Jakub Mašek – Kybernetická revoluce a vliv na společnost

Jakub Mašek – Kybernetická revoluce a vliv na společnost

KYBERNETICKÁ REVOLUCE A VLIV NA
SPOLEČNOST
Jméno: Jakub Mašek
Škola: Vysoká škola ekonomická v Praze
Obor: Mezinárodní obchod, 3. ročník
Datum: 14.3.2016
1
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 3
1.
Nové technologie kybernetické revoluce ........................................................................................ 3
2.
Kybernetická revoluce a stát ........................................................................................................... 4
3.
Kybernetická revoluce a finanční sektor ......................................................................................... 5
4.
Kybernetická revoluce a sektor nefinančních podniků ................................................................... 5
5.
Kybernetická revoluce a nezaměstnanost....................................................................................... 6
6.
Kybernetická revoluce a ekonomická nerovnost............................................................................. 8
Závěr ........................................................................................................................................................ 9
Zdroje .................................................................................................................................................... 11
2
Úvod
Je nesporným faktem, že stojíme na prahu velké transformace. Technologický vývoj se
posouvá směrem vpřed neuvěřitelným tempem, výkon výpočetní techniky exponenciálně
roste a technologie jsou čím dál tím více integrovány do našeho každodenního života.
Bez nadsázky by se dalo říci, že se tato transformace dotkne každého sektoru. Pokud budou
chtít stávající hráči přežít a nadále fungovat, mají v zásadě dvě možnosti. První je ta, že se
změně podmínek přizpůsobí a zásadním způsobem upraví modely svého fungování. Nebo
druhá, pesimistická, že kvůli své rigidní struktuře nebudou schopni držet krok se svojí
konkurencí a jednoduše budou svými novými konkurenty převálcováni.
To jaký ze scénářů nakonec zvítězí, záleží na vedoucích pracovnících každé jednotlivé
instituce. Pokud budou manažeři skálopevně přesvědčeni, že budou moci fungovat tak jako
doposud, spotřebitelé je tvrdě vytrestají. Noví či „transformovaní“ hráči vnesou do současné
společnosti svěží vítr, který bude na již etablované subjekty tlačit tak, aby své zboží a služby
neustále vylepšovaly (Hayek, 1994).1
Pro tento technologický skok se již vžilo označení Kybernetická či Čtvrtá průmyslová
revoluce.
1. Nové technologie kybernetické revoluce
Již nyní lze vidět technologie, které mají potenciál transformovat mnoho sektorů. Příkladů je
celá řada - kryptoměny jako Bitcoin a nové fintech společnosti mají ambici nejen vytvořit
novou konkurenci klasickým bankám, ale v případě Bitcoinu možná i vyzvat na souboj
současné peníze s nuceným oběhem (fiat měny).
Každým dnem se objevují nové zprávy o dalších konceptech a studiích elektrických
automobilů, které dnes již začínají běžně disponovat automatickým řízením. Vše je zatím
v prvních stadiích praktického využívání, ovšem do budoucna lze očekávat, že jejich podíl
bude růst.2
Čím dál chytřejší software, algoritmy a AI nenahradí pouze řidiče, ale i sofistikovanější
profese s potřebou vyššího vzdělání. O práci tak mohou přijít pracovníci z mnoha oborů,
jejichž činnost je nekreativní a lze ji rozdělit do jednotlivých repetitivních úkonů. Mezi ně
Na tomto příkladu lze krásně ilustrovat unikátní vlastnost konkurence, kdy menšina dokáže přinutit většinu
k zásadní změně svého fungování. Pokud by tak neučinila, byla by svými konkurenty převálcována. Benefit
z tohoto stavu tak budou mít hlavně spotřebitelé (včetně spotřebitelů veřejných služeb), kterým se bude do rukou
dostávat čím dál širší portfolio nových technologií.
1
Právě tento příklad ilustruje hladký přechod, který je jednou z charakteristických vlastností tržního
mechanismu.
