5IE412_LS_2013_Prednaska_05_final_prezentovano
Transkript
5IE412_LS_2013_Prednaska_05_final_prezentovano
5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející: Petr Houdek KIE NF VŠE 5. Mezičasové preference, (ne)trpělivost, síla vůle; závislosti; viscerální faktory. Finanční chování domácností, chudoba. Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013. 4. minitest (2/8 bodů) • 15 minut CC: BY NC SA by Petr Houdek 2 2 přednášky o 2 nerovnicích … 1. rok: 100 > 2. rok: 120 10. rok: 100 < 11. rok: 120 CC: BY NC SA by Petr Houdek 3 Existují “časové preference” přes rozhodování? • • • • • • • Kouření – diskontování budoucího zdraví ve prospěch okamžité odměny, kuřáci mívají vyšší časovou preferenci (ale jsou obvykle i méně inteligentní). Gambling – dtto. Nadměrná (problematická) konzumace alkoholu – dtto. Leč značně pijí i vysoce inteligentní lidé (mající obvykle nižší časovou preferenci). Ostatní drogy – dtto. Věk – nejvíce netrpěliví jsou (paradoxně) mladí, nejvíce trpěliví staří (Leč námitka designu < 1 roku, (Read, Read 2004) ukázali, že při horizontu >3 roky se stávají více netrpěliví). Kognitivní schopnosti – obvykle lidé s vysokým q diskontují méně (Vrátíme se u ekonomie osobnostních charakteristik). Spoření/investování ⇒ Patrně existuje obecný osobnostní faktor trpělivosti/nízké časové preference/sebekontroly, nicméně (patrně) větší část variability mezičasových preferencí ovlivňují faktory “prostředí” (zopakujte si Frederick et al. 2002!) CC: BY NC SA by Petr Houdek 4 Existují “časové preference” přes rozhodování? CC: BY NC SA by Petr Houdek 5 Existují “časové preference” přes rozhodování? (Chabris, Laibson, Schuldt 2008) CC: BY NC SA by Petr Houdek 6 Časové preference jsou globální • Lidé více zadlužení (hypotéky nepočítaje) jsou i více obézní (BMI), proč? • Sledování diskontní faktoru; hyperbolického vs. exponenciálního a efekt znaménka. • Platí i mezinárodně, čím nižší národní míra úspor, tím delší opasky národa (ovšem problém vhodných kontrol, příjmu, věku a dalších demografických charakteristik). Ikeda et al. 2009 CC: BY NC SA by Petr Houdek 7 BTW Efekt znaménka (ještě se k němu vrátíme) Loewenstein (1987) CC: BY NC SA by Petr Houdek 8 BTW posuzování atraktivity (historická/kulturní změna, hladoví vs. sytí) Poměr pasu k bokům Swami, Tovée 2006 CC: BY NC SA by Petr Houdek 9 Ekonomická teorie diskontování • Znovu: uvědomit si, že “diskontní faktor” není reálný, je to arbitrární metrika ukazující, že současnost je “hodnotnější”než budoucnost (as-if-ekonomie). • Vychází z obětované příležitosti odložení současné volby. – Nicméně, závisí i na nejistotě/riziku (inflace, smrt, výhra v loterii). Čím déle čekáme, tím více se rizika kumulují, mezičasové volby nelze oddělit od rizikových (i když se o to v experimentálních situacích pokusíme, lidé do nich budou vnášet svůj existující mindset). – K úvaze: Je-li vysoká časová preference obírání svého budoucího “já”, pak by nejvíce optimističtí lidé měli být nejvíce impulzivní (?). – Tzv. axiom “nezávislosti zpoždění”, jej splňující diskontní funkce je vždy exponenciální, Ut=ut+δut+1+δ2ut+2+δ3ut+3+… CC: BY NC SA by Petr Houdek 10 Hlavní anomálie (standardního přístupu) • Časová (dynamická) inkonzistence, tj. (kvazi)hyperbolické diskontování či Efekt bezprostřednosti. – Jste indiferentní mezi 15 USD nyní a: (X) za měsíc, (Y) za rok a (Z) za 10 