Návrh ÚP Vidice část II
Transkript
Návrh ÚP Vidice část II
ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: VIDICE, LIBOSVÁRY A CH⌅EB⌅ANY) OD⇤VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ÁST PAFF - architekti ERVEN 2013 PO⇤IZOVATEL: M stsk ú⌦ad Hor↵ovsk T n 346 01 SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN: Obec Vidice 346 01 PROJEKTANT: adresa: M↵stsk⌘ ú ad Hor ovsk⌘ T⌘n Odbor v⌘stavby a územního plánování Nám↵stí Republiky 52 Hor ovsk⌘ T⌘n adresa: Obec Vidice Obecní ú ad . p. 43 po ta Hor ovsk⌘ T⌘n Ing. arch. Michaela ⌅tádlerová, KA 03 121 PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bare Ing. arch. Michaela ⇧tádlerová spolupráce: Ing. Milena Morávková adresa: Bulharská 1023/17 101 00 Praha 10 tel.: 606 293 915 email: [email protected] ......................................................................... Ing. arch. Michaela ⇧tádlerová OBSAH: a) Postup p⌦i po⌦ízení návrhu územního plánu 1 b) Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území 1 c) Vyhodnocení spln ní po adavk zadání 1 d) V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje 1 e) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na zem d lsk p dní fond a PUPFL 1 e.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území 1 Charakteristika klimatick⌘ch podmínek 1 Charakteristika hydrologick⌘ch podmínek 2 Charakteristika zem↵d↵lské v⌘roby 2 Pedologické pom↵ry 2 Charakteristika p⇣d v e eném území 2 Ochrana ZPF 3 Ceny ZPF 3 Eroze 3 Investice do p⇣dy 3 e.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF 4 e.3) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL 5 f) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s PÚR R a územn plánovací dokumentací vydanou krajem 5 f.1) Po adavky vypl vajícími z Politiky územního rozvoje R 5 f.2) Po adavky vypl vající ze Zásad územního rozvoje Plze ského kraje 5 g) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování 6 h) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích p⌦edpis . 6 i) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis 6 j) Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj území 6 k) Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 6 l) Sd lení jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no 6 m) Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení 7 m.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území 7 Poloha a v⌘znam e eného území v ir í soustav↵ osídlení 7 Úhrnné hodnoty druh⇣ pozemk⇣ dle katastrálních území 7 Sousední územní obvody 8 P íslu nost k vybran⌘m ú ad⇣m státní správy 8 Ú ast ve sdru✓ení obcí 8 Schválená územn↵ plánovací dokumentace obce 8 m.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond 9 Obyvatelstvo 9 Stavební a bytov⌘ fond 9 m.3) Ekonomická základna 10 m.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) 11 ad a) Vymezení zastav↵ného území 11 ad b.3) Ochrana a rozvoj hodnot území 11 Urbanistická v⌘chodiska, kulturn↵-historické hodnoty 11 Ochrana hodnot vypl⌘vajících z p írodních a dal ích podmínek území 14 Ochrana p írody a krajiny 21 ad.c) Urbanistická koncepce 22 ad d.1) Doprava, komunika ní systém území a dopravní vybavenost 24 ad d.2) Technická infrastruktura 26 Telekomunikace 30 ad d.3) Ob anské vybavení 31 ad d.4) Ve ejná prostranství 32 ad d.5) Nakládání s odpady 32 ad e) Koncepce uspo ádání krajiny 33 ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm↵ny jejich vyu✓ití 33 ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability 35 Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability 35 Místní územní systém ekologické stability 36 ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny 37 ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat ení 38 ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodn↵mi 39 ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci 39 ad e.7) Dob⌘vání lo✓isek nerostn⌘ch surovin 40 ad f) Plochy s rozdíln⌘m zp⇣sobem vyu✓ití 40 m.4) Limity vyu ití území 40 Limity vyu✓ití území stávající 40 Dal í omezení v území (s charakterem limit⇣ vyu✓ití území) 42 Limity vyu✓ití území vypl⌘vající z navr✓eného rozvoje 42 m.5) ⇤e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany 42 Po✓adavky obrany státu Po✓adavky po✓ární ochrany Po✓adavky civilní ochrany m.6) Hygiena prost⌦edí, zdravé ivotní podmínky Ochrana ovzdu í 43 Pásma hygienické ochrany staveb 44 Ochrana proti ú ink⇣m hluku Radonové riziko 44 n) Vyhodnocení ú⌥elného vyu ití zastav ného území a vyhodnocení pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch o) Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní p) Vyhodnocení p⌦ipomínek SEZNAM V⌃KRES⇧: 4 5 6 název KOORDINA NÍ V⌥KRES ⇧IR⇧Í VZTAHY V⌥KRES P⌅EDPOKLÁDAN⌥CH ZÁBOR⌃ P⌃DNÍHO FONDU - PODKLADY: ÚP VIDICE - DOPL⇤UJÍCÍ PR⌃ZKUMY A ROZBORY (PAFF - architekti, erven 2012), ..a dal í podklady uvedené p ímo v textu. 42 42 43 43 44 44 45 45 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) OD⇧VODN⇥NÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VIDICE - TEXTOVÁ ÁST a) Postup p⌦i po⌦ízení návrhu územního plánu Zastupitelstvo obce Vidice rozhodlo o po ízení Územního plánu Vidice dne 17.2.2012 usnesením . 1/2012 na základ↵ podn↵tu obce. Po izovatelem túzemního plánu je M↵stsk⌘ ú ad Hor ovsk⌘ T⌘n, kter⌘ spl uje kvalifika ní po✓adavky dané v § 24 odst. 1 a §189 odst. 3 zákona . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). Pov↵ enou spolupracující osobou s po izovatelem pro územní plán Vidice je starosta obce Václav ⇧mejkal. Návrh zadání územního plánu zpracoval po izovatel v ervenci 2012. Oznámení o zahájení projednávání Návrhu zadání územního plánu (vydané pod .j.: MUHT 7574/2012 dne 3.8.2012) a Návrh zadání územního plánu byl rozeslán dot en⌘m orgán⇣m, sousedním obcím a krajskému ú adu, zárove byl vystaven k ve ejnému nahlédnutí po dobu 30 dn⇣ ode dne vyv↵ ení na ú ední desce. V uvedené lh⇣t↵ mohly dot ené orgány a krajsk⌘ ú ad uplatnit své po✓adavky a sousední obce své podn↵ty. Na základ↵ obdr✓en⌘ch po✓adavk⇣ a podn↵t⇣ bylo upraveno Zadání územního plánu a p edlo✓eno zastupitelstvu obce Vidice ke schválení. Zastupitelstvo obce schválilo toto upravené zadání usnesením . 5/2012 ze dne 26.10.2012 pod bodem . 5. Schválené zadání územního plánu bylo p edáno zpracovateli projek ní kancelá i PAFF - architekti (Ing. arch. Michaele ⇧tádlerové) jako podklad pro vypracování Návrhu územního plánu Vidice. Návrh územního plánu byl odevzdán zpracovatelem po izovateli v ervenci 2013. Po izovatel dle § 50odst. 2 stavebního zákona oznámil termín spole ného projednání Návrhu územního plánu Vidice s dot en⌘mi orgány. b) Vyhodnocení koordinace vyu ívání území z hlediska ↵ir↵ích vztah v území (viz. v kres ⌃ir⌃í vztahy 5) ⌅e ené území je sou ástí správního území obce s roz í enou p⇣sobností Hor ovsk⌘ T⌘n Z◆hlediska spole ného vyu✓ívání území jsou dány po✓adavky vypl⌘vající z existence územních prvk⇣ p ekra ujících hranice e eného území: • dopravní stavby - silnice II. a III. t ídy, • VVTL plynovod, vedení VN 22kV • prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability (ÚSES), • souvislé plochy lesní a nelesní zelen↵, • vodní plochy a toky, • turistické trasy, cyklostezky/cyklotrasy. c) Vyhodnocení spln ní po adavk zadání Po✓adavky vypl⌘vající ze zadání ÚP Vidice byly dle v⌘znamu spln↵ny, e eny i respektovány. V zadání územního plánu obce Vidice nebyly stanoveny situace, které by vy✓adovaly rozhodnutí o v⌘b↵ru jedné varianty nebo alternativy e ení. Návrh územního plánu byl v rozpracovanosti se zástupci obce Vidice a za ú asti po izovatele ÚP pr⇣b↵✓n↵ konzultován. d) V ⌥et zále itostí nadmístního v znamu, které nejsou ⌦e↵eny v zásadách územního rozvoje Zále✓itostí nadmístního v⌘znamu, které nejsou e eny v zásadách územního rozvoje nejsou obsa✓eny v ÚP. Rozvoj z hlediska cykloturistiky bude i nadále e en ve spolupráci se sousedními obcemi a dále v rámci mikroregionu Dobrovoln⌘ svazek obcí Sedmiho í a mikroregionu ⇧ance pro jihozápad. V souladu s d íve zpracovanou dokumentací (VÚC okresu Doma✓lice, ÚPO Vidice) je územním plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu (narovnání ) trasy silnice, tato úprava se p edpokládá pouze v rámci e eného území. e) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na zem d lsk p dní fond a PUPFL e.1) V↵eobecné údaje o zem d lském p dním fondu v ⌦e↵eném území Charakteristika klimatick ch podmínek kód 5 symbol regionu ozna ení regionu suma teplot nad 10°C pravd↵p. such⌘ch veg. období vláhová jistota pr⇣m. ro ní teplota °C ro ní úhrn srá✓ek (mm) kód 7 symbol regionu ozna ení regionu suma teplot nad 10°C pravd↵p. such⌘ch veg. období MT 2 mírn↵ tepl⌘, mírn↵ vlhk⌘ 2200 - 2500 15 - 30 4 - 10 7-8 550 - 700 MT 4 mírn↵ tepl⌘, vlhk⌘ 2200 - 2400 5 - 15 1 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) vláhová jistota pr⇣m. ro ní teplota °C ro ní úhrn srá✓ek (mm) > 10 6-7 650 - 750 Charakteristika hydrologick⇥ch podmínek ⌅e ené území spadá do ir ího povodí Berounky, p evá✓n↵ do povodí Radbuzy a okrajov↵ do povodí M✓e. Rozvodnice mezi Radbuzou a M✓í prochází p i severov⌘chodním okraji e eného území (Píse n⌘ vrch – T íslovec – Racovsk⌘ vrch – Va ina). Území tedy le✓í ve dvou útvarech povrchov⌘ch vod a to: v◆povodí M✓e - Úhlavka po soutok s◆tokem V⌘rovsk⌘ potok a v◆povodí Radbuzy - Radbuza po soutok s◆tokem ern⌘ potok. Hlavním recipientem v území je Slatina, se sv⌘mi levostrann⌘mi p ítoky. ⌅e ené území zahrnuje celkem est díl ích povodí. Dominantní funkci plní povodí Slatiny ( HP 1-10-02-016), ostatní díl í povodí zasahují do území obce pouze v okrajov⌘ch ástech. Charakteristika zem d lské v roby Podíl zem↵d↵lské p⇣dy v e eném území (1196,3187 ha) iní 69,14 % (827,1545 ha). Nejv↵t í plochu zaujímá orná p⇣da, zastoupeny jsou i trvalé travní porosty p evá✓n↵ v nivách vodních tok⇣. ⌅e ené území je sou ástí v⌘robní podoblasti B1 (Bramborá ská 1). V⌘m↵ry ploch zem↵d↵lského p⇣dního fondu: kat. území orná p.