2
3
bychom mohli zařadit vedle řidičů, tlumočníků a překladatelů dokonce i kodéry, žurnalisty a
právníky.3
Další technologií spadající pod tuto revoluci je 3D tisk. Ten má ambici změnit dnešní
strukturu výroby. V budoucnu tak už možná nebudeme outsourcovat výrobu zboží do Číny,
ale námi požadované produkty, komponenty či součástky si jednoduše vytiskneme v našich
3D tiskárnách.
Výše uvedené změny tak určitě budou mít velký vliv jak na jednotlivé instituce, tak na
společnost jako celek. Pojďme si krátce analyzovat to, jakým způsobem bude Kybernetická
revoluce přetvářet náš svět.
2. Kybernetická revoluce a stát
Národní státy byly doposud hlavním geopolitickým hráčem. Právě oni jsou však vůči
Kybernetické revoluci velmi citlivé. Důvodem je jejich omezená schopnost se adaptovat. Je
dobře známým faktem, že služby veřejného sektoru jsou neefektivní, pomalé, nepřizpůsobivé
a téměř vždy horší než služby poskytované soukromými subjekty (Mises, 2002). Ač je
pravdou, že konkurence v mezinárodním měřítku do jisté míry existuje, na úrovni České
republiky není více subjektů, které by poskytovaly veřejné statky.
Od toho se odvíjí i následující úvaha. Na scénu přicházejí technologie, kterým státní úředníci
možná ani nerozumějí a s jejichž pomocí budeme moci do jisté míry vynucovací moc státních
orgánů obcházet. Jak se říká, regulace přichází až po inovaci. Časová prodleva je však
v případě veřejného sektoru obzvláště dlouhá. Důvodem je zejména omezená motivace
státních úředníků a do jisté míry i politiků.4
Stát má ale jednu zásadní výhodu a to, že může tu či onu činnost postavit mimo zákon. Toho
jsme byli svědky např. u Bitcoinu, kdy státy jako Island, Thajsko, Vietnam a Švédsko více
méně zakázaly držbu jakéhokoliv množství této kryptoměny. To následkem prakticky zamezí
tomu, aby byla nová technologie (nejen Bitcoin) prakticky využívána širším okruhem
uživatelů.
Podobný scénář může čekat i 3D tisk, a to kvůli možnému zneužívání tiskáren pro tisk zbraní.
Už se totiž vyskytlo několik případů, kdy pachatel zastřelil oběť zbraní z 3D tiskárny.5
S trochou nadsázky by se tak dalo říci, že instituce jménem stát má v každém okamžiku
možnost zatáhnout za pomyslnou „ruční brzdu“ a daný segment či odvětví jednoduše
odstranit. To by však dost možná nezůstalo bez odezvy, a pokud by byla dostatečná
3
Software na psaní tiskových zpráv a právních smluv je už ve vývoji.
4
Politická motivace však v období před volbami rapidním způsobem roste (Lee, 2012).
5
Tyto případy se vyskytly zejména v Silicon Valley.
4
společenská poptávka lze tvrdit, že by patrně došlo k revokaci tohoto rozhodnutí –
v nejzazším případě po demokratických volbách.
Tato revoluce spojená se stále intenzivnější globalizací má potenciál vyvinout na statní
instituce takový tlak, že zásadně změní základní model jejich fungování a zejména typy
veřejných služeb, jež od nich poptáváme.
3. Kybernetická revoluce a finanční sektor
Finanční sektor a zejména ten bankovní není po globální finanční krizi v příliš dobré kondici.
Nejen, že je ze strany části odborné, ale i širší veřejnosti obviňován z rozpoutání
Euroamerické finanční krize poskytováním podprahových hypotečních úvěrů a jejich
následnou sekuritizací.
Navíc se mu poslední dobou začíná objevovat nová konkurence, která také spadá pod
hlavičku Kybernetické revoluce. Jsou jí nové, štíhlé startupy, jejichž hlavní charakteristikou je
spojení moderních technologií a poskytování finančních služeb nazývané fintech společnosti
(Ries, 2014).