let? – Thaler (1980): X=20 USD (tj. 345% úrok), Y=50 USD (120%) a Z=100 USD (19%). ⇒ Subjekty upřednostňují okamžitou výplatu, je-li naráz vyplacena vůči anuitám (vykáží značnou preferenci současnosti), viz propouštění amerických vojáků po válce v zálivu (17-20%, tj. i kdyby si vzali “okamžitý” úvěr a anuitu věnovali na splátky, tak by dosáhli větší okamžité výplaty). ⇒ Platí i u veřejné politiky a zachraňování životů (A: 100 životů dnes v. B: 200 životů za x let) • Velikostní efekt, tj. s absolutním růstem “hodnoty” v rozhodování klesá diskontní faktor (BTW podobně jako s velikostí útraty klesá relativní spropitné?). CC: BY NC SA by Petr Houdek 11 Dynamická nekonzistence CC: BY NC SA by Petr Houdek 12 Hlavní anomálie (standardního přístupu) • Efekt směru posunu (Loewenstein 1988) – lidé vyžadují násobně více kompenzace za posunutí, než jsou ochotni zaplatit za urychlení (averze ke ztrátě?). • Efekt zpoždění či data – lidé více diskontují, pakliže musí uspokojení oddálit o (t+1)-t než když jej “mají mít v t+1”. CC: BY NC SA by Petr Houdek 13 Hlavní anomálie (standardního přístupu) • Efekt znaménka (Thaler 1981) – diskontní míry jsou násobné u zisků/odměn než u ztrát/dluhů (averze ke ztrátě? averze k závazkům?). – Působí někdy proti efektu bezprostřednosti (“budu muset v budoucnu více cvičit”) • Efekt sekvence – lidé preferují pozitivní/optimistické vzorce nikoliv celkovou hodnotu. CC: BY NC SA by Petr Houdek 14 Základní metodologické problémy elementárních experimentů • Nejasnost budoucí odměny – experimentátor nemusí být důvěryhodný, nemusí být likvidní, “nemusím být již na univerzitě”, atd. • Vyšší transakční náklady budoucí odměny – je obvykle nutné “někam” zajít. • U hypotetických odměn nejsou motivace odkrýt preference – nicméně komparace reálných a hypotetických designů přináší poměrně konzistentní výsledky (Johnson, Bickel 2002). • Otázka “mind setu” – někteří odměnu interpretují jako “spotřebu” (tj. čistá časová preference), jiní jako “investici” (porovnávají ji k tržní úrokové sazbě). Rozdíl může být závislý na velikosti odměny, což může vysvětlit velikostní efekt. • Vysoká křivost (funkce) očekávaného užitku (očekávání změny (+) bohatství). • Framing otázek – kupř. při nabídce “nyní 10 Kč nebo 11 až 15 Kč” a “nyní 10 Kč nebo 13 až 18” jsou subjekty významně ovlivněny kotvou rozdílu. • “Poptávka” experimentátora/okolí po výsledku – subjekty se nerozhodují v izolaci, někteří cítí silný tlak na “správnou” odpověď, nikoliv na “svou” odpověď – opět heterogenní (Chabris, Laibson, Schuldt 2008). CC: BY NC SA by Petr Houdek 15 Proto možnosti alternativních přístupů k vysvětlení dat … • Rubinstein (2003), lidé si zjednodušují rozhodování, – 1. rok: 100 > 2. rok: 120; – 10. rok: 100 < 11. rok: 120 CC: BY NC SA by Petr Houdek 16 Proto možnosti alternativních přístupů k vysvětlení dat … • Rubinstein (2003), lidé si zjednodušují rozhodování, – 1. rok: 100 > 2. rok: 120; – 10. rok: 100 < 11. rok: 120 – Vyhledáváme nejprve “dominantní” charakteristiky, poté “podobné” charakteristiky, najdeme-li význačný rozdíl, rozhodujeme dle něho, nenajdeme-li hledáme další kritérium. CC: BY NC SA by Petr Houdek 17 Vraťme se k benchmarku: Behaviorální diskontování • Především kvazi-hyperbolické diskontování – Ut=ut+βδut+1+βδ2ut+2+βδ3ut+3+… • V krátkém období je diskontování silnější – (ut+1-ut )/ut =(1-βδ)/1=1-βδ • V dlouhém období je diskontování slabší – (ut+2-ut+1 )/ut+1=(βδ-βδt+1)/βδ=1-δ • Diskontní faktor obecně klesá s délkou čekání, dochází k obratu preferencí. • Otázka ne/sofistikovaností její míry. – Sofistikovaní o β vědí, zavazují se. – Nesofistikovaní o β nevědí, nezavazují se, podléhají. CC: BY NC SA by Petr Houdek 18 Solnick et al. 1980 Řešení matematické úlohy a hluk vs. ticho CC: BY NC SA by Petr Houdek 19 Přímý důsledek je nekonzistentnost a prokrastinace • Je-li budoucí blaho z vědění u = 12, ale za cenu okamžitých nákladů učení u = -8, jak se student rozhodne? • β=1/2, δ=1 • DNES: -8+1/2*12=-2 • ZÍTRA: 0+1/2(-8+12)=2 • Závisí na naivitě či sofistikovanosti rozhodujícího. CC: BY NC SA by Petr Houdek 20 Opětovné objevování Ameriky … • „Potěšení, které si budeme užívat za 10 let, je pro nás zcela nezajímavé oproti tomu, které si můžeme dopřát dnes; touha, kterou vzbuzuje ono první, je natolik slabá vůči těm silným vybuditelným emocím toho druhého, že první potěšení nemůže být nikdy porovnáváno k tomu druhému.“ (Smith 1759/1853, str. 273). • „Událost, která se stane za rok, nás dnes bude ovlivňovat zhruba stejně tak jako zítra, ale důležitá událost, která nastane za tři dny, na nás pravděpodobně bude s každým blížícím se dnem působit intenzivněji." (Jevons 1871/1970, str. 34-35). • „Zejména – do té míry, do které je diskontování způsobeno poruchami sebekontroly – může existovat značný rozdíl mezi potěšením, které se nabízí právě nyní a potěšením získatelným někdy později. Na druhé straně může existovat opravdu malý rozdíl nebo dokonce vůbec žádný mezi potěšením, které je od současnosti dost daleko a potěšením, které je ještě vzdálenější." (Böhm-Bawerk 1888/2006, str. 257-258). CC: BY NC SA by Petr Houdek 21 Je hyperbola nejvhodnější? CC: BY NC SA by Petr Houdek 22 Podoba diskontních funkcí Thaler 1985 CC: BY NC SA by Petr Houdek 23 Aplikace – Clocky CC: BY NC SA by Petr Houdek 24 Aplikace (Gharad Bryan, Dean Karlan, and Scott Nelson 2010) • Teoretické alternativy – (kvazi)hyperbolického diskontování jsou modely založené na možnostech volby (Choice-SetDependent Utility) a – modely více-já. • Individuální sebezavazující nástroje • Když sebezavazovací nástroje poskytuje trh CC: BY NC SA by Petr Houdek 25 Odbočka - Derek Parfit • Nahlédneme-li na rozhodování v čase jako na rozhodování různých “já” od současného “já” se stále více odlišujících, pak analýza mezičasových voleb je identická volbám v sociálním prostředí (sociálním preferencím) s tím, že “blízkost v čase” je homologická “blízkosti s druhým člověkem” (?). – Obojí je odložení okamžitého uspokojení ve prospěch vyššího dobra (v budoucnosti či zájem druhých). – BTW Současné i budoucí “já” blízkých lidí vnímáme jako podobné (na rozdíl od nich samých, kteří své budoucí “já” diskontují), jsme tedy více zainteresováni intervenovat ve prospěch jejich budoucích “já”. – Psychologický důvod stojící za paternalismem? (Obecně, dbáme o své “budoucí” přátele více než dbají oni o sebe?) CC: BY NC SA by Petr Houdek 26 Diskuze k modelům “mnoha já” (Read 2006) • Současné já zavazuje své budoucí já, aby splnilo budoucí současné já, co současné minulé já chtělo, aby budoucí budoucí já bylo spokojeno (hubnutí, domluva s přáteli, …). • Otázka konsekvencialismu? • Hyperbolického diskontování? • Čas strávený v jednotlivých preferenčních stavech? • Asymetrie v očekávání síly vůle? • Preference 