Ochranné prostředky není radno podceňovat

Ochranné prostředky není radno podceňovat

TÉMA MĚSÍCE
Ochranné prostředky
není radno podceňovat
V
České republice působí
sedm notifikovaných osob,
které se zabývají zkoušením osobních ochranných
prostředků (OOP). Jednou z nich je
Výzkumný ústav bezpečnosti práce,
který se mimo jiné zabývá zkoušením
osobních ochranných prostředků podle evropské směrnice č. 89/686/EHS.
Směrnice obsahuje základní požadavky, které jsou závazné pro všechny výrobce a dovozce, kteří chtějí prodávat
OOP na evropském trhu. V technických
normách, které jsou se směrnicí harmonizovány, je pak přesně popsáno,
jakým způsobem musí výrobce osobních ochranných prostředků při výrobě postupovat a jakým způsobem se
ochranné vlastnosti výrobků ověřují.
Úroveň ochrany musí
odpovídat směrnicím a normám
Z hlediska posuzování shody jsou
osobní ochranné prostředky rozděleny
do tří kategorií:
První z nich tvoří jednoduché osobní
ochranné prostředky, u nichž výrobce
sám posuzuje jejich vlastnosti a shromažďuje příslušnou dokumentaci dokazující, že výrobek odpovídá příslušným požadavkům.
Do druhé a třetí kategorie patří složitější osobní ochranné prostředky
proti vyšším rizikům. V těchto dvou
kategoriích je nutná účast notifikované osoby, která ověří, zda je výrobek
v pořádku. Pokud ano, vydá "Certifikát ES přezkoušení typu“. Na tomto
základě výrobce vydává prohlášení o
shodě, označí výrobek „CE“ a může jej
prodávat. U výrobků náležících do třetí
kategorie jsou pak povinné každoroční
kontroly výrobku nebo výroby, které výrobce zadává u notifikované osoby.
„Pokud si koupíte v některé ze zemí
Evropské unie přilbu, rukavice nebo
například ochranný oděv, zajišťuje
tento systém deklarované vlastnosti,
které výrobce u těchto produktů uvádí.
Úroveň ochrany musí skutečně odpovídat tomu, co požadují směrnice a nor-
8
Až dva miliony dnů ročně stráví zaměstnanci
na neschopence kvůli pracovním úrazům.
Problém spočívá v tom, že velice často vůbec
netuší, na jaké ochranné prostředky mají nárok.
Není žádným tajemstvím, že zaměstnavatelé
důležitost osobních ochranných prostředků
podceňují.
my. Certifikát notifikované osoby platí v
celé Evropské unii,“ tvrdí Karel Škréta,
vedoucí VÚBP-AO 235 Výzkumného
ústavu bezpečnosti práce, a podotýká,
že společnosti, které osobní ochranné
prostředky nakupují, by měly vědět, že
označení „CE“ je nutná, avšak ne postačující informace. „Je potřeba pozorně prostudovat návod, v němž každý výrobce musí co nejpřesněji popsat, proti
čemu příslušný ochranný prostředek
pracovníka chrání, na jakém principu
funguje a co musí pracovník používající
příslušný ochranný prostředek dodržovat. V návodu najdete například maximální počet vyprání výstražných vest,
informace typu - jak zjistím, že je filtr
neúčinný nebo jak dlouho je možné filtry skladovat.“
Zaměstnavatel musí vědět,
jaká rizika na pracovišti hrozí
V České republice původně existovaly
vzorové seznamy osobních ochranných prostředků, kde byly pro jednotlivé
profese uvedeny konkrétní ochranné
prostředky, včetně údajů o délce používání. Z důvodu kompatibility s předpisy
Evropské unie bylo od tohoto systému
upuštěno a pravomoci byly předány do
rukou zaměstnavatelů.
„Má to svoji logiku, protože zaměstnavatel by měl nejlépe znát rizika, kte-
2/2013
TÉMA MĚSÍCE
rá na konkrétním pracovišti hrozí,“
vysvětluje Karel Škréta a dodává, že
na základě zjištěných rizik je zaměstnavatel povinen zaměstnancům poskytnout osobní ochranné pracovní
prostředky.
„Rizika je nutné co nejpřesněji identifikovat. Pokud řekneme chemická
rizika, musíme upřesnit, s jakými chemikáliemi bude zaměstnanec přicházet do styku. Od toho se pak odvíjí použití ochranných prostředků. Přesná
identifikace chemických látek je sice
složitá, ale možná. Podle charakteru
a koncentrace jednotlivých chemikálií
je například možné určit, kdy se příslušný pracovník musí chránit dýcháním z uzavřeného okruhu a kdy stačí
ochranná maska s filtrem.“
Přístup k poskytování OOP
bývá velmi často formální
Jakým způsobem se ochranné prostředky proti chemikáliím zkouší? Příslušná norma pro zkoušení stanovuje
například deset chemikálií. Výrobce
testovaného ochranného prostředku si z toho může vybrat určitý počet
chemických látek, pro něž se zkouška
provede. Notifikovaná osoba ochranné
prostředky v tomto rozsahu vyzkouší
a následně vystaví certifikát. Výrobce jednotlivé ochranné prostředky
označí tak, aby uživatel poznal, proti
jakým konkrétním chemikáliím příslušný ochranný prostředek poskytuje ochranu.
Karel Škréta upozorňuje, že přístup
k poskytování ochranných prostředků je často formální. Přitom třeba na
příkladu pracovních rukavic vidíme, k
čemu může při práci dojít a před čím
rukavice chrání. K mechanickým rizikům patří proříznutí, propíchnutí, další
trhání a oděr. Při zkoušce dostanou
rukavice pro každé mechanické riziko
Ochranná obuv, běžný
prostředek OOP
2/2013
číslo třídy, přičemž platí - čím vyšší třída, tím lepší odolnost.
„Zaměstnavatel má jasno, musí dát
zaměstnancům rukavice proti mechanickým rizikům. U toho však většinou
vše končí. Přitom není nic složitého
vybrat speciální rukavice přesně pro
konkrétní činnost způsobující konkrétní mechanické opotřebení. Například
při práci s plechem hrozí proříznutí,
je proto žádoucí vybrat rukavice, které
právě proti tomuto konkrétnímu riziku
co nejlépe chrání,“ uvádí příklad Karel
Škréta.
Rizik a ochran proti rizikům je celá
řada. Například u dýchadel se posuzuje, zda budou chránit před pevnými
částicemi, párou, plyny nebo například
aerosoly. Rozhoduje také druh chemikálie či koncentrace příslušné látky, se
kterou pracovník nakládá. Od toho se
pak odvíjí způsoby zkoušení. Uživatel
by se měl především zajímat o návod
na používání, v němž najde informace,
které mu umožní správně OOP vybrat a
používat.
Nepořizujte si ochranné
pracovní prostředky ze svého
Jiří Tuháček ze společnosti Kimberly-Clark Professional poukazuje na
skutečnost, že mnozí pracovníci vůbec
netuší, na jaké osobní ochranné pracovní prostředky mají nárok. Výbavu
si pořizují ze svého, mnohdy pod hrozbou neoprávněné pokuty. V případě,
kdy chtějí podat zaměstnanci stížnost,
netuší, na koho by se měli obrátit. Při
práci v rizikovém prostředí má zaměstnavatel povinnost zajistit různé ochranné prostředky - například respirátory,
protihluková sluchátka, svařovací kukly, ochranné oděvy, brýle nebo rukavice. Zvláště pak, pokud se pracovníci
pohybují v pracovním prostředí, kde
hrozí bezpečnostní rizika, jež nemůže
zaměstnavatel zcela odstranit.
„Pokud vám podnikatel ochranné pracovní prostředky nepředal,
požadujte nápravu. Vaší
povinností není pořizovat
si tuto výbavu z vlastních
prostředků, přestože vás
k tomu podnikatel vybídne. V případě, že tento
pokyn neuposlechnete,
zaměstnavatel vás za to
nemůže pokutovat. Firma rovněž nesmí nahra-
Zaměstnanec by měl
vědět, na co má nárok.
zovat osobní ochranné pracovní prostředky žádnou finanční kompenzací,“
upozorňuje Jiří Tuháček a podotýká,
že mnozí podnikatelé nechtějí navyšovat své náklady o dodatečné výdaje za
nákup, údržbu a obnovu ochranných
pracovních prostředků. Zaměstnanci jsou pak nuceni používat například
roušky, rukavice, brýle nebo helmy na
samé hranici životnosti. „Jestliže se
zaměstnanec domnívá, že mu zaměstnavatel neposkytl ochranné prostředky
v odpovídající technické kvalitě nebo
je nepředal vůbec, může se obrátit na
odborovou organizaci a podat stížnost.
Celou záležitost lze připomínkovat rovněž u oblastního inspektorátu práce.
V případě úrazu v důsledku porušení
předpisů zaměstnavatele je možné i řešení soudní cestou.“
Povinností zaměstnavatele je rovněž
proškolit zaměstnance v oblasti ochrany a zdraví při práci. V případě práce v
jakémkoli rizikovém prostředí je firma
povinna seznámit zaměstnance s možnými riziky, odpovídající organizací práce i s pracovními postupy.
▪
Václav Podstawka
Foto: BASF a SXC
9