Jednoduchý způsob rozpuštění melecitózního medu - PSNV

mv6-pad.qxp
14.12.2006
15:26
StrÆnka 17
Provozní metody
očekáván z jakékoliv stávající i budoucí
snůšky.
Závěr a Diskuse
stu včelstva, které ve včelstvu však skutečně s ohledem na délku juvenilního vývoje
včel dělnic probíhají. Autor se takto snaží na
tyto matematicko-biologické jevy upozornit
a uvést je do spojení s prevencí rojení včelstev.
Tento článek navazuje na tři předchozí
pojednáních o rojení v časopise Včelár, která již byla uveřejněna v 71. a 73. ročníku.
Tento článek je opět komentovaným překladem a vychází ze závěrů jednoho z dalších autorů zabývajících se teorií rojení
[Putten A. 1998: Growth Curves for Swarm
Prevention Methods. American Bee Journal 138(3):183-185]. Komentář je pak opřený o dosavadní zkušenosti a výsledky autora.
Ing. Antonín Přidal, Ph. D.
odborný asistent včelařského
oddělení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně
[email protected]
Jednoduchý způsob rozpuštění melecitózního medu z plástů
vhodný pro nízkonástavkové úly.
Svá včelstva mám umístěna na lesním stanovišti Vysoká asi 12 km na jih
od Plzně.
Zejména v létě nemívám dost času se
svým 22 včelstvům věnovat, a proto se
snažím práci u včel si plánovat. Každý
rok je sice trochu odlišný, ale v roce
2006 se mi plánování obzvláště nepodařilo.
Dne 17.července jsem vytočil med
z posledních včelstev. Vytočené plásty
jsem jako každý rok vrátil včelám k vysušení a odjel na dovolenou s úmyslem,
že po návratu jen doplním zásoby a tím
uzavřu dobrou sezonu s průměrným
výnosem 42 kg na včelstvo.
Spousta medu navíc?
Ke včelám jsem se dostal až 5. srpna.
Měl jsem v úmyslu redukovat počet nástavků na obvyklé 3 nízké nástavky Optimalu (NN). Ale hned u prvního otevřenéModerní včelař ZIMA 6/2006
ho úlu jsem zjistil, že úl je plný medu. Zběžně jsem nahlédl do ostatních úlů a zjistil, že všude je stejná situace.Takže
změna plánu: místo poklidného krmení
budu muset vytáčet med. První den jsem
vzhledem k blížící se noci stihl pouze přípravu na vytáčení a vytočil jsem med jen
ze tří včelstev. Bylo ho na poměry mého
stanoviště a začátek srpna neuvěřitelně
mnoho – asi 30 kg na včelstvo! Krásně
zralý, hustý, tmavý, voňavý z plně zavíčkovaných plástů od loučky k loučce.
Medu byla spousta, u některých včelstev
to bylo 4až 6NN plných bíle zavíčkovaných plástů. Takový výkon po sezóně
jsem nečekal. Zcela se to vymykalo všemu, čemu bych byl do té doby ochoten
uvěřit. A navíc, většina včelstev byla silná, ve vynikající kondici, s velkými plochami plodu.
K vytáčení medu od dalších včelstev
jsem se dostal až asi za čtyři dny. Hned
Obr. 1 – „Nádoba“
při odvíčkování prvního plástu mne radost
z množství medu dobré kvality přešla –
med v plástech byl ztuhlý – melecitózní.
Odstředivou silou medometu bylo
možno vytočit bez poškození jen některé plásty ze včelstva. Tak jsem vytočil
asi 210 kg tmavého hustého medu
dobré chuti. Většina buněk v plástech
však byla zaplněna „špunty“ ztuhlého
medu s množstvím velkých krystalů.
17
Provozní
metody
Výše uvedené výpočty naznačují, že velikost včelstva je velmi důležitým faktorem
ovlivňujícím rojení. Všechny zmíněné metody byly propočteny na udržení 40 000 dělnic po dobu alespoň 2 plodových cyklů, což
odpovídá konstantnímu nízkému stupni kladení vajíček (tj. v průměru cca 1000 vajíček
denně). Metoda odstranění matky má tu
nevýhodu, že po 40 až 50 dnech nemůže
být dobře využita eventuální snůška kvůli
úbytku létavek. U zbývajících dvou metod
k takovému jevu nedochází, takže po celou
dobu regulačních zásahů a i krátce po nich
je za uvedených výpočtů přítomno 15 – 20
tis. létavek.