2. řádu? CC: BY NC SA by Petr Houdek 27 Nicméně, … • Modely-více-já jsou přitažlivou metaforou, leč nejsou schopny adekvátně popsat psychologii rozhodování. – Téměř jakékoliv chování lze popsat v dichotomii dvou-já, modely se tak stávají obtížně testovatelné, resp. nevyvratitelné. – Nepřekonatelná asymetrie minulost-přítomnostbudoucnost (nelze “trestat” minulé “já”, sebekontrola se týká současného “já” vs. budoucího “já”). – Neexistují (?) fyziologické procesy, které by šlo strukturně/algoritmicky přiřadit k modelům-více-já (ač existuje v neuroekonomii VELMI bohatá literatura na duální modely rozhodování, přisouzení algoritmu anatomické struktuře je velmi obtížné – téměř vždy zjišťujeme jen korelace). CC: BY NC SA by Petr Houdek 28 Metody sebekontroly u sofistikovaných hyperboliků • George Ainslie (Picoeconomics: The Strategic Interaction of Successive Motivational States within the Person): – Opatření mimo psychiku – zbavení se možnosti podlehnout (resp. ji učinit nákladnější, i pomocí chyby utopených nákladů – věnujeme peníze/zdroje na “léčení”, pak nastupuje lítost, kdyby byly vyplýtvány). – Omezovat pozornost k lákavým volbám (i Mischelovy děti byly úspěšnější, pakliže si zakryly oči; introvertní/depresivní lidé jsou v okolí veřejnosti, aby nespadli do spirály sebezpytování). – Kontrola emocí – naučit se vyvolat ortogonální emoci k té, která podporuje podlehnutí lákavé volbě. – Osobní pravidla – volby jsou mezičasově komplementární, “podlehnuli nyní, podlehnu i v budoucnu; ztratím tak značný blahobyt” (a platí i naopak). Uvědomění si, že volba vytváří “vzorec chování” a podlehnutí by bylo precedentem pro budoucí podlehnutí. Tj. “maximálně 3 piva denně”. Otázka SMYSLU práce/studia/činnosti (Arielyho stavěči lega). CC: BY NC SA by Petr Houdek 29 Životní plány • Platí mezičasová komplementarita, každou volbou vytváříme precedent pro budoucí volby. – A la: Přítel, kterému jsi pomohl v nouzi, si na tebe vzpomene – až se zase octne v nouzi. … Co jíme, kdy jdeme do postele, jak se chováme k druhým je komplementem budoucího jednání. Vytváříme si tak kapitál “životních plánů” (ergo, čím jsme mladší, tím výhodnější je myslet o budoucnosti, ve stáří již změna plánu nese obří (byť utopené) náklady). – Otázka tvorby plánů: máme již studenta, aktivistu, horolezce v sobě (a realizuje se)? Nebo je nacházíme (jak)? CC: BY NC SA by Petr Houdek 30 ALE – jaké životní cíle jsou ale “hodné žití”? • Odhlédneme-li od čistě pozitivních výsledků studií, lze některé (“impulzivní”) volby hodnotit jako chybné? Lze se chovat “proti svým zájmům”? Buď to 4. pivo chci nebo ne, jaký smysl je kupovat si jen 3? – Chyba statutu quo (averze ke ztrátě existujícího), – Chyba utopených nákladů (vlastních!), – Chyba opomenutí (chyba z akce je horší, než chyba z neakce – leč zpětně více litujeme akcí, které jsme neučinili), atd. • Nejjednodušší způsob jak změnit své cíle, je chovat se tak, jako bychom je již měli. CC: BY NC SA by Petr Houdek 31 “Psychologická” teorie diskontování • Tj. jsme ovlivněni emocemi (s různou sílou je ovládnout) vyvolávanými v různých (?) prostředí (“situacionismus”) s různou (?) intenzitou. Platí i u emocí obav a těšení se (optimalizujeme?). – Podstoupíte test: • jste buď ve skupině A, která se dozví výsledky do 2. dne nebo • ve skupině B, která se dozví výsledky do 2. týdne. • Subjekty, které skupiny budou mít