4. nepřímé frekvenční měniče
Transkript
Nepřímé frekvenční měniče frequency converter Nejdůležitější měniče pro pohony asynchronními a synchronními motory. Účel: • změna velikosti frekvence a napětí sítě na požadovanou hodnotu pomocí dvojí přeměny el. energie Užití v pohonech: • řízení rychlosti asynchronních a synchronních motorů • elektrické brzdění pohonů • řízení momentu a úhlu natočení • rozmanité využití prakticky ve všech oblastech elektrických pohonů • výtahy, dopravníky • obráběcí stroje • čerpadla a ventilátory • trakční vozidla • servopohony • ... obr.: siemens.com Nepřímé frekvenční měniče – blokové schéma Blokové schéma: Poznámka: u pohonů napájených ze stejnosměrné sítě odpadá usměrňovač. Odrušovací prostředky: je třeba jimi doplnit základní obvody • vstupní LC filtr – zabrání pronikání vysokých frekvencí do sítě • vstupní tlumivky – potlačují proudové špičky • výstupní tlumivky – omezují strmost nárůstu napětí • výstupní sinusový LC filtr – lepší než samotné tlumivky, zaručí téměř sinusové napětí i proud Nepřímé frekvenční měniče – usměrňovač Usměrňovač • přemění vstupní střídavé (jedno nebo častěji trojfázové) napětí na stejnosměrné napětí • může být neřízený (diodový) nebo řízený (aktivní – tranzistorový) - obrázek • modul aktivního usměrňovače bývá identický se střídačem • je zapojen jako trojfázový můstek, osazen tranzistory IGBT a zpětnými diodami • pracuje v režimu pulsně šířkové modulace • může zajistit sinusový průběh proudu ze sítě a minimální odběr jalového výkonu • umožňuje rekuperaci Nepřímé frekvenční měniče – stejnosměrný meziobvod Jde o obvod mezi usměrňovačem a střídačem. Dva základní typy stejnosměrných meziobvodů: napěťové a proudové • proudové – zdroj proudu, velká sériová tlumivka, u moderních měničů se nepoužívají • napěťové – zdroj napětí, používají se prakticky výhradně Napěťový meziobvod • slouží jako zásobník energie pro střídač • je žádoucí jeho napájení dostatečně tvrdým napětím z usměrňovače • pak nedochází ke kolísání jeho napětí • napětí z usměrňovače je zvlněné, hlavní funkcí meziobvodu je jeho vyhlazení • vyhlazení napětí usměrňovače – pomocí filtru LC (podélná tlumivka a příčná kapacita) Nepřímé frekvenční měniče – stejnosměrný meziobvod Prvky meziobvodu • C - musí být značně veliká, aby zvlnění výstupního napětí bylo co nejmenší - používají se elektrolytické kondenzátory, u větších výkonů celé skupiny (baterie) • L - odděluje výstupní napětí usměrňovače od vyhlazeného napětí na vstupu střídače (na C) - vyhlazuje střídavou složkou proudu - omezuje proudové nárazy při přechodných dějích Doplňkové prvky • brzdový rezistor – pro brzdění pohonu do odporu • rezistor je spínán pulsně tranzistorem T opatřeným zpětnou diodou Nepřímé frekvenční měniče – stejnosměrný meziobvod obr.: pohonnatechnika.cz kondenzátory filtru (1) obr.: directiindustry.com brzdové rezistory Nepřímé frekvenční měniče – střídač Jde o nejdůležitější výkonový prvek - vytváří požadovaný průběh napětí pro motor. • napěťový střídač – je nejrozšířenější (VSI - Voltage Source Inverter) Zapojení: • trojfázový můstek s IGBT tranzistory T1 – T6 se zpětnými diodami D1 – D6 • diody umožňují rekuperaci a zabraňují přepětí • alternativní součástkou k tranzistorům IGBT jsou tyristory IGCT, výhodnější pro nejvyšší výkony • provedení je modulové – modul tvoří celý můstek • do střídače přichází napětí stejnosměrného meziobvodu Ud • mezi jednotlivými fázemi motoru se podle spínací kombinace tranzistorů objevují různá napětí • okamžitá hodnota výstupního napětí je závislá na napětí meziobvodu a na spínací kombinaci • mezi fázemi výstupu mohou být napětí: • +Ud • -Ud •0 Nepřímé frekvenční měniče – střídač Vícehladinové