Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha

Transkript

VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE
Ústa v a na lý zy p otr avin a vý živy
Technická 5, 166 28 Praha 6
te l. : 2 2 0 4 4 3 0 5 7 a 1 8 5 ; e -m a il : ja na . ha j sl o v a @ v sc ht . cz ; vl a di m ir . k oc o ure k @ v sc ht . cz
Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště
Praha – Ruzyně
Souhrnná technická zpráva
(2005-2012)
Smlouva č.:
ev. č. 436 99 065 z 1.9. 2005 a dodatek č. 1 z června 2008
(č. VŠCHT 323615070)
Zahájení projektu:
Zpráva za období:
Vydána dne:
15.07. 2005
01.01. 2012 - 31.10. 2012
27.11. 2012
Zadavatel:
Letiště Praha, a. s.
Pracoviště:
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Ústav analýzy potravin a výživy
(Metrologická a zkušební laboratoř)
Odpovědný řešitel:
Spoluřešitelé:
Prof. Ing. Jana HAJŠLOVÁ, CSc., vedoucí Ústavu
Prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.; Ing. Lucie Drábová;
Doc. Dr. Ing. Kateřina Riddellová; Ing. Jaromír Hradecký;
Ing. Michaela Kočkovská
________________________________________________________________________
OBSAH
I.
Cíl monitoringu……………………………………………………………..………………… 3
II.
Podmínky monitoringu .................................................................................................. 3
1.
Realizační pracoviště .................................................................................................... 3
2.
Vzorkovací plán: rozsah sledování škodlivin, výběr typu vzorků a lokalit....................... 3
III.
Výsledky monitoringu .................................................................................................... 9
1.
Hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ................................................ 9
2.
Koncentrace toxických (těžkých) kovů ........................................................................ 19
3.
Těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX) a markery zbytků leteckého paliva ................. 32
IV.
Závěry studie 2005 – 2012 ......................................................................................... 45
V.
Použité literární zdroje................................................................................................ 46
VI.
Seznam zkratek ......................................................................................................... 47
VII.
Přílohy ........................................................................................................................ 49
Seznam příloh:
Příloha 1:
Příloha 2:
Příloha 3:
Příloha 4:
Osvědčení o akreditaci laboratoře
Monitoring ovoce a zemědělských plodin v okolí letiště Praha-Ruzyně – rozsah a postupy
Meteorologické podmínky v období vzorkování 2005 – 2012 (ČHMÚ-OLM) - elektronicky
Přehled nálezů sledovaných PAU a stopových prvků v trvalém travním porostu, jablkách,
pšenici a listech jahodníku (tabulky a statistiky)
Příloha 5: Databáze výsledků monitoringu 2005 - 2012 (elektronicky v Excelovém formátu)
Příloha 6: Fotodokumentace odběrových lokalit (elektronicky v komprimovaném formátu jpeg)
VŠCHT PRAHA
2 ze 47
Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha-Ruzyně (2012)
I.
Cíl monitoringu
Cílem monitoringu je zhodnocení potenciálního vlivu Letiště Praha Ruzyně na
znečištění ovoce, plodin a krmiv pěstovaných na území okolních obcí v souvislosti
s jeho provozem.
Proto je od roku 2005 prováděno systematické zjišťování kontaminace vybraných
(bioindikátorových) plodin a krmiv v bezprostředním okolí letiště Praha.
II.
Podmínky monitoringu
1.
Realizační pracoviště
Studie byla realizována laboratoří Ústavu analýzy potravin a výživy (vedoucí Prof. Ing. Jana
Hajšlová, CSc.). Tato laboratoř má jako Metrologická a zkušební laboratoř VŠCHT Praha
od roku 1999 zaveden funkční systém managementu jakosti podle mezinárodní normy ČSN
EN ISO/IEC 17025 a je pravidelně akreditována Českým institutem pro akreditaci jako
akreditovaná zkušební laboratoř č. 1316.2 (viz http://www.vscht.cz/homepage/zamery/akl).
Poslední akreditační dozor proběhl v květnu 2012. Platné akreditační osvědčení (kopie) je
v Příloze 1.
Ústav analýzy potravin a výživy VŠCHT Praha má dlouholeté zkušenosti v oblasti analytické
chemie biologických materiálů, včetně potravin rostlinného i živočišného původu, plodin, krmiv
a složek životního prostředí. Pracovníci Ústavu řeší mimo jiné řadu národních a evropských
projektů týkajících se rozvoje analytické kontroly přírodních toxinů, pesticidů a organických
polutantů. Ústav spolupracuje s řadou vědeckých institucí v Evropě a USA ale i s referenčními
laboratořemi EU a laboratořemi pověřenými úředními kontrolami potravin a krmiv, např. Státní
zemědělské a potravinářské inspekce a Státního veterinárního ústavu v Praze.
2.
Vzorkovací plán: rozsah sledování škodlivin, výběr typu vzorků a lokalit
Plán vzorkování a rozsah sledování cílových kontaminujících látek (vybraných škodlivin) je
popsán v Příloze 2, která byla zpracována ještě před zahájením monitoringu a odsouhlasena
zadavatelem. Od roku 2008 byl plán vzorkování na žádost zadavatele rozšířen o další lokalitu
(BAB), která zahrnuje úzký pás od zříceniny na Babě přes Hanspaulku až k severnímu okraje
Červeného vrchu (bývalá Aritma Vokovice).
Pro samotné odběry vzorků jsou k dispozici podrobné standardizované postupy vzorkování
jednotlivých materiálů, včetně meteorologických podmínek a podmínek pro přepravu a
uchování vzorků. Jednotlivé typy vzorků jsou pro přehlednost označovány třímístnými kódy,
jejichž přehled je uveden v seznamu zkratek.
Stanovený plán vzorkování a odběrové postupy byly v praxi dodrženy a nebyly zaznamenány
žádné významnější odchylky. Byly odebrány prakticky všechny plánované vzorky v počtu
stanoveném pro jednotlivé lokality.
Výběr druhu vzorků, lokalit a cílových látek (škodlivin) byl předmětem vstupní dokumentace
v Příloze 2. Analýzy těkavých látek byly na základě aktuálních výsledků od roku 2007
doplněny o kvantitativní stanovení skupiny látek označovaných jako BTEX (benzen, toluen,
ethylbenzen, xylen). Navíc byl též proveden necílový screening obdobných těkavých látek,
které by potenciálně mohly indikovat stopy leteckého paliva pronikajícího do ekosystému.
VŠCHT PRAHA
3 ze 47
Jako tzv. kontrolní lokalita byla v roce 2012 (stejně jako v předchozím roce 2011)
zvolena oblasti Ondřejova, kde je přímý vliv letecké dopravy jen velmi omezený.
V Příloze 3a a 3b je přehled meteorologických údajů ve vzorkovacích sezonách 2005 až 2012
s vyznačením dní odběru. Kromě přehledu teplot, slunečního svitu a srážek jsou k dispozici
také údaje o frekvenci směru a rychlosti větru. Tyto údaje předal zadavatel monitoringu a byly
naměřeny v prostoru letiště Praha (přesná lokalizace uvedena). Červenec 2012 byl v průměru
poněkud vlhčí (srážkový úhrn 106 mm) oproti předchozím letům 2010 a zejména 2011.
Průměrné teploty do doby odběru vzorků byly v posledních 3 letech víceméně srovnatelné,
stejně jako celková doba slunečního svitu, popřípadě průměrná rychlost a směr větru. Srpen
2012 patřil v porovnání s předchozími roky spíše k chladnějším s podprůměrným množstvím
srážek (srpnový úhrn letos činil 60 mm oproti 204 mm v srpnu 2010 a 123 mm v srpnu 2009).
V prostoru LKPR byl v srpnu 2012 zaznamenán vítr nejčastěji v rozmezí 1-10 m/s, převážně
ze směru 230-280 stupňů.
Rozmístění vzorkovaných lokalit je zřejmé z Obrázků 1a až 1g. U jednotlivých odběrních bodů
jsou pro orientaci barevně vyznačeny vzorkované plodiny. Vzájemné vzdálenosti v rámci
katastrálního území jedné obce jsou (vzhledem k předpokládanému rozptylu škodlivin)
relativně malé. Používané plné kódy lokalit sestávají z pořadového čísla odběrního bodu a
zkratky obce – viz Seznam zkratek. V jednotlivých letech se lokalizace odběrových míst
významněji neměnila, drobné změny byly odůvodněny změnou stanoviště konkrétních plodin.
Vzdálenosti mezi původním a novým bodem byly vždy řádově ve stovkách metrů, což je
z hlediska interpretace výsledků ve vztahu k atmosférickému znečištění nevýznamné.
Lokalizace jednotlivých míst odběru vzorků je provedena pomocí zeměpisných souřadnic
v systému WGS 84 – viz Příloha 5.
V místech odběru vzorků byla rovněž pořizována fotodokumentace, která je uložena
v komprimovaném formátu JPEG - viz Příloha 5 a 6. V názvu příslušného souboru s digitální
fotografií je vždy pořadové číslo lokality, kód obce nebo letiště a kód plodiny.
VŠCHT PRAHA
4 ze 47
Obrázek 1a: Orientační mapa odběru vzorků v Horoměřicích; přesná lokalizace viz Příloha 5).
Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost; červená – listy jahodníku.
VŠCHT PRAHA
5 ze 47
Obrázek 1b: Orientační mapa odběru vzorků v Nebušicích; přesná lokalizace viz Příloha 5).
Obrázek 1c: Orientační mapa odběru - Přední Kopanina; přesná lokalizace viz Příloha 5).
VŠCHT PRAHA
6 ze 47
Obrázek 1d: Orientační mapa odběru - Kněževes; přesná lokalizace viz Příloha 5).
Obrázek 1e: Orientační mapa odběru - Jeneč; přesná lokalizace viz Příloha 5).
VŠCHT PRAHA
7 ze 47
Obrázek 1f: Orientační mapa odběru – Baba-Hanspaulka-Č.vrch; přesná lokalizace viz Příloha 5).
Vysvětlivky: modrá- jablka; zelená – travní porost
Obrázek 1g: Orientační mapa odběru – areál Letiště Praha; přesná lokalizace viz Příloha 5).
Vysvětlivky: žlutá-pšenice; modrá- jablka; zelená – travní porost
VŠCHT PRAHA
8 ze 47
III.
Výsledky monitoringu
Podrobný přehled charakteristických vlastností sledovaných polutantů, možných
emisních zdrojů, toxicity, pohybu v životním prostředí a koncentracích nalézaných na
vegetaci byl zpracován v úvodní zprávě z r. 2005.
1. Hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU)
Vyšetření vzorků jablek, listů jahodníku, travního porostu a pšenice na obsah PAU probíhalo
v souladu s metodou akreditovanou Českým institutem pro akreditaci (ČIA) (zkušební
laboratoř č. 1316.2, s osvědčením o akreditaci č. 389/2012) jako zkušební metoda KM 08:
Polycyklické aromatické uhlovodíky. Tato metoda je akreditována pro 12 PAU z dosud
prioritně sledovaných v životním prostředí (EPA list).
Principem metody je extrakce PAU z vhodně upravených matric do organického rozpouštědla.
Separace PAU od případných koextraktů se v extraktech izolovaných z rostlinných matric a
půdy provádí pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). PAU se stanoví pomocí
reverzní vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (HPLC/FLD).
Jednotlivé analyty jsou identifikovány a kvantifikovány na základě srovnání s příslušnými
standardy, pomocí metody vnějšího standardu.
Vzhledem ke doporučení vědeckého výboru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin
(červen 2008) jsou výsledky stanovení jednotlivých PAU přepočteny na sumu 8 PAU, která
v evropských databázích reprezentuje toxickou zátěž potravin a plodin a indikuje tak expozici
těmto kancerogenům. Pro sumu těchto PAU (v Příloze 5 označených červeně) jsou k dispozici
nejen údaje o úrovni kontaminace potravin ale i o celkové expozici člověka PAU. Jedná se o
následující látky:
Benzo[a]anthracen, Chrysen, Benzo[b]fluranten, Benzo[k]fluranthen, Benzo[a]pyren,
Benzo[g,h,i]perylen, Dibenzo[a,h]anthracen a Indeno[1,2,3-cd]pyren
Podtržené a zvýrazněné sloučeniny jsou tzv. suma PAH4, které jsou v některých potravinách
od 1.9. 2012 dokonce limitovány nařízením 1881/2006/ES. Nejpřísnější je limit pro cereální a
mléčnou výživu určenou pro kojeneckou a dětskou výživu: 1 µg/kg PAH4. Tento limit by
jednoznačně nepřekročil žádný ze vzorků pšenice nebo jablek. Pro travní porost nebo listy
jahodníku žádné takové porovnání neexistuje.