HORŠÍ očekávání o svém výsledku? CC: BY NC SA by Petr Houdek 32 “Psychologická” teorie diskontování – Subjekty ve skupině A měly horší očekávání, subjekty ve skupině B byly optimističtější. U lidí dochází k manipulaci vlastních emocí (podvádí sami sebe), aby neovlivnitelnou situaci vnímali více pozitivní. • Emoce – viscerální faktory – nás směrují do stavů, které “preferujeme”, byť dlouhodobé/kognitivní já, ne. • Diskuze Loewenstein 1996 – Tunelové vnímání (zaměření na specifickou odměnu, zvýšení časových preferencí, snížení sociálních preferencí – Dobrý Samaritán (obecně Robert Levine – Geografie času)). CC: BY NC SA by Petr Houdek 33 Diskuze George Loewenstein 1996 • Proč i uměle vyvolaná vzácnost (příležitosti) vede k impulzivitě? • Proč (mzdová) jednání, která nevedou ke konsenzu, je vhodné protahovat? • Aplikace – – – – Závislosti (je příjem také závislost-budící?) Sexuální chování Motivace a snaha Sebekontrola • Dopad viscerálních faktorů (impulzivity) – Dostupnost – Nezapamatovatelnost (bolest) CC: BY NC SA by Petr Houdek 34 Loewenstein 1996 CC: BY NC SA by Petr Houdek 35 Aplikace Danzinger et al. 2011 CC: BY NC SA by Petr Houdek 36 Individuální omezení, návrat ekonomie pozornosti • Muži jsou v přítomnosti atraktivní ženy ochotni podstupovat impulzivnější chování, přičemž i k silné motivaci stačí subtilní podnět, jakým je dotek jejich ramene. Snižuje se jim pozornost k ostatním podnětům/úkolům. • Výkon řešit složitá rozhodnutí v přítomnosti atraktivních žen u mužů klesá, dále roste jejich impulzivita. Karremans et al. 2009 (doba reakce) CC: BY NC SA by Petr Houdek 37 Postačuje jen na “setkání” s ženou myslet, resp. být jí “kontrolován” Nauts et al. 2011 CC: BY NC SA by Petr Houdek 38 Vychýlení pozornosti (zkrácení horizontu vnímání) Van den Bergh et al. 2008 CC: BY NC SA by Petr Houdek 39 Vychýlení pozornosti (zkrácení horizontu vnímání) Van den Bergh et al. 2008 CC: BY NC SA by Petr Houdek 40 Ale! Skupinová dynamika je odlišná (vrátíme se u BE organizací) • Efektivnost malých týmů je téměř vždy vyšší než produktivita i nejschopnějšího jedince a výkonnost týmu závisí pozitivně na poměru žen v něm (umožňují změnu konverzačních bodů); je vhodné mít heterogenní a nehierarchizované složení týmů pracujících v informačně bohatých úkolech. Woolley et al. 2010 CC: BY NC SA by Petr Houdek 41 Dále také … rychlost života (Levine, Norenzayan 1999) Jak rychle: lidé chodí, jsou prováděny služby na poštách, jsou seřízeny veřejné hodiny. Rychlejší v rozvinutých zemích, spíše studenějším klimatem a větším důrazem na individualitu. Tyto země měly zároveň větší prevalenci srdečních onemocnění, kuřáctví, ale i celkové spokojenosti. CC: BY NC SA by Petr Houdek 42 Rychlost života (Levine, Norenzayan 1999) CC: BY NC SA by Petr Houdek 43 Rychlost života (Levine, Norenzayan 1999) CC: BY NC SA by Petr Houdek 44 Makromodelování (Angeletos et al. 2001) • Předpoklad nejistých budoucích příjmů (zaměstnání), likvidní omezení (nemožnost půjčit si vůči svým budoucím příjmům). • Úvěrové rozšíření (především kreditní karty a nelikvidní aktiva). • Hyperbolické diskontování (čisté teoreticky nemožné, pak by v okamžiku dosažení volby byl její užitek nekonečný). – Domácnosti v rámci prekomitmentu drží aktiva v nelikvidní podobě, aby se vyhnuly možnosti je spotřebovat. – Zároveň však domácnosti mají dluhy u bankovních produktů umožňujících