(ha) zahrady(ha) ovoc. sady(ha) travní porosty (ha) celkem(ha) ______________________________________________________________________________________________ Vidice 172,5188 4,2075 2,1108 127,6295 Libosváry 136,5815 3,7806 64,7660 Ch eb any 202,8819 1,7169 110,9610 ______________________________________________________________________________________________ celkem 511,9822 9,705 2,1108 303,3565 Rozsáhlé plochy zem↵d↵lského p⇣dního fondu jsou rovnom↵rn↵ zastoupeny v celém e eném území obce Vidice. Zem↵d↵lská v⌘roba má v území obce nezanedbatelnou úlohu. Je zastoupena v⌘roba rostlinná (Libosváry) i v⌘roba ✓ivo i ná (chov skotu ji✓n↵ od Vidic, chov koní v Ch eb anech). Územní plán nadále respektuje areály a objekty zem↵d↵lské prvov⌘roby. V e eném území nebyly zpracovány, a tudí✓ ani schváleny, pozemkové úpravy. ⌅e ené území spadá pod stanovené zranitelné oblasti. Pedologické pom ry Spektrum p⇣dních typ⇣ není p íli pestré, p evládají hn↵dé p⇣dy - kambizem↵ modální, na ✓ulách jsou v ak velmi kyselé – dystrické. Na plo inat⌘ch úsecích s◆t↵✓ ími substráty jsou hojné primární pseudogleje; v◆teplej ích ástech jsou vyvinuty i hn↵dozem↵ modální. asté jsou glejové p⇣dy v◆nivách a podmá en⌘ch sní✓eninách. 13◆ 15◆ 29 32 37◆ 39◆ 40 46◆ Charakteristika p d v ⌦e↵eném území Hlavní p⇣dní jednotka (HPJ): Hn↵dozem↵ modální, hn↵dozem↵ luvické, luvizem↵ modální, fluvizem↵ modální i stratifikované, na eolick⌘ch substrátech, pop ípad↵ i svahovinách (polygenetick⌘ch hlínách) s mocností maximáln↵ 50 cm ulo✓en⌘ch na velmi propustném substrátu, bezskeletovité a✓ st edn↵ skeletovité, závislé na de ✏ov⌘ch srá✓kách ve vegeta ním období Luvizem↵ modální a hn↵dozem↵ luvické, v etn↵ oglejen⌘ch variet na svahov⌘ch hlínách s eolickou p ím↵sí, st edn↵ t↵✓ké a✓ t↵✓ké, a✓ st edn↵ skeletovité, vláhov↵ p íznivé pouze s krátkodob⌘m p evlh ením Kambizem↵ modální eubazické a✓ mezobazické v etn↵ slab↵ oglejen⌘ch variet, na rulách, svorech, fylitech, pop ípad↵ ✓ulách, st edn↵ t↵✓ké a✓ st edn↵ t↵✓ké leh í, bez skeletu a✓ st edn↵ skeletovité, s p eva✓ujícími dobr⌘mi vláhov⌘mi pom↵ry Kambizem↵ modální eubazické a✓ mezobazické na hrub⌘ch zv↵tralinách, propustn⌘ch, mineráln↵ chud⌘ch substrátech, ✓ulách, syenitech, granodioritech, mén↵ ortorulách, st edn↵ t↵✓ké leh í s vy ím obsahem grusu, vláhov↵ p ízniv↵j í ve vlh ím klimatu Kambizem↵ litické, kambizem↵ modální, kambizem↵ rankerové a rankery modální na pevn⌘ch substrátech bez rozli ení, v podorni í od 30 cm siln↵ skeletovité nebo s pevnou horninou, slab↵ a✓ st edn↵ skeletovité, v ornici st edn↵ t↵✓ké leh í a✓ lehké, p evá✓n↵ v⌘su né, závislé na srá✓kách Litozem↵ modální na substrátech bez rozli ení, s m↵lk⌘m drnov⌘m horizontem s v⌘chozy pevn⌘ch hornin, zpravidla 10 a✓ 15 cm mocn⌘m, s nep ízniv⌘mi vláhov⌘mi pom↵ry P⇣dy se sklonitostí vy í ne✓ 12 stup ⇣, kambizem↵, rendziny, pararendziny, rankery, regozem↵, ernozem↵, hn↵dozem↵ a dal í, zrnitostn↵ st edn↵ t↵✓ké leh í a✓ lehké, s r⇣znou skeletovitostí, vláhov↵ závislé na klimatu a expozici Hn↵dozem↵ luvické oglejené, luvizem↵ oglejené na svahov⌘ch (polygenetick⌘ch) hlínách, st edn↵ t↵✓ké, ve spodin↵ t↵✓ í, bez skeletu a✓ st edn↵ skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení 2 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) 47◆ 50 64◆ 67◆ 68◆ 72◆ 73◆ 74◆ Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizem↵ oglejené na svahov⌘ch (polygenetick⌘ch) hlínách, st edn↵ t↵✓ké, ve spodin↵ t↵✓ í a✓ st edn↵ skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Kambizem↵ oglejené a pseudogleje modální na ✓ulách, rulách a jin⌘ch pevn⌘ch horninách (které nejsou v HPJ 48,49), st edn↵ t↵✓ké leh í a✓ st edn↵ t↵✓ké, slab↵ a✓ st edn↵ skeletovité, se sklonem k do asnému zamok ení Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahov⌘ch hlínách, nivních ulo✓eninách, jílovit⌘ch a slínit⌘ch materiálech, zkulturn↵né, s upraven⌘m vodním re✓imem, st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, bez skeletu nebo slab↵ skeletovité Gleje modální na r⇣zn⌘ch substrátech asto vrstevnat↵ ulo✓en⌘ch, v polohách irok⌘ch depresí a rovinn⌘ch celk⇣, st edn↵ t↵✓ké a✓ t↵✓ké, p i vodních tocích závislé na v⌘ ce hladiny toku, zaplavované, t↵✓ko odvodnitelné Gleje modální i modální zra elin↵lé, gleje histické, ernice glejové zra elin↵lé na nivních ulo✓eninách v okolí men ích vodních tok⇣, p⇣dy úzk⌘ch depresí v etn↵ svah⇣, obtí✓n↵ vymezitelné, st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, nep ízniv⌘ vodní re✓im Gleje fluvické zra elin↵lé a gleje fluvické histické na nivních ulo✓eninách, st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku Kambizem↵ oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahov⌘ch polohách, zpravidla zamok ené s v⌘skytem svahov⌘ch prameni ✏, st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, a✓ st edn↵ skeletovité Pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zra elin↵lé i gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, p⇣dy st edn↵ t↵✓ké a✓ velmi t↵✓ké, a✓ st edn↵ skeletovité nacházející se ve svahov⌘ch polohách, zamok ené se svahov⌘mi prameny, asto zra elin↵lé Kombina ní íslo: Vyskytují se zde prakticky p⇣dy se v emi stupni sklonitosti, druhy expozice i kategoriemi skeletovitosti a hloubky p⇣dy. Zdroj: vyhlá ka MZe . 327/1998 Sb ve zn↵ní vyhlá ky . 546/2002. Ochrana ZPF Pro jednotlivé BPEJ v e eném území je uveden stupe p ednosti v ochran↵ dle vyhlá ky . 48/2011 Sb.: BPEJ I. t ídy ochrany: BPEJ II. t ídy ochrany: BPEJ III. t ídy ochrany: BPEJ IV. t ídy ochrany: BPEJ V. t ídy ochrany: ---------5.13.00 5.29.01 7.29.04 5.13.13 5.29.14 5.50.11 7.50.11 5.29.51 5.47.02 7.32.14 5.29.54 5.32.44 5.37.46 5.39.39 5.50.14 5.72.01 7.32.54 7.37.56 7.72.01 5.13.10 5.29.11 7.32.11 5.15.12 5.46.02 7.29.14 7.64.11 5.32.11 5.47.12 7.47.12 5.32.54 5.37.56 5.39.49 5.67.01 5.73.11 7.37.16 7.50.54 7.73.11 5.15.00 5.64.01 7.64.01 5.29.04 5.50.01 7.50.01 5.46.12 5.50.51 7.50.14 5.32.14 5.37.16 5.39.19 5.40.68 5.68.11 7.29.44 7.37.46 7.68.11 7.74.11 Ceny ZPF Vyhlá ka . 412/2008 Sb. v aktuálním zn↵ní, kterou se stanoví seznam katastrálních území s p i azen⌘mi pr⇣m↵rn⌘mi cenami zem↵d↵lsk⌘ch p⇣d odvozen⌘mi z BPEJ uvádí pro e ené území tuto hodnotu za rok 2013: k.ú. Vidice 2,57 K /m2 k.ú. Libosváry 5,26 K /m2 k.ú. Ch eb any 4,48 K /m2 Eroze ⌅e ené území je dle Na ízení vlády . 500/2001 Sb. za azeno do zraniteln⌘ch oblastí. Dále uvedeno podrobn↵ v kapitole ad e.4). Investice do p dy ást území (cca 20 %) je odvodn↵na systematickou drená✓í. Detail odvod ovacího systému jednotlivé svodné a hlavní drény jsou ve vlastnictví majitel⇣ pozemk⇣. Sou ástí odvod ovacího systému jsou hlavní meliora ní za ízení (HMZ) - otev ené vodote e, odvod ovací p íkopy a trubní vedení. Hlavní meliora ní za ízení je ve správ↵ ZVHS. 3 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) ploch. V lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní není sou ástí rozvojov⌘ch pozn.: Soustavné meliorace jsou vodním dílem ve smyslu §55 odst. 1.e) vodního zákona a jejich zm↵ny jsou zm↵ny (rekonstrukce) dokon eného vodního díla. Pouze malé zásahy lze kvalifikovat jako opravy a udr✓ovací práce dle §15a odst. 3) vodního zákona. Proto✓e rekonstrukci meliorací (na plo e RD a pod.) není mo✓né ve v↵t in↵ p ípad⇣ provést zodpov↵dn↵ bez znalosti souvislostí a tém↵ ka✓dá stavba m⇣✓e meliorace poru it, je nutné povinnost komplexního e ení úpravy stávajících meliorací ulo✓it ji✓ prvnímu stavebníkovi na dot ené meliorované plo e. Dokumentaci na úpravu, p íp. p estavbu meliorací musí obsahovat ka✓dá dokumentace pro povolení stavby, p íp. pro ohlá ení stavby. e.2) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na ZPF Pro lokality v e eném území je provedeno zd⇣vodn↵ní a vyhodnocení p edpokládan⌘ch d⇣sledk⇣ navrhovaného e ení na ZPF. Návrh p edpokládá umíst↵ní nové zástavby v kontaktní poloze zastav↵ného území. Vn↵ d íve vymezeného intravilánu je navr✓en rozvoj pouze ve Vidicích (lokality Z1, Z2 a Z3) a v Ch eb anech (Z4). Návrhem nejsou dot eny p⇣dy s vysok⌘m produk ním potenciálem (I. a II. t ídy ochrany) a p⇣dy zainvestované (zde plo né odvodn↵ní). Návrhem e ení není naru ena sí✏ ú elov⌘ch komunikací zaji ✏ující obsluhu zem↵d↵lsk⌘ch pozemk⇣, je zachován p ístup k polní trati. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k p íslu nému díl ímu povodí k ovlivn↵ní hydrologick⌘ch a odtokov⌘ch pom↵r⇣ v území (nap .: p evodem de ✏ov⌘ch vod z jednoho díl ího povodí do druhého). V následující tabulce jsou vyhodnoceny d⇣sledky e ení na ZPF zastavitelné (Z) a p estavbové (P) plochy: Zastavitelné plochy (Z) ozna e ní celková plocha PUPFL ZPF (ha) BPEJ stupe⇤ p⌅edno sti (ha) orná p⇣da zahrad ya sady TTP z toho plochy plo⇧n⌃c h investic (ha) (ha) (ha) (ha) funk ní vyu⌥ití v⌃m⇥ra ZPF dle funk ní ho vyu⌥ití zastav⇥ ná plocha (ha) (odhad v ha) Z1 0,7151 - 0,7151 77311 5 - - 0,7151 - BV 0,7151 0,0800 Z2 0,1000 - - - - - - - BV - 0,0200 Z3 0,0900 - 0,0700 72914 3 - - 0,0700 - BV 0,0700 0,0200 Z4 0,2053 - 0,2053 3 0,0680 - 0,1373 - BV 0,2053 0,0600 Z5 0,1766 - 0,1766 5 - 0,0778 0,0988 - SV 0,1766 0,0400 celkem 1,2870 0,0680 0,0778 1,0212 - 55001 57201 1,1670 0,2200 P⌅estavbové plochy (P) ozna e ní celková plocha PUPFL ZPF (ha) BPEJ stupe⇤ p⌅edno sti (ha) orná p⇣da zahrad ya sady TTP z toho plochy plo⇧n⌃c h investic (ha) (ha) (ha) (ha) funk ní vyu⌥ití v⌃m⇥ra ZPF dle funk ní ho vyu⌥ití zastav⇥ ná plocha (ha) (odhad v ha) P2 0,1996 - 0,1996 77311 5 - 0,1996 - - OS 0,1996 P4 0,5269 - 0,4963 54702 4 0,2122 0,2841 - - BV;ZN 0,4936 celkem 0,7265 0,2122 0,4837 0 - 0,6959 0,0400 0,0800 0,1200 Plochy p estavby P1, P3 a P5 nep edstavují zábory ZPF. pozn.: Zkratky pro funk ní vyu✓ití ploch: plochy ob anského vybavení - sport (OS); plochy bydlení v rodinn⌘ch domech - venkovské (BV); plochy smí ené obytné - venkovské (SV); plochy zelen↵ zele nezastaviteln⌘ch soukrom⌘ch zahrad (ZN) 4 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) e.3) Vyhodnocení p⌦edpokládan ch d sledk navrhovaného ⌦e↵ení na PUPFL Celková v⌘m↵ra pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa: katastrální území Vidice Libosváry Ch eb any celkem v⌘m↵ra (ha) 142,3990 108,0033 53,6951 304,0974 Vzhledem k celkové v⌘m↵ e e eného území (1196,3187 ha) iní lesnatost 25,42 %. V oblasti je základní d evinou borovice lesní, která se nachází na 70% z celkové rozlohy pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa. Smrk ztepil⌘ je zastoupen pouze necel⌘mi 12%. P evá✓ná ást les⇣ v◆ e eném území jsou lesy hospodá ské, lesy ve vrcholové partii Sedmiho í a les na vrchu Va ina jsou za azeny do kategorie les⇣ zvlá tního ur ení, kód 32e - lesy se zv⌘ enou funkcí p⇣doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. S ú inností od 1.1.2002 se v e eném území nalézají tyto lesní hospodá ské celky: 1) LHC Hor ovsk⌘ T⌘n (státní lesy L R, s.p., Lesní správa Hor ovsk⌘ T⌘n) 2) LHC Obecní lesy Vidice (lesní majetky Obce Vidice) 3) LHC LHO Hor ovsk⌘ T⌘n (lesní hospodá ské osnovy pro majetky fyzick⌘ch a právnick⌘ch osob, které vlastní majetek do v⌘m↵ry 50 ha) - Platn⌘m územním plánem nejsou navr✓eny ✓ádné pozemky ur ené k zalesn↵ní. Dle informací lesního hospodá e bude v e eném území probíhat postupné zales ování stávajících PUPFL dle platného LHP a to v rozsahu cca 1,86 ha. V e eném území se nevyskytuje a ani není územním plánem navrhována chatová nebo sportovní zástavba na lesních pozemcích, bez jejich odn↵tí pln↵ní funkcí lesa (pomocí institutu odlesn↵ní), podle d íve platn⌘ch p edpis⇣. Dle §14, odst.2, zák. .289/1995Sb., je t eba souhlas orgánu státní správy les⇣ i k dot ení pozemk⇣ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. V tomto pásmu územní plán nenavrhuje ✓ádné rozvojové zám↵ry související s investi ní v⌘stavbou. Koridor územní rezervy: V souladu s d íve zpracovanou dokumentací (VÚC okresu Doma✓lice, ÚPO Vidice) je územním plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu (narovnání ) trasy silnice. Koridor územní rezervy zasahuje p evá✓n↵ pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa. P ípadn↵, ✓e zám↵r úpravy trasování silnice II/200 bude v rámci aktualizace ZÚR Plze ského kraje touto dokumentací navrhován, bude na základ↵ konkrétního projektu zapracováno konkrétní e ení i do územního plánu Vidice resp. jeho zm↵ny a nále✓it↵ vyhodnoceno po✓adované odn↵tí PUPFL. f) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s PÚR R a územn plánovací dokumentací vydanou krajem f.1) Po adavky vypl vajícími z Politiky územního rozvoje R Podle Politiky územního rozvoje R se v e eném území nenacházejí ✓ádné koridory a plochy ve ejné infrastruktury. Správní území obce nele✓í ve vymezené specifické i rozvojové oblasti. Území obce není sou ástí rozvojové osy. Z republikov⌘ch priorit územního plánování se e eného území t⌘kají p edev ím tyto priority: . 14: Ve ve⇧ejném zájmu chránit a rozvíjet p⇧írodní, civiliza ní a kulturní hodnoty území, v etn⇤ urbanistického a archeologického d⇤dictví. Zachovat ráz jedine né urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedine né kulturní krajiny. . 20: Rozvojové zám⇤ry, které mohou v razn⇤ ovlivnit charakter krajiny, umís⌥ovat do co nejmén⇤ konfliktních lokalit a následn⇤ podporovat pot⇧ebná kompenza ní opat⇧ení. Vytvá⇧et územní podmínky pro zvy⌃ování a udr⌦ování ekologické stability a k zaji⌃t⇤ní ekologick ch funkcí krajiny ve volné krajin⇤ a pro ochranu krajinn ch prvk p⇧írodního charakteru v zastav⇤n ch územích, zvy⌃ování a udr⌦ování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územn⇤ plánovací innosti vytvá⇧et podmínky pro ochranu krajinného rázu a ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvá⇧et podmínky pro vyu⌦ití p⇧írodních zdroj . . 24: Vytvá⇧et podmínky pro zlep⌃ování dostupnosti území roz⌃i⇧ováním a zkvalit⌅ováním dopravní infrastruktury. . 28: Pro zaji⌃t⇤ní kvality ⌦ivota obyvatel zohled⌅ovat nároky dal⌃ího v voje území, v etn⇤ nárok na ve⇧ejnou infrastrukturu. . 29: Zvlá⌃tní pozornost v⇤novat návaznosti r zn ch druh dopravy. Vytvá⇧et podmínky pro vybudování vhodné sít⇤ p⇤⌃ích a cyklistick ch cest. f.2) Po adavky vypl vající ze Zásad územního rozvoje Plze ského kraje Sou asn↵ platnou územn↵ plánovací dokumentací na krajské úrovni jsou Zásady územního rozvoje Plze ského kraje, které byly vydány usnesením Zastupitelstva Plze ského kraje . 834/08 ze dne 5 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) 2. 9. 2008. Správní území obce nele✓í ve vymezené specifické i rozvojové oblasti. Území obce není sou ástí rozvojové osy. Do územního plánu byly zapracovány po✓adavky vypl⌘vající ze ZÚR na ochranu: krajinného rázu (do e eného území zasahují dv↵ rázovité oblasti krajiny - Doma✓lickochodské oblasti (20) a Sedmiho ské oblasti (21) - v◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta - Sedmiho í; do e eného území zasahuje p írodní park Sedmiho í), ochrana chrán↵n⌘ch ástí p írody a vymezeného systému ekologické stability (RBC 1066 Sedmiho í a RBK 179); ochrana stávajících tras nadregionálních a regionálních sítí dopravní a technické infrastruktury v ZÚR vyzna eno bezpe nostní pásmo VVTL plynovod⇣. Zásadami územního rozvoje Plze ského kraje nejsou v území obce Vidice vymezeny ve ejn↵ prosp↵ né stavby. Koridor územní rezervy: V souladu s d íve zpracovanou dokumentací (VÚC okresu Doma✓lice, ÚPO Vidice) je územním plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu (narovnání ) trasy silnice. P ípadn↵, ✓e zám↵r úpravy trasování silnice II/200 bude v rámci aktualizace ZÚR Plze ského kraje touto dokumentací navrhován, bude na základ↵ konkrétního projektu zapracováno konkrétní e ení i do územního plánu Vidice resp. jeho zm↵ny a nále✓it↵ vyhodnoceno po✓adované odn↵tí PUPFL. g) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán Vidice vytvá í p edpoklady pro v⌘stavbu a udr✓iteln⌘ rozvoj území, spo ívající ve vyvá✓eném vztahu podmínek pro p íznivé ✓ivotní prost edí, pro hospodá sk⌘ rozvoj a pro soudr✓nost obyvatel území. P i e ení územního plánu byly zohledn↵ny jak ve ejné, tak i soukromé zájmy na rozvoji území. Územní plán chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civiliza ní hodnoty území, v etn↵ urbanistick⌘ch a architektonick⌘ch. Cílem územního plánu je stanovit podmínky pro ú elné vyu✓ívání zastav↵ného území a zajistit ochranu nezastav↵ného území a to zejména stávajících p írodních a kulturních hodnot v krajin↵. Územním plánem jsou vytvo eny podmínky zejména pro p im↵ en⌘ rozvoj venkovského bydlení v obci, rozvoj ve ejné ob anské vybavenosti - sportu. Územním plánem jsou navr✓eny rekonstruk ní a revitaliza ní zásahy návesních prostranství, opat ení obnovující naru enou p⇣vodní urbanistickou strukturu jednotliv⌘ch sídelních útvar⇣ a jejich kulturn↵-historick⌘ch hodnot. Územním plánem jsou dány podmínky pro preventivní ochranu ir ího území p ed záplavami, podmínky pro zv⌘ ení ekologické stability a retence vody v krajin↵ v etn↵ protierozních opat ení. h) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky stavebního zákona a jeho provád cích p⌦edpis . Územní plán Vidice je e en v souladu se zákonem . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn↵ní pozd↵j ích p edpis⇣, a je proveden dle vyhlá ky . 500/2006 Sb., o územn↵ analytick⌘ch podkladech, územn↵ plánovací dokumentaci a zp⇣sobu evidence územn↵ plánovací innosti, a dle vyhlá ky . 501/2006 Sb., o obecn⌘ch po✓adavcích na vyu✓ívání území. i) V sledek p⌦ezkoumání návrhu územního plánu s po adavky zvlá↵tních právních p⌦edpis Vyhodnocení souladu se stanovisky dot en⌘ch orgán⇣ bude dopln↵no po izovatelem v upraveném návrhu p ed ve ejn⌘m projednáním, p ípadn↵ dopln↵no po ve ejném projednání. j) Zpráva o vyhodnocení vliv na udr iteln rozvoj území Zpracování Vyhodnocení vliv⇣ na udr✓iteln⌘ rozvoj nebylo zadáním ÚP po✓adováno. Krajsk⌘ ú ad Plze ského kraje jako orgán ochrany p írody stanoviskem (viz. koordinované stanovisko) vylou il v⌘znamn⌘ vliv návrhu na území evropsky v⌘znamn⌘ch lokalit nebo pta ích oblastí podle § 45i zákona . 114/1992 Sb., o ochran↵ p írody a krajiny, v platném zn↵ní. Územním plánem nejsou navrhována ✓ádná opat ení a zám↵ry vy✓adující posuzování vliv⇣ na ✓ivotní prost edí dle zákona . 93/2004 Sb., v platném zn↵ní. k) Stanovisko krajského ú⌦adu podle § 50 odst. 5 Doplní po izovatel.... l) Sd lení jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledn no Doplní po izovatel.... 6 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) m) Komplexní zd vodn ní p⌦ijatého ⌦e↵ení m.1) Základní údaje o ⌦e↵eném území Poloha a v znam ⌦e↵eného území v ↵ir↵í soustav osídlení Území obce Vidice se nachází na severním okraji okresu Doma✓lice - cca v polovin↵ vzdálenosti mezi Hor ovsk⌘m T⌘nem (okres Doma✓lice) a Borem (okres Tachov), které jsou zárove i nejbli✓ ími spádov⌘mi obcemi s vy í ob anskou vybaveností (vzdálenost cca 14 km). Krajské m↵sto je vzdáleno 60 km, m↵sto Doma✓lice 24 km. Obec Vidice sestává ze t í sídelních útvar⇣ - Vidice, Libosváry, Ch eb any, umíst↵n⌘ch v podh⇣ í Sedmiho í. V sou asné dob↵ plní ásti obce p evá✓n↵ funkci obytnou (p ípadn↵ rekrea ní), dopln↵nou o zem↵d↵lskou v⌘robu. P evá✓ná ást území je intenzívn↵ zem↵d↵lsky vyu✓ívána. Lesy pokr⌘vají cca tvrtinu území. Do e eného území zasahuje p írodní park Sedmiho í. Páte dopravní obsluhy tvo í silnice II. t ídy . 200, procházející severov⌘chodním okrajem e eného území a zaji ✏uje p epravní vazby sm↵rem na jih - Hor ovsk⌘ T⌘n, Doma✓lice a sm↵rem na sever - Bor a dálnice D5. Územím procházejí vedení technické infrastruktury nadregionálního v⌘znamu (VVTL plynovody). Úhrnné hodnoty druh pozemk dle katastrálních území Katastrální území (údaje v ha): Vidice zem↵d↵lská p⇣da: 306 lesní p⇣da: 142 vodní plochy: 4 zastav↵né plochy: 40 ostatní plochy: 23 celkem: 480 Zdroj: budovy s íslem popisn⌘m: budovy s íslem eviden ním: budovy bez ísla: rozestav↵ná budova: 38 1 37 1 Katastrální území (údaje v ha): zem↵d↵lská p⇣da: lesní p⇣da: vodní plochy: zastav↵né plochy: ostatní plochy: celkem: Ch eb any 316 54 1 2 15 388 budovy s íslem popisn⌘m: budovy s íslem eviden ním: budovy bez ísla: 9 4 13 Katastrální území (údaje v ha): zem↵d↵lská p⇣da: lesní p⇣da: vodní plochy: zastav↵né plochy: ostatní plochy: celkem: Libosváry 205 108 2 2 12 329 budovy s íslem popisn⌘m: budovy bez ísla: 17 12 Katastrální ú ad Plze ského kraje, pracovi t↵ Doma✓lice. katastrální území rozloha (ha) Vidice 479,7218 Libosváry 328,9331 Ch eb any 387,6638 ______________________________________________________________________________________________ obec Vidice celkem 1196,3187 Katastrální území (údaje v ha): Vidice zem↵d↵lská p⇣da: 306 lesní p⇣da: 142 vodní plochy: 4 zastav↵né plochy: 40 ostatní plochy: 23 7 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Zdroj: celkem: 480 budovy s íslem popisn⌘m: budovy s íslem eviden ním: budovy bez ísla: rozestav↵ná budova: 38 1 37 1 Katastrální území (údaje v ha): zem↵d↵lská p⇣da: lesní p⇣da: vodní plochy: zastav↵né plochy: ostatní plochy: celkem: Ch eb any 316 54 1 2 15 388 budovy s íslem popisn⌘m: budovy s íslem eviden ním: budovy bez ísla: 9 4 13 Katastrální území (údaje v ha): zem↵d↵lská p⇣da: lesní p⇣da: vodní plochy: zastav↵né plochy: ostatní plochy: celkem: Libosváry 205 108 2 2 12 329 budovy s íslem popisn⌘m: budovy bez ísla: 17 12 Katastrální ú ad Plze ského kraje, pracovi t↵ Doma✓lice. katastrální území Vidice Libosváry Ch eb any obec Vidice celkem Sousední územní obvody okres Doma✓lice rozloha (ha) 479,7218 328,9331 387,6638 1196,3187 obec Mí kov Hor ovsk⌘ T⌘n katastrální území Mí kov Ha ov Tasnovice Oplotec M↵lnice P es Bernartice Strachovice u Bernartic Racov Hostou Tachov Strá✓ Staré Sedlo P⌦íslu↵nost k vybran m ú⌦ad m státní správy Pov↵ en⌘ obecní ú ad: Hor Obec s roz í enou p⇣sobností: Hor Stavební ú ad: Hor Finan ní ú ad: Hor ivnostensk⌘ ú ad: Hor Matrika Hor ovsk⌘ T⌘n ovsk⌘ T⌘n ovsk⌘ T⌘n ovsk⌘ T⌘n ovsk⌘ T⌘n ovsk⌘ T⌘n Ú⌥ast ve sdru ení obcí Obec Vidice je ú astníkem mikroregionu Dobrovoln⌘ svazek obcí Sedmiho í, a dále je ú astníkem mikroregionu MAS esk⌘ les a Ú elového sdru✓ení pro odpadové hospodá ství LAZCE. Schválená územn plánovací dokumentace obce Územní plán obce Vidice byl schválen usnesením Zastupitelstva obce dne 22. 11. 2002 (zpracovatel: PAFF - projek ní kancelá , projektant Ing. arch. Roman ⇧tádler). Zm↵na . 1 ÚPO Vidice byla vydána 22.11.2010, nabytí ú innosti 9.12.2010 (zpracovatel: PAFF - architekti, zodpov↵dn⌘ projektant Ing. arch. Ladislav Bare ). Nov⌘ územní plán p evá✓n↵ navazuje na koncepci stávající územn↵ plánovací dokumentace. V lokalit↵ “U ov ína” jihov⌘chodn↵ od sídla Libosváry a severn↵ od sídla Ch eb any byla v rámci zm↵ny . 1 územního plánu navr✓eno umíst↵ní fotovoltaické v⌘robny s p ipojením do distribu ní soustavy 8 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) 22 kV. Do zadání nového územního plánu tento zám↵r za azen nebyl - soukrom⌘ investor od n↵j odstoupil. m.2) Obyvatelstvo, stavební a bytov fond Obyvatelstvo V⌘vojovou adu po tu obyvatel lze rozd↵lit do dvou základních etap s mezníkem v období na p elomu 19. a 20, století, kdy dochází k v⌘znamné odlivové vln↵ obyvatel za prací do Ameriky. Zásadním mezníkem souvisejícím s poklesem po tu trvale bydlícího obyvatelstva byla druhá sv↵tová válka a její dopady. P eru ená kontinuita (vysídlení p⇣vodního obyvatelstva) a zm↵ny ve zp⇣sobu hospoda ení po druhé sv↵tové válce m↵ly za následek omezení pracovních mo✓ností v míst↵ a podstatn⌘ úbytek trvale bydlícího obyvatelstva. Druhá etapa vymezená obdobím 1950 - 1980 se vyzna uje pom↵rn↵ stabilizovanou demografickou situací, od 90. let dochází v ak ke sni✓ování po tu trvale ✓ijících obyvatel. V sou asnosti je dosa✓eno historického minima jejich po tu. Pozitivní je aktuální trend zvy ujícího se kladného salda migrace - viz. tabulková ást. V⌘voj po tu obyvatelstva: rok 1869 Ch eb any 151 Libosváry 140 Vidice 224 Celkem 515 1880 145 154 247 546 1890 144 139 233 516 1900 135 141 239 515 1910 168 156 234 558 1921 153 145 245 543 1930 151 129 230 510 1950 45 73 105 223 1961 48 65 112 225 1970 42 48 140 230 1980 16 55 151 222 1991 11 45 145 201 2001 8 35 139 182 sou asn⌘ po et obyvatel (2012) ______________________________________________________________________________________________ Vidice 124 Libosváry 40 Ch eb any 8 celkem obec Vidice 172 Stavební a bytov fond V↵t í setrva nost je mo✓no vysledovat v po tu dom⇣. Zde dochází k funk ní zm↵n↵ v↵t iny objekt⇣ (chalupa ení). ⌅ada z nich je p estavována pro rekrea ní ú ely, chybí vyu✓ití pro hospodá ská stavení. “Druhé bydlení” se stalo záchranou zejména pro Ch eb any. Obecn↵ je mo✓no konstatovat, ✓e stávající zastav↵né území není v rámci stávající sídelní struktury ú eln↵ vyu✓ito. V sídlech se nachází ada dnes nevyu✓it⌘ch ploch (zbo eni t↵). Územním plánem jsou po posouzení n↵které z t↵chto ploch navr✓eny k op↵tovnému vyu✓ití - plochy P1 a P5. rok 1869 Ch eb any29 Libosváry 26 Vidice 40 Celkem 95 1880 29 26 42 97 1890 31 27 42 100 1900 32 27 43 102 1910 32 27 42 101 1921 32 25 42 99 1930 31 26 46 103 9 1950 20 21 