1.1
Výsledky a diskuse nálezů PAU
Pšenice
Nálezy PAU zjištěné v roce 2012 byly ve většině lokalit nižší ve srovnání s předchozími roky
(2005-2011) což mohlo být způsobeno poměrně intenzivními srážkami, nízkou teplotou a
minimální délkou slunečního svitu poslední tři červencové dny předcházející dni odběru vzorků
(viz Obrázek 2 a Příloha 3 „meteo“). Výjimkou byla lokalita HOR-11 kde byl zjištěn mírně
vyšší obsah PAU oproti předchozím rokům (zde zřejmě hrál roli momentální směr větru od
frekventované silnice k aktuálnímu odběrnímu bodu) a dále lokalita JEN–30 u které byl nález
PAU v letošním roce výrazně vyšší což lze asi přičíst náhodnému místnímu zdroji
kontaminace. Na Obrázku 3 je dokumentována meziroční variabilita hladin PAU v pšenici
VŠCHT PRAHA
9 ze 47
v lokalitě Horoměřice. Jak je z tohoto obrázku patrné dochází meziročně k výrazné variabilitě
hladin PAU v závislosti na okamžitých meteorologických podmínkách ale též při zohlednění
skutečnosti, že odběrní body pro pšenici se každoročně mění (rotace plodin). Celkově hladiny
PAU odpovídají hodnotám zjištěným jinými publikovanými studiemi [2, 3] pro lokality v jiných
oblastech ČR s víceméně průměrnou zátěží PAU statisticky významně se neliší ani nálezy
v kontrolní lokalitě neovlivněné provozem letiště.
Procentuální zastoupení jednotlivých PAU je v roce 2012 ovlivněno nižšími hodnotami nálezů
a je mezi jednotlivými lokalitami značně variabilní (viz. Obrázek 4). Zastoupení jednotlivých
skupin PAU zůstává ve většině sledovaných lokalit obdobné jako v předchozích letech a
odpovídá charakteru povrchu plodiny, na kterém dochází k omezenému záchytu pevných
částic s adsorbovanými „těžšími“ PAU. Ve spektru sledovaných PAU tak dominují těkavé, ale
netoxické polyaromáty s nižší molekulovou hmotností, tj. „3-jaderné“ PAU. Výjimku tvoří
lokality HOR-11 a JEN-30, u kterých byly výrazněji zastoupeny 4- a vícejaderné PAU a byly
zde také celkově vyšší hodnoty nálezů PAU jak je patrné z Obrázku 5. V těchto lokalitách je
pravděpodobný jiný lokální zdroj kontaminace (zřejmě pozemní doprava).
Obrázek 2 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v pšenici
Obrázek 3 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v pšenici v lokalitě Horoměřice (průměr
lokality)
VŠCHT PRAHA
10 ze 47
Obrázek 4 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v pšenici
Obrázek 5 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v pšenici
Jablka
Hodnoty nálezů PAU zjištěné v roce 2012 jsou téměř ve všech sledovaných lokalitách nižší
než průměr z předchozích let (viz Obrázek 6) s výjimkou roku 2010, kdy byly hodnoty
pravděpodobně vlivem povětrnostních podmínek výrazně vyšší, jak je vidět na příkladu lokality
Horoměřice (Obrázek 7).
V průběhu sledovaných let nebyly zjištěny významné rozdíly v relativním zastoupení
jednotlivých PAU mezi jednotlivými sledovanými lokalitami, jak je patrné z Obrázku 8. To
znamená, že charakter zátěže PAU a zastoupení zdrojů zůstává prakticky beze změn.
Ve spektru PAU (Obrázky 8 a 9) zjištěném u jablek převažují PAU tří- a čtyř- jaderné. Největší
podíl z celkového nálezu obvykle představuje phenanthren. Pěti- a šesti jaderné PAU, mezi
které patří některé toxické látky, tvoří naopak pouze méně než 10 % z nálezu. Relativní
zastoupení jednotlivých skupin PAU tedy odpovídá rozdílné morfologii a složení povrchů, a
také předpokládaným mechanismům přestupů PAU z okolního prostředí na povrch matrice.
Hladký povrch jablek neumožňuje větší záchyt „pevných“ částic s adsorbovanými PAU.
Voskovitý povrch jablek, u kterého naopak dochází k přímé absorpci PAU z plynné fáze
atmosféry do vosku, má za následek dominantní zastoupení 3-jaderných PAU ve sledovaném
spektru.
VŠCHT PRAHA
11 ze 47
11,29 µg/kg
Obrázek 6 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v jablkách Pozn. Vzorek NEB-K byl od r.
2007 nahrazen vzorkem JIP-K
Obrázek 7 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg) v jablkách v lokalitě Horoměřice (průměr
lokality)
Obrázek 8 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v jablkách
VŠCHT PRAHA
12 ze 47
Obrázek 9 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v jablkách
.Listy jahodníku
Jak je patrné z Obrázku 10, na kterém je zobrazeno porovnání celkového množství PAU
nalezených ve vzorcích listu jahodníku v roce 2012 a průměrných hodnot v letech 2005 –
2011, ve většině sledovaných lokalit byly zjištěny nižší hladiny PAU oproti předchozím rokům.
Důvod je stejný, jako v případě nižších nálezů u pšenice (meteo). Toto je vidět i na Obrázku
11, který ukazuje hodnoty nálezů PAU v listech jahodníku v jednotlivých letech pro lokalitu
Horoměřice.
Zastoupení jednotlivých PAU i jednotlivých skupin PAU je v meziročním porovnání podobné ve
všech sledovaných lokalitách, přičemž je zřejmé, že v případě listů jahodníku s více členitým
povrchem s trichomy dochází k záchytu pevných částic na povrch matrice a tedy k navýšení
podílu vícejaderných PAU oproti jablkám (viz Obrázek 12 a 13).
Obrázek 10 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v listech jahodníku
VŠCHT PRAHA
13 ze 47
Obrázek 11 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v listech jahodníku v lokalitě
Horoměřice (průměr lokality)
Obrázek 12 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v listech jahodníku
Obrázek 13 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v listech jahodníku
VŠCHT PRAHA
14 ze 47
Trvalý travní porost
Z porovnání celkového množství PAU nalezeného v trvalém travním porostu v jednotlivých
letech (Obrázek 15) vyplývá, že nálezy v roce 2012 jsou víceméně srovnatelné jako
v předchozích letech. Výjimkou byla lokalita BAB 40 a LKPR 37 u nichž byl zaznamenán
mírně zvýšený výskyt PAU. Travní porost byl vzorkován převážně v srpnu ve dnech, které se
teplotně ani srážkově příliš nelišily od minulých let. Nejvyšší hodnota koncentrace PAU byla
letos zaznamenána v lokalitě BAB-42. V této lokalitě však byly nálezy v předchozích letech
srovnatelné, což lze pravděpodobně přisoudit trvalému místnímu zdroji kontaminace. Rozdíly
v nalezených hodnotách PAU v jednotlivých letech nejsou nijak výrazné, jak je vidět na
příkladu lokality Horoměřice (Obrázek 14).
Jak vyplývá z Obrázků 15 a 16, v případě relativního zastoupení jednotlivých PAU a skupin
PAU nebyly mezi jednotlivými sledovanými lokalitami zjištěny významné rozdíly. Dle
očekávání i zde je patrný obecně vyšší podíl toxických vícejaderných PAU způsobený
záchytem pevných částic na povrch sledované matrice.
Obrázek 14 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v trvalém travním porostu v
lokalitě Horoměřice (průměr lokality)
VŠCHT PRAHA
15 ze 47
Obrázek 15 Celkový obsah PAU (suma 8 PAU, µg/kg sušiny) v trvalém travním porostu Pozn. Vzorek NEB-K byl od r. 2007 nahrazen vzorkem
JIP-K
Obrázek 16 Relativní zastoupení PAU (8 PAU) v trvalém travním porostu
VŠCHT PRAHA
16 ze 47
Obrázek 17 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU v trvalém travním porostu
VŠCHT PRAHA
17 ze 47
Celkový přehled výsledků
Celkový přehled výsledků, vyjádřených jako suma 8 sledovaných PAU, zjištěných v letech
2005 - 2012 je uveden v Tabulce I. Podrobnější údaje o nálezech PAU v roce 2012 jsou
uvedeny v Tabulkách IV - VII v Příloze 4. Jak ze souhrnné Tabulky I vyplývá, mezi nejvíce
zatížené rostlinné matrice patří podle očekávání trvalý travní porost a listy jahodníku – viz
diskuse schopností členitého povrchu zachytávat polutanty. V případě těchto plodin byl
zjištěn i nejvyšší rozptyl mezi nálezy z jednotlivých lokalit. Nízké nálezy byly ve vzorcích
pšenice a jablek. Vzhledem k velké sezonní variabilitě (a též nejistotě vzorkování a analýz na
těchto stopových hladinách) je hodnocení rozdílů mezi lokalitami či rozpoznávání časových
trendů poněkud obtížné.
Tabulka I: Celkový přehled výsledků (suma 8 sledovaných PAU) zjištěných v letech 2005 až
2012
Plodina
Pšenice
Jablka
Listy jahodníku
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Medián*
0,2
0,2
0,3
0,2
0,1
0,1
0,15
0,05
0,4
0,5
0,1
0,4
0,3
0,9
0,3
0,3
8,4
16,8
19,2
19,3
13,3
11,4
11,2
9,5
7,7
12,7
29,4
13,0
18,7
13,6
19,7
11,4
10% kvantil*
0,1
0,1
0,2
0,2
0,1
0,1
0,1
90% kvantil*
0,4
0,3
0,5
0,7
0,2
0,6
0,2
0,03
0,4
0,3
0,4
0,1
0,2
0,1
0,7
0,2
0,25
3,3
7,7
5,6
6,0
3,8
4,3
3,4
0,7
0,6
0,4
0,6
0,5
1,5
0,6
0,4
28,7
55,1
44,7
60,7
53,9
29,7
31,9
2,9
26,4
5,9
7,6
11,9
10,8
5,8
7,1
8,8
6,4
9,4
39,2
53,3
19,9
34,0
41,2
73,8
16,2
* hodnoty pro pšenici a jablka v µg/kg, pro trvalý travní porost a listy jahodníku v µg/kg sušiny
VŠCHT PRAHA
18 ze 47
2.
Koncentrace toxických (těžkých) kovů
2.1
Analýza vzorků na obsah toxických kovů
Obsah kovů (kromě rtuti) ve sledovaných plodinách byl stanoven podle interních zkušebních
postupů (SOP) technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
(ICP/MS). Analyzované vzorky byly před vlastním měřením rozloženy pomocí kyseliny
dusičné v mikrovlnném rozkladném zařízení. Obsah rtuti byl stanoven pomocí analyzátoru
AMA 254.
2.2
Výsledky a diskuse nálezů toxických kovů
Obsahy běžně sledovaných těžkých kovů, jako je olovo, kadmium, měď, zinek a rtuť
v jablkách a pšenici (viz Příloha 5) opět kolísají. Rozdíly mezi jednotlivými lokalitami jsou
sice po osmi letech sledování již víceméně potvrzeny, nicméně pro většinu prvků nelze
odvodit žádné jednoznačné časové trendy a zdá se, že jde spíše o lokální vlivy dané
incidentními meteorologickými podmínkami a orografickými či geologickými vlivy.
Výsledky pro jednotlivé toxické prvky a matrice jsou přehledně dokumentovány na
Obrázcích 18 až 34, kde jsou přehledně uvedeny výsledky za celé období 2005 – 2012 a
dále v tabulkách a souhrnných statistických grafech v Příloze č. 4. Nejrozsáhlejší soubor
vzorků tvoří trvalý travní porost (TTP), který bylo možno odebrat prakticky ve všech
sledovaných lokalitách. TTP pak může sloužit jako universální bioindikátor zátěže pro
srovnávací účely. Druhou nejčetnější matricí jsou jablka, která však nejsou na atmosférické
znečištění stopovými prvky tak citlivá, vzhledem ke svému relativně malému poměru povrchu
ke hmotnosti.
