: „Nemohu uvěřit tomu, že vám provedli takovou věc. Necítíte
se zraněn?“ Rychle jsem odpověděl: „Ne, jsem v pořádku. Necítím se
dotčen.“ Věděl jsem, že je nesprávné se nechat urazit, tak jsem to popřel a
potlačil. Přesvědčoval jsem sám sebe, že nejsem, avšak ve skutečnosti jsem
byl. Pýcha zakryla skutečný stav mého srdce. Pýcha vám zabrání v tom,
abyste se upřímně zabývali pravdou. Pýcha vám zkresluje vaši vizi. Nikdy
se nezměníte, pokud se budete snažit přemýšlet pouze tak, že je všechno v
pořádku. Pýcha vám zatvrdí srdce a zbaví vás schopnosti správně vnímat
skutečný stav věcí. Bude vám bránit v tom, aby se změnili ve vašem srdci
– činili pokání –, které vás vysvobodí (viz. 2. Tm. 2:24-26). Pýchá vás
přiměje, až se budete na sebe dívat jako na oběť. Váš vnitřní postoj bude
vypadat asi takhle: „Zacházeli se mnou a posuzovali mě nespravedlivě,
proto mám právo na to, se takto chovat.“ Protože si myslíte, že jste nevinní
a neprávem obviněni, zadržujete odpuštění. Třebaže je před vámi zastřen
pravý stav vašeho srdce, není skryt před Bohem. Jen protože se k vám
někdo špatně choval, nemáte právo si v sobě chovat pohoršení. Dvě zla
nikdy věci nenapraví!
Lék
V knize Zjevení Ježíš oslovuje věřící v Laodikejské církvi a nejprve
tak, že jim sděluje, jakým způsobem se na sebe dívají: –že jsou bohatí,
mají se dobře a nic nepotřebují, pak ukazuje na jejich skutečný duchovní
stav: „že jsou ubozí, bídní a nuzní, slepí a nazí“ (Zj. 3:14-20, Ek). Zaměnili
svoji finanční „moc“ za duchovní. Pýcha zastřela jejich skutečný duchovní
stav. Mnozí křesťané jsou na tom v dnešní době úplně stejně. Nevidí
skutečný stav věcí ve svých srdcích, tak jako já jsem nebyl schopen si
uvědomit, jakou zášť jsem si uchovával k těmto služebníkům.
Přesvědčoval jsem sám sebe, že nejsem uražený. Ježíš řekl Laodikejským,
jak se dostat z této léčky: Nakupte si Boží zlato a spatříte váš skutečný
stav.
Nakupte si Boží zlato
Ježíšův první pokyn ohledně toho, jak se vymanit z této léčky, byl,
„nakoupit si od něho zlata ohněm přečištěného“ (Zj. 3:18). Přečištěné zlato
je měkké a vláčné, bez jakékoliv koroze nebo dalších přísad. Je to právě
tehdy, když je zlato smícháno s dalšími kovy (mědí, železem, niklem atd.),
že sestává tvrdším, méně vláčnějším a je náchylnější ke korozi. Této
příměsi se říká slitina. Čím větší je ve zlatu procento cizích kovů, tím je
tvrdší. A zase naopak, čím méně je v něm slitiny, tím je měkčí a vláčnější.
Můžeme si okamžitě mezi tím povšimnout určité podobnosti: Čisté srdce je
jako čisté zlato – měkké, jemné a vláčné. Židům 3:13 prohlašuje, že srdce
jsou zatvrzelá a oklamána hříchem! Pokud se nebudeme snažit vypořádat s
pohoršením, poneseme větší ovoce hříchu, tj. hořkost, hněv a zášť. Tyto
nežádoucí „přísady“, které zatvrzují naše srdce jsou jako slitina, která tvrdí
zlato. To snižuje nebo odstraňuje jemnost, čímž se člověk stává méně
citlivým. Snižuje to naši schopnost slyšet Boží hlas. Vidíme věci zkresleně.
