Magnetoelektrické zapalování

Magnetoelektrické zapalování
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Zdeněk Vala.
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního
rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské a poradenské zařízení a zařízení pro
další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
Magnetoelektrické zapalování
Při magnetoelektrickém zapalování se energie pro jiskru získává z otáčivého pohybu
magnetu. Vysoké napětí se podobně jako u bateriového zapalování získává akumulací
magnetické energie do primárního vinutí a jejího náhlého uvolnění přerušením primárního
proudu.
Obr. Princip magnetoelektrického zapalování
1-permanentní magnet, rotor 2-stator, transformátorové plechy 3-zapalovycí cívka 4přerušovač C-kondenzátor i1-primární proud
Otáčením permanentního magnetu se mění velikost i směr magnetického toku v magnetickém
obvodu statoru (vzniká střídavý magnetický tok), od kterého se ve vinutí zapalovací cívky
indukuje napětí. Napětí není ale dostatečně velké, aby mohla přeskočit jiskra na zapalovací
svíčce. Toto napětí způsobí, že primárním vinutím teče proud i1. Tento proud způsobí, že
v primárním vinutí se akumuluje magnetická energie. Po přerušení proudu kontaktem se
v primární cívce magnetická energie rychle ztrácí a v sekundární cívce se indukuje vysoké
napětí. Také kondenzátor připojený paralelně ke kontaktům přerušovače má stejnou funkci
jako u zapalování bateriového.
Zdeněk Paulín: Autoelektrotechnika a autoelektronika Práce – Praha 1976
Obr. Vliv velikosti nastavení odtrhu na zapalovací proud a napětí
Odtrh je vzdálenost mezi jednou pevnou hranou a jednou otáčející se hranou. Vyjadřuje se
obvykle ve stupních. Odchylka od optimální polohy vždy znamená zmenšení výkonu.
Obvod musíme přerušit vždy právě v tom okamžiku, kdy primární proud prochází svým
maximem, což se děje v úzké souvislosti s polohou rotoru. Primární proud dosahuje největší
hodnoty v okamžiku, kdy rotor přeběhl střední polohu o určitý úhel-odtrh. Jiná doba rozpojení
znamená snížení hodnoty vysokého napětí.
Zdeněk Paulín: Autoelektrotechnika a autoelektronika Práce – Praha 1976
Obr. Svislé zapalovací magneto pro čtyřválcový motor
1-těleso magneta 2-vlastní rozdělovač 3-zapalovací cívka 4-vypínač zapalování 5-držák
magneta 6-odstředivý regulátor 7-rotující čtyřpólový magnet 8-základová deska
s přerušovačem a kondenzátorem 9-pojstné jiskřiště 10-zapalovací svíčky 11-odrušovací
rezistory
Energii pro vytvoření jiskry získáváme z pohybu magnetu. Rotující magnet indukuje ve
vstupním i výstupním vinutí zapalovací cívky střídavý proud. Po dobu sepnutí kontaktu
přerušovače je vstupní vinutí zkratováno a vzniklé magnetické pole je akumulováno do jádra
cívky. V okamžiku odtržení kontaktu přerušovače vznikne ve výstupním vinutí zapalovací
cívky impuls vysokého napětí, který se přes vlastní rozdělovač přivede na příslušnou
zapalovací svíčku.
Okamžik odtrhování kontaktu přerušovače je závislé na tzv. magnetickém odtrhu. To je
poloha, kdy pronikne nejvíc magnetických siločar do vinutí zapalovací cívky, tedy
magnetická energie v jádru cívky je největší.
Pomocné jiskřiště zabraňuje probití zapalovací cívky např. při zkoušení zapalovacích svíček
Zapalování je nezávislé na zdrojové soustavě vozidla. Nevýhodou je slabší jiskra při
startování. Jiskra je silnější se zvyšujícími se otáčkami.
Používají se jako zapalování u malých motocyklů a nejrůznějších pracovních strojů. Také
v kombinaci s polovodičovými součástkami, aby došlo ke zvýšení účinnosti zapalování.
PhDr. Svatopluk Pavlis: Elektrotechnika motorových vozidel, SNTL 1987