březen 2013
Transkript
březen 2013 M i lo van í b ra tř i a ses tr y ! SLOVANŠTÍ VĚROZVĚSTOVÉ Před třemi lety čeští a moravští biskupové rozhodli o konání pastorační přípravy na 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu, které si připomeneme právě v letošním roce. V pastýřském listu, který se tehdy četl při bohoslužbách o 2. neděli postní, se objevily mnohé podnětné myšlenky. Každý z nás sám nejlépe ví, jak se mu tříleté období příprav podařilo využít. Odkazu slovanských věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje je věnováno první letošní Setkání. Nikdo z nás se křesťanem nenarodil. Křesťanem se z Boží milosti každý stal. Stalo se tak ve křtu, a proto se budeme zabývat těmi sliby, které při něm zazněly a které každoročně o Velikonocích obnovujeme. Křesťan nežije dva oddělené životy – běžný civilní život a vedle toho život náboženských úkonů. Žijeme jen jeden celistvý život. Jedině tehdy, když do každého okamžiku, každého počinu a slova pronikne Duch lásky, který k nám přichází ve svátostech, stáváme se pravými a také přesvědčivými křesťany. Teprve, když se takový láskou prozářený a smysl dávající život promítne do našeho okolí, můžeme mluvit o tom, že druhým přibližujeme samotného Boha, či spíše, že je přibližujeme k Bohu. Přejeme vám, abyste si dokázali pokud možno denně udělat chvilku ztišení, na kterou se budete těšit, chvilku setkání s Ježíšem, kdy v duchu usednete k jeho nohám jako jedni z učedníků a přečtete si několik řádků z evangelia. vaši biskupové Čech a Moravy (z Pastýřského listu k přípravám 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje) Téma čísla: SLOVANŠTÍ VĚROZVĚSTOVÉ SETKÁNÍ ׀březen 2013 Milí farníci, na sklonku doby postní za vámi přicházíme s dalším číslem farního občasníku. V minulých dnech jste nás, k naší radosti, doslova zasypali několika tipy na zajímavou knihu. S trochou nadsázky vás tedy prosíme: do konce letošního roku buď už nečtěte nebo (prozatím) odložte psaní tipů na zajímavé knihy☺)) Požehnané Velikonoce vám všem ze srdce přeje redakční tým SETKÁNÍ Pod drobnohledem Dědictví otců zachovej nám, Pane! ... zpíváme po desetiletí společně s dalšími věřícími slova známé písně. Při příležitosti 1150. výročí, které letos uplyne od příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu, si připomeňme, kdo jsou tito církevní učitelé a jaké dědictví nám zanechali. Seznámení se více s oběma velikány našich dějin bude pro nás správným předpokladem dobře prožitých oslav. Oba bratři po příchodu na Moravu začali sloužit liturgii ve slovanském jazyce. O mnoho století tak předběhli dobu, protože používání národních jazyků v liturgii schválil až II. Vatikánský koncil v 60. letech minulého století. Založili první školu pro výchovu slovanského kněžstva. Lid byl nadšen jejich apoštolskými metodami a s radostí přijímal učení, které bylo pro něj srozumitelné. V roce 867 se Konstantin a Metoděj spolu se svými žáky připravenými k vysvěcení vydali do Říma obhajovat slovanskou liturgii. Papež Hadrián II. potvrdil slovanskou liturgii a doporučil jim, aby pokračovali ve své práci. Konstantin však již byl nemocen, proto vstoupil v Římě do kláštera, přijal jméno Cyril a 14. 2. 