Je zřejmé, že metoda dočasného odstranění matky je metodou extrémní
a maximálně teoretickou. Za velmi praktickou metodu může být považována metoda odstraňování plodu a včel, kdy si tak-
to můžeme vytvořit oddělky, rezervní
včelstva, ale i včelstva-oddělky pro extenzivní oplodňování matek. V takových
3rámkových oddělcích můžeme oplodnit
i několik matek za rok a ještě z takového
včelstva získáme v začátku podletí 1 až
2 plně zavíčkované rámky medu. Včely
a plod přidáme v období regenerace ke
kmenovým včelstvům. Možností je mnoho a rojů méně.
Možná, že po prvním přečtení článku není všem hned jasné, kde že se vzala všechna ta čísla, která vyjadřují rozvoj včelstva.
Uvedené výpočty vycházejí z teoretických
předpokladů a neodpovídají vždy skutečnosti už proto, že přezimovaná včelstva
nejsou na počátku plodování na stejném
bodu rozvoje. Také začátek plodování je
různý. Rovněž dochází k rozdílům mezi
včelstvy v důsledku odlišného dědičného
založení charakteru růstu včelstva (například intenzita kladení vajíček či délka života
letních dělnic). Kalkulace jsou tudíž teoretické a teoreticky popisují jevy dynamiky rů-
mv6-pad.qxp
14.12.2006
15:26
StrÆnka 18
Provozní metody
Provozní
metody
Ke včelám se obvykle dostanu nejdříve kolem 18 hod., takže každý den
jsem stíhal odvíčkovat a prohnat medometem plásty jen asi ze tří včelstev. Tekutého podílu v plástech s přibývajícími
dny ubývalo, tak jsem brzy uvážil, že
práce s odvíčkováním a honěním medometu je zbytečná.
Proto jsem několik nástavků zbavených
včel, ale plných zavíčkovaných plástů na-
abych do ní mohl potopit a nepoškodit
velké množství odvíčkovaných plástů
s množstvím medu. Ani nemám možnost dopravit na včelín potřebné množství vody k naplnění nějakého sudu,
medometu či vany. Bylo mi jasné, že
objem nádoby musí být minimální
a současně se v ní musí potopit co nejvíc plástů. Přitom by bylo výhodné využít již existující včelařské vybavení
a nepořizovat další jednoúčelovou
a neskladnou pomůcku.
Navrhl a vyzkoušel jsem jednoduchý
způsob rozpuštění melecitózního medu
z plástů vhodný pro nízkonástavkové
úly.
Nádoba z nástavku
a mezidna
Obr. 2 – Zpevnění nádoby
stavěl do komínů podložených a přikrytých
síťovinou s odhodláním je tak uchovat přes
zimu. A v předjaří je vsunout pod plodištní
nástavek a podnítit tím rozvoj včelstev. Dalších asi 20NN jsem vrátil na včelstva jako
krmné komory a začal s doplňováním zimních zásob krmením. Doufám, že přes zimu
včely spotřebují cukerné zásoby dodané krmením a k zásobám melecitózy se dostanou až v době častějších proletů v časném
jaru, kdy budou mít dostatek vody. Koncem
března plánuji krmnou komoru přeložit dolů, jako nejspodnější nástavek, aby se včelstva při přenášení zbytků nepřirozeně
umístěných zásob melecitózy podnítila.
Jak dostat med z plástů?
Odvíčkované, z části vytočené plásty,
v nichž zůstal melecitózní med, nebylo
možné navzdory plánům v mých podmínkách skladovat. Na voňavé a téměř
plné plásty nevytočitelného medu útočily desetitisíce včel, tisíce vos a stovky
sršní. Bylo mi jasné, že plásty musím
zbavit melecitózního medu, dát je vysušit a pak je teprve mohu uskladnit. Variantu všechny plásty roztavit na vosk
jsem musel zamítnout.
Proto jsem modifikoval obecně
známý postup spočívající v namočení
celých plástů po dobu dvou dnů ve vodě.
Nemám a ani jsem nechtěl shánět
žádnou dostatečně velkou nádobu,
18
Na zem jsem položil mezidno, na něj
postavil prázdný nástavek a ten jsem
vyložil silným igelitem (80 × 80 cm stačí
na vytvoření „nádoby“ z nástavku Optimalu o vnitřních rozměrech 435 × 435 ×
180mm). Pokud se do „nádoby“ nejprve
šikovně vloží první a jedenáctý rámek,
igelitové stěny se nehroutí a vytvořená
provizorní nádoba má šanci posloužit
dobře svému účelu. Přesto doporučuji
zpevnit tvar „nádoby“ v rozích pomocí
lepicí PE pásky.