Toto je ideální stav duše, v němž může dojít k podvodu.
Prvním krokem při pročišťování zlata je rozemlít ho na prášek a smíchat
ho s truskotvornou přísadou. Potom je směs vložena do pece a roztavena
prudkým žárem. Slitina a nečistoty se přilepí na tavidlo a vyplují na
povrch. Zlato (které je těžší) zůstane na spodu. Nečistoty nebo struska
(měď, železo a zinek, které jsou smíchány s tavidlem) se pak odstraní, z
čehož se vyrábí čistější kov. Podívejme se nyní na to, co říká Bůh: Hle,
přetavil jsem tě, ne však jako stříbro, vyzkoušel jsem tě v tavicí peci
utrpení (Iz. 48:10). A opět říká: Z toho se radujte, i když snad máte ještě
nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry,
mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno
ohněm, prokázala k vaší chvále a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus (1. Pt.
1:6-7, přepsáno kurzívou). Bůh pročišťuje prostřednictvím zkoušek,
utrpení a soužení, v nichž žár odděluje takové nečistoty, jako jsou
neodpuštění, hádavost, hořkost, hněv, závist atd. z Božího charakteru v
našich životech. Hřích se snadno schová tam, kde není žár zkoušek a
utrpení. V dobách prosperity a úspěchu se dokonce i bezbožný člověk zdá,
že je laskavý a štědrý. Avšak v žáru zkoušek, nečistoty vyplavou napovrch.
V mém životě byly chvíle, kdy jsem procházel tak těžkými zkouškami, se
kterými jsem se dosud nesetkal. Choval jsem se hrubě a neurvale dokonce
k nejbližším, kteří byli okolo mě. Moje rodina a přátelé se mě začali
vyhýbat. Vykřikl jsem k Pánu: „Odkud přichází ten veškerý hněv? Nebylo
to zde předtím!“ Pán odpověděl: „Synu, nečistoty vyplavou na povrch jen
tehdy, když se taví zlato.“ Pak se mě zeptal: „Uviděl by si nečistoty
předtím, než je zlato vloženo do ohně?“ „Ne,“ Odpověděl jsem. „Avšak to
neznamená, že tam nejsou,“ řekl. „Když tě zachvátí oheň zkoušek, ukážou
se nečistoty. Ačkoli jsou před tebou skryty, Já je vidím. Zůstaneš
nazlobený, budeš vinit svoji manželku, přátele, pastora a lidi s kterými
pracuješ, nebo se podíváš na tuto „strusku“ hříchu, ať už je to cokoliv a
budeš činit pokání, přijmeš odpuštění a já naberu a odstraním tyto nečistoty
z tvého života.“
Pohleď na to, jak na tom skutečně jsi
Ježíš řekl, že naše schopnost vnímat věci, tak jak jsou, je dalším
klíčem k tomu, abychom byli vymaněni z podvodu. Když jsme uraženi,
vidíme často sebe sami jako oběť a haníme ty, kteří nám ublížili.
Ospravedlňujeme si naši hořkost, neodpuštění, hněv, závist a zášť, když se
v našich životech objeví. Někdy nesnášíme i ty, kteří nám připomínají lidi,
kteří nás zranili. Z toho důvodu Ježíš poskytuje radu: „nakup…masti k
potření očí, abys prohlédl“ (Zj. 3:18). Co aby si viděl? Jak na tom skutečně
jsi! To je ta jediná cesta, na níž budeme schopni „být horliví a budeme
činit pokání“, jak Ježíš v následující pasáži přikazuje. Skutečné pokání
učiníš jen tehdy, když přestaneš vinit ostatní lidi. Když haníme druhé a
obhajujeme náš vlastní postoj, jsme slepí. Snažíme se odstranit třísku
bratrova oka zatím, co je v našich očích trám. Je to zjevená pravda, která
nám přinese svobodu. Když nám ukáže Duch Boží náš hřích, udělá to vždy
takovým způsobem, abychom poznali, že to je něco, co k nám nepatří. To
nás usvědčí, ale nikdy neodsoudí.
Modlím se, až budete číst dál tuto knihu, aby Boží slovo osvítilo
váš vnitřní duchovní zrak, abyste uviděli váš skutečný stav a byli
vysvobozeni z jakéhokoliv pohoršení, se kterým uvnitř sebe samých
bojujete. Nedovolte pýše, aby vám zabránila v tom, abyste poznali
skutečný stav věcí a činili pokání.
Internetové vysílání
Technika jde dopředu.
A nevyhýbá se i našemu sboru. Po asi půlročním testování chceme
dát možnost všem členům, kteří musejí v neděli po dobu našeho setkání
být doma, aby si poslechli naše shromáždění v online (přímém) vysílání.
Adresa kde si jde pustit naše shromáždění je:
www.cb.cz:8000/tesin.mp3.m3u
Pro IT odborníky - další řádky nemusíte číst. Pro méně zdatné, jak na to:
Uvedu příklad, jak vysílání pustit v přehrávači Winamp, jde to samozřejmě
i jinak a přes jiný přehrávač, ale Winamp asi má téměř každý.
Spustíme přehrávač Winamp, klikneme myší na plochu, kde je seznam
stop. Zmáčkneme ctrl+L, objeví se okno - Open URL, vložit odkaz www.cb.cz:8000/tesin.mp3.m3u, dát otevřít (open), pak dát přehrávat
(play) a posloucháte.
Samozřejmě, pokud se nevysílá, nemůžete nic slyšet, ale pro kontrolu je
tam úryvek písně pěveckého sboru. Takže pokud to budete zkoušet mimo
naše shromáždění, uslyšíte pěvecký sbor (a je vše v pořádku), pokud
budete toto zadáte v průběhu shromáždění, uslyšíte průběh shromáždění.
Za to, že to funguje, vděčíme našim počítačovým odborníkům ale také i
zvukařům, kteří toto pouštějí do etéru (do sítě internetu).
Stanislav Boszczyk
Izrael
Proč nás, vy křesťané, chcete měnit
Vyrůstala jsem v Čechách a netoužila jsem ani po exotických
krajích ani po západě, natož po Izraeli. Ale v šestnácti letech jsem
odevzdala na základě osobního zvěstování evangelia svůj život Bohu. To
bude asi hlavní důvod proč dnes žiji s německým (dříve západoněmeckým)
manželem v Izraeli. Našich pět dětí vyrůstá mezi Izraelci. Gila, paní ze
sousedství je na nás přímo hrdá: „To je rodina, která by mohla žít v
Německu nebo Čechách, ale jsou tady s námi.“ Abigail oproti tomu se
rozrušuje: „Proč vy křesťané se sem stěhujete a chcete nás měnit? My jsme
sem přišli, abychom vybudovali židovský stát a nestojíme o cizí vlivy.“
Jedno snad z nejužitečnějších a nejzásadnějších poznání pro mě
bylo, jak se Židé dívají na křesťany. Pravověrný Žid je přesvědčen, že
nemůže věřit v křesťanského Ježíše Krista. Zato mají ale vytříbený smysl
pro to, co je pravé. Naše děti mají možnost chodit do školy, kde se na
počátku vyučování modlí ze Siduru, židovské modlitební knížky. „Děkuji
Ti…,“ začínají každé ráno školní den. Liora, učitelka jedné z mých dcer,
mi řekla: „Každé ráno čekám na modlitbu tvé dcery. Čekám, že uslyším
její hlas, jak se opravdově a v Duchu modlí.“
Teď jsou ovšem prázdniny, je víc času, a tak mohu předčítat i nějakou
dlouhou napínavou knížku. Děti přinesly titul „Henrik v nebezpečí“.
Ukázalo se, že jde o příběh dánských dětí, jedním z nich je Žid z doby
během 2. světové války. Při předčítání jsem musela udělat přestávku,
protože se mi začaly drát do očí slzy: „Představte si své kamarády ze třídy
a ze školky, že je chtějí zavraždit jen proto, že jsou Židé.“ Mé šestileté
něco takového nejde do hlavy. Můj devítiletý ví, že to už se nestane,
protože teď Židé mají svůj stát a jsou schopni se bránit. Uvědomuji si, že
malé to musím vysvětlit víc. „Země našeho táty?“, ptá se?
Těsně než došlo na deportaci Židů, zachránili Dánové ve spolupráci
se Švédy mnohé z nich převozem na rybářských lodích kontrolovaným
územím do Švédska. Jedna taková loď je vystavena v Jad va-Šem, muzeu
holocaustu v Jeruzalémě . Tam je možné dozvědět se také, že v polské obci
Kielce oproti tomu ještě rok po válce v pogromu zavraždili Poláci 40 Židů
z 200, kteří se vrátili z koncentračních táborů a míst, kde se během války
skrývali.
Křesťané, kteří se angažují pro sociální práci, s oblibou citují oddíl
o posledním soudu z Matoušova evangelia 25. kapitoly. Před Syna člověka
tu budou shromážděny všechny národy a budou souzeny podle toho, jestli
dali najíst hladovým, napít žíznivým, oděli nahé atd. Většinou se toto místo
vztahuje na lidi v nouzi obecně a to určitě odpovídá božímu milosrdnému
srdci. Ale, co když Ježíš myslel svými nejmenšími bratry Židy? Co kdyby
tady šlo o vztah národů k židovskému lidu? Není to dlouho, co jeden
Němec vyslovil názor mnohých: „Proč si musíme připomínat holocaust. To
už je za námi, už se k tomu nemusíme vracet.“
Život v Izraeli mě učí něco jiného. I když holocaust leží v
minulosti, za námi to není. Nejen, že oběti holocaustu ještě žijí. "Holocaust
je přítomen mezi námi… Jsme posttraumatická společnost… Více než
padesát procent pacientů na uzavřeném psychiatrickém oddělení jsou lidé
poznamenaní holocaustem… " Takové a podobné věty padaly v pořadu
prvního programu izraelské televize při vzpomínkovém večeru na oběti
holocaustu. „Druhá“ a „třetí generace“ jsou v Izraeli pojmy, které nemusí
nikdo vysvětlovat. Druhá generace jsou lidé, jejichž rodiče byli tak
zaměstnáni svými traumatickými prožitky, že neměli smysl pro
každodenní trable svých dětí. Druhá generace se cítila opuštěná. V pohledu
otce, který prožil všechny hrůzy koncentráku, se ony hrůzy zrcadlily, když
se podíval do očí svému synu.
Holocaust a celé dějiny pronásledování Židů křesťanským světem,
které jsou v Jad va-Šem dokumentovány, přešly Židům do krve. Má
přítelkyně byla překvapena, že hned u vchodu jsou v krátkosti nastíněny
dějiny křesťanského antisemitizmu počínaje citáty církevních otců z
prvních století po Kristu. Nečekala, že Židé uvedou holocaust v této
souvislosti. V muzeu se také vyskytuje citát z 5. Mojžíšovy 25. kapitoly:
„Pamatuj (nebo-li nezapomeň), co ti učinil Amálek, když jste táhli z
Egypta. Střetl se s Tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za
tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha.“ (5 M 25,17)
Pokud stojí Ježíš na straně lidí, kteří takové věci dělali nebo jim i mlčky
přihlíželi, tak nemůže být židovským Mesiášem. To je logická úvaha.
Cvi nás vítá ve svém domově a hned na úvod, aby nebylo
pochybností říká: „V Ježíše nevěřím, tak to téma nechme stranou, ale chci
být vaším přítelem.“ Jako snad všechny Židy ho zaměstnává téma
holocaustu a pokračující nenávist vůči Židům i přání zlikvidovat židovský
stát. Začneme ho přesto přesvědčováním evangelizovat nebo se staneme
jeho přáteli? Kéž by se skrze naše přátelství mohl setkat s jiným Ježíšem
než s tím, kterého reprezentovali křesťané po tisíciletí. Kéž by se mohl
setkat se Ježíšem, který nejen, že má Židy rád, ale dokonce byl jedním z
nich.
© Krista Gerloffová
Změny ve skupinkách
Milé sestry
jsem vděčná za naše společenství a hlavně za každou z vás. Skupinky,
které tvořím, možná se někdy vám nelíbí, ale není to vůbec jednoduché.
Stále se to mění, takže nejde všem vždycky vyhovět. Hlavně bych chtěla
poděkovat za vaší ochotu a za váš čas, který do této služby vkladáte.
Pro povzbuzení – berme tuto práci vážně, a neříkejme si - „beze mne se to
obejde“ Jenom asi jednou nebo dvakrát v roce nám tato povinnost vyjde.
Bůh se dívá na naši úpřímnost. Dělejme tuto službu s vděčností a s radostí.
Vařící skupinka - Laskovski A+E, Śližová L, Boszczyková W,
Folwarczná D, Firlová J, Zmudová H, Nožková A, Pokorná D, Malyszová
A.
Danka Folwarczná
skupina č. 1
skupina č. 2
skupina č. 3
skupina č. 4
Berglowiecová Jana
Křižánek Petr
Šťastná Irena
Grochalová Lenka
Janošecová Irena
Heczková Žofie
Ručková Alice
Jalowiczorz.Marta
Kotajná Lýdie
Křižánková Monika
Belová Romana
Heczková Růžena
Vašková Zdenka
Kotasová Daniela
Zagorová Eva
Motyčková Hana
Supiková Marie
Rajcová Halka
Žymelková Krysia
Martináková Marta
Oszeldová Jolana
Wantuloková Karin
Filipková Zuzana
Dubielová Irena
Goryczková Zdenka
Czudková Irena
Czudková Dolores
Rzymanová Renata
Goryczková Anna
Raszková Ingrid
Boszczyk Beata
Kotasová Zuzana
Supiková Markéta
Hlawiczková Renata
Ručková Dagmar
Rajcová Daniela
Oszeldová Danka
Folwarczná Renata
Czudek Johanka
Zagorova Lucie
Zvonářová Romana
Sborová knihovna
Už se vám někdy stalo, že byste stáli v knihkupectví a viděli tam
spoustu skvělých knih, ale ne levných? A uvědomili si, že si budete muset
vybrat třeba jen jednu, protože nejsou peníze na všechny? Já jsem něco
podobného zažila na Křesťanské konferenci letos v Praze. A tehdy jsem si
uvědomila, že toto musí řešit mnohem více lidí. Proto přicházíme s
nabídkou sborové knihovny. Věřím, že v průběhu času se nám podaří ji
zásobit dobrými knihami, které budou k dispozici pro každého, kdo by si je
rád přečetl. Jenže je třeba někde začít. Přicházím tedy s návrhem, aby
každá rodina, která chce využívat služeb naší nové sborové knihovny,
darovala nějakou dobrou knihu ze své knihovny, knihu, která stojí za to
číst :) A když se takových dobrých knih sejde více, máme tu dobrý začátek
:) Půjčovné by bylo 5 Kč, čímž by se postupně sbíraly peníze na nákup
dalších knih a naše knihovna by tak mohla růst a rozšiřovat se k prospěchu
všech. Tímto také prosím o zvážení, zda by se někdo nepřidal do našich
řad a nebyl ochoten 1x měsíčně v neděli sloužit v knihovně ve sboru po
shromáždění.
Silvie ¨Boszczyková
Obrázkové zamyšlení
Okénko z církve
Systemizace a solidarita v Církvi bratrské
Proces zakládání nových sborů a přijímání pracovníků v CB
vyžaduje upřesnění podmínek jejich systemizace. Při výpočtu solidarity
60/40 (60% na sbor a 40% na členy) narůstalo zatížení větších sborů.
Základní velikostní parametr sboru CB bude vycházet z počtu „duší sboru
CB“ (tj. všech členů CB + přípravní členové + děti) vykazovaných ve
statistice k 31.12. kalendářního roku.
Základní velikostní parametry pro systemizaci sboru a pracovních úvazků
v CB.
od 30 - 59 duší
0,50 (prac. úvazek)
od 60 - 89 duší
0,75
od 90 - 179duší
1.00
od 180 - 239 duší
1,50
od 240 - 299 duší
2,00
od 300 - 359 duší
2,50
nad 360 duší
3,00
(Sbor CB Č. Těšín měl k 31.12.2008 322 duší)
Solidarita v CB
Solidarita je cílená na početně nejslabší sbory CB (ať už nově zakládané
nebo historické). Výpočet solidarity pro kazatele, vikáře a celocírkevní
pracovníky vychází z výše valorizace stanovené konferencí (v současné
době je to 8000,- + inflace) Valorizace je příplatek k platu kazatele, který
platí našim kazatelům stát. Valorizace na mzdy se skládá ze tří částek, z
částky na kazatele, částky na celocírkevní pracovníky a případně z
navýšení příplatků při větším úvazku než je velikostní parametr sboru
(malý sbor má nárok na 0,5 úvazku a má kazatele na plný úvazek).
Příspěvek na kazatele sboru CB.
- pro skupinu sborů do 59 duší platí základní příspěvek se 60% slevou
- pro skupinu sborů do 89 duší platí základní příspěvek se 30% slevou
- pro skupinu sborů do 179 duší platí základní příspěvek bez slevy
- pro skupinu sborů nad 180 duší připlácí k plnému přípladku solidární
příspěvek
Šestiletý cyklus slevy základního příplatku.
Sleva na příspěvek se vztahuje na rok 2010 a postupně se každý rok
snižuje o 10% (u slevy 60%) popř. o 5% (u slevy 30%). O takto snížené
slevy se bude snižovat celkový objem solidarity.
Příspěvek na druhého kazatele je hrazen plně (bez slevy a či navýšení).
Misijní pracovník
Systemizace misijního pracovníka podléhá schválení projektu Radou CB,
podmínkou je existence skupiny cca 30 lidí, kterým je možno misijně
sloužit.
Pastorační asistent
Staršovstvo může požádat Radu o systemizaci pastoračního asistenta, pro
skupinu cca 50 lidí (zejména seniorů), kteří potřebují základní pastorační
službu, kterou nestačí pravidelně zajišťovat kazatel sboru.
Náš sbor má v současné době kazatele, vikáře a misijního pracovníka.
V naší církvi ubývá velkých sborů zakládáním samostatných stanic s
kazatelem popř. zakládáním nových sborů. Pro vytvoření zdravého tlaku
na malý sbor, byla nutná takováto změna v placení kazatelů. V současné
době nám stát přispívá na kazatele (platí mzdu ale skromnou), situace se
dramaticky změní, když toto stát přestane. Sbory si musí uvědomit svou
zodpovědnost za kazatele i za jeho plat. To platí zvlášť v naší
postsocialistické zemi.
Stanislav Boszczyk
Setkávání ve sváteční dny
20. 12.
9. 00 - Gwiazdka
24. 12. 22. 00 - Vánoční program - Za hvězdou
25. 12
10. 00 - Vánoční shromáždění
31. 12. 17. 00 - Konec roku
1. 1. 2010 10. 00 - Nový rok
Nejen Informátor Sboru Církve bratrské v Českém Těšíně
[email protected]
Sbor Církve bratrské, Studentská 25, Český Těšín, 558 746 626