869 zemřel. Metoděj se vrátil na Moravu a byl jmenován arcibiskupem pro Moravu a Panonii. V roce 870 však byl německými biskupy zatčen a vězněn. Až papeži Janu VIII. se podařilo Metoděje zachránit z vězení a vrátit ho na Moravu. Po další cestě do Říma, kdy Metoděj opět obhajoval své pastorační metody, byl potvrzen jako arcibiskup. 25. 6. 880 byla Janem VIII. zřízena slovanská arcidiecéze se slovanskou liturgií. Metoděj zemřel 6. 4. 885 na Moravě. Celý život našich apoštolů je protkán křesťanskými ctnostmi. O obou svatých platí bez rozdílu slova sv. apoštola Pavla: „I kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se já vaším otcem v Kristu Ježíši. Proto vás vybízím: Buďte takoví, jaký jsem já!“ Naším úkolem tedy je nést dál, co nám oba bratři přinesli, tedy křest a život v plnosti. Učme se z jejich učení, z jejich příkladu. Nesme lidem živou víru a radostnou zvěst Evangelia… (zpracováno dle knih P.Piťha: Svatí Cyril a Metoděj, Dr.Reginald Dacík: Naši apoštolové) 2 -hv- SETKÁNÍ ׀březen 2013 Bratři ze Soluně v naší farnosti V souvislosti s přípravou na 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu se i v naší farnosti konaly zajímavé akce: ■ Ve středu 6. února po mši svaté se v našem kostele uskutečnila přednáška plk. Ing. Františka Valdštýna, který se zaměřil zejména na málo známé skutečnosti ze života obou bratří. „Konstantin udivoval svými schopnostmi a vědomostmi celý tehdejší antický svět, který mu oprávněně přisoudil označení filozof“ řekl mj. Ing. Valdštýn. ■ Soutěž Odkaz Cyrila a Metoděje aneb Velkomoravské dobrodružství má za sebou domácí část. Do ní se zapojilo 23 dětí ve věku od 8 do 15 let, které postoupily do farního kola (15. 3. v Arše). Ti nejlepší z něj postoupili do děkanátního kola, jehož termín bude upřesněn později. ■ Na poselství sv. Cyrila a Metoděje se zaměřil také letošní Luštitelský přebor bystrcké farnosti, jehož 9. ročník proběhl v Arše 1. března. O týden později byli tamtéž slavnostně vyhlášeni vítězové kategorie dětí i dospělých. -pš- Televizní tip V letošním roce má být uveden na plátna kin celovečerní film i čtyřdílný televizní dokumentární seriál o slovanských věrozvěstech. Režisér Petr Nikolaev zachycuje úsek našich dějin mezi lety 826 až 885. Dětstvím obou bratrů ze Soluně počínaje a vyhnáním všech slovanských učedníků z území Moravy konče. Mezi odborné partnery filmu patří: Římskokatolická církev v ČR, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, AV ČR a Moravské zemské muzeum. (zdroj: web ČT) Modlitba Aby připravovaná slavnost patronů Evropy a hlavních patronů Moravy byla pro nás víc než jen vnější slavnost, aby přinesla i oživení víry a křesťanství, je třeba se na ni dobře připravit. Matice Velehradská přichází s návrhem a nabízí všem lidem dobré vůle, aby prosili sv. Cyrila a Metoděje o přímluvu, a tak každý den vyprošovali Boží pomoc pro všechny, kterých se výročí týká, křesťany i ostatní. Modlitba je církevně schválena Arcibiskupstvím olomouckým. „Bože, tys poslal našim předkům svaté Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem. Dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství, řídíme se jím ve svém životě a na jejich přímluvu ať jsme všichni spojeni v jednotě víry a lásky.“ -hv- 3 SETKÁNÍ ׀březen 2013 Děti dětem Příchod (aneb co se mohlo přihodit roku 863 na Velké Moravě) „Bim, bam, bim, bam“, ozvalo se z věže kostela. „Tati!