Do této improvizované nádoby jsem
vložil odvíčkované plásty s nevytočitelnými zbytky medu (melecitózou) a přes
ně položil strůpkovou fólii. Tím jsem v již
bezsnůškovém období omezil slídění
včel, vos a sršní přesto, že nádoby byly
umístěny v těsném sousedství úlů. Na
fólii kolmo na horní loučky jsem položil
asi půl metru dlouhou lať (horní loučku
rámku Optimal), zatížil cca 3kg závažím
a poodhrnul strůpkovou fólii tak, abych
mohl mezi plásty naléval vodu. Vodu
jsem naléval pomalu až hladina dosáhla
k horní loučce. Při náhlém nalití vody se
poloprázdné buňky uzavřou vzduchovou bublinou a melecitózní med by se
nerozpustil. Do této improvizované
nádoby s mednými plásty se vešlo cca
18 až 22 litrů vody. Do osmi „nádob“
jsem nalil jen čistou vodu, do dalších osmi nástavků vodu s rozmíchanou vrchovatou lžící potravinářské kyseliny citrónové.
Druhý den jsem polovinu plástů
z obou skupin vytočil na medometu.
Znatelně méně zbytků nevytočitelného
melecitózního medu v plástech bylo
z nádob s roztokem kyseliny. Čichem
bylo zjistitelné, že okyselený roztok už
stihl za pouhých 24 hodin kvasit (alkoholovým kvašením?). Na medometu vytočené, ale stále příliš vlhké plásty jsem
vložil nad včelstva přes částečně odhrnutou strůpkovou fólii k vyčištění a vysušení (maximálně 22 rámků 42 ×
17 mm na jedno včelstvo). Včely vysušily plásty od kyselého roztoku perfektně. Plásty v nichž byly zbytky nedostatečně vymáčeného melecitózního medu
sice také vyčistily a vysušily dobře, ale
zbytky medu z nich soustředily do několika málo (cca dvou) plástů a zavíčkovaly – tento med už nejevil známky melecitózního tuhnutí, ale to mohlo být
způsobeno tím, že jsem v té době už
všechna včelstva krmil. Tyto plásty
Obr. 3 – Plnění nádoby
jsem ve včelstvech již ponechal jako
součást zimního sediska.
Druhou polovinu obou skupin plástů
jsem nechal v okyselené i neokyselené
vodě dva dny. Po vytočení v medometu
už v plástech nebyly žádné zbytky medu.
Včely všechny plásty vysušily bez problémů, ale ta sladká voda byla v porovnání s 24hodinovou značně nevábná –
poblíž každé „nádoby“ jsem proto rýčem
vyhloubil důlek v zemi a do ní ke své
lítosti vše nechal vsáknout včetně roztoku vytočeného z plástů medometem.
Tak proběhlo mé první významné utkání s melecitózou.
Několik myšlenek závěrem
Závěrem si dovoluji formulovat několik myšlenek, jak mne spontánně napadly v souvislosti s problematikou melecitózního medu.
Melecitóza je pravděpodobně pro
včely velmi lákavá a dokáží tím zanést
Moderní včelař ZIMA 6/2006
mv6-pad.qxp
14.12.2006
15:26
StrÆnka 19
Provozní metody
nejdříve z plástů, než pracně později její důsledky napravovat.
Tekutá část melecitózního medu stočená do sklenic je mými odběrateli vysoce
hodnocena z hlediska chuti. Ve sklenici
však už koncem října začne med s tekutými částmi melecitózy krystalizovat hrubými krystaly. Od spodku sklenice se postupně zvětšuje podíl ztuhlého medu
okrové až světle hnědé barvy a ubývá tekutého tmavého podílu medu. Většinou
zákazníků požadujících „lesní med“ je takový netekutý a nehomogenní med odmítán. Je pak nutné med přiměřenou dávkou tepla ztekutit a vrátit mu tak
atraktivnost tekutého „lesního“ medu.
Svým zákazníkům sděluji, že melecitózní
med obsahuje trisacharid melecitózu, tedy druh cukru, který se u nás vyskytuje
poměrně vzácně a v medu ho zákazník
dostává v přirozené, dobře stravitelné
formě. Víc informací zákazníkům sdělit
nemohu. Marně jsem se snažil najít nějakou informaci o účincích melecitózního
medu na lidský organismus. Cenu ztuhlého melecitózního medu jsem nesnížil, ale
naopak zvýšil o 20 Kč za sklenici o obsahu 980g medu a zájem o tento med ihned
stoupl. Ani nechci domýšlet, jak by se tato pro včelaře melecitózní „katastrofa“ mohla stát např. žádaným potravinovým doplňkem při prevenci „moderních chorob“.