43 84 1961 10 40 50 1970 9 16 24 49 1980 8 14 23 43 1991 7 17 35 59 2001 8 18 36 62 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Domovní a bytov⌘ fond k roku 2001: domy celkem 62 Pozn.: trvale obydlené 47 (z toho 5 bytov⌘ch dom⇣) byty celkem 85 trvale obydlené 69 neobydlené 16 Byty statisticky evidované jako neobydlené jsou vyu✓ívány pro rekreaci (7 byt⇣). domy postavené v letech: do 1919 1920-1945 13 10 1946-1980 16 1981-2001 8 Domovní a bytov⌘ fond k roku 2012: Vidice Libosváry Ch eb any bytové domy 4 1 0 po et byt⇣ v bytov⌘ch domech 22 4 0 Vidice Libosváry Ch eb any domy 32 16 11 z toho pro rekreaci 6 3 7 neobydlené domy 4 - m.3) Ekonomická základna ást pracujících je dle posledních statistick⌘ch dat zam↵stnána ve velkobchodu, maloobchodu a opravách motorov⌘ch vozidel (4 osoby), ubytování, stravování a pohostinství (5 osob). Dále je zastoupena zam↵stnanost v zem↵d↵lství, lesnictví a rybolovu (9 osob), stavebnictví (2 osoby), v pr⇣myslu (5 osob), ve ejné správ↵ (2 osoby) a profesní, v↵deck⌘ch a technick⌘ch innostech (2 osoby), administrativa, vzd↵lávání a kulturní, rekrea ní innosti (3 osoby). Podle právní formy p eva✓ují osoby samostatn↵ v⌘d↵le n↵ inné - ✓ivnostníci. V↵t ina ekonomicky aktivních obyvatel je zam↵stnána v okolních sídlech (zejména Hor ovsk⌘ T⌘n). Po et vyjí✓d↵jících pracovník⇣ iní 86 osob (z toho denn↵ mimo obec 64 osob), v obci je zam↵stnáno p ibli✓n↵ 8 osob. Ekonomicky aktivní obyvatelé celkem: - z toho nezam↵stnaní (2011): (míra nezam↵stnanosti má oproti roku 2010 sestupnou tendenci o 4 osoby) 102 9,80%, p eva✓ují ✓eny Ekonomicky neaktivní obyvatelé celkem: - z toho nepracující d⇣chodci: - z toho ✓áci, studenti a u ni: 80 36 27 Koncepce rozvoje v oblasti v roby a podnikání V↵t ina obyvatel dojí✓dí za prací (p edev ím do Hor ovského T⌘na). Charakter území s p evahou obytné a rekrea ní funkce se nebude m↵nit. I nadále bude p evládat vyjí✓⌦ka za prací. Územní plán zachovává stávající funk ní v⌘robní za ízení. Nové plochy v⌘roby a skladování nejsou navr✓eny. Vzhledem k d⇣le✓itosti za ízení v⌘roby a v⌘robních slu✓eb pro stabilizaci sídelních útvar⇣ mohou b⌘t vybraná za ízení umís✏ována i ve stávajících i navr✓en⌘ch plochách, av ak pouze v souladu s regulativy vyu✓ití ploch. Ve shod↵ s navr✓en⌘mi regulativy bude mo✓no v obci umís✏ovat neru ící za ízení drobné v⌘roby, slu✓eb, emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú el v sou asnosti nevyu✓ívan⌘ch objekt⇣ v zem↵d↵lsk⌘ch usedlostech. Pastevectví je nezbytné pro údr✓bu kulturní krajiny. Plochy v⌘roby a skladování - zem↵d↵lská a lesnická v⌘roba [VZ] V území p evládá zem↵d↵lská v⌘roba. V⌘znamnou v⌘robní jednotkou je AGRO IV Sdru✓ení zem↵d↵lc⇣, s.r.o. (Vidice .p. 1), zab⌘vající se jak ✓ivo i nou (chov skotu ji✓n↵ od Vidic) tak rostlinnou v⌘robou (sklady, isti ka a su i ka obilí v Libosvárech) - na koordina ním v⌘krese vyzna eno pod odkazem F. V Ch eb anech p⇣sobí soukrom⌘ zem↵d↵lec (sklady, zem↵d↵lské stroje) - na koordina ním v⌘krese vyzna eno pod odkazem G. Nefunk ní areály, stavby v krajin↵ - zbo eni t↵ Územním plánem je v rámci plochy p estavby P3 navr✓eno p evedení zastav↵né plochy dnes neexistujícího zem↵d↵lského objektu parc. . 69 a 75 (zastav↵ná plocha a nádvo í) a parc. . 871 (ost.pl. manipula ní) k.ú. Vidice do nezastav↵ného území s◆funkcí p írodní a ochranou (NSpo). Jedná se o návrh na roz í ení interak ního prvku IP2 (dnes plocha spontánn↵ zar⇣stá k ovinami). Dnes neexistující objekt-zbo eni t↵ na st.p. . 42 ji✓n↵ od Ch eb an je funk ní sou ástí nezastav↵ného území s◆funkcí p írodní a ochranou (NSpo). 10 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Plochy smí ené obytné - venkovské [SV] V území p⇣sobí chovatelé koní v Ch eb anech - jedná se nejv↵t í chovnou stáj kara ajevského plemena kavkazsk⌘ch koní v R (cca 52 koní). Chov se nachází v p⇣vodních stájov⌘ch objektech usedlosti .p. 1. Regulativy je umo✓n↵no v⌘razn↵ji rozvíjet slu✓by, drobnou v⌘robu a emesla a dal í podnikatelskou innost související s hospoda ením. ádoucí je dále zaji t↵ní slu✓eb pro náv t↵vníky tohoto území (nap . rodinné penziony, ubytovny, p⇣j ovny kol, sportovní za ízení, za ízení dopravní vybavenosti ap.). m.4) Dopl ující informace a zd vodn ní (ve ⌥len ní návrhu ÚP) ad a) Vymezení zastav ného území Nov⌘m územním plánem Vidice je zastav↵né území aktualizováno ve smyslu sou asn↵ platn⌘ch právních p edpis⇣. Do zastav↵ného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu sídla (s v⌘jimkou vinic, chmelnic a zahradnictví a pozemk⇣ p iléhajících k hranici intravilánu navrácen⌘ch do orné p⇣dy nebo do lesních pozemk⇣). Do zastav↵ného území jsou dále, mimo intravilán sídla, zahrnuty zastav↵né stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich ásti, ze kter⌘ch jsou vjezdy na ostatní pozemky zastav↵ného území, ostatní ve ejná prostranství a dal í pozemky, které jsou obklopeny pozemky zastav↵ného území (s v⌘jimkou pozemk⇣ vinic, chmelnic a zahradnictví). Zastav↵n⌘m stavebním pozemkem je pozemek evidovan⌘ v katastru nemovitostí jako stavební parcela a dal í pozemkové parcely zpravidla pod spole n⌘m oplocením, tvo ící souvisl⌘ celek. P ehled ZÚ v e eném území: katastrální území Vidice po et ZÚ 5 Libosváry Ch eb any 1 3 popis - sídelní útvar Vidice, - kaple sv. Apolonie, - vodárna v západní ásti katastru, - za ízení na VTL plynovodu, - zbo eni t↵ zem↵d↵lsk⌘ch staveb v⌘chodn↵ od obce; - sídelní útvar Libosváry, - sídelní útvar Ch eb any, - zem↵d↵lská usedlost - “ov ín”, - zbo eni t↵ ji✓n↵ od Ch eb an. ad b.3) Ochrana a rozvoj hodnot území Urbanistická v chodiska, kulturn -historické hodnoty Stru⌥ná historie (Vidice) - ves u P imdy, n. s tvrzí. Od roku 1362 se ves p ipomíná jako majetek vladyck⌘ch rod⇣ (1362 Dobrohost, 1370 Kunrat, 1372 - 1412 Jind ich. ást pat ila 1407 k Pernartic⇣m. L. 1498 dr✓el je Jan z Merklína, jen✓ je prodal Purkartovi z Ho e ovic. Pak dr✓eny k Pernartic⇣m a✓ do r. 1553, odtud pat ily ernín⇣m z Chudenic a✓ do r. 1651). V 18. stol pat ily k Ol í a od r. 1788 k Boru - panství Löwenstein⇣. Je t↵ v 18. století se na úpatí Sedlového vrchu i jinde t↵✓ila ✓elezná ruda. V míst↵ t í rybní k⇣ stávala do 18. století tvrz, kde roku 1783 prob↵hlo setkání Josefa II. se zástupci sedlák⇣ a duchovních. (Libosváry) - ves u P imdy. Od roku 1320 se ves p ipomíná jako majetek vladyck⌘ch rod⇣ (1320 statek Ond ej⇣v, l.1379 n↵jakého Hubky a ok. l. 1412 p ísl. P ízovce). Okolo roku1437 pat ila tvrz zdej í rodu T⌘nsk⌘ch v Klatovech. Pozd↵ji dostaly se v dr✓ení Ho e ovc⇣v a s atkem v dr✓ení Viléma ernína z Chudenic, jen✓ prodal (1545) Kry tofovi Purkartovi z Ho e ovic. Pat ily k Racovu a v 17. století k Vidic⇣m. Pozd↵ji ji získali Löwensteinové a dr✓eli ji a✓ do roku 1945. ◆ (Ch eb any) - ves u Hostoun↵, první písemná zmínka pochází z roku 1379, kdy je uvád↵na jako majetek dvou vladyck⌘ch statk⇣ (Jind ich⇣v a druh⌘ pat il k Tasnovic⇣m). Po roce 1603 p e la do vlastnictví hor ovskot⌘nsk⌘ch Lobkovic⇣ (spole n↵ s Mi kovem). Základní prostorové ⌥len ní zastav ného území Vidice – obec situovaná v◆pramenné oblasti Slatinského potoka kolem nepravidelné návsi; p i cest↵ do Bernartic na vyv⌘ enin↵ poutní kostelík sv. Apolonie, p⇣vodn↵ gotick⌘ a pozd↵ji barokn↵ p estav↵n. Po obvodu návsi jsou situovány v↵t í i men í usedlosti s p ízemními a polopatrov⌘mi domy vesm↵s se títovou orientací. P⇣dorysná stopa lokality doznala díl ích zm↵n po r. 1945 v souvislosti s demolicemi p⇣vodních dom⇣ (vysídlení p⇣vodního obyvatelstva) a to zejména v severní ásti návesního prostoru - zanikla p⇣vodní tvrz (panská zem↵d↵lská usedlost) a drobné venkovské domky na návsi. ◆ Libosváry – osada p i úpatí Sedmiho í v◆m↵lkém údolí Slatinského potoka, byla zde tvrz, kterou v 16. stol. nahradil vrchnostensk⌘ dv⇣r p. 1. Obec le✓í v mírn↵ sva✓itém terénu s protáhlou návsí vymezenou zástavbou n↵kolika dochovan⌘ch usedlostí s p ízemními i polopatrov⌘mi objekty p evá✓n↵ se 11 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) títovou orientací. Ve vsi zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád; zbytky zdiva v◆zeleni dnes neexistující kaple s jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z◆r. 1730. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (západní ást návsi, domky ve v⌘chodní okrajové poloze sídla). Ch⇧eb⇧any - jsou umíst↵ny v izolované poloze na komunikaci spojující Mi kov s◆Oplotcem na levostranném p ítoku Slatiny; usedlosti kolem obdélné návsi p evá✓n↵ rekrea n↵ vyu✓ívané. Zástavba vsi, p ízemní i s polopatrem, je p evá✓n↵ z období po r. 1900. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (domky na návsi). Samota Nasetice (Ov áry) - ve st edov↵ku zde stála ves Nasetice p ipomínaná od r. 1379. Zanikla kolem roku 1500. Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí nevelk⌘ rybník. Architektonicky v znamné stavby, drobné památky Krom↵ kulturních památek je v sídle zachována ada zajímav⌘ch zd↵n⌘ch staveb i drobn⌘ch památn⌘ch objekt⇣: (k.ú. Vidice) objekt p. 14, holubník v areálu statku “U Lehner⇣”; pam↵tní k í✓ s datací do roku 1905 na návsi; pam↵tní k í✓ na kamenném podstavci u kostela sv. Apolonie (obec momentáln↵ chystá obnovu obou k í✓k⇣), d ev↵n⌘ k í✓ u kostela sv. Apolonie. (k.ú. Libosváry) usedlost p. 1; zbytky zdiva zd↵né estiboké kaple v blízkosti p. 1; k í✓ek na návsi; objekty p. 19 a 20; k í✓ek p i cest↵ severn↵ od Libosvár. (k.ú. Ch eb any) pam↵tní k í✓ na návsi u .p. 2; stájov⌘ objekt .p. 1; objekt p. 8; dva k í✓ky k celkové obnov↵ (dochovány pouze kamenné podstavce - viz. foto) p i cest↵ od Mi kova na dv⇣r Nasetice. ! ! relikty kamenn⌘ch podstavc⇣ k í✓k⇣ p i cest↵ od Mi kova ke dvoru Nasetice Archeologické nálezy Území s archeologick⌘mi nálezy - je definováno jako území, na n↵m✓ se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvo ené lov↵kem nebo vzniklé p írodním procesem na základ↵ p⇣sobení i vyu✓ití lov↵kem a archeologické nálezy movité povahy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost ji✓ od doby p ípravy stavby oznámit zám↵r stavební innost Archeologickému ústavu, má-li se provád↵t na území s archeologick⌘mi nálezy. Z toho vypl⌘vá, ✓e ka✓d⌘ stavebník v dot eném území musí provést oznámení v⇣ i Archeologickému ústavu AV R a umo✓nit jemu nebo oprávn↵né organizaci provést na dot eném území záchrann⌘ archeologick⌘ v⌘zkum. Archeologick⌘ ústav je v dikci tohoto zákona ur en, aby uplat oval na základ↵ oznámení stavebníka po✓adavek na záchrann⌘ archeologick⌘ v⌘zkum a koordinoval archeologické v⌘zkumy. (k.ú. Vidice) Po . . 21-21-13/15 21-21-13/16 Název UAN Vidice - prostor b⌘valé tvrze Vidice - kostel sv. Apolonie Typ UAN I I 12 Reg. správce Zp . muzeum Plze Zp . muzeum Plze katastr Vidice Vidice ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) 21-21-13/3 Mohylové poh ebi t↵ v poloze "Am Esel" I Zp . muzeum Plze 21-21-14/3 Vrch T íslovec - ji✓ní vrchol I Zp . muzeum Plze M↵lnice P es Vidice Vidice (k.ú. Libosváry) Po . . 21-21-13/17 Název UAN Typ UAN Libosváry - prostor b⌘valé tvrze I Reg. správce Zp . muzeum Plze katastr Libosváry (k.ú. Ch eb any) Po . . 21-21-18/20 21-21-18/21 Název UAN Ch eb any - poloha "V hájku" Ch eb any - jádro vsi Reg. správce Zp . muzeum Plze Zp . muzeum Plze katastr Ch eb any Ch eb any Typ UAN I II Kulturní památky V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn↵ní). Vlastník nemovité kulturní památky, zam⌘ lí-li provád↵t jakékoliv zásahy do takového objektu, je povinen vy✓ádat si p edem závazné stanovisko orgánu ochrany památek, ve kterém budou stanoveny podmínky, za kter⌘ch je mo✓no postupovat. rejst íkové íslo 30087/4 - 2256 35162/4 - 2257 zapsaná památka kostelík sv. Apolonie venkovská usedlost p. 5 místo ur ení Vidice Vidice V i d i c e - kostel sv. Apolonie - p⇣v. gotick⌘, p estav↵n barokn↵, jednolodní, obdél., s u✓ ím obdél. presbytá em (obestav↵n⌘m prostory sakristie a orato e), trojboce ukon en⌘m, s rizality sakristie a orato e po stranách. Vn↵j ek len↵n polokruh. okny, na záp. pr⇣ elí, s masivními op↵ráky v rozích, obdél. portál s volut. títem a pilastry. Presbytá a sakristie sklenuty valenou klenbou s lunetami, lo⌦ plochostropá. Návrh plochy opat⌦ení nestavební povahy ve volné krajin s d razem na zachování kulturn -historick ch hodnot Územním plánem je navr✓en interak ní prvek IP1 - úprava p ístupové cesty a úprava ve ejné zelen↵ v okolí kostelíka sv. Apolonie poblí✓ Vidic. Doporu eny jsou zejména probírky nálet⇣ a k ovin v◆doprovodné zeleni u cesty, odstran↵ní nep⇣vodních d evin a úprava stromo adí lip tak, aby nedocházelo k◆destrukci památkov↵ chrán↵ného objektu; ve vyv⌘ ené poloze je doporu eno upravit parter s k í✓em, co by místo rozjímání a odpo inku. Návrh opat ení doporu eno projednat s◆památká i (NPÚ). památkov↵ chrán↵ná usedlost .p. 5 ve Vidicích 13 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Návrh ploch rekonstruk⌥ních a revitaliza⌥ních zásah (R) v zastav ném území Návrhem ÚP Vidice jsou vymezeny plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ v zastav↵ném území: R1 - revitalizace návsi ve Vidicích, tzn. mo✓nost znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny a úpravy ve ejné zelen↵. R2 - obnova poni ené estiboké kaple s jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z roku 1730. Torzo kaple se nachází na obecním návesním pozemku poblí✓ statku .p. 1. Dochovala se ást kamenného zdiva, dnes zna n↵ po kozená nálety strom⇣ a ke ⇣. sou asn⌘ pohled na statek v Libosvárech .p. 1, vpravo ást nálet⇣ se zbytky zdiva kaple Libosváry - dobov⌘ pohled sm↵rem od statku .p. 1 s kaplí v pozadí Ochrana hodnot vypl vajících z p⌦írodních a dal↵ích podmínek území P⌦írodní podmínky Sou asné uspo ádání krajiny je ovlivn↵no p írodními podmínkami. Ty jsou limitující jak pro koncepci uspo ádání krajiny, tak i pro urbanistické e ení. Jsou to zejména podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, pedologické, hydrologické, fytogeografické a typologie krajiny. Krajinn⌘ ráz je dán zejména p írodní, kulturní a historickou charakteristikou ur itého místa i oblasti, je chrán↵n p ed inností sni✓ující jeho estetickou a p írodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umís✏ování a povolování staveb, mohou b⌘t provád↵ny pouze s ohledem na zachování v⌘znamn⌘ch krajinn⌘ch prvk⇣, zvlá t↵ chrán↵n⌘ch území, kulturních dominant krajiny, harmonického m↵ ítka a vztah⇣ v krajin↵. Klimatické podmínky Dle Quitta e ené území spadá do mírn↵ teplé klimatické oblasti v◆klimatické jednotce MT5, na kterou ze severu navazuje o n↵co chladn↵j í oblast MT3. Podnebí je tedy mírn↵ teplé, pr⇣m↵rn↵ vlhké, av ak místy se projevuje srá✓kov⌘ stín eského lesa - Doma✓lice 7,6 °C, 662 mm; Strá✓ u Tachova 7,5 °C, 14 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) 624 mm; v⌘chodn↵ od Tachova srá✓ky klesají pod 540 mm, Hor ovsk⌘ T⌘n má úhrn srá✓ek 560 mm. ast⌘m jevem jsou teplotní inverze. P evládající sm↵r v↵tru je západní. Geologické podmínky Geologická stavba e eného území je pom↵rn↵ jednotvárná. Podlo✓í je tvo eno horninami doma✓lického krystalinika. Jsou to p evá✓n↵ proterozoické sedimenty prostoupené vyv elinami mlad ího stá í. Doma✓lické krystalinikum tvo í pruh ohrani en⌘ na západ↵ tektonickou zónou eského k emenného valu. Plynule navazuje na horninové komplexy svrchního proterozoika v◆okresech Plze – jih a Klatovy; li í se od nich vy ím stupn↵m metamorfózy. Skládá se z◆r⇣zn⌘ch typ⇣ svor⇣, pararul a rohovc⇣. Podstatnou ást krystalinika tvo í t↵lesa hlubinn⌘ch hornin, v↵t inou bazického rázu (diority, gabra, amfibolity). Kyselej í typy hlubinn⌘ch hornin se vyskytují v◆p ilehlé kruhové struktu e sedmihorského pn↵. Podél hlavních tektonick⌘ch zón se v◆zaklesl⌘ch krách zachovaly relikty t↵rkopísk⇣ terciérního stá í. V◆údolí potok⇣ se nacházejí kvartérní fluviální a deluviofluviální pís itohlinité sedimenty a v n↵kter⌘ch sní✓eninách jsou ulo✓eny deluviální hlinitopís ité a hlinitokamenité sedimenty. Geomorfologické podmínky Geomorfologicky spadá e ené území do eské Vyso iny, subprovincie Poberounská soustava (oblast: Plze ská pahorkatina, celek: Plaská pahorkatina, podcelek: St íbrská pahorkatina, okrsek: Sedmiho í) a do subprovincie ⇧umavská soustava (oblast: eskoleská oblast, celek: Pod eskoleská pahorkatina, podcelek: Chodská pahorkatina, okrsek: Hostou ská pahorkatina). Sedmiho í jz. ást St íbrské pahorkatiny; vytvá í kernou plochou vrchovinu na graniotoidech okrajové ásti kladrubského masívu s◆koncentrickou zonální stavbou; v⌘razn↵ strukturní reliéf na siln↵ zvln↵né a nestejnom↵rn↵ obna✓ené bazální zv↵trávací plo e, s◆dominantním vn↵j ím p⇣lkruhov⌘m h betem na tvrd í porfyrické biotitické ✓ule s◆v⌘razn⌘mi vrchy (s etn⌘mi tvary zv↵trávání a odnosu), kter⌘ uzavírá Mezholezskou kotlinu se zvln↵n⌘m pahorkatinn⌘m povrchem na biotitickém granodioritu a biotitické ✓ule; území le✓í p i rozvodí mezi M✓í a Radbuzou; nejv. bod Racovsk⌘ vrch 619 m, v⌘zn. body: Chlum 609 m, K akovsk⌘ vrch 563 m, Mal⌘ K akovák 532 m, Píse n⌘ vrch 582 m, Rozsocha 600 m, Rybni n⌘ vrch 562 m, Stinn⌘ vrch 544 m, T íslovec 589 m; 4. vegeta ní stupe , po okrajích málo, ve st . ásti souvisle zalesn↵né smrkov⌘mi a borov⌘mi monokulturami; fragmenty bukov⌘ch porost⇣, kolem rybník⇣ louky s◆vlhkomiln⌘mi spole enstvy; v⌘znamná turistická oblast (p írodní park, nau ná stezka). Hostou ská pahorkatina v◆s. ásti Chodské pahorkatiny; p evá✓n↵ lenitá pahorkatina, mén↵ plochá vrchovina kerného typu, budovaná proterozoick⌘mi dvojslídn⌘mi svory a✓ pararulami a muskovicko-biotitick⌘mi