“, zavolal malý Mikuláš. „Honem, musíme jít na mši do kostela !“ „Ano, ano, jistě, už jdu, jen si nazuji boty“, odpověděl otec. „Tááátíííí, pospěš, za chvíli to začne.“ A opravdu, jen, co došli do kostela, přežehnali se křížem, už kněz pronášel počáteční slova: „In nomine Patris, et Filii, et Spiritus Sancti………“ Po mši povídá Mikuláš tátovi: „To je ale veliká škoda, že tomu nerozumím, že to není ve staroslověnštině. Proč kněží mluví latinsky a ne po našem ?“ „No, víš“, zamyslel se otec, „latina je jazykem učenců a znalců.“ „Aha, v tom případě, chci být učenec, abych rozuměl mši.“ „Neboj, určitě budeš, ale, až budeš velký, jenomže…….“, nedořekl tatínek. „Kdo to támhle stojí? No, tak takhle nějak vypadají moudří a vzdělaní lidé.“ „Jéééé, dobrý den“ hrne se k nim hned Mikuláš. „Umíte latinsky?“ „Ano“ odpověděli Konstantin s Metodějem, kupodivu staroslověnsky. „Tatííí, opravdu jsou modří a vzdělaní?“ „Moudří“, opravil ho táta. Došel totiž synka a hned se s cizinci zdravil a ptal se jich, jestli něco potřebují, nebo jestli pro ně může něco udělat. „Byli bychom moc rádi, kdybyste nás dovedli ke zdejšímu knězi.“ Ano, následujte mne, před chvílí skončila mše svatá. Tak se i stalo. Příští týden přišli táta i Mikuláš do kostela ještě před začátkem bohoslužby, tudíž včas. Přišel kněz a začal, ale místo obvyklého In nomine Patris se ozvalo: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Co to? Říkali si všichni v kostele a vyčkávali. Na závěr bohoslužby přišly ohlášky. Ode dneška budou mše svaté slouženy ve staroslověnštině. Poděkujte Pánu a modlete se za dva kněze, bratry ze Soluně, kteří přepsali mše svaté do našeho jazyka, Konstantina a Metoděje. A od těch dob lidé v kostele rozuměli slovu Božímu a roznášeli ho dál, do jiných krajin a zemí. . . (Libor, 14let) 4 SETKÁNÍ ׀březen 2013 Na slovíčko JÁ BUDU TÍM BLÁZNEM PRO KRISTA! Jméno pátera Josefa Koláčka S. J. (*1929) je pro mnohé synonymem vysílání Vatikánského rozhlasu. Pro komunistický režim se stal otec Koláček nepohodlným, a tak byl během tzv. Bartolomějské noci zatčen a deportován do internačního tábora. Pracoval jako pomocný dělník, a přitom potají začal studovat teologii, kterou po odchodu do exilu v roce 1968 v rakouském Innsbrucku dokončil. O dva roky později začal pracovat jako redaktor české sekce Vatikánského rozhlasu, kde působí dodnes. Když se po revoluci otevřely hranice, s nadšením přivítal možnost přijet do Bystrce, kde prožil své mládí, a rád se sem každý rok vrací. Při nedávné návštěvě rodné vlasti jsme se otce Koláčka zeptali: Letos v lednu jste obdržel Cenu města Brna za celoživotní přínos v oblasti žurnalistiky a publicistiky. Jak toto ocenění vnímáte? Už při převzetí ceny se mi vybavil verš z listu Korinťanům: „Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy, je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní se s ním radují.“ zkoušce víry a věrnosti Kristu. Kdo se nepřizpůsobí režimu, bude terčem bezohledného pronásledování. Ale navzdory tomu, se vždycky u nás najdou takoví, kteří nepodlehnou hrozbám a zůstanou věrní Kristu.“ A mně tehdy blesklo hlavou: „Já budu tím bláznem pro Krista!