Vnímám to jako obdobu problematiky
dříve obtížně uplatnitelného zkrystalizovaného řepkového medu. V současnosti
je mými odběrateli nejžádanější pastovaný květový med, jen jsem se musel naučit
ho pastovat a trpělivě propagovat.
včelstva je rozšiřovat plodové hnízdo
směrem nahoru. Zásoby pylu ukládají
včely uvnitř plodového hnízda a kolem
něho v podobě úzkých pruhů buněk.
Nadbytečný pyl pak bývá ukládán
spíše v plástech bezprostředně pod
plodovým hnízdem, zatímco med se
nachází kolem plodu a bezprostředně
nad ním. Za bohaté snůšky ukládají
včely pyl i med na kterémkoli volném
místě v úle. Ve včelstvu však nedojde
k maximálnímu rozvoji plodování, pokud mu neposkytneme prostor,
vhodně umístěný pro rozšiřování plodového hnízda a ukládání zásob pylu
a medu. Včelstvo, které je silně omezováno, se bude připravovat na rojení.
Přípravy k rojení pak snižují shromažďovací
pud
včelstva
a
následkem toho i jeho produktivnost. Rojením se včelstvo rozdělí, což může
mít za následek ztrátu výnosu a vyrojené včelstvo i roj nemusejí pak být
v náležité kondici pro přezimování.
Stav včelstva časně na jaře
Ing. Josef Kala
C. I. Farrar, USA
(pokračování z minulého čísla)
Jde o částečný překlad série článků, které redakce časopisu American
Bee Journal považuje za jeden z nejlepších praktických návodů k ošetřování včelstev.
Přeložil
RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.
V aktivním období ošetřujeme včelstva tak, abychom vytvářeli podmínky
vhodné pro maximální plodování
a ukládání medu. Toho lze dosáhnout,
jestliže jsou plodné matky podporovány velmi početným včelstvem, které
má dostatek pylových a medných
zásob a dostatečný prostor uspořádaný tak, aby vyhovoval normálnímu
chování včelstva. Zásahy do včelstva
by se měly provádět v pravidelných intervalech, abychom zvětšili nebo přeorganizovali dosavadní úlový prostor,
a tím dosáhli neomezeného plodování
a ukládání medu. Běžným zvykem
Moderní včelař ZIMA 6/2006
Vyzimované včelstvo by mělo mít 7
až 10 liber mladých včel (3,2 až 4,5 kg),
které byly vychovány na sklonku zimy
a v předjaří, 5 – 6 týdnů před hlavní snůškou má dále mít 6 až 8 plástů plodu.
Včelstva zazimovaná bez pylu mohou
mít 2 – 5 liber (0,9 – 2,3 kg) starých
včel, které v době pylové snůšky již
rychle vymírají. Do nástupu příznivého
počasí, které umožní nepřerušovanou
pylovou snůšku, mohou taková včelstva
zeslábnout do takové míry, že je nelze
po dlouhou dobu použít ani k dosažení
malého výnosu.
Časně na jaře se prakticky veškerý
plod nachází v horním nástavku (obr. 6
A). Něco medných zásob, které zůstaly
od podzimu ve spodních nástavcích,
budou včely přenášet nahoru, protože
med pod plodem není v normální pozici.
Vývoj včelstva můžeme podpořit výměnou místa plodištích nástavků (obr 6 A1,
19
Provozní
metody
každou volnou buňku v úle, dokonce
i trubčinu v podmetu. Přesto melecitóza
moje včelstva neoslabila, naopak při
dostatku prostoru v úle včelstva koncem července mohutně plodovala.
Stálo by proto za úvahu, kvalifikovaně
modifikovat dosavadní metodiku chovu
tak, aby respektovala možnost využití
pozdní melecitózní snůšky bez újmy na
kvalitě přípravy včel k vyzimování.
Nepochybně je třeba najít metodu
včasné indikace začátku melecitózní
snůšky. Domnívám se totiž, že přemnožení producentů tohoto druhu medovicového medu může být v následujících
sezónách častější (objevují se úvahy
o tom, že v Česku se pravděpodobně
mění klima blíže k subtropickému). Je
tedy lépe umět včas blížící se „pohromu“ melecitózy zjistit a med dostat co