střídače • jsou vhodné pro vyšší napětí • mají minimálně tři hladiny (na obr.) • počet hladin se určuje podle napětí mezi výstupní svorkou střídače a středem meziobvodu • jsou různé typy, lišící se zapojením, např. s upínacími diodami D0 • na výstupu mohou být sdružená napětí: • +Ud • +Ud/2 • -Ud • -Ud/2 •0 Nepřímé frekvenční měniče – střídač obr.: ebay.de obr.: mikrocontroller.net modul střídače jedné fáze trojfázový modul modul s paralelně řazenými IGBT obr.: elektronikpraxis.vogel.de Nepřímé frekvenční měniče – pulsně šířková modulace • okamžitá hodnota výstupního napětí střídače pro motor má vždy obdélníkový průběh • motor vyžaduje sinusový průběh napětí a proudu • aby střední hodnota napětí střídače sledovala sinusovku, je nutno použít spínání střídače pomocí pulsně šířkové modulace (Pulse Wide Modulation) PWM • nosná má stálou frekvenci a různou střídu - duty factor (poměr kladné a záporné části) • střední hodnota, přesněji její první harmonická, je sinusovka žádané frekvence • konstrukce první harmonické sinusovky trojúhelníkovitým průběhem nosné: Nepřímé frekvenční měniče – pulsně šířková modulace • konstrukce první harmonické sinusovky pilovitým průběhem nosné: Nepřímé frekvenční měniče – pulsně šířková modulace • změna frekvence (a napětí) - změnou velikosti střídy a rychlosti její změny • to jsou veličiny, které jsou podstatné pro řízení motoru (které „vnímá“ motor) Sdružená a fázová napětí motoru • sdružená napětí: kladné nebo záporné napětí meziobvodu Ud nebo nula • fázová napětí (zapojení do hvězdy): kladná či záporná ⅓ Ud nebo ⅔ Ud • to plyne ze základních vlastností trojfázové soustavy • průběh okamžitých hodnot sdruženého uUV a fázového napětí uU motoru • proložena je sinusovka první harmonické (uUV', uU') podle které pracuje motor Nepřímé frekvenční měniče – pulsně šířková modulace • výše uvedené obrázky jsou názorné • skutečná spínací frekvence nosné PWM však bývá vyšší, např. jednotky kHz nebo i přes 20 kHz • skutečný průběh sdruženého napětí sejmutý z osciloskopu může proto vypadat např. takto: Nepřímé frekvenční měniče – skalární řízení, U/f křivky Princip skalárního řízení otáček: • řízení změnou frekvence podle známého vztahu pro otáčky asynchronního motoru 60 f n ns (1 s) (1 s) p • otáčky jsou přímo úměrné frekvenci • podle transformátorové rovnice U Ui 4,44 fNkv • pokud by se měnila pouze frekvence a nikoliv napětí, znamenalo by to změnu magnetického toku • tok by měl být stejný nebo se měnit podle jiných hledisek • při nárůstu toku by motor byl přesycován a rostl by neúměrně magnetizační proud • při poklesu toku by zase klesal moment motoru Z výše uvedených skutečností plyne, že současně se změnou frekvence musí měnič měnit také napětí (efektivní hodnotu výstupního PWM napětí). U/f křivky • jsou to závislosti napětí na frekvenci měniče U = f(f) (skalární řízení - V/f control) Nepřímé frekvenční měniče – skalární řízení, U/f křivky 1. Lineární U/f křivka • pro běžné pohony • má-li magnetický tok být konstantní, což se požaduje u většiny pohonů, musí se měnit napětí s frekvencí lineárně • U/f křivka je tedy přímka • je možno nastavit zvýšení napětí při nízkých frekvencích (voltage boost) pro zvýšení záběrného momentu (červeně) 2. Lineární křivka s FCC • výše uvedené tvrzení platí pouze přibližně • odpor a rozptylová reaktance statoru vyvolává úbytky napětí a indukované napětí není rovno svorkovému, ale je o něco menší • úbytky napětí lze kompenzovat zvýšením napětí měniče • toto řízení se označuje FCC (flux current control) • je vhodné pro menší motory, které mají relativně větší odpor statorového vinutí Nepřímé frekvenční měniče – skalární řízení, U/f křivky 3. Kvadratická U/f křivka • pro pohony s ventilátorovou charakteristikou zátěže (ventilátory, odstředivá čerpadla atd.) • není nutné, aby motor pracoval při nízkých otáčkách s plným magnetickým tokem, protože moment zátěže je malý • motor se při nízkých frekvencích částečně odbudí snížením toku • při vyšších otáčkách moment kvadraticky roste a tok se musí také zvyšovat • toto zajistí kvadratická či parabolická U/f křivka, kde napětí roste s kvadrátem frekvence • i tato křivka má modifikaci s FCC 4. Programovatelné U/f křivky • lze naprogramovat podle požadavku uživatele • např. pro úpravu průběhu momentu pro pohony s těžkým rozběhem Nepřímé frekvenční měniče – skalární řízení, U/f křivky Kompenzace kolísání otáček při změně zatížení • otáčky a skluz závisejí na zatížení • skluz se mění od jmenovité hodnoty (jednotky %) při In až k nule při chodu naprázdno • otáčky se mění od jmenovité hodnoty nn až k synchronním ns n ns (1 s) 60 f (1 s) p • závislost otáček na skluzu není nijak výrazná a pro běžné pohony ji lze pominout • při změně zatížení (a konstantní frekvenci) se mohou otáčky změnit o několik procent Nepřímé frekvenční měniče – skalární řízení, U/f křivky Kompenzace skluzu - vylepšené skalární řízení • pokud by z nějakého důvodu tato nepřesnost vadila, lze skalární řízení vylepšit • při rostoucím zatížení se výstupní frekvence měniče nepatrně zvýší • tak se vykompenzuje pokles otáček vlivem změny zatížení Zvýšení frekvence ke kompenzaci poklesu otáček - pomocí otáčkové nebo proudové zpětné vazby: 1. zajistí ho regulátor otáček (porovná žádanou a skutečnou hodnotu otáček) • velmi přesná metoda, ale vyžaduje snímač otáček • není to úplně běžné ani jednoduché opatření 2. je předdefinováno podle nárůstu proudu • proud roste se zatížením • na základě jeho velikosti, kterou měří měnič, se upravuje mírně výstupní frekvence měniče • pak se otáčky vrátí na žádanou hodnotu obr.: blumenbecker.cz Nepřímé frekvenční měniče – vektorové řízení Princip • oddělené řízení momentu M a celkového magnetického toku tím se dosáhne podobně vynikajících vlastností jako u stejnosměrného cize buzeného motoru ten je z hlediska řízení nejlepším druhem elektromotoru • používá se PWM (na rozdíl od přímého řízení momentu) • moment je úměrný momentotvorné (činné) složce statorového proudu Ič • tok je úměrný tokotvorné (jalové) složce Ij • často se označuje • jalová složka jako podélná Id • činná jako příčná Iq • celkový magnetický tok stroje je • podélná osa je d, příčná q Nepřímé frekvenční měniče – vektorové řízení Měření toku a momentu • největší problém: měření skutečného toku ve stroji • je potřeba matematického modelu stroje • nejvíce jsou používány tyto modely stroje: 1. I – n; měří se statorové proudy a otáčky rotoru pomocí snímače (otáčková zpětná vazba – closed loop vector) 2. U – I; měří se statorové proudy a napětí (open loop vector) – obvyklejší, na obrázku Nepřímé frekvenční měniče – vektorové řízení • skutečný moment a skutečný tok se vypočítává neustále procesorem z naměřených veličin • skutečný tok a moment se porovnává se žádanými hodnotami (s hvězdičkou) • jejich rozdíl (regulační odchylka) se přivádí do regulátorů toku a momentu • regulátory dále vypočítají potřebné údaje pro pulsně šířkový modulátor • modulátor nastavuje U a f potřebné k dosažení žádaného toku a momentu • řízení momentu může být nadřazená regulace otáček (with speed cotroller) Nepřímé frekvenční měniče – vektorové řízení • při vektorovém řízení se dá např. udržovat tok a regulovat moment (třeba i skokem) • příklad: změna proudu při skokové změně momentu mění se momentotvorná složka proudu, tokotvorná nikoliv Nepřímé frekvenční měniče – přímé řízení momentu • metoda z osmdesátých