témata diplomových prací rok odevzdání 2010/2011

Teorie a filosofie komunikace – témata diplomových prací
rok odevzdání 2010/2011
KATEDRA FILOSOFIE
___________________________________________________________________________
Všichni akademičtí zaměstnanci KFI jsou připraveni se studenty konzultovat i jejich
vlastní náměty na témata. Vlastní témata podléhají dodatečnému schválení katedry.
Doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc.
1. Věda v dějinách evropské kultury (16. a 17. století, 19. a 20. století) - téma bude
konkretizováno po konzultaci se studentem.
2. Významné osobnosti evropské vědy - téma bude konkretizováno podle zájmů a jazykových
předpokladů studenta.
3. Osobnosti české vědy a techniky (podle zájmů a odborných předpokladů studenta).
4. Prameny vědeckého myšlení (Pythagoras, Eleaté, Euklides, Platón, Aristoteles).
5. Osudy antických vědeckých programů ve středověku (téma bude konkretizováno podle
zájmů a jazykových předpokladů studenta).
6. Kulturní a filosofické předpoklady vědecké revoluce (Dante A., Leonardo da Vinci,
Michelangelo B., M. Ficino, P. Pomponazzi, M. Kusánský, G. Bruno, G. Galilei, J. Kepler ).
7. Vědecké programy v novověké filosofii (se zaměřením na dílo jednoho z autorů nebo
komparativní studie: I. Newton, B. Spinoza, G. Leibniz, I. Kant).
8. Teorie a dějiny vědy v díle jednoho z uvedených autorů: W. Whewell, J. S. Mill, F.
Brentano, E. Husserl, B. Russell, E. Cassirer, R. Carnap, G. Polya, K. Popper, I. Lakatos).
9. Teorie a historie vědy v díle P. Duhema (É. Meyersona, H. Poincare, A. Koyrého, G.
Bachelarda).
10. Významné vědecké objevy 20. století (psychologie, logika, biologie, medicína, chemie) podle zájmů, odborných a jazykových předpokladů studenta).
11. Významné osobnosti ruské a ukrajinské vědy, filosofie, kultury (podmínkou je znalost
ruštiny nebo ukrajinštiny).
12. Paradoxy empirismu (Hobbes, Locke, Berkeley, Hume, pozitivismus 19. a 20. století).
13. Krize evropské kultury z pohledu vědy a filosofie.
14. Komunikativní obrat v soudobé kultuře: příčiny, povaha, důsledky.
15. Komunikace a argumentace ve vědě.
Prof. PhDr. Jarmila Doubravová, CSc.
1. Sémiotika a média
2. Symbolické reprezentace současnosti
Mgr. Ludmila Dostálová, Ph.D.
1. Logická analýza přirozeného jazyka
(Možnosti využití metod logické analýzy přirozeného jazyka pro potřeby automatizovaného
zpracování jazyka.)
2. Vězení jazyka
(Jazykový obraz světa v hermeneutice, fenomenologii nebo analytické filosofii.
Rozbor různých pojetí jazyka v základních filosofických školách 20. století, popř. porovnání
těchto pojetí.)
3. Analytická filosofie vs. fenomenologie
(Porovnání těchto dvou základních filosofických směrů 20. století, jejich vzájemné vztahy a
rozdíly.)
Doc. RNDr. Jiří Fiala, CSc.
1. Pojem supervenience v kognitivních vědách
Pojem supervenience vznikl oslabením obtížně udržitelného pojmu emergence, který měl
vysvětlit, jak může vznikat (emergovat) „vyšší úroveň“ z úrovně „nižší“. Jde o aktuální téma
a práce by měla podat přehled současné diskuse. Případně dát do souvislosti s Husserlovým
pojmem Fundierung.
Literatura: Routledge Encyclopedia of Philosophy
Některé texty z čítanek analytické filosofie (zvl. K. Glüer v souvislosti s D.