Z lokalit přímo na území Prahy 6 byly v předchozích letech nalézány zvýšené obsahy
některých těžkých kovů u vzorku travního porostu BAB-42 a BAB-44. Zvýšené hladiny
molybdenu, olova, rtuti a kadmia byly v roce 2012 opět zaznamenány u travního porostu
v bodě BAB-42, zatímco v bodě BAB-44 už není kontaminace travního porostu nijak
extrémní. Opět se potvrzuje, že jde o místní znečištění, jehož zdroj zůstává neznámý a
s provozem letiště nemůže nijak souviset. Vzhledem k tomu, že vzorky TTP z dalších lokalit
BAB vykazují víceméně průměrné hodnoty znečištění těžkými kovy, doporučuje se bod
BAB-42 z dalšího sledování vypustit a nahradit ho jiným, nejlépe z oblasti veřejné zeleně.
Zvýšené obsahy těžkých kovů oproti průměrným hodnotám ze všech ostatních vzorků v roce
2012 obsahuje jinak (opět) travní porost z lokalit KNE-27 a JEN-33. Zvýšené nálezy týkají
v obou lokalitách vanadu a rtuti, v KNE-27 byly navíc zvýšené nálezy olova. Tyto lokality
jednoznačně vykazují relativně zvýšenou zátěž travního porostu také v dlouhodobém
průměru 2005-2012, zatímco pro listy jahodníku zde trvale zvýšená zátěž už tak zřejmá není
(kromě letošních vysokých nálezů kadmia v jahodníku v Jenči a rtuti v jahodníku v Kněževsi).
Meziročně velmi proměnlivé byly koncentrace některých těžkých kovů v travním porostu
uvnitř areálu letiště Praha. Z porovnání jednotlivých let 2005-2012 pro kadmium (viz Obr. 18)
a pro chrom (viz Obr. 19) je zřejmé, že zátěž v areálu je proměnlivá, zřejmě v závislosti na
okamžitých meteorologických a provozních podmínkách v období odběru vzorků.
Větrnějšímu počasí s častými srážkami lze připsat dobré rozptylové podmínky v době odběru
travního porostu a následně i nízké koncentrace deponovaných pevných částic (prachu)
s obsahem PAU a těžkých kovů. Průměrné koncentrace toxických prvků nalézaných
v travním porostu z areálu letiště jsou sice (až na výjimky) porovnatelné s ostatními lokalitami
v okolí (viz Obr. 20 až 22), lze však při meziročním porovnání nebo porovnání mezi pětiletým
průměrem a rokem 2012 vypozorovat jistý časový trend směrem ke zvyšování koncentrací
VŠCHT PRAHA
19 ze 47
kadmia v bodech LKPR-36, 37 a 38, olova v bodě LKPR-36 a chromu ve všech bodech
LKPR. Letošní poněkud vyšší obsahy některých kovů ve vzorcích LKPR-37 a 38 by mohly
souviset s tím, že Letiště zahájilo rekonstrukci hlavní dráhy RWY 06/24. Asi od poloviny
května po dobu 3,5 měsíce byla proto přednostně využívána dráha RWY 12/30 (dřívější
13/31).
Velmi zajímavé je porovnání nálezů prvků v travním porostu LKPR-34 a pylu z blízkého
včelína. Na Obrázku 23 jsou uvedeny nálezy LKPR-34 aktuální, pětiletý průměr v tomto
bodě a nálezy v pylu. Je zřejmé, že nálezy v pylu jsou srovnatelné, přičemž se potvrzuje, že
pyl je vhodným bioindikátorem zátěží kadmiem. Vzhledem ke svému lipofilnímu charakteru
pyl také výborně kumuluje PAU – viz Obr. 24, z něhož je vidět, že zastoupení jednotlivých
PAU v pylu přesně kopíruje zastoupení v TTP, koncentrace jsou však mnohem vyšší. Pro
monitorování zátěží prostředí PAU by proto pyl představoval ideální matrici. Bohužel, jeho
nedostupnost v jednotlivých lokalitách toto znemožňuje.
Vyšetření pšenice a jablek na obsahy stopových prvků přineslo v roce 2012 poznatky zcela
konsistentní s předchozími lety a rozdíly mezi lokalitami zde nejsou – při zohlednění
meziroční variability - nijak významné. U vzorků pšenice jsou hodnoty pro kadmium, olovo a
rtuť hluboko pod hodnotami nejvyššího přípustného množství povoleného pro potravinářskou
či krmnou pšenici [4] a kolísání mezi sezonami i mezi lokalitami nebyly prokázány. Pro olovo
je limitní hodnota v obilovinách stanovená Nařízením č.1881/2006/ES [4] až 200 µg/kg a pro
kadmium 100 µg/kg. V tomto roce nepřesáhla žádná hodnota pro olovo 50 µg/kg, pro
kadmium byla maximální hodnota 32 µg/kg (Kněževes), medián 19 µg/kg.
Nařízení č.1881/2006/ES také uvádí maximální koncentrace olova v ovoci 100 µg/kg a
kadmia 50 µg/kg. Nálezy olova v jablkách však ani v tomto roce nepřekročily 10 µg/kg a
koncentrace kadmia byly pod mezí stanovitelnosti (<1 µg/kg).
Časové trendy v kontaminaci sledovaných plodin stopovými prvky nejsou (vzhledem k velké
meziroční variabilitě) za dané období 2005-2012 statisticky průkazné. Porovnání
mediánových hodnot doplněných v roce 2012 pro jednotlivé plodiny nepotvrzuje dřívější
náznaky celkového poklesu hladin rtuti a olova – viz tabulky a souhrnné grafy v Příloze 4.
Statistiky dat 2005-2012 ukazují dlouhodobě nejvyšší zátěž travního porostu niklem,
vanadem, olovem, kadmiem a rtutí zejména v odběrních bodech KNE-27 a JEN-33
(kontaminace BAB-42 a BAB-44 s provozem letiště evidentně nijak nesouvisí). Mírně
zvýšenou zátěží kadmiem se k takto znečištěným lokalitám přidává ještě travní porost
z areálu Letiště Praha, zejména v bodech LKPR-36 a 37.
VŠCHT PRAHA
20 ze 47
250
Travní porost - obsahy kadmia
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
µg/kg sušiny
200
150
100
50
0
Obrázek 18: Obsahy kadmia v TTP – 2005 až 2012
VŠCHT PRAHA
21 ze 47
5000
Travní porost - obsahy chromu
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
µg/kg sušiny
4000
3000
2000
1000
0
Obrázek 19: Obsahy chromu v TTP – 2005 až 2012
VŠCHT PRAHA
22 ze 47
2 500
µug/kg sušiny
2 000
Travní porost - průměrné obsahy
těžkých kovů 2008-2012
V
Cr
Ni
1 500
1 000
500
0
Obrázek 20: Průměrné obsahy vanadu, chromu a niklu v TTP v letech 2008 až 2012
VŠCHT PRAHA
23 ze 47
1 000
900
800
Travní porost - průměrné obsahy
těžkých kovů 2008-2012
Cd
Pb
Hg
µug/kg sušiny
700
600
500
400
300
200
100
0
Obrázek 21: Průměrné obsahy kadmia, olova a rtuti v TTP v letech 2008 až 2012
VŠCHT PRAHA
24 ze 47
1 000
900
800
Travní porost - obsahy
těžkých kovů v roce 2012
Cd
Pb
Hg
µug/kg sušiny
700
600
500
400
300
200
100
0
Obrázek 22: obsahy kadmia, olova a rtuti v TTP v roce 2012
VŠCHT PRAHA
25 ze 47
1 200
LKPR-34:2012
ug/kg sušiny
1 000
LKPR-34: 2008-12
Pyl-včelín
800
600
400
200
0
V
Cr
Ni
Cd
Pb
Hg
Obrázek 23: obsahy toxických kovů v TTP z letiště (LKPR-34) a v pylu z blízkého včelína
4
TTP LKPR-34: 2012
Pyl-včelín
ug/kg sušiny
3
2
1
0
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DbA
BPe
IcdP
Obrázek 24: obsahy PAU v TTP z letiště (LKPR-34) a v pylu z blízkého včelína
VŠCHT PRAHA
26 ze 47
Listy jahodníku - obsahy chromu
2 500
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ug/kg sušiny
2 000
1 500
1 000
500
0
HOR-12
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
NEB-19
PKO-04
Obrázek 25 Obsahy chromu v listech jahodníku – 2005 až 2012
3 000
Listy jahodníku - obsahy niklu
2005
2008
2011
2 500
2006
2009
2012
2007
2010
ug/kg sušiny
2 000
1 500
1 000
500
0
HOR-12
HOR-13
JEN-31
KNE-25
Obrázek 26: Obsahy niklu v v listech jahodníku – 2005 až 2012
VŠCHT PRAHA
27 ze 47
Listy jahodníku - obsahy vanadu
3 500
3 000
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ug/kg sušiny
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
HOR-12
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
Obrázek 27: Obsahy vanadu v listech jahodníku – 2005 až 2012
70
Listy jahodníku - obsahy kadmia
60
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ug/kg sušiny
50
40
30
20
10
0
HOR-12
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
Obrázek 28: Obsahy kadmia v listech jahodníku v období 2005 – 2012
VŠCHT PRAHA
28 ze 47
50
Pšenice: obsahy kadmia
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
40
ug/kg
30
20
10
0
HOR-10
HOR-11
JEN-30
KNE-24
NEB-18
PKO-03
JIP-K6
Obrázek 29: Obsahy kadmia v pšenici – 2005 až 2012
700
Pšenice - obsahy niklu
2005
2008
2011
600
2006
2009
2012
2007
2010
500
ug/kg
400
300
200
100
0
HOR-10
HOR-11
JEN-30
KNE-24
NEB-18
PKO-03
JIP-K6
Obrázek 30: Obsahy niklu v pšenici – 2005 až 2012
VŠCHT PRAHA
29 ze 47
600
Pšenice - obsahy chromu
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ug/kg
500
400
300
200
100
0
HOR-10
HOR-11
JEN-30
KNE-24
NEB-18
PKO-03
JIP-K6
Obrázek 31: Obsahy chromu v pšenici – 2005 až 2012
3 000
Pšenice - obsahy molybdenu
ug/kg
2 500
2005
2009
2006
2010
KNE-24
NEB-18
2007
2011
2008
2012
PKO-03
JIP-K6
2 000
1 500
1 000
500
0
HOR-10
HOR-11
JEN-30
Obrázek 32: Obsahy molybdenu v pšenici – 2005 až 2012
VŠCHT PRAHA
30 ze 47
500
Jablka - obsahy zinku
2012
průměr 2008-2011
µg/kg
400
300
200
100
0
Obrázek 33: Obsahy zinku v jablkách – 2008 až 2012
500
Jablka - obsahy mědi
2012
průměr 2008-2011
400
µg/kg
300
200
100
0
Obrázek 34: Obsahy mědi v jablkách – 2008 až 2012
VŠCHT PRAHA
31 ze 47
3.
Těkavé aromatické uhlovodíky (BTEX) a markery zbytků leteckého paliva
3.1
Přehled problematiky
Tato část monitoringu se zabývá vyšetřením všech monitorovaných rostlinných materiálů z hlediska
kontaminace těkavými látkami, jejichž výskyt v ekosystému může mít souvislost mimo jiné s provozem
letiště. K tomuto účelu je používána metoda mikroextrakce na tuhou fázi (SPME, Solid-phase
Microextraction) ve spojení s plynovou chromatografií s hmotnostně spektrometrickou detekcí
(GC/TOF-MS). Vyšetření vzorků bylo zaměřeno na sledování těkavých aromatických uhlovodíků
(BTEX) a případných zbytků nespáleného paliva používaném pro tryskové motory (Jet A).
Charakteristika cílových analytů:
S ohledem na environmentální a toxikologické aspekty se převážně monitorují zejména těkavé
aromatické uhlovodíky, konkrétně skupina látek značených BTEX, benzen, toluen, ethylbenzen a
isomery xylenu (p-, m- a o-). Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků –
zejména benzenu a jeho derivátů jsou především výfukové plyny motorových vozidel. Emise
z mobilních zdrojů představuje přibližně 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků.
Letecké palivo (kerosen) patří mezi ropné produkty, které se získávají rafinací surové ropy. Tyto
produkty obsahují celou řadu látek, mnohé z nich jsou toxické, například aromatické uhlovodíky
(benzen a alkylované benzeny) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Letecké palivo patří mezi
střední frakci, kterou tvoří především směs C9 -C15 uhlovodíků. Tato frakce obsahuje aromatické
uhlovodíky jako je skupina BTEX. Benzen patří mezi látky karcinogenní pro živočichy. Dlouhodobá
expozice benzenu má negativní vliv na krvetvorbu, jelikož může vést ke snížení počtu červených
krvinek vedoucí až k anémii či leukemii.