let 20. století; průmyslově se využívá v posledních dvaceti letech Direct Torque Control - DTC Princip • prostorový vektor magnetického toku motoru se řídí takovým způsobem, aby bylo dosaženo žádaných hodnot magnetického toku i momentu • nepoužívá se PWM (pulsně šířkové modulace) • prostorový vektor toku se pohybuje v tolerančním pásmu (mezikruží) po zadané křivce • je třeba rychle spočítat, jak se má v každém kroku změnit moment (zvýšit – snížit) a jak se má pohybovat tok • podle toho se sepnou příslušné spínací prvky střídače • napěťový vektor u má 6 poloh, sedmá je nulová - zkratování motoru přes střídač Nepřímé frekvenční měniče – přímé řízení momentu Vznik prostorového napěťového vektoru • např. sepnutím spínačů 1, 2, 6 se přivede na fáze A a B motoru kladné a na fázi C záporné napětí • protože na fázích A a B je +⅓U (napětí meziobvodu) a na fázi C -⅔U, má napěťový vektor polohu u6 Nepřímé frekvenční měniče – přímé řízení momentu Změna toku a momentu • u1, u2, u6 tok zvýší, u3, u4, u5 sníží, při nulovém vektoru u0 se zastaví (je konstantní) • při u2, u3, u4 je moment M kladný, při u1, u5, u6 a také u0 záporný Nepřímé frekvenční měniče – přímé řízení momentu Řízení střídače • v měniči je vytvořen matematický model motoru U – I (neměří se otáčky) • procesor vypočítává ze změřených hodnot skutečný tok a moment • skutečný tok a moment se porovná se žádanými hodnotami • regulátory toku a momentu jsou dvoupolohové (zvýšit – snížit) • logický spínací člen vybere vždy nejvhodnější prostorový napěťový vektor • ten posouvá statorový tok takovým směrem, aby se zajistil žádaný tok a moment • výhoda DTC: velmi krátká časová odezva - řádově ms Nepřímé frekvenční měniče – další vlastnosti Rozběhové a doběhové rampy • rozběhová rampa je závislost frekvence na čase, vzniká tedy při každém rozběhu • často je třeba tuto rampu nastavit cíleně podle pohonu (výtah, dopravník), aby nedošlo k nežádoucím jevům (velké přetížení osob ve výtahu) nebo dokonce poškození (přetržení dopravníku) • rampa souvisí s velikostí proudu, při nesouladu vzniká chyba, maximální proud nelze překročit • frekvenční měniče umožňují nastavit rampy různých tvarů, nejčastěji jsou lineární, S nebo U (obrázky) • tvar se nastavuje v závislosti na aplikaci a požadované dynamice • u obvyklých zátěží stačí použít rampu lineární, u specifických pracovních strojů se může nastavit typ S či U s měnitelným koeficientem zakřivení Nepřímé frekvenční měniče – další vlastnosti • také doběhová rampa je závislost frekvence na čase, vzniká při každém doběhu a brzdění • platí podobná fakta jako pro rozběhové rampy Nepřímé frekvenční měniče – další vlastnosti Elektrické brzdění • frekvenční měniče umožňují obvykle brzdění do odporu, někdy také rekuperací kinetická energie pohonu se při brzdění mění na elektrickou a dále na teplo či se vrací do sítě Brzdění do odporu • brzdicí odpor je umístěn v meziobvodu a spínán pulsně tranzistorem • brzdění se zúčastňují motor jako generátor, střídač jako usměrňovač, větev s odporem R a spínačem T jako spotřebič a kondenzátor C také jako zdroj jalového výkonu pro stroj • je-li T zapnut, prochází odporem proud, kondenzátor se vybíjí • je-li T vypnut, proud ze stroje nabíjí kondenzátor • řízení spínání T je odvozeno pouze od hodnoty napětí meziobvodu Ud • Ud bývá o něco vyšší než v motorovém režimu • T se cyklicky spíná, aby okamžitá hodnota napětí ud kolísala nepatrně kolem Ud obr.: megaresistors.com brzdový rezistor Nepřímé frekvenční měniče – další vlastnosti Brzdění rekuperací • energie se vrací do zdroje – sítě • zdroj musí být schopen energii přijmout • při brzdění pracuje motor jako generátor, střídač jako usměrňovač, usměrňovač