Davidsonem)
K současné debatě články z jstor
2. Duhem-Quineova teze o neurčenosti vědeckých teorií
Duhemovo pojetí experimentální vědy, neexistence rozhodujících experimentů, Quineova
dogmata empirismu a současná debata o této tezi.
Literatura: P. Duhem: Le théorie physique, son objet et sa structure
(existuje angl. překlad, části už jsou česky)
W. v. O. Quine: Dvě dogmata empirismu a další články
M. Curd aj. A. Cover: Philosophy of Science – The Central Issues
(obsahuje oddíl o D-Q tezi a řadu článků)
Routledge Encyclopaedia of Philosophy
články z jstor
3. Vývoj Gödelových názorů na filosofii matematiky a jeho cesta k fenomenologii
Sledovat proměny Gödelova pojetí filosofie matematiky a logiky od počátečního vlivu
Carnapa, přes diskusi s ním o čisté syntaxi až k obratu k Husserlově fenomenologii.
Literatura: Gödelovy spisy
John W. Dawson: The Logical Dilemmas: The Life and Work of Kurt Gödel
(existuje německý překlad)
Kurt Gödel: Filosofické eseje (český překlad)
Články z jstor
4. Empirismus a vědecký realismus
Základní pojetí, spor empirismu a realismu (například o povaze teoretických veličin) ,
historický vývoj a současný stav diskuse.
Literatura: M. Curd aj. A. Cover: Philosophy of Science – The Central Issues
(obsahuje oddíl o témto tématu s výběrem článků)
Routledge Encyclopaedia of Philosophy
Články z jstor
5. Ernest Gellner a jeho kritika „lingvistické filosofie“.
Cílem práce má být reprodukce a analýza některých argumentů, které použil E. Gellner ve své
kritice britské „lingvistické filosofie“.
Literatura: Ernest Gellner: Words and Things. Penguin Books 1968.
6. Problém konfirmace – Carl Gustav Hempel a jeho paradox potvrzení
Práce se bude zabývat problémem potvrzování (konfirmace) vědeckých teorií obecně (rámec)
a zvláště pak různým pokusům jak čelit Hempelovu paradoxu konfirmace (potvrzování
vědeckých teorií se stane snadné, přejde-li se k logicky ekvivalentní formulaci).
Základní literatura:
Carl Gustav Hempel: Studies in the Logic of Conformation, Mind 1945 (dostupné z jstore)
Encyklopedie filosofie: Routledge, Macmillan
články o paradoxu konfirmace: vesměs na jstore
Podmínky: Angličtina a schopnost kritického logického uvažování.
PhDr. Vladimír Havlík, CSc.
1. Existují filosofické problémy? Popper a Wittgenstein.
(spor Poppera a Wittgensteina o pojetí filosofie)
Edmonds, D., Eidinow, J., Wittgenstein's Poker: The Story of a Ten-Minute Argument
Between Two Great Philosophers, Ecco, Harper Collins, New York 2001.
Munz, P., Beyond Wittgenstein's Poker: New Light on Popper and Wittgenstein, Ashgate
Publishing, Aldershot 2004.
2. Filosofie vědy N. R. Campbella
(filosofie struktury vědecké teorie, role matematických a analogických teorií)
Norman Robert Campbell (1920). Physics: The Elements. Cambridge University Press.
What is Science? by Norman Robert Campbell, 1921 edition, London : Methuen & Co. ltd.
3. Filosofické otázky moderní přírodovědy
(filosofické otázky fyziky – relativita, kvantová teorie, teorie superstrun, kosmologie)
4. Berlínský kroužek - společnost pro empirickou filosofii
(historicko-filosofický přehled východisek moderního empiricismu, filosofie vědy Hanse
Reichenbacha)
PhDr. Martina Kindlmanová
1. Teorie fikčních světů v literatuře (se zaměřením na dílo L. Doležela)
2. Problém interpretace v koncepci Umberta Eca
Mgr. Radim Kočandrle, Ph.D.