“ Toto rozhodnutí studenta sexty z gymnázia v Brně-Žabovřeskách už nic nezlomilo? Mé řeholní povolání rostlo nenápadně, ale o to důsledněji už od mládí. Moje maminka Anna žila touhou, aby její první syn sloužil Bohu jako kněz. Kolik modliteb, poutí, proseb i pokání věnovala na tento úmysl, spočítají asi až andělé v nebi. Do její vroucí touhy, abych se stal knězem, však jednoho dne vstoupila má nemoc. V 7 letech mi v důsledku vcelku nevinné klukovské zábavy zůstala brada zabodnutá do hrudi a já nemohl zvednout hlavu. Z kolika sourozenců pocházíte? Čím byli rodiče? Měl jsem jednoho bratra Stanislava, který se stal lékařem. Rodiče pocházeli z rolnických rodin z Rozdrojovic, tatínek byl poštovní zřízenec. Měl jste jako dítě nějaký vzor? Zvláště dobře na mně působil bratranec Adolf Bartl a také tehdejší student práv (dnes doktor) Lanča. Další vzory jsem měl ze světa hudby: prof. Hawlik, prof. Weinbergerová a také společenství ministrantů a choralistů od sv. Tomáše. Jak jste přišel k víře? Narodil jsem se v katolické rodině, takže víra pro mě byla samozřejmá a nikdy v životě jsem o ní neměl žádné pochyby. A co bylo dál? Nepomohly domácí obklady ani masti a já se ocitl v nemocnici u Sv. Anny. Operace dávala jen 30% šanci na vyléčení, a tak maminka zvolila sádru. První týdny se stav vůbec nelepšil. Až později mi maminka přiznala, že si tehdy v úzkostech připouštěla, že bych mohl zůstat mrzákem. Mnoho bezesných nocí prosila o mé uzdravení, s příslibem, že pokud budou Kdy a jak se zrodilo Vaše rozhodnutí stát se knězem? V srpnu 1946 při studentských exerciciích na Stojanově pronesl P. Zgarbík prorocká slova: „Církev u nás jde vstříc tvrdé 5 SETKÁNÍ ׀březen 2013 Hodně se v současnosti mluví o krizi rodiny a vztahů. V čem spatřujete její příčiny? Příčina je jedna: Nedostatek víry v Boha. Není-li v člověku láska k Bohu, vyhasne v něm i láska k člověku. její prosby vyslyšeny, dá mě zcela do Boží služby. Když jsem pak před poslední májovou pobožností náhle narovnal hlavu a v krku po bolesti ani slechu, maminka se zaradovala. Bylo jí jasné, že budu zcela patřit Jemu. Tohle vše mi maminka řekla až krátce po maturitě, kdy jsem oběma rodičům oznámil, že v srpnu odcházím do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova… Jaké byly Vaše začátky ve vatikánském rozhlase? V Innsbrucku mě provinciál P. Šilhan určil pro Vatikánský rozhlas a poslal mě na stáž do rakouské televize ORF a pak hned do Říma, kde mě tehdejší vedoucí české sekce P. Feřt hned zapřáhl do práce. Nejprve jsem jen četl texty, později přišly překlady a vlastní programy. Původně bylo v plánu, že v Radiu Vatikán zůstanu tři až pět let, ale nakonec se to i zásluhou husákovského režimu dostalo nejprve na 20 a pak i 40 let. Za svůj život jste poznal desítky lidských osudů. Jaké Vám utkvěly v paměti? Nejvíce moje babička Josefa Koláčková. Máte ve Vatikánu nějaké místo, které je Vám obzvláště milé a kam se rád vracíte? Osm let jsem bydlel s naší (jezuitskou) komunitou ve Vatikánských zahradách a tam jsem nejčastěji chodíval na odpočinek a modlitby růžence nebo breviáře ke kapli Madonna della Guardia. Když jsem se s ní loučil krátce před smrtí, jen mi řekla: „Jozo, jsem jen chudá žena, nemám ti co dát, ale to si pamatuj: Já nemusím jen v Boha věřit. Já ho znám!