Použitá technika stanovení:
Jelikož matrice monitorované v rámci tohoto projektu a zároveň letecké palivo – možný zdroj
kontaminace – představují komplexní systémy, je při výběru analytické metody pro stanovení těkavých
látek nutné vzít v potaz následující požadavky:
•
•
aplikovatelnost na různé druhy matric (vzduch, voda, půda, tráva, plodiny..)
jednoduchost přípravy vzorku k analýze z důvodu možných ztrát těkavých analytů v případě
použití komplikovaných extrakčních technik
SPME technika nabízí elegantní řešení, jelikož se jedná o rychlý, citlivý a snadno automatizovatelný
přístup, což zjednodušuje analýzy těkavých a méně těkavých, polárních a nepolárních látek v různých
typech matric. Minimalizuje se manipulace se vzorkem a eliminuje používání organických
rozpouštědel (snižuje náklady a je šetrná k životnímu prostředí) a je možné dosáhnout velice nízkých
detekčních limitů, řádově desetiny ug/kg.
Podstatou SPME techniky je sorpce těkavých látek na křemenné vlákno potažené vhodnou
stacionární fází. Při extrakci analytů je toto vlákno umístěno nad vzorek (head-space SPME) nebo
vnořeno přímo do vzorku (přímá SPME).
V této práci použitá konkrétní metoda je založena na ustanovení rovnováhy mezi množstvím analytu
ve vzorku, na vlákně a v head-space prostoru nad vzorkem. Po ukončení sorpce je vlákno zavedeno
do vyhřívaného injektoru plynového chromatografu, kde jsou analyty tepelně desorbovány a naneseny
na kolonu. Rovnovážný stav SPME techniky závisí na mnoha faktorech, mimo jiné na koncentraci
analytu ve vzorku a na typu a tloušťce polymeru, který pokrývá vlákno.
Srovnávací analýzy vycházejí ze skutečnosti, že každý rostlinný vzorek uvolňuje charakteristické
spektrum přirozených těkavých složek (sekundárních metabolitů). Při vyšetření látek emitovaných
vzorkem do HS chromatografický profil charakteristický pro analyzovaný druh vzorku (tj. soubor
signálů-píků o různých retenčních časech a intenzitách). Každý vzorek můžeme tak charakterizovat
jeho vlastním (přirozeným) profilem. Při vyšetření vzorků zmíněnou metodou se pak kontaminace
vzorků jinými látkami projeví změnou profilu oproti „referenčnímu“, nekontaminovanému vzorku.
VŠCHT PRAHA
32 ze 47
3.2
Provedení analýz
Sledované analyty (BTEX) byly izolovány metodou mikroextrakce na tuhou fázi (SPME) z
plynné fáze nad vzorkem (headspace) za podmínek optimalizovaných v roce 2009. Pro
kvantifikaci byla použita plynová chromatografie (GC) s hmotnostně spektrometrickou
detekcí s analyzátorem doby letu (time-of-flight, TOF-MS). Instrumentace je propojena
s autosamplerem umožnujícím zpracování vzorků bez přítomnosti obsluhy a zaručujícím
velmi dobrou opakovatelnost výsledků.
♦
♦
♦
♦
♦
Plynový chromatograf Agilent 7890A s elektronickou kontrolou tlaku (EPC) a split/splitless
injektorem, Agilent Technologies (USA)
hmotnostní detektor TruTOF™ HT TOFMS, LECO Corp., (USA)
multifunkční automatický dávkovač vzorků CombiPal, CTC Analytics (USA)
SPME vlákno s fází PDMS/CX/DVB, Supelco (USA)
kapilární křemenná kolona pro plynovou chromatografii Innowax 30 m × 0,25 mm × 0,25 µm; J&W
(USA)
Příprava vzorku spočívá v navážení 0,5 g (tráva, jahodové listí a pšenice) nebo 1 g (jablka)
analyzovaného materiálu do 10 ml SPME-vialky, do které se ještě před uzavřením
vzduchotěsným magnetickým víčkem přidají 4 ml vody.
Extrakce analytů probíhá na stacionární fázi vlákna umístěného do HS prostoru vialky.
Desorbce se poté realizuje po zavedení vlákna do nástřikového prostoru plynového
chromatografu.
Identifikace cílových látek je prováděna jednak porovnáním retenčních časů analytů
v roztoku standardů s retenčními časy analytů ve vzorku a jednak porovnáním spekter
změřených a spekter obsažených v knihovně spekter NIST MS Search 2.0. Zpracování
chromatografických dat bylo realizováno pomocí software ChromaTOF (LECO Corp., USA),
verze 4.24.
Obsahy analytů se kvantifikují metodou standardního přídavku (po odečtení slepého
pokusu). Pro vyhodnocení se měří dvakrát vzorek bez přídavku standardů a dvakrát vzorek
obohacený na dvě hladiny. Odezva obohaceného vzorku by měla být taková aby bylo
zaručeno, že se přídavek analytů projevil a současně relativně podobná odezvě nativního
vzorku. Výsledky se vyjadřují v µg/kg (ng/g), pokud je obsah nižší než mez stanovitelnosti
metody, výsledek se udává jako <LOQ.
Screening markerů paliva využívá naprosto stejnou intrumentaci (GC/TOFMS). Principem
tohoto stanovení je zjišťování přítomnosti dříve vybraných analytů, bez jejich kvantifikace. Na
základě přítomnosti některých z markerů lze usuzovat, zda lze či nelze vyloučit kontakt
analyzovaného materiálu s ropnými palivy.
S využitím výše popsané instrumentace byly analyzovány všechny odebrané vzorky na
případný obsah reziduí leteckého paliva a dále na obsah směsi těkavých aromatických
uhlovodíků souhrnně nazývaných BTEX. Každý vzorek byl analyzován čtyřikrát.
VŠCHT PRAHA
33 ze 47
3.3 Výsledky analýz
A. Výsledky stanovení skupiny látek BTEX.
Typický příklad chromatografického výstupu z analýzy látek BTEX metodou SPME GC/TOFMS je na Obrázku 35. Pro ilustraci potenciálu použité techniky je na tomto obrázku použit
reálný vzorek trvalého travního porostu BAB/TTP/239, obohacený přídavkem standardu,
obsahujícího sledované analyty BTEX. Výsledky obsahu BTEX ve všech odebraných
vzorcích plodin a travního porostu jsou uvedeny v databázové Příloze 5.
Obrázek 35: Záznam SPME–GC/TOFMS analýzy BAB/TTP/239 s přídavkem látek BTEX
(50 µg/kg). (A) Celkový profil těkavých látek vzorku (TIC), (B) Identifikace jednotlivých
analytů (extrahovány ionty 78 a 91).
VŠCHT PRAHA
34 ze 47
Identifikace jednotlivých látek BTEX přítomných ve vzorku trvalého travního porostu byla
provedena porovnáním spekter naměřených se spektry z knihovny spekter NIST MS Search,
verze 2.0 (viz. Obrázek 36). Konfirmace identity byla provedena srovnáním retenčních časů
analytů získaných měřením vzorku a vzorku obohaceného roztokem standardu.
Obrázek 36: Záznam SPME–GC/TOFMS analýzy vzorku BAB/TTP/239. Zobrazen průběh
iontu 91 (oranžová linka) a 106 (zelená linka). Ukázka identifikace toluenu a m-xylenu
porovnáním hmotnostních spekter.
VŠCHT PRAHA
35 ze 47
Citlivost použité metody dokumentuje Obrázek 37, kde je srovnáván „přirozený“ nález látek
BTEX ve vzorcích listů jahodníku a stejného vzorku cíleně kontaminovaného známým
množstvím standardu na hladiny (0,5 a 50 µg/kg).
Obrázek 37: Srovnání obsahu cílových analytů v matrici (oranžová linka) a matrici s
přídavkem standardu BTEX (zelená linka přídavek na hladině 1 µg/kg, modrá linka přídavek
na hladině 50 µg/kg).
Srovnání nálezů toluenu, který byl opět majoritním zástupcem BTEX ve
všech monitorovaných materiálech, dokumentuje Obrázek 38 (pro travní porost), ze kterého
lze také porovnávat kolísavé nálezy toluenu v předchozích letech.
Při hodnocení rozdílů a trendů v nálezech těkavých sloučenin sledovaných v rámci tohoto
projektu je potřeba uvažovat větší nejistotu stanovení než u dalších analytů. Tento fakt je
dán právě těkavostí těchto analytů – aktuální nález je více než u jiných analytů ovlivněn
podmínkami při odběru, transportu i pre-analytickém zpracování vzorků. Obsahy těchto látek
jsou zcela závislé na okamžitých meteorologických podmínkách a incidentních zdrojích.
Zátěž plodin látkami BTEX vypovídá jen o krátkodobé (okamžité) expozici vegetace imisím,
žádné kumulativní vlastnosti u těchto látek nelze předpokládat. Jejich vysoká těkavost také
umožňuje velmi snadný atmosférický přenos na větší vzdálenosti od emisních zdrojů, což
rovněž interpretaci nízkých nálezů ztěžuje.
Nejvyšší nálezy toluenu v trvalém travním porostu byly zaznamenány v oblasti Baba (s
vyjímkou BAB 42) a dále v Jenči: JEN-32. Z prostoru LKPR byly mírně vyšší nálezy ve
vzorcích z odběrových míst LKPR-35 a 37. Obrázek 40 prezentuje kontaminaci jednotlivých
testovaných matric toluenem v různých lokalitách. Vyšší nálezy než v minulých letech byly
zaznamenány u listí jahodníku. Zde navíc, krom faktorů uvedených výše má na sorpci
analytů z životního prostředí vliv relativně velká plocha listu a jeho struktura. Nálezy
v ostatních rostlinných materiálech byly mírně nižší než v roce 2011. Pomineme-li listí
jahodníku, nejvíce kontaminovaný byl travní porost v lokalitě Baba a Jeneč (Obrázek 40).
VŠCHT PRAHA
36 ze 47
240
Toluen v travním porostu
2008
µg/kg sušiny
200
2009
2010
2011
2012
160
120
80
40
0
Obrázek 38: Obsahy toluenu v TTP – časové porovnání let 2008 až 2012
60
Travní porost -2012
50
xylen
Ethylbenzen
Benzen
ug/kg sušiny
40
30
20
10
0
Obrázek 39: Obsahy benzenu, ethylbenzenu a xylenu v travním porostu – 2012
VŠCHT PRAHA
37 ze 47
800
TOLUEN: 2012
700
600
Pšenice
Jablka
Jahodník
Travní porost
µg/kg
500
400
300
200
100
0
HOR
JEN
KNE
NEB
PKO
LKPR
JIP
BAB
Obrázek 40: Obsahy toluenu 2012: porovnání plodin - průměrné hodnoty za obec
(pšenice a jablka v mikrogramech na kg čerstvé hmotností, ostatní na sušinu)
100
XYLEN: 2012
KNE
212 µg/kg
80
Pšenice
Jablka
Jahodník
Travní porost
µg/kg
60
40
20
0
HOR
JEN
KNE
NEB
PKO
LKPR
JIP
BAB
Obrázek 41: Obsahy xylenu 2012: porovnání plodin - průměrné hodnoty za obec
(pšenice a jablka v mikrogramech na kg čerstvé hmotností, ostatní na sušinu)
VŠCHT PRAHA
38 ze 47
1000
Listy jahodníku - 2012
Xylen
800
Ethylbenzen
Toluen
µg/kg sušiny
600
400
200
0
HOR-12
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
NEB-18
PKO-03
Obrázek 42: Obsahy BTEX v listech jahodníku - 2012
25
Pšenice - 2012
Xylen
20
Ethylbenzen
Toluen
µg/kg
15
10
5
0
HOR-10
HOR-11
JEN-30
KNE-24
Obrázek 43: Obsahy BTEX v pšenici - 2012
VŠCHT PRAHA
39 ze 47
Z dalších analytů BTEX je zajímavý vyšší nález benzenu v lokalitách KNE-26 a 27 a vyšší
nálezy ethylbenzenu a xylenu v oblasti Baba (viz Obrázek 39). Z poslední zmíněné lokality
pocházely vzorky trvalého travního porostu nejvíce kontaminovaného toluenem, což by
mohlo ukazovat na obecně vyšší zatížení lokality Baba v okamžiku odběru vzorků.
Kontaminace pšenice, jablek a listí jahodníku benzenem byla minimální
Nálezy xylenu dokumentuje Obrázek 41 a 42 (KNE-25): obdobně jako u toluenu v tomto
roce bylo nejvíce kontaminovanou matricí listí jahodníku.