1. Zkoumání přírody mílétských myslitelů
2. Apeiron Anaximandra z Mílétu
3. Vzduch Anaximena z Mílétu
4. Pýthagorejská nauka o čísle a harmonii
5. Logos Hérakleita z Efesu
6. Empedoklés a Sfairos
7. Aristotelova koncepce přírody
8. Stoická filosofie - žít ve shodě s přirozeností
Doc. PhDr. Svatava Machová, CSc.
1. Argumentace a manipulace - vzájemně se prostupující řečové strategie
(DP materiálově založená na sondě do jisté tematické oblasti)
2. Zdvořilost a nezdvořilost v interpersonální komunikaci (DP materiálově
založená na komunikaci ve vysokoškolském prostředí)
3. Závist v konceptosféře českého etnika (kognitivní analýza)
4. Hmat a ruka v konceptosféře českého etnika (kognitivní analýza)
PhDr. Jaromír Murgaš, CSc.
1. Vybrané psychologicko-komunikativní aspekty v moderním pedagogickém působení
(upřesnění dle dohody)
2. Filosofie dialogu v díle M. Bubera a E. Levinase
3. Studie k prostorovosti (podle prací fenomenologicky orientovaných současných českých
filozofů)
4. Role metafor (G. Lakoff aj.)
5. Má pragmatismus místo v evropské filozofii?
Mgr. Michal Polák, Ph.D.
1. Myšlenkové experimenty ve filosofii mysli
2. Teorie mysli a těla – dualismus
3. Teorie mysli a těla – materialismus
4. Searlův biologický naturalismus
5. Reprezentační teorie vědomí
6. Postavení intencionality v teoriích vědomí a ve filosofii mysli
7. Vědomí a subjektivní zkušenost
8. Behaviorismus ve filosofii mysli
Témata jsou formulována obecně, aby bylo možno je specifikovat vybraným směrem podle
domluvy studenta s vedoucím práce.
PhDr. Blanka Psutková
1. Mediální komunikace a její příjemci (analýza vybrané profesní, event. jiné skupiny
příjemců)
2. Libri prohibiti v dějinách naší knižní kultury
3. Chodsko v současné (přímé i zprostředkované) komunikaci
Doc. PhDr. Miroslav Sapík, Ph.D.
1. Problém existence a komunikace v díle S. A. Kierkegaarda
2. Whiteheadova filozofie vědy
3. Člověk jako paradigma filozofické antropologie
4. Habermasova občanská veřejnost
5. Filozofie dějin XX. století (problém a autor výběrem se zaměřením na studijní obor)
Mgr. Radek Schuster, Ph.D.
1. Filosofie Ludwiga Wittgensteina
2. Problémy a osobnosti Vídeňského kroužku
3. Teorie jazykového významu
4. Definitní deskripce a vlastní jména
5. Logické a sémantické paradoxy jazyka
PhDr. Stanislav Stark, CSc.
1. Ingarden a fenomenalita umění - jazyk umění
2. Řeč a přirozený svět u Patočky
3. Gadamerovo pojetí řeči
4. Básnický jazyk a bytí (se zaměřením na Heideggera)
5. J. F. Lyotard – postmodernistická literatura
6. Jürgen Habermas a kritický přístup ke společnosti
PhDr. Vladimír Svoboda, CSc.
1. Harova teze - vyvozování tvrzení z předpisujících soudů jako filosofický a logický
problém
2. Rozmezí sémantika/pragmatika a logická teorie komunikace
3. Paradoxy praktického usuzování jako logický problém
4. Disjunktivní dovolení v jazykových hrách
5. Věty o jednání jako problém pro logickou analýzu
6. Osobnost a dílo G.H. von Wrighta
KATEDRA INFORMATIKY A VÝPOČETNÍ TECHNIKY
Doc. Dr. Ing. Jana Klečková, FAV KIV
1. Informace jako produkční faktor (informovanost a vědění)
2. Nové možnosti mezilidské komunikace – problém virtuální komunity
3. Komunikace jako problém množství
Jednotlivá témata budou upřesněna po dohodě se studenty.