“ Za týden jsme ji doprovázeli na bystrcký hřbitov. Pak přicházely mnohé další, ale už ne tak silné zážitky. Co Vám život ve Vatikánu dal a vzal? Dal plný a plodný život ve službách Svatého Otce a církve a vzal snad léta a hodně sil. Máte nějakou osobní vzpomínku na setkání s papežem Janem Pavlem II.? Při oslavách sv. Metoděje na Velehradě (1985) zamezila komunistická vláda příjezdu Sv. Otce. Ten se rozhodl, že k českému národu promluví aspoň přes obrazovku rakouské TV (kterou bylo možno na jižní Moravě sledovat). Jan Pavel II. chtěl srozumitelně mluvit česky, a tak jsem byl povolán, abych mu dělal učitele. Tak poslušného žáka bych přál každému! Tu homilii i mši svatou pak zvládl obdivuhodně. Jaké je Vaše životní krédo? Ad maiorem Dei gloriam! (= Vše k větší cti a slávě Boží). Na co se těšíte, když jedete do Bystrce? Na setkání při eucharistii v bystrckém kostele, kde jsem byl pokřtěn, kde jsem ministroval, hrával na varhany a po mnoha letech jsem tu jako kněz sloužil mši svatou. Děkuji za rozhovor 6 -pš- SETKÁNÍ ׀březen 2013 A tuto už jste četli? Četli jste zajímavou knížku? Nenechte si to pro sebe a zkuste se několika slovy podělit o dojmy, které na Vás zanechala! Využijte tuto rubriku a doporučte titul ostatním! Máte-li zajímavý tip, ozvěte se do redakce! Petr Piťha: SLYŠTE SLOVO A ZPÍVEJTE PÍSEŇ • rok vydání: 2012, nakladatelství: Poustevník Život svatých Cyrila a Metoděje a příběh Velehradu Knížka se mi líbila, přečetla jsem ji rychle, byla někdy i napínavá a dozvěděla jsem se hodně o Cyrilu a Metodějovi, o tom, jak vymýšleli slovanské písmo, jak překládali Bibli. A taky už vím něco o Velehradu, i o jeho významu pro český národ ve 20. století. (VZ, 10 let) Pozvánka Každý rok začátkem července se na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži koná letní kurz Manželských setkání. Poprvé jsme se ho zúčastnili v létě 2002, pak v následujícím roce a od roku 2008 jezdíme pravidelně i s dcerou, léto bez „manželáků“ si už nedovedeme představit ani my, ani ona. Proč do Kroměříže jezdíme? Protože potřebujeme načerpat posilu a inspiraci pro práci na našem manželství, těšíme se na otevřené ekumenické společenství, spolu s ostatními manželskými páry se chceme vzdělávat i bavit. Chceme, aby naše dcera mohla zažít, že její rodiče pečují o svůj manželský vztah, snaží se spolu komunikovat, odpouštět si, obdarovávat toho druhého, učí se vzájemně si naslouchat a vycházet vstříc, řešit konflikty. Rádi si dopřejeme ten čas jeden pro druhého, čas pro soukromou i společnou modlitbu, pro mši svatou, pro setkávání s přáteli, pro sdílení zkušeností, radostí i neúspěchů s ostatními, čas pro setkání s odborníky – psychology, psychoterapeuty a kněžími, kteří nás mohou nasměrovat a povzbudit do práce na našem vztahu. Těšíme se na přednášky i na společnou práci v malé skupince, na procházky kroměřížskými zahradami, na tematický společenský večer s tancem a zábavou. Vážíme si otevřeného a laskavého přijetí, kterého se všem účastníkům vždy dostane. Oceňujeme, že o děti všeho věku je na kursu výborně postaráno, věnují se jim vyškolení mladí (dospělí) pečovatelé, kteří jim vždy připraví pestrý a zábavný program přiměřený jejich věku. My rodiče díky tomu máme čas pro sebe. Pokud byste se o Manželských setkáních chtěli dozvědět víc, podívejte se na web manzele.setkani.org nebo nám napište na [email protected] . A jestli se jich chcete zúčastnit už letos, neváhejte, je nejvyšší čas se přihlásit :-). Markéta a Jiří Zelinkovi 7 SETKÁNÍ ׀březen 2013 Z našeho farního úřadu Do náruče našeho Otce se vrátili 14. 12. Ing. Zdeněk Helán 11. 1. Emil Procházka 25. 1. Jaroslav Ondra 8. 2. Jarmila Vyškovská Z vody a z Ducha svatého se narodili 25. 11. Kristýna Barbora Dominika Šedivá 2. 12. 9. 12. 13. 1. 3. 2. 24. 2. 24. 2. 24. 2. 3. 3. Matyáš Pavel Čamlík Dominik Filip Sapík Dominik Jiří Keprt Linda Veronika Provazníková Alena Ošlejšková Radovan Jan Křtitel Cikánek Matěj Ondřich Alena Lucie Špinarová -em- Víte, že Můžeme také v našem kostele vidět sochy svatých Cyrila a Metoděje? Původně zdobily hlavní oltář. V roce 1967, kdy byly prováděny úpravy podle II. Vatikánského koncilu, byl odstraněn pseudogotický oltář a současně s tím byly přemístěny i sochy svatých Cyrila a Metoděje. Nové místo nyní mají na konzolách u bočního vchodu na levé straně kostela. Také naše farnost se může pochlubit krásnou kaplí sv. Cyrila a Metoděje z roku 1939. Nachází se v nových Kníničkách a má neobvyklý tvar rotundy. Jen v samotné brněnské diecézi je celkem 58 kaplí a kostelů, které jsou zasvěceny svatým Cyrilu a Metodějovi. Kompletní seznam je uveden na internetových stránkách brněnské diecéze v záložkách „Farnosti“, „Přehled patrocinií“. -hv- ☺ ☺ ☺ Od ucha k uchu ☺ ☺ ☺ Ze života Kolem řeky jede v autě řidič, když tu si všimne, že dva kněží sedí u cedule se zvláštním nápisem: „Pozor, blíží se konec Vaší cesty!“. Řidič zpomalí, zaťuká si na čelo, stáhne okýnko a zahuláká na oba kněze: „Starejte se o sebe!“ Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutné žbluňknutí. Mladší kněz se obrátí na staršího a řekne: „Já jsem Vám říkal, otče, že tam bude lepší napsat: MOST V REKONSTRUKCI“. -vv- Téma příštího čísla: ROK VÍRY • Uzávěrka příštího čísla: 5. 6. 2013 • SETKÁNÍ – občasník farnosti u sv. Janů. ZDARMA. Vydává římskokatolický farní úřad Brno-Bystrc. Příspěvky, náměty a připomínky předávejte osobně na farním úřadě nebo pište na [email protected]. Na tomto čísle spolupracovali: E. Máchová, K. Malinková, H. Valentová. Vedoucí redakčního týmu: P. Šoba. Ilustrace: L. Jersáková, jazyková korektura: V. Šteflíčková. • Uzávěrka tohoto čísla: 7. 3. 2013, vyšlo: 24. 3. 2013. Příští číslo vyjde v červnu 2013. www.faby.cz 8
Podobné dokumenty
Setkání - faby.cz
Spasitel nám dá, co potřebujeme
Spasitel přichází na pomoc lidu v nesnázích, ochraňuje ty, jimž hrozí újma,
brání svůj národ před nebezpečím, které
ho ze všech stran ohrožuje. To dělá Spasitel. To ...
Farní občasník - Farnost Otrokovice
pracoval dělník skoro celý rok! Sami si
najděte Ježíšovu odpověď v Janově evangeliu ve 12. kapitole.
Německá průchozí dálnice
Na jaøe 1940 bylo rozhodnuto postavit prozatím pouze jedno
ze samostatných dálnièních tìles a provoz po nìm vést doèasnì obousmìrnì.
Stavební práce na stavbì dálnice probíhaly až do poèátku roku 19...
HP02_2005 - 1427595 B
Pro účastníky byl stanoven poplatek ve výši 25 zlatých franků nebo 165 korun českých.
Příspěvky spolu s přihláškami přijímal pokladník přípravného výboru Jan Schmidt. Zaplacením této
částky získal ...