Ověření souladu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ s nadřazenou

Transkript

Příloha - F
Ověření souladu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ s nadřazenou
dokumentací a se stanovisky dotčených orgánů
A. Ověřění souladu změny ÚPmB s nadřazenou dokumentací
Město Brno je dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR 2008)
schválené vládou české republiky dne 20. 7. 2009 usnesením č. 929/2009 centrem rozvojové
oblasti OB 3 - Brno. Z tohoto dokumentu nevyplynul pro řešení předmětné změny ÚPmB
ţádný poţadavek a řešená změna nijak neovlivňuje naplňování cílů stanovených v PÚR ČR.
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje
(ZÚR JMK) dne 22. září 2011 – Usnesením č. 1552/11/Z 25. dne 17. 2. 2012 nabyly Zásady
územního rozvoje Jihomoravského kraje účinnosti.
ZÚR JMK byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu (NSS) 21. 6. 2012 zrušeny. Pro
řešené území není krajem vydána ţádná územně plánovací dokumentace.
Stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje – Odboru územního plánování a
stavebního řádu k návrhu změny Územního plánu města Brna (ÚPmB) „Aktualizace ÚPmB“
včetně vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území dle § 50 odst. 7 stavebního zákona (SZ)
z hlediska zajištění koordinace vyuţívání území s ohledem na širší vztahy, souladu s politikou
územního ho rozvoje a souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem č.j. JMK
103082/2013 ze dne 07.10.2013:
1
2
3
B. Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních
předpisů
K návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ bylo uplatněno v rámci společného jednání
dle § 50 odst. 2 stavebního zákona ve stanovené lhůtě 10 stanovisek dotčených orgánů, 2
vyjádření KrÚ JMK a jedna připomínka sousední obce.
Stanoviska dotčených orgánů, vyjádření KrÚ JMK a připomínky sousedních obcí:
Písemně se vyjádřilo 10 dotčených orgánů, KrÚ JMK a 1 sousední obec:
1. Krajský úřad Jihomoravského kraje (KrÚ JMK), Odbor ţivotního
prostředí (OŢP), stanovisko č.j. JMK82088/2013 ze dne 17.07.2013
2. Krajský úřad Jihomoravského kraje (KrÚ JMK), Odbor dopravy (OD),
stanovisko č.j. JMK82090/2013 ze dne 17.07.2013
3. Krajský úřad Jihomoravského kraje (KrÚ JMK), Odbor kultury a
památkové péče, vyjádření č.j. JMK82092/2013 ze dne 18.07.2013
4. Krajský úřad Jihomoravského kraje (KrÚ JMK), Odbor územního
plánování a stavebního řádu (OÚPSŘ), vyjádření č.j. JMK 63587/2013 ze
dne 22.07.2013
5. Hasičský záchranný sbor JmK (HZS), stanovisko č. j. HSBM-1-118/2013
ze dne 18.07. 2013
4
6. Krajská hygienická stanice JmK (KHS), stanovisko č. j. KHSJM
26909/2013/BM/HOK ze dne 22. 07. 201
7. Ministerstvo dopravy (MD), stanovisko č. j. 530/2013-910-UPR/2-Ma ze
dne 15.7.2013
8. Ministerstvo obrany, Vojenská a ubytovací správa Brno (VUSS),
stanovisko č. j. 1500/2013-1383-ÚP-BR ze dne 09.07.2013
9. Ministerstvo kultury České republiky (MK ČR), stanovisko č. j.
MK34704/2013 OPP ze dne 18. 07. 2013
10. ČR – státní energetická inspekce, stanovisko č.j. 1204/13/062.103/St ze
dne 17.07.2013
11. Státní pozemkový úřad, stanovisko SPU 245369/2013 ze dne 13.06.2013
12. Magistrát města Brna (MMB), Odbor ţivotního prostředí (OŢP),
stanovisko č.j. MMB/0256826/2013/Zah ze dne 16.07.2013
Sousední obec:
Město Modřice, vyjádření č. Mod 1616/2013 ze dne 12.07.2013
Většina z výše uvedených uplatněných stanovisek byla souhlasná nebo souhlasná
s podmínkami; 2 stanoviska (KrÚ JMK - OŢP, MK ČR) byly v části obsahu nesouhlasná.
Z hlediska sousedních obcí byla uplatněna připomínka obce Modřice, která je svým obsahem
technickou připomínkou.
OÚPR MMB dopisem č.j. MMB/0315300/2013/Pel ze dne 29.08.2013 vyzval Ministerstvo
ţivotního prostředí (MŢP) k vydání stanoviska, neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
Stanovisko bylo pořizovateli doručeno dopisem č.j. 1615/560/13 ze dne 15.10.2013 a je
v části obsahu nesouhlasné.
Na základě vyhodnocení stanovisek k návrhu změny „Aktualizace ÚPmB“ došlo průběţně k
jednáním s OŢP a OD KrÚ JMK, OŢP MMB a VUSS, s kterými byla dohodnuta úprava a
dopracování dokumentace, v případě OŢP KrÚ JMK a OŢP MMB pak změna stanoviska.
MD bylo o potvrzení vypořádání poţádáno písemně. Nesouhlasné části stanovisek MK a
MŢP byly respektovány, rozpory nenastaly a „smírná“ jednání ve smyslu § 5 správního řádu
tedy nebyla vedena.
OÚPR MMB obdrţel od Odboru dopravy MMB písemnosti pod č.j.: MMB/0259790/2013 ze
dne 13.07.2013, č.j.: MMB/0264933/2013 ze dne 22.07.2013 a doplnění pod č.j.:
MMB/0358623/2013 ze dne 03.10.2013 k návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“, které
zařadil a vypořádal jako připomínky. Na jednání dne 13.11.2013 bylo ujasněno, ţe dopis č.j.:
MMB/0264933/2013 ze dne 22.07.2013 je stanoviskem dle §4 odst. 2 písm. b) stavebního
zákona. OD MMB doplnil toto stanovisko o příslušné náleţitosti. OÚPR doplnění stanoviska
obdrţel pod č.j. 0431611 dne 25.11.2013 a zařadil mezi stanoviska DO.
1. Krajský úřad Jihomoravského kraje – Odbor ţivotního prostředí
1.) Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) ve
znění pozdějších předpisů:
Vodoprávní úřad Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jako příslušný úřad podle § 104 odst. 2
písm. d) a § 107 odst. 1 písm. a) vodního zákona, uplatňuje následující stanovisko:
Požadavky Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu byly do územního
plánu města Brna v rámci „Aktualizace ÚPmB“ doplněny a zapracovány v požadované míře.
5
Vzhledem k výše uvedenému, Krajský úřad Jihomoravského kraje uplatňuje dle § 107 odst. 1
písm. a) souhlasné stanovisko k návrhu změny územního plánu města Brna – „Aktualizace
ÚPmB“.
Vyhodnocení stanoviska :
Vodoprávní úřad krajského úřadu Jihomoravského kraje souhlasí s předloţenou „Aktualizací
ÚPmB.
2.) Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů:
Jako orgán státní správy lesů, příslušný § 48a odst. 2 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o
změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění, k uplatnění stanoviska k
návrhům územně plánovací dokumentace obcí s rozšířenou působností, uplatňujeme k
předloženému „Návrhu změny územního plánu města Brna nazvané „Aktualizace ÚPmB“
následující stanovisko:
Návrh počítá s přímým dotčením pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále jen: „PUPFL“) v
rozsahu 5,10 ha pro stavební plochy, 8,28 ha pro nestavební plochy, nárůst potřeby záborů
PUPFL vyplývající ze změn navržených v „Aktualizaci ÚPmB“ činí 1,32 ha a zdejší orgán státní
správy lesů s ním souhlasí s výjimkou plochy BI/K/1 v k. ú. Brněnské Ivanovice, k níž s odkazem na
níže uvedené stanovisko orgánu ochrany přírody uplatňuje nesouhlasné stanovisko.
Umístění staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je možné jen v odůvodněných případech a
pouze staveb, které svou existencí a svým provozem neohrozí plnění funkcí lesů na přilehlých
lesních pozemcích, ke kterým je třeba zachovat stávající přístupové cesty.
Upozorňujeme však, že k vydání územních rozhodnutí – rozhodnutí o umístění jednotlivých
staveb je nezbytné souhlasné závazné stanovisko vydané příslušným orgánem státní správy lesů
podle § 14 odst. 2 lesního zákona, který může svůj souhlas vázat na splnění jím stanovených
podmínek.
- ad – zábor PUPFL
V ploše BI/K/1 v k.ú. Brněnské Ivanovice nedochází ke změně funkčního vyuţití území zůstává zachován stav dle platného ÚP pro funkční vyuţití K – krajinná zeleň, a proto zde
není třeba vyhodnocovat zábor PUPFL. Při zpracování změny ÚP „Aktualizace ÚPmB“
došlo zjevně v předmětném území k chybě - v podobě vyhodnocení záboru PUPFL. Na základě
výše uvedeného bude daná záleţitost opravena dle skutečného stavu, čili bez vyhodnocení
záboru PUPFL.
Pokyny pro zpracovatele:
Opravte chybné vyhodnocení záboru PUPFL v ploše BI/K/1. V předmětné ploše nedochází
k ţádné změně funkčního vyuţití území, a proto je dané vyhodnocení záboru PUPFL
bezpředmětné a chybně vyhodnocené.
- ad – umístění staveb ve vzdálenosti 50 m od kraje lesa
Jedná se o limit vyuţití území vyplývající z jiných právních předpisů, který platí bez ohledu na
územní plán. Územním plánem jsou vymezeny pouze plochy s rozdílným způsobem vyuţití –
ÚP neřeší umísťování jednotlivých stavebních objektů, které je nad rámec podrobnosti řešení
ÚP. Tyto jsou pak podrobněji řešeny (v podrobnosti vyuţití na jednotlivé pozemky)
v následných stupních ÚPP a ÚPD a projektech pro územní a stavební řízení. Podmínky
zahrnující realizaci jednotlivých stavebních objektů nelze předepsat ÚPmB – nutno uplatnit
v následných stupních ÚPP a ÚPD. Z poţadavku nevyplývají ţádné pokyny k úpravě návrhu.
6
3.) Z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů:
Kompetentním orgánem ve věci uplatnění stanoviska k územním plánům obcí, ve kterých je sídlo
kraje, je podle ust. § 17 písm. a) zákona, orgán ochrany ZPF Ministerstva životního prostředí.
Pořizovatel bere na vědomí.
4.) Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů:
Na základě předchozího nevyloučení významného vlivu návrhu zadání změny územního plánu
města Brna nazvané „Aktualizace ÚPmB“ na soustavu Natura 2000 bylo provedeno vyhodnocení
vlivů na životní prostředí. Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení z
hlediska vlivu na lokality Natura 2000 zpracované autorizovanou osobou podle ustanovení § 45i
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Autorizovanou
osobou, tj. RNDr. Markem Banašem, Ph.D. (č.j.: 57148/ENV/09), bylo zjištěno, že realizace
předložené koncepce nepřináší negativní vlivy na lokality soustavy Natura 2000. Na základě
vyhodnocení předložené koncepce v souladu se zněním § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, proto tato autorizovaná osoba na závěr
konstatovala, že realizace změny územního plánu města Brna nazvané „Aktualizace ÚPmB“
nebude mít významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany evropsky významných
lokalit a ptačích oblastí.
Pro eliminaci rizika případného negativního vlivu realizace hodnocené koncepce na evropsky
významné lokality na území města Brna je potřeba respektovat následující doporučení
autorizované osoby. V případě eventuálních budoucích návrhů konkrétních záměrů situovaných
do prostoru či v bezprostřední blízkosti evropsky významných lokalit na území města Brna je
nezbytné postupovat v souladu se zněním § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, tj. požádat Krajský úřad Jihomoravského kraje o
vydání stanoviska dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
Krajský úřad Jihomoravského kraje nesouhlasí s navrženou změnou BI/K/1 v k. ú. Brněnské
Ivanovice spočívající v záboru PUPFL na ploše 0,04 ha (viz ODŮVODNĚNÍ PŘÍLOHA 2 - Zábor
pozemků určených k plnění funkce lesa, výkres č. 17). Jedná se o lesní pozemek (p. č. 24/1 v k. ú.
Brněnské Ivanovice), který je součástí zvláště chráněného území přírodní památky Rájecká tůň.
Tato změna není možná s ohledem na výše uvedenou skutečnost, rozlohu a předmět ochrany
tohoto zvláště chráněného území.
Dále pak Krajský úřad Jihomoravského kraje navrhuje u plochy, která je součástí regionálního
biocentra Černovický hájek (RC070) a původně byla funkčně vymezena jako TS její nové
vymezení jako plochy krajinné zeleně (K), namísto v návrhu uvedeného CV (viz - Hlavní výkres Plán využití území (1:5000) - list 52).
Současně orgán ochrany přírody upozorňuje na skutečnost, že pro zachování funkčnosti
vymezeného regionálního územního systému ekologické stability je nutné respektovat minimální
prostorové parametry jeho jednotlivých skladebních prvků.
-
ad NATURA 2000
Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí je nedílnou součástí ÚP a z něj vyplývající doporučení
musí být respektována. Upozornění týkající se budoucích návrhů konkrétních záměrů
situovaných do prostoru či bezprostřední blízkosti EVL na území města Brna je předmětem
následných povolovacích řízení při zastavování návrhových ploch. Z poţadavku nevyplývají
7
ţádné pokyny k úpravě návrhu.
- ad zábor PUPFL
V ploše BI/K/1 v k.ú. Brněnské Ivanovice nedochází ke změně funkčního vyuţití území zůstává zachován stav dle platného ÚP pro funkční vyuţití K – krajinná zeleň, a proto zde
není třeba vyhodnocovat zábor PUPFL. Při zpracování změny ÚP „Aktualizace ÚPmB“
došlo zjevně v předmětném území k chybě - v podobě vyhodnocení záboru PUPFL. Na základě
výše uvedeného bude daná záleţitost opravena dle skutečného stavu, čili bez vyhodnocení
záboru PUPFL.
Opravte chybné vyhodnocení záboru PUPFL v ploše BI/K/1. V předmětné ploše nedochází
k ţádné změně funkčního vyuţití území, a proto je dané vyhodnocení záboru PUPFL
bezpředmětné a chybně vyhodnocené.
-
ad návrh orgánu ochrany přírody a krajiny vymezit plochu TS resp. CV
nacházející se v území regionálního biocentra územního systému
ekologické stability Černovický hájek jako plochu krajinné zeleně K
Jedná se o stabilizovanou plochu technické vybavenosti, která přestala plnit funkci: funkční
typ CV (sluţby charakteru výroby a výroby nerušící) je z hlediska charakteru nejblíţe
původnímu vyuţití. V území jsou současně prověřovány záměry rozvoje dopravní
infrastruktury celoměstského významu a změna funkčního typu je i v tomto kontextu účelná.
Zachování podílu stavebních ploch v této lokalitě, které jsou mimo záplavové území, je tak,
zejména z hlediska rozmanitosti funkční struktury území, důleţité. V případě změny ploch
stavebních na nestavební náleţí vlastníkovi pozemku náhrada za změnu v území.
Z poţadavku nevyplývají ţádné pokyny k úpravě návrhu.
5.) Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:
Orgán ochrany ovzduší krajského úřadu příslušný podle ust. § 11 odstavce 2 písmene a) výše
uvedeného zákona po posouzení předložené dokumentace souhlasí s návrhem změny územního
plánu města Brna nazvané „Aktualizace ÚPmB“.
V rámci navrhovaných rozvojových lokalit z hlediska ochrany ovzduší orgán ochrany ovzduší
upozorňuje, že při umísťování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v předmětných
lokalitách je nutné splňovat podmínky dané zákonem o ochraně ovzduší a jeho prováděcími
předpisy. Využitelnost funkčních ploch, u kterých nelze vyloučit jejich ovlivnění nadlimitními
koncentracemi znečišťujících látek, nebo které samy mohou být významným zdrojem znečištění
ovzduší emisemi či zápachem vůči obytné zástavbě bude nutné podrobně vyhodnotit a
posuzovat individuálně na základě zpracovaných rozptylových studií. Dále budou respektovány
podmínky dle Nařízení Jihomoravského kraje č. 384/2004, kterým se vydává Integrovaný krajský
program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých
organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a
polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje a Krajský program ke zlepšení
kvality ovzduší Jihomoravského kraje, ve znění nařízení Jihomoravského kraje č. 11/2012.
Orgán ochrany ovzduší krajského úřadu Jihomoravského kraje souhlasí s návrhem změny
ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“. Upozornění orgánu ochrany ovzduší se týká následných
povolovacích řízení při zastavování návrhových ploch. Umístění jednotlivých zdrojů
8
znečišťování ovzduší bude posuzováno individuálně v rámci územního řízení tak, aby bylo
zajištěno plnění poţadavků na ochranu ovzduší dané platnou legislativou. Z poţadavku
nevyplývají ţádné úpravy do návrhu změny.
6.) Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon):
Stanovisko k vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na životní prostředí ve smyslu
ustanovení § 10g a 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen
SEA stanovisko) bude vydáno samostatně poté, co pořizovatel předloží ve smyslu § 50 odst. 5
stavebního zákona Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, kopie
stanovisek a připomínek k problematice životního prostředí.
Z uvedených důvodů žádáme tímto pořizovatele o součinnost v uvedené věci.
Z hlediska dalších zájmů sledovaných odborem životního prostředí nejsou k předloženému
návrhu připomínky.
Pořizovatel se bude v procesu pořizování změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ řídit pokyny
tohoto stanoviska. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy do návrhu změny.
VÝSLEDEK VYHODNOCENÍ:
Dne 25.09.2013 proběhlo jednání na OŢP JmKr, kde se přítomní shodli na uvedeném
vyhodnocení a došlo ke smírné dohodě v části nesouhlasného stanoviska. Dopisem č.j.
MMB/0357675/2013/Krik ze dne 18.10.2013 bylo poţádáno o potvrzení záznamu z jednání a
změnu stanoviska. Dopisem č.j. JMK 122917/2013 ze dne 30.10.2013 obdrţel OÚPR MMB
doplnění stanoviska, které potvrdilo návrh vypořádání a v části nesouhlasného stanoviska
změnu na stanovisko souhlasné.
2. Krajský úřad Jihomoravského kraje – Odbor dopravy
ÚPmB byl rozsudkem NSS zrušen „v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43
s všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křiţovatek a napojení
na stávající silniční síť a včetně všech souvisejících ochranných pásem“.
V rámci jednání bylo dohodnuto, ţe připomínce je vyhověno uvedením výše uvedeného textu v
Odůvodnění na str. 53:
„R43 je významnou součástí dopravní koncepce platného ÚPmB, je součástí systému
třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy, na němţ je zaloţena urbanistická
koncepce rozvoje města. Změna ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ je souborem změn, které do
9
těchto systémů nemohou zasahovat. Do konečného rozhodnutí, které potvrdí polohu koridoru
pro R43, je v části ÚPmB zrušené rozsudkem NSS zachován současný právní stav, tj. v části
zrušených ploch a trasy neplatí územní plán; rovněţ je zrušeno ochranné pásmo. Po věcné
stránce je v území zachováno současné vyuţití a uspořádání.“
Ve výkrese 4.1. Doprava - vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras je přeloţka sil.
III/15276 vyznačena osou koridoru silnice/ místní komunikace s vyznačením nadřazeného
systému silnic III. třídy. Ve výkrese O-2 Doprava je stejná komunikace vyznačena osou
koridoru silnice/ místní komunikace a vymezena ochranou koridoru silnice/ místní
komunikace, ve které je potřeba řešení upřesnit.
Toto vyznačení není jednoznačné, protoţe je nadřazeným systémem vyznačeno řešení, které
bude nutno upřesnit. Podle stávajícího stavu je silnice III/15276 vedena v ulici Moravanské.
Z tohoto důvodu je vhodnější ponechat v úseku od přeloţky sil. III/15276 (mosty Moravanská)
po správní hranici města Brna vyznačen stávající stav včetně nadřazeného systému silnic III.
třídy.
Ochrana koridoru komunikace okrajově zasahuje do lokality, ve které je podmínkou pro
rozhodování v území zpracování územní studie pod označením „13“ (Brno – jih, Moravanské
lány II, jih).
Ve výkrese 4.1. Doprava - vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras vyznačte
nadřazený systém pro sil. III/15276 v úseku od přeloţky sil. III/15276 (mosty Moravanská) po
správní hranici města Brna včetně vyznačení stabilizované sil. III. třídy ve stejném úseku.
Výhledová trasa bude vyznačena pouze osou koridoru silnice/ místní komunikace bez
vyznačení nadřazeného systému silnic III. třídy.
Do zadání územní studie „13“ (Brno – jih, Moravanské lány II, jih) doplňte podmínku
dořešení/ dopřesnění vedení trasy komunikace.
Ve výkrese 4.1. Doprava - vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras je přeloţka sil.
III/15274 vyznačena částečně pouze osou koridoru silnice/ místní komunikace a nadřazeným
systémem silnic III. třídy. Toto vyznačení není jednoznačné, protoţe je nadřazeným systémem
vyznačeno řešení, které bude nutno upřesnit. Z tohoto důvodu je vhodnější ponechat
vyznačení v úseku od přeloţky sil. II/602 pouze osou koridoru silnice/ místní komunikace.
Nadřazený systém silnic III. třídy nebude u přeloţky silnice III/15274 vyznačen.
Ve výkrese 4.1. Doprava - vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras nevyznačujte
nadřazený systém pro sil. III/15274.
10
Nedopatřením ve výkrese 4.1. Doprava - vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras
není vyznačen u silnice III/15289 nadřazený systém silnic III. třídy.
Ve výkrese 4.1. Doprava - vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras vyznačte u
silnice III/15289 v úseku od rampy mimoúrovňové křiţovatky Slatina na ulici Řípské
nadřazený systém silnic III. třídy.
Jedná se o nově uplatněný poţadavek dotčeného orgánu. Dle výkresu 1 - Základní členění
území je oblast součástí území, ve kterém platí podrobná územně plánovací dokumentace –
územní plán zóny pod označením „2“ (Kamenný vrch II, 1996). Zároveň je území součástí
lokality, ve které je podmínkou pro rozhodování v území zpracování územní studie pod
označením „20“ (Brno – Bosonohy). Vyuţití území v rozsahu územní studie „20“ je
ponecháno dle stavu v platném ÚPmB. V území neproběhla ţádná změna ani podnět a
z tohoto důvodu je nutné ponechat z hlediska systému dopravní obsluhy stav dle platného
ÚPmB. Změna bude moţná aţ na základě dořešení území ve výše uvedené územní studii.
Komunikaci III/15272 je nutné v současné době vymezit v souladu se stávajícím stavem
ÚPmB v ulici Jemelkově. Výhledově bude moţné v souvislosti s řešením vyuţití území dle
územní studie „20“ (Brno – Bosonohy) případně upravit vedení komunikací v území.
V území neproběhla ţádná změna ani podnět a z tohoto důvodu ponechejte vymezen rovněţ
z hlediska systému dopravní obsluhy stav dle platného ÚPmB, tj. veďte sil. III/15272 k sil.
II/602 v ulici Jemelkově.
Do zadání územní studie „20“ (Brno – Bosonohy) doplňte podmínku respektování příp.
dořešení vedení trasy komunikace sil. III/15272 v ulici Jemelkově dle současného stavu příp.
v souvislosti s řešením vyuţití území.
Jedná se o nově uplatněný poţadavek dotčeného orgánu.
Dle technické studie „Bosonohy II/602 obchvat“ (10/2012) byly prověřeny dvě varianty
vedení komunikace: dlouhodobě sledovaná trasa v poloze dle urbanistické studie Bosonohy II
se zohledněním záměrů vedení dopravní a technické infrastruktury v území a alternativní
trasa dle poţadavku MČ Bosonohy.
Ve východní části území zatím nebyla trasa obchvatu vymezena v odpovídajících parametrech
a z tohoto důvodu byla zapracována do ÚPmB – viz zadání změny ÚPmB „Aktualizace
ÚPmB“. Navrţené řešení je v této části území pro obě varianty shodné, nevylučuje řešení
ţádné z nich a bude zajištěna územní ochrana pro umístění výhledové komunikace
v parametrech odpovídajících vedení přeloţce silnice II. třídy.
V jiţní a západní části jsou řešení variant odlišná. Z hlediska Územního plánu města Brna
jsou v jiţní části navrţené varianty tras obchvatu vedeny v plochách pro dopravu. V západní
11
části je nutné vymezit plochu pro dopravu v rozsahu obalové křivky řešení obchvatu Bosonoh
dle technické studie „Bosonohy II/602 obchvat“ (10/2012).
V západní části území vymezte plochu pro dopravu v rozsahu obalové křivky řešení obchvatu
Bosonoh dle technické studie „Bosonohy II/602 obchvat“ (10/2012).
Jedná se o nově uplatněný poţadavek dotčeného orgánu. Do Územního plánu města Brna byl
vloţen koridor pro umístění obchvatu Bosonoh na základě prověření v technické studii
„Bosonohy II/602 obchvat“. Vzhledem k dopravnímu významu obchvatové komunikace a
moţného připojení přeloţky silnice III. třídy je nutné respektovat charakter sběrné
komunikace s dopravním významem.
Území je součástí lokality, ve které je podmínkou pro rozhodování v území zpracování územní
studie pod označením „20“ (Brno – Bosonohy). V rámci podrobnosti zpracování studie musí
být vyhodnoceny hlukové zátěţe ze stávající i přeloţené silnice a navrţen odpovídající způsob
ochrany obytného prostředí.
Do podmínek pro pořízení územní studie „20“ (Brno – Bosonohy) doplňte následující text:
„Bude respektováno řešení a význam navrţené sběrné komunikace z technické studie
„Bosonohy II/602 obchvat“.
Dále doplňte poţadavek na vyhodnocení hlukové zátěţe ze stávající i přeloţené silnice s
návrhem odpovídajícího způsobu ochrany obytného prostředí.
Jedná se o nově uplatněný poţadavek dotčeného orgánu. Územní studie „15“ (Brno –
Chrlice, bývalý zemědělský areál Roviny – západ) a „16“ (Brno – Chrlice, bývalý zemědělský
areál Roviny – východ) jsou určeny pro prověření změn vyuţití bývalých zemědělských areálů
u ulice Roviny. Vzhledem k prověřování koridoru jako silnice II. třídy a vyššímu dopravnímu
významu je nutné zohlednit při zpracování územních studií dopravní význam komunikace
v ulici Roviny.
Do podmínek pro pořízení územních studií „15“ a „16“ doplňte následující text: „Bude
zohledněn dopravní význam komunikace v ulici Roviny s ohledem na závěry zpracovávané
studie „Vyhledávací studie trasy nové krajské silnice Modřice – Šlapanice – Tvaroţná“
(zadavatel OD KrÚ JMK).
Současný platný ÚPmB nemá výkres etapizace vyuţívání jednotlivých ploch; tento poţadavek
tedy nelze do stávajícího ÚPmB zapracovat, jednalo by se o zavedení nového prvku regulace.
Vzhledem k tomu, ţe zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ specifikovalo poţadavek na
12
zapracování protipovodňových opatření, které jsou významnou systémovou změnou, bylo ve
schématu vyjádřeno pouze pravděpodobné pořadí změn vyplývající z postupu realizace
protipovodňové ochrany na Svratce a Svitavě, (Generel odvodnění města Brna, jehoţ součástí
jsou protipovodňová opatření, vymezil na základě multikriteriální analýzy 28 úseků
protipovodňových opatření a navrhl postup jejich realizace).
Zahajování výstavby v návrhových plochách v ostatním území bude souviset s konkrétními
záměry v území, které budou posuzovány mimo jiné i z hlediska kapacitních moţností silnic a
místních komunikací. Jednotlivé záměry mohou pozitivně ovlivnit postup realizace silniční
sítě, zejména v případech, kdy se investoři budou podílet na realizaci jejích částí (viz. institut
plánovacích smluv).
Postup vyuţití ploch lze vymezit v územních studiích, které navrhují, prověřují a posuzují
moţná řešení případně úpravy nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například
veřejné infrastruktury, a jsou po vloţení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti,
jedním z nástrojů pro rozhodování v území. Takový postup lze zvolit v rozvojových územích
např. v západní části rozvojového území Brno – jih (Dolní Heršpice, Přízřenice), nebo dalších
významných lokalitách např. lokalita bývalého závodu Zbrojovka, nelze jej však uplatnit zcela
obecně.
V diskuzi byl uveden ze strany DO konkrétní případ – stávající kategorizace komunikace
v současné době neumoţňuje připojení ploch; to je moţné aţ po změně kategorizace této
komunikace; tato však můţe být změněna aţ bude dobudován příslušný dopravní systém – do
té doby nelze předmětné plochy napojit.
V této věci bylo ze strany pořizovatele vysvětleno, ţe tyto případy jsou jiţ platným ÚPmB
ošetřeny obecným regulativem, ze kterého vyplývá, ţe pokud není naplněn cílový stav v území
např. z hlediska dopravní či technické infrastruktury daný ÚPmB, který dává předpoklady pro
funkční vyuţití ploch - lze jednotlivé stavby v těchto plochách nepovolit a to i přesto, ţe jsou
uvedeny v přípustném nebo podmíněně přípustném popisu funkcí (viz. regulativy platného
ÚPmB, které zůstanou zachovány):
„Stavby a zařízení neuvedené v regulačních podmínkách jednotlivých funkčních typů jsou nepřípustné
– s výjimkou komunikací a zařízení technické vybavenosti zajišťujících pouze bezprostřední obsluhu
předmětné funkční plochy, objektů zeleně, dětských hřišť a ostatních veřejných prostranství“.
Stavby uvedené v popisu funkčních typů jsou v jednotlivých případech nepřípustné, jestliţe:
 svým situováním, dispozičním uspořádáním nebo stavebnětechnickým řešením jsou v
rozporu s poţadavky právních předpisů a technických norem platných pro předmětný druh
stavby nebo provozovanou činnost,
 počtem, polohou, stavebním objemem, rozlohou nebo účelem odporují charakteru