Protože u pšenice se analyzují pouze vyloupaná zrna (pluchy se odstraní), je obecně
nejméně kontaminovanou plodinou ze všech sledovaných matric. Nálezy etylbenzenu a
benzenu, a s vyjímkou lokalit JEN a NEB i nálezy xylenu, byly v pšenici pod limitem
kvantifikace (viz Obrázek 43).
Kontaminace dalšími látkami BTEX ukazuje obrázek 40.
B. Výsledky detekce stop leteckého paliva na plodinách na základě porovnání
chromatografických profilů.
Všechny vzorky byly analyzovány dvakrát a každý vzorek byl pak porovnán se vzorkem, do
něhož bylo přidáno přesné množství paliva Jet A (spike). Takto uměle kontaminované vzorky
simulují situaci, kdy dojde ke znečištění plodiny leteckým palivem.
Při vyhledávání sloučenin, které by mohly sloužit jako potenciální markery znečištění vzorků
leteckým palivem bylo postupováno s přihlédnutím k následujícím kriteriím:
(i)
Případný marker byl identifikován metodou založenou na SPME ve více
odebraných vzorcích alespoň dvou typů matrice,
(ii)
Současně byl takový potenciální marker identifikován i v kontrolním vzorku
destilované vody, do které bylo přidáno palivo Jet A (cca 2,9 mg/l).
(iii)
Současně nebyl tento marker identifikován ve slepém vzorku vody bez přídavku
paliva.
Typický příklad porovnání chromatografických záznamů získaných metodou SPME
GC/TOFMS analýzy kontrolního vzorku destilované vody a vzorku destilované vody
s přídavkem paliva (2,9 mg/l) je na Obrázku 44 (záznam TIC, Total Ion Current) a 45
(záznam iontů o m/z 57, 83, 105 a 142).
Látky identifikované jako potenciální markery paliva uvádí Tabulka II.
VŠCHT PRAHA
40 ze 47
Obrázek 44: Srovnání chromatogramů SPME–GC/TOFMS analýzy (TIC = Total Ion Current)
kontrolního vzorku destilované vody (zelená linka) a vzorku destilované vody s přídavkem
paliva Jet A (2,9 mg/l - oranžová linka).
Obrázek 45: Srovnání chromatogramů SPME–GC/TOFMS analýzy (záznam iontů o m/z 57,
83, 105 a 142) kontrolního vzorku destilované vody (zelená linka) a vzorku destilované vody
s přídavkem paliva Jet A (2,9 mg/l - oranžová linka). Číslicí jsou označeny vytipované
markery paliva – návrh identifikace viz tabulka II.
VŠCHT PRAHA
41 ze 47
Tabulka II: Identifikované potenciální markery paliva.
Číslo
markeru
RT/min
1
3.41
undekan
2
4.01
1-methylethylcyklohexan
3
4.10
dodekan
4
4.49
1,2,3-trimethylbenzen
5
4.74
tridekan
6
4.74
1,2,4-trimethylbenzen
7
5.09
1-ethyl-4-methylbenzen
8
7.77
1(2)methylnaftalen
9
7.93
1(2)methylnaftalen
10
8.25
1,5(2,6)(2,7)dimethylnaftalen
11
8.41
12
8.58
návrh identifikace
Markery byly vybrány také s ohledem na zastoupení ve směsi leteckého paliva a minimální
pravděpodobnost jejich přirozeného výskytu v nekontaminovaných rostlinných materiálech.
Markery č. 6-12 jsou alkylbenzeny a alkylnaftaleny typické právě pro naftu a letecké palivo.
Kvalitativní nálezy příslušných markerů ve všech vzorcích uvádí Tabulka III.
Podobně jako v minulých letech byly vzorky s nálezem methylnaftalenů (marker 8 a 9)
označovány jako vzorky, kde „nelze vyloučit vliv leteckého paliva“. V databázi výsledků jsou
takové vzorky označovány jako suspektní (S).
Stejně jako v roce 2011 se v pšenici a jablcích methylnaftaleny (markery 8 a 9) vůbec
nevyskytovaly. Jejich nejvyšší incidence byla v listech jahodníku (všechny vzorky) a
v trvalém travním porostu z lokality Baba (BAB-39, 40, 41). Stopy markeru číslo 8 byly však
detekovány i v kontrolním vzorku JIP.
Dimethyl naftaleny (markery 10-12) nebyly detekovány v žádném ze vzorků.
VŠCHT PRAHA
42 ze 47
Tabulka III: Výskyt potenciálních markerů paliva (nález označen symbolem „X“)
číslo
markeru
matrice
kód lokality
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
X
X
X
X
X
-
X
X
X
X
X
X
-
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
-
-
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
-
-
-
číslo vzorku
HOR/PSE/210
HOR/PSE/211
JEN/PSE/230
pšenice
KNE/PSE/224
zrno
KON/PSE/200
NEB/PSE/218
PKO/PSE/203
BAB/TTP/239
BAB/TTP/240
BAB/TTP/241
BAB/TTP/242
BAB/TTP/244
HOR/TTP/214
HOR/TTP/215
JEN/LJA/232
JEN/LJA/233
JIP/TTP/2K5
trvalý
KNE/TTP/226
travní
porost
KNE/TTP/227
LKPR/TTP/234
LKPR/TTP/235
LKPR/TTP/236
LKPR/TTP/237
LKPR/TTP/238
NEB/TTP/220
NEB/TTP/221
PKO/TTP/205
PKO/TTP/206
HOR/LJA/212
HOR/LJA/213
JEN/LJA/231
listy
KNE/LJA/225
jahodníku
NEB/LJA/219
PKO/LJA/204A
PKO/LJA/204B
VŠCHT PRAHA
ML 806/12
ML 807/12
ML 810/12
ML 809/12
ML 804/12
ML 808/12
ML 805/12
ML 820/12
ML 821/12
ML 822/12
ML 985/12
ML 987/12
ML 972/12
ML 973/12
ML 983/12
ML 984/12
ML 920/12
ML 979/12
ML 980/12
ML 928/12
ML 929/12
ML 930/12
ML 931/12
ML 932/12
ML 975/12
ML 976/12
ML 968/12
ML 969/12
ML 813/12
ML 814/12
ML 817/12
ML 816/12
ML 815/12
ML 811/12
ML 812/12
43 ze 47
pokračování tabulky
matrice
kód lokality
číslo
markeru
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
X
X
X
-
-
X
X
X
X
-
X
X
X
X
X
X
X
-
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
-
-
-
-
-
-
-
číslo vzorku
Jablka
BAB/JAB/243
BAB/JAB/245
HOR/JAB/208
HOR/JAB/209
JEN/JAB/228
JEN/JAB/229
JIP/JAB/2K4
KNE/JAB/222
KNE/JAB/223
NEB/JAB/216
NEB/JAB/217
PKO/JAB/201
PKO/JAB/202
ML 986/12
ML 988/12
ML 970/12
ML 971/12
ML 981/12
ML 982/12
ML 919/12
ML 977/12
ML 978/12
ML 974/12
ML 989/12
ML 966/12
ML 967/12
Při posuzování přítomnosti vybraných markerů ve vzorcích plodin a travního porostu je nutno
vzít do úvahy následující skutečnosti:
1. Ačkoli bylo při určení markerů použito letecké palivo Jet A, tyto sloučeniny jsou
zřejmě obsaženy také v motorové naftě a obdobných ropných produktech, případně
mohou pocházet i z jiných zdrojů.
2. Některé tyto markery mohou být detekovány také ve vzorcích trávy a plodin
odebraných mimo oblast Prahy, tedy v lokalitách s malou silniční dopravou a bez
významnějšího vlivu letecké dopravy (může jít o tzv. dálkový transport ovzduším).
3. Získané údaje jsou kvalitativní a nevypovídají o poměrném zastoupení jednotlivých
látek.
VŠCHT PRAHA
44 ze 47
IV. Závěry studie 2005 – 2012
Monitoring indikátorových plodin a krmiv (pšenice, jablka, travní porost, listy jahodníku)
pokračoval v roce 2012 za definovaných meteorologických podmínek. Byla rozšířena
databáze výsledků a závěry z předchozích let byly experimentálně validovány.
Ve vzorcích pšenice, jablek, listí jahodníku a trvalého travního porostu, odebraných v pěti
obcích v blízkosti mezinárodního letiště Václava Havla Praha (LKPR), byly sledovány
chemické kontaminanty vybrané jako indikátory zátěže ovoce, plodin a krmiv provozem
letiště. Jednalo se o polycyklické aromatické uhlovodíky - PAU, dále o těkavé aromatickými
uhlovodíky (BTEX), stopy po leteckém palivu a dále o devět toxických stopových prvků
(těžkých kovů). Body odběru vzorků v obcích byly vybrány s ohledem na nejpoužívanější
trasy leteckého provozu a travní porost byl odebírán rovněž v blízkosti vzletových a
pojezdových drah v areálu letiště LKPR. Od roku 2008 bylo sledování rozšířeno na prostor
od Baby přes Hanspaulku až k Červenému vrchu.
1. V monitorované oblasti jsou na plodinách (jablka, pšenice) trvale nalézány obsahy PAU
prakticky stejné nebo jen mírně přesahující průměrné hodnoty zjišťované v minulosti jako
víceméně „běžné“ na celém území ČR. V žádném ze sledovaných vzorků, včetně travního
porostu, nedošlo během let 2005-2012 k významnějšímu či dlouhodobému překročení
hladin PAU, které jsou obvyklé v městské oblasti zatížené dopravou, případně dalšími
lokálními emisními zdroji. V roce 2012 byly koncentrační hladiny většinou o něco nižší
nežli v předchozím období, dlouhodobý trend je spíše setrvalý, s náznakem nepatrného
snížení. Značná variabilita aktuálních koncentrací zřejmě reflektuje momentální
meteorologické podmínky. V žádném ze vzorků pšenice nebo jablek nebyly překročeny
maximální hladiny PAU stanovené od září 2012 nařízením č.1881/2006/ES pro dětskou
výživu.
2. Na základě naměřených kvalitativních i kvantitativních údajů nelze jednoznačně
identifikovat konkrétní zdroj znečištění. Pravděpodobně v dané oblasti dochází k překryvu
různých emisních zdrojů, jako je např. provoz motorových vozidel, topeniště a jiné
spalovací procesy. Potenciální vliv emisí z leteckých motorů nelze spolehlivě oddělit od
vlivu intenzivní automobilové dopravy v monitorované oblasti, přičemž ta je ale ze značné
části spojená právě s pozemním provozem letiště.
3. Zátěž plodin běžně sledovanými prvky - kadmiem, olovem, rtutí, niklem, mědí a zinkem v jednotlivých lokalitách v blízkosti letiště značně kolísá – mezi lokalitami i meziročně.
Konkrétní zdroje kontaminace však nelze určit a zřejmě je nelze připsat jen leteckému
provozu. Hladiny těchto těžkých kovů odpovídají literárním údajům i legislativním
požadavkům na potraviny a krmiva. Průměrná zátěž plodin a krmiv těžkými kovy
nevykazuje žádné významné časové trendy. Zátěž pšenice a travního porostu olovem,
niklem, vanadem a kadmiem je nejvyšší v lokalitách Kněževes a Jeneč. V průměru let
2005-2012 jsou poněkud zvýšené (i když velice variabilní) hladiny kadmia nalézány
v bodě LKPR-36, incidentně i LKPR-35 a 38. Lokality BAB-42 a BAB-44 se povahou
zátěže (resp. zdroji) od ostatních výrazně liší a lokalizace těchto odběrních bodů by měla
být přezkoumána.
4. Vyšetření v letech 2005 až 2012 neprokázala na vzorkovaných plodinách přítomnost
zbytků paliva používaného pro tryskové motory (Jet A). Nicméně suspektní lokality, kde
takovou kontaminaci nelze vyloučit, byly na základě screeningu v letech 2009-2012
indikovány pro další sledování.
VŠCHT PRAHA
45 ze 47
5. Vyšetření plodin na obsah těkavých uhlovodíků BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a
xyleny) umožňuje porovnat okamžité zatížení odběrních bodů intenzivní dopravou.
Kvantitativní výsledky jsou tedy poměrně variabilní a jsou zatíženy značnou nejistotou
spojenou se vzorkováním. Nelze prokázat přímou souvislost mezi obsahy BTEX
a leteckým provozem.