jako střídač (musí být pulsní, řízený) • snížením frekvence střídače se stroj dostane (ovšem pro novou frekvenci) do nadsynchronních otáček, tj. do generátorického režimu • v pulsním usměrňovači (ve funkci střídače) lze pomocí PWM zajistit prakticky sinusový proud do sítě • lze rovněž řídit jalový výkon – nastavit kapacitní, induktivní či nulový Nepřímé frekvenční měniče – další vlastnosti Brzdění stejnosměrným proudem • do statoru se přivede ze střídače stejnosměrný proud potřebné velikosti • střídač se chová jako snižující pulsní měnič • v motoru se vytvoří stojící magnetický tok, který indukuje do rotoru napětí a proud • proud rotoru mění energii pohonu na teplo • podle velikosti brzdicího proudu může být motor velmi tepelně namáhán • lze brzdit (na rozdíl od ostatních způsobů) až do úplného zastavení Ovládání měničů měniče lze ovládat podle potřeby různými způsoby: • ručně přímo na měniči nebo ze vzdáleného operačního panelu • analogově (např. stejnosměrným napětím 0 - 10 V) • digitálně z počítače přes nějaký typ rozhraní • nespojitě pomocí kontaktů (relé, spínače) obr.: aliexpress.com Střídavé měniče napětí Jde o měniče efektivní hodnoty střídavého napětí při stálé frekvenci. Účel: • změna velikosti střídavého síťového napětí pomocí fázového řízení tyristory či triaky Užití v pohonech: • spouštění asynchronních motorů sníženým napětím - softstartéry • regulace otáček jednofázových komutátorových motorů obr.: ibuyla.com obr.: thomasnet.com Střídavé měniče napětí Trojfázový střídavý měnič napětí – softstartér • jde o snížení napětí při rozběhu asynchronního motoru kvůli omezení záběrného proudu • v každé fázi jsou zapojeny antiparalelně dva tyristory • pomocí fázového řízení se mění efektivní hodnota napětí na výstupu (červeně – okamžité hodnoty) • zátěž je odporově induktivní – tyristory vypínají až při poklesu proudu k nule, napětí je již opačné • řídící úhly tyristorů se nastavují podle velikosti proudu motoru snímaného měřicími transformátory Střídavé měniče napětí • během rozběhu asynchronního motoru se postupně zvyšuje napětí • kickstart – krátké zvýšení napětí na začátku rozběhu pro překonání klidového momentu („odlepení“) (červeně) • softstart lze použít jen pro lehký rozběh – při sníženém napětí má motor malý moment (M ~ U2) • pokud se nevyžaduje regulace otáček, ale jen rozběh, může nahradit mnohem dražší frekvenční měnič • doba rozběhu tr – do dosažení Un • po rozběhu je možno přemostit měnič např. stykačem Střídavé měniče napětí Triakový regulátor napětí • jde o regulaci otáček jednofázového sériového komutátorového motoru napětím • obvykle jde o malé výkony max. jednotek kW např. domácí spotřebiče – vysavače, fény, mixéry... • pomocí fázového řízení triaku T se mění efektivní hodnota napětí motoru a tím i otáčky • momentová charakteristika závisí na napětí a je měkká • průběhy napětí a proudu se podobají softstartéru • řídicí obvod může být principiálně velmi jednoduchý (červeně): • triak T se spíná otevřením diaku D • diak se otevře po dosažení určitého napětí na C • C se nabíjí přes R s časovou konstantou RC v závislosti na nastavené hodnotě R Užití měničů Stejnosměrné pohony 1. řízené usměrňovače (či čtyřkvadrantové reverzační měniče) • průmysl – jsou na ústupu, nicméně zůstávají v řadě aplikací, stále se vyrábějí tyristorové měniče, nověji je analogové řízení nahrazováno mikroprocesorovým řízený usměrňovač 4x3500 A obr.: transrech.de Užití měničů Stejnosměrné pohony 2. pulsní měniče • oblasti s dominantním postavením - automobilový průmysl, menší dopravní prostředky, zařízení napájená z akumulátorů • klasické zpětně závěrné tyristory byly vytlačeny u malých výkonů spínacími tranzistory, u větších výkonů (trakce) vypínacími tyristory (GTO), častěji tranzistory IGBT, někdy tyristory IGCT • motory menších výkonů bývají s permanentním buzením, měnič napájí jen kotvu malý pulsní měnič 0 – 28 V, 3 A obr.: dx.com Užití měničů Pohony asynchronními motory 1. střídavé měniče napětí - softstartéry • měkký rozběh při malém momentu zátěže (relativně levné) 2. cyklokonvertory (i synchronní motory) 3. podsynchronní kaskády • speciální použití pro velké výkony obr.: siemens.com cyklokonvertor pro těžní stroj obr.: weg.net softstartér 400 V, 85 A Užití měničů 4. nepřímé frekvenční měniče • průmysl - největší rozšíření, standardní řešení s tranzistory IGBT ve střídači i usměrňovači, někdy IGCT tyristory • el. trakce - rychlý rozvoj; nově se vozidla osazují již jen asynchronními či synchronními motory • při napájení ze stejnosměrné sítě odpadá usměrňovač obr.: frecon.cz vysokonapěťový frekvenční měnič 10 kV, 11 kVA Užití měničů Pohony synchronními motory nepřímé frekvenční měniče • obdobné asynchronním motorům • servopohony pro automatizaci a robotiku - výkonová část jako obvyklý měnič, trochu odlišné vektorové řízení; motory bývají s permanentním magnetem obr.: delta-com.tw synchronní servomotory s měniči Užití měničů Pohony komutátorovými jednofázovými motory střídavé měniče napětí • řízení otáček malých motorů napětím, obsahují triak nebo antiparalelní tyristory • rozmanité pohony drobných spotřebičů (ruční nářadí, fény, kuchyňské přístroje...) obr.: engineersgarage.com obr.: asia.ru triakový regulátor otáček a jednofázový komutátorový motor Test – měniče 2 Skupina A Skupina B Nakreslete a popište blokové schéma nepřímého frekvenčního měniče. Vysvětlete princip pulsně šířkové modulace. Co jsou U/f křivky a jaké jsou jejich hlavní druhy? Kolik poloh má prostorový napěťový vektor při přímém řízení momentu? Vysvětlete brzdění asynchronního motoru do odporu. Nakreslete zapojení trojfázového střídače osazeného IGBT. Jaké velikosti nabývají sdružená a fázová napětí motoru zapojeného do hvězdy? V čem spočívá princip vektorového řízení střídače? Nakreslete lineární rozběhovou a doběhovou rampu. Vysvětlete brzdění asynchronního motoru rekuperací. frekvenční měniče Siemens obrázky: siemens.com
Podobné dokumenty
elektrické. stroje 3.ročník
* velmi malé transformátory (jednotky až desítky VA) I0 = až 40% In
* malé transformátory (stovky VA)
I0 ≅ 10 % In
I0 ≅ (4-6) % In
* střední transformátory (desítky kVA)
* velké transformátory (sto...
elektronika A Radio
s U2405B trochu jinak (DPS) ............................................... 30/3
Ochrana proti pøepìtí (5 a 25 V/5 A) (DPS) .............................. 21/4
Zdroj anodového napìtí s impulsním m...
Zaostřenona produkty
Ventily pro turbodmychadla
(decelerační ventily recirkulace
vzduchu, modulační
ventily, elektropneumatické
AG40L/AG60L/AG80L - Sodick Europe Ltd.
robota hned vedle stroje a využívat automatizační systém. A další výhoda
nové ergonomické konstrukce je to, že robot může být umístěn na obě strany
stroje jako standard.
Adobe PDF
k jejich výraznému rozšíření.
V současné době jejich význam klesá z důvodu rozvoje elektroniky a snížení cen měničů
kmitočtů, které se používají k regulaci pohonů se synchronními nebo asynchronními...
SYN 5302 - VF servis
v beznapěťovém stavu. Oba režimy funkce pracují paralelně, takže zdroj může být
v kterémkoli okamžiku jak asynchronní, tak synchronní. Povel pro paralelní sepnutí je
aktivován v režimu, v kterém js...
Stáhnout - ELCOM, as
válcovací tratě), atd.
Synchronní oblast představují rušení v oblasti změn základních veličin napájecí sítě s kmitočtem 50 Hz.
Jedná se zejména o vlastní přenosy všech výkonů, resp. energií a rušen...