předmětné lokality,
mohou být zdrojem závad nebo vlivů, které dle charakteru lokalit jsou neslučitelné
s pohodou v lokalitě samotné nebo v jejím okolí,
nemají zajištěno odpovídající dopravní napojení a odstavování vozidel.“
V textu Odůvodnění na str. 54 je dále uvedeno:
„Tento způsob regulace byl vloţen do ÚPmB jiţ prostřednictvím změny ÚPmB v r 1999. V praxi se
uplatnil jako dostatečný a přitom pruţně reagující na konkrétní záměry, které do území vstupují.
Vzhledem k tomu, ţe je tento regulativ vztaţen k jednotlivým stavbám, coţ je z pohledu územně
plánovacího nad rámec podrobnosti ÚP, je v „Aktualizaci ÚPmB“ navrţena jeho úprava ve vztahu k
nepřípustnosti vyuţití ploch (nikoliv tedy jednotlivých staveb).
Otázku souladu jakéhokoli záměru, který je posuzován v územním řízení s poţadavky na veřejnou
dopravní infrastrukturu, řeší příslušný orgán (stavební úřad) v územním řízeni (§ 90 písm. d)
Stavebního zákona). Pokud by zde odpovídající dopravní infrastruktura potřebná pro realizaci záměru
zajištěna nebyla, je stavební úřad povinen postupovat podle § 88 Stavebního zákona, tj. přerušit řízení
13
a vyzvat ţadatele k předloţení plánovací smlouvy případně smlouvy s jinými vlastníky dopravní
infrastruktury, v nichţ se vlastník zaváţe odpovídající dopravní infrastrukturu vybudovat s případným
finančním příspěvkem investora (ţadatele o územní rozhodnutí). Pokud tento poţadavek ţadatel
nesplní, pak nezbývá stavebnímu úřadu jiná moţnost neţ zamítnout ţádost podle § 92 odst. 2
Stavebního zákona ( coţ mu umoţňuje i výše uvedený obecně stanovený regulativ ÚPmB a to i přesto,
ţe je záměr jinak v souladu s funkčními i prostorovými regulativy).
Dle čl. 5 odst. (2) písm. h) Statutu města Brna zastupuje primátor statutárního města Brna město Brno
jako účastníka řízení v územních řízeních (na základě § 85 odst. (1) písm. b) zákona č.183/2006 Sb.) v
případě staveb a území celoměstského zájmu dle Přílohy č. 8 Statutu. Na základě tohoto ustanovení
město Brno aktivně vstupuje do územních řízení u významných staveb (např. dopravních, komerčních
či výškových) a rozvojových území města, kdy jsou s investory uzavírány plánovací smlouvy za účelem
ošetření podmiňujících a souvisejících investic do veřejné infrastruktury, kterou zástavba vyvolává.“
Plochy pod silnicemi II. a III. tř. jsou vymezeny jako plochy pro dopravu silniční liniovou
(DSL), kde je stanoven hlavní účel vyuţití pro umístění a provoz pozemních komunikací –
dálnice, silnice I. a II. třídy, výjimečně III. třídy, místní komunikace funkční skupiny A a B;
výjimečně skupiny C. Přípustné ani podmíněně přípustné vyuţití u této plochy stanoveno není.
Do kapitoly D 5.2.1. Odůvodnění doplňte text: Vyuţití ploch, ve kterých jsou vedeny stávající
silnice II. a III. třídy, neomezí vedení úseku silnice v plynulé trase a v šířce odpovídající
funkční skupině a zatíţení silnice.
ÚP nevymezuje jednotlivé pozemky staveb, případně stavby samotné; nelze tedy ani vymezit
chráněné prostory. Uspořádání staveb a tím i stanovení chráněných prostorů lze vymezit aţ
v následných stupních územně plánovací dokumentace - regulačním plánu a v územním
rozhodnutí, protoţe je nezbytné přihlíţet zcela individuálně k podmínkám území, typu staveb a
jejich orientaci vůči zdroji hluku, a následně prokázat nepřekročení limitních hladin hluku.
Ve změně „Aktualizace ÚPmB“ jsou nové návrhové plochy bydlení a veřejné vybavenosti, u
kterých se předpokládá, ţe hlavní resp. podmíněný účel vyuţití vyţaduje vymezení chráněných
prostorů, navrţeny mimo předpokládaný dosah zdrojů hluku (odclonění plochami s jiným
způsobem vyuţití). Zvláštní pozornost je věnována předpokládanému rozšíření hlukového
pásma letiště; z hlediska předběţné opatrnosti nejsou do tohoto pásma umisťovány ţádné
plochy bydlení resp. plochy smíšené obytné a veřejné vybavenosti, u kterých se předpokládá,
ţe hlavní resp. podmíněný účel vyuţití vyţaduje vymezení chráněných prostorů.
Pokud výjimečně existuje v blízkosti komunikací funkční plocha, u které nelze vyloučit
podmíněně přípustnou realizaci chráněných prostor, jsou pro toto vyuţití stanoveny podmínky
v regulativech pro konkrétní typ funkční plochy:
- je doplňkem hlavního účelu vyuţití
14
- negativně neovlivní vhodné prostorové uspořádání plochy hlavního účelu vyuţití.
Oblasti prokázaného hlukového zatíţení území jsou informací o území, která je předmětem
obsahu územně analytických podkladů (ÚAP) zjišťujících a vyhodnocujících stav a vývoj
území. ÚAP slouţí jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejich změně, a
pro rozhodování v území, kdy orgán územního plánování (OÚPR) hájí soulad záměru
s územně plánovacími podklady (ÚS a ÚAP) ve svém stanovisku dotčeného orgánu v rámci
DÚR (dle §25 SZ) nebo je uplatňuje v rámci vydání územně plánovací informace (dle §21
SZ). Z poţadavku nevyplývají ţádné pokyny k úpravě návrhu.
Dne 19.09.2013 proběhlo jednání ve věci vypořádání podmínek souhlasného stanoviska, kde
se přítomni shodli na uvedeném vypořádání. OÚPR MMB si osobně vyzvedl na OD KrÚ
JMK písemné odsouhlasení dne 01.11.2013.
3.
Krajský úřad Jihomoravského kraje – Odbor kultury a památkové péče
Vyhodnocení vyjádření:
Pořizovatel bere uvedenou skutečnost na vědomí. Z uvedeného nevyplývající ţádné pokyny
k úpravě návrhu řešení.
4. Krajský úřad Jihomoravského kraje – Odbor územního plánování a stavebního řádu
Návrh změny územního plánu města Brna nazvané „Aktualizace ÚPmB“ – oznámení o nemožnosti
vydání koordinovaného stanoviska
Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje (OÚPSŘ)
obdržel dne 03.06.2013 oznámení o společném jednání o Návrhu změny územního plánu města Brna
nazvané „Aktualizace ÚPmB“, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen
Aktualizace ÚPmB) ve smyslu § 188 odst. 3 a § 50 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Společné jednání se
uskutečnilo dne 21.06.2013 v budově Magistrátu města Brna, Kounicova 67. V předmětné věci bylo
předpokládáno vydání koordinovaného stanoviska ze strany krajského úřadu.
Dle § 4 odst. 7 stavebního zákona lze koordinované stanovisko vydat pouze v případě, nejsou-li
požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Z důvodu nesouhlasného stanoviska
odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, oddělení ochrany přírody a krajiny
a oddělení vodního a lesního hospodářství, s návrhem dílčí změny Bl/K/1 v k. ú. Brněnské Ivanovice
(nesouhlas se záborem PUPFL, který je součástí chráněného území přírodní památky Rájecká tůň)
však OÚPSŘ nemůže za krajský úřad k návrhu Aktualizace ÚPmB vydat koordinované stanovisko ve
smyslu § 4 odst. 7 stavebního zákona.
Stanoviska příslušných dotčených orgánů v rámci krajského úřadu proto obdržíte jednotlivě.
Upozornění odboru územního plánování a stavebního řádu
OÚPSŘ jako nadřízený orgán územního plánování, vydává stanovisko k návrhu územního plánu z
hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s
15
politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.
Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) byly vydány Zastupitelstvem
Jihomoravského kraje dne 22.09.2011. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.06.2012,
který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, bylo opatření obecné povahy – ZÚR JMK – zrušeno. Tato
skutečnost je v návrhu změny uvedena a zohledněna.
OÚPSŘ upozorňuje pořizovatele na potřebu průběžného sledování právní situace ve věci ZÚR JMK v
souvislosti s podanou ústavní stížností.
Pořizovatel bere uvedená fakta a upozornění na vědomí. Z uvedeného nevyplývají ţádné
pokyny k úpravě návrhu.
OÚPSŘ dále upozorňuje pořizovatele na nepřesnosti v odůvodnění v části týkající se záležitostí
nadmístního významu. V textu na str. 33 odůvodnění je uvedeno, že změny neobsahují záležitosti
nadmístního významu. V kap. C Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v
zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení je vymezeno 7 záležitostí
nadmístního významu, což neodpovídá konstatování uvedenému na str. 33 odůvodnění. Kapitola C
neobsahuje odůvodnění potřeby vymezení záležitostí nadmístního významu, toto odůvodnění je
nutno do kapitoly doplnit nebo odkázat na příslušné texty uvedené v jiných částech odůvodnění.
Rovněž je nutno do odůvodnění doplnit kapitolu řešící soulad návrhu Aktualizace ÚPmB s politikou
územního rozvoje.
Nedostatky budou odstraněny.
1.
Textovou část odůvodnění na str. 33 opravte v kontextu a smyslu str. 47
2.
Textovou část odůvodnění na str. 47 doplňte o text odůvodnění navrhovaných změn:
„Tyto změny vyplývají z potřeby nezbytné a trvalé koordinace styku dopravních
koridorů na hranicích města Brna se sousedícími obcemi. Poloha koridorů je
vymezena na základě platných, případně zpracovávaných územně plánovacích
dokumentací (ÚPD) nebo územních studií“.
3.
Textovou část odůvodnění na str. 33 doplňte o soulad návrhu změny „Aktualizace
ÚPmB“ s Politikou územního rozvoje ČR
5. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje
K předmětné dokumentaci vydává HZS JMK souhlasné koordinované stanovisko.
Odůvodnění:
z předmětného návrhu změny ÚPmB je zřejmé, ţe bude naplněn poţadavek § 29
odst. 1 písmeno k) zákona č. 133/1985 Sb., a dále budou splněny poţadavky uvedené v §
20 a 21 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva,
proto HZS JMK rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Hasičský záchranný sbor JmKr s navrhovanou změnou ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ souhlasí
bez připomínek. Ze stanoviska nevyplývají ţádné pokyny k úpravě návrhu.
16
6. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje
Telefonicky bylo ověřeno s p. Ing. Staňkem, ţe se jedná o souhlasné stanovisko bez
podmínek, které by bylo nutno dohodnout. Ze strany KHS se jedná pouze o upozornění na
zjištěné chyby a nedostatky, které budou zpracovateli územně plánovací dokumentace a SEA
opraveny dle níţe uvedeného.
S návrhem změny Územního plánu města Brna nazvaného „Aktualizace ÚPMB“ včetně
vyhodnocení vlivu na udrţitelný rozvoj území, který byl na základě oznámení Magistrátu
města Brna, Odboru územního plánování a rozvoje, Kounicova 67, 601 67 Brno, jenţ je
úřadem územního plánování a pořizovatelem dle § 6 odst. (1) písm. c) zákona č. 183/2006
Sb., společně projednán s dotčenými orgány dne 21. 6. 2013, se
souhlasí.
Upozornění:
Vzhledem k nutnosti eliminace, resp. minimalizace zdravotních rizik z hlediska posouzení
míry závaţnosti zátěţe populace vystavené rizikovým faktorům ţivotních podmínek ve
smyslu ustanovení § 2 odst. (1), odst. (2), odst. (3) zákona č. 258/2000 Sb., KHS JmK
upozorňuje a doporučuje zapracovat u podnětu označeného „P334“, jehoţ součástí je mj. i
plocha CS (plochy občanského vybavení komerčního – sport a pohybové aktivity), ţe při
případném návrhu staveb s chráněnými venkovními prostory bude nutné zohlednit
stávající i výhledovou hlukovou zátěţ z provozu dopravy na pozemních komunikacích
včetně křiţovatky dálnic D1 a D2 (k.ú. Dolní a Horní Heršpice). Stavby s chráněnými
venkovními prostory budou navrhovány aţ na základě hlukového vyhodnocení
prokazující splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor, coţ musí
být posouzeno nejpozději před vydáním územního rozhodnutí, včetně zhodnocení
reálnosti navrţených protihlukových opatření.
Vlastníci nemovitostí v území v zastoupení advokátních kanceláří uplatnili v rámci připomínek
nesouhlas s návrhem změny. Tato změna vychází z dopravně urbanistické studie, která
prověřila umístění sportovního areálu s kapacitním stadionem nadměstského významu. Návrh
změny vyuţívá výjimečnou polohu lokality - návaznost na kříţení dálnic D1/D2, záměr
prodlouţení tramvajové trati, nákupní centrum Avion a rekreační zeleň kolem Svratky. Návrh
reaguje na deficity ploch pro sportovní funkce, jejichţ posílení je pro rozvoj města ţádoucí.
Po vyhodnocení výsledku projednání s určeným zastupitelem dle § 51 odst.(1) SZ nebude
navrhovaná změna dále projednávána a bude pořizována samostatně po důkladném
projednání s vlastníky nemovitostí, samosprávnými orgány MČ Brno-jih a její obsah i
rozsah můţe být případně dle dohody upraven.
Upravte návrh změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ vypuštěním změny P 334 a současně
promítněte do stávajícího stavu platného ÚPmB všechny, pro dané území vymezené změnou
relevantní systémové, metodické a obsahové změny (změny významu plochy) tak, aby vynětím
změny P 334 nedošlo k dvojkolejnosti regulace ÚPmB.
Dále orgán ochrany veřejného zdraví upozorňuje na některé textové nesrovnalosti,
nepřesnosti a chyby v předloţeném návrhu změny ÚPMB nazvané „Aktualizace ÚPMB“
včetně vyhodnocení vlivu na udrţitelný rozvoj území a sděluje následující:

V předloţeném podkladu SEA:
-
kapitola 2.1, str. 25, odstavec „Akční plán ČR pro zdraví a ţivotní prostředí –
17
-
-
-
-
NEHAP“: ve třetí větě v závorce je uvedeno „LNEHAP“, správně má být uvedeno
„LEHAP“;
kapitola 5.4, str. 95, Tab. 8: v nadpisu je uvedeno „Korekce pro stanovení hygienických
limitů hluku a v chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti“,
správně má být uvedeno „Korekce pro stanovení hygienických limitu hluku v
chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti“;
kapitola 5.4, str. 96: čtvrtá věta začínající „Pro hluk z dopravy…“ – touto větou začít
nový odstavec;
kapitola 5.4, str. 98: ve druhé větě odstranit text uvedený v závorce „(doplnit dále v
textu)“;
kapitola 7.6, str. 201: odstavec začínající „Návrh moţných zdrojů hluku v podobě ploch
výroby je soustředěn především do jiţní části blízkosti…“, doplnit za slovo „části“
předloţku „v“, tzn. věta bude znít „Návrh moţných zdrojů hluku v podobě ploch
výroby je soustředěn především do jiţní části v blízkosti…“
kapitola 7.6, str. 202: v páté větě odstranit za slovy „zdravotnická zařízení“ spojku „a“,
tzn. pátá věta bude znít „zdravotnická zařízení, objekty sociálního vybavení a
venkovní sportoviště.“
kapitola 7.6, str. 202: v šesté větě za slovy „chráněné plochy“ odstranit přeškrtnutá
slova „vyuţití sousedních ploch?“;
kapitola 6, Tab. 10 – „Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle ochrany
ţivotního prostředí“, str.175: uveden podnět „P334“ – v předloţených a jiţ posouzených
podkladech SEA, textové části a textové části – odůvodnění, při kterém bylo uplatněno
KHS JmK nesouhlasné stanovisko ze dne 30. 7. 2012, nebyl tento podnět zapracován a
tedy ani KHS JmK posuzován. V textové části – odůvodnění jsou uvedeny jako výchozí
podklady DUS Komárova (ERA 2009) a ÚS rozvojového území Brno-jih (širší vztahy,
ERA 2009). Podnět „P334“ je popsán v SEA následovně: „Změna funkční plochy
vymezené jako ostatní zvláštní plocha a plochy hromadné osobní dopravy na komerční
občanskou vybavenost pro sport a pohybové aktivity (CS), na komerční občanskou
vybavenost pro sluţby charakteru výroby a výrobu nerušící (CV), na městskou zeleň (Z)
a na plochy pro dopravu silniční (DS). Návrh: ÚS prověřila umístění sportovního
areálu s kapacitním stadionem nadměstského významu v návaznosti na křiţovatku
D1/D2, nákupní centrum Avion, rekreační zeleň okolo Svratky a v návaznosti na záměr
prodlouţení tramvajové tratě. Z hlediska generovaných dopravních zátěţí je záměr
umístěn vhodně vůči nadřazené dopravní infrastruktuře i budoucí trase MHD. V okolí
se nenachází hlukově chráněné objekty, které by mohly být záměrem bezprostředně
dotčeny. Z hlediska ţivotního a veřejného zdraví bez významných negativních vlivů.“
Při osobním náhledu do územní studie DUS Komárova (ERA 2009) u pořizovatele bylo
zjištěno, ţe v návrhové ploše CS (pozn.: v předkládaném návrhu ÚPMB označena jako
CS (sport a pohybové aktivity), v územní studii jako plocha R (rekreace)), je uvedeno
umístění víceúčelové haly, podrobnější popis haly nebyl uveden. Studie se hlavně
zabývala v několika variantách umístěním a úpravou dopravní infrastruktury, tj.
úpravou a prodlouţením vedení tramvajové dráhy, umístěním parkoviště, úpravami
vedení pozemních komunikací apod. Vzhledem k aktuálně platným hygienickým
předpisům není problematické umísťovat na předmětnou plochu, která je jiţ v současné
době značně zatíţena dopravním hlukem, krytá sportoviště (tělocvičny, haly, kryté
stadiony apod.), problém by byl však při umísťování otevřených venkovních sportovišť,
která jsou definována jako chráněné venkovní prostory, a pro která je stanoven
hygienický limit hluku – viz. úvodní upozornění OOVZ
18
Chyby a nesrovnalosti v textu budou dle uvedených poţadavků opraveny.
Pokyny pro zpracovatele SEA:
1)Doplňte text kap. 7.6 (vlivy na hlukovou situaci) SEA dokumentace o hlukově chráněné
venkovní prostory. U podnětu P334 doplňte poţadavek na plnění hygienických limitů
pro chráněné venkovní prostory, tj. realizace staveb s chráněnými venkovními prostory v této
ploše musí být v rámci územního řízení podmíněna prokázáním splnění hygienických limitů.
2)Text SEA opravte dle výše uvedeného.
Dotčený orgán upozorňuje na nesoulad formulace regulativu hlavního účelu vyuţití plochy
CX/BVV v textové části změny a textové části odůvodnění změny. Pořizovatel formulace
sjednotí do podoby dle textu uvedeného v Odůvodnění, tj.:„.....pořádání sportovních a
kulturních akcí.....“.
Opravte formulaci hlavního účelu vyuţití pro specifické vybavení CX/BVV v textové části
změny - části II. za slovem kongresům do podoby „...pořádání sportovních a kulturních
akcí...“, tj. shodně s formulací uvedenou u téhoţ regulativu v textové části Odůvodnění.

1.
V posuzovaných změnách a podnětech změny ÚPMB:
Změna označená „B50/07-II“ (k.ú. Přízřenice):
V předloţených a posuzovaných podkladech byl zjištěn nesoulad ve vymezení
funkčního typu:
V textové části a v textové části – odůvodnění je uvedeno, ţe se jedná o změnu funkce
ze zemědělského půdního fondu na návrhové plochy CV (sluţby charakteru výroby a výroba
nerušící), plochy PZ (výroba zemědělská a lesnická), plochy K (krajinná zelen), plochy DS
(doprava silniční) a komunikace a prostranství místního významu.
V SEA je uvedeno, ţe se jedná o změnu funkce na CV (plochy občanského vybavení
komerčního – sluţby charakteru výroby a výroba nerušící), K (krajinná zelen), PP (výroba
průmyslová), Z (plochy městské zeleně), komunikace.
19
V grafické části – Hlavní výkres – Plán vyuţití území (1:5000), výkres c. 55 a 55a jsou
vyznačeny plochy CV (sluţby charakteru výroby a výroba nerušící), PP (výroba průmyslová),
K (krajinná zelen), CS (sport a pohybové aktivity).
2.
Podnět označený „P015“ (MC Brno-Jih, k.ú. Dolní Heršpice, Přízřenice):
V grafické části – Hlavní výkres – Plán vyuţití území (1:5000), výkres c. 55 je mj.
vymezena plocha CV. Tato plocha je chybně podbarvena šedou barvou, správně má být
podbarvena barvou oranţovou.
1. Vzhledem k uvedenému nesouladu textu v Odůvodnění u změny ze „SOUBORŮ ZMĚN“
označené Z79 (50/07-II) ve výčtu funkcí s vyznačením funkcí v grafické části Hlavního
výkresu, dává pořizovatel pokyn k opravě. Popis vymezení změny v části odůvodnění bude
upravený tak, aby odpovídal grafické části Odůvodnění – výkresu O.0 Průmět změn do
spořádání území (CV, CS, PZ , K, veřejný dopravní prostor). Takto upravený text bude
vloţen i do části textu v SEA. V Hlavním a Koordinačním výkrese bude doplněn chybějící
kód v ploše PZ.
2. Uvedená nesrovnalost v rámci podnětu P015 v ploše CV (mapový list č. 55) bude Hlavním
a Koordinačním výkrese opravena, tak aby barva funkce odpovídala uvedenému kódu.
Upravte u změny Z79 text vymezení změny v Odůvodnění dle výčtu funkcí v grafické části
Hlavního výkresu (CV, CS, PZ ,K ,veřejný dopravní prostor), také upravte do textu v SEA.
V Hlavním a Koordinačním výkrese u této změny doplňte chybějící kód v ploše PZ .
V ploše CV v rámci podnětu P015 (mapový list č. 55) v Hlavním a Koordinačním výkrese
opravte barvu plochy tak, aby odpovídala uvedené funkci CV.