6. Data získaná v sezonách 2005 až 2012 vypovídají o průměrné úrovni a kolísání
kontaminace ovoce, plodin a objemných krmiv v monitorované oblasti v období 8 letních
sezon. Nebyla prokázána jednoznačná souvislost mezi obsahem sledovaných látek
v plodinách a vzdáleností lokality od letiště, resp. osy RWY 06/24. Výsledky zřejmě
reflektují spíše středně- a krátkodobé vlivy panující v období odběru, které jsou dané
například aktuálními meteorologickými podmínkami, orografií, režimem provozu letiště ale
i zdroji znečištění v jednotlivých obcích (provoz nákladní dopravy, stavebních strojů,
betonárek, skladišť a rovněž zvýšená prašnost).
V. Použité literární zdroje
[1]
Nisbet I.C.T., LaGoy P.K.: Toxic equivalency factors (TEFs) for polycyclic aromatic hydrocarbons (PAUs).
Regul.Toxicol.Pharmacol.16 (1992)290-300.
[2]
Volka K.: Hodnocení stavu životního prostředí – monitoring cizorodých látek potravních řetězců v letech 1995
– 2000, VŠCHT Praha, ISBN 80-7080-506-4, (2002).
[3]
Volka K.: Vliv chemického znečištění životního prostředí na kontaminaci a kvalitu biotických složek
ekosystémů, VŠCHT Praha, (2003).
[4]
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity
některých kontaminujících látek v potravinách (konsolidované znění-září 2012).
[5]
Emission Inventory Guidebook (1999): http://reports.eea.europa.eu/EMEPCORINAIR5/en/BPAH.pdf
[6]
Scientific Opinion of the Panel on Contaminants in the Food Chain on a request from the European
Commission on Polycyclic Aromatic Hydrocarbons in Food. The EFSA Journal 724 (2008) 1-114
http://www.efsa.europa.eu/EFSA/efsa_locale-1178620753812_1211902034842.htm
[7]
Composition of Foods Raw, Processed, Prepared. USDA National Nutrient Database for Standard Reference,
Release 19. U.S. Department of Agriculture, ARS, Beltsville, Aug. 2006.
[8]
Jurdáková, H.; Kubinec, R.; Jurčišinová, M.; et al: Gas chromatography analysis of benzene, toluene,
ethylbenzene and xylenes using newly designed needle trap device in aqueous samples. Journal of
Chromatography A, 1194(2008) 161-164.
[9]
Kim, K.; Shon, Z.; Kim. M.; et al: Major aromatic VOC in the ambient air in the proximity of an urban landfill
facility. Journal of Hazardous Materials, 150 (2008) 754-764.
[10] Lehndorff E., Schwark L.: Biomonitoring of air quality in the Cologne Conurbation using pine needles as a
passive sampler – Part II: polycyclic aromatic hydrocarbons. Atmospheric Environment, 38 (2004) 3793-3808
[11] St-Amand A.D., Mayer P.M., Blais J.M. Modeling PAH uptake by vegetation from air using field measurement.
Atmospheric Environment, 43 (2009) 4283-4288
VŠCHT PRAHA
46 ze 47
VI. Seznam zkratek
Ace
Acy
Ant
B[a]A
B[a]P
B[b]F
B[ghi]P
B[k]F
BTEX
DB[ah]A
Flt
Flu
Chr
I[1,2,3-cd]P
Naph
Phe
Pyr
φ
ρ
BCF
ČIA
ČR
FLD
GPC
HS (Head – space)
HPLC
KAW
KOA
KOC
KOW
KSA
KSW
L
RSD (%)
RWY
SPME
TWY
US EPA
Worg
Wx
VŠCHT PRAHA
acenaphthen
acenaphthylen
anthracen
benz[a]anthracen
benzo[a]pyren
benzo[b]fluoranthen
benzo[ghi]perylen
benzo[k]fluoranthen
benzen, toluen, ethylbenzen, xylen
dibenz[a,h]anthracen
fluoranthen
fluoren
chrysen
indeno[1,2,3-cd]pyren
naphthalen
phenanthren
pyren
obsah organického materiálu v částicích
hustota pevné fáze
bioconcentration factor; biokoncentrační faktor
Český institut pro akreditaci
Česká republika
fluorescence/fluorimetric detector; fluorescenční/fluorimetrický detektor
gel permeation chromatography; gelová permeační chromatografie
separační analytická technika, kdy se analyty uvolněné ze vzorku do
parní fáze nad ním vhodným způsobem izolují pro další analýzu
high performance liquid chromatography; vysokoúčinná kapalinová
chromatografie
rozdělovací koeficient vzduch/voda
rozdělovací koeficient n-oktanol/vzduch
rozdělovací koeficient organický podíl/voda
rozdělovací koeficient n-oktanol/voda
rozdělovací koeficient půda/vzduch
rozdělovací koeficient sediment/voda a půda/voda
podíl lipidické frakce na povrchu listů
relativní směrodatná odchylka charakterizující rozptyl (chybu) výsledků
vzletová a přistávací dráha
extrakce na tuhé vlákno
pojezdová dráha
United States Environmental Protection Agency - Agentura pro ochranu
životního prostředí, USA)
obsah PAU v biotě
obsah PAU v okolním prostředí
47 ze 47
Kódy lokalit / obcí:
BAB
HOR
JEN
JIP
KNE
LKPR (příp. PRG)
NEB
PKO
Baba, Hanspaulka, Červený vrch
Horoměřice
Jeneč
Kontrolní lokalita: Jílové u Prahy, v r. 2012 Ondřejov
Kněževes
Prostor letiště Praha-Ruzyně (mezinárodní kód)
Nebušice
Přední Kopanina
V jednotlivých lokalitách je vzorkování prováděno ve více bodech označených číselným kódem, kde
první číslovka označuje rok odběru a další dvě místa jsou vyhrazena pro stálé pořadové číslo.
V grafech a tabulkách se zpravidla kód roku vynechává. Např. stejný bod HOR10 měl v roce 2011
označení HOR110, v roce 2010 pak HOR010 a v roce 2009 HOR910.
Kódy vzorkovaných a analyzovaných materiálů:
JAB
LJA
PSE
TTP
Jablka
Listy jahodníku
Pšenice
VŠCHT PRAHA
48 ze 47
VII. Přílohy
Příloha 1: Osvědčení o akreditaci laboratoře
Příloha 2: Monitoring ovoce a zemědělských plodin v okolí letiště Praha-Ruzyně – rozsah a
postupy
Příloha 3: Meteorologické podmínky v monitorovaném období (ČHMÚ-OLM)
Příloha 4: Přehled nálezů sledovaných PAU a stopových prvků v trvalém travním porostu,
jablkách, pšenici a listech jahodníku (doplněno o BTEX v travním porostu)
Příloha 5: Databáze odběrů a výsledků monitoringu (elektronicky v Excelovém formátu)
Zprávu vypracovali: Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.......................................................
Prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.
Ing. Lucie Drábová
Doc. Dr. Ing. Kateřina Riddellová
Ing. Jaromír Hradecký
Ing. Michaela Kočkovská
Datum schválení:
VŠCHT PRAHA
29.11.2012
49 ze 47
Příloha 1
Kopie Osvědčení o akreditaci Metrologické a zkušební laboratoře provádějící zkoušky
VŠCHT PRAHA
Příloha 4
Tabulka IV: Obsah sledovaných PAU v pšenici (µg/kg) – porovnání 2012
HOR
210
Phe
HOR
211
JEN
230
KNE
224
NEB
218
PKO
203
min.
max.
medián medián medián medián medián medián medián medián
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
0,78
0,96
1,02
0,85
0,98
1,19
0,78
1,19
0,97
0,72
0,79
0,94
0,83
1,53
0,77
0,72
Ant
0,03
0,04
0,07
0,03
0,48
0,04
0,03
0,48
0,04
0,03
0,03
0,02
0,03
0,06
0,02
0,03
Flt
0,05
0,09
0,23
0,03
0,04
0,07
0,03
0,23
0,06
0,11
0,18
0,12
0,17
0,29
0,12
0,15
Pyr
< 0,01
0,02
0,11
< 0,01
0,02
< 0,01 < 0,01
0,11
0,07
0,15
0,29
0,16
0,14
< 0,01
0,01
0,11
< 0,01
< 0,01
< 0,01 < 0,01
0,11
0,06
0,02
0,08
BaA
0,02
0,06
0,01
0,01
0,04
0,03
0,05
0,02
Chr
0,02
0,17
0,27
0,02
0,01
0,01
0,27
0,03
0,01
0,04
0,03
0,07
0,06
0,03
0,03
BbF
< 0,01
< 0,01
0,12
< 0,01
0,01
< 0,01 < 0,01
0,12
0,06
0,02
0,02
0,02
0,04
0,05
0,02
0,03
BkF
0,1
0,1
0,10
0,01
< 0,01
0,01 < 0,01
0,10
0,01
0,01
0,01
0,01
0,02
0,03
0,01
0,02
BaP
0,1
< 0,01
0,03
< 0,01
< 0,01
< 0,01 < 0,01
0,03
0,02
0,01
0,02
0,01
0,02
0,03
0,01
0,02
DBahA
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01 < 0,01 < 0,01
< 0,01
<0,01
0,00
<0,01
<0,01
0,01
<0,01
<0,01
BghiP
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01 < 0,01 < 0,01
< 0,01
0,03
0,03
0,02
0,02
0,05
0,04
0,04
0,02
0,03
< 0,01
< 0,01
0,02
0,05
0,21
0,63
0,02
0,04
IcdP
Suma 8
PAU
0,03
< 0,01 < 0,01
0,03
0,02
0,02
0,02
0,02
0,03
0,05
0,01
0,05
0,02
0,63
0,05
0,14
0,13
0,12
0,24
0,30
0,19
0,19
0,04
červeně jsou vyznačeny hodnoty sumy 8 PAU a odběrní body, které překračují medián 2012 o více než dvojnásobek.
VŠCHT PRAHA
1
Tabulka V: Obsah sledovaných PAU v jablkách (µg/kg) – porovnání 2012
Phe
Ant
Flt
Pyr
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DBahA
BghiP
IcdP
Suma 8 PAU
Phe
Ant
Flt
Pyr
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DBahA
BghiP
IcdP
Suma 8 PAU
HOR 208 HOR 209 JEN 228 JEN 229 KNE 222 KNE 223 NEB 216 NEB 217 PKO 201 PKO 202 BAB 243 BAB 245
3,22
4,23
4,58
3,53
3,96
3,62
3,90
2,39
2,64
3,76
2,57
6,31
0,06
0,07
0,07
0,06
0,08
0,06
0,04
0,04
2,51
0,06
0,05
0,19
0,45
0,59
0,64
0,54
0,66
0,49
0,62
0,42
0,36
0,55
0,45
5,16
0,26
0,35
0,34
0,29
0,37
0,31
0,35
0,25
0,58
0,35
0,26
1,57
0,05
0,05
0,05
0,04
0,07
0,05
0,06
0,07
0,25
0,06
0,05
0,06
0,09
0,09
0,10
0,10
0,09
0,09
0,13
0,10
0,09
0,09
0,08
0,20
0,05
0,04
0,04
0,04
0,06
0,05
0,04
0,03
0,08
0,04
0,04
0,06
0,02
0,02
0,02
0,02
0,03
0,02
0,02
0,02
0,04
0,02
0,02
0,03
0,03
0,04
0,02
0,02
0,05
0,04
0,03
0,03
0,02
0,04
0,04
0,03
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
0,04
< 0,01
0,02
< 0,01
< 0,01
< 0,01
0,03
0,07
< 0,01
< 0,01
0,03
0,03
0,03
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
< 0,01
0,05
0,32
0,27
0,25
0,21
0,30
0,25
0,30
0,33
0,48
0,25
0,26
0,42
JIP
2K4
3,45
0,05
0,59
0,54
0,08
0,16
0,05
0,02
0,03
0,01
0,03
0,03
0,41
VŠCHT PRAHA
min.
2,39
0,04
0,36
0,25
0,04
0,08
0,03
0,02
0,02
< 0,01
< 0,01
< 0,01
0,21
max.