okamžité získání likvidity. – Spotřeba je cyklická, závislá na okamžikové likviditě. S propadem příjmů na trzích práce dochází i propadu ve spotřebě (kvůli nízkým úsporám). CC: BY NC SA by Petr Houdek 45 Makromodelování (Angeletos et al. 2001) • Hypotéza životního cyklu exponenciálních a hyperbolických domácností. – Jak se chovají hyperbolici (spoření, výdaje, život v penzi, resp. změna spotřeby)? (BTW skutečně preferují nelikvidní aktiva?) – Jak se chovají exponenciálové (spoření, výdaje, život v penzi, resp. změna spotřeby)? + Shefrin, Thaler 1988. CC: BY NC SA by Petr Houdek 46 Makromodelování (Angeletos et al. 2001) CC: BY NC SA by Petr Houdek 47 Případové studie na časové preference (musíte znát z 5IE312) CC: BY NC SA by Petr Houdek 48 Půjčování filmů (Milkman et al. 2008) • Filmy, které “by se měly vidět” *should] – dokumenty, oceněné filmy, jsou drženy delší dobu než • Filmy, které jsou “odpočinkové” *want]. • Podobně, “měly vidět” jsou půjčovány dříve/objednávány první než “odpočinkové”, ale vráceny později. – Dneska Čtyři svatby a jeden pohřeb, 66%, – Příští týden, 37%, – Přespříští týden, 29% (Read et al. 1999). • Nicméně se ziskem zkušeností se uvedené rozdíly snižují. CC: BY NC SA by Petr Houdek 49 Půjčování filmů (Milkman et al. 2008) CC: BY NC SA by Petr Houdek 50 Finanční gramotnost • Ovlivňuje nejen inteligence, ale i výchova, vzdělání, soužití s rodiči, prarodiči, sociální okolí, ad. – přenos znalostí/schopností souvisejících s hospodařením s penězi. – Některé domácnosti nemají bankovní účet (proč?), hotovost má vysokou MRC. • Čím větší praxe s nástroji odkladu spotřeby do budoucna (spořící účty, investování do finančních aktiv aj.) tím nižší demonstrovaná časová preference “bez ohledu” na čistou/vlastní časovou preferenci. • Empirické práce o zvyšování finanční gramotnosti ukazují, že lze dosáhnout snížení impulzivity. – Působí i minimální podněty (mapa, blízkost instituce, atd.). CC: BY NC SA by Petr Houdek 51 Kreditní karty (Shui, Ausubel 2006) • 600.000 spotřebitelů bylo rozřazeno do 6 experimentálních skupin. – A (4,9% na 6M) – preferováno (domnívali se, že dluh bude krátký, zaplatili však více než u dlouhodobé sazby). • Sofistikovaní brali jako závazek před vyšším dlouhodobým úvěrem? • Naivní podcenili svoji “potřebu” půjčovat si v budoucnu více? – – – – – – B (5,9% na 6M), C (6,9% na 6M), D (7,9% na 6M), E (6,9% na 9M), F (7,9% na 12M). Obecně ne-až-velká (60%) prevalence změn plánů. CC: BY NC SA by Petr Houdek 52 Kreditní karty (Shui, Ausubel 2006) CC: BY NC SA by Petr Houdek 53 Odvykání kouření (Gine et al. 2010) • (Committed Action to Reduce and End Smoking – CARES): odvykání kouření sebezavázáním se (postupné vkládání zdrojů do neúročeného fondu na max. 6M vyplacených v závěru jen při dodržení závazku, při nedodržení dáno charitě, cca 20% měsíčního příjmu) + sociální tlak (pravidelné chození “výběrčího”). • 11% kuřáků se upsalo (podobná frekvence jako u ostatních: žvýkačky, náplasti, spreje). • O 3% se zvýšila pravděpodobnost dodržení závazku, efekt přetrval i po 12 měsících (kdy byla provedena “přepadová” kontrola), přesto 66% kuřáků selhalo. CC: BY NC SA by Petr Houdek 54 Gine et al. 2010 CC: BY NC SA by Petr Houdek 55 Jídlo, které pokouší (Wertenbroch 1998) • Jídlo, které “pokouší” je prodáváno v menších a dražších baleních, kuřáci si kupují obvykle krabičky, nikoliv kartóny (či krabice). • Spotřebitelé na relativní i marginální ceně (vyšší transakční náklady) tak tratí. Jde o zavázání se proti nadměrné spotřebě “neřesti” – nejsou natolik citliví na změnu cen. • Platí pro chipsy, čokolády, pivo, kávu, zmrzlinu, ad. CC: BY NC SA by Petr Houdek 56 Jídlo, které pokouší (Wertenbroch 1998) CC: BY NC SA by Petr Houdek 57 Jídlo, které pokouší (Wertenbroch 1998) CC: BY NC SA by Petr Houdek 58 Cyklus výživy (Shapiro 2005) Každý den po obdržení potravinového lístku klesá příjem kalorií o 0,45%. CC: BY NC SA by Petr Houdek 59 Nudgování farmářů (Duflo et al. 2009) • Neužívání hnojiv vede k razantní neefektivitě (ergo je kupř. v Indii 0,75% HDP, v Zambii 2% státního rozpočtu věnováno na dotace farmářům na nákup hnojiv – v současnosti však ubývá, jak domácích transferů, tak mezinárodní pomoci). • Přestože hnojiva vedou až k 70% nárůstu výnosů, jsou (zejména v Africe) neefektivně nevyužívána. • Možné vysvětlení je v naivní hyperbolicitě farmářů. Odkládají nákup na pozdější dobu, nato již nemají zdroje a nákup odloží po další sklizni (97% plánuje užít, 38% užije). • (Dotované) snížení ceny v době po sklizni výrazně zvýší míru nakoupení hnojiv (model: 71% hyperboliků, 16% trpělivých, 13% zcela netrpělivých). CC: BY NC SA by Petr Houdek 60 Case studies na časové preference (Laibson) • Dellavigna, Malmendier 2004, 2006 – posilovny a jednorázový/předplacený vstup. • Duflo 2009 – imunizace dětí (resp. nutnost odčervit) • Meier, Sprenger 2010 – intenzivní hyperbolici mají nejvyšší úvěry na kreditních kartách. • Sapienza, Zingales 2008, 2009 – prokrastinace • Trope, Fischbach 2000 – placení pokut (odměňování se) při ne/podstupování lékařských testů/vyšetření. CC: BY NC SA by Petr Houdek 61 Mezičasové preference a Závislosti • “Být závislý je stejně racionální jako jít studovat NF, spáchat sebevraždu či pořídit si dítě v šestnácti.” – Člověk A bere pervitin denně, musí krást, pravidelně tvrdí, že chce s braním přestat. • OPĚT: Cílem ekonomie není hodnotit chování a jej zakládající preference, ale najít takové preference (jejich reprezentaci), na jejichž základě je dané chování popsatelné. – Člověk A preferuje pervitin nad “být čistý”, tvrzení o ukončení je prázdné mluvení (“cheap talk”), i když by chtěl přestat, náklady na abstinenci jsou příliš vysoké. – Když začal pervitin brát, neočekával přesně, že se stane závislým (pravděpodobnost závislosti byla malá, nyní jde o chybu odhadu). – Rozpracování do teorie racionální závislosti (Becker, Murphy 1988). – Nicméně, jak byste vysvětlili bolestivý toustovač (Kahneman) či turisty v Londýně (Bernheim, Rangel) či ospalého řidiče bourajícího do stromu (Camerer)? CC: BY NC SA by Petr Houdek 62 Řada behaviorálních teorií závislostí (my se zaměříme na Bernheim-Rangelovu) • 1. započetí ve spotřebě, která se stane závislostí, je chybou. • 2. spotřeba je závislá na podnětech (cues), jsou-li silné vzniká “falešná užitková funkce” (Loewenstein). • 3. závislí jsou si 1. a 2. vědomi, snaží se s různou sofistikovaností bránit. – Čím je látka více-závislost-vyvolávající, tím její spotřeba je nižší u začínajících závislých a vyšší u pokročilých závislých. – Roste-li závislostivost (pravděpodobnost užívání), je vhodné závislosti dotovat (levný heroin, rehabilitace), klesá-li závislostivost, je vhodné látky danit/zakazovat (?). – Zákazy reklamy jsou prospěšné, podobně jako legalizace drog na předpis. CC: BY NC SA by Petr Houdek 63 HFM “Hedonic Forecasting Mechanism” – mechanimus predikce slasti • Pavlovské podmiňování (zpětné učení): podnět, který doprovází slast (libost) bude naučen jako pozitivní, “připravuje” nás na příjem slasti, vyhledáváme pak podnět (chtění – HFM). – Mesolimbický dopaminový systém, nekóduje libost (hédonické pocity), ale chtění. Je-li omezen u myší, přijímají více potravy. • Látky způsobující závislost ovlivňují přímo a nadproporcionálně HFM (MDS). Vypneme-li je, lidé si stále mohou užívat (libost), ale nejsou k tomu nutkáni. CC: BY NC SA by Petr Houdek 64 HFM • Slavné Olds-Milnerovy pokusy s hlodavci, kteří si mohli elektricky stimulovat MDS (5-10k za hodinu) ignorující vodu, jídlo, sex a ochotny překonávat i značné elektrické šoky. • Závislí silně na dalších podnětech (u jídla kupř. vůně), nicméně “ovládán” i PFC. – Proto vznikne-li závislost u nižších savců, velmi rychle vede k úpadku a smrti (kokain u myší vede k rychlému rozvoji závislosti a smrti). – Není však překvapivé, že závislí mají obecně problémy se sebekontrolou. CC: BY NC SA by Petr Houdek 65 Započetí ve spotřebě, která je závislostí, je “chybou” • Téměř všichni závislí souhlasí s tvrzením, že kdyby nezačali se závislostí, měli by se v minulosti i v současnosti lépe. – Často popisují jako chybu i samotný akt/průběh spotřeby. • Zároveň ví, že podobou chybu udělají i v budoucnosti, což omezuje jejich motivaci se závislostí přestat. • Téměř všichni závislí “chtějí” přestat. Kupř. u kuřáků 70% chce přestat, 41% v min. roce začala s omezováním kouření (den nekouřili), jen asi 4,7% vydrží nekouřit déle než 3 měsíce. – Neoptimální (ač intuitivní), jelikož začátek abstinence má NEJVYŠŠÍ náklady. CC: BY NC SA by Petr Houdek 66 Spotřeba je závislá na podnětech (cues) • Tzn. u těch, u kterých dochází k největší změně v chování/prostředí/sociálních vztazích ve fázi abstinence a poté, je nejvyšší míra trvalé ztráty závislosti. • K návratu k závislosti stačí i nepodstatné podněty. • Závislí užívají řadu strategií behaviorální a kognitivní terapie. • Platí u dalšího chování (léčitelné SSRI – metapreference?) – OCD, shopaholici, atd. CC: BY NC SA by Petr Houdek 67 Doporučení pro (hospodářskou) politiku (?) • Odstranění “nepojistitelných” rizik – závislý nebude schopen ohodnotit budoucí nastání závislosti (cuevyvolaných), což se promítne do finančních obtíží (zaměstnání, produktivita, zdravotní výdaje). • Vyhýbání se prvotní chyby – pakliže však závislí nemají tendenci přestat, je regulace zbytečná (kofein). – Kriminalizace je totéž jako zdanění, stát se však zříká příjmů, má-li jen cenový efekt (má-li efekt i omezení navázání poptávky a nabídky, pak má “vhodný” dopad). – Zakázání či omezování reklamy (cigarety a varování). – Licence, delegování rozhodnutí, věkové a další limity. CC: BY NC SA by Petr Houdek 68
Podobné dokumenty
Revue SKŽ 63 - Společnost křesťanů a Židů
nespokojené části veřejnosti. Je to tak
snadné, že čas od času neodolají ani
představitelé seriózních politických
stran. Někteří z nich používají odkaz
na problémy Romů za účelem odvedení
pozornost...
Stáhnout jako PDF - Pojistné rozpravy
České komerční pojišťovnictví sice samotná krize bezprostředně příliš neohrozila, nicméně se i tak musí s jejími
dozvuky potýkat. Snížená ochota ekonomických subjektů v krizovém období vydávat fina...