V podkladu ÚAP – Problémový výkres č. 5:
-
v textové části „03 Hygiena ţivotního prostředí“ ÚAP z roku 2012 je ve větě
„Aktuálnější hluková mapa je „Strategická hluková mapa aglomerace Brno 2007“,
zpracovatel Akustika Praha s.r.o., kterou pořídilo Ministerstvo zdravotnictví a je k
dispozici na www.khsbrno.cz.“ uvedena chybná internetová adresa. Správně má být
uveden text, cituji: „Aktuálnější hluková mapa je „Strategická hluková mapa
aglomerace Brno 2007“, zpracovatel Akustika Praha s.r.o., kterou pořídilo
Ministerstvo zdravotnictví a je k dispozici na www.mzcr.cz.“;
v textové části„03 Hygiena ţivotního prostředí“ uvedeno neplatné nařízení vlády –
„nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a
vibrací, v platném znění“. Správně má být uvedeno platné „nařízení vlády č. 272/2011
Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění“.
Dotčený orgán upozorňuje na nepřesnosti podkladu ÚAP. Poţadavku bude vyhověno a text
kapitoly „03 Hygiena ţivotního prostředí“ v následné Aktualizaci ÚAP bude upřesněn dle
výše uvedeného.
-
Pokyny pro pořizovatele:
Z připomínky nevyplývají ţádné úpravy do návrhu změny. V rámci aktualizace ÚAP bude kap.
upravena.
20

Předloţený podklad HIA se po uplatnění nesouhlasného stanoviska ze dne 30. 7.
2012 nepřepracovával a je tedy stále nedostatečný. Vzhledem ke skutečnosti, ţe
HIA není povinnou součástí SEA, KHS JmK na jejím přepracování netrvá, avšak
nemůţe ji v této podobě přijmout jako odborný podklad pro dané řízení. KHS
JmK při posouzení předloţeného návrhu vycházela z ostatních předloţených
dokladů, a ty byly pro potřebné posouzení dostačující.
Stavební zákon neuvádí posuzování vlivů na lidské zdraví jako samostatnou proceduru
„posuzování vlivů na veřejné zdraví“ (HIA) podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, ale jako zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů územně plánovací
dokumentace mimo jiné na lidské zdraví, přitom dle § 19 stavebního zákona jde o
vyhodnocení pro účely posouzení vlivů ÚPD na ţivotní prostředí v rámci vyhodnocení vlivů
na udrţitelný rozvoj území. Tzn. zmíněný podklad je sice nazvaný HIA, jedná se však pouze o
podkladovou studii HIA slouţící jako podklad pro některé aspekty vyhodnocení vlivů ÚPmB
na veřejné zdraví, které je jako celek integrální součástí SEA. Z připomínky nevyplývají ţádné
úpravy do návrhu změny či vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území.
Jedná o souhlasné stanovisko bez podmínek, které by bylo nutno dohodnout, coţ bylo u KHS
ověřeno. Ze strany KHS se jedná pouze o upozornění na zjištěné chyby a nedostatky, které
budou zpracovateli územně plánovací dokumentace a SEA opraveny dle níţe uvedeného.
7. Ministerstvo dopravy
1.
K předloţenému návrhu máme zásadní připomínku ve vztahu k etapizaci, kterou jsme
poţadovali zapracovat v souvislosti s návrhy funkčního vyuţití nových rozvojových a návrhových
ploch zejména v oblasti jiţně od dálnice D1. K realizaci záměrů na navrţených rozvojových plochách
by mělo docházet aţ po vybudování potřebné dopravní infrastruktury, aby bylo zabráněno neustálému
přetěţování stávající silniční sítě.
Etapizace byla navrţena pouze v rámci protipovodňových opatření.
Ve věci návrhu změny Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ se dotčený orgán –
MD vyjádřil ve svém stanovisku č.j. 328/2012-910-UPR/2-Ma ze dne 30.07.2012, které bylo
uplatněno v rámci společného jednání dne 31.05.2012. V dané věci uplatnil své vyjádření i
Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje
(OÚPSŘ KÚJmK) jako nadřízený orgán územního plánování. Vyjádření OÚPSŘ KÚJmK bylo
zaměřeno zejména na formální stránku pořizované změny. Dle názoru OÚPSŘ KÚJmK
grafická forma zpracování změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ nesplňovala poţadavky
kladené na srozumitelnost. V rámci konzultací bylo dohodnuto, ţe dokumentace bude
graficky i textově upravena tak, aby poskytovala dostatečnou identifikací změn tj.
transparentní a pro adresáty srozumitelné označení, vysvětlení a odůvodnění. Zpracovatel
v součinnosti s OÚPR MMB v tomto směru předmětnou dokumentaci upravil a současně
zapracoval jiţ vypořádané a dohodnuté poţadavky dotčených orgánů tj. i poţadavky MD.
Vzhledem k tomu, ţe takto upravena dokumentace by mohla pro dotčené orgány navenek
působit „jinak“(odlišně), bylo doporučeno z principu dobré správy, jakoţ i z procesní
opatrnosti zopakovat proces společného jednání (ve výše uvedeném v termínu 21.06.2013)
tak, aby se mohly dotčené orgány s provedenými úpravami seznámit a uplatnit svá stanoviska
k této - formálně upravené dokumentaci. Obsahová stránka dokumentace tj. rozsah
21
projednávaných změn zůstal (aţ na drobné korekce či zapracované poţadavky DO),
nezměněn.
Poţadavek etapizace byl opětovně uplatněn i přesto, ţe je řešen způsobem, který byl
odsouhlasen v dopise č.j.: MMB/0052651/2013/Pel ze dne 06.02.2013 „Vypořádání
připomínek ke změně Územního plánu města Brna „Aktualizaci ÚPmB“:
Stávající ÚPmB vytváří podmínky pro cílový stav v území tj. pro fungování města jako celku (
a to nejen z hlediska systému dopravy, ale i z hlediska systému inţenýrských sítí, ochrany
území před povodněmi apod). Komunikace vč. silnic II. a III. třídy, které jsou pro dopravní
obsluţnost zásadní, jsou součástí dopravní koncepce platného ÚPmB, která se změnou
„Aktualizací ÚPmB“ nemění (upravují se pouze některé trasy). Komunikace mají
dostatečnou kapacitu a to i vzhledem k původně předpokládanému územnímu rozvoji města
(rozvoj byl vyjádřen předpokládaným růstem počtu obyvatel města na 415 tis. k r. 2010 –
současný stav 386 tis.). Navrhované změny nových zastavitelných ploch nemají podstatný vliv
na zvýšení dopravních zátěţí. (Zvýšené zátěţe vyplývají zejména z procesu suburbanizace,
který město částečně řeší právě nabídkou ploch zejména v rámci zastavěného území a
v dosahu městské hromadné dopravy; jiným způsobem ÚPmB nemá moţnost tento proces
ovlivnit). Nově navrţené plochy vycházejí z doposud známých znalostí o území, podkladových
studií a záměrů a jeví se dostatečné k době zpracování změny „Aktualizace ÚPmB“ (jsou
jejím podkladem). Na vzorových případech bylo ověřeno, ţe doprava, která je generovaná
způsobem vyuţití ploch kapacitu komunikací významně neovlivní – viz bylo zapracováno do
odůvodnění změny.
Do doby neţ budou tyto systémy postupně vybudovány, je moţné jiţ obecně platnými
regulativy stávajícího ÚPmB zástavbu podmínit, omezit či nepřipustit - viz obecný regulativ
v kap. II. Zásady regulace území obsaţený v Příloze č.1 obecně závazné vyhlášky statutárního
města Brna č. 2/2004, ve znění pozdějších předpisů „Stavby uvedené v popisu funkčních typů
jsou v jednotlivých případech nepřípustné, jestliţe:
svým situováním, dispozičním uspořádáním nebo stavebnětechnickým řešením jsou v
rozporu s poţadavky právních předpisů a technických norem platných pro předmětný
druh stavby nebo provozovanou činnost,
počtem, polohou, stavebním objemem, rozlohou nebo účelem odporují charakteru
předmětné lokality,
mohou být zdrojem závad nebo vlivů, které dle charakteru lokalit jsou neslučitelné s
pohodou v lokalitě samotné nebo v jejím okolí,
nemají zajištěno odpovídající dopravní napojení a odstavování vozidel“.
Tento způsob regulace byl vloţen do ÚPmB jiţ prostřednictvím změny ÚPmB v r 1999.
V praxi se uplatnil jako dostatečný a přitom pruţně reagující na konkrétní záměry, které do
území vstupují. Vzhledem k tomu, ţe je tento regulativ vztaţen k jednotlivým stavbám, coţ je
z pohledu územně plánovacího nad rámec podrobnosti ÚP, je ve změně „Aktualizace ÚPmB“
navrţena jeho úprava ve vztahu k nepřípustnosti vyuţití ploch (nikoliv tedy jednotlivých
staveb).
Otázku souladu jakéhokoli záměru, který je posuzován v územním řízení s poţadavky na
veřejnou dopravní infrastrukturu, řeší příslušný orgán (stavební úřad) v územním řízení (§ 90
písm. d) Stavebního zákona). Pokud by zde odpovídající dopravní infrastruktura potřebná pro
realizaci záměru zajištěna nebyla, je stavební úřad povinen postupovat podle § 88 Stavebního
zákona, tj. přerušit řízení a vyzvat ţadatele k předloţení plánovací smlouvy případně smlouvy
s jinými vlastníky dopravní infrastruktury, v nichţ se vlastník zaváţe odpovídající dopravní
22
infrastrukturu vybudovat s případným finančním příspěvkem investora (ţadatele o územní
rozhodnutí). Pokud tento poţadavek ţadatel nesplní, pak nezbývá stavebnímu úřadu jiná
moţnost neţ zamítnout ţádost podle § 92 odst. 2 Stavebního zákona ( coţ mu umoţňuje i výše
uvedený obecně stanovený regulativ ÚPmB a to i přesto, ţe je záměr jinak v souladu
s funkčními i prostorovými regulativy).
Dle čl. 5 odst. (2) písm. h) Statutu města Brna zastupuje primátor statutárního města Brna
město Brno jako účastníka řízení v územních řízeních (na základě § 85 odst. (1) písm. b)
stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) v případě staveb a území celoměstského zájmu dle Přílohy
č. 8 Statutu. Na základě tohoto ustanovení město Brno aktivně vstupuje do územních řízení u
významných staveb (např. dopravních, komerčních či výškových) a rozvojových území města,
kdy jsou s investory uzavírány plánovací smlouvy za účelem ošetření podmiňujících a
souvisejících investic do veřejné infrastruktury, kterou zástavba vyvolává.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe poţadavek dotčeného orgánu je stávajícím Územním plánem
města Brna a návrhem Změny „Aktualizace ÚPmB“ dostatečně zajištěn.
V textové části Odůvodnění str.53 je zapracován výše uvedený text – Vyhodnocení stanoviska,
který reaguje na jiţ dohodnutý poţadavek dotčeného orgánu – MD.
Ve výrokové části v návrhu změny „Aktualizace ÚPmB“(obecně závazné vyhlášky str.8) jsou
regulativy, vztaţeny k funkčním plochám, upraveny následujícím způsobem :
„Všeobecná nepřípustnost vyuţití ploch:
Pozemky, stavby a zařízení, uvedené podle účelu vyuţití ploch v regulativech (hlavní účel
vyuţití, přípustné, podmíněně přípustné vyuţití), jsou v jednotlivých případech nepřípustné,
jestliţe:

počtem, polohou, rozlohou, stavebním objemem, odporují charakteru urbanistické
struktury plochy nebo území,

mohou být zdrojem závad nebo vlivů, zejména hygienických, technických nebo
estetických, které jsou neslučitelné s pohodou prostředí odpovídající hlavnímu účelu
vyuţití a prostorovému uspořádání v ploše samotné nebo v lokalitě