6,31
2,51
5,16
1,57
0,25
0,20
0,08
0,04
0,05
< 0,01
0,07
0,05
0,48
medián
2012
3,62
0,06
0,55
0,35
0,06
0,09
0,04
0,02
0,03
0,01
0,03
0,03
0,28
medián
2011
2,08
0,09
0,49
0,18
0,04
0,07
0,03
0,02
0,04
<0,01
0,06
0,02
0,27
medián
2010
4,17
0,12
0,98
0,80
0,12
0,22
0,09
0,03
0,21
0,01
0,19
0,10
0,94
medián
2009
1,33
0,05
0,64
1,23
0,04
0,10
0,03
0,01
0,02
0,02
0,03
0,02
0,28
2
medián
2008
2,83
0,11
0,64
0,39
0,08
0,17
0,03
0,01
0,02
<0,01
0,03
0,03
0,36
medián
2007
1,06
0,07
0,27
0,10
0,02
0,02
0,02
0,01
0,02
0,01
0,02
0,02
0,10
medián
2006
2,64
0,10
0,77
0,44
0,04
0,09
0,05
0,02
0,09
<0,01
0,10
0,07
0,45
medián
2005
5,53
0,16
0,86
0,51
0,04
0,13
0,04
0,02
0,02
<0,01
0,03
0,04
0,44
Tabulka VI: Obsah sledovaných PAU v listech jahodníku (µg/kg sušiny) – porovnání 2012
Phe
Ant
Flt
Pyr
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DBahA
BghiP
IcdP
Suma 8
PAU
HOR
212
7,29
0,30
5,44
2,41
1,13
1,98
1,43
0,73
0,89
0,11
0,67
0,84
HOR
213
13,89
0,47
7,76
3,54
1,68
2,89
2,15
1,09
1,58
0,20
1,50
1,55
JEN
231
20,11
0,82
9,66
3,46
1,84
4,04
1,69
0,89
1,26
0,15
0,95
1,16
KNE
225
10,34
0,77
9,26
4,17
1,07
2,65
1,92
0,93
1,44
0,22
1,22
1,43
NEB
219
11,98
0,56
10,79
5,05
2,62
4,04
3,23
1,73
3,04
0,42
2,04
2,57
PKO
204
8,60
0,44
5,29
2,37
0,62
0,84
0,94
0,46
0,70
0,07
0,60
0,68
min.
7,29
0,30
5,29
2,37
0,62
0,84
0,94
0,46
0,70
0,07
0,60
0,68
max.
20,11
0,82
10,79
5,05
2,62
4,04
3,23
1,73
3,04
0,42
2,04
2,57
7,79
12,64
11,99
10,88
19,69
4,92
4,92
19,69
VŠCHT PRAHA
medián medián medián medián medián medián medián medián
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
17.1
17,0
14,0
34,0
50,2
32,0
24,6
11,16
0.76
0,76
0,69
0,73
1,88
0,83
1,09
0,51
11.8
13,0
10,4
10,7
26,0
15,3
14,8
8,51
7.93
5,76
6,54
6,55
14,9
9,8
7,26
3,50
1,41
3.42
1,44
1,57
1,82
4,28
1,70
2,85
2,77
5.12
3,11
3,33
3,83
5,48
3,31
4,10
1,80
3.12
2,02
2,20
2,10
4,76
2,31
2,78
0,91
1.87
1,01
1,14
1,04
2,47
1,16
1,55
1,35
3.33
1,90
1,74
1,56
3,71
1,70
2,35
0,18
0.30
0,18
0,18
0,18
0,51
0,18
0,25
1,09
3.44
1,94
1,87
1,18
3,76
1,93
2,43
1,29
2.14
2,07
1,77
1,63
4,44
1,91
2,71
11,43
3
36.9
13,6
13,8
13,0
29,4
12,7
7,67
Tabulka VII: Obsah sledovaných PAU v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) – porovnání 2012
Phe
Ant
Flt
Pyr
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DBahA
BghiP
IcdP
Suma 8 PAU
HOR 214 HOR 215 JEN 232 JEN 233 KNE 226
9,10
9,66
6,77
8,48
10,81
0,38
0,24
0,34
0,40
0,17
6,45
3,63
4,10
5,83
9,92
3,59
1,61
1,84
2,08
3,54
0,33
1,25
2,63
0,68
1,23
2,29
1,23
1,65
1,74
1,85
0,97
1,29
1,75
1,81
1,92
1,02
0,46
0,63
0,87
0,80
0,68
1,01
1,59
1,31
1,76
0,22
0,09
0,13
0,18
0,22
1,72
0,78
0,93
1,37
1,37
1,63
0,75
0,95
1,43
1,47
11,81
5,30
7,85
11,56
9,50
Phe
Ant
Flt
Pyr
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DBahA
BghiP
IcdP
Suma 8 PAU
NEB 220 NEB 221 PKO 205 PKO 206
3,49
6,97
6,04
12,55
0,11
0,27
0,17
0,41
1,80
5,60
3,23
9,58
0,47
3,15
1,27
4,36
0,16
1,14
0,19
1,48
0,56
2,11
0,67
3,29
0,35
1,91
0,60
2,46
0,16
0,90
0,31
1,23
0,20
1,44
0,44
1,89
0,03
0,19
0,07
0,27
0,23
1,40
0,54
1,84
1,49
0,56
1,85
0,25
1,94
10,58
3,36
14,30
BAB 239
6,67
0,23
3,57
1,49
0,36
0,24
0,75
0,36
0,53
0,06
0,45
0,55
3,30
KNE 227 LKPR 234 LKPR 235 LKPR 236 LKPR 237 LKPR 238
10,20
6,07
6,77
12,30
35,12
16,07
0,41
0,15
0,12
0,22
0,34
0,22
6,87
3,22
5,19
7,43
29,92
11,71
3,44
1,10
1,76
3,43
12,89
4,36
1,32
0,20
0,40
0,98
3,13
0,74
2,37
0,65
1,30
2,13
6,74
2,35
2,35
0,52
1,14
2,10
7,51
2,28
1,15
0,27
0,56
0,96
3,22
1,02
2,02
0,34
0,71
1,63
5,93
1,49
0,30
0,05
0,12
0,24
0,91
0,25
2,14
0,35
0,78
1,62
5,56
1,72
2,02
0,42
0,90
1,77
5,82
1,92
13,67
2,79
5,90
11,42
38,83
11,76
BAB 240 BAB 241 BAB 242 BAB 244
8,89
12,34
28,07
35,33
0,50
0,30
1,60
1,69
12,98
7,54
36,02
34,65
7,83
2,88
28,50
11,35
4,24
0,41
16,30
0,50
4,41
0,66
18,76
2,01
4,80
0,93
16,79
0,71
2,68
0,47
9,40
0,35
5,07
0,70
21,96
0,51
0,62
0,09
2,56
0,07
3,43
0,93
17,34
0,71
4,21
0,81
13,64
0,49
29,48
4,98
116,75
5,35
červeně jsou vyznačeny hodnoty sumy 8 PAU a odběrní body, které překračují medián 2012 o více než dvojnásobek,
VŠCHT PRAHA
4
pokračování tabulky VII:
Phe
Ant
Flt
Pyr
BaA
Chr
BbF
BkF
BaP
DBahA
BghiP
IcdP
Suma 8 PAU
JIP 2K5
5,27
0,13
1,09
0,91
0,08
0,22
0,23
0,11
0,13
0,02
0,17
0,18
1,15
min.
3,49
0,11
1,09
0,47
0,08
0,22
0,23
0,11
0,13
0,02
0,17
0,18
1,15
max.
35,33
1,69
36,02
28,50
16,30
18,76
16,79
9,40
21,96
2,56
17,34
13,64
116,75
medián
2012
9,10
0,27
6,45
3,15
0,74
1,85
1,75
0,80
1,31
0,18
1,37
1,43
9,50
medián
2011
13,6
0,32
6,62
5,29
1,35
2,36
1,64
0,93
1,39
0,15
1,96
1,14
11,2
medián
2010
11,3
0,30
6,27
3,96
1,13
1,84
2,00
0,90
1,86
0,19
2,13
1,79
11,4
medián
2009
9,10
0,19
5,10
2,96
0,83
2,45
2,62
1,16
1,66
0,22
2,30
2,05
13,3
medián
2008
26,6
0,90
12,1
6,58
1,70
3,61
3,38
1,65
2,54
0,28
2,89
2,97
19,2
medián
2007
25,8
0,54
14,8
7,61
1,79
3,90
3,94
1,85
2,46
0,33
2,06
2,60
19,1
medián
2006
14,9
0,57
10,0
6,36
1,46
3,45
2,99
1,57
2,22
0,25
2,37
2,65
16, 8
červeně jsou vyznačeny hodnoty sumy 8 PAU a odběrní body, které překračují medián 2012 o více než dvojnásobek
VŠCHT PRAHA
5
medián
2005
22,3
0,87
13,3
6,88
2,12
4,11
4,43
2,11
3,01
0,34
3,21
3,58
8,38
Tabulka VIII: Obsah sledovaných stopových prvků v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny) – porovnání 2012
HOR
214
HOR
215
JEN
232
JEN
233
KNE
226
KNE
227
LKPR
234
LKPR
235
LKPR
236
LKPR
237
LKPR
238
NEB
220
NEB
221
PKO
205
PKO
206
BAB
239
V
300
330
340
470
260
490
140
250
600
440
290
240
370
240
390
130
Cr
1 060
1 190
1 140
1 210
920
1 460
590
890
1 800
1 270
1 280
1 070
1 150
24
37
680
Ni
600
470
1 070
3 140
650
2 880
1 150
1 110
1 590
810
740
1 360
1 110
850
1 390
1 220
Cu
4 550
5 260
8 140
12 100
4 380
34 200
3 800
4 050
3 890
4 500
4 800
9 850
7 460
5 030
4 380
6 520
Zn
23 200
17 800
42 200
52 400
21 100
83 200
12 600
17 900
15 200
16 000
19 200
35 500
31 600
24 000
36 900
40 850
Mo
2 220
1 660
2 490
5 890
1 520
3 530
650
760
640
1 550
5 810
1 740
2 200
6 900
1 840
2 740
Cd
26
16
29
37
37
87
60
31
309
94
56
19
38
29
60
65
Pb
150
140
200
290
210
420
150
140
460
280
270
80
320
100
290
260
Hg
78
62
134
170
117
154
68
51
56
57
55
147
152
101
250
28
Medián medián
2012
2011
medián
2010
medián
2009
medián
2008
medián
2007
medián
2006
medián
2005
pokr.
BAB
240
BAB
241
BAB
242
BAB
244
JIP
2K5
min.
max.
V
200
130
520
200
240
130
600
290
200
230
204
230
513
246
392
Cr
760
830
1 270
820
1 020
24
1 800
1 060
880
870
771
620
1 220
726
717
Ni
1 090
1 900
1 270
400
1 650
400
3 140
1 110
1 320
1 290
1 225
1 120
2 010
2 255
1 783
Cu
8 600
7 280
10 100
4 020
5 120
3 800
34 200
5 120
5 960
7 730
6 498
6 910
8 114
10 023
8 182
Zn
46 700
28 300
51 900
16 500
18 000
12 600
83 200
24 000
24 700
22 500
24 889
27 900
43 614
56 714
34 733
Mo
5 170
2 360
8 220
4 950
180
180
8 220
2 220
2 420
4 310
4 360
2 750
3 955
3 361
2 335
Cd
42
88
107
27
81
16
309
42
62
54
54
53
44
55
37
Pb
250
480
720
120
160
80
720
250
180
120
180
220
345
431
573
Hg
35
42
264
84
31
28
264
78
17
17
11
18
19
109
33
červeně jsou vyznačeny hodnoty, které překračují medián 2012 o více než trojnásobek.
VŠCHT PRAHA
6
Tabulka IX: Obsah stopových prvků v jablkách (µg/kg) – porovnání 2012
HOR
208
HOR
209
JEN
228
JEN
229
KNE
222
KNE
223
NEB
216
NEB
217
PKO
201
PKO
202
BAB
243
BAB
245
JIP-K7
V
10
20
22
16
10
12
21
10
10
11
19
25
21
Cr
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
Ni
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
Cu
380
180
440
320
200
320
400
260
340
360
340
390
190
Zn
130
220
680
170
150
130
230
150
140
110
350
360
120
Mo
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
Cd
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
<1
Pb
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
<10
Hg
10
20
22
16
10
12
21
10
10
11
19
25
21
pokrač
.
min.