rulami, s◆t↵lesy amfibolit⇣, ✓ul, diorit⇣ a gaber; charakterizována strukturn↵ denuda ním reliéfem rozsáhl⌘ch suk⇣ (místy izolovan⌘ch hrástí) a v⌘razn⌘ch strukturních h bet⇣; v◆s. v⌘b↵✓ku vznikl lenit⌘ povrch na ✓ule borského masívu s◆ etn⌘mi tvary zv↵trávání a odnosu horniny; iroce rozev ená subkventní, zlomová a pr⇣lomová údolí s◆v⌘razn⌘mi nivami a vyrovnan⌘m sklonem; nejv. bod erná hora 662 m, v⌘zn. bod Sedlo 615 m, Pansk⌘ vrch 584 m; 4. vegeta ní stupe , v◆s. ásti st edn↵, v◆j. ásti málo zalesn↵ná, p eva✓ují borové, mén↵ smrkové monokultury a borovo-smrkové porosty, rozpt⌘lené do men ích komplex⇣ uprost ed zem↵d↵lsk⌘ch p⇣d. ⌅e ené území má p evá✓n↵ tvar kotliny v◆niv↵ Slatinného potoka a jeho levostrann⌘ch p ítok⇣ a zvln↵né pahorkatiny mezi poho ím Sedmiho í a vrchy Hostou ské pahorkatiny. V⌘chodní ást území lemuje Sedmiho í s◆úbo ími Racovského vrchu, T íslovcem (vrchol je v◆ e eném území) a Rozsochou. T íslovec (Vidick⌘ vrch) se sv⌘m lenit⌘m tvarem vymyká z◆ ady v↵t iny sedmihorsk⌘ch kopc⇣: má dvojici blízk⌘ch vrchol⇣ odd↵len⌘ch 20◆metr⇣ hlubok⌘m sedlem. Ji✓ní vrchol dosahuje nadmo ské v⌘ ky 589,1◆m, severní s◆turistick⌘m rozcestníkem pak v⌘ ky 586,7◆m. Od ji✓ního vrcholu se dále táhne h bet klesající na západ, na kterém je mal⌘ bo ní vrchol s◆kótou 552,2◆metru. T íslovec je 4.◆nejvy í mezi jedenácti pojmenovan⌘mi vrcholy Sedmiho í, p i em✓ okolní krajinu i◆vnit ní Mezholezskou kotlinu p evy uje o◆100◆metr⇣. Západní ást kotliny lemují vrchy Sedlo, Pansk⌘ vrch a ze severu pak vrch Va ina 587 m. Pr⇣m↵rná nadmo ská v⌘ ka iní 507 m, nejvy ím bodem je Sedlo 615 m n.m., nejni✓ ím bodem je místo, kde Slatinsk⌘ potok opou tí e ené území tj. 415 m n. m. Zastav↵né území SÚ Vidice se pohybuje v◆rozmezí 493 a✓ 520 m n.m., zastav↵né území SÚ Libosváry v◆rozmezí 456 a✓ 472 m n.m., zastav↵né území SÚ Ch eb any v◆rozmezí 448 a✓ 470 m n.m.. Pedologické pom ry Spektrum p⇣dních typ⇣ není p íli pestré, p evládají hn↵dé p⇣dy - kambizem↵ modální, na ✓ulách jsou v ak velmi kyselé – dystrické. Na plo inat⌘ch úsecích s◆t↵✓ ími substráty jsou hojné primární pseudogleje; v◆teplej ích ástech jsou vyvinuty i hn↵dozem↵ modální. asté jsou glejové p⇣dy v◆nivách a podmá en⌘ch sní✓eninách. Podrobn↵j í v⌘ et p⇣dních typ⇣ je obsa✓en v kapitole 0,56 %. Hydrologické a hydrogeologické podmínky Podíl vodních ploch v e eném území (1196,3187 ha) je minimální (6,7270 ha), iní tedy pouze P ehled katastráln↵ evidovan⌘ch vodních ploch: katastrální území Vidice Libosváry Ch eb any celkem Celkové v⌘m↵ry vodních ploch v e eném území: Katastrální území (údaje v ha): Vidice 15 v⌘m↵ra ha 3,7112 1,7854 1,2304 6,7270 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) tok p irozen⌘ tok um↵l⌘ vodní nádr✓ p írodní zamok ená plocha celkem 0,1836 1,6343 1,8271 0,0662 3,7112 Celkové v⌘m↵ry vodních ploch v e eném území: Katastrální území (údaje v ha): Libosváry tok um↵l⌘ 1,0976 vodní nádr✓ p írodní 0,5660 vodní nádr✓ um↵lá 0,1218 celkem 1,7854 Celkové v⌘m↵ry vodních ploch v e eném území: Katastrální území (údaje v ha): Ch eb any rybník 0,7997 tok p irozen⌘ 0,0144 tok um↵l⌘ 0,1951 vodní nádr✓ p írodní 0,2212 celkem 1,2304 Vodní toky ⌅e ené území spadá do ir ího povodí Berounky, p evá✓n↵ do povodí Radbuzy a okrajov↵ do povodí M✓e. Rozvodnice mezi Radbuzou a M✓í prochází p i severov⌘chodním okraji e eného území (Píse n⌘ vrch – T íslovec – Racovsk⌘ vrch – Va ina). Území tedy le✓í ve dvou útvarech povrchov⌘ch vod a to: v◆povodí M✓e - Úhlavka po soutok s◆tokem V⌘rovsk⌘ potok a v◆povodí Radbuzy - Radbuza po soutok s◆tokem ern⌘ potok. Hlavním recipientem v území je Slatina, se sv⌘mi levostrann⌘mi p ítoky. ⌅e ené území zahrnuje celkem est díl ích povodí. Dominantní funkci plní povodí Slatiny ( HP 1-10-02-016), ostatní díl í povodí zasahují do území obce pouze v okrajov⌘ch ástech. V echny vodní toky jsou ve správ↵ Povodí Vltavy s.p., jsou regulované, místy i zatrubn↵né, zejména p es návsi obcí. Drobné vodní toky v↵t inou slou✓ily jako hlavní meliora ní za ízení v◆rámci plo ného odvodn↵ní. Správcem vodních tok⇣ nejsou stanovena záplavová území. Zatrubn↵né úseky v ak zvy ují riziko záplav z◆p ívalov⌘ch de ✏⇣. A koliv jsou trubní úseky dostate n↵ kapacitní, k◆zahlcení naplaveninami dochází zejména na eslích na vtokov⌘ch objektech a následn↵ dochází k◆vyb e✓ení vody a zaplavení návsi (nap . Vidice r. 2004). p⇥ehled díl ích povodí Vodní díla V této ásti jsou popsána pouze díla slou✓ící k zadr✓ování vod. Dal í informace, související s vodním hospodá stvím, jsou uvedeny v kapitole technická infrastruktura. Rybníky jsou v území pom↵rn↵ ídce zastoupeny. Jedná se v✓dy o plochy malé v⌘m↵ry - po✓ární nádr✓e ve Vidicích, Libosvárech i Ch eb anech a dále o n↵kolik rybník⇣ s rybochovnou, p íp. rekrea ní funkcí (plní i recipientní a reten ní funkci). V intravilánu Libosvár jsou vodní plochy na pp . -24- a -48napájeny p evá✓n↵ ze stávající de ✏ové kanalizace. V↵t ina vodních ploch je ve vlastnictví Obce Vidice. 16 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Vodohospodá ské meliorace ur ené k◆odvod ování (a p íp. k◆zavla✓ování) pozemk⇣, bez ohledu na vlastnictví, jsou plnohodnotn⌘mi dokon en⌘mi a funk ními stavbami vodních d↵l. Jakékoli zásahy do t↵chto existujících staveb (tj. jejich údr✓ba, opravy, úpravy, zm↵ny, zm↵ny u✓ívání, zru ení nebo odstran↵ní) se ídí p íslu n⌘mi ustanoveními zákona . 254/2001 Sb., v◆platném zn↵ní (vodní zákon), p íp. stavebního zákona. P i jakékoli v⌘stavb↵ (t⌘ká se v ech staveb) na lokalitách, kde se zem↵d↵lské meliorace vyskytují, je nutno postupovat podle uveden⌘ch zákonn⌘ch ustanovení a jakékoli zásahy do t↵chto vodních d↵l specifikovat a e it ji✓ od prvních stup ⇣ p edprojektové, resp. projektové dokumentace s◆ohledem na zachování funk nosti v◆rozsahu celého vodního díla. Hydrogeologické podmínky ⌅e ené území spadá do hydrogeologického rajonu 62121 Krystalinikum v◆povodí M✓e po St íbro a Radbuzy po Sta kov. Hydrogeologick⌘ masív representuje krystalinikum. Horniny se vyzna ují v⌘hradn↵ puklinovou propustností. S v⌘jimkou p ípovrchové zóny zv↵trávání, která m⇣✓e zasahovat od n↵kolika metr⇣ do n↵kolika desítek metr⇣, je ob↵h podzemní vody vázán na tektonicky poru ené zóny. Hydraulické parametry krystalinick⌘ch hornin jsou obvykle nízké. V oblasti se jedná o doma✓lické krystalinikum, které le✓í v pramenn⌘ch oblastech a na horních tocích M✓e a Radbuzy. ID útvaru: Plocha útvaru (km2): Název útvaru podzemních vod: Geologická jednotka: Litologie: Hladina: Typ propustnosti: Transmisivita m2/s: Mineralizace mg/l: Chemick⌘ typ: Horizont: Zdroj: - 62121 1728,4 Krystalinikum v povodí M✓e po St íbro a Radbuzy po Sta kov Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika p evá✓n↵ metamorfity volná puklinová nízká >1 Ca-Mg-HCO3- SO4 hlavní VÚV T. G. M., Praha. Plán oblasti Povodí Berounky Ochrana vodních zdroj⇣ do severozápadního okraje e eného území zasahuje povodí vodárenského toku Radbuza (konkrétn↵ hydrologické po adí 1-10-02-012). Dle vyhl. Ministerstva zem↵d↵lství R . 470/2001 Sb., je Radbuza v⌘znamn⌘m vodním tokem. Severním okrajem území obce rovn↵✓ prochází hranice vn↵j ího ochranného pásma vodního zdroje II. stupn↵, je✓ sem p esahuje z okresu Tachov. Ve vlastním e eném území je stanoveno ochranné pásmo vodního zdroje I. stupn↵ 10x10m (zdroj slou✓í pro zásobování SÚ Vidice pitnou vodou). Dále se uplat uje OP vodárensk⌘ch za ízení (vodojem, úpravna vody). ⌅e ené území nespadá do chrán↵né oblasti p irozené akumulace vod. V echny katastry jsou za azeny do zranitelné oblasti. Biogeografické a fytogeografické ⌥len ní krajiny P evá✓ná ást území spadá do bioregionu 1.27 Tachovského, pouze severov⌘chodní okraj území (Sedmiho í) spadá do bioregionu 1.28 Plze ského. 