Výkonnost zařízení je rozhodující
Transkript
36 ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA Zemědělec 12/2015 TÉMA TÝDNE 13 Zemědělec 12/2015 inzerce Mléko, bioplyn a kukuřice TECHNOLOGIE PRO ŽIVOČIŠNOU VÝROBU Koncem měsíce února proběhlo v Pohořelicích mezinárodní sympozium, jehož přednášky byly zaměřeny na hodnocení kukuřičných hybridů vhodných pro produkci bioplynu a mléka. Kromě českých odborníků se prezentovali také přednášející ze Slovenska, Polska, Maďarska a Německa. Alena Ježková Úvodní přednášky se ujal Ing. Marek Povolný, vedoucí oddělení metodik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu ze- Dr. Ing. Jiří Třináctý z firmy AgroDigest, s. r. o., přednášel o ukazatelích kvality hybridů kukuřice z pohledu produkce mléka a bioplynu Foto Alena Ježková mědělského, a popsal, jak se hodnotí kukuřičné hybridy. Hodnocení substrátů pro produkci bioplynu se věnoval Ing. David Andert, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i, Praha. Rozdíly v nárocích na siláže pro produkci bioplynu a mléka hodnotil ve své přednášce Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi. Ing. Adam Moravec (CZ Biom) se v úvodu přednášky o energetickém využití biomasy věnoval historii vzniku bioplynových stanic, dále současnosti využívání biomasy a legislativě, která by měla podpořit rozvoj oboru. Dnes je v České republice asi 460 zemědělských bioplynových stanic a pro produkci biomasy je třeba asi 100 000 ha, to je asi čtvrtina osevní plochy u nás. Hodnocení kvality hybridů Dr. Ing. Jiří Třináctý ze společnosti AgroDigest, s. r. o., Pohoře- lice, přednášel o ukazatelích kvality hybridů kukuřice pro produkci bioplynu a mléka, zaměřil se na systém Milk 2006 a popisoval výsledky experimentů. Kukuřičná siláž obsahuje zhruba 8 % dusíkatých látek, 3 % tuku, v průměru asi 30 % škrobu podle podílu palic kukuřice. Největší podíl však tvoří vláknina ve formě NDF, a to 40–50 %. Podíl vlákniny je velmi důležitý z hlediska funkce bachoru a slouží také jako zdroj energie. V úvodu Ing. Třináctý řekl, že jedním z nástrojů pro hodnocení kukuřičné siláže je americký systém Milk 2006, jehož autory jsou pracovníci z Univerzity Wisconsin. Podle přednášejícího jde o objektivní systém hodnocení kukuřičné siláže s jednoduše interpretovatelnými ukazateli. Výstupem tohoto systému hodnocení je stanovení indexů vyjadřujících kvalitu na výnos hybridů silážních kukuřicí, a to produkce mléka na jednotku sušiny siláže a také na jednotku výměry. Hodnotí se odděleně stravitelnost škrobu a stravitelnost NDF (neutrálně detergentní vlákniny). Princip spočívá v tom, že pokud se zvýší stravitelnost NDF, nejen se zvýší obsah energie kukuřičné siláže, ale navíc se ještě zvýší příjem takové siláže dojnicemi, a tedy také vzroste produkce mléka. Jestliže stoupne stravitelnost NDF (NDFD), zvýší se i obsah a využitelnost energie siláže. Variabilita ve stravitelnosti NDF se pohybuje v rozmezí 45–65 %. Přednášející uvedl příklady zpracování výsledků na konkrétních silážích vyrobených ze sledovaných hybridů. Bylo testováno 75 vzorků a vypočetlo se, jaký je jejich potenciál pro výrobu mléka z tuny sušiny. Dalšími informacemi, se kterými se pracuje, je obsah škrobu v silážované hmotě. Podíl škrobu a NDF se v rostlině doplňuje, součet energie NDF a škrobu tvoří asi 70 % a zbytek ISO 9001 ISO 14001 OHSAS 18001 Klíčové informace Pořadateli mezinárodního sympozia o hodnocení kukuřičných siláží pro produkci bioplynu a mléka byly Česká akademie zemědělských věd, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, AgroDigest s. r. o., Pohořelice, Mendelova univerzita v Brně, Politechnikia Opolska a Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko a hlavním partnerem Monsanto ČR s. r. o. Přednášky se týkaly hodnocení vhodnosti hybridů kukuřice a jejich nároků na silážování pro produkci bioplynu i mléka, a také činnosti bioplynových stanic u nás i v zahraničí. Nároky na výrobu siláže pro produkci bioplynu a mléka se liší Foto Alena Ježková energie tvoří cukry, proteiny a tuk. Pokud množství škrobu v rostlině vzrůstá, klesá podíl NDF. Hybridy kukuřice, testované v roce 2013 (asi 90 vzorků), měly průměrný obsah 32 % škrobu a 42 % NDF. Z výsledků metody Milk 2006 vyplynulo, že jestliže zrno bude rozdrceno, jeho stravitelnost bude vyšší než v případě silážování celého zrna. Bylo vypočteno, že tím, že se nepoužije drtič, dochází ke ztrátám mléka, a to 50 kg Agrico s. r. o. Rybářská 671, CZ – 379 01 Třeboň II. tel.: +420 384 704 111, [email protected] www.agrico.cz mléka na tunu při 40% stravitelnosti, ale už 160 kg/t při stravitelnosti 42 %. Pro metodu se vzorky kultivují in vitro s inkubací v bachorové tekutině, takže je poměrně pracná. V laboratoři postupují následovně. Bachorová tekutina se přes bachorovou píštěl odebírá ve stáji do termosek i s trochou obsahu natráveného krmiva. Obsah se rozmělní a přeleje se do nádob – inkubačních baněk, ve kterých jsou krmiva inkubována. Hmotnost vzorku krmiva je 0,5 g. Délka inkubace je standardně doporučována 48 hodin. Snaha zkrátit délku inkubace na 24 nebo 30 hodin vedla ke snížení přesnosti. Bylo zjištěno, že optimální doba inkubace je mezi 30 a 48 hodinami. Nakonec se vypočte obsah NDF i škrobu pomocí softwaru Milk 2006. Systém se stále aktualizuje a dokončuje se poslední verze pro porovnání užitné hodnoty hybridů kukuřice. Ing. Třináctý ve své přednášce také popsal metodu, jakou v laboratoři zjišťují produkci bioplynu z jednotlivých hybridů kukuřice. Jaký je stav na Slovensku a v Polsku V laboratorních podmínkách se vzorky krmiva inkubují v baňkách Foto Alena Ježková standardně po dobu 48 hodin Prof. Ing. Ján Gaduš, Ph.D., (Slovenská pol´nohospodárska univerzita v Nitre) seznámil posluchače s výrobou bioplynu na Slovensku. Pracuje tam v současnosti asi 107 bioplynových stanic (BPS) a na výrobě energie se podílí pouze 1,2 %. Cílem přitom je, aby se obnovitelné zdroje energie podílely na produkci energie do roku 2020 ze 14 %. Celková slovenská spotřeba energie je 800 PJ, celková spotřeba energie v zemědělství je 15 PJ, teoretický energetický potenciál vyprodukované biomasy je přitom 120 PJ a podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie je asi 11 %, biomasa z toho tvoří asi polovinu, tedy 6 %. Přednášející uvedl, že by se měla změnit legislativa tak, aby více podporovala zemědělské bioplynové stanice. Z Polska přijela prof. dr. hab. inż. Katarzyna Szwedzia (Politechnika Opolska) a hovořila o situaci polských BPS a inovativním řešení navrhování bioplynových stanic. Pro BPS se používají siláže kukuřice a čiroku. Tyto plodiny jsou také často přidávány ke kejdě v zemědělských bioplynových stanicích, kdy je vyprodukovaná energie využívána ve vlastním hospodářství. Další hosté ze zahraničí Po ní se slova ujal Dr. Zoltán Bagi, Ph.D., (Szegedi Tudományegyetem), který přednášel o potenciálu produkce bioplynu u kukuřičných hybridů, které byly ve studiích University Szegedi hodnoceny laboratorně v kolonách a také v kontinuálních fermentorech. O množství vyprodukovaného bioplynu podle výsledků nerozhoduje pouze hybrid, ale celková produkce sušiny. Eckhard Holzhausen (Monsanto Agrar Deutschland, Düsseldorf) představil systém šlechtění kukuřičných hybridů pro produkci bioplynu a mléka. Firma vytváří a zavádí do provozu kukuřičné hybridy s genetikou, která je schopna se přizpůsobit místním podmínkám a využít vysoký výnosový potenciál. Sklizeň a doprava sklizených pícnin Pícniny jsou rostlinné druhy pěstované primárně ke krmným účelům. Rrozdělujeme je na víceleté a jednoleté, případně podle obsahu převažujících chemických látek na sacharidové a bílkovinné. Víceleté pícniny představují jeteloviny, některé trávy, případně jejich směsky – jetelovinotrávy. Jednoleté pícniny (luskoviny, obilniny a jejich směsky) rozšiřují škálu využitelných pícnin. Společně s víceletými pícninami zajišťují plynulou zásobu čerstvé píce během celého vegetačního období. Výkonnost zařízení je rozhodující Objemná krmiva jsou základní a nezastupitelnou částí krmných dávek hospodářských zvířat v letním i zimním období, přičemž jejich hlavními zdroji jsou pícniny ať již v čerstvém nebo konzervovaném stavu. Sklizeň probíhá téměř po celé vegetační období, přičemž lze každým rokem zaznamenat určité rozdíly. Ty lze nalézt především ve výnosech, potom v období, kdy začínají první senoseče, resp. sklizně silážních plodin a také v dispozičním času na vykonání pracovních operací, včetně dopravy produktů z pozemku k využití, do polního skladu, vaku, stohu, sila nebo na speciální složiště. Ing. Ivo Celjak, CSc., je odborným asistentem na katedře zemědělské, dopravní a manipulační techniky Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Volně ložené pícniny mají nízkou objemovou hmotnost, čemuž je přizpůsobena konstrukce dopravních zařízení. Jejich měrný ložný objem je zpravidla 1,6 až 6 m3 na 1000 kg užitečné hmotnosti (nosnosti). Přičemž pro čerstvé pícniny je to 1,6 až 2,5 m3 na 1000 kg a pro zavadlé pícniny 2,6 až 6 m3 na 1000 kg. V případě dopravy čerstvé pícniny je výše uvedený požadavek řešen nástavci bočnic koreb vozidel a pro zavadlé pícniny je řešen tzv. velkoobjemovými nástavbami přívěsů, resp. návěsů. Návěsy v zemědělství V zemědělské praxi se používá název „velkoobjemový návěs“. Návěs je charakterizován tím, že část hmotnosti nákladu v přípojném vozidle spočívá na tahači, po odpojení tahače spočívá přední část návěsu na jedné nebo dvou vysouvatelných podpěrách. Návěsy se připojují za motorová vozidla několika způsoby. Může to být tažnou ojí s okem zařízení a ložného prostoru skladů. Objemová hmotnost pícnin v lisovaných balících se pohybuje v rozsahu 210 až 480 kg/m3. Hmotnosti balíků závisí na rozměrech balíků a budou uvedeny v následujícím textu. Navíc se u zavadlých pícnin lisováním zajišťuje optimální průběh konzervačního procesu. Pro volbu dopravních zařízení při dopravě lisovaných pícnin jsou rozhodující tvary a hmotnosti balíků, charakter a délka dopravní trasy a způsob skladování. V zemědělství jsou na výkonnost velmi často kladeny požadavky. Například kolik vozidel s určitým objemem korby musí být k dispozici, aby byla zabezpečena výkonnost při dopravě, resp. aby byla zajištěna plynulost materiálového toku vzhledem k použitým technologiím pracovní činnosti. Například při silážování je důležité, aby byl přísun hmoty k silážovému žlabu takový, aby Klíčové informace V zemědělství se více než v jiných oborech sleduje výkonnost strojních zařízení. To vyplývá z nutnosti zabezpečit sklizňové a dopravní operace v přísně vymezeném čase. Výkonnost zařízení pro dopravu pícnin lze sledovat jako plošnou, hmotnostní nebo objemovou. Znamená to, jak velká plocha v m2 bude sklizena za hodinu, jaký objem v m3 bude zpracován (naložen, odvezen) za hodinu, resp. jaká to bude hmotnost v kilogramech nebo tunách. okamžitého ideálního stavu plodiny (například ideální stav kukuřice je při obsahu 33 % sušiny celé rostliny), ideálních povětrnostních podmínek, které mohou být časově omezené (například předpověď počasí říká, že v noci začne pršet a bude pršet delší dobu) na jedné straně. Na druhé straně je nutné respektovat skutečnost, že počet dopravních zařízení je omezen vzhledem k nutnosti vytvořit čas pro rozhrnování a dusání siláže. Vzhledem k požadavku, aby dopravní zařízení nezajíždělo do silážních prostor (aby nedocházelo k zanášení nečistot a bakterií do konzervované hmoty), je náklad řezanky vysypán na kraji žlabu, odkud je rozhrnován. Tento prostor je uvolněn až po určitém čase. Ve prospěch urychlení dusání ve velkých silážních žlabech (v rozsahu 12 000 až 25 000 m3) pracuje při rozhrnování a dusání několik strojů, které jsou buď jednoúčelové (válce s tampingovým běhounem), nebo jsou to nakladače a traktory s čelní radlicí a zadním pěchovacím zařízením. O nutnosti vytvoření zásoby siláže pro chod bioplynové stanice lze uvést následující údaje: Z 1 tuny trávní siláže lze vyrobit 150 m3 bioplynu, z 1 tuny kukuřičné siláže lze vyrobit 200 m3 bioplynu za hodinu; z 1 m3 bioplynu lze získat 6 kWh. Z uvedeného vyplývá, že je nutné počítat s výkonností dopravy. Skutečná výkonnost je obecně závislá na průměrné rychlosti jízdy, které lze dosáhnout při pracovní činnosti, na možnosti dosáhnout optimálního technologického postupu, na časových Jak v úvodu podotkl jednatel firmy Schaumann Dr. Ing. Jiří Kuník, společnost zaznamenává úspěchy na poli konzervace pícnin nejen pro přežvýkavce, ale také s přípravky pro objemná krmiva určená do bioplynových stanic. Přednášející MVDr. Tomáš Mitrík, Ph.D., ze společnosti FeedLab, s. r. o., seznámil přítomné s receptem, jak nakrmit krávy v období kolem porodu. „Kráva, která dojí 40 litrů denně, je v zátěži maratónského běžce, proto bychom se k ní měli patřičným způsobem chovat,“ sdělil a odpověděl na otázky, jak efektivně energeticky podpořit krávy po porodu nebo co může způso- Ing. Dušan Kořínek, Ph.D., představil novinky, které nabízí aplikace Mooml Foto Pavel Bydžovský Následně navázal přednáškou o nejčastějších chybách při konzervování objemné píce. „Ne- bojte se konzervovat mladé porosty, sice dají nižší výnos, ale starý porost s velkým množství neutrálně detergentní vlákniny (NDF) neboli buněčných stěn rostlin zabírá pouze v bachoru místo, ale nepřináší živiny.“ Ing. Dušan Kořínek, Ph.D., z firmy Schaumann představil nové možnosti programu Mooml, do kterého byla nedávno implementována funkce sledování nákladů spojených s reprodukcí a léčbou mastitid. Mooml je webová aplikace, která je po souhlasu uživatele propojena s daty kontroly užitkovosti. Pracuje nezávisle na dojírně, všechna data pořízená softwarem dojírny jsou kopírována do systému Mooml. Systém nezasahuje do řízení dojír- ny, převzatá i pořízená data přímo zpracovává ve své databázi a poskytuje uživateli okamžité výstupy, analýzy, přehled a podobně. Aplikace je přístupná a lze ji ovládat pomocí tabletů a chytrých telefonů. Ve druhé přednášce představil Dušan Kořínek nabídku osiv trav, vojtěšky a jetelů Greenstar. Jako pícninářsky zajímavou trávu představil jemnolistou kostřavu rákosovitou. Velice podrobnou přednášku k reprodukci skotu měl také soukromý veterinární lékař MVDr. Jiří Davídek, který především představil synchronizační programy používané v České republice a vysvětlil jejich fyziologickou podstatu. Pojmy OvSynch, PreSynch, CIDR Synch a další se tak chovatelům více přiblížily. MVDr. Davídek v závěru shrnul management reprodukce do několika bodů: inseminujte krávy ve správný čas vzhledem k říji nebo ovulaci, zlepšete efektivitu inseminace, po uplynutí doby dobrovolného vyčkání inseminujte krávy rychle, striktně dodržujte postupy inseminačních programů (nebo zapomeňte na možnost jejich využití), zjistěte brzy, které krávy jsou po inseminaci jalové, znovu agresivně inseminujte jalové krávy, přijměte a přizpůsobte si no vé technologie. ztrátách vyplývajících ze specifiky technologického postupu, na dovednosti, resp. dispozicích obsluhy provádět pracovní činnost, na čase potřebném na vykládku (sklápění, vyhrnování), na technologii uskladnění. Senážní lisy, tzv. baličky vkládají siláž do vaků-tunelů (tunely jsou v rozměrech 2 x 1,5 m, x 1,95, x 2,4, x 2,7 a 3 metry, délka je variabilní, ale nejčastěji se používají délky 50 až 80 metrů). Baličky pracují s výkonností 40 až 120 tun za hodinu (silážní lis Budissa Bagger RT-9000 disponuje výkonností až 200 t/h). Vykládka na hromadu v silážním žlabu představuje čas na vykládku v rozsahu 1 až 3 minut. Výkonnost také závisí na dalších vlivech prostředí, které se projeví v časových ztrátách (například čekání u vykládky a nakládky). (Pokračování na str. 14) www.agrozet.cz Společnost Schaumann ve spolupráci ze Zemědělským svazem ČR, Agrární komorou ČR a firmou CRV uspořádala v únoru cyklus jarních seminářů, které měly jako ústřední téma mléko, jeho úspěšnou výrobu, jejímž hlavním předpokladem jsou kvalitní objemná krmiva. Jarní semináře se konají na několika místech republiky. Jedno z míst tradičních setkání jsou i jihočeské Chabrovice. bit i malá změna v krmení. „Není jednoduché dodat kravám dostatek energie, abychom nezpůsobovali acidózu. Začněme na žlabu: Víme skutečně, co krávy sežraly? Od toho je třeba začít naše úvahy, neboť rozhoduje pouze to, co vstoupilo do trávicího traktu, a nikoli to, co spočítal výživářský poradce. Jak blízko může být k acidóze, o dojivosti rozhodují detaily. Například dlouhé míchání úplné směsné krmné dávky (TMR) rozbije její strukturu a bachor přestane dobře fungovat. Nebo se stává, že kráva se z nějakých důvodů nedostane ke žlabu, pak se přežere, a tři dny jí trvá, než se ke žlabu opět vrátí, ubere na mléku osm litrů,“ vysvětlil MVDr. Tomáš Mitrík. Foto archiv autora inzerce Výroba mléka z kvalitních objemů Lukáš Rytina Dopravu píce občas komplikuje nízká únosnost podloží Píce je dopravovaná v několika variantách, buď volně ložená, nebo v balících Foto archiv autora (pevnou nebo odpruženou, resp. výškově stavitelnou), dále to může být sedlovým připojovacím zařízením umístěným na tažném vozidle (točnice na automobilu nebo na speciálním podvozku, který se připojuje za traktor) a také to může být tažnou ojí s kulovou miskou. Lisované pícniny mají vyšší objemovou hmotnost než volně ložené, čímž se zlepšuje využití užitečné hmotnosti dopravních technologie rozhrnování a dusání byla ideální. To znamená, aby probíhalo rozhrnování a dusání řezanky kontinuálně. Stroj, který provádí rozhrnování a dusání, musí mít čas na dokončení své práce (rozhrnování vykonává několika jízdami, dusání také, minimálně 3x v jedné stopě). Při navrhování počtu dopravních zařízení a objemu jejich ložné plochy musí být vyřešen kompromis mezi nutností využít stroje pro sklizeň pícnin
Podobné dokumenty
Černostrakaté Novinky 1/2016 - Svaz chovatelů holštýnského skotu
jako výzkumný znak a nezapočítává se
do celkové známky končetin. Především
proto, že stále velká část stád je zde
vazných.
Ročenka 2013-2014 ke stažení - Výzkumný ústav pícninářský, spol
program, jehož předstupněm u mnoha odrůd je studium genofondů financované z MZe
čr. toto ministerstvo je také zadavatelem celé řady výše uvedených výzkumných zakázek, dalším významným zadavatelem j...
S obsahem knihy se můžete seznámit zde
18. Porovnání typů kukuřice (flint, dent, Stay green) (Z. Kowalski)..................................................................239
(Comparison of various types of maize (flint, dent, Stay gre...
Zemědělská doprava - CRS
a doprava byla efektivní. Na slovo přichází tzv. dělený způsob
dopravy kukuřice, kdy na poli pracuje překládací vůz a na silnici
vozí senáž a siláž nákladní automobily.
Na tento trend reagovala v z...