Medián
2012
max.
medián
2011
medián
2010
medián
2009
medián
2008
medián
2007
medián
2006
medián
2005
V
10
25
16
21
15
17,5
7
1
1
2
Cr
<50
0
0
0
<50
<50
<50
14
7
9
Ni
<50
0
0
0
55
<50
60
10
17
46
Cu
180
440
340
260
380
300
290
301
436
355
Zn
110
680
150
150
200
190
180
394
965
265
Mo
<50
<50
<50
<50
<50
<50
<50
19
17
9
Cd
<1
<1
<1
<1
<1
10
<1
<1
<1
<1
Pb
<10
<10
<10
<10
<10
20
<10
1
2
2
Hg
<1
<1
<1
<1
<1
<5
<1
<1
1
1
VŠCHT PRAHA
7
Tabulka X: Obsah stopových prvků v pšenici (µg/kg) – porovnání 2012
PSE
HOR 210
HOR 211
JEN 230
KNE 224
NEB 218
PKO 203
JIP 2K6
V
64
64
55
52
61
69
99
Cr
300
310
260
250
330
320
470
Ni
180
240
200
640
270
280
230
Cu
4 200
3 100
3 220
2 540
3 910
3 500
4 320
Zn
19 800
25 800
18 700
17 500
21 700
18 800
26 200
Mo
850
1 000
670
150
580
510
120
Cd
19
19
18
32
12
28
27
Pb
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
< 50
Hg
<1
<1
<1
<1
<1
1
<1
pokrač.
min.
Medián
2012
max.
medián
2011
medián
2010
medián
2009
medián
2008
medián
2007
medián
2006
medián
2005
V
52
99
64
80
60
80
3
3
2
6
Cr
250
470
310
370
310
205
325
65
47
62
Ni
180
640
240
130
240
280
255
252
109
109
Cu
2 540
4 320
3 500
3 530
3 850
2 860
4 415
3 155
3 515
3 230
Zn
17 500
26 200
19 800
22 500
20 100
17 700
16 300
19 600
29 000
25 850
Mo
120
1 000
580
620
1 360
670
920
792
982
855
Cd
12
32
19
26
27
26
25
17
23
24
Pb
< 50
< 50
< 50
< 50
<50
< 50
8
8
7
9
Hg
1
1
1
<1
<1
1
1
2
3
3
VŠCHT PRAHA
8
Tabulka XI: Obsah stopových prvků v listí jahodníku (µg/kg sušiny) – porovnání 2012
LJA
HOR 212
HOR 213
JEN 231
KNE 225
NEB 219
PKO 204
V
420
270
770
290
480
510
Cr
1 090
860
1 120
960
1 160
940
Ni
1 020
820
1 230
1 270
930
900
Cu
4 820
4 890
4 400
4 690
3 890
8 710
Zn
13 650
16 000
20 400
16 400
29 000
25 850
Mo
480
1 040
820
340
930
700
Cd
10
9
38
11
19
15
Pb
210
150
360
330
380
170
Hg
18
3
28
29
23
48
pokrač.
min.
Medián
2012
max.
medián
2011
medián
2010
medián
2009
medián
2008
medián
2007
medián
2006
medián
2005
V
270
770
450
625
490
595
710
1 486
758
446
Cr
860
1 160
1 025
1 255
1 120
1 105
990
1 302
633
678
Ni
820
1 270
975
1 225
800
1 552
860
1 316
1 142
1 142
Cu
3 890
8 710
4 755
3 820
3 920
5 444
3 585
4 106
3 971
4 222
Zn
13 650
29 000
18 400
15 400
14 700
18 045
13 500
27 041
28 000
14 751
Mo
340
1 040
760
660
960
2 046
935
551
880
1 232
Cd
9
38
13
13
14
23
17
20
17
26
Pb
150
380
270
515
290
342
455
951
651
689
Hg
3
48
26
17
13
16
19
17
86
33
VŠCHT PRAHA
9
Tabulka XII: Obsah BTEX v trvalém travním porostu (µg/kg sušiny)
HOR
214
HOR
215
JEN
232
JEN
233
KNE
226
KNE
227
LKPR
234
LKPR
235
LKPR
236
0,97
0,39
benzen
1,38
0,80
< 0,60
0,77
2,5
3,76
< 0,60
toluen
3,95
8,52
72,0
27,2
5,8
11,1
11,8
41,8
< 0,15
< 0,15
1,42
0,52
< 0,15
0,17
0,55
4,54
25,3
0,88
0,33
< 0,2
1,32
9,9
34,7
74,6
28,8
8,4
16,4
ethyl-benzen
xylen
SUMA
pokrač.
BAB
239
BAB
240
BAB
241
LKPR
237
LKPR
238
NEB
220
NEB
221
PKO
205
PKO
206
< 0,60
< 0,60
< 0,60
< 0,60
< 0,60
2,4
21,0
40,1
32,5
23,5
20,8
24,2
10,8
7,75
0,58
< 0,15
3,23
< 0,15
0,28
< 0,15
< 0,15
< 0,2
2,09
0,49
24,2
1,7
< 0,2
10,1
1,4
15,9
12,8
52,6
22,4
64,8
37,7
24,0
31,5
26,0
29,2
max.
Medián
2012
medián
2010
medián
2009
medián
2008
medián
2007
BAB
242
BAB
244
JIP
2K5
min.
medián
2011
< 0,60
0,85
0,78
< 0,60
< 0,60
< 0,60
< 0,60
3,76
0,30
< 0,6
< 0,6
< 0,6
< 0,6
9,2
toluen
91,2
94,3
114
20,6
78,6
26,4
3,95
114
24,24
134
65,4
47,1
37,4
24,0
ethyl-benzen
7,16
7,54
9,38
1,15
1,48
1,9
< 0,15
9,4
0,55
4,3
8,4
1,5
2,0
4,7
xylen
43,5
8,8
8,8
6,4
14,0
2,2
< 0,2
43, 6
2,22
20,7
12,6
2,4
14,0
12,6
142
111
132
28,5
94,4
30,9
8,4
142
30,97
153,7
84,5
47,1
47,5
59,6
benzen
SUMA
VŠCHT PRAHA
10
Obrázek 46: Obsahy PAU-8 v pšenici - porovnání sezon a lokalit
PAU-8 v pšenici
(všechny lokality)
1,0
Medián
25%-75%
Min-Max
0,8
ug/kg
0,6
0,4
0,2
0,0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PAU-8 v pšenici
(2005-2012)
1,0
Medián
25%-75%
Min-Max
0,8
ug/kg
0,6
0,4
0,2
0,0
HOR-10
VŠCHT PRAHA
HOR-11
JEN-30
KNE-24
NEB-18
PKO-03
1
Obrázek 47: Obsahy PAU-8 v jablkách - porovnání sezon a lokalit
PAU-8 v jablkách
(všechny lokality)
2,0
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg
1,5
1,0
0,5
0,0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PAU-8 v jablkách
(2005-2012)
2,0
Medián
25%-75%
Min-Max
1,0
VŠCHT PRAHA
PKO-02
PKO-01
NEB-17
NEB-16
KNE-23
KNE-22
JEN-29
JEN-28
HOR-09
0,0
HOR-08
0,5
HOR-07
ug/kg
1,5
2
Obrázek 48: Obsahy PAU-8 v listech jahodníku - porovnání sezon a lokalit
PAH-8 v listech jahodníku
(všechny lokality)
80
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
60
40
20
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PAH-8 v listech jahodníku
(2005-2012)
80
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
60
40
20
0
HOR-12
VŠCHT PRAHA
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
3
Obrázek 49: Obsahy PAU-8 v travním porostu - porovnání sezon a lokalit
PAU-8 v travním porostu
(všechny lokality)
150
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
100
50
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
PAU-8 v travním porostu
(2005-2102)
150
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
100
VŠCHT PRAHA
4
JEN-33
JEN-32
PKO-06
PKO-05
NEB-21
NEB-20
LKPR-38
LKPR-37
LKPR-36
LKPR-35
LKPR-34
KNE-27
KNE-26
JEN-33
JEN-32
HOR-15
0
HOR-14
50
Obrázek 50: Obsahy kadmia v pšenici (zrno ve sklizňové zralosti) - porovnání sezon a lokalit
Kadmium v pšenici
(všechny lokality)
50
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg
40
30
20
10
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Kadmium v pšenici
(2005-2012)
50
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg
40
30
20
10
HOR-10
VŠCHT PRAHA
HOR-11
JEN-30
KNE-24
NEB-18
PKO-03
5
Obrázek 51: Obsahy olova v listech jahodníku - porovnání sezon a lokalit
Olovo v listech jahodníku
(všechny lokality)
2500
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
2000
1500
1000
2011
2010
2009
2008
2007
2005
0
2006
500
Olovo v listech jahodníku
(2005-2012)
2500
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
2000
1500
1000
500
0
HOR-12
VŠCHT PRAHA
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
6
Obrázek 52: Obsahy vanadu v listech jahodníku - porovnání sezon a lokalit
Vanad v listech jahodníku
(všechny lokality)
3000
Medián
25%-75%
Min-Max
2500
ug/kg sušiny
2000
1500
1000
500
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Vanad v listech jahodníku
(2005-2012)
3000
Medián
25%-75%
Min-Max
2500
ug/kg sušiny
2000
1500
1000
500
0
HOR-12
VŠCHT PRAHA
HOR-13
JEN-31
KNE-25
NEB-19
PKO-04
7
Obrázek 53: Obsahy olova v travním porostu - porovnání sezon a lokalit
Olovo v travním porostu
(všechny lokality)
2400
Medián
25%-75%
Min-Max
2000
ug/kg sušiny
1600
1200
800
400
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Olovo v travním porostu
(2005-2012)
2400
Medián
25%-75%
Min-Max
2000
1200
800
400
VŠCHT PRAHA
8
PKO-06
PKO-05
NEB-21
NEB-20
LKPR-38
LKPR-37
LKPR-36
LKPR-35
LKPR-34
KNE-27
KNE-26
JEN-33
JEN-32
HOR-15
0
HOR-14
ug/kg sušiny
1600
Obrázek 54: Obsahy kadmia v travním porostu - porovnání sezon a lokalit
Kadmium v travním porostu
(všechny lokality)
250
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
200
150
100
50
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Kadmium v travním porostu
(2005-2012)
250
Medián
25%-75%
Min-Max
150
100
50
VŠCHT PRAHA
9
PKO-06
PKO-05
NEB-21
NEB-20
LKPR-38
LKPR-37
LKPR-36
LKPR-35
LKPR-34
KNE-27
KNE-26
JEN-33
JEN-32
HOR-15
0
HOR-14
ug/kg sušiny
200
Obrázek 55: Obsahy niklu v travním porostu - porovnání sezon a lokalit
Nikl v travním porostu
(všechny lokality)
5000
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
4000
3000
2000
1000
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Nikl v travním porostu
(2005-2012)
6000
Medián
25%-75%
Min-Max
5000
3000
2000
1000
VŠCHT PRAHA
10
PKO-06
PKO-05
NEB-21
NEB-20
LKPR-38
LKPR-37
LKPR-36
LKPR-35
LKPR-34
KNE-27
KNE-26
JEN-33
JEN-32
HOR-15
0
HOR-14
ug/kg sušiny
4000
Obrázek 56: Obsahy vanadu v travním porostu - porovnání sezon a lokalit
Vanad v travním porostu
(všechny lokality)
2000
Medián
25%-75%
Min-Max
ug/kg sušiny
1500
1000
500
0
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Vanad v travním porostu
(2005-2012)
2000
Medián
25%-75%
Min-Max
1000
500
VŠCHT PRAHA
11
PKO-06
PKO-05
NEB-21
NEB-20
LKPR-38
LKPR-37
LKPR-36
LKPR-35
LKPR-34
KNE-27
KNE-26
JEN-33
JEN-32
HOR-15
0
HOR-14
ug/kg sušiny
1500
Obrázek 57: Charakteristika zátěže travního porostu kovy v jednotlivých lokalitách v letech
2008-2012 – projekce hlavních komponent do faktorové roviny (příklad)
Projekce případů do faktorové roviny (1x 2)
2,5
LKPR-36
2,0
BAB-44
Faktor 2: 11,71%
1,5
LKPR-38
1,0
LKPR-37
LKPR-35
0,5
0,0
BAB-39
JIP-K5
LKPR-34
BAB-40
BAB-41
HOR-14
HOR-15
PKO-05
NEB-21
BAB-42
KNE-27
-0,5
PKO-06
KNE-26
JEN-32
JEN-33
NEB-20
-1,0
-1,5
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
Aktiv.
Faktor 1: 74,53%
VŠCHT PRAHA
12

Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Praha

Transkript

Podobné dokumenty

Monitoring ovoce a plodin v okolí letiště Václav

Letiště Praha Ruzyně a okolí 2005 - 2011

Analýza organických markerů pro identifikaci zdrojů atm - MB

Program a sborník abstraktov

Mezinárodní program měření Labe 2008

3 - Děti Země

Diplomová práce

ROZHODNUTÍ č. 2455/2001/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A

Desulfurace středního destilátu z pyrolýzního oleje z