1.27 Tachovsk⌘ – bioregion zabírá geomorfologick⌘ celek Pod eskoleská pahorkatina, tvo í brázdu a kotlinovou ást V erubské vrchoviny. Bioregion má dv↵ ásti – tachovskou a v erubskou. ⌅e ené území spadá do ásti tachovské. Bioregion je tvo en brázdou na kysel⌘ch krystalinick⌘ch horninách s◆v↵t ím rozsahem podmá en⌘ch stanovi ✏. P eva✓ují acidofilní doubravy, azené geobiocenologicky do 4. bukového vegeta ního stupn↵, av ak se zna n↵ ochuzenou biotou vlivem kysel⌘ch podklad⇣ i vzdáleností od center teplomilné bioty. Patrn⌘ je siln⌘ vliv suboceanické bioty. Nereprezantivními jsou chladné pahorkatiny na severu a v⌘razné vrcholy ve st ední ásti, s◆jednotkami kv↵tnat⌘ch bu in. Cenné jsou etné rybníky a mokré louky, lesy jsou v⌘hradn↵ kulturní bory a smr iny; p eva✓uje orná p⇣da nebo tzv. travní pole. 1.28 Plze sk⌘ – bioregion se nachází v◆centru západních ech, zabírá sní✓eninu tvo enou z◆v↵t í ásti geomorfologick⌘mi celky ⇧vihovskou vrchovinou a Plaskou pahorkatinou. Území je tvo eno pahorkatinou na p evá✓n↵ kysel⌘ch b idlicích s◆buli✓níky a na extrémn↵ kysel⌘ch permsk⌘ch sedimentech. Netypickou ástí je 100 – 150 m vysoká hradba izolovan⌘ch ✓ulov⌘ch vrch⇣ ve tvaru podkovy – Sedmiho í, které tvo í cizorod⌘ prvek v◆bioregionu. Tomu odpovídá velmi monotónní biota, ochuzená o v↵t inu teplomiln⌘ch i troficky náro n⌘ch druh⇣. V◆bioregionu jsou zastoupeny 3. dubovo-bukov⌘ a 4. bukov⌘ vegeta ní stupe , potenciáln↵ acidofilní a borové doubravy, ostr⇣vky dubohab in, kv↵tnat⌘ch bu in a reliktních bor⇣. Dne ní lesy jsou p evá✓n↵ kulturní bory, v◆bezlesí dominuje orná p⇣da. Území spadá podle regionáln↵ fytogeografického len↵ní do fytogeografického len↵ní do fytogeografické oblasti Mezofytikum, obvodu eskomoravské mezofytikum, z◆v↵t í ásti do okrsku Plze ská pahorkatina vlastní (31a) a okrajov↵ do okrsku Sedmiho í (28g). Biochory: 4Do Podmá ené sní✓eniny na kysel⌘ch horninách 4.v.s. (okrajov↵ v◆Sedmiho í) 17 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) -4BS -4PQ -4RE -4VJ -4VR Erodované plo iny na kysel⌘ch matamorfitech v◆suché oblasti 4.v.s. (p eva✓ující biochóra) Pahorkatiny na pestr⌘ch metamorfitech v◆suché oblasti 4.v.s. Plo ina na spra ích v◆suché oblasti 4.v.s. Vrchoviny na bazickém krystaliniku v◆suché oblasti 4.v.s. Vrchoviny na kysel⌘ch plutonitech v◆suché oblasti 4.v.s. P⌦irozená vegetace Pro ur ení vhodné skladby zelen↵ je základním vodítkem mapa potenciální p irozené vegetace. Její mapovací jednotky p edstavují nejen soubor druhov↵ podobn⌘ch porost⇣, ale zárove i soubor vícemén↵ podobn⌘ch stanovi ✏ s podobn⌘mi r⇣stov⌘mi podmínkami. Mapa potenciální p irozené vegetace je v⌘razem sou asného ekologického potenciálu krajiny. Do e eného území zasahují t i mapovací jednotky. Jejich charakteristiky zárove ur ují vhodnou skladbu zelen↵ v p íslu n⌘ch ástech e eného území: .27 Metlicová jedlina (Deschampsio flexuosae-Abietetum) Ekologicky vyhran↵né, lokáln↵ podmín↵né spole enstvo roz í ené v◆územích, kde se jen vzácn↵ vyskytuje nebo zcela chybí buk. V◆p irozen⌘ch porostech dominovala jedle b↵lokorá (Abies alba), na prudk⌘ch svazích je p irozenou p ím↵sí borovice sosna (Pinus sylvestris). Ke ov⌘ podrost tvo í nárost jedle, bez hroznat⌘ (Sambucus racemosa), ojedin↵le zimolez p⌘ it⌘ (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus avellana) Bylinné patro se sv⌘m slo✓ením blí✓í podrostu acidofilních bu in, p íp. acidofilních doubrav. Polohy, které zaujímala tato mapovací jednotka jsou vyu✓ívány trvale jako lesní porosty na prudk⌘ch svazích, metlicové jedliny p edstavují ochrann⌘ les s◆funkcí biologické ochrany proti erozi a svahovému splachu. .36 Biková nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae / Abieti-Quercetum) Dominantní dub zimní (Quercus petraea), p ítomna jedle (Abies alba), slab í p ím↵si b ízy (Betula pendula), habru (Carpinus betulus), buku (Fagus sylvatica), je ábu (Sorbus aucuparia), lípy srd ité (Tilia cordata), na su ích stanovi tích i s p irozenou p ím↵sí borovice (Pinus sylvestris). V↵t ina t↵chto les⇣ je v◆sou asné dob↵ odlesn↵na a vyu✓ívána jako pole, mén↵ pastviny nebo louky. P irozené porosty bikov⌘ch doubrav pat í mezi vzácné typy vegetace, zaujímají cca 1 % mapované plochy. Zpravidla jsou maloplo n↵ zachovány uvnit v↵t ích komplex⇣ lesa, nebo na zem↵d↵lsky málo vhodn⌘ch stanovi tích. Zna ná ást les⇣ je p em↵n↵na na jehli naté kultury. Na polích b⌘vají p↵stovány brambory, p enice, oves, ✓ito, epka olejka nebo vojt↵ ka. Louky jsou obhospoda ovány jako tzv. „travní pole“, tj. rozorávány a znovu osety. Vhodné d eviny a traviny pro tvorbu krajiny: Nej ast↵j í d eviny stromo adí: dub letní, b íza b↵lokorá, je áb pta í, jablo domácí, místy té✓ dub zimní, jírovec ma⌦al, mén↵ t e e pta í nebo lípa srd itá. Vhodná rozpt⌘lená zele : dub letní (vlh í polohy), dub zimní, habr obecn⌘, je áb pta í, b íza b↵lokorá, hlohy, r⇣✓e ípková, kru ina ol ová, lípa srd itá, borovice lesní. Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, kost ava lu ní, psine ek v⌘b↵✓kat⌘, pohá ka h ebenitá, bojínek lu ní, lipnice úzkolistá, lipnice lu ní, jílek vytrval⌘, jetel plaziv⌘. .38 Brusinková borová doubrava (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum) Sv↵tlé porosty jsou tvo eny dominantním dubem zimním, id eji letním (Quercus petraea, Q. robur) a borovicí (Pinus sylvestris). asto se té✓ objevuje b íza (Betula pendula) a je áb (Sorbus aucuparia). Brusinkové borové doubravy p edstavují sice hojné, av ak antropicky siln↵ ovlivn↵né spole enstvo (p evod na borové monokultury) a v◆nebezpe í vymizení. Porosty blízké p irozen⌘m jsou vyjímkou. Na lesní p⇣d↵ p evládají isté nizkobonitní borové kultury, jen z ídka s◆vtrou en⌘mi duby. Smrk v◆ ist⌘ch monokulturách je s◆vyjímkou nejvlh ích poloh málo kvalitní. Zna ná ást plochy je odlesn↵na a vyu✓ívána zem↵d↵lsky. Nej ast↵j ími polními plodinami jsou ✓ito, brambory, oves, p íp. epka olejka nebo vojt↵ ka. P↵stování kuku ice je zcela nerentabilní. ást plochy pokr⌘vají pastviny. Vhodné d eviny a traviny pro tvorbu krajiny: Nej ast↵j í d eviny stromo adí: je áb pta í, b íza b↵lokorá, b íza b↵lokorá, jablo domácí. Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, psine ek v⌘b↵✓kat⌘, tomka vonná, smilka tuhá. Typologie krajiny a krajinn ráz Z hlediska typologického len↵ní krajiny je p evá✓ná ást e eného území zahrnuta do typu 3M2, oblast Sedmiho í do typu 3L17. Za v⌘zna n⌘ krajinn⌘ typ v území lze pova✓ovat krajinu zalesn↵n⌘ch ku✓el⇣ a kup (17), která tvo í krajinné ohrani ení v◆obraze eské krajiny. 3M2 charakter osídlení krajiny: vrcholn↵ st edov↵ká sídelní krajina Hercynica charakter vyu✓ití krajiny: lesozem↵d↵lská krajina charakter reliéfu krajiny: krajina vrchovin Hercynica 3L17 charakter osídlení krajiny: vrcholn↵ st edov↵ká sídelní krajina Hercynica charakter vyu✓ití krajiny: lesní krajina charakter reliéfu krajiny: krajina zalesn↵n⌘ch ku✓el⇣ a kup Vymezení cílov⌘ch charakteristik krajiny (zdroj ZÚR Plze ského kraje) 18 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Cílové charakteristiky krajiny: jednotlivé slo✓ky krajiny jsou samostatn↵ stanoveny a chrán↵ny p íslu n⌘mi slo✓kov⌘mi zákony, stejn↵ jako cílové charakteristiky kulturn↵ historické. Mimo tuto ochranu z⇣stávají komplexní hodnoty krajiny ve smyslu Evropské úmluvy o krajin↵, tedy tak, jak jsou vnímány populací. Tyto hodnoty jsou u nás chrán↵ny jako krajinn⌘ ráz. Cílové krajinné charakteristiky Plze ského kraje, tedy jsou jednak charakteristiky krajinn⌘ch typ⇣, jednak individuální charakteristiky, v◆nadhledech pohledov↵ propojen⌘ch (supervizuálních) krajinn⌘ch prostor⇣ – krajinn⌘ch oblastí. Na území kraje je vymezeno 38 prostorov↵ odd↵len⌘ch rázovit⌘ch oblastí krajiny (do e eného území zasahují dv↵ oblasti). Jejich charakter vytvá í p edev ím zp⇣sob a v⌘raznost jejich vlastního krajinného ohrani ení. Druhou skupinou klí ov⌘ch charakteristik je tvo ena zvlá tnostmi uvnit celk⇣ (singularitami). T↵mi jsou nejv⌘znamn↵j í krajinné singularity – krajinné veduty (tvo ené elními svahy) a krajinné póly (tvo ené více i mén↵ izolovan⌘mi, ale relativn↵ v⌘razn↵ p ev⌘ en⌘mi kopci). V Plze ském kraji je takov⌘ch singularit 169 (do e eného území spadají dv↵ krajinné dominanty). Území obce Vidice spadá do Doma✓lickochodské oblasti (20) a Sedmiho ské oblasti (21). Ochrana cílov⌘ch charakteristik krajin Plze ska se opírá o zásady diferencované územní pé e o krajinu: v krajinn⌘ch typech zalesn↵n⌘ch kup a ku✓el⇣ jsou p edm↵tem zvlá tní ochrany zalesn↵né kopce, v etn↵ sv⌘ch úpatí a zalesn↵n⌘ch údolí, bez souvislej í zástavby, zejména rekrea ní. Cílem je i ochrana historicky vzniklé zástavby, p íp. její dotvo ení. V◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta Sedmiho í, v etn↵ okrajov⌘ch partií. Jedná se o charakteristick⌘ krajinn⌘ celek lesního masivu na podkov↵ ✓ulov⌘ch vrch⇣, která vymezuje vnit ní lesnatou kotlinu. Celek se vyzna uje v⌘raznou vnit ní uzav eností a v⌘raznou ohrani eností v⇣ i okolí a v⌘razn⌘mi rysy harmonického m↵ ítka a harmonick⌘ch vztah⇣. Krajina západního okraje Plaské pahorkatiny má charakter zem↵d↵lské krajiny s◆vesnick⌘mi sídly kompaktních p⇣dorys⇣, rozlo✓en⌘mi ve vzájemn⌘ch vzdálenostech odpovídajících mírn↵ zvln↵nému terénu s◆nev⌘raznou lenitostí. Obce starého zalo✓ení (12. a 13. stol mají drobné, ale v◆p ehledné krajin↵ z etelné, kulturní dominanty kostel⇣ (Racov, Prostibo , Vidice, Mí kov, K akov, Semn↵vice). Území p írodního parku Sedmiho í p edstavuje sty né pásmo, vytvo ené v 18. století, chebského hrázd↵ného domu se star⌘m rouben⌘m slovansk⌘m domem. Za Sedmiho ím byl vliv n↵meckého domu ze vzdáleného Chebu ji✓ velmi slab⌘ a soust edil se pouze na jeho ji✓ní a v⌘chodní úpatí. Kompaktní vesnická sídla rozlo✓ená po obvodu Sedmiho í hