Průvodce kampaní - Healthy Workplaces, Manage Stress

Transkript

Zdravé pracoviště
vládne
i stres
Z
www.healthy-workplaces.eu
Průvodce kampaní
Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci
#EUManageStress
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu.
Průvodce kampaní
vládne
i stres
Z
Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie.
Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11
(*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty
nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).
Fotografie použité v této publikaci zobrazují řadu pracovních aktivit. Nemusí vždy ukazovat příklady správné praxe nebo
být souladu s požadavky právních předpisů.
Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).
Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace.
© Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013
Návrh a design: ROS, Španělsko
Fotografie: © EU-OSHA, Shutterstock
Printed in Luxembourg
podagentura
podmínkou
zdroje.
2Reprodukce
| EU-OSHApovolena
– Evropská
prouvedení
bezpečnost
a ochranu zdraví při práci
Zdravé pracoviště zvládne i stres
Obsah
Úvod4
Co znamená stres při práci a psychosociální rizika?
4
Proč je řízení stresu a psychosociálních rizik tak důležité?
5
Proč agentura EU-OSHA pořádá tuto kampaň?
6
Jaký je rozsah problému?
8
Řízení psychosociálních rizik
10
Úloha vedení při zlepšování psychosociálního prostředí
11
Význam účasti zaměstnanců
12
Zásady prevence
15
Co vytváří dobré psychosociální pracovní prostředí?
16
Jaké jsou výhody prevence psychosociálních rizik?
16
Kampaň 2014–2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres
19
O této kampani
19
Praktické nástroje a podpora pro snižování stresu
20
Kdo se může zúčastnit kampaně?
20
Praktické způsoby, jak se zapojit
20
Soutěž Evropské ceny za správnou praxi
23
Naše stávající síť partnerů
25
Úspěch předcházejících kampaní
26
Další informace a zdroje
28
Síť kontaktních míst agentury EU-OSHA
29
EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci | 3
Průvodce kampaní
Úvod
Efektivní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na
pracovišti je cenné pro zaměstnance, přínosné
pro firmu i pro společnost jako celek. Pamatovat
na tuto skutečnost je zvláště důležité v době
ekonomické nejistoty, kdy je pro podniky
nezbytné udržet produktivitu, a při práci pod
tlakem ve snaze dodržet termíny, kdy existuje
největší pravděpodobnost výskytu chyb a
úrazů. Mohlo by být lákavé odsunout problém
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na
moderním pracovišti zatíženém tlakem jakožto
„administrativní zátěž“, která slouží pouze
k splnění zákonných povinností, bylo by to však
kontraproduktivní. Je vždy důležité uvědomovat
si rizika na pracovišti a tato rizika řídit.
Tato brožura je hlavním průvodcem kampaní
„Zdravé pracoviště zvládne i stres“ na období
2014–2015, kterou pořádá Evropská agentura
pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
(EU-OSHA). Jejím hlavním cílem je pomoci
zaměstnavatelům, manažerům, zaměstnancům a
zástupcům zaměstnanců rozpoznávat a řídit stres
a psychosociální rizika na pracovišti.
Efektivní zvládání psychosociálních rizik
vytváří zdravé pracovní prostředí, v němž se
zaměstnanci cítí oceňováni, kultura na pracovišti
je pozitivnější, a v důsledku toho se zlepšuje
výkonnost podniku.
Co znamená stres při práci
a psychosociální rizika?
Stres při práci vzniká v případě, že nároky
na vykonávanou práci přesahují schopnost
pracovníka tyto nároky splnit. Jedná se o
jeden z nejdůležitějších dopadů špatného
psychosociálního pracovního prostředí – mimo jiné
proto, že u zaměstnanců, kteří zažívají dlouhodobý
stres při práci, se mohou časem objevit závažné
zdravotní duševní a tělesné obtíže.
Psychosociální rizika se týkají negativních
psychologických, fyzických a sociálních důsledků,
které vyplývají z nevhodné organizace a řízení na
pracovišti, jakož i špatných sociálních podmínek při
práci, mezi něž mimo jiné patří:
•• nadměrně náročná práce a/nebo nedostatek
času na plnění úkolů,
•• rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně
vymezená úloha pracovníka,
•• nesoulad mezi nároky na vykonávanou práci a
kvalifikací pracovníka – nedostatečné využití
dovedností pracovníka může být zdrojem stresu
stejně tak, jako jeho přetěžování,
•• nedostatečné zapojení při přijímání
manažerských rozhodnutí, která mají na
pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na
způsob výkonu dané práce,
•• osamocená či samostatná práce, například při
jednání s veřejností a klienty, a/nebo vystavení
násilí od třetí strany, které může mít podobu
slovní agrese, nežádoucí sexuální pozornosti či
hrozby násilím nebo skutečného fyzického násilí,
Stres při práci vzniká v případě, že
nároky na vykonávanou práci přesahují
schopnost pracovníka tyto nároky splnit.
4 | EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
•• nedostatečná podpora ze strany vedení a kolegů
a špatné mezilidské vztahy,
•• psychologické nebo sexuální obtěžování na
pracovišti – pronásledující, ponižující, znevažující
nebo zastrašující chování nadřízených či kolegů
vůči zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců,
•• nespravedlivé jednání při rozdělování práce,
udělování odměn, povyšování nebo poskytování
kariérních příležitostí,
•• neefektivní komunikace, špatně řízené
organizační změny a nejistota zaměstnání,
•• problémy při kombinování povinností v práci a
v rodině.
Zde je důležité zdůraznit, že psychosociální rizika
by neměla být zaměňována se zdravým, náročným,
ale podporu zajišťujícím pracovním prostředím,
které zaměstnance stimuluje a povzbuzuje jejich
rozvoj a výkonnost v rámci jejich nejlepších
schopností.
Proč je řízení stresu a psychosociálních
rizik tak důležité?
špatné psychosociální pracovní prostředí může mít
na zdraví zaměstnanců významný negativní vliv.
Z hlediska jednotlivce zahrnují negativní účinky
špatně řízených psychosociálních rizik pociťování
stresu při práci, špatné duševní zdraví, vyhoření,
problémy se soustředěním a větším počtem chyb
při práci, problémy doma, užívání drog a alkoholu
a špatné fyzické zdraví, zejména kardiovaskulární
onemocnění a muskuloskeletální obtíže.
Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují
špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru
pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti
i v době nemoci (angl. presenteeism, situace,
kdy zaměstnanci docházejí do práce i v době,
kdy jsou nemocní a nejsou schopni efektivního
výkonu) a zvýšení počtu úrazů a zranění. Absence
jsou spíše delší než absence vyvolané jinými
příčinami (1) a stres při práci může přispívat ke
zvýšené míře předčasného odchodu do důchodu,
zejména u administrativních pracovníků (2).
Odhady nákladů pro podniky a společnost jsou
značné a na vnitrostátní úrovni členských států EU
dosahují miliard eur.
Ačkoli duševní zdraví a pohodu zaměstnanců
ovlivňuje mnoho faktorů, existují důkazy o
významném vlivu prostředí na pracovišti.
V dobrém psychosociálním prostředí může být
práce pro duševní zdraví zaměstnanců velmi
prospěšná tím, že jejich životu dává určitou
strukturu a zajišťuje silnější pocit sociálního
začlenění, identity a statusu, poskytuje příležitosti
k rozvoji a přispívá ke zvýšené sebedůvěře. Naopak
(1) Health and Safety Executive, 2009–10. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/.
(2) Rakouský monitorovací průzkum zdraví zaměstnanců, 2009. Komora práce spolkové země Horní Rakousko (AK OÖ) a Rakouský institut empirických
sociálních studií (IFES), Vídeň.
Průvodce kampaní
Proč agentura EU-OSHA pořádá tuto
kampaň?
Ve věci psychosociálních rizik na pracovišti existuje
mnoho nedorozumění a citlivých otázek a duševní
zdraví stále nese určité stigma. Z Evropského
průzkumu podniků na téma nových a vznikajících
rizik (ESENER) vyplynulo, že více než 40 %
zaměstnavatelů se domnívá, že psychosociální
rizika lze řídit obtížněji nežli „tradiční“ rizika
v oblasti BOZP. Hlavní uváděné překážky jsou
„citlivost problému“ a „nedostatek odborných
zkušeností“ (3). Kromě toho průzkum provedený
mezi manažery zjistil, že téměř polovina z nich
je přesvědčena, že žádný z jejich zaměstnanců
během svého pracovního života nikdy nebude
trpět problémem v oblasti duševního zdraví (4).
Skutečnost je taková, že zhoršení duševního
zdraví pocítí už každý šestý člověk. Zaměstnanci
s problémy v oblasti duševního zdraví jsou někdy
považováni za „rizikové“ pro danou organizaci.
Při tom i osoby mající obtíže v oblasti duševního
zdraví, které nesouvisejí s prací, mohou na
pracovišti s dobrým psychosociálním prostředím
pracovat efektivně.
a zaměstnavatele a prosazováním používání
praktických, uživatelsky přívětivých nástrojů.
Zaměstnavatelé v Evropě mají zákonnou
povinnost hodnotit a řídit psychosociální rizika
na pracovišti (5). Kromě toho Evropská dohoda
o duševním zdraví a životní harmonii (6) uznává
měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a
vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných
dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní
pohodu.
Pokud jde o zaměstnavatele, cílem této kampaně
je přesvědčit je o tom, že jejich zákonné povinnosti
jsou relevantní pro úspěšné podnikání a udržování
motivované a zdravé pracovní síly a že řízení
stresu a psychosociálních rizik vyžaduje zavedení
organizačních opatření.
Pokud jde o zaměstnance, je cílem znovu je
ubezpečit o tom, že stres při práci je problémem
organizace. Neměli by se bát takový stres hlásit, ani
by se neměli obávat, že by takové jednání mohlo
být vnímáno jako známka jejich slabé stránky.
Tato kampaň hodlá zlepšit porozumění této
problematice a překlenout existující mezeru
poskytováním podpory a pokynů pro zaměstnance
Stres při práci je problémem organizace,
a nikoli selháním jednotlivce.
(3) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). K dispozici
na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/esener1_osh_management.
(4) The Shaw Trust, 2006. Mental Health: The Last Workplace Taboo. Shaw Trust, Londýn.
(5) Rámcová směrnice 89/391/EHS. Rámcová dohoda o stresu při práci (2004) a rámcová dohoda proti obtěžování a násilí v práci (2007) poskytují
zaměstnavatelům pokyny pro řešení uvedených otázek.
(6) Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii, 2008. K dispozici na adrese http://ec.europa.eu/health/mental_health/docs/mhpact_en.pdf.
7
( ) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013. Celoevropský průzkum veřejného mínění zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci, 21. března 2013. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures.
Co si evropští zaměstnanci myslí
o stresu při práci?
Nedávný celoevropský průzkum veřejného
mínění (7) odhalil, že:
•• 72 % zaměstnanců se domnívá, že
reorganizace práce nebo nejistota
zaměstnání je jednou z nejčastějších příčin
stresu při práci,
•• 66 % spojuje stres s „odpracovanými
hodinami nebo pracovní zátěží“,
•• 59 % přikládá stres „vystavení
nepřijatelnému chování, jako je šikana či
obtěžování“,
•• 51 % všech zaměstnanců uvádí, že stres při
práci je na jejich pracovišti obvyklý,
•• přibližně 4 zaměstnanci z 10 mají za to,
že otázka stresu není na jejich pracovišti
dobře řešena.
© EU-OSHA/Michel Wielick
Průvodce kampaní
© EU-OSHA/Luigi Lauria
© EU-OSHA/Cristina Vatielli
Jaký je rozsah problému?
Statistické údaje nutí k zamyšlení.
Ze studií vyplývá, že 50–60 % všech zameškaných
pracovních dnů lze přičíst stresu při práci
a psychosociálním rizikům (8). Jedná se o druhý
v Evropě nejčastěji uváděný zdravotní problém
související s prací – po muskuloskeletálních
poruchách. Za období devíti let téměř 28 %
evropských zaměstnanců uvádělo expozici
psychosociálním rizikům, která ovlivnila jejich
duševní pohodu (9).
Výzkum naznačuje, že psychosociální rizika a
stres při práci působí organizacím i národním
ekonomikám významné škody. Je pravděpodobné,
že zaměstnanci, kteří trpí stresem při práci a jinými
psychickými problémy, budou v práci po značně
dlouhou dobu nepřítomni. Rovněž je běžné, že
pracovníci docházejí do zaměstnání i v době, kdy
nejsou schopni podat plný výkon (jev označovaný
v angličtině jako presenteeism).
Celkové náklady vyplývající z poruch duševního
zdraví v Evropě (jak související, tak nesouvisející
s prací) se odhadují na 240 miliard EUR ročně (10).
Méně než polovina této částky jsou přímé náklady,
jako jsou náklady na léčbu, dále 136 miliard EUR
připadá na ztrátu produktivity, včetně absencí
z důvodu pracovní neschopnosti.
(8) Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2000. Výzkum stresu při práci. K dispozici na adrese http://osha.europa.eu/en/publications/
reports/203/view.
(9) Evropské společenství, 2010. Health and Safety at Work in Europe (1999–2007): A Statistical Portrait. (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v Evropě
(1999–2007): Statistický portrét), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk. K dispozici na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/
KS-31-09-290/EN/KS-31-09-290-EN.PDF.
(10)Evropská síť pro podporu ochrany zdraví na pracovišti (ENWHP, z angl. European Network for Workplace Health Promotion). A guide to the business
case for mental health (Průvodce vlivy problematiky duševního zdraví na podnikání), 2009. K dispozici na adrese http://www.enwhp.org/fileadmin/
downloads/8th_Initiative/MentalHealth_Broschuere_businesscase.pdf.
(11) Trontin C., Lassagne M., Boini S. and Rinal S., 2007. Le coût du stress professionnel en France en 2007. Institut National de Recherche et de Sécurité, Paříž.
(12)Health and Safety Executive, 2009–10. K dispozici na adrese www.hse.gov.uk/statistics/causdis/stress/.
(13)Rakouský monitorovací průzkum zdraví zaměstnanců, 2009. Komora práce spolkové země Horní Rakousko (AK OÖ) a Rakouský institut empirických
sociálních studií (IFES), Vídeň.
Důsledky pro podnikání –
příklady
•• Národní náklady na stres při práci ve
Francii byly v roce 2007 odhadnuty na 2
až 3 miliardy EUR (11).
•• Ve Spojeném království se odhaduje,
že v letech 2009–2010 bylo zameškáno
přibližně 9,8 milionu pracovních dnů
z důvodu stresu při práci a zaměstnanci
vykazovali v průměru 22,6 dne absencí (12).
•• V Rakousku jsou psychosociální poruchy
uváděny jako hlavní důvod předčasného
odchodu administrativních pracovníků
do důchodu, přičemž u této kategorie
zaměstnanců vedly k více než 42 % všech
předčasných odchodů do důchodu (13).
© Shutterstock, Inc./Rehan Qureshi
Průvodce kampaní
Řízení psychosociálních rizik
Z průzkumu ESENER provedeného agenturou EUOSHA vyplynulo, že 79 % manažerů v Evropě se
zabývá otázkou stresu při práci (15). Současně méně
než 30 % organizací v Evropě přijalo postupy pro
řešení stresu, obtěžování a násilí třetích stran na
pracovišti.
Průzkum ESENER ukázal, že zatímco 40–50 %
větších organizací (s 250 a více zaměstnanci) má
zavedena opatření pro řešení psychosociálních
rizik, z menších organizací (s 10–49 zaměstnanci)
má taková opatření jen 20–30 %. Informace
o nedostatečné podpoře a pokynech nebo o
nedostatku odborných znalostí byly časté zvláště
mezi menšími organizacemi.
© EU-OSHA/Emmanuel Biard
Všechny organizace musí zvažovat stres
při práci a psychosociální rizika. V průměru
51 % zaměstnanců považuje stres při práci
na svém pracovišti za obvyklý a toto číslo
je vysoké v organizacích všech velikostí. Ve
velmi malých (mikro) organizacích o devíti či
méně zaměstnancích považuje stres při práci
za obvyklý 45 % zaměstnanců a ve větších
organizacích toto číslo vzrůstá na 54–58 %
zaměstnanců (14).
řídit. Přínosy řízení stresu při práci v menších
organizacích převažují nad náklady na zavedení
příslušných opatření (16). Klíčem je zapojit každého
do prosazování dobrého psychosociálního
pracovního prostředí. To bude znamenat, že
manažeři a zaměstnanci budou mít prostředky
k efektivnímu řešení obtížné situace, pokud
nastane. Odborné psychologické znalosti budou
pravděpodobně nutné jen za výjimečných
okolností.
Avšak i s omezenými zdroji lze v malých
organizacích psychosociální rizika hodnotit a
(14)Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013. Celoevropský průzkum veřejného mínění zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci, 21. března 2013. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures.
(15)Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2010. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER). K dispozici
na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/esener1_osh_management.
(16)Health and Safety Executive, 2007. The Suitability of HSE’s Risk Assessment Process and Management Standards for Use in SMEs. K dispozici na adrese
www.hse.gov.uk/research/rrpdf/rr537.pdf.
©EU-OSHA/Adam Skrzypczak
Úloha vedení při zlepšování
psychosociálního prostředí
Zaměstnavatel je povinen zavést systém prevence/
snižování psychosociálních rizik, umožnit
zaměstnancům, aby se na něm podíleli, a vytvořit
vhodné psychosociální pracovní prostředí. Vedoucí
pracovníci svojí přístupností, citlivým přístupem
a prosazováním povzbudivého prostředí na
pracovišti umožní zaměstnancům nejen poukazovat
na problémy, ale také je stimulují k tomu, aby
pomohli hledat řešení. Pochopení problémů, které
mají zaměstnanci v soukromí, ačkoli toto není
součástí zákonné odpovědnosti zaměstnavatele
vůči zaměstnancům, také napomůže podporovat
stimulující pracovní prostředí a rovněž vytvoří
příležitosti k sociální interakci mimo zaměstnání.
Zde hrají zásadní úlohu vedoucí pracovníci na
střední úrovni managementu, protože jsou se
zaměstnanci v každodenním styku: je třeba je
motivovat k rozvíjení schopností vytvářet dobré
psychosociální pracovní prostředí.
Správné vedení může pomoci snižovat stres při
práci a psychosociální rizika. Není tomu vždy
tak, že dobrým vůdcem se člověk musí narodit.
Stejně jako ostatní dovednosti i správné vedení a
dovednosti v oblasti řízení lidí se lze naučit a lze je
rozvíjet.
Dobrý vůdce slouží jako vzor, který zaměstnance
inspiruje a motivuje je, aby plně využívali svůj
potenciál. Chová se otevřeně a přístupně a chápe
silné a slabé stránky členů týmu.
Dobrý vůdce vybízí a povzbuzuje členy týmu, aby
usilovali o společné cíle a zájmy a aby přejímali
odpovědnost za svou práci. Posiluje týmového
ducha a vysokou morálku týmu a dostává z týmu
to nejlepší.
Psychosociální nebezpečí
existují na každém
pracovišti.
Průvodce kampaní
Účast zaměstnanců však vyžaduje více než
jen zpětnou vazbu zdola nahoru. Potřebuje
obousměrný dialog mezi zaměstnavateli a
pracovníky, který znamená, že obě strany:
•• spolu hovoří,
•• vzájemně naslouchají svým obavám,
•• sdílejí stanoviska a informace a
•• rozhodují společně (17).
Zapojení zaměstnanců má pro úspěšné řešení
problematiky stresu a psychosociálních rizik
na pracovišti zvlášť zásadní význam, protože
prostřednictvím konzultací se zaměstnanci
pomáhají manažeři vytvořit ovzduší důvěry,
v němž se zaměstnanci neobávají vyjádřit
své obavy. Zapojení manažerů do přípravy
preventivních opatření také zlepší celkovou
morálku a zajistí, aby byla zavedena opatření, která
jsou přiměřená i efektivní.
(17)Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2012. Účast zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: praktický
průvodce. K dispozici na adrese https://osha.europa.eu/en/publications/reports/workers-participation-in-OSH_guide.
© EU-OSHA/Tomas Bertelsen
Ačkoli mají zaměstnavatelé zákonnou povinnost
zajistit, aby byla rizika na pracovišti řádně
hodnocena a kontrolována, je nezbytné zapojit
i zaměstnance. Zaměstnanci a jejich zástupci
nejlépe rozumí problémům, které mohou na
jejich pracovišti nastat. Sdílením těchto znalostí
s manažery a zaměstnavateli mohou pomoci
formovat plán opatření a přijímat řešení.
© EU-OSHA/Marcos Oliveira
Význam účasti zaměstnanců
PŘÍPADOVÁ STUDIE:
Rigshospitalet, Kodaň
Pozitivní účinky spolupráce a zapojení
zaměstnanců do zlepšování pracovního
prostředí jasně prokazuje případová studie
z Dánska (18).
S počtem přibližně 8 500 zaměstnanců je
Rigshospitalet, státní nemocnice, jedním
z největších dánských zaměstnavatelů. Z
průzkumu spokojenosti s prací v roce 2011
však vyplynulo, že významnými problémy
na pracovišti jsou stres, šikana a sexuální
obtěžování.
Zlepšování pracovního prostředí se stalo pro
vrcholové vedení nejvyšší prioritou. Avšak
namísto toho, aby se uplatňoval přístup
shora dolů, pracovalo se plošně se skupinami,
které přezkoumávaly pracovní prostředí
v jednotlivých odděleních v celé nemocnici,
jakož i ve spolupráci se zástupci odborů a
zaměstnanců s cílem zavést nové postupy
zaměřené na snížení stresu při práci, šikany
a sexuálního obtěžování. Byla zdůrazňována
důležitost sdílení znalostí a poskytování
zpětné vazby. Práce stávajících pracovních
týmů byla přeorganizována s cílem zlepšit
oba tyto faktory. Zástupci zaměstnanců
se podíleli na přípravě příruček a politik
prevence šikany a sexuálního obtěžování
a snižování stresu, byla zřízena kontrolní síť
managementu, aby se zabránilo zneužívání
zaměstnanců, a nemocniční elektronický
zpravodaj uvedl příklady toho, jak jednotlivá
oddělení zlepšila své pracovní prostředí.
Byly prokázány konkrétní
výsledky v podobě celkového
zlepšení spokojenosti s prací
a značně snížené míry stresu
u sekretářek a zdravotních
sester.
(18)Oceněno v soutěži Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště 2012–2013 na téma „Partnerství při prevenci rizik“.
© Hay que poner el pie de foto
Průvodce kampaní
©EU-OSHA/Mário Marques
Zásady prevence
Nejúčinnějším způsobem, jak řídit psychosociální
rizika na pracovišti, je být proaktivní a mít zaveden
plán pro předcházení problémům. Zkušenosti
ukazují, že v době, kdy narůstá stres při práci,
zhoršuje se zdravotní stav a roste míra pracovní
neschopnosti, již produktivita a inovace klesají, což
bude mít významný dopad na výkonnost podniku.
Psychosociální rizika lze hodnotit a řídit stejně
systematicky jako jiná rizika v oblasti BOZP
pomocí modelu hodnocení rizik a na základě
participačního přístupu:
•• Identifikujte nebezpečí a osoby, které by mohly
být vystaveny riziku. Klíčem je dobré povědomí:
zajistěte, aby si manažeři i zaměstnanci byli
vědomi psychosociálních rizik a časných
varovných známek stresu při práci a aby se obě
tyto skupiny podílely na hodnocení rizik.
•• Vyhodnocujte rizika a určujte jejich priority.
•• Plánujte preventivní opatření: jestliže se rizikům
nelze vyhnout, jak je lze minimalizovat?
•• Přijměte plán: specifikujte opatření, která
by měla být přijata, požadované zdroje,
zúčastněné osoby a časový rámec.
•• Provádějte průběžné monitorování a přezkumy
a v reakci na výsledky monitorování plán
upravujte.
Je dobré mít na paměti, že jednotliví lidé mohou
na stejné okolnosti reagovat rozdílně, například
někteří lidé se budou lépe než ostatní vyrovnávat
s obdobími vysokých nároků nebo napjatými
lhůtami. Je-li to možné, mělo by hodnocení
psychosociálních rizik přihlížet k psychickým
schopnostem a potřebám zaměstnanců (např.
k těm, které souvisejí s pohlavím, věkem nebo
zkušenostmi). V mikroorganizacích jsou manažeři
obvykle v pravidelném kontaktu se zaměstnanci
a mohou je lépe poznat. Ve větších organizacích
budou mít důležitou úlohu vedoucí pracovníci
na střední úrovni managementu, protože jsou
s řadovými zaměstnanci v každodenním styku.
Tato kampaň poskytuje podporu
zaměstnavatelům, manažerům a zaměstnancům
prosazováním používání jednoduchých, uživatelsky
přívětivých nástrojů a přístupů pro hodnocení a
řízení psychosociálních rizik na pracovišti. Takový
přístup by mohl začínat hodnocením stávajícího
pracovního prostředí za pomoci průzkumů
a rozhovorů se zaměstnanci a následně by
prostřednictvím diskuse identifikoval praktická
zlepšení. Dodržování takového procesu zajišťuje
účast zaměstnanců a soustředí pozornost na
řešení základních příčin stresu při práci a ostatních
psychosociálních problémů. To, že budou mít
rámec pro strukturování procesu, také organizacím
umožní monitorovat úspěch preventivních
opatření. Je důležité, aby řízení psychosociálních
rizik bylo součástí celkového řízení BOZP a nebylo
prováděno jako samostatná činnost.
Model hodnocení rizik lze okamžitě
uplatnit na řízení stresu při práci.
Průvodce kampaní
Co vytváří dobré psychosociální
pracovní prostředí?
V dobrém pracovním prostředí zaměstnanci
uvádějí vysokou spokojenost s prací a jsou
podněcováni a motivováni k tomu, aby plně
využívali svůj potenciál. Z hlediska organizace to
pak vede k dobré výkonnosti podniku a nízké míře
pracovní neschopnosti a fluktuace zaměstnanců.
Klíčové faktory, které přispívají k dobrému
psychosociálnímu pracovnímu prostředí, jsou tyto:
•• Zaměstnanci jsou dobře vyškoleni a mají
dostatek času a autonomie pro organizaci a
plnění svých úkolů.
•• Monotónní úkoly jsou minimalizovány nebo
sdíleny a zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby se
ztotožnili se svou prací.
•• Zaměstnanci přesně chápou, co se od nich
očekává, a pravidelně získávají konstruktivní
zpětnou vazbu (pozitivní i negativní).
•• Zaměstnanci jsou zapojeni do rozhodování
týkajícího se jejich práce a jsou povzbuzováni
k tomu, aby přispívali například k vývoji
pracovních metod či harmonogramů plnění
úkolů.
•• Rozdělování práce, udělování odměn,
povyšování nebo poskytování kariérních
příležitostí je spravedlivé.
•• Pracovní prostředí je přátelské a povzbudivé a
v nejnáročnějších obdobích jsou k dispozici další
zdroje.
•• Komunikace je otevřená a obousměrná a
zaměstnanci jsou průběžně informováni o vývoji
v organizaci, zvláště v době organizační změny.
•• Existují opatření, která mají zabránit stresu
při práci, obtěžování a násilí třetích stran
a zaměstnanci cítí, že veškeré problémy, na které
poukáží, budou citlivě řešeny.
•• Zaměstnanci jsou schopni efektivně skloubit svůj
soukromý a pracovní život.
Na podporu duševní pohody zaměstnanců mohou
zaměstnavatelé zavádět další, dobrovolná opatření.
Jaké jsou výhody prevence
psychosociálních rizik?
Důvody jsou přesvědčivé:
•• z hlediska zaměstnanců lepší pohoda a
spokojenost s prací,
•• z hlediska manažerů zdravá, motivovaná a
produktivní pracovní síla,
•• z hlediska organizací lepší celková výkonnost,
nižší míra pracovní neschopnosti či přítomnosti
na pracovišti i v době nemoci, nižší počet úrazů
a zranění a větší míra udržení si kvalitních
zaměstnanců,
•• z hlediska společnosti nižší náklady a zátěž pro
jednotlivce i společnost jako celek.
V dobrém pracovním prostředí
zaměstnanci uvádějí vysokou
spokojenost s prací a jsou podněcováni
a motivováni k tomu, aby plně využívali
svůj potenciál.
(19)Světová zdravotnická organizace. K dispozici na adrese www.who.int/mediacentre/factsheets/fs220/en/.
Podpora duševního zdraví
Duševní pohoda je nepostradatelná pro dobré
zdraví a kvalitu života. Lze ji chápat jako „stav
pohody“, který jednotlivcům umožňuje využít
jejich potenciál, vyrovnávat se s běžným
stresem v životě, produktivně pracovat a hrát
pozitivní úlohu ve své komunitě (19).
Podpora duševní pohody může mít významný
přínos pro zdravé pracoviště. K příkladům
možných opatření patří:
•• umožňování pružných pracovních režimů,
•• zajišťování podpory z hlediska problémů
každodenního života, například přístupu
k péči o děti,
•• poskytování školení zaměřeného na
povědomí o problematice duševního
zdraví pro manažery a zaměstnance,
•• nabízení bezplatného psychologického
poradenství a podpory,
•• poskytování podpory pro fyzickou aktivitu
zaměstnanců.
© EU-OSHA/David Tijero Osorio
Průvodce kampaní
Věděli jste to?
•• Přibližně polovina zaměstnanců považuje stres
při práci na svém pracovišti za obvyklý. Jedná se
o druhý v Evropě nejčastěji uváděný zdravotní
problém související s prací.
•• 50–60 % všech zameškaných pracovních dnů lze
přičíst stresu při práci a psychosociálním rizikům.
•• Každý šestý zaměstnanec bude během svého
pracovního života trpět problémem v oblasti
duševního zdraví.
•• Na vnitrostátní úrovni jdou náklady na
psychosociální rizika do milionů eur.
•• Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci
se vyplatí – přínosy pro podnik převažují nad
náklady na zavedení příslušných opatření.
© Shutterstock, Inc./wavebreakmedia
Kampaň 2014–2015: Zdravé pracoviště zvládne i stres
O této kampani
Psychosociální rizika mohou vznikat na každém
pracovišti a kvalita jakéhokoli pracoviště
významně souvisí s mírou stresu, který
zaměstnanci pociťují.
Ačkoli se zvládání psychosociálních rizik a stresu
při práci může zdát náročné, cílem této kampaně
je ukázat, že lze tato rizika řídit stejně logicky a
systematicky jako jakýkoli jiný problém v oblasti
BOZP. Vzhledem k této skutečnosti má kampaň
Zdravé pracoviště 2014–2015 tyto hlavní cíle:
•• zvyšovat povědomí o narůstajícím problému
stresu při práci a psychosociálních rizik,
•• poskytovat jednoduché praktické nástroje a
pokyny pro řízení psychosociálních rizik a stresu
na pracovišti a prosazovat jejich využívání,
•• upozorňovat na pozitivní účinky řízení
psychosociálních rizik a stresu na pracovišti,
včetně vlivu na podnikání.
Pro spuštění této kampaně agentura EU-OSHA
vypracovala řadu materiálů s cílem pomoci zvýšit
povědomí o stresu při práci a psychosociálních
rizicích a zlepšit chápání této problematiky.
Ve druhém roce kampaně bude výjimečnou
událostí zveřejnění mnohojazyčné příručky pro
zaměstnavatele a manažery v mikropodnicích a
malých podnicích, která přinese jednoduché a na
důkazech založené informace o psychosociálních
rizicích. Cílem příručky je motivovat
zaměstnavatele k řešení psychosociálních
rizik při práci tím, že názorně ukáže, že řízení
psychosociálních rizik v mikropodnicích a malých
podnicích je nejen možné, ale také se velmi
vyplácí. Příručka povzbuzuje malé podniky v celé
Evropě k tomu, aby prováděly systematické
a efektivní řízení psychosociálních rizik za pomoci
národních nebo odvětvových nástrojů.
Tato kampaň navazuje na kampaň Zdravé
pracoviště 2012–2013 nazvanou „Partnerství
při prevenci rizik“, která zdůrazňuje důležitost
kombinování kvalitního vedení s účastí
zaměstnanců. Tento přístup se znovu objevuje
i v kampani 2014–2015, která prosazuje sdělení,
že jak zaměstnanci, tak management musí hrát
aktivní úlohu a spolupracovat, aby efektivně zvládli
psychosociální rizika a stres při práci.
Důležitá data
Společnou prací mohou zaměstnavatelé,
manažeři a zaměstnanci řídit stres
při práci a psychosociální rizika ku
prospěchu všech.
•• Zahájení kampaně: duben 2014
•• Evropské týdny bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci: říjen 2014 a říjen 2015
•• Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže
Ceny za správnou praxi: duben 2015
•• Summit kampaně Zdravé pracoviště:
listopad 2015
Průvodce kampaní
Praktické nástroje a podpora pro
snižování stresu
Psychosociální rizika lze měřit, řešit a snižovat
pomocí praktických nástrojů.
Na internetu je k dispozici řada uživatelsky
přívětivých a efektivních praktických nástrojů pro
hodnocení a snižování stresu a psychosociálních
rizik na pracovišti:
•• Příručka Mezinárodní organizace práce „Stress
Prevention at Work Checkpoints“ (Kontrolní body
k prevenci stresu při práci) – obsahuje snadno
použitelné „kontrolní zjištění“ k identifikaci
stresorů a zmírňování jejich škodlivých účinků.
•• Normy Úřadu pro bezpečnost a ochranu
zdraví při práci (Health and Safety Executive)
Spojeného království týkající se řízení stresu při
práci ukazují správnou praxi v šesti klíčových
oblastech a poskytují srovnávací měřítko,
podle něhož mohou organizace hodnotit svou
výkonnost.
•• Dokument INRS, francouzského národního
institutu pro výzkum a bezpečnost, s názvem
„Faire le Point’“ obsahuje základní parametry
pro hodnocení psychosociálních rizik v malých
podnicích a praktické tipy, jak se těchto rizik
vyvarovat.
•• Belgická strategie SOBANE – uplatňuje
participační strategii SOBANE o čtyřech krocích
na hodnocení a prevenci psychosociálních rizik.
•• Ve Slovinsku byly spuštěny webové stránky „SOS
na pracovišti – průvodce zlepšováním zdraví a
pohody zaměstnanců na pracovišti“.
•• Další národní nástroje pro řízení stresu a
psychosociálních rizik jsou poskytovány
kontaktními místy agentury EU-OSHA a jsou
k dispozici na webových stránkách kampaně.
Kdo se může zúčastnit kampaně?
Do kampaně se mohou zapojit všechny
organizace a jednotlivci:
•• zaměstnavatelé všech velikostí ve veřejném
i soukromém sektoru,
•• manažeři všech stupňů řízení i řadoví
zaměstnanci,
•• odborníci na BOZP,
•• odborové organizace a zástupci zaměstnanců
pro BOZP,
•• sdružení zaměstnavatelů,
•• profesní organizace,
•• poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy,
•• služby prevence rizik v oblasti BOZP a pojišťovací
služby.
Praktické způsoby, jak se zapojit
Jednotlivci a organizace se mohou do
kampaně zapojit řadou způsobů:
•• šířením a zveřejňováním materiálů kampaně,
•• organizováním akcí a aktivit, jako jsou semináře
a workshopy,
•• využíváním a propagováním praktických
nástrojů, které jsou k dispozici pro řízení stresu
při práci a psychosociálních rizik,
•• účastí v soutěži Evropské ceny za správnou praxi,
•• účastí na Evropských týdnech bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci v letech 2014 a 2015,
•• tím, že se stanou oficiálním unijním partnerem
kampaně nebo národním partnerem kampaně.
Soubor nástrojů kampaně
Soubor nástrojů kampaně agentury EU-OSHA je
významným zdrojem pro zaměstnavatele, manažery,
zástupce zaměstnanců pro BOZP a v podstatě pro
každého, kdo uvažuje o vedení vlastní kampaně
v oblasti BOZP. Soubor nástrojů nabízí praktické
rady a pokyny ke všem aspektům vedení kampaně.
Obsahuje:
rady k plánování kampaně:
•• stanovení cílů kampaně,
•• rozhodování o hlavním sdělení kampaně,
•• označení a způsob oslovení cílových skupin,
•• hodnocení úspěchu kampaně,
pokyny týkající se zdrojů a sítí spolupracujících
aktérů:
•• tvorba rozpočtu,
•• pravidel spolupráce,
•• maximální využívání příležitostí k šíření sdělení
kampaně,
příklady nástrojů a technik k propagaci
kampaně:
•• tiskové zprávy nebo články,
•• reklama a propagace,
•• on-line marketing a sociální média,
•• pořádání akcí.
Jako zdroj na pomoc při plánování kampaně jsou
k dispozici i příklady toho, jak své vlastní kampaně vedly
jiné organizace.
osha.europa.eu/en/campaign-toolkit
©iStockphoto /ImageegamI
Průvodce kampaní
Výhody pro partnery kampaně
Za propagaci kampaně a zajišťování její publicity
oficiální partneři kampaně získávají výhody
v podobě jejich propagace ve vyhrazeném
oddíle webových stránek kampaně a čestného
uvedení jejich jména při všech příležitostech, kdy
agentura EU-OSHA propaguje kampaň Zdravé
pracoviště na úrovni EU. K dalším výhodám patří
pozvání na akce agentury EU-OSHA.
© EU-OSHA/Eric VIDAL
Příklady správné praxe přihlašované do soutěže by
měly prokazovat:
•• efektivní řízení projektu, spojené s účastí
zaměstnanců, jež prosazuje téma kampaně
„Zdravé pracoviště zvládne i stres“,
•• úspěšné provádění opatření, jejichž cílem
je zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví na
pracovišti,
•• prokazatelné výsledky z hlediska zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti,
•• udržitelnost opatření v čase,
•• přenositelnost opatření do jiných organizací,
které se mohou nacházet v jiné zemi nebo
mohou mít jinou velikost.
©EU-OSHA/Susan Kennedy
Soutěž Ceny za správnou praxi v rámci kampaně
Zdravé pracoviště oceňuje vynikající a inovativní
přínosy k bezpečnosti a ochraně zdraví na
pracovišti a poukazuje na výhody osvojování
řádných postupů v oblasti BOZP. Do soutěže
se mohou přihlásit všechny organizace a
podniky z členských států EU, kandidátských
zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí
Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).
© EU-OSHA/Media Consulta Ireland
Soutěž Evropské ceny za správnou
praxi
shromažďuje přihlášky a nominuje národní
vítěze do celoevropské soutěže. Oficiální partneři
kampaně agentury EU-OSHA mohou své přihlášky
zaslat přímo agentuře EU-OSHA. Slavnostní
vyhlášení cen za správnou praxi se koná ve
druhém roce kampaně s cílem propagovat a sdílet
správnou praxi, vyhlásit vítěze soutěže a oslavit
úspěchy všech účastníků.
Průvodce kampaní
Stručně o kampaních Zdravé
pracoviště
•• V rámci každé kampaně poskytuje agentura EUOSHA informace, praktické průvodce a nástroje.
Propagační materiály jsou dostupné zdarma a jsou
přeloženy do 25 jazyků.
•• Každá kampaň zahrnuje soutěž Evropské ceny za
správnou praxi.
•• Důležitým, ústředním prvkem kampaně je Evropský
týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který
se koná v říjnu každého roku.
•• Agentura se při propagaci kampaní může opřít
o podporu sítě národních kontaktních míst
(Focal Points). Kontaktními místy jsou obvykle
vnitrostátní orgány působící v oblasti BOZP, v ČR se
jedná o ministerstvo práce a sociálních věcí.
•• Každá kampaň zahrnuje program evropských
partnerů kampaně, v němž mají organizace
příležitost stát se partnery agentury EU-OSHA, což
pomáhá zvyšovat povědomí o tématu kampaně
a posilovat viditelnost kampaně a partnerských
organizací.
© EU-OSHA/EU-OSHA
© EU-OSHA/Daniel de Pablos
Dobrá partnerství s klíčovými zúčastněnými
subjekty mají pro úspěch kampaně zásadní
význam. Můžeme se opřít o podporu řady sítí
partnerů, včetně těchto:
•• Národní kontaktní místa (Focal Points)
– Kampaň Zdravé pracoviště na vnitrostátní
úrovni koordinuje síť kontaktních míst agentury
EU-OSHA. Pokud se chcete o našich kontaktních
místech dozvědět více nebo se s nimi chcete
spojit přímo, odkaz na jejich kontaktní údaje
naleznete na konci tohoto průvodce.
•• Oficiální partneři kampaně – Agentura
EU-OSHA vyzývá celoevropské a nadnárodní
organizace či asociace, aby se staly oficiálními
partnery kampaně. Kampaň Zdravé pracoviště
aktivně podporuje více než 80 partnerů. Máte-li
zájem stát se partnerem kampaně, navštivte
prosím naši webovou stránku kampaně
(www.healthy-workplaces.eu/).
•• Mediální partneři – Jedná se o výjimečnou
skupinu novinářů a redaktorů z celé Evropy, kteří
se snaží prosazovat bezpečnost a ochranu zdraví
na pracovišti. Přední evropské časopisy věnované
problematice BOZP pomáhají agentuře EU-OSHA
propagovat kampaň, zatímco agentura EU-OSHA
nabízí novinářům a redaktorům platformu pro
kontaktování, informování a oslovování jejích sítí
a zúčastněných stran v Evropě a mimo ni.
•• Enterprise Europe Network – Tato síť
poskytuje poradenství a podporu pro
malé a střední podniky v celé Evropě, aby
mohly využívat obchodních příležitostí.
V kampani Zdravé pracoviště je důležitým
spolupracovníkem.
Naše stávající síť partnerů
Průvodce kampaní
Úspěch předcházejících kampaní
Kampaně Zdravé pracoviště se zabývají zvyšováním
povědomí o problematice BOZP. S tímto ústředním
cílem se kampaně věnovaly nejrůznějším tématům
se zvláštním významem pro oblast BOZP. Kampaně
probíhají od roku 2000, přičemž kampaň s určitým
tématem trvá dva roky. Kampaně Zdravé pracoviště
jsou nyní největší svého druhu na světě a jsou stále
oblíbenější. V současné době se do nich zapojují
stovky organizací ve více než 30 zemích. Agentura
EU-OSHA a partneři jejích kampaní koordinují
kampaně Zdravé pracoviště a vedle zvyšování
povědomí o významných otázkách týkajících se
BOZP se zabývají i propagací myšlenky, že zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti je pro
firmu přínosné.
Přehled kampaní Zdravé pracoviště
Poslední kampaně Zdravé pracoviště agentury EUOSHA se zaměřily na témata „Partnerství při prevenci
rizik“ (2012–2013), „Bezpečnost práce při údržbě“
(2010–2011) a „Hodnocení rizik“ (2008–2009).
Kampaň pořádaná v letech 2012–2013 pod
názvem „Partnerství při prevenci rizik“ zvyšovala
povědomí o významu kombinace kvalitního
vedení a účasti zaměstnanců pro prevenci rizik.
V rámci kampaně připravila agentura EU-OSHA
dva praktické průvodce na téma způsobu vedení
na úrovni managementu a účasti zaměstnanců
v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Více než 80 oficiálních partnerů kampaně z celé
Evropy, kteří zastupovali nejrůznější odvětví,
pořádalo workshopy a akce a účastnilo se řady
konferencí. Zvláštní pozornost byla věnována
zajištění toho, aby manažeři a zaměstnanci měli
příležitost seznámit se s otázkami prevence rizik a
BOZP a diskutovat o nich. Vítězové soutěže Ceny
za správnou praxi byli stejně tak různorodí jako
inovativní a všichni se zaměřovali na partnerství:
v soutěži byla oceněna řešení pro průmysl
v Rakousku, Nizozemsku, Finsku a Turecku,
opatření ke snížení stresu v dánské nemocnici,
organizace podporující malé a střední podniky
v Německu a Španělsku, maloobchodní řetězec
v Portugalsku, hotelová skupina na Kypru a skupina
chovatelů mléčného skotu v Irsku.
V rámci kampaně „Bezpečnost práce při údržbě“
v letech 2010–2011 se více než 50 partnerů
kampaně připojilo k agentuře EU-OSHA, aby
pořádali nejrůznější činnosti a šířili sdělení
kampaně. Kampaň se především snažila zvyšovat
povědomí o důležitosti údržby pro bezpečnost
a ochranu zdraví zaměstnanců a o rizicích
souvisejících s údržbou. Byla vypracována a
propagována řada publikací věnovaných tématům
souvisejícím s údržbou.
Také kampaň pořádaná v letech 2008–2009
znamenala velký úspěch a důležitým dědictvím
této kampaně je náš nástroj OiRA (webová aplikace
pro on-line interaktivní hodnocení rizik). Tématem
této kampaně bylo hodnocení rizik, základní
kámen evropského přístupu k prevenci pracovních
úrazů a poškození zdraví. Cílem nástroje OiRA
je usnadnit proces hodnocení rizik. Je určen pro
použití v mikropodnicích a malých podnicích a
provádí uživatele sledem postupných kroků, aby
jim pomohl proces hodnocení rizik uskutečnit a
monitorovat. Nástroje OiRA, které jsou k dispozici
pro malé podniky a mikropodniky v mnoha
evropských jazycích, lze nalézt na webových
stránkách na adrese www.oiraproject.eu.
© Shutterstock, Inc./Andresr
Průvodce kampaní
Další informace a zdroje
© EU-OSHA/Britt Vangenechten
Z webových stránek kampaně Zdravé pracoviště
lze stáhnout množství materiálů kampaně:
•• důležitá fakta a číselné údaje,
•• zprávy a informační listy, včetně nejnovějších
výsledků průzkumu ESENER,
•• praktické průvodce a nástroje,
•• praktické informace, které jsou důležité
zejména pro mikropodniky a malé podniky,
•• nápady na realizaci kampaně,
•• prezentace ve formátu PowerPoint, plakáty,
letáky a jiné materiály kampaně,
•• nejnovější videa s animovanou postavičkou
Napo a jeho přáteli,
•• odkazy na užitečné stránky.
Všechny informace jsou dostupné ve 25 jazycích
na adrese www.healthy-workplaces.eu.
https://osha.europa.eu/cs/about/organisation/focal_points
ISLAND
FINSKO
NORSKO
ŠVÉDSKO
ESTONSKO
LOTYŠSKO
DÁNSKO
LITVA
IRSKO
SPOJENÉ
KRÁLOVSTVÍ
NIZOZEMSKO
POLSKO
NĚMECKO
BELGIE
LUCEMBURSKO
ČESKÁ
REPUBLIKA
SLOVENSKO
LICHTENŠTEJNSKO
FRANCIE
ŠVÝCARSKO
ITÁLIE
RAKOUSKO
SLOVINSKO
MAĎARSKO
RUMUNSKO
CHORVATSKO
SRBSKO
ČERNÁ HORA
KOSOVO BULHARSKO
podle rez. RB OSN 1244/99
ALBÁNIE FYROM
ŠPANĚLSKO
ŘECKO
PORTUGALSKO
TURECKO
MALTA
KYPR
Členské státy EU
Země Evropského hospodářského prostoru, země západního Balkánu a Turecko
Průvodce kampaní
Průvodce kampaní: Řízení stresu a psychosociálních rizik při práci
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie
2013 – 29 s. – 16,2 x 25 cm
ISBN 978-92-9240-396-6
doi:10.2802/16407
TE-01-14-603-CS-C
Kampaň Zdravé pracoviště 2014–2015 nazvaná „Zdravé
pracoviště zvládne i stres“ zdůrazňuje význam rozpoznání
stresu při práci a dalších psychosociálních rizik. Prosazuje
jejich řízení jako součást integrovaného přístupu
k udržování zdravého pracoviště.
Psychosociální nebezpečí se vyskytují na každém pracovišti,
lze je však úspěšně řídit i s omezenými zdroji. Tato kampaň
nabízí podporu, pokyny a nástroje potřebné k efektivnímu
řízení stresu při práci a psychosociálních rizik.
Evropská agentura pro bezpečnost a
ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)
přispívá k cíli, kterým je učinit z Evropy
bezpečnější, zdravější a produktivnější
místo pro práci. Agentura provádí
výzkum, vývoj a distribuci spolehlivých,
vyvážených a nestranných informací
v oblasti BOZP a pořádá celoevropské
osvětové kampaně. Agentura, kterou
zřídila v roce 1996 Evropská unie a
která má sídlo ve španělském Bilbau,
umožňuje spolupráci zástupců Evropské
komise, vlád členských států, organizací
zaměstnavatelů a zaměstnanců i předních
odborníků ze všech členských států
Evropské unie i dalších zemí.
Evropská agentura pro bezpečnost
a ochranu zdraví při práci
C/Santiago de Compostela 12
48003 Bilbao, ŠPANÉLSKO
E-mail: [email protected]
http://osha.europa.eu
doi:10.2802/16407
978-92-9240-396-6

Průvodce kampaní - Healthy Workplaces, Manage Stress

Transkript

Podobné dokumenty

Kampaň na Expedia/Hotels.com přinesla Praze milion dolarů