vytvářejí bariéry nebo zabraňují prostupnosti území do volné krajiny

nemají zajištěno odpovídající dopravní napojení a odstavování vozidel“
Poţadavek je splněn a zapracován do dokumentace.
2.
Rozvojové záměry dopravní infrastruktury a souvisejících objektů poţadujeme v územně
plánovací dokumentaci vyznačit pouze jako plochy dopravy. Objemy a tvary křiţovatek vymezuje
regulační plán.
V dokumentaci jsou závazně vymezeny pouze plochy dopravní infrastruktury. Tvary křiţovatek
nejsou ve výkresu „4.1. Doprava – vybraná komunikační síť a základní síť cyklotras“ (v
měřítku 1:25 000) vyznačeny konkrétním tvarem, ale pouze plochou pro dopravu bez
vyznačení jejich ramp a způsobu kříţení.
Informativně jsou vyznačeny ve výkresech odůvodnění a grafické části návrhu (v měřítku 1:5
000), kde však dle čl. 4.3 textové části nejsou konkrétní vedení tras a tvary křiţovatek
vymezeny závazně. Jedná se tedy pouze o informativní jev. Závazně je vymezena pouze plocha
pro umístění křiţovatky. Poţadavek je splněn a zapracován do dokumentace.
3.
V souvislosti s plochami, navrţenými v blízkosti dálnice připomínáme, ţe ochranné pásmo
dálnic a silnic I. třídy je územím se zvláštním reţimem, jehoţ vyuţití je podmíněno souhlasem
23
příslušného silničního správního úřadu, kterým je v případě dálnice MD a v případě silnic I. třídy
odbor dopravy územně příslušného Krajského úřadu.
Jedná se o konstatování – nemá průmět do územně plánovací dokumentace, je předmětem
dalších správních řízení. Z poţadavku nevyplývají ţádné pokyny k úpravě návrhu.
Dopisem č.j. MMB/0361697/2013/Pel ze dne 30.09.2013 byl MD zaslán návrh vyhodnocení
stanoviska, OÚPR MMB obdrţel písemné odsouhlasení dopisem č.j. 811/2013-910-UPR/2Ma ze dne 23.10.2013.
8. Ministerstvo obrany - VUSS
Opomenutí bude napraveno. Z důvodů zauţívaného pojmu funkčního typu „armáda“
v platném ÚPmB povaţuje pořizovatel za vhodnější tento název funkčního typu i nadále
ponechat beze změny.
Opravte textovou část návrhu i odůvodnění dle názorně uvedeného. Název funkčního typu
ponechejte dle stávajícího ÚPmB tj.„armáda“ (bez textu obrana a bezpečnost státu).
24
S ohledem na skutečnost, ţe jsou ve výkrese 5.7 zobrazeny trasy radioreléových spojů
významných provozovatelů sítí elektronických komunikací, bude poţadavek na zapracování
vybraných částí koridorů RR – mikrovlnných spojů do tohoto výkresu akceptován jako součást
sledované koncepce. Vzhledem k tomu, ţe sítě se v uvedeném výkrese nerozlišují podle
jednotlivých provozovatelů, budou i sítě Ministerstva obrany zahrnuty do obecné kategorie
„území radioreléových tras“. Bliţší specifikace vyplývá z koordinačního výkresu (O-1) v části
Odůvodnění, kde je zobrazeno „vymezené zájmové území sítě elektronických komunikací
Ministerstva obrany“ (podpovrchové i nadzemní).
Pokyn pro zpracovatele:
Doplňte do výkresu 5.7 Elektronické komunikace (spoje) vybrané části nadzemních sítí
elektronických komunikací Ministerstva obrany – koridory RR s atributem výšky 50 (ÚAP –
jev 82) a mikrovlnných spojů (ÚAP – jev 81) a zahrňte je do kategorie „území
radioreléových tras“ (bez bliţší specifikace).
25
Jedná se o znázornění rozvojové trasy primárního kolektoru. Ukončení této větve bude
posunuto mimo vojenský objekt do okraje plochy pro dopravu – komunikace a prostranství
místního významu.
Ve výkresech 5.6 Koordinace sítí – kolektory a O-6 Zásobování teplem, kolektory, technické
zabezpečení veřejných sluţeb (výkres č. O-6/33) posuňte ukončení osy koridoru navrhovaného
primárního kolektoru v oblasti ulice Tučkova z plochy OA do okraje plochy pro dopravu –
komunikace a prostranství místního významu.
Opravte legendy všech výkresů o funkční typ OA – „armáda“ (bez textu obrana a bezpečnost
státu).
26
Duplicita bude opravena.
Opravte textovou část návrhu i odůvodnění dle názorně uvedeného tj. nové označení OO.
27
Opravte textovou část návrhu i odůvodnění dle názorně uvedeného. Název funkčního typu
ponechejte dle stávajícího ÚPmB tj.„armáda“(bez textu obrana a bezpečnost státu).
28
Poţadavku lze na základě uvedeného odůvodnění vyhovět.
Doplňte textovou část návrhu i odůvodnění dle poţadovaného.
Poţadavku lze na základě uvedeného odůvodnění vyhovět.
Doplňte textovou část návrhu i odůvodnění dle poţadovaného.
29
Opravte textovou část odůvodnění dle názorně uvedeného. Název funkčního typu ponechejte
dle stávajícího ÚPmB tj.„armáda“ (bez textu obrana a bezpečnost státu).
30
Poţadavku bude vyhověno.
Doplňte textovou část odůvodnění o odstavec s návrhem názorně uvedeného znění.
Dne 18.10.2013 proběhlo jednání, kde se přítomni shodli na uvedeném vypořádání. Toto
vypořádání bylo odesláno k písemnému odsouhlasení dopisem č.j. MMB/0390223/2013/Pel
ze dne 23.10.2013 a s podpisem doručeno zpět 14.11.2013 pod č.j. MMB 0419129.
9. Ministerstvo kultury ČR
Návrh vypořádání respektuje nesouhlasnou část uplatněného stanoviska (nevyţaduje tedy
smírné řešení dohodou) a vyhovuje zbývajícím poţadavkům a doporučením MK ČR.
PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA
"AKTUALIZACE ÚPMB" VČETNĚ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŢITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ
Změna „Aktualizace ÚPmB“, je souhrnem řady dílčích změn, které nemění základní koncepci
rozvoje území města, ani urbanistickou koncepci, pouze ji zpřesňují nebo upravují v kontextu
jiţ provedených změn a vývoje uspořádání území, které byly přijaty resp. nastaly v průběhu
platnosti územního plánu.
Vzhledem k tomu, ţe změny ÚPmB jsou od doby schválení Zákona 183/2006 Sb.,
připravovány v intencích tohoto zákona a prováděcích vyhlášek, a vzhledem k tomu, ţe znění
Vyhlášky 501/2006 Sb., O obecných poţadavcích na vyuţívání území, daleko lépe vyjadřuje
charakteristiky funkčních ploch (ploch s rozdílným způsobem vyuţití), je navrhována změna
ÚPmB ve smyslu ztotoţnění, případně transpozice, původního vyjádření způsobu vyuţití
ploch (funkcí) do dikce bliţší Vyhlášce 501/2006 Sb.
Dokument má slouţit jako nástroj územního plánování do doby zhotovení nového Územního
plánu Brno.
31
Ad. VÝROK
ČÁST I.
Ad. PŘÍLOHA č. 2 – Z - ZMĚNY ZE “SOUBORŮ ZMĚN“
pořizované na základě zadání schváleného v procesu pořizování "Změn ÚPmB":
ZMĚNA Z 14 - změna 2004-II-9, č. B2/03-II - BRNO STŘED - k.ú. Město Brno, Moravské
náměstí
– pozastaveno v návrhu
Změna spočívající v umístění podzemních garáţí.
Výrok:
Ministerstvo kultury opakovaně vyjadřuje nesouhlas s umístěním podzemních garáţí na
území MPR Brno pod Moravským náměstím.
Odůvodnění:
Na základě § 3 bodu c) Nařízení vlády o prohlášení MPR musí úpravy městských prostor
a ploch v rezervaci směřovat k jejich obnově, funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem
k charakteru historického prostředí rezervace.
Prostor Moravského náměstí je součástí území MPR, a proto lze zde zcela důvodně
předpokládat neporušené archeologické situace z různých stavebních fází vývoje města, a to i
v nezastavěných prostorách. Svědčí pro to indicie, vyplývající z historických dokumentů i
závěry z nových moderně vedených archeologických výzkumů. V nedávné době bylo v tomto
prostoru při záchranných archeologických výzkumech zjištěno mnoho nových nálezů, které
významně rozšířily poznatky o stavebně - historickém vývoji této části města Brna.
Ministerstvo kultury dále upozorňuje, ţe realizace podzemních garáţí s sebou zpravidla
přináší nové stavební a technické prvky (výtahy, rampy, schodiště, výdechy odvětrávání,
apod.), neţádoucím způsobem se uplatňující na povrchu v prostředí památkově chráněných
území, v daném případě ohroţující i kvalitu parkové zeleně. Nelze téţ opominout, ţe vedle
toho se zvyšuje podíl dopravy a počet aut, která nepřímým způsobem ohroţují hodnoty
v památkově chráněných územích, mimo jiné i sniţováním jejich vizuální kvality (exhalace,
otřesy, prach).
Koncepce dopravy je v Územním plánu města Brna (1994) (ÚPmB) zaloţena na třístupňovém
systému ochrany města před tranzitní dopravou – dálnice a rychlostní silnice (1. stupeň),
Velký městský okruh (2. stupeň) a komunikace sběrného charakteru lemující centrální zónu
(3. stupeň). Okruţní komunikace kolem historického jádra plní především distribuční funkci je po ni vedena doprava, která obsluhuje historické jádro a bloky vně této komunikace.
Vzájemně jsou ochranné stupně propojeny radiálními komunikacemi.
Hlavním cílem je pro vnější cílovou dopravu vytvořit systém atraktivních záchytných
parkovišť na trasách městské hromadné dopravy. Dále vytvářet předpoklady pro realizaci
hromadných parkovacích garáţí v lokalitách po obvodu centra města a tím realizovat
zklidnění centra města od automobilové dopravy včetně naplňování zásad realizace pěší zóny.
V centrální části řešit parkovací a garáţovací objekty za současného uvolňování prostorů
historického jádra pro nerušený pohyb pěších, cyklistů a pro výsadbu zeleně.
Dopravní zklidnění vlastního historického jádra souvisí s výstavbou Velkého městského
okruhu, která umoţní přesunout část dopravní zátěţe z dnes přetíţených úseků Koliště,
Moravského náměstí a Husovy. Toto sníţení dopravní zátěţe umoţní vyuţití těchto komunikací
pouze pro obsluhu území.
Pro území centrální části je zpracován Regulační plán MPR, který se podrobně zabýval
32
řešením problematiky dopravy v klidu.
Ze závěrů vyplynulo, ţe problematika parkování a garáţování v MPR musí být řešena na jeho
území a nelze ji přenášet na území za její hranice. Byly stanoveny bilance potřebných
parkovacích stání pro funkční vyuţití historického jádra, především pro stabilizaci a rozvoj
bytové funkce v území. Cílem je regulačními a stavebními opatřeními minimalizovat rozsah
parkovacích stání na veřejných prostranstvích, coţ vyplývá ze zásad regenerace centra města
pro pěší provoz a preferenci MHD. Nezbytností je budování parkovacích objektů v prostorách
hradebního okruhu a těsně na hranici MPR a současně řešit omezování parkovacích stání na
veřejných prostranstvích.
Z bilancí pro RP MPR vyplynulo, ţe parkovací nároky historického jádra města Brna jsou
kolem 20000 parkovacích stání, z toho cca 2500 stání jsou nároky ubytovaných, cca 9500
jsou nároky ostatní dlouhodobé parkování a cca 8000 stání představují poţadavky na
krátkodobé parkování.
V řešení bylo navrţeno cca 6000 parkovacích stání, coţ odpovídá cca 30% původních nároků.
Vzhledem ke konfiguraci historického jádra města není moţné vytvořit dostatečnou kapacitu
uvnitř území a je nutné vytvořit podmínky pro realizaci parkovacích garáţí na jeho okraji.
Dlouhodobé neřešení dopravy v klidu vedlo k postupnému odlivu zájmu o vyuţití nemovitostí
v historickém jádru pro bydlení a „vylidnění“ oblasti historického jádra. Aţ přílišná ochrana
není řešením nastalé situace a jeví se jako neúnosná.
V posledních letech bylo upraveno veřejné prostranství Moravského náměstí s dosadbou
stromů a doplněním kvalitního mobiliáře. Bylo zrušeno parkování na povrchu a zrealizována
úprava uličního prostoru ulice Joštovy s výsadbou čtyřřadých alejí. Toto je moţné povaţovat
za příklad řešení cílového stavu. Dále je připravována rekonstrukce Zelného trhu a
Dominikánského náměstí, kde se předpokládá s maximálním omezením parkování na povrchu.
K tomuto účelu jsou v současné době v realizaci hromadné garáţe na ulici Kopečné a
v předprostoru Janáčkova divadla. Stavba parkovacího objektu při ulici Panenské je před
vydáním územní rozhodnutí a dále je připravována dokumentace pro územní rozhodnutí na
parkovací garáţe na ulici Besední jako I.etapa výstavby Janáčkova kulturního centra. Počty
stání v těchto objektech však zdaleka nedostačují pokrytí poţadavků.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe je nutné vytvořit v ÚPmB podmínky pro moţnost umístění
parkovacích objektů v blízkosti historického jádra s kvalitním dopravním připojením na
komunikace, aby nedocházelo ke zbytečným kongescím a omezení provozu.
V RP MPR a podrobnější studii „Podzemní parkovací garáţe v prostoru Moravského
náměstí“ (Ing. Fencl, 07/1996) byla podrobněji prověřena rovněţ moţnost umístění
hromadných garáţí pod volným prostorem Moravského náměstí. Z historického hlediska i
z hlediska parkové zeleně se střední část plochy bez zástavby a vzrostlé zeleně jeví jako
vhodná. S jistotou lze říci, ţe po realizaci podzemní stavby je v dnešní době moţné vytvořit
plnohodnotné veřejné prostranství s kvalitní parkovou úpravu. Podmínky pro realizaci
(kapacita, rozsah podzemních garáţí) s ohledem na zachování kulturních hodnot a parku je
moţné stanovit aţ v případě konkrétního projektu stavby. Případné další připomínky k řešení
je moţné stanovit aţ v případě zpracování projektové dokumentace konkrétního záměru a
v územním řízení.
Předpoklad neporušených archeologických situací z různých stavebních fází vývoje města zjištění nových nálezů můţe zpozdit nebo jinak omezit výstavbu na základě konkrétně
zjištěných nálezů, dle názorů pořizovatele není důvodem k zamítnutí a to jiţ vzhledem k tomu,
ţe se zde zástavba nacházela.
Shrnutí: Parkovací kapacity jsou z důvodu ochrany MPR soustředěny po obvodu MPR
33
(prověřeno Regulačním plánem MPR), na Moravském náměstí nejsou historické podzemní
prostory - plocha nebyla uvnitř hradeb, stavba tzv. Německého domu, který prostor původně
ovládal, byla strţena v roce 1945, lokalita je svým situováním a dopravními vztahy vhodná
pro umístění podzemního parkovacího objektu, současně s realizací stavby bude řešena i
celková regenerace a kultivace prostoru náměstí. Podrobnější studie „Podzemní parkovací
garáţe v prostoru Moravského náměstí“ (Ing. Fencl, 07/1996) prokázala, ţe je moţné
poţadované funkce v tomto území skloubit. . Aby rozsah, kapacita a konkrétní umístění
podzemních garáţí nebylo ÚPmB předjímáno a mohlo být prověřeno aţ v následných
stupních projektové dokumentace, je vhodné pro tyto účely do regulativů ÚPmB zvolit pouze
schematickou značku (nikoliv konkrétní vymezení, tak jak pouţívá současně platný ÚPmB).
Pořizovatel navrhuje změnu vyčlenit z komplexní změny „Aktualizace ÚPmB“ (tj.
nenavrhovat schematicku značku DS pro umístění podzemních garáţí) a pořizovat nadále
změnu samostatně tak, aby mohla být důkladně s dotčeným orgánem na úseku památkové
péče – Ministerstvem kultury projednána, posouzena a dohodnuta; neboť, jak vyplývá z výše
uvedeného, předmětná změna ÚPmB je z hlediska potřeb rozvoje města naléhavá.
Požadavku DO se vyhovuje.
Vyčleňte změnu Z 14 (dílčí změna ÚPmB č. B2/03-II) z dalšího procesu projednávání návrhu
změny „Aktualizace ÚPmB“.
Do další fáze projednávání ji zařaďte mezi dílčí změny navrţené k „samostatnému projednání
návrhu“ a přidělte ji novou identifikaci začínající písmenem N.
ZMĚNA Z 119 - změna 2008-II-26, č. B3/03-II-BRNO STŘED - k.ú. Město Brno, Veveří,
Obilní trh + park, severní svah Špilberku
- schválené zadání
1) Změna spočívající v umístění podzemních garáţí.
2) Změna uspořádání návrhových funkčních ploch O - občanské vybavení veřejné, S - smíšená
obytná, Z - městská zeleň a komunikace a prostranství místního významu.
Výrok:
K této změně nevydalo Ministerstvo kultury souhlasné stanovisko. (Jednalo se o změnu
ÚPmB 2008-II-27. soubor, nikoliv soubor 26, jak je uváděno v Aktualizaci ÚPmB 2013.)
Odůvodnění:
K návrhu Zadání změn ÚPmB 2008-II-27. soubor, jehoţ součástí byla i Změna B3/08-II, MČ
BRNO-STŘED, k. ú. Město Brno, k.ú. Veveří, Obilní trh + park, severní svah Špilberku
Ministerstvo kultury vydalo stanovisko č.j. MK 6189/2009 OPP ze dne 15. 9. 2009.
V místě dnešního Obilního trhu byly r. 1907 zaloţeny městské sady jako jeden z parků
vzniklých z iniciativy Zalesňovacího a okrašlovacího spolku. Jedná se o historický park
a významnou enklávu s výrazným podílem městské zeleně v této části území MPR.
Na základě ustanovení výše citovaného Nařízení vlády o prohlášení MPR, kdy úpravy
městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově, funkčnímu a
estetickému zhodnocení, je Ministerstvo kultury toho názoru, ţe podzemní garáţe v daném
místě by nebyly v souladu s kapacitními moţnostmi a památkovou hodnotou rezervace.
Chápeme potřeby na zajištění parkovacích stání, avšak z hlediska trvalého zabezpečení
kulturních hodnot v daném území povaţuje Ministerstvo kultury realizaci parkovacích stání v
podzemí městských sadů za nevhodnou a zastává názor, ţe by byla ohroţena nejen budoucí
moţná obnova parku v jeho původní koncepci, ale i existence parku jako takového (exhalace,
narušení kořenového systému, problematické zavlaţování apod.).
34
Podle Nařízení vlády o prohlášení MPR § 3:
•
bodu a) ... přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys
a jemu odpovídající urbanistická skladba, městské prostory a plochy, včetně
podzemních prostor, povrchu komunikací i zeleně, ...
•
bodu b) v rezervaci smějí být vyuţívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu
s jejich kapacitními moţnostmi a památkovou hodnotou rezervace,
•
bodu c) úpravy městských prostor a ploch v rezervaci musí směřovat k jejich obnově,
funkčnímu a estetickému zhodnocení se zřetelem k charakteru historického
prostředí rezervace.
Ministerstvo kultury opět uvádí (viz výše - podzemní garáţe na Moravském náměstí), ţe
realizace podzemních garáţí s sebou zpravidla přináší nové stavební a technické prvky
(výtahy, rampy, schodiště, výdechy odvětrávání, apod.), neţádoucím způsobem uplatňující se
na povrchu v prostředí památkově chráněných území, v daném případě ohroţující i kvalitu
parkové zeleně. Nelze téţ opominout, ţe vedle toho se zvyšuje podíl dopravy a počet aut,
která nepřímým způsobem ohroţují hodnoty v památkově chráněných územích, mimo jiné
i sniţováním jejich vizuální kvality (exhalace, otřesy, prach). Taktéţ dochází ke sníţení
pohody bydlení.
Dle ÚPmB jsou stávající zahrady na severních svazích Špilberku návrhovou funkční plochou
městské zeleně parkové a prostor při ulici Údolní je určen pro řešení nástupu na Špilberk a
pro veřejnou vybavenost.
Regulační plán Městské památkové rezervace závazně stanovil řešení území soutěţemi –
rozšíření parku na severních svazích veřejnou urbanisticko-ideovou a řešení při ulici Údolní
veřejnou urbanisticko-architektonickou. Rozšíření parku Špilberk na severních svazích a
řešení podzemního parkoviště při ulici Údolní jsou schválenými veřejně prospěšnými
stavbami.
Vzhledem k nutnosti řešit celé území v souvislostech byla vypsána veřejná ideová
urbanisticko-architektonická soutěţ na řešení parku na severním svahu Špilberku společně
s novým kapacitním a komplexně vybaveným nástupem na hrad Špilberk.
Dle ÚPmB jsou stávající zahrady na severních svazích Špilberku návrhovou funkční plochou
městské zeleně parkové a prostor při ulici Údolní je určen pro řešení nástupu na Špilberk a
pro veřejnou vybavenost.
Regulační plán Městské památkové rezervace závazně stanovil řešení území soutěţemi –
rozšíření parku na severních svazích veřejnou urbanisticko-ideovou a řešení při ulici Údolní
veřejnou urbanisticko-architektonickou. Rozšíření parku Špilberk na severních svazích a
řešení podzemního parkoviště při ulici Údolní jsou schválenými veřejně prospěšnými
stavbami.
Vzhledem k nutnosti řešit celé území v souvislostech byla vypsána veřejná ideová
urbanisticko-architektonická soutěţ na řešení parku na severním svahu Špilberku společně
s novým kapacitním a komplexně vybaveným nástupem na hrad Špilberk.
Dle zadání soutěţe je území, v němţ se stýká úpatí Špilberku, Obilní trh a frekventovaná
radiála ulice Údolní, jedním z mála míst, kde lze rozšířit atraktivitu centra města. Na nově
řešeném propojení města se Špilberkem je třeba vytvořit urbanistický komplex se společensky
významným veřejným prostorem.
Hlavní poţadavky na řešení byly:
 Umístit v řešeném území doplňkové funkce pro hradní areál, které by
zkvalitnily moţnosti vyuţívání celého území Špilberku a nelze je realizovat
35
v NKP Špilberk.
 Navrhnout formu rozšíření parku na severních svazích, pro něţ jsou stávající
zahrady dlouhodobou rezervou. Řešenou část parku organicky napojit na
stávající park Špilberk, ale minimalizovat narušení charakteru tohoto parku
druhé poloviny 19. století.
Urbanisticko-architektonická studie (ÚS) ateliéru RAW z roku 2004 „Severní svah Špilberku“
vychází z vítězného návrhu soutěţe „Severní svah Špilberku“ ateliéru RAW z roku 2003.
Řešená lokalita je součástí území, které je dle ÚPmB určeno pro občanskou vybavenost a zeleň
parkovou. Dle vítězného soutěţního návrhu, který byl dopracován výše uvedenou urbanisticko–
architektonickou studií „je předmětné území navrţeno pro nový nástup na Špilberk, rozšíření
parku a výstavbu objektů pro administrativu a hotel včetně návrhu podzemních garáţí pod
Obilním trhem o kapacitě 350 stání.
Navrhnuto je ukončení náměstí v klasickém tvaru pravidelného obdélníka. Vznikne tak jasně
uspořádaný prostor, s parkově upravenou centrální plochou přetnutou dopravní tepnou ulice
Údolní, doplněnou o novou část náměstí v předprostoru nových objektů na úpatí svahu.
Samotné nově navrţené objekty vycházejí z reprezentativního a rezidenčního charakteru okolí.
Dále je předmětnou ÚS navrţeno umístění třípodlaţních parkovacích garáţí pod střední částí
parku Obilní trh s nájezdy a výjezdy do ul. Údolní a Gorkého. Tyto předpoklady byly
následně detailněji prověřovány v dalších ÚS.
Navrţená urbanistická koncepce vstupuje do území s cílem dotvořit stávající urbanistickou
strukturu a to jak po stránce výškové hladiny, tak i návrhu nové urbanistické kvality.
Základním principem návrhu je vytvoření jasně urbanizované plochy s přehledně
organizovanou dopravou a pohybem pěších. Náměstí musí do budoucna splňovat veškeré
poţadavky na funkčnost centrální městské parkové plochy.
Navrhovaná změna je tedy promítnutím výsledků urbanistického řešení do ploch ÚPmB, které
vzešly z vítězného soutěţního návrhu (současně je promítáno do probíhající změny RP
„Městské památkové rezervace“) a dopracované ÚS. Za tímto účelem samosprávné orgány
města Brna schválily pořízení a zadání změny. V rámci soutěţe probíhala konzultace se
zástupci památkové péče (zástupci Národního památkového ústavu v Brně a odboru
památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje byli přizvanými odbornými znalci) a
návrh řešení nebyl shledán v rozporu s jejich zájmy.
Návrh řešení, který konkrétně vymezoval rozsah a umístění podzemních garáţí pod Obilním
trhem je ve změně ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ nahrazen schematickou značkou s tím, ţe
rozsah, kapacita a konkrétní umístění podzemních garáţí nebude ÚPmB předjímáno, je jiţ
součástí nebo bude prověřeno aţ v následných stupních územně plánovací (RP MPR) nebo
projektové dokumentaci.
Pořizovatel navrhuje změnu vyčlenit z komplexní změny „Aktualizace ÚPmB“ (tj.
nenavrhovat funkční vyuţití území dle výsledků soutěţe a následné US včetně schematických
značek DS pro umístění podzemních garáţí) a pořizovat nadále změnu samostatně tak,
aby mohla být důkladně s dotčeným orgánem na úseku památkové péče –
Ministerstvem kultury projednána, posouzena a dohodnuta; neboť, jak vyplývá z výše
uvedeného, předmětná změna ÚPmB je z hlediska potřeb rozvoje města naléhavá.
Vyčleňte změnu Z 119 (dílčí změna ÚPmB č. B3/08-II) z dalšího procesu projednávání návrhu
36
změny „Aktualizace ÚPmB“.
Do další fáze projednávání ji zařaďte mezi dílčí změny navrţené k „samostatnému projednání
návrhu“ a přidělte ji novou identifikaci začínající písmenem N.
ČÁST II.
Ad. NÁVRH ZMĚNY OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA
BRNA Č. 2/2004, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
PŘÍLOHA č. 1
Ad. Výklad pojmů - 21.) PODLAŢÍ
c) ustupující podlaţí, podlaţí ustupující od vnějšího obrysu stavby nejméně o hodnotu dvou
třetin výšky nadzemního podlaţí (vztaţeno k veřejnému prostranství)
Výrok:
Ministerstvo kultury poţaduje upřesnit, ţe se jedná pouze o jednu výšku podlaţí.
Odůvodnění:
Praxe ukazuje, ţe číslo jednotné se nesprávně vykládá jako číslo mnoţné, t.j. několik
ustupujících podlaţí. Výrok tak bývá často zneuţíván ve prospěch více podlaţí neţ je určeno
příslušnými regulativy.
Poţadavku DO se vyhovuje.
Doplňte do výrokové části OZV – výklad pojmů ...podlaţí, jedno podlaţí ustupující…
Ad.) VÝŠKOVÉ HLADINY ZÁSTAVBY
Přípustné je:
- překročit výškovou hladinu o jedno plné a ustupující podlaţí (podlaţí ustupující od vnějšího
obrysu stavby min. o hodnotu dvou třetin výšky podlaţí, vztaţeno k veřejnému prostranství)
Podmíněně je přípustné:
- přesahovat výškovou hladinu o více jak jedno plné a ustupující podlaţí za podmínky:
- prostorové uspořádání bude prokázáno v kontextu lokality odpovídajícím způsobem
(například – vloţením do 3D modelu, územní studií, zákresem do fotografie pro vybrané
pohledy, apod.).
Výrok:
Ministerstvo kultury nesouhlasí s takto nastaveným přípustným a podmíněně
přípustným stanovením výškové hladiny zástavby pro území MPR Brno.
Odůvodnění:
Podle Nařízení vlády o prohlášení MPR § 3:
• bodu b) v rezervaci smějí být vyuţívány stavby, městské prostory a plochy jen v souladu
s jejich kapacitními moţnostmi a památkovou hodnotou rezervace.
Smyslem prohlášení památkové rezervace je zajištění ochrany území jako celku, kdy
památkové rezervace představují jednu z kategorií ochrany památkově hodnotného území.
Tato území se zpravidla vyznačují dochovanou kompaktní, historickou zástavbou s velkým
podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichţ mnohé jsou prohlášenými nemovitými
kulturními památkami. Homogenní území rezervací se vyznačují zejména dochovaným
historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech, včetně tvarů střech a
podílu vegetační sloţky. V zájmu zachování kulturně historických hodnot tato území vyţadují
poměrně přísnou a důslednou ochranu.
Vzhledem k tomu, ţe předmětem ochrany je především historický půdorys a jemu
odpovídající prostorová a hmotová skladba, je výšková a objemová struktura daná a neměnná.
37
Z těchto důvodů není moţné v území památkových rezervací určovat přípustnou a podmíněně
přípustnou výškovou hladinu, neboť tyto podmínky by byly v rozporu s předmětem
památkové ochrany.
Regulativy výškových hladin budou platit obecně k funkčním plochách na celém území města
Brna. Pro MPR (i jiná území) je zpracována podrobnější dokumentace – regulační plán, který
zpřesňuje obecné regulativy ÚPmB a stanovuje prvky plošné a prostorové regulace na
jednotlivé pozemky. RP MPR stanoví pro výšku zástavby jednotlivých objektů závazné
regulativy (návaznost říms a střech), které je moţné měnit pouze změnou RP MPR, tzn.
obecné regulativy ÚPmB v tomto případě nemohou být uplatněny bez změny RP. Poţadavku
bude vyhověno - pro zřejmost výše uvedených skutečností je moţné do regulativů doplnit, ţe
přípustné a podmíněně přípustné překročení výškových hladin se netýká území, které jsou
zpřesněny podrobnější územně plánovací dokumentací, v tomto případě RP MPR.
Doplňte výškový regulativ o podmínku …pokud podrobnější ÚPD nestanoví jinak….
Ad. VÝŠKOVÉ ZÓNY - FENOMÉN INTENZIFIKACE VYUŢITÍ ÚZEMÍ A
NOVÉHO
OBRAZU MĚSTA
Podmínky vyuţití území
- výškové zóny jsou součástí širšího území, pro které je vymezena podmínka zpracování
územní studie nebo můţe být rozhodnuto o pořízení regulačního plánu; pro umístění
výškových staveb v těchto zónách
Výrok:
Ministerstvo kultury upozorňujeme, ţe navrhované plochy pro výškové stavby při ulici
Veveří a Vídeňské a částečně i při ulici Jihlavská se nacházejí v území OP MPR.
Doporučuje definovat pojem výšková budova - stanovit max. počet nadzemních podlaţí.
Odůvodnění:
Zřízením ochranného pásma kolem MPR Brno se sleduje zvýšená ochrana prostředí
památkové rezervace před případnými nepříznivými vlivy z nejbliţšího okolí a před rušivými
zásahy, zvláště při stavebních změnách v území vymezeném ochranným pásmem, které by při
případných realizacích mohly trvale poškodit kulturně historické hodnoty památky, zejména
dálkové a panoramatické pohledy jak na dominanty MPR, tak při pohledu z území MPR do
širšího okolí.
Podle bodu B. Podmínek ochrany:
1. V ochranném pásmu není dovoleno provádět takové stavební a jiné zásahy, které by
narušily nebo ohrozily hodnoty městské památkové rezervace.
2. Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při provádění
staveb a stavebních úprav, zásazích do terénních útvarů a městské zeleně je nutno dbát,
aby nebyla změnami půdorysné hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních
prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická
skladba, měřítko a silueta rezervace.
4. Při veškeré nové výstavbě a přestavbě je třeba zvláště sledovat působení stavebních
souborů a výškových objektů na terénních horizontech města, které se pohledově
uplatňují ve vztahu k městské památkové rezervaci.
Otázka výškových staveb vůči MPR je velmi citlivá a nelze ji podceňovat, jak dnes jiţ
ukazuje realizovaná stavba "mrakodrapu", nacházející se v OP MPR Brno a výrazným
38
způsobem uplatňující se v dálkových pohledech na rezervaci.
DO upozorňuje na zjištěné nesrovnalosti v textu, z kterého vyplývá, ţe vymezení výškových
zón je navrţeno mimo ochranné pásmo MPR. Pořizovatel reaguje na toto upozornění a
opravu nesrovnalosti v textové části výroku i odůvodnění uplatní u zpracovatele.
Územní studie (ÚS), které slouţily jako podklad pro vymezení výškových zón města v návrhu
změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ - „Výškové zónování v MPR a jeho ochranném
pásmu“ ( Architektonická kancelář Burian-Křivinka, 05/ 2007) a následné „Výškové
zónování pro Územní plán města Brna – finální řešení“ (ERA, 2011) definovaly pojem
výšková budova – budova, jejíţ celková výška nad přilehlým terénem přesahuje 40m.
Doporučení DO bude odpovídajícím způsobem vyhověno – pro zřejmost bude doplněna
definice výškové zóny ( s pojmem výšková stavba jiţ návrh regulativů změny nepracuje).
Doporučené stanovení výšky výškových zón max. počtem nadzemních podlaţí se pro praktické
uţívání nejeví jako zcela vhodné.
Upozornění a doporučení DO se vyhovuje.
Opravte textovou část výroku a odůvodnění tak, aby byla odstraněna nesrovnalost, ţe
výškové zóny jsou vymezeny mimo ochranné pásmo MPR.
Doplňte do výrokové části OZV definici výškové zóny (nad 40m výšky).
Nesouhlasné části stanoviska MK byly respektovány, rozpory nenastaly a „smírná“ jednání ve
smyslu § 5 správního řádu tedy nebyla vedena.