Tyto společnosti působí v mnoha segmentech finančního sektoru a v některých případech se)
snaží o změnu, mnohdy až transformaci jím poskytovaných služeb. Jde o typické služby jako
asset management nebo faktoring, ale i nové jako crowdfunding či P2P lending.
Jde tak o nový, svěží vítr, který má ambici vyzvat na souboj bankovní sektor, který je kvůli
svojí těžkopádnosti, zkostnatělé struktuře a vysoké nákladovosti podle názoru mnohých
značně neefektivní. V budoucnu tak bude záviset hlavně na managementu bank, jakým
způsobem si s touto výzvou poradí.
Téměř s jistotou však lze říci, že budou banky tlačeny k redukci nákladů a obecnému
zeštíhlení svojí struktury. Dále budou muset zaměřit svoji pozornost na informační
technologie, které jsou zatím stále na straně fintech společností.
4. Kybernetická revoluce a sektor nefinančních podniků
Ani podniková sféra nezůstane nezasažena. I zde budeme v následujících letech pozorovat
dramatické změny. Co lze očekávat je to, že tak jako v každém jiném odvětví bude kladen
čím dál větší důraz na informační technologie. Ty jsou klíčovým komponentem automatizace
procesů, která bude pokračovat rapidním tempem. V budoucnu si možná lze představit i
továrny bez pracovníků, které budou ovládány z jednoho řídícího stanoviště (Ross, 2015).
Další již zmíněnou technologií, která sehraji svoji roli je 3D tisk. Ten je tzv. aditivní formou
produkce, kdy nám stačí pouze digitální předloha, kterou následně tiskárna vrstvu po vrstvě
vytvoří. Technologie 3D tisku může do budoucna změnit zavedené struktury výrobních
5
řetězců, které dnes ve velké míře centralizují výrobu tak, aby dosáhly úspor z rozsahu. Ve
velké míře se tak děje skrze outsourcování výroby do zemí s komparativní výhodou levné
pracovní síly, zejména do Číny.
3D tisk má potenciál tuto strukturu rozbít a výrobu decentralizovat, což znamená, že se
výroba zboží přesune zase o něco blíže spotřebiteli. V první fázi rozšíření lze počítat s tím, že
se vytvoří tzv. komunitní centra (něco jako v prvních fázích internetu internetové kavárny),
kam přijdeme s požadovaným návrhem a vše si jednoduše vytiskneme. Výrobní podniky
samozřejmě budou disponovat svými vlastními tiskárnami. Jak bude technologie rozšířenější,
můžeme očekávat to, že bude pronikat i do běžných domácností. To už je ale hudba
vzdálenější budoucnosti.
Technologie nezpůsobí revoluci pouze ve výrobě, ale i v logistice a zpracování dat. Důvodem
proto bude tzv. internet věcí. Tím jak se technologie se zabudovanými senzory a internetové
připojení stávají čím dál více dostupné, je zde snaha začlenit je do jedné kolektivní sítě, kde
budou vzájemně komunikovat a shromažďovat data.
Tyto technologie budou mít nepochybně pozitivní efekt i v průmyslu. Např. v logistice lze
senzory využít ke sledování jednotlivých produktů a procesů v dodavatelských řetězcích.
Veškerá data poté budou analyzována automatickým softwarem, který rychle odhalí jakékoliv
neefektivity. Firmy tedy mají díky těmto novým inteligentním čidlům naději ušetřit značné
množství finančních prostředků.
5. Kybernetická revoluce a nezaměstnanost
Boom nových sektorů jako nanotechnologie, vývoj AI, analýza dat, internetu věcí a dalších
jistě přinese nové druhy zaměstnání a tím pádem i nové druhy příležitostí pro lidské
pracovníky. Tak jako si nikdo před 20 lety nedokázal představit profese jako marketér se
zaměřením na sociální sítě nebo designér webových stránek, vzniknou v budoucnu nová
pracovní místa, která si nikdo nedokáže představit dnes.