10. ČR – státní energetická inspekce
39
Bez připomínek.
40
11. Státní pozemkový úřad _Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj,
pobočka Brno
Odbor územního plánování a rozvoje MMB jako pořizovatel změny Územního plánu města
Brna „Aktualizace ÚPmB“ byl se zahájenou komplexní pozemkovou úpravou (KPÚ)
v předmětném katastrálním území Líšeň obeznámen, registruje ji a k jejímu pořizování se
průběţně vyjadřuje (č.j. MMB/0284507/2012/Křik). Z hlediska územně-plánovacího uvádíme,
ţe dle návrhu změny ÚPmB nedochází v předmětném území ke změně funkčního vyuţití území
a předmětné vyuţití zůstává stejné dle platného ÚPmB – plochy ZPF a KV s vymezenými
skladebnými částmi územního systému ekologické stability. V případě, ţe k pozemkové úpravě
bude schválen Plán společných opatření před veřejným projednáním ÚP, upraví zpracovatel
ÚP návrh změny ÚP dle potřeby a změn plynoucích ze schváleného Plánu společných zařízení
(pokyn z metodiky MMR a MZ – Koordinace územních plánů a pozemkových úprav).
V případě, ţe k pozemkové úpravě bude schválen Plán společných opatření před veřejným
projednáním ÚP, upravte návrh změny ÚP dle potřeby a změn plynoucích ze schváleného
Plánu společných zařízení. V opačném případě doplňte text do kap. Odůvodnění „Další
poţadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů“ k pozemkové úpravě v Líšni:
V souladu se zák.č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve
znění pozdějších předpisů, probíhá v současné době komplexní pozemková úprava
(KPÚ) v k.ú. Líšeň. Dle § 2 výše uvedeného zákona „se pozemkovými úpravami ve
veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a
zabezpečuje se jimi přístupnost a vyuţití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se
vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Výsledky pozemkových
úprav slouţí pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro
územní plánování.“
Vzhledem k tomu, ţe pořizování změny územního plánu „Aktualizace ÚPmB“ a
komplexní pozemková úprava v k.ú. Líšeň probíhá souběţně, můţe se v předmětné
lokalitě finální podoba uspořádání funkčního vyuţití území (zejména komunikace,
protierozní opatření, územní systém ekologické stability) vyplývající z ukončené KPÚ
lišit od projednávané „Aktualizace ÚPmB“. Náleţitosti plynoucí z ukončené a do
katastru nemovitostí zapsané KPÚ budou následně projednány a vymezeny v ÚP
samostatnou změnou.
41
Dopisem č.j. MMB/0409922/2013 ze dne 07.11.2013 vyzval OÚPR MMB k doplnění
stanoviska č.j. SPU 245369/2013 ze dne 13.06.2013 o chybějící náleţitosti. Doplněné
stanovisko bylo doručeno dne 20.11.2013 a zaevidováno pod č.j. 0427406.
12. MMB – Odbor ţivotního prostředí
a) Vypořádání stanoviska DO:
Požadavku DO se vyhovuje. DO upozorňuje na nepřesnost textů týkajících se technického
zabezpečení veřejných sluţeb, upravující nakládání s odpady - kompostování. Poţadavku
bude vyhověno a text příslušných kapitol bude upraven tak, aby se vyloučila jakákoliv
souvislost s provozovnou Centrální kompostárna Brno (soukromý subjekt).
Dále DO doporučuje rozšířit vyuţití ploch výroby a skladování (PP) o sběr nebo výkup
odpadů provozovaných soukromými subjekty. Poţadavku bude vyhověno a text regulativů pro
plochy PP bude upraven tak, aby byl umoţněn sběr nebo výkup odpadů jako způsob nakládání
s odpady podnikatelského subjektu v souladu se zákonem o odpadech.
42
Upravte textovou část návrhu změny týkající se technického zabezpečení veřejných sluţeb
města – nakládání s odpady tak, aby se vyloučila jakákoliv souvislost s provozovnou
Centrální kompostárna Brno, odstraňte slova „centrální“ a „Brno“.
Doplňte text regulativů pro plochy PP tak, aby byl umoţněn sběr nebo výkup odpadů jako
způsob nakládání s odpady podnikatelského subjektu v souladu se zákonem o odpadech.
Požadavku DO se vyhovuje. DO upozorňuje na nepřesnosti v dokumentu Posouzení vlivu
ÚPD na ţivotní prostředí, kapitola 3.7 Ochrana přírody a krajiny, týkající se správy ÚSES na
území města Brna. Dále DO upozorňuje na grafické vyjádření prvků ÚSES obr. 9,10 kapitola
3.7 Ochrana přírody a krajiny, které se jeví jako nepřesné. Komentář k interakčním prvkům
DO doporučuje vypustit, v územním plánu se nevyskytují.
Pokyny pro zpracovatele vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území:
Upravte text dokumentu Posouzení vlivu ÚPD na ţivotní prostředí, kapitola 3.7 Ochrana
přírody a krajiny, dle aktuálních informací ohledně správy ÚSES na území města Brna.
Upravte grafické vyjádření prvků ÚSES (obr. 9,10) a odstraňte text týkající se interakčních
prvků.
43
Požadavku DO se vyhovuje. Poţadavek DO - orgánu ochrany přírody a krajiny je z důvodu
ochrany volných nestavebních ploch odůvodněný a regulativ pro plochy krajinné zeleně bude
upraven – církevní stavby budou z textu regulativů vypuštěny.
Poţadavek DO - orgánu ochrany přírody a krajiny je z důvodu ochrany lesa, jakoţto VKP ze
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, oprávněný a odůvodněný. Regulativy
pro plochy lesní – podmínky pro přípustnost občanského vybavení komerčního CS a CO
budou limitovány tím, ţe bude jednoznačněji definován pojem „doplněk hlavního účelu
vyuţití“ ve spojení s ustanovením o všeobecné nepřípustnosti vyuţití ploch. Úprava regulativů
v tomto smyslu umoţní nepřípustnost takových záměrů, které jsou s tímto ustanovením
v nesouladu a to zejména nesoulad s odráţkou „počtem, polohou, stavebním objemem,
rozlohou nebo účelem odporují charakteru urbanistické struktury plochy nebo území a
„mohou být zdrojem závad nebo vlivů, hygienických (zejména hluková zátěţ), technických
nebo estetických, které jsou neslučitelné s pohodou prostředí odpovídající hlavnímu účelu
vyuţití a prostorovému uspořádání v ploše samotné nebo v lokalitě“. Tímto bude dostatečným
způsobem ošetřeno, ţe zejména v plochách zeleně a v plochách lesních nemohou vznikat
stavby a zařízení občanského vybavení komerčního nepřiměřeného rozsahu a z hlediska účelu
vyuţití pouze ty, které jsou slučitelné s hlavní funkcí a zlepšují její vyuţití - kvalitní pobytové
či rekreační vyuţití. Omezení doplňku výměrou či jinou kvantifikaci se vzhledem ke
specifičnosti a rozdílné velikosti ploch na území města Brna nejeví jako moţný.
Regulativ pro plochy krajinné zeleně K upravte následovně:
„c) občanské vybavení veřejné OK (zejména informační, vzdělávací zařízení vč. hygienických zařízení
a církevní stavby) pro posílení rekreační funkce krajiny za podmínky:
- nebude narušen charakter krajiny
Regulativy pro plochy lesní L upravte následovně:
b) občanské vybavení veřejné OK (zejména informační, vzdělávací zařízení vč. hygienických zařízení
a církevní stavby) pro posílení rekreační funkce krajiny za podmínky:
- nebude narušen charakter krajiny
d) občanské vybavení komerční CS, CO za podmínky:
- vyuţití slouţí jako doplněk relaxace návštěvníků lesa
- nebude zásadně negativně ovlivněna kompaktnost lesního prostředí“.
44
Kapitolu výklad pojmů pod č. 26. upravte v tomto znění
Doplněk hlavního účelu vyuţití plochy: pozemky stavby a zařízení slučitelné s hlavní funkcí nebo
funkčním typem, které zlepšují vyuţití plochy a nejsou všeobecně nepřípustné.
Požadavku DO se vyhovuje. Zpracovatel zjevně chybně odůvodnil splnění poţadavku zadání.
Rekreační parky nebyly vymezeny pro účely umístění zábavních parků dle poţadavků zadání.
Umístění trvalých center zábavy a sportu je moţné např. v plochách CS, které mají
předpoklady pro lokalizaci a rozvoj tj. kvalitní dopravní napojení, např. mezi sídlištěm
Vinohrady a Líšeň (lokalita Hády). Text odůvodnění bude v tomto smyslu upraven.
Specifické podmínky vyuţití území jsou vymezeny nad funkčními plochami ÚPmB, jsou
závazné a platí vţdy současně. V rámci jednání byla problematika podrobně vysvětlena.
Odůvodněte splnění poţadavku zadání v kontextu výše uvedeného. Doplňte text odůvodnění
týkající se rekreačních parků – viz str.50 tj. proč byly vymezeny a jaký je důvod jejich
regulace.
Požadavku DO se vyhovuje zčásti. Vodní toky jsou tzv. významné krajinné prvky (VKP) ze
zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a proto z důvodu
zajištění dostatečné ochrany přírody a krajiny budou veškeré chybějící vodní toky doplněny
do koordinačního výkresu (Kuřimka, k.ú. Kníničky). Vyznačení pramenů v ÚP je nad rámec
podrobnosti řešení ÚP. Taktéţ většina lesních cest – zejména niţších tříd – je nad rámec
podrobnosti řešení ÚP a je v kompetenci příslušného dotčeného orgánu ochrany lesa a
vlastníka lesa. Podrobnější zobrazení výše uvedených jevů lze zapracovat a detailněji řešit v
územně plánovacích podkladech (ÚAP, územní studie) nebo v ostatních koncepčních
materiálech a podkladech (oborové generely, průzkumy…). V aktualizaci ÚP jsou vyznačeny
zejména lesní odvozní cesty 1 a 2 řádu, které reprezentují hlavní vstupy a výstupy z lesních
komplexů a znázorňují prostupnost územím.
45
Doplňte chybějící vodní toky (Kuřimka, k.ú. Kníničky) do výkresu „Průmět změn do
uspořádání území“.
Požadavku DO se vyhovuje. Náleţitosti vyplývající z komplexních pozemkových úprav, které
jsou ÚP postihnutelné tj. biocentra a biokoridory, jsou do Aktualizaci ÚPmB zapracovány.
Interakční prvky jsou nad rámec podrobnosti řešení ÚP, čímţ není popřena jejich existence,
která je v území ukotvena záznamem v katastru a jako takové musí být respektovány, zejména
pak v následných stupních ÚPP A ÚPD a v podrobnějších projektech pro územní a stavební
řízení. Poţadavek je zapracován, z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
Požadavku DO nelze vyhovět. Záleţitost týkající se umisťování návrhových stavebních
objektů do VKP je nad rámec podrobnosti řešení ÚP. Územním plánem jsou vymezeny pouze
plochy s rozdílným způsobem vyuţití – ÚP neřeší umísťování jednotlivých stavebních objektů.
Tyto jsou pak podrobněji řešeny (v podrobnosti vyuţití na jednotlivé pozemky) v následných
stupních ÚPP a ÚPD a projektech pro územní a stavební řízení. Podmínky zahrnující
realizaci jednotlivých stavebních objektů nelze předepsat ÚPmB – nutno uplatnit
v následných stupních ÚPP a ÚPD. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
Požadavku DO nelze vyhovět. Poţadavek na vymezování ploch přestaveb je dán stavebním
zákonem (§43 odst.1, § 19 odst. 1 písmeno l), přílohou č.7 vyhlášky 500/2006 Sb. a vyhláškou
501/2006 Sb. o obecných poţadavcích na vymezování ploch. Plochy přestavby zahrnují např.
i plochy opětovného vyuţití znehodnoceného území, plochy rekonstrukčních a rekultivačních
zásahů do území apod., coţ se týká i ploch zeleně. Vymezení území přestaveb je součástí
výkresu základního členění území, do území přestaveb mohou být začleněny jak stabilizované
plochy, tak i plochy návrhové tj. plochy, které do tohoto území významově patří (splňují
poţadavky SZ). Pro tato území nadále závazně platí regulativy funkčního a prostorového
uspořádání tj. funkce, funkční typ, specifické podmínky vyuţití území apod., které jsou
součástí hlavního výkresu nebo limity, které jsou součástí koordinačního výkresu. Znamená
to tedy, ţe součástí přestavbového území mohou být i funkce stabilizované zeleně včetně VKP
a jejich ochrana v tomto území je dostatečně zajištěna (plochou, reţimem, limitem apod.) a
není důvodné je z těchto území vylučovat. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
Požadavku DO nelze vyhovět. Předmětná plocha zeleně je součástí podnětu P011, kterým je
řešen poţadavek vyplývající ze Zadání Změny "Aktualizace ÚPmB" (bod 5.2.,5.6.) a je
vymezen dle Územní studie (ÚS) Maloměřice-západ (Atelier Brno s.r.o., 2006), která v
46
řešeném rozsahu upravuje, zpřesňuje a podrobněji člení funkční uspořádání ploch
vymezených v ÚPmB a jejich prostorové uspořádání, nově vymezuje nebo upravuje rozsah
návrhových ploch pro dopravu – komunikací a prostranství místního významu, zmenšuje
rozsah návrhových ploch smíšených, plochu stabilizovaného bydlení mění na návrhovou
plochu bydlení. Uspořádáním ploch reaguje na stabilizaci tras a ochranných pásem
technických sítí a omezení vyplývající z protipovodňových opatření; navrhuje intenzivnější
vyuţití území pro bydlení zvýšením indexu podlaţních ploch (IPP), které umoţní efektivní
vyuţití technické infrastruktury. Respektování a ochrana předmětné památné aleje je zajištěna
vymezením samostatné plochy – plochy stabilizované zeleně městské s grafickým vyjádřením
jevu – plochy nejvýznamnější zeleně ve městě Brně ve výkrese 0-1(dle vyhlášky města Brna
č.15/2007 o ochraně zeleně ve městě Brně). Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
Požadavku DO se vyhovuje. Ochrana památného stromu je dána a zajištěna § 46
zák.č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a z hlediska územně-plánovacího
znázorněním v územně analytických podkladech (ÚAP) dle § 26 zák.č.183/2006 Sb., stavební
zákon, (ve výkrese hodnot). Nicméně pořizovatel přehodnotil aktuální stav a vyuţití
předmětného území a dospěl k závěru, ţe vymezení pozemku p.č. 2185, k.ú. Královo Pole, jako
plochy městské zeleně, je z podstaty věci logické a smysluplné.
k.ú. Královo Pole – pozemek p.č. 2185 mezi ulicemi Srbská a Ramešova zařaďte do ploch
městské zeleně, tak aby vytvořil s okolní plochou městské zeleně kompaktní plochu.
Požadavku DO se vyhovuje. VKP Vodárenský park je ve změně „Aktualizaci ÚPmB“ chybně
vymezen a zákres bude opraven dle registrace. V koordinačním výkrese a v hlavním výkrese
došlo i k chybnému označení plochy s rozdílným způsobem vyuţitím - místo plochy TV plocha
CO – chybné označení bude opraveno dle aktuálního stavu v platném ÚP.
k.ú. Lesná, reg. VKP Vodárenský park – opravte zákres a hranice chybně vymezeného VKP
Vodárenský park, v koordinačním a hlavním výkrese opravte označení plochy s rozdílným
způsobem vyuţitím CO na plochu TV dle aktuálního stavu v platném ÚP.
- k.ú. Líšeň, reg. VKP Malý lom zařadit do krajinné zeleně
Požadavku DO nelze vyhovět. V části registrovaného významného krajinného prvku Malý
lom byla v roce 2005 obnovena těţba vápenců. K zásahu do předmětného VKP vydalo dne
16.8.2004 OŢP MMB závazné souhlasné stanovisko s podmínkami pro jeho realizaci. Dne
26.5.2006 nabyla účinnosti změna územního plánu města Brna v daném území z ploch ZPF a
KV na plochy PT – plochy pro těţbu, která po dobu platnosti ÚPmB tj. 2020 sleduje cílové
47
vyuţití, které odpovídá skutečnému stavu území. Plochy PT jsou vymezeny jako plochy
návrhové, u kterých se předpokládá změna účelu nebo intenzity vyuţití. V předmětném území
se předpokládá právě změna účelu a to zpět na plochy krajinné zeleně po dokončení těţby a
zahájení rekultivace dle „Plánu sanace a rekultivace“ a dle podmínek z výše uvedeného
souhlasného závazného stanoviska OŢP MMB. V předmětném území nedošlo k ţádné změně
ve smyslu výše uvedeného, a proto je v „Aktualizaci ÚPmB“ zachován stav dle platného
ÚPmB. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
k.ú. Starý Lískovec, reg. VKP U Kříţe zakreslit jako K – krajinná zeleň stabilizovaná,
na území je prováděna pravidelná péče
Požadavku DO se vyhovuje. Poţadavek DO je opodstatněný, pořizovatel přehodnotil aktuální
stav předmětného území ve smyslu věcných změn (Odůvodnění – kapitola i5 ad) Změna
významu plochy nestavební - volné) a daná plocha bude vymezena jako stabilizovaná plocha
krajinné zeleně.
-
K.ú. Starý Lískovec, reg. VKP U Kříţe vymezte celé jako stabilizovanou plochu krajinné
zeleně.
Požadavku DO se vyhovuje. Poţadavek DO je odůvodněný. Změna Z164 bude vypuštěna a
předmětné území bude řešeno pouze metodickou změnou dle platného ÚP - transpozicí
funkčního vyuţití.
Změnu Z164 vypusťte a dané území řešte dle platného ÚP pouze transpozicí funkcí.
Poţadavek DO je odůvodněný. Z důvodu zabezpečení udrţitelnosti projektu hrazeného
z evropských fondů a z důvodu propojení ekologicky významných segmentů krajiny 48
registrovaného VKP „V zátiší“ a lokálního biocentra „Komínská rokle“ – které přispěje k
vytvoření vzájemně propojeného systému přirozených i pozměněných ekosystémů, jeţ zajistí
udrţení přírodní rovnováhy, budou v předmětném území vymezeny plochy krajinné zeleně.
Taktéţ VKP „V zátiší“ bude vzhledem ke skutečnému stavu daného území vymezeno jako
plocha krajinné zeleně – stabilizované.
Propojení VKP „V zátiší“ a lokální biocentrum „Komínská rokle“ - pozemek p.č. 6147 vymezte jako plochu krajinné zeleně. VKP „V zátiší“ vymezte taktéţ jako plochu krajinné
zeleně – stabilizované.
Požadavku DO nelze vyhovět.
Dle platného ÚP se jedná o stabilizovanou plochu technické vybavenosti, která jiţ přestala
plnit svoji funkci. Předmětná plocha je v „Aktualizaci ÚP“ nově vymezena jako funkční typ
CV (sluţby charakteru výroby a výrobu nerušící), který je z hlediska charakteru funkce
nejblíţe původnímu vyuţití. V území jsou současně prověřovány záměry rozvoje dopravní
infrastruktury celoměstského významu a změna funkčního typu je i v tomto kontextu účelná.
Zachování podílu stavebních ploch v této lokalitě, které jsou mimo záplavové území, je tak,
zejména z hlediska rozmanitosti funkční struktury území, důleţité. V případě změny ploch
stavebních na nestavební náleţí vlastníkovi pozemku náhrada za změnu v území. Uhradí-li
obec nebo kraj náhradu za změnu v území, jsou oprávněny poţadovat kompenzaci náhrady od
orgánu, na základě jehoţ poţadavku obsaţeného ve stanovisku nebo závazném stanovisku,
bylo zrušeno určení pozemku k zastavění.
V tomto smyslu byl vypořádán, dohodnut a doplněním stanoviska č.j. JMK 122917/2013 ze
dne 30.10.2013 odsouhlasen tento návrh vypořádání orgánem ochrany přírody a krajiny OŢP
JMK, který je kompetentní vyjadřovat se v území regionálního biocentra územního systému
ekologické stability. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
Poţadavek DO je odůvodněný. Z důvodu zajištění udrţitelnosti projektu hrazeného z dotací
evropské unie budou plochy přiléhající k toku Leskavy ponechány v ploše krajinné zeleně dle
stavu v platném ÚP. Poţadavek na rozšíření předmětného biokoridoru ÚSES je z hlediska
zajištění přirozených podmínek pro ţivot nejenom vodních, ale i mokřadních ekosystémů při
zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a
mokřadů také opodstatněný a zpracovatel přehodnotí jeho vymezení v dané lokalitě.
49
Plochy přiléhající k toku Leskavy ponechte v ploše krajinné zeleně dle stavu v platném ÚP.
Přehodnoťte vymezení předmětného biokoridoru ÚSES a z důvodu ekostabilizační funkce jej
rozšiřte.
Požadavku DO nelze vyhovět.
V tomto poţadavku se jedná o změnu ÚPmB u pozemků p.č. 915/39, 915/40, 915/41, 915/42 a
915/43 v k.ú. Přízřenice z plochy ZPF na plochy krajinné zeleně – K. Dle zadání změny
ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ je moţné v návrhu řešení zohlednit konkrétní změny ÚPmB, pro
které bylo schváleno zadání, nebo podnět vycházející ze zadání změny ÚPmB „Aktualizace
ÚPmB“ sledovaný v Územně analytických podkladech, nebo změny vyplývající ze změn
systémů či stavu a vývoje struktury území, coţ není daný případ. Na základě výše uvedeného
vyplývá, ţe předmětný poţadavek DO nelze řešit jiţ v rámci změny ÚPmB „Aktualizace
ÚPmB“, ale následnou samostatnou změnou, která projde celým zákonným procesem
pořizování změn. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy návrhu.
Na základě odůvodnění a dohodovacího jednání s DO bude území PP Holásecká jezera
v lokalitě u vodní nádrţe Opleta vymezeno jako biocentrum ÚSES dle platného ÚP
v hranicích PP. Ostatní území PP Holásecká jezera bude řešeno dle změny ÚP „Aktualizace
ÚP“ s vymezením krajinné zeleně ve větším rozsahu neţ je v platném ÚP a s rozšířením
skladebných částí ÚSES zajišťující vyšší ochranu předmětné PP.
V lokalitě u vodní nádrţe Opleta (největší nejjiţněji poloţený vodní útvar PP Holásecká
jezera - ML 56) vymezte biocentrum ÚSES dle platného ÚP v hranicích PP. Ostatní území PP
Holásecká jezera ponechte vymezená dle“Aktualizace ÚP“.
50
Požadavku DO se vyhovuje zčásti.
Město Brno má ve zpracovaném Generelu odvodnění města Brna stanovenou koncepci
protipovodňové ochrany (PPO), která byla schválena Zastupitelstvem města Brna. Změna
ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ na základě schváleného zadání vytváří podmínky pro realizaci
této koncepce v souladu s úkoly územního plánování dle § 19 odst. g) SZ. Promítnutím
protipovodňové ochrany dochází k podstatné změně podmínek v území, neboť je v souladu s
cíli územního plánování (§18 odst.3 SZ) konkretizována ochrana veřejných zájmů vyplývající
ze zvláštních předpisů tj. navrţena a promítnuta protipovodňová ochrana do území. Komplex
PPO města Brna je navrţen tak, aby po realizaci negativně neovlivnil průtokové poměry na
území města ani v souvisejícím území vodního toku. Návrh PPO je proveden v souladu se
Studií protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje (Pöyry Environment a.s.,
2007) a odsouhlasen OŢP JMK i OVLHZ MMB. Nedílnou součástí této protipovodňové
ochrany je předmětný návrh retenčních nádrţí. Tento návrh vyuţití není v rozporu
s plánovanými úpravami a výsadbou zeleně pro krajinotvornou a ekologickou funkci
v bezprostřední blízkosti vodní nádrţe Splaviska rámci získaných dotačních titulů. Tato funkce
však jiţ nemůţe být nadále z hlediska územně plánovacího sledována jako cílové vyuţití
území. V tomto případě je systémová změna PPO navrhována ze zvlášť závaţných důvodů;
ochrana majetku a obyvatel je jednoznačnou prioritou regionálního významu.
Plochu krajinné zeleně KR dle stávajícího ÚPmB u vodní nádrţe v Chrlicích, která je
agregována do ploch VT, lze ponechat v její západní části nadále jako součást biocentra
ÚSES. Východní část území u vodní nádrţe v Chrlicích je z územního hlediska vhodné a
ţádoucí vyuţít pro posílení rekreačního potenciálu pro obyvatele jiţního sektoru města za
účelem zajištění vyváţenosti funkčního vyuţití území města a tedy vyjmout z reţimu ÚSES.
Upravte regulativy vodohospodářských ploch o podmíněně přípustné vyuţití:
krajinná zeleň K
zemědělské plochy
za podmínky:
neomezí účinnost protipovodňových opatření
Upravte vymezení hranice ÚSES tak, aby zahrnovala část plochy VT u vodní nádrţe
v Chrlicích. Opravte text OZV z kódu VT na kód VH.
V tomto poţadavku se jedná o změnu ÚPmB u pozemků p.č. 3165 v k.ú. Obřany z plochy ZPF
na plochy krajinné zeleně – K. Dle zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ je moţné
v návrhu řešení zohlednit konkrétní změny ÚPmB, pro které bylo schváleno zadání, nebo
podnět vycházející ze zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ sledovaný v Územně
analytických podkladech, nebo změny vyplývající ze změn systémů či stavu a vývoje struktury
území, coţ není daný případ. Na základě výše uvedeného a z důvodu prověření vedení přilehlé
veřejné komunikace je zřejmé, ţe předmětný poţadavek DO nelze řešit v rámci dané fáze
pořizování změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“, ale následnou samostatnou změnou, která
51
projde celým zákonným procesem pořizování změn. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy
návrhu.
b) Vypořádání připomínek:
3. z hlediska ochrany zeleně
Poţadujeme zachovat vymezení uliční zeleně podél vybraných komunikací a ulic dle
současného platného ÚPmB a doplnit regulativ stanovující povinnost respektovat
stávající uliční zeleň a realizovat její výsadbu při úpravách těchto veřejných
prostranství.
Vypořádání připomínky :
Poţadavek je nad rámec podrobnosti regulace ÚPmB (v ÚP vymezování ploch nad 2000m2),
uliční zeleň je součástí ploch komunikací a prostranství místního významu, které jsou pak
podrobněji řešeny (v podrobnosti vyuţití na jednotlivé pozemky) v následných stupních ÚPP a
ÚPD a projektech pro územní a stavební řízení.
Podmínky zahrnující realizaci a výsadbu zeleně nelze předepsat ÚPmB – nutno uplatnit
v následných stupních ÚPP a ÚPD.
Vzhledem k agregaci podměrečných ploch stabilizované zeleně, zejména do ploch funkčního
typu komunikací a prostranství místního významu, je ţádoucí a vhodné doplnit hlavní účel
vyuţití pro zeleň.
Doplňte regulativy funkčního typu KOMUNIKACE A PROSTRANSTVÍ MÍSTNÍHO
VÝZNAMU – DA:
Hlavní účel vyuţití:
veřejně přístupné pozemky, stavby a zařízení – například náměstí, ulice, chodníky, zeleň,
trţiště - pro obsluhu přilehlého území, pohyb a pobyt chodců a cyklistů, umístění dopravní
infrastruktury, včetně tras a zařízení hromadné dopravy a technické infrastruktury.
Poţadujeme, aby plochy celoměstsky významné zeleně uvedené v příloze OZV č.
15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně byly graficky znázorněny jako funkčně
samostatná plocha zeleně.
Vypořádání připomínky:
Připomínce nelze vyhovět, jedná se o limit vyuţití území, který vyplývá z jiných právních
předpisů; ochrana zeleně a podmínky vyuţití území jsou tedy zajištěny tímto limitem, aniţ by
musely být vymezeny jako funkčně samostatná plocha zeleně v ÚPmB; tento limit platí tedy
v kaţdé funkční ploše. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy do návrhu změny.
-
Upozorňujeme, ţe v případě umísťování podzemních objektů v plochách celoměstsky
významné zeleně uvedené v příloze OZV č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně,
bude nutné schválení výjimky z výše uvedené vyhlášky (podzemní parkovací objekty
Moravské nám., Obilní trh).
Upozornění bereme na vědomí. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy do návrhu změny.
-
Poţadujeme, aby plochy funkčně samostatné zeleně nebyly současně vyznačeny jako
plochy přestavby.
Poţadavku lze vyhovět částečně. Poţadavek na vymezování ploch přestaveb je dán stavebním
-
52
zákonem (§43 odst.1, § 19 odst. 1 písmeno l), přílohou č.7 vyhlášky 500/2006 Sb. a vyhláškou
501/2006 Sb. o obecných poţadavcích na vymezování ploch. Plochy přestavby zahrnují např.
i plochy opětovného vyuţití znehodnoceného území, plochy rekonstrukčních a rekultivačních
zásahů do území apod., coţ se týká i ploch zeleně. Vymezení území přestaveb je součástí
výkresu základního členění území, do území přestaveb mohou být začleněny jak stabilizované
plochy, tak i plochy návrhové tj. plochy, které do tohoto území významově patří (splňují
poţadavky SZ). Pro tato území nadále závazně platí regulativy funkčního a prostorového
uspořádání tj. funkce, funkční typ, specifické podmínky vyuţití území apod., které jsou
součástí hlavního výkresu nebo limity, které jsou součástí koordinačního výkresu. Znamená
to tedy, ţe součástí přestavbového území mohou být i funkce stabilizované zeleně včetně VKP
a jejich ochrana v tomto území je dostatečně zajištěna (plochou, reţimem, limitem apod.) a
není důvodné je z těchto území vylučovat.
Upravte pojmosloví ploch přestaveb vzhledem k nestavební povaze ploch zeleně na základě
výše uvedeného, popř. doplňte do odůvodnění systém vymezování ploch přestaveb.
g)
plocha přestavby - plocha navrţená ke změně stávajícího stavu území:
- k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území – zůstává převáţně
stávající funkce, a u ploch stavebních se mění se intenzita nebo prostorové
uspořádání plochy,
- k transformaci a restrukturalizaci území a jeho prostorového uspořádání mění se stávající funkce, a u ploch stavebních zpravidla i intenzita vyuţití
Ţádáme o opravu grafiky v k.ú. Ţabovřesky Wilsonův les – garáţe při ulici Zeleného
přilehlé k par.č. 285/1 a 3623/1 vyznačit jako plochu městské zeleně Z návrhové nikoliv
stabilizované.
Plochy garáţí při ulici Zeleného neodpovídají náplni stabilizované zeleně, plochu lze vymezit
v intencích „změny významu plochy mezi plochami volnými“ jako plochu návrhovou.
Poţadavek lze akceptovat.
-
Vymezte návrhovou plochu městské zeleně při ulici Zeleného odpovídající stavu v území.
V regulačních podmínkách pro plochy nestavební – volné PLOCHY MĚSTSKÉ
ZELENĚ-Z poţadujeme upřesnit podmíněně přípustné vyuţití a to zejména občanské
vybavení komerční CO – obchod a sluţby. Plochy CO jsou v hlavním vyuţití
definovány jako zařízení pro obchodní činnost a sluţby do 5000 m2 prodejní plochy…
Poţadavek směřuje k jasnější definici podmíněně přípustného vyuţití z obavy před jeho
zneuţíváním. Je vhodné zdůraznit, ţe v rámci podmínek pro přípustné vyuţití se jedná o
stavby a zařízení, které zvyšují vyuţitelnost ploch veřejné zeleně a podporují zejména jejich
společenskou funkci za podmínky, ţe svou funkcí, charakterem a rozsahem odpovídají
významu území a nenarušují charakter území. Upřesněte návrh regulativu tak, aby byl zřejmý
pouze doplňkový charakter přípustných staveb a zařízení a jejich nezbytnost s ohledem na
charakter a význam území.
Regulativy pro plochy městské zeleně – podmínky pro přípustnost občanského vybavení
komerčního CO budou limitovány tím, ţe bude jednoznačněji definován pojem „doplněk
hlavního účelu vyuţití“ ve spojení s ustanovením o všeobecné nepřípustnosti vyuţití ploch.
Úprava regulativů v tomto smyslu umoţní nepřípustnost takových záměrů, které jsou s tímto
-
53
ustanovením v nesouladu a to zejména nesoulad s odráţkou „počtem, polohou, stavebním
objemem, rozlohou nebo účelem odporují charakteru urbanistické struktury plochy nebo
území a „mohou být zdrojem závad nebo vlivů, hygienických (zejména hluková zátěţ),
technických nebo estetických, které jsou neslučitelné s pohodou prostředí odpovídající
hlavnímu účelu vyuţití a prostorovému uspořádání v ploše samotné nebo v lokalitě“. Tímto
bude dostatečným způsobem ošetřeno, ţe v plochách městské zeleně nemohou vznikat stavby a
zařízení občanského vybavení komerčního nepřiměřeného rozsahu a z hlediska účelu vyuţití
pouze ty, které jsou slučitelné s hlavní funkcí a zlepšují její vyuţití - kvalitní pobytové či
rekreační vyuţití. Omezení doplňku výměrou či jinou kvantifikaci se vzhledem ke specifičnosti
a rozdílné velikosti ploch na území města Brna nejeví jako vhodný a moţný.
Kapitolu výklad pojmů pod č. 26. upravte následovně:
Doplněk hlavního účelu vyuţití plochy: pozemky stavby a zařízení slučitelné s hlavní funkcí
nebo funkčním typem, které zlepšují vyuţití plochy a nejsou všeobecně nepřípustné.
V části E) Specifické podmínky vyuţití území „MĚSTSKÁ TŘÍDA“ poţadujeme
doplnění textu o závaznou podmínku - doplnění těchto městských tříd zelení
(stromořadími).
Poţadavek lze akceptovat.
-
Doplňte poţadavek na uspořádání veřejného prostoru - vytvářet podmínky pro vybavení
zelení:

účel vyuţití území a prostorové uspořádání - kompaktní způsob zástavby uzavřenými bloky ve
směru do veřejného prostoru je nezbytné vytvářet, u stabilizovaného území uchovávat a
doplňovat, jako typ významných městotvorných prvků, zejména:
- vytvářet charakteristický smíšený - obytný účel vyuţití ploch, s výrazným zastoupením
občanské vybavenosti, případně komerční vybavenosti, a prostorové uspořádání s vysokou
intenzitou vyuţití,
- vytvářet podmínky pro vyuţití parteru pro vybavenost, u stabilizovaných ploch vyuţít k tomu
doposud nezastavěné proluky a k přestavbě způsobilý stavební fond,
- zvýšenou péči věnovat uspořádání veřejného prostoru – se zaměřením na podmínky pro
pohyb a pobyt pěších s podílem zeleně (stromořadími), omezit negativní vlivy z tranzitní
dopravy, umoţnit krátkodobé odstavování vozidel, tím zlepšit kvalitu prostředí;
V části E) Specifické podmínky vyuţití území REKREAČNÍ PARKY jsou stanoveny
velmi neurčité podmínky vyuţití území - „umístění staveb a zařízení pro odpočinek a
zábavu je nezbytné podřídit poţadavku na zachování převahy ploch zeleně“. Z textu
není zřejmé, co regulativ pro tyto plochy znamená.
Poţadavek na vyuţití území je dán funkční plochou, nad kterou tento specifický regulativ
platí; nutno uplatnit obě podmínky vyuţití současně. V rámci jednání byla problematika
podrobně vysvětlena. Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy do návrhu změny.
-
54
3. z hlediska geologie a hydrogeologie
Problematika geologie (inţenýrské geologie, hydrogeologie a sanační geologie) je předmětem
obsahu územně analytických podkladů zjišťujících a vyhodnocujících stav a vývoj území. ÚAP
slouţí jako podklad k pořizování územně plánovací dokumentace, jejich změně, a pro
rozhodování v území, kdy orgán územního plánování (OÚPR) hájí soulad záměru s územně
plánovacími podklady (ÚS a ÚAP) ve svém stanovisku dotčeného orgánu v rámci DÚR (dle
§25 SZ) nebo je uplatňuje v rámci vydání územně plánovací informace (dle §21 SZ). ÚAP
aktualizace 2012 nově zobrazují oblasti ekologických limitů a rizik vymezené v ÚPmB v rámci
„Informací o specifických vlastnostech území“. Vymezení a charakteristika těchto jevů
vychází z aktualizovaného Generelu geologie, hydrogeologie a inţenýrské geologie. V návrhu
změny „Aktualizace ÚPmB“ je vymezeno Území se sloţitými geologickými a
hydrogeologickými poměry – „Údolí oddechu – sesuvné území“, ke kterému návrh změny
ÚPmB stanovuje specifické podmínky vyuţití území. Vymezení tohoto území vychází z
Generelu geologie města Brna a to z důvodů, ţe geologické poměry v této lokalitě ovlivňují
vyuţití funkčních ploch v širokém okolí (sídliště Bystrc) a je tedy nutno toto území plošně
regulovat přímo Územním plánem města Brna (tedy bez ohledu na to, ţe v případě
individuálního posouzení jednotlivých staveb na základě inţenýrsko-geologického posudku
vyţadovaného Vašim Odborem by jednotlivá stavba byla přípustná, ÚPmB ji plošně
nepřipouští – zajišťuje negativní kumulaci účinku jednotlivých staveb). Ţádná další taková
lokalita s dopady do okolních ploch vyţadující nutnost plošné regulace omezení funkčního
vyuţití ploch nebyla na území města Brna vyhodnocena ani v průběhu konzultací s Vaším
odborem navrţena ke sledování. V případě, ţe budou navrţeny Vaším odborem i další
lokality, je moţné je v dalších změnách ÚPmB uplatnit.
Oblasti ekologických limitů a rizik vymezené v platném ÚPmB (KOV, BSKL,GEO-HG) jsou
v rozsahu současného zobrazení součástí výkresu průmětu změn do uspořádání území O-0
odůvodnění. Dle poţadavku DO mohou být tyto jevy, pokud odůvodňují v daném místě
pořizovanou změnu, vyznačeny i do koordinačního výkresu O-1 odůvodnění.
Doplňte oblasti ekologických limitů a rizik (KOV, BSKL,GEO-HG) v rozsahu odůvodnění
pořizovaných změn i do koordinačního výkresu O-1 odůvodnění.
55
Dne 31.10.2013 se konalo jednání mezi dotčeným odborem a pořizovatelem ve věci
vypořádání stanoviska, z kterého byl učiněn záznam. Záznam byl odsouhlasen podpisem
oběma stranami a předán dopisem č.j. MMB/0446454/2013/Zah dne 05.12.2013, jehoţ
součástí je i vypuštění části poţadavků ze stanoviska č.j. MMB/0256826/2013/Zah, které jiţ
nejsou podmínkou vysloveného souhlasu s návrhem změny ÚPmB “Aktualizace ÚPmB“.
Současně byly vypořádány i uplatněné připomínky.
Dotčené orgány, které uplatnily svá stanoviska po stanovené lhůtě:
1. Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP), stanovisko č.j. 1615/560/13 ze dne
15.10.2013
2. Odbor dopravy Magistrátu města Brna (OD MMB) č.j. MMB/0358623/2013 ze
dne 03.10.2013
13. Ministerstvo ţivotního prostředí
OÚPR MMB dopisem č.j. MMB/0315300/2013/Pel ze dne 29.08.2013 a následně
doplňujícím dopisem s odůvodněním č.j. MMB/0361696/2013/Pel ze dne 30.09.2013 vyzval
Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP) k vydání stanoviska, neboť se ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo. Stanovisko bylo pořizovateli doručeno dopisem č.j. 1615/560/13 ze dne
15.10.2013 tj. po zákonné lhůtě, pořizovatel jej plně respektoval.
56
Stanovisko č.j. 1644/560/12 66257/ENV/12:
Ministerstvo ţivotního prostředí (dále jen ministerstvo), jako orgán ochrany zemědělského
půdního fondu podle § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, v platném znění (dále jen zákon), který je příslušný podle § 17 písm. a)
zákona uplatňovat stanovisko podle § 5 odst. 2 téhoţ zákona k územnímu plánu obce se
sídlem kraje, prověřilo rozsah uváděných záborů zemědělské půdy pro potřeby rozvoje města
Brna v návrhu změny ÚPmB s názvem „Aktualizace Územního plánu města Brna“, porovnalo
předloţené údaje se svými archivními podklady a dospělo k následujícímu závěru:
Návrh změny ÚPmB s názvem „Aktualizace Územního plánu města Brna“ zahrnuje
rozvojové lokality převzaté z dosud platné územně plánovací dokumentace, které byly v
minulosti opatřeny souhlasy a stanovisky podle § 5 odst. 2 zákona vydanými k návrhu
Územního plánu města Brna, jeho změnám a doplňkům, v průběhu let 1994 – 2010.
Ministerstvo i nadále akceptuje dříve odsouhlasené návrhy nezemědělského vyuţití
zemědělské půdy na těchto lokalitách pro potřeby rozvoje města Brna.
Kromě převzatých a upravených rozvojových lokalit obsahuje „Aktualizace Územního plánu
města Brna“ návrhy změn vyuţití území na dalších dosud neprojednávaných návrhových
lokalitách. Předloţená bilance nově navrţených rozvojových lokalit o výměře 243,55 ha
předpokládá celkový zábor 207,14 ha zemědělské půdy. Podrobné funkční členění je
obsaţeno v tabulce č. 5 (Bilanční vyhodnocení záboru ZPF pro Změnu 2011) II Odůvodnění.
Nově navrţené lokality jsou rozčleněny celkem do 51 změn, které spolu územně souvisejí.
Ministerstvo souhlasí s budoucím nezemědělským vyuţitím zemědělské půdy na lokalitách,
které jsou součástí změn s označením „Změna 2 – Změna 51“ o výměře 162,81 ha, bez
dalších omezujících podmínek. U „Změny 1“ souhlasí ministerstvo s nezemědělským
vyuţitím pouze části území podél ulice Moravanské, které je tvořeno samostatnými lokalitami
označenými Pr/P/7, Pr/C/8 a Pr/C/9 o výměře 5,57 ha. V rámci předloţených změn se jedná o
zemědělskou půdu s přiřazenými BPEJ, které jsou zařazeny do všech tříd ochrany. Plochy s
nadprůměrnými produkčními schopnostmi zařazené do I. a II. třídy ochrany tvoří zhruba 60 %
celkové výměry a jsou zastoupeny především ve „Změně 1 a 2“ na katastrálních územích
Přízřenice, Horní Heršpice a Dolní Heršpice. „Změna 2“ řeší ucelené území jiţně od dálnice
D 1, které bylo jiţ dříve podrobeno zpracování a vyhodnocení formou podrobné územní
studie, ke které vydalo ministerstvo kladné stanovisko. V souvislosti s tím, ministerstvo
doporučuje respektovat časový harmonogram a navrţený způsob uvolňování jednotlivých
ploch obsaţený v této územní studii.
Celková výměra všech rozvojových lokalit včetně jejich podrobného funkčního členění je
obsaţena v tabulce č. 3 (Bilanční vyhodnocení záboru ZPF) II Odůvodnění, v členění na
plochy stavební (tab. 3a) a nestavební (tab. 3b).
Souhlasné stanovisko podle § 5 odst. 2 zákona se nevztahuje na lokality, které tvoří
zbývající část předloţené „Změny 1“ o výměře 38,76 ha. Tyto lokality jsou tvořeny
zemědělskou půdou zařazenou do I. a II. třídy ochrany půdy, kam jsou zařazeny bonitně
nejcennější půdy a půdy s nadprůměrnou produkční schopností, vysoce chráněné, jen
podmíněně odnímatelné. Ministerstvo nesouhlasí s jejím budoucím nezemědělským vyuţitím,
neboť návrhem nejsou respektovány základní principy ochrany zemědělské půdy obsaţené v
ustanovení § 4 zákona a předloţené vyhodnocení navrhovaného řešení v tomto případě
neprokazuje, ţe se jedná o nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních
57
společenských zájmů.
Poţadavku bude vyhověno. V území řešeném dílčí změnou Z 79 - Moravanské Lány II. tak
nebude dále v rámci změny ÚPmB „Aktualizaci ÚPmB“ projednáváno řešení navrţené před
společným jednáním. V upraveném návrhu pro veřejné projednání budou však promítnuty do
stávajícího stavu platného ÚPmB všechny pro dané území relevantní systémové a metodické
změny tak, aby vynětím změny nedošlo k dvojkolejnosti regulace ÚPmB.
Změnu Z 79 vyčleňte z komplexní změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ a navrhněte pořizovat
samostatně tak, aby mohla být důkladně projednána s DO a její obsah i rozsah případně
upraven a dohodnut.
Nesouhlasná část stanoviska MŢP byla respektována, rozpory nenastaly a „smírná“ jednání ve
smyslu § 5 správního řádu tedy nebyla vedena.
14. Odbor dopravy Magistrátu města Brna
OÚPR MMB obdrţel od OD MMB písemnosti pod č.j.: MMB/0259790/2013 ze dne
13.07.2013, pod č.j.: MMB/0264933/2013 ze dne 22.07.2013 a doplnění pod č.j.:
MMB/0358623/2013 ze dne 03.10.2013 k návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“. Na
jednání dne 13.11.2013 bylo ujasněno, ţe písemnost č.j.: MMB/0264933/2013 ze dne
22.07.2013 je stanoviskem dle §4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona a bylo dohodnuto, ţe
OD MMB doplní toto stanovisko o příslušné náleţitosti. OÚPR doplnění stanoviska obdrţel
pod č.j. MMB/0431611/2013 dne 25.11.2013.
Na základě tohoto doplnění zařadil pořizovatel stanovisko OD MMB pod č.j.:
MMB/0264933/2013 ze dne 22.07.2013 a doplnění stanoviska pod č.j.: MMB/0358623/2013
ze dne 03.10.2013 (po termínu) mezi stanoviska dotčených orgánů.
58
Dopravní obsluha Ţabovřeských luk byla prověřena v „Územně – technickém prověření
náhradní trasy MHD“ (zpracovatel Archika - architektonická projektová kancelář, 2013),
která byla podkladem pro dopracování ÚS „Ţabovřeské louky“ (zpracovatel Architekti Hrůša
&spol., Atelier Brno, s.r.o., 2013). Dle výše uvedeného prověření byla doporučena varianta D
jako optimální pro způsob obsluhy území a vedení náhradní trasy MHD. Poţadavek bude
zapracován do výsledné dokumentace.
Požadavku bude vyhověno.
V území Ţabovřeských luk zapracujte řešení dle územně plánovacích podkladů: „Územně –
technického prověření náhradní trasy MHD“ (zpracovatel Archika - architektonická
projektová kancelář, 2013), která byla podkladem pro dopracování ÚS „Ţabovřeské louky“
(zpracovatel Architekti Hrůša &spol., Atelier Brno, s.r.o., 2013).
Stanovisko OD bylo respektováno.
Dotčené orgány, které neuplatnily svá stanoviska v návaznosti na společné jednání konané
dne 20.06.2013:
1. Obvodní báňský úřad (OBÚ)
59
2. Odbor památkové péče MMB (OPP MMB)
3. Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras (SCHKO)
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Pořizovatel vyšel ze stanovisek k návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ , které byly
dotčenými orgány uplatněny v rámci 1. společného jednání dne 31.05.2012. Vzhledem
k tomu, ţe v období od 31.05.2012 do 20.06.2013 nedošlo ke změně věcného obsahu návrhu
změny, lze je pouţít jako doklad souladu se zvláštními právními předpisy, které tyto DO hájí
ve svých stanoviscích.
K Vašemu oznámení ze dne 07.05.2012, zn: 4100/OÚPR/ MMB/0154659/2012, ve věci
stanoviska k návrhu změny ÚPmB „Aktualizace územního plánu města Brna" včetně
vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území, zdejší úřad v souladu s platnými
ustanoveními § 15 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného
bohatství, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, ţe k návrhu změny ÚPmB „Aktualizace
územního plánu města Brna" včetně vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území nemá
připomínek.
Bez připomínek.
Pořizovatel vyhodnotil, v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ţe návrhem změny „Aktualizace ÚPmB“
nedochází k porušení ochrany veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona.
2. Odbor památkové péče MMB (OPP MMB)
Vyjádření ve výše uvedené věci vydá Ministerstvo kultury ČR, Praha.
Stanovisko Ministerstva kultury – viz výše.
3.Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras (SCHKO)
Součástí území řešeného předmětnou změnou ÚPmB jsou tyto plochy zvláště chráněné
z hlediska ochrany přírody, které jsou ve Správě CHKO Moravský kras:
Chráněná krajinná oblast Moravský kras zřízená výnosem Ministerstva školství a kultury
ze dne 4.7.1956 - v částech katastrálních území Ţidenice, Maloměřice a Líšeň Národní
přírodní rezervace Hádecká planinka zřízená Vyhláškou Ministerstva ţivotního prostředí č.
7412008 ze dne 20.2.2008
Přírodní rezervace Velký Hornek zřízená vyhláškou Správy CHKO Moravský kras č 112003
ze dne 31.12.2003
1,11. a I1[, zóna CHKO Moravský kras dle zonace odstupňované ochrany přírody schválené
protokolem Ministerstva ţivotního prostředí č.j.OOP 3180194 ze dne 21.7.1994 Evropsky
významné lokality Moravský kras CZ 0624130 a Stránská skála CZ 0624020 zařazené do
60
národního seznamu NATURA 2000
Národní přírodní památka Stránská skála v k.ú. Slatina, která byla poprvé vyhlášená
Národním výborem města Brna dne 23.3.1978 a do kategorie Národní přírodní památka
přeřazená Vyhláškou Ministerstva ţivotního prostředí č. 39511992 Sb.
Národní přírodní památka Červený kopec v k.ú. Štýřice, která byla poprvé vyhlášená
Národním výborem města Brna dne 24.11.1970 a do kategorie Národní přírodní památka
přeřazená Vyhláškou Ministerstva ţivotního prostředí č. 39511992 Sb..
Pravomoc výkonu státní správy na území Národních přírodních památek (dále jen NPP)
Stránská skála a Červený kopec, včetně jejich ochranných pásem byla na Správu CHKO
Moravský kras převedena Vyhláškou Ministerstva ţivotního prostředí č. 4612010 Sb.. Pro
obě tato území byly zpracovány návrhy na jejich přehlášení v nových hranicích a
zpracovány Plány péče. V současné době jsou tyto podklady předány Ministerstvu
ţivotního prostředí. Řízení o přehlášení NPP Stránská skála na ministerstvu probíhá, řízení o
přehlášení NPP Červený kopec bylo pozastaveno z důvodu probíhajícího řízení o vypořádání
restitučního nároku.
Na území Národní přírodní památky Červený kopec jsou podle zřizovacího předpisu
předmětem ochrany kvartérní profily spraší a pohřbených půd, představující nejúplnější sled
spraší a fosilních půd ve střední Evropě. Mezinárodně je uznávaný opěrný profil s
rozhraním BIM (hranice mezi středním a spodním pleistocénem). Profily byly odkryty při
těţbě cihlářské suroviny v místě původního hliniště bývalé Kohnovy cihelny. Reliéf
představují antropogenní tvary vytvořené při těţbě cihlářské suroviny. V nadloţí loţiska
najdeme pouze humózní hlíny. Podloţí loţiska tvoří horniny brněnského masívu, jde vesměs
o granodiority a diority. Nad nimi jsou uloţeny devonské slepence a arkózové pískovce,
které překrývají neogenní sedimenty stáří miocén-část morav představované brněnskými
písky a vápnitými jíly. Spraše a půdní komplexy jsou odkryty na stěnách a svazích bývalého
hliníku a cihelny.
V současné době leţí velká část území s popsaným dochovaným předmětem ochrany mimo
platné hranice NPP. Na pozemcích p.č. 183611, 1836113v k.ú. Štýřice a p.č. 126013 v k.ú.
Bohunice však byl veřejnou vyhláškou Magistrátu města Brna č.j. OŢP107013102 ze dne
4.3.2002 registrován významný krajinný prvek (dále jen VKP) Kohnova cihelna. Jeho výměra
je téměř 12,2 ha a smyslem registrace lokality jako významného krajinného prvku je
zajištění určité úrovně ochrany daného území dokud nedojde k jeho přičlenění ke
stávající NPP Červený kopec. VKP jsou podle § 4 odst. 2 zákona chráněn y před
poškozováním a ničením. Vyuţívat je lze pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a
nedošlo k ohroţení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly
vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohroţení či oslabení jeho ekologicko -stabilizační
funkce si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany
přírody. Cílem ochrany území připravovaného k přehlášení NPP je zachovat evropsky
významné kvartérní profily spraší a pohřbených půd 1 zlepšení stavu cennějších fytocenóz.
Vzhledem k výše uvedenému Správa CHKO poţaduje zachování stávajícího přírodního
charakteru lokality. Vhodným managementem v území je sečení, vyřezávání, kácení a
likvidace nepůvodních druhů rostlin. Území by bylo moţné zpřístupnit veřejnosti chodníky
a stezkami, lze zřídit 1-2 místní značené turistické okruhy, odpočívadla a vyhlídková
místa. Nutné je omezení přístupu u geologických profilů a na horní hranu těchto profilů.
Vhodné by bylo zřídit naučnou stezku. Výhledovým plánem je obnaţení dnes jiţ téměř
zaniklých geologických profilů a jejich protierozní ochrana (zřízení přístřešků).
61
Na území Národní přírodní památky Stránská skála je hlavním předmětem ochrany existence
paleontologického a archeologického naleziště, krasových jevů a podzemních prostor.
Stránská skála je z pohledu archeologie a paleontologie evropsky významnou lokalitou. Patří
k nejbohatším nalezištím v Evropě co do mnoţství nálezů fosilních pozůstatků ţivočichů z
období asi před 700 tis. lety. Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je ochrana
významné paleontologické, prehistorické a floristické lokality, jako doklad vývoje
přírodního prostředí. Hlavními předměty ochrany jsou ekosystémy T3.3A Subpanonské
stepní trávníky, T6.2B Bazifilní vegetace efemér a sukulentů bez netřesků a S3B
Jeskyně nepřístupné veřejnosti a útvary neţivé přírody Jeskyně č. 4 (Jezerní j.), Jeskyně č. 8
(Woldřichova j.) a Jeskyně č. 10 (Medvědí j.) . Předměty ochrany Evropsky významné
lokality Stránská skála, se kterou je NPP v překryvu jsou stanoviště 6110* Vápnité nebo
bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion alb), 6190 Panonské skalní trávníky (StipoFestucetalia
pallenfis), 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích
(Festuco-Brametalia), 6240* Subpanonské stepní trávníky, 8210 Chasmofytická vegetace
vápnitých skalnatých svahů a 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti a evropsky
významný druh koniklec velkokvětý (Pulsafilla grandis).
Cílem ochrany je zachování příp. zlepšení přírodě blízkého stavu lokality, tj. zachování
rostlinných a ţivočišných společenstev xerotermního charakteru na vápencovém podloţí
jurského stáří a podzemních krasových jevů.
charakteru lokality. V současné době probíhá na Ministerstvu ţivotního prostředí proces
přehlášení NPP. Mapové podklady se zakreslením nové rozlohy a umístění NPP Stránská
skála jsou přílohou tohoto stanoviska. Správa CHKO Moravský kras poţaduje zakreslení
i nových hranic NPP a jejího ochranného pásma. Vhodným managementem pro dané
území sečení, zamezování zarůstání pomocí výseků, výřezů a kácení, likvidace
invazních a nepůvodních druhů rostlin, dosadbu ovocných dřevin místní provenience.
Objekt úpravny vody , který je zřejmě nefunkční a zbytky bývalého skladu trhavin a
dělostřelecké pozorovatelny je vhodné z území NPP odstranit. Na vybraných vstupních
místech instalovat informační panely a usměrnit pohyb návštěvníků po vyznačených
okruţních trasách. V blízkosti NPP, ale mimo její území, vytipovat plochu pro umístění
objektu s hygienickým zázemím pro návštěvníky NPP.
Na území Přírodní rezervace (dále jen PR) Velký Hornek jsou podle zřizovacího předpisu
hlavními předměty ochrany stepní a lesostepní lokality a fragmenty šípákových doubrav,
které jsou v některých případech nejsevernější lokalitou výskytu zvláště chráněných druhů
rostlin a ţivočichů. Členitá geomorFologie území a kombinace zalesněných a bezlesých ploch
a také poloha na rozhraní několika fytogeografických oblastí je důvodem výskytu
pestré mozaiky jednotlivých typů vegetace a jejich přechodů. Jsou to především
společenstva lesostepní travnaté enklávy, bezlesí, rozvolněné teplomilné doubravy a
fragmenty šípákových doubrav, údolní olšiny, výmladkové dubohabřiny a sut'ové lesy
Dlouhodobým cílem je udrţení a na vybraných plochách rozšíření stepního a lesostepního
charakteru lokality a fragmentů šípákových doubrav. Odstraněni nepůvodních druhů rostlin,
v prvé etapě zejména akátu. Podpora vybraných chráněných a ohroţených druhů rostlin.
Podpora ohroţených druhů rostlin a ţivočichů vázaných na dřívější způsob vyuţívání lesa
pomístní obnovou výmladkového charakteru porostů a lesa nízkého. Samovolný vývoj lesních
ekosystémů bude cílem ochrany pouze na vybraných plochách v dolních partiích prudkých
svahů údolí. Dále také odstranění nevhodných lidských zásahů s cílem obnovy přírodního
62
charakteru celé lokality. Stávající 4 rekreační chaty ponechat v rezervaci na doţití,
neumoţnit jejich rekonstrukci. Zajistit likvidaci výsadeb nepůvodních okrasných rostlin a
úpravu turistických chodníků a pěšin s případným omezením vstupu do vybraných ploch
rezervace.
charakteru lokality. Stávající 4 chaty umístěné na lesních pozemcích v l. zóně CHKO
ponechat pouze na doţití. Povolit jen běţnou údrţbu bez přístaveb, nástaveb a rekonstrukcí.
Výhledově tyto objekty z území rezervace odstranit.
Návrh změny regulativů odpovídá poţadavkům stanoviska. Z poţadavku nevyplývají ţádné
úpravy do návrhu změny.
Pořizovatel vyhodnotil soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně krajiny a přírody, ve
znění pozdějších předpisů, ke kterému je příslušný podle § 78 odst. 1 tohoto zákona dotčený
orgán - Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Navrhovaná změna není v kolizi se
zájmy hájenými dotčeným orgánem.
K návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ včetně vyhodnocení vlivů na udrţitelný
rozvoj území se v rámci prvního společného jednání z hlediska souladu se zákonem č.
4/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřil
Obvodní báňský úřad a to bez připomínek. Z této skutečnosti pořizovatel odvozuje, ţe i
MPO, které je kompetentní se vyjádřit z hlediska zájmů daného uvedeným zákonem, je bez
připomínek.
Pořizovatel vyhodnotil, v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ţe návrhem změny „Aktualizace ÚPmB“
nedochází k porušení ochrany veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ:
Upravený návrh změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ předloţený k veřejnému
projednání je v souladu s poţadavky dotčených orgánů uplatněných v rámci společného
jednání.
V průběhu procesu vyhodnocení výsledků projednání byl pořizovatel nucen reagovat na
usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17.09.2013č. j. 1 Aos 2/2013
– 116, které bylo doručeno Odboru územního plánování Magistrátu města Brna v říjnu 2013 a
kterým Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátě o otázce napadnutelnosti úpravy
směrné části územního plánu (spočívající ve zvýšení indexu podlaţní plochy) návrhem na
zrušení opatření obecné povahy, která byla klíčová v řízení o kasační stíţnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2012, č. j. 66 A 3/2012 – 126. Rozšířený senát NSS
v citovaném usnesení dospěl k následujícím závěrům:
I. Index podlaţní plochy je obecným regulativem prostorového uspořádání
území, tj. limitem jeho vyuţití, jehoţ vymezení je závazné; na tom nic nemění ani
63
to, ţe tento index byl nesprávně zařazen do směrné části územního plánu (§ 29
odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.).
II. Má-li být v platném územním plánu nově zaveden limit vyuţití území mj.
indexem podlaţní plochy či změněny hodnoty jiţ existující regulace, je nutno
postupovat dle § 188 odst. 3, věta prvá zákona č. 183/2006 Sb., tedy přijmout
takovou změnu formou opatření obecné povahy; věta druhá a třetí citovaného
ustanovení se pro tyto případy neuplatní.
III. Obsahuje-li územní plán obce či jeho změny nesprávně obecný regulativ
prostorového uspořádání území stanovený indexem podlaţní plochy ve své
směrné části, lze je napadnout návrhem na zrušení opatření obecné povahy podle
§ 101a a násl. s. ř. s.
IV. Osobou pasivně procesně legitimovanou v řízení o zrušení úpravy směrné
části územního plánu podle § 101a a násl. s. ř. s. je orgán, který ji přijal, tedy
obecní úřad, případně úřad územního plánování.
Z uvedeného soudního rozhodnutí vyplývá, ţe index podlaţních ploch se povaţuje za
závaznou část ÚPmB. Pořizovatel v této věci posoudil vztah této nové skutečnosti k zadání a
vzhledem k tomu, ţe zadání výslovně v bodě 6.2. uvádí poţadavek „aktualizujte způsob
regulace podle intenzity vyuţití ploch, míru závaznosti regulativu, pravidla a podmínky jeho
aplikace“, dal z úřední povinnosti zpracovateli pokyn, aby upravil návrh změny „Aktualizace
ÚPmB“ na základě výše uvedených skutečností, tedy změny pojetí (závaznost namísto
směrné pojetí) indexu podlaţních ploch v ÚPmB.
Upravte způsob regulace podle intenzity vyuţití ploch (IPP), míru závaznosti IPP řešte
v souladu s usnesením rozšířeného senátu tj. jako závaznou část ÚPmB, stanovte pravidla a
podmínky aplikace IPP a promítněte je jednotně na celé území města Brna do textové i
grafické části návrhu změny, v části odůvodnění pak vysvětlete přístup k řešení, odůvodněte i
příp. odchylky od tohoto jednotného přístupu řešení.
C. VYHODNOCENÍ SOULADU SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ (DO)
UPLATNĚNÝMI V RÁMCI VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ :
K návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB byly uplatněny v rámci veřejného projednání
dle § 52 odst. 3 stavebního zákona ve stanovené lhůtě 4 stanoviska dotčených orgánů
k částem řešení, které se od společného jednání (dle § 50) změnily:
1. Ministerstvo kultury České republiky (MK ČR), stanovisko č. j. MK
8061/2014 OPP ze dne 07. 02. 2014
2. Hasičský záchranný sbor JmK (HZS), stanovisko č. j. HSBM-3-6/2014
ze dne 06. 02. 2014
3. Odbor dopravy Magistrátu města Brna (OD MMB) č.j.
MMB/0061078/2014 ze dne 11.02.2014
4. Krajský úřad Jihomoravského kraje (KrÚ JMK), Odbor územního
plánování a stavebního řádu, koordinované stanovisko č.j. JMK
145408/2013 ze dne 07.02.2014
OÚPR MMB dopisem č.j. MMB/0149407/2014/Jaš ze dne 07.04.2014 vyzval Ministerstvo
ţivotního prostředí (MŢP) k vydání stanoviska, neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
Stanovisko bylo pořizovateli doručeno dopisem č.j. 707/560/14 26594/ENV/14 ze dne
64
30.04.2014 a je k částem řešení, které se od společného jednání změnily, souhlasné.
Na základě vyhodnocení stanovisek k upravenému návrhu změny ÚPmB „Aktualizace
ÚPmB“ došlo průběţně k jednáním s OŢP a OD KrÚ JMK, OD MMB, s kterými byla
dohodnuta úprava dokumentace, případně změna stanoviska.
1.Ministerstvo kultury České republiky
65
Vyhodnocení stanoviska:
Změna není předmětem projednávaného návrhu Změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“.
66
Změna není předmětem projednávaného návrhu Změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“.
Jedná se o konstatování splnění poţadavku DO.
67
Pořizovatel reagoval na poţadavek dotčeného orgánu tím, ţe regulativ „výšková hladina
zástavby se vymezuje“, doplnil o text „pokud následný stupeň ÚPD nestanoví jinak“.
Z uvedeného doplnění regulativů jednoznačně vyplývá, ţe výškové hladiny zástavby se jako
obecný regulativ tj. včetně přípustného a podmíněně přípustného vyuţití neuplatní (nepouţije)
v územích, kde je schválená podrobnější územně plánovací dokumentace (ÚPD), v případě
poţadavku DO „Regulační plán městské památkové rezervace (MPR) v Brně", který zahrnuje
území MPR. Takto je zajištěn jednotný způsob aplikace regulativu na celém území města
Brna, kde je platná územně plánovací dokumentace. Následný (podrobnější) stupeň ÚPD
obecně zpřesňuje regulativy ÚPmB pro funkční plochy a stanovuje prvky plošné a prostorové
regulace na jednotlivé pozemky, pro jednotlivé stavby. RP MPR stanoví pro výšku zástavby
jednotlivých objektů v území MPR závazné regulativy (návaznost říms a střech); čímţ splňuje
poţadavek dotčeného orgánu - respektovat stávající výškovou hladinu zástavby funkčních
ploch na území MPR, a to v daleko větší míře podrobnosti a způsobem, který reaguje na
ochranu hodnot MPR daleko účinněji neţ můţe stanovit ÚP (návaznost říms a střech
uplatnitelný na jednotlivé parcely). To je také účelem kaţdého následného (podrobnějšího)
stupně ÚPD. Není vhodné a ţádoucí mít výškový regulativ závazný v obou dokumentacích
současně (v kaţdé definován způsobem odpovídajícím míře podrobnosti ÚPD); v praxi to
můţe někdy i „účelově“ vést ke sporným situacím. Pokud sporná situace nastane, pak platí
nadřazená dokumentace, v tomto případě ÚP, coţ je neţádoucí.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe poţadavek dotčeného orgánu je tedy plně akceptován. Výškové
hladiny a jejich přípustné nebo podmíněně přípustné překročení se netýká území, které jsou
řešeny podrobnější územně plánovací dokumentací, v tomto případě RP MPR. Pro zajištění
jednoty výše uvedeného výkladu bude textová část Odůvodnění změny ÚPmB „Aktualizace
ÚPmB“ doplněna o vysvětlující odstavec.
Do Odůvodnění přílohy č. 1 v kapitole Odůvodnění návrhu změny závazné vyhlášky
statutárního města Brna č. 2/2004,ve znění pozdějších předpisů včetně přílohy č.1, č. 2 této
vyhlášky (na str. 44) doplňte text ve smyslu:
„Regulativ výškové hladiny zástavby se nevymezuje, a tudíţ jej nelze uplatnit v územích,
v nichţ je prostorové resp. výškové uspořádání regulováno a stanoveno některým
68
z následných stupňů územně plánovací dokumentace (tj. územním plánem zony nebo
regulačním plánem). Jinak řečeno institut „Výškové hladiny zástavby" pro tato území
neplatí.“
Do textu vyhlášky sjednoťte název následná stupeň ÚPD a podrobnější ÚPD.
69
Pořizovatel reagoval na zjištěnou nesrovnalost v textu, poţadoval opravu a upravený návrh
změny jiţ tuto nesrovnalost neuvádí. Dále reagoval na doporučení definovat pojem výšková
budova – stanovit max. počet podlaţí tím, ţe doplnil do změny obecně závazné vyhlášky
(OZV) k ÚPmB definici pojmu výškové zóny (ÚPmB s pojmem výšková stavba nepracuje,
pracuje s plochami) tj. nad 40m výšky (odpovídá cca 10-12 nadzemním podlaţím ). Definice
pojmu výškové zóny stanovením max. počtu nadzemních podlaţí se jevila vzhledem
k rozdílným konstrukčním výškám podlaţí u jednotlivých druhů staveb, které mohou být
v rámci dané zóny umístěny (dopředu nelze předvídat) hůře specifikovatelná (14 podlaţí u
obytné stavby se můţe rovnat 12 podlaţím u administrativní stavby apod.); počet nadzemních
podlaţí je tedy více neurčitou veličinou neţ specifikace v metrech, coţ můţe mít ve výsledku
podstatný vliv. Z tohoto důvodu bylo konstatováno, ţe pro praktické uţívání se definování
pojmu výšková budova max. počtem nadzemních podlaţí nejeví jako zcela vhodné, vhodnější
je specifikace v metrech, coţ na základě doporučení učinil. Důvodem, proč nebyla v definici
pojmu stanovena max. výška podlaţí (resp. max. výška zóny v metrech,) je zřejmá
z následujícího odůvodnění:
Stávající ÚPmB má míru vyuţití území regulovanou indexem podlaţních ploch (součtem
hrubých podlaţních ploch). Tento nástroj se jevil v praktickém uţívání jako nedostatečný.
Odbor územního plánování a rozvoje proto pořídil Územní studii (ÚS) „Výškové zónování v
MPR a jeho ochranném pásmu“ (Architektonická kancelář Burian - Křivinka, 05/ 2007),
která účinně slouţí jako registrovaný územně plánovací podklad tj. podklad neopominutelný
v územních řízeních. Tento podklad, mimo jiné, vymezil území, která jsou vhodná pro moţné
umístění výškových budov; pro tyto účely definoval výškovou budovu tj. budovu, jejíţ celková
výška nad přilehlým terénem přesahuje 40m. Pro vyhodnocení moţných výškových zón byla
jednou z podmínek: „území je dostatečně vzdáleno od historických dominant města, a není
v rozporu s dálkovými pohledy na panorama města“. Na základě prověření a posouzení bylo
vyhodnoceno 8 moţných lokalit výškových zón a pouze u jedné z nich (BVV) bylo navrţeno
z důvodů kolize všesměrného působení historického panoramatu města, jeho prostorové
kompozice s typickými dominantami a zelenými horizonty omezení výšky zástavby; ostatní
lokality nebylo shledáno důvodné s ohledem na výše uvedené výškově omezovat; pro umístění
staveb v těchto zónách však byly stanoveny pravidla pro jejich ověřování v územních řízeních
(hmotově, výškově). Výsledek vyhodnocení ÚS není pouhým vyjádřením subjektivního názoru
zpracovatelů, ale objektivně doloţený a s vyuţitím moderních dostupných digitálních
technologií a dat modelu budov, modelu povrchu a pořízených panoramatických fotografií (ve
spolupráci s odbornou firmou - vše pořízeno za značné finanční prostředky) ověřený územně
plánovací podklad. Všechny navrhované zóny tedy byly z hlediska obrazu města a ochrany
jeho panorama prověřeny a je doloţeno, ţe nejsou v kolizi s podmínkami ochrany dle bodu B.
dotčeného orgánu. ÚS byla pořízena v součinnosti s Odborem památkové péče MMB a
Národním památkovým ústavem v Brně a výsledek prověření nebyl rozporován s ohledem na
zájmy památkové péče (doloţeno záznamem).
Následně OÚPR MMB zadal předmětné prověření na celé území města v ÚS“„Výškové
zónování pro Územní plán města Brna (ERA, 1/2011), kde bylo provedeno nové a nezávislé
posouzení výškových zón z hlediska vlivu na prostorové uspořádání města a jeho hodnot a to,
mimo jiné, podle následujících kritérií:„nenarušení historické veduty města, respektování
hodnot obrazu města a jeho krajinného rázu“. Prověření odpovídá poţadavkům dotčeného
orgánu dle bodu B ochrany. Výsledkem celkového posouzení bylo doporučení 4 výškových zón
(totoţných s posouzením z předchozí ÚS), u kterých nebylo shledáno negativní působení ve
vztahu k městské památkové rezervaci a tedy nutnost omezení výšky zástavby a rozpracování
pravidel pro ověřování při konkrétním umístění staveb v těchto zónách. Jedná se o lokality
70
Heršpická (jiţ umístěny 2 výškové stavby), Europoint, Jihlavská – západní brána a Šumavská
(jiţ realizovány 3 výškové stavby ze 70 let.).
Tato ÚS dále prověřila a navrhla doplnit stávající regulativy ÚPmB o výškové hladiny
zástavby, čímţ by se vytvořil nový účinný nástroj k prostorové regulaci území, který stávající
ÚPmB nemá a míra vyuţití území se řídí indexem podlaţních ploch.
Město Brno pořízením výše uvedených odborných podkladů a novou digitální technologii
zpracování dat získalo účinnou a praktickou metodickou pomůcku k ověřování výšky zástavby
v reţimech výškového zónování a to nejen vůči historickým dominantám města (prostorové
ověření v 3D modelu města, pohledy z určených vyhlídkových bodů nebo stanovených míst).
Prověřené návrhy výškových zón a doplnění ÚPmB o obecné regulativy výškových hladin
zástavby v souladu s poţadavky zadání změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ se staly
podkladem pro zpracovatele návrhu změny, který je znovu prověřil a navrhl způsob jejich
zapracování do návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“. Změna Územního plánu města
Brna „Aktualizace ÚPmB“ v souladu s poţadavky schváleného zadání (bod 6.2.) předkládá
návrh vymezení 4 výškových zón, které tvoří jedna nebo více funkčních ploch a stanovuje pro
takto vymezená území specifické podmínky vyuţití pro naplňování území. Návrh změny dále
závazně stanovuje vyhlídkové body, z kterých je nutno provádět prostorové ověření v 3D
modelu města v případě, ţe by mělo dojít k podmíněně přípustnému překročení základní nebo
charakteristické výškové hladiny zástavby (mimo MPR, tam platí RP MPR); tolerance
přípustného překročení výškové hladiny zástavby o jedno plné a ustupující podlaţí
v ochranném pásmu MPR se ve vztahu k MPR neprojeví (dle provedeného prověření ve
výše uvedených podkladech).
Na základě výše uvedeného se musí pořizovatel důrazně ohradit proti tvrzení, ţe návrh změny
spočívající ve stanovení výškových hladin zástavby a návrhu výškových zón nereaguje na
uvedené podmínky ochrany v OP MPR, neboť ty byly podrobně a opakovaně nezávislými
odborníky prověřeny a jsou doloţitelné; dále pak, ţe návrh změny je navrţen v rozporu se
stavebním zákonem. Toto tvrzení není podloţeno ţádným konkrétním porušením (příp.
poukazem na nevhodnost konkrétní lokality), z kterého by uvedené skutečnosti vyplývaly; nově
vyjádřený nesouhlas s umístěním výškových zón není tedy pro pořizovatele zřetelný (mimo
obecné proklamace zákona). Naopak je třeba zdůraznit, ţe výše popsaným prověřením
v několika územně plánovacích podkladech byl naplněn ve stanovisku uvedený poţadavek
podmínek ochrany, tj. ţe při pořizování změny ÚPmB byl brán ohled na to, aby změnami
výškové konfigurace zástavby nebyla v území ochranného pásma oslabena ani porušena
historická urbanistická skladba městské památkové rezervace ani její měřítko či silueta.
Nově vyjádřenou podmínkou stanovit maximální výškovou hladinu zástavby v celém území
ochranného pásma městské památkově rezervace ve vztahu k MPR (ve stanovisku DO, č. j.
MK34704/2013 OPP, v rámci společného jednání nebyla takto podmínka ze strany MK ČR
vůbec stanovena) se pořizovatel podrobně zabýval, a musí konstatovat, ţe vzhledem
k různorodosti území, které se nachází v OP MPR je splnění této podmínky poţadovaným
způsobem neakceptovatelné. Stávající výšková hladina v dané oblasti se pohybuje od 5 do
70m (z digitálního modelu) a je velmi různorodá, neboť ji tvoří velmi různorodé celky
(výstaviště, nemocnice, vilové čtvrti, obytné čtvrti, průmyslové areály apod.). Navrhované
regulace ve změně ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ prostřednictvím základních výškových hladin
a charakteristických výškových hladin je pro potřeby regulace města v ochranném pásmu
MPR jako doplnění stávajícího regulativu - indexu podlaţních ploch, zcela v souladu s
poţadavky stavebního zákona a odpovídá míře podrobnosti na úrovni regulace územního
plánu. Stanovení max. moţné hladiny zástavby nebylo předmětem projednání návrhu změny
ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“, jelikoţ tento poţadavek na řešení změny ÚPmB nebyl obsaţen
71
ani v jejím zadání.
Vzhledem k tomu, ţe tato podmínka nebyla explicitně uvedena ve stanovisku č. j.
MK34704/2013OPP ze dne 18.7.2013, přestoţe se řešení výškových zón v návrhu změny
ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ od fáze společného jednání s dotčenými orgány změnilo pouze
tak, ţe zohlednilo podmínku MK ČR na definování výškových budov, povaţuje pořizovatel
nynější nové uplatnění takovéto podmínky v rozporu s ust. § 4 odst. 4 a § 52 odst. 3 zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), tedy postup, který
odporuje poţadavku stavebního zákona na kontinuitu stanovisek dotčených orgánů a rovněţ
principu, ţe dotčené orgány jsou oprávněny uplatnit po veřejném projednání stanovisko pouze
k částem řešení, které byly od společného jednání změněny.
Ministerstvu kultury ČR byl předloţen návrh vyhodnocení jejich stanoviska ze dne
07. 02. 2014, č. j. MK 8061/2014 OPP, k vyjádření jeho souhlasu (bude doplněno při zasedání
Zastupitelstva města Brna).
2. Hasičský záchranný sbor JMK
Poţadavky DO jsou návrhem řešení splněny - bez připomínek.
ţádné úpravy do veřejně projednávaného návrhu změn.
72
Z připomínky nevyplývají
3. MMB – odbor dopravy
Lokalita Královka v k.ú. Horní Heršpice byla vyřazena ze změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“
pod označením N334 a bude pořízena v samostatném procesu po projednání změny ÚPmB
„Aktualizace ÚPmB“. Rozsah funkčních ploch je ponechán dle stavu v platném ÚPmB.
Vzhledem k tomu, ţe vybavení komerční specifické CX/OO je nové vymezení urbanistické
funkce resp. funkčního typu, je moţná úprava hranic funkčních ploch dle stávajícího vyuţití
území.
Po porovnání původního návrhu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ pod označením Z334 je
moţná úprava vymezení funkční plochy CX/OO pouze po hranici pozemků p.č. 923/40 a
904/18 v k.ú. Horní Heršpice. Na pozemku p.č. 904/18 v k.ú. Horní Heršpice je jiţ ve
73
stávajícím stavu vedena obsluţná komunikace, je ve vlastnictví statutárního města Brna a
navrţeným řešením nebudou dotčeny práva dalších vlastníků pozemků.
Upravte vymezení funkční plochy CX/OO pouze po hranici pozemků p.č. 923/40 a 904/18
v k.ú. Horní Heršpice. Pozemek p.č. 904/18 v k.ú. Horní Heršpice bude přiřazen k funkční
ploše pro dopravu – funkční typ doprava dráţní (DD), ve které je umístění komunikací
přípustné.
Dne 09.04.2014 proběhlo jednání ve věci vypořádání poţadavků uplatněných ve stanovisku
OD MMB, kde se přítomni shodli na uvedeném vypořádání, výsledky jednání jsou doloţeny
zápisem stvrzeným podpisy obou stran.
4. JMK – Odbor územního plánování a stavebního řádu
74
Ke zrušení ochranného pásma vodního zdroje Brno – Svratka – Pisárky došlo v průběhu
zpracování Změny ÚPmB – Aktualizace Opatřením obecné povahy – rušení ochranných
pásem vodního zdroje Brno – Svratka – Pisárky pod č.j. MMB/0209172/2013 spis.
zn.OVLHZ/MMB/0120459/201. Z výkresové části bylo ochranné pásmo vodního zdroje na
základě této skutečnosti jiţ odstraněno, v textové části se nepromítlo. OÚPR dává pokyn na
úpravu textové části Odůvodnění.
75
Upravte textovou část Odůvodnění – kap. Zásobování vodou D.3.1 na základě skutečnosti, ţe
bylo zrušeno vodní dílo – úpravna vody Brno – Pisárky a povolení k odběru vody z řeky
Svratky. V návaznosti na to byla zrušena ochranná pásma vodního zdroje. Pro moţnost
zrušení Úpravny vody Pisárky jako záloţního zdroje byly realizovány stavby: část přivaděče
VOV – úsek Bosonohy – Nebovidy – Moravany, vč. vodojemu Nebovidy, přívodní řady od
vodojemu Bosonohy do přerušovacího vodojemu Kamenný vrch a od přivaděče VOV
z Bosonoh do výtlaku k VDJ Kamenný vrch (320m n.m.).
Bez připomínek. Z připomínky nevyplývají ţádné úpravy do veřejně projednávaného návrhu
změn.
76
77
1) Doplnění ochranných pásem zvláště chráněných území do části G)Limity vyuţití území
v textu návrhu změny obecně závazné vyhlášky SMB č. 2/2004, ve znění pozdějších
předpisů.
Poţadavek není důvodný. Jak je uvedeno v připomínce, ochranná pásma zvláště chráněných
území mají ochranné pásmo zřízeno ze zákona nebo individuálně vyhlášené orgánem ochrany
přírody. Jedná se tak o limity vyuţití území ve smyslu § 26 odst. 1 stavebního zákona, tj.
omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů.
Tyto limity pak mají být obsaţeny v územně analytických podkladech obce a nikoliv ve
výrokové části ÚPD. To je stanoveno z. č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) od 1. 1. 2007.
Vzhledem k tomu, ţe tato ochranná pásma vznikají ze zákona, příp. právní mocí rozhodnutí
příslušného správního orgánu, a jako taková jsou právně závazná, není třeba, aby byla
uvedena duplicitně jako závazná část ÚPmB. Rozhodovat o jejich existenci a jejich závaznosti
nepřísluší zastupitelstvu obce, ale toliko obecně závaznému právnímu předpisu či příslušnému
orgánu státní správy. Vydáním územně plánovací dokumentace (ÚPD) nebo její změny nelze
ochranná pásma zvláště chráněných území nově vymezovat, nebo je aktualizovat, ale z logiky
věci je přípustné je toliko z ÚPD (v případě města Brna ÚPmB) odstranit. Toto při nejbliţší
změně ÚPD bude provedeno. Nedojde tím k dotčení ţádných subjektivních práv ani veřejného
zájmu, protoţe ochranná pásma zůstanou i nadále závazná, jelikoţ jsou stanovena zákonem.
Zároveň jsou dostupná v územně analytických podkladech, které mají zobrazovat
78
nejaktuálnější stav území a jsou aktualizovány alespoň jednou za 2 roky, coţ z územně
analytických podkladů činí přesnější a operativnější nástroj pro informování o stavu území
neţ ÚPD.
Ochrana a „nedotknutelnost“ jevů, které jsou předmětem ochrany přírody a krajiny
vyplývající ze zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je zajištěna taktéţ dle § 90
písm. e) stavebního zákona, kdy příslušný stavební úřad posuzuje v rámci územního řízení
soulad záměru ţadatele s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů.
Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy do veřejně projednaného návrhu změn.
2) Nesouhlas se změnou plochy na hranici MČ Brno-Vinohrady a MČ Brno-Maloměřice
a Obřany do plochy CS-sport a pohybové aktivity. Dotčený orgán poţaduje zachování
původního vymezení dle ÚPmB, tj. plochy krajinné zeleně K.
Pořizovatel se znovu zabýval smyslem změny funkčního vyuţití v předmětné ploše. Vzhledem
k tomu, ţe stávající vyuţití této plochy – prodej stavebnin (majoritní vlastník SMB) začleněné
do plochy občanského vybavení komerčního, resp. plochy CS zde není z důvodu ochrany
přírody a krajiny ţádoucí stabilizovat, proto pořizovatel dal zpracovateli pokyn ponechat zde
vyuţití dle platného ÚPmB ve funkci krajinné zeleně (K). Předmětná plocha je částečně
dotčená ochranným pásmem přírodní památky Kavky a ze severní strany na ni navazuje
rozsáhlá plocha „Jiţní svahy Hádů“, která je součástí evropsky významných lokalit Natura
2000.
Věcnou změnu označenou 4.18 v lokalitě Pod Hády vyřaďte s ohledem na předmětnou lokalitu
vázanou na ochranu přírody a krajiny. Plochu ponechejte dle ÚPmB ve funkci krajinné zeleně
(K).
3) Nesouhlas se zahrnutím přírodních památek a jejich ochranných pásem do
rekreačních parků:
Rekreační parky jsou vnímány jako území s celoměstským významem a jsou vymezeny jako
multifunkční území se specifickým způsobem vyuţití, které slouţí kaţdodenním potřebám
relaxace a zábavy obyvatel v kvalitním prostředí, které především vytváří převaţující podíl
zeleně. Podle aktuálních průzkumů, ve městech větší velikosti povaţují návštěvníci vybavení
parku za rozhodující faktor jejich vyuţívání, to souvisí především s mobilitou většiny obyvatel,
pro které dosaţitelnost přírodního prostředí (a to i prostředky veřejné hromadné dopravy)
není problém; pro pobyt v městských parcích se očekává nabídka jiných forem relaxace
spojených se zábavou, a pohybových aktivit, včetně sportovních. Rekreační parky zvyšují
kvalitu obytného prostředí a umoţňují tak velmi ţádané formy rekreace ve volné harmonické
krajině s mnoţstvím přírodně cenných částí. Pro zajištění vyšší kvality rekreačního vyţití
obyvatel jsou rekreační parky určené pro sportovní i relaxační vyţití, jak uvnitř kompaktního
města, tak v návaznosti na chráněné přírodní zázemí. Jedná se většinou o území s vysokou
mírou stávajícího rekreačního vyuţití či výrazně vysokým rekreačním potenciálem, ve kterých
je vhodné umoţnit ve zvýšené míře umisťování rekreační vybavenosti apod.
Území Rekreačních parků je tvořeno mnoha funkčními plochami ÚPmB (městské zeleně,
krajinné zeleně, plochami sportu a pohybových aktivit, vodními plochami, příp. dalšími), pro
které platí jednotlivé regulativy stanovené v návrhu změny obecně závazné vyhlášky SMB č.
2/2004, v platném znění. Pro rekreační parky jsou navíc vyhláškou stanoveny specifické
podmínky vyuţití území:
„REKREAČNÍ PARKY“
79
- umístění staveb a zařízení pro odpočinek a zábavu je nezbytné podřídit poţadavku na
zachování převahy ploch zeleně“
Specifické podmínky vyuţití území a regulativy pro funkční plochy ÚPmB, jsou závazné a
platí vţdy současně.
Navrţenými regulativy je sledována snaha zajistit multifunkční fungování území pro rekreační
vyuţívání obyvatel, jejímţ výsledkem musí být převaha nezastavěných veřejně přístupných
zelených ploch tj. bez stavebních objektů (většinou vyţadujících i oplocení) typů hřišť pro
různé sportovní aktivity, dětských plácků či jiných stavebních objektů.
Ochrana a „nedotknutelnost“ jevů, které jsou zpravidla předmětem ochrany přírody a krajiny
vyplývající ze zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. zvláště chráněné
území - přírodní památka Holásecká jezera, Rájecká tůň, Černovický hájek a jejich ochranná
pásma), a vyskytují se na území vymezeném pro rekreační parky, je zajištěna tím, ţe jsou tyto
jevy stanoveny jako limity vyuţití území dle § 26 stavebního zákona vyplývající z právních
předpisů nebo z vlastností území nebo stanovené na základě zvláštních právních předpisů.
Limity jsou závazné pro rozhodování v území a náleţitě chráněny právě těmi danými právními
předpisy, ze kterých vyplývají (podmínky jejich ochrany).
Soulad záměru ţadatele s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených
orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s
ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení dle § 90 stavebního zákona a
splnění podmínek podmíněně přípustného vyuţití dle čl. 7 obecně závazné vyhlášky statut.
města Brna č. 2/2004 posuzuje v rámci územního řízení příslušný stavební úřad.
Dále uvádíme, ţe je nutné a účelné rozlišovat pojmy „rekreační parky“ a „rekreační oblasti“
a z toho plynoucí náleţitosti. Vymezení těchto pojmů a daná specifika vyuţití předmětných
území je zřejmé a je popsáno v odůvodnění změny Územního plánu města Brna „Aktualizace
ÚPmB“ v kapitole i4 - odráţka „Rekreace“, C.3.3 Rekreační parky, C.3.8 Rekreace
v rekreačních oblastech a E.4 Rekreace. Specifické podmínky vyuţití území „Rekreační
parky“ je kategorií zcela odlišnou neţ specifické podmínky vyuţití území „Rekreace
v rekreačních oblastech“. Tyto dvě kategorie se nijak nepřekrývají a jsou samostatnými
vzájemně nezaměnitelnými podmínkami vyuţití území.
Do Odůvodnění
- kapitola C 3.3.,
- příloha č. 1 kapitola Odůvodnění návrhu změny závazné vyhlášky statutárního města
Brna č. 2/2004,ve znění pozdějších předpisů včetně přílohy č.1, č. 2 této vyhlášky,
- str. 54
doplňte text ve smyslu:
„Rekreační parky navrhované na území města Brna jsou různorodého charakteru, který závisí
na jejich konkrétní poloze ve městě a kaţdý z těchto parků můţe být něčím jedinečný. Součástí
rekreačních parků mohou být i chráněná území, a tudíţ vyuţití území je v těchto chráněných
částech limitováno téţ kupříkladu ochranou přírody a krajiny.
Ochrana jevů, jeţ jsou chráněny v reţimu zvláštních právních předpisů (např.: z. č. 114/1992
Sb. a další), je zajištěna v rámci rozhodování o změnách v území dle § 90 písm. e) stavebního
zákona, kdy příslušný stavební úřad posuzuje v rámci územního řízení soulad záměru ţadatele
s poţadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních
právních předpisů. Podmínky vyuţití území dané územně plánovací dokumentací jsou ve
vztahu k ochraně dle zvláštních právních předpisů pouze komplementární a platí současně
vedle sebe a regulace územního plánu nemůţe negovat podmínky stanovené právními
předpisy.“
80
Do Odůvodnění
- příloha č. 1 kapitola Odůvodnění návrhu změny závazné vyhlášky statutárního města
Brna č. 2/2004,ve znění pozdějších předpisů včetně přílohy č.1, č. 2 této vyhlášky,
- str. 4
doplňte text ve smyslu:
Ochrana jevů, jeţ jsou chráněny v reţimu zvláštních právních předpisů, je zajištěna v rámci
rozhodování o změnách v území dle § 90 písm. e) stavebního zákona, kdy příslušný stavební
úřad posuzuje v rámci územního řízení soulad záměru ţadatele s poţadavky zvláštních
právních předpisů. Podmínky vyuţití území dané územně plánovací dokumentací jsou ve
vztahu k ochraně dle zvláštních právních předpisů pouze komplementární a platí současně
vedle sebe a regulace územního plánu nemůţe nikdy negovat podmínky stanovené právními
předpisy.
81
82
1) Poţadavek doplnit limitní podmínku „imisní zátěţ vnějšího ovzduší“ do taxativního
výčtu všeobecné nepřípustnosti vyuţití ploch a dále v rámci podmíněně přípustného
vyuţití k poţadavku na kvalitu prostředí.
Poţadavek není důvodný. Na úrovni následných povolovacích řízení se kaţdý umisťovaný
záměr prověřuje pomocí podrobnějších studií (hluková, rozptylová studie, hydrologické
posouzení apod.), a to v součtu stávajícího stavu ţivotního prostředí a očekávaného příspěvku
předkládaného záměru resp. záměrů prostorově souvisejících, pokud tak vyplyne z poţadavků
orgánů ochrany příslušných veřejných zájmů. Dále je třeba podrobit konkrétní záměry
procesu posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace
EIA relevantní. K ţádosti o územní, resp. stavební povolení se vyjadřuje příslušný orgán
ochrany ovzduší, který by měl stanovit podmínky výstavby tak, aby nedošlo ke zhoršení kvality
ovzduší.
Umístění jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší bude posuzováno individuálně v rámci
územního řízení tak, aby bylo zajištěno plnění poţadavků na ochranu ovzduší dané platnou
legislativou.
Z poţadavku nevyplývají ţádné úpravy do veřejně projednávaného návrhu změn.
2) Poţadavek doplnit do koordinačního výkresu vrstvu, která zohlední stávající imisní
zátěţ ovzduší dané lokality.
Problematika imisní zátěţe ovzduší na území SMB je předmětem obsahu územně analytických
podkladů zjišťujících a vyhodnocujících stav a vývoj území. ÚAP slouţí jako podklad
k pořizování územně plánovací dokumentace, jejich změně, a pro rozhodování v území, kdy
orgán územního plánování (OÚPR) hájí soulad záměru s územně plánovacími podklady (ÚS a
ÚAP) ve svém stanovisku dotčeného orgánu v rámci DÚR (dle §25 SZ) nebo je uplatňuje
v rámci vydání územně plánovací informace (dle §21 SZ). ÚAP aktualizace 2012 zobrazují
výstupy z Programu ke zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna, Mgr. Bucek a kol.,
2012. Imisní zátěţ ovzduší je jev v čase proměnlivý, data jsou zpracovávána ČHMÚ v rámci
pětiletých průměrů OZKO, proto není moţné zobrazovat takto proměnlivé údaje do ÚPD.
ÚAP zobrazují nejaktuálnější stav území a jsou aktualizovány alespoň jednou za 2 roky, coţ
z územně analytických podkladů činí přesnější a operativnější nástroj pro informování o stavu
území neţ ÚPD
83
3) Poţadavek na zohlednění relevantních opatření ke zlepšení kvality ovzduší, týkající se
zejména dopravního řešení a obecně sniţování znečištění ovzduší (zejména prašnost,
oxidy dusíku a polyaromatické uhlovodíky).
Zadání Změny Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ v bodě 11.4 stanovilo
poţadavek zohlednit při návrhu změny výstupy z Programu zlepšení kvality ovzduší.
Zpracovatel SEA vyhodnotil cíle koncepčního dokumentu „generelu ovzduší“ ve vztahu
k návrhu změny se závěrem, ţe generel ovzduší je s návrhem řešení Aktualizace ÚPmB
v souladu.
Opatření, která přispívají k řešení překračování PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu, obsaţené
v Aktualizaci Územního plánu města Brna jsou především vytváření podmínek pro vybavení
území technickou infrastrukturou umoţňující nízkoemisní vytápění především plynofikace a
napojení na soustavu CZT a snaha o omezení intenzit dopravy prostřednictvím návrhu
dopravní obsluţnosti nejvýznamnějších rozvojových ploch kapacitní veřejnou dopravou.
Rozvojové lokality určené pro komerční vyuţití, hromadný sport či výrobu jsou potom
navrţeny v návaznosti na dopravní infrastrukturu vyššího řádu tak, aby se zamezilo ovlivnění
rezidenčních území města v souvislosti s emisemi spojenými s generovanou dopravou.
Vymezeny jsou rovněţ plochy izolační a ochranné zeleně a veřejná prostranství s obsahem
zeleně za účelem sníţení především sekundární prašnosti.
Dle všeobecných podmínek vyuţití ploch, jeţ jsou stanoveny v návrhu Aktualizace územního
plánu, je při zastavování všech ploch vyloučena realizace takových záměrů, které mohou být
zdrojem závad nebo vlivů, zejména hygienických, technických nebo estetických, které jsou
neslučitelné s pohodou prostředí, odpovídající hlavnímu účelu vyuţití, a prostorovému
uspořádání v ploše samotné nebo v lokalitě.
Dle SEA vyhodnocení, ke kterému bylo vydané souhlasné stanovisko pod č. j. JMK
102671/2013 ze dne 4. 11. 2013, vyplynuly následující závěry ke splnění poţadavku na řešení
ochrany ovzduší:
Změna Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ nepredisponuje umístěním zdrojů
znečištění ve formě rozsáhlé průmyslové či jiné výroby, jeţ by mohla být (vzhledem
k navrhovaným regulativům) významným zdrojem znečištění ovzduší emisemi či zápachem
vůči stávající či navrhované obytné zástavbě. Navrhované výrobní plochy jsou soustředěny
především v návaznosti na dopravní koridory a stávající výrobní území.
Umístění případných jednotlivých zdrojů znečištění v lokalitách bude nutné posuzovat
individuálně na základě zpracovaných rozptylových studií.
Při umisťování výrob do navrhovaných výrobních ploch je třeba zvolit takový typ činností, jeţ
nebudou významným zdrojem emisí, ať uţ z vlastní technologie výroby nebo vyvolanou
dopravou. Nutno zdůraznit, ţe na úrovni následných povolovacích řízení se kaţdý umisťovaný
záměr prověřuje pomocí podrobnějších studií (hluková, rozptylová studie, hydrologické
posouzení apod.), a to v součtu stávajícího stavu ţivotního prostředí a očekávaného příspěvku
předkládaného záměru resp. záměrů prostorově souvisejících, pokud tak vyplyne z poţadavků
orgánů ochrany příslušných veřejných zájmů. Dále je třeba podrobit konkrétní záměry
procesu posuzování vlivů záměrů na ţivotní prostředí (EIA) v těch případech, kdy je aplikace
EIA relevantní. K ţádosti o územní, resp. stavební povolení se vyjadřuje příslušný orgán
ochrany ovzduší, který by měl stanovit podmínky výstavby tak, aby nedošlo ke zhoršení kvality
ovzduší.
V následujícím textu uvádíme stanovisko z hlediska územně plánovacího k imisní analýze
škodlivin PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyrenu.
V případě krátkodobých imisních limitů dochází k překračování imisního limitu pro
84
průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 pouze v některých letech. O překročení imisního
limitu rozhoduje zimní sezóna, meteorologické podmínky během zimy a délka topné sezóny.
Pokud se během zimního období vyskytnou delší období s inverzním charakterem počasí,
dojde zpravidla k překročení imisních limitů. Naproti tomu v období mezi dubnem a zářím
k překračování téměř nedochází. Důvodem zvýšených koncentrací v zimní sezóně jsou jednak
zhoršené rozptylové podmínky zabraňující dobrému provětrávání atmosféry a jednak emise z
lokálních topenišť, které doposud nejsou legislativně kontrolovány a které z hlediska mnoţství
emisí tuhých látek do ovzduší zaujímají v Jihomoravském kraji po dopravě druhou příčku.
Trendy krátkodobých koncentrací PM10 a PM2,5 jsou tak zásadně ovlivněny rozptylovými
podmínkami v zimní části roku. Není zde znatelný trend zhoršování kvality ovzduší, závisí
především na vývoji počasí v zimním období konkrétního roku. V databázi měřících stanic
AIM se sledují počty překročení od roku 2004. Nejvyšší koncentrace byly měřeny v letech
2005 a 2006, kdy vlivem dlouhých epizod se zhoršenými rozptylovými podmínkami došlo
k výraznému překročení. Je patrné, ţe nejhůře dopadl rok 2006, kdy se v zimním období
vyskytl velký počet dní s koncentracemi nad 50 µg.m-3. Zejména začátkem roku se vyskytovaly
dlouhé epizody s inverzním charakterem počasí, které zapříčinily nárůst koncentrací a velký
počet dní s překročením (leden 19, únor 11, březen 9). Rovněţ dlouhá topná sezóna v roce
2010 přispěla k vyšším naměřeným koncentracím.
V průměru jsou pak nejhorší měsíce leden a únor, nejlepší pak červen, nicméně lze říct, ţe
mezi dubnem a zářím dlouhodobě dochází v průměru k maximálně 1 překročení za měsíc.
Průběh počasí a rozptylové podmínky nelze prostředky územního plánování ovlivnit.
Co se týče benzo(a)pyrenu lze konstatovat, ţe k překračování imisních limitů dochází na cca
80% ČR, tj. prakticky ve všech hustěji obydlených oblastech, a vzhledem k jeho původcům,
kterými je např. uhelný dehet, automobilové výfukové plyny a kaţdý kouř vzniklý při spalování
organických materiálů, je velmi obtíţné učinit opatření pro sníţení této zátěţe prostředky
územního plánování.
Dne 19.03.2014 a 24.03.2014 proběhla jednání ve věci vypořádání podmínek uplatněného
stanoviska OŢP KrÚ JMK, kde se přítomni shodli na uvedeném vypořádání. Dopisem č.j.
MMM/124077/2014/Kep poţádal OÚPR MMB o změnu stanoviska ve smyslu učiněné
dohody z jednání, které mu bylo doručeno pod č.j. JMK/41896/2014 ze dne 22.04. 2014.
85
V zadání změny Územního plánu města Brna“Aktualizace ÚPmB“ byla mezi poţadavky na
řešení technické infrastruktury v kapitole 7.2.3. Energetika a spoje zahrnuta aktualizace
územní ochrany koridoru pro tepelný napaječ z JE Dukovany, která je v platném ÚPmB
vymezena v původním rozsahu od r.1994. Jako veřejně prospěšná stavba (VPS), vymezená
před účinností zák. č. 183/2006 Sb., byly úseky tepelných napaječů vymezeny v platném
ÚPmB - specifikované v obecné poloze (verbálně). V platném ÚPmB jsou trasy uspořádání
technické vybavenosti vyznačené v hlavních výkresech a podle platné vyhlášky k ÚPmB
závazně není vymezeno konkrétní těchto vedení tras, které je moţno upravovat na základě
následných stupňů ÚPD a projekt. dokumentace. Konkrétně trasy tepelných napaječů jsou
zakresleny jako výhledová tepelná síť ve výkrese č. T4 Energetika zásobování teplem.
Aktualizace stávajícího řešení vedení tras tep. napaječů a horkovodů a souvisejících zařízení
vymezených v platném v ÚPmB vyplynula i z poţadavku Tepláren Brno, a.s., které ve
spolupráci s OÚPR MMB pořídili studii aktualizující stávajících tras na území města Brna „Vyvedení tepla z elektrárny Dukovany“ zprac. Thermoplus, s.r.o. (na OUPR byla studie
předána 20.10.2010). Tato studie byla koordinována s návrhem řešení dopravních staveb
platným k datu jejího vzniku, tj. r.2010.
Nové vedení tras bylo převáţně umisťováno do stávajících ochranných pásem tepelných
napaječů vymezených v platném ÚPmB, v případech moţných kolizí se stávajícími nebo
plánovanými stavbami (nám známými) bylo toto koordinováno a případně upraveno.
ad1) v případě stávající silnice III/3842 byla podkladem pro koordinaci koordinační situace z
dokumenace „Silnice I/43 Troubsko-Kuřim, optimalizace varianty D“.
ad2) Horkovod byl koordinován s trasou obchvatu Bosonoh (II/602) v poloze podle Dopravně
urbanistické studie ulic Jihlavská – Praţská (obchvat Bosonoh).
Průmět vedení obou tras je patrný z výkresu č. 03 studie „Vyvedení tepla z elektrárny
Dukovany“.
Aktualizované řešení vedení trasy horkovodu bylo v návrhu změny ÚPmB “Aktualizace
ÚPmB“ řešeno ve výkresech VPS a Zásobování teplem, chybějící ochranné koridory pro trasu
horkovodu byly do hlavního výkresu doplněny aţ do upraveného návrhu změny
ÚPmB“Aktualizace ÚPmB“ pro veřejné projednání.
86
Pozn.
Nadmístní záměr pro horkovod z elektrárny Dukovany byl schválen v nadřazené územně
plánovací dokumentaci Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, kde byl pro tuto
stavbu vymezen koridor nadmístního významu TE 42 „Horkovod z elektrárny Dukovany,
hranice kraje – Brno“, včetně jeho vymezení ve výkresu veřejně prospěšných staveb. Tento
koridor byl ve vydaných ZUR JMK ukončen na okraji Bosonoh. Podkladem pro ZUR JMK
byla studie „Dodávky tepla z EDU pro Brno“ (01/2010) , zprac. Tenza, a.s., která řešila
vedení trasy tepelného napaječe z JE Dukovany od výstupu z areálu EDU po objekt
přečerpávací stanice Bosonohy. Rozsudkem nejvyššího správního soudu bylo později opatření
obecné povahy - Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje v části koridoru TE 42
„Horkovod z elektrárny Dukovany, hranice kraje – Brno“ zrušeno.
Na základě poţadavku OD KrÚ JMK byl do změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ zařazen
podnět vymezení trasy obchvatu Bosonoh dle technické studie „Bosonohy II/602 obchvat“
(10/2012), ve které byly prověřeny dvě varianty vedení komunikace: dlouhodobě sledovaná
trasa v poloze dle urbanistické studie Bosonohy II se zohledněním záměrů vedení dopravní a
technické infrastruktury v území a alternativní trasa dle poţadavku MČ Bosonohy.
Ve východní části území zatím nebyla trasa obchvatu vymezena v odpovídajících parametrech
a z tohoto důvodu byla zapracována do ÚPmB – viz zadání změny ÚPmB „Aktualizace
ÚPmB“. Navrţené řešení je v této části území pro obě varianty shodné, nevylučuje řešení
ţádné z nich a bude zajištěna územní ochrana pro umístění výhledové komunikace
v parametrech odpovídajících vedení přeloţce silnice II. třídy.
V jiţní a západní části jsou řešení variant odlišná. Z hlediska ÚPmB jsou v jiţní části
navrţené varianty tras obchvatu vedeny v plochách pro dopravu. V západní části je vymezena
plochu pro dopravu v rozsahu obalové křivky řešení obchvatu Bosonoh dle technické studie
„Bosonohy II/602 obchvat“.
Vzhledem k odlišným termínům prací došlo k nepřesnostem, které je moţno dle změny ÚPmB
„Aktualizace ÚPmB“ řešit v rámci čl. 4.3 obecně závazné vyhlášky č. 2/2004 statutárního
města Brna, kde konkrétní vedení tras a tvarů křiţovatek dopravy a inţenýrských sítí není
závazné. Přípustné je odchýlení na základě následných stupňů územně plánovací nebo
projektové dokumentace.
Tímto by bylo moţné upřesnit např. v rámci projektové dokumentace silniční stavby koridor
pro trasu horkovodu.
V současné době je z moţných řešení pouze potvrdit projednaný stav nebo neschválit
upravený návrh a ponechat řešení vymezení trasy horkovodu dle platného ÚPmB. V obou
případech bude řešení v „kolizi“ s plochami pro vymezení trasy „obchvatu Bosonoh“.
V oblasti silnice III/3842 a přeloţky silnice II/602 ponechejte vymezení trasy horkovodu dle
platného ÚPmB.
Dne 17.03.2014 proběhlo jednání ve věci vypořádání podmínek souhlasného stanoviska, kde
se přítomni shodli na uvedeném vypořádání. OÚPR MMB si osobně vyzvedl na OD KrÚ
JMK písemné odsouhlasení dne 06.04.2014.
87
Jedná se o oznámení rozdělení kompetencí, bez připomínek.
Bez připomínek.
Dotčené orgány, které uplatnily svá stanoviska k částem řešení, které se od společného
jednání změnily, po stanovené lhůtě:
1. Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP), stanovisko č.j. 707/560/14
26594/ENV/14 ze dne 30.04.2014
88
Bez připomínek.
Dotčené orgány, které neuplatnily svá stanoviska k částem řešení, které se od společného
jednání změnily:
1. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje
2. Ministerstvo dopravy (MD)
3. Ministerstvo obrany, Vojenská a ubytovací správa Brno (VUSS)
4. ČR – státní energetická inspekce
5. Státní pozemkový úřad
6. Magistrát města Brna (MMB) – Odbor ţivotního prostředí (OŢP)
8. Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras (SCHKO)
89
OÚPR MMB vyhodnotil části řešení, které byly upraveny od společného jednání z hlediska
zájmů výše uvedených dotčených orgánů, a posoudil, ţe návrh změny byl upraven v souladu
s jejich stanovisky, a upravený návrh řešení na základě výsledků projednání není v kolizi se
zájmy hájenými uvedenými dotčenými orgány. Nedochází ani ke kolizi zájmů mezi
dotčenými orgány navzájem.
VYHODNOCENÍ SOULADU SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ (DO)
UPLATNĚNÝMI K NÁVRHU ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A NÁVRHU
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK:
OÚPR MMB v souladu s § 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotil ve spolupráci s určeným
zastupitelem města Brna panem Ladislavem Mackem výsledky projednání a zpracoval
s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek.
Tyto návrhy zaslal KrÚ JMK a DO dopisem č.j. MMB/0186673/2014/Jaš., následně pak
dopisem MMB/0198868/2014/Jaš a MMB/0198898/2014/Jaš opravu těchto návrhů.
Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatňují svá stanoviska k návrhu
rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek dle § 53 odst. 1 stavebního zákona
(bude doplněno při zasedání Zastupitelstva města Brna).
CELKOVÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ:
Veřejně projednaný návrh změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ (2013/12) byl na základě
uplatněných poţadavků dotčených orgánů upraven. Tyto úpravy nejsou podstatnými
úpravami ve smyslu § 53 odst. 2 stavebního zákona.
Změna Územního plánu města Brna „Aktualizace ÚPmB“ je v souladu se stanovisky
dotčených orgánů, není v kolizi se zájmy hájenými dotčenými orgány vyplývajícími ze
zvláštních právních předpisů ani nezpůsobuje vzájemnou kolizi mezi zájmy dotčených
orgánů.
90

Ověření souladu změny ÚPmB „Aktualizace ÚPmB“ s nadřazenou

Transkript

Podobné dokumenty

plán péèe Soutok Oslavy a Chvojnice 2015

regionální disparity a hospodářské subjekty v regionálním rozvoji

559.3 kB

akční plán řízení a koordinace předběţných podmínek v

Narizeni Evropskeho parlamentu 1099_2008

vyhodnocení vlivu změny č. 9 úpo moravany