Tento příklad je krásnou ukázkou Schumpeterovy kreativní destrukce, dynamického tržního
procesu, kdy boom v jednom odvětví zničí odvětví jiné, čímž vzniká krátkodobá
nezaměstnanost a ihned poté probíhá transfer pracovních sil do nových, právě vzniklých
oborů (Schumpeter, 2004).
Nutno však podotknout, že tyto nové obory budou vyžadovat zejména pracovníky s vysokým
vzděláním a je otázkou, zda kreativní destrukce vyprodukuje tolik pracovních míst, kolik jich
zničí (Ford, 2015).
Zde bychom mohli proti argumentovat ekonomickou teorií, která říká, že s rostoucí
produktivitou klesá cena produkovaných statků a služeb. Tím pádem mají spotřebitelé více
finančních prostředků na nákup dodatečných statků a služeb, vzniká tzv. důchodový efekt.
6
Spotřebitelé tedy mohou nakupovat dále, což v konečném důsledku vede k rozvoji nových
odvětví, které opět zaměstnávají nové pracovníky (Hazlitt, 2005).
Oporu v tom, že stroje nekradou lidem práci, ale naopak nám pomáhají a my jim vděčíme za
naše bohatství, nalezneme jednak v ekonomické teorii a pak samozřejmě historickém vývoji. 6
Pojďme se však podívat na tvrdá, které nám umožní nahlédnout na problém z trochu jiné
perspektivy.
Graf 1. Produktivita práce a zaměstnanost v privátním sektoru
Zdroj: Druhý věk strojů, Pozn. (uvedená data jsou platná pro USA)
Z grafu lze ve 20. století vypozorovat společně rostoucí zaměstnanost i produktivitu práce.
V roce 1997 se však trend obrací a zaměstnanost začíná i přes rostoucí produktivitu práce
klesat. Část vysvětlení lze připsat na vrub prasknutí Dot-com bubliny a projevům
Euroamerické hospodářské krize. Nicméně ty by měly mít pouze krátkodobé efekty a
zaměstnanost i produktivita práce by se podle ekonomické teorie měly v dlouhém období
dostat opět do souladu. Proto je možné, že zlom ve vývoji je jedním z prvotních projevů
Kybernetické revoluce.
V čem by měla být tato revoluce tak jiná? Podle Forda (2015) se tato revoluce liší od těch
předchozích zcela zásadním způsobem. Nikdy totiž výkon technologie způsobující revoluci
Tato problematika má i jednu velmi pěknou historickou ilustraci. Před cca 500 lety pracovalo v sektoru
zemědělství přibližně 60 – 70% všech ekonomicky aktivních obyvatel, dnes je to ve vyspělých zemích
standardně 2 - 3%. V mezidobý samozřejmě vzniklo obrovské množstvích nových sektorů a odvětví, které si
6
před jejich vznikem nedokázal nikdo představit.
7
nerostl exponenciálním tempem (viz Moorův zákon), neměla kognitivní schopnosti
(rozeznávat, pozorovat, pamatovat si, učit se atd.) a nebyla všeobecně používaná napříč celou
ekonomikou. To jsou dle něj zásadní důvody, které odlišují Kybernetickou neboli Čtvrtou
průmyslovou revoluci od třech předchozích.
6. Kybernetická revoluce a ekonomická nerovnost
Tím, jak se svět stává čím dál globalizovanějším a technologie v něm mají důležitější úlohu,
nastává změna i v celkovém rozdělení příjmů. Ekonomická obec se v poslední době zabývá
důležitou otázkou, a to proč rostou výnosy z kapitálu rychleji než výnosy z práce (Picketty,
2014)? 7 Lidově řečeno: „Proč bohatí bohatnou, zatímco chudí chudnou?“
Graf 2. Reálné HDP vs. Medián příjmu per Capita
Zdroj: Druhý věk strojů, Pozn. (uvedená data jsou platná pro USA)
Z grafu vidíme, že HDP per Capita, kde jsou obsaženy příjmy z práce i kapitálu roste od
konce 3. čtvrtiny 20. století rychleji než medián příjmu per Capita, tedy výnos z práce na
hlavu.
Ekonomové zabývající se rozdělením příjmů určily ty nejpravděpodobnější důvody, proč
tomu tak je. Jde zejména o změny v nabídce a poptávce po kvalifikovaných pracovnících,
nerovný přístup ke vzdělání (zejména ve Spojených státech), rozvoj informačních technologií
a samozřejmě globalizaci (Picketty, 2014).
Zde jde ale oponovat tím, že např. investování do akciových titulů je také práce (i když jde o výnosy
z kapitálu). Velmi tedy záleží na metodice a klasifikaci dané statistiky.
7
8
Pomalu se tak dostáváme do situace, ve které již firmy nebudou poptávat nízko kvalifikované
pracovníky, zatímco poptávka po kvalifikaci a dovednostech zejména technického charakteru
dále poroste.
Nízko kvalifikované pracovníky s velkou pravděpodobností v blízké budoucnosti nahradí
automatizace. Především pak ty, jejichž práci lze rozdělit do několika jednoduchých kroků, a
která nevyžaduje kreativní myšlení (Brynjolfsson a Mcafee, 2015).
Dalším fenomén, který vede k rozšiřování oněch příjmových nůžek, je globalizace. Tím, jak
je svět čím dál propojenější, se začínáme dostávat do situace, kdy vítěz bere vše. Patrné je to
již dnes především v internetovém podnikání, kde sociální síť Facebook, vyhledávač Google
nebo obchod Amazon zaujmuly značnou část trhu a pro nastupující hráče je velmi těžké ne-li
nemožné jim konkurovat.
Vše dohromady pak vede k tomu, že se čím dál větší část příjmů dostává do rukou čím dál
méně lidem.
To je konvenční pohled na celou věc, svět je však dynamickým místem, kde je vše neustále
v pohybu a mění se. Důležitější než to, jaké jsou rozdíly mezi chudými a bohatými, je to, zda
mají možnost šplhat na příjmovém žebříku směrem nahoru - jinak řečeno důležitější je úroveň
sociální mobility.
Je totiž velmi pravděpodobné, že se mladí lidé při svém startu do pracovního života nacházejí
v dolní polovině žebříčku. V průběhu času se však posouvají výše a užívají si tak čím dál
vyšší úroveň bohatství.
Sociální mobilita se měří mezigenerační příjmovou elasticitou. Ta je definována jako korelace
(závislost či pravděpodobnost) toho, že příjmy rodičů determinují výši příjmů jejich dětí. Ve
vyspělém světě se její hodnota standardně nachází mezi hodnotami 0,15 až 0,5 – tedy je
poměrně slabá. Naše možnost zvýšit svoji ekonomickou úroveň a posunout se směrem vzhůru
je stále velmi dobrá.
Závěr
Změny způsobené Kybernetickou revolucí nepochybně nenastanou okamžitě, ale budou
graduální. Důsledkem bude nejen čím dál více decentralizované a globalizované světové
hospodářství, ale i společnost jako celek. Jejím projevům se budou muset přizpůsobit nejen
jednotlivci, ale i instituce. Pakliže k něčemu podobnému nebudou chtít přistoupit, budou
postupem času přinuceni z trhu odejít.
Pro spotřebitele by pak mělo dojít k postupnému přechodu směrem k širší nabídce zboží a
služeb a díky rozvoji nových platebních metod i více způsobům, jak je uhradit (Ross, 2015).
To vše dohromady by mělo zlepšit využívání mezinárodní dělby práce a zvýšit potencionál
globálního hospodářství.
9
Tato změna s sebou však nese i velké výzvy. Často diskutovanou otázkou je zejména vliv
Kybernetické revoluce na nezaměstnanost. Někteří autoři např. Ford (2015) či Brynjolfsson a
Mcafee (2015) argumentují, že s rostoucí globalizací a automatizací vzroste nutnost upravit
současnou podobu sociálního systému.
Ve svých úvahách jdou dokonce tak daleko, že navrhují to, aby byl v budoucnu do praxe
zaveden koncept tzv. negativní daně z příjmu (Friedman, 1993), která by pro nízkopříjmové
skupiny působila jako sociální příspěvek. V případě skupin s nulovým příjmem dokonce jako
garantovaný příjem.8
Jiní zase říkají, že naše ekonomická historie je dostatečným argumentem a oporou proto, že
k žádné masové nezaměstnanosti nedojde. Možné jsou pouze drobné výkyvy způsobené
hospodářským cyklem. V dlouhém období však zůstává nezaměstnanost na své přirozené
úrovni.
Ať už bude změna pozitivní či negativní, jedno je jisté. Jde o jedno z nejdůležitějších
ekonomických témat současnosti, jehož dohra změní podobu celé globální ekonomiky a
nepochybně bude mít dopad i na nás jako jednotlivce.
Ač se negativní daň z příjmu může zdát jako utopický socialistický koncept, skutečnost je jiná. Jde o návrh
velkých liberálních ekonomických myslitelů jako Milton Friedman nebo Friedrich von Hayek.
8
10
Zdroje
[1] HAYEK, Friedrich August von. Právo, zákonodárství a svoboda: nový výklad liberálních
principů spravedlnosti a politické ekonomie. 2. vyd. Praha: Academia, 1994, 415 s. ISBN 80200-0241-3.
[2] LEE, Dwight R (ed.). Public choice, past and present: the legacy of James M. Buchanan
and Gordon Tullock. New York: Springer, 2012, xxii, 242 s. Studies in public choice. ISBN
978-1-4614-5908-8.
[3] VON MISES, Ludwig. Byrokracie. Praha: Liberální institut, 2002, 205 s. ISBN 80-8638922-7.
[4] BRYNJOLFSSON, Erik a Andrew MCAFEE. Druhý věk strojů: práce, pokrok a
prosperita v éře špičkových technologií. Vydání první. Brno: Jan Melvil, 2015, 295 stran.
ISBN 978-80-87270-71-4.
[5] RIES, Eric. Lean startup: jak budovat úspěšný byznys na základě neustálé inovace. 1.
vydání. Brno: BizBooks, 2015, 279 stran. ISBN 978-80-265-0389-7.
[6] SENOR, Dan a Saul SINGER. Start-up nation: příběh izraelského hospodářského
zázraku. Vydání třetí. Praha: Aligier, 2015. ISBN 978-80-904895-2-3.
[7] ČAPEK, Aleš. J. A. Schumpeter a podnikatelství v ekonomické teorii. Praha: Ekonomický
ústav ČSAV, 1990. Výzkumná publikace, Č. 357. ISBN 80-7006-043-3.
[8] FORD, Martin. Rise of the robots: technology and the threat of a jobless future. New
York: Basic Books, 2015, xviii, 334 stran. ISBN 978-0-465-05999-7.
[9] HAZLITT, Henry. Ekonomie v jedné lekci. Praha: Alfa Publishing, 2005. Ekonomie
studium. ISBN 80-86851-18-4.
[10] ROSS, Alec. The Industries of the future. New York: Simon & Schuster, 2016. 9781476753652.
[11] PICKETTY, Thomas. Capital in the Twenty-First Century. Belknap Press, 2014. ISBN
9780674430006.
[12] FRIEDMAN, Milton. Kapitalismus a svoboda. Praha: Liberální institut, 1993. ISBN 8085787-33-4.
[13] SCHUMPETER, Joseph. Kapitalismus, socialismus a demokracie. Praha: Centrum pro
studium Demokracie, 2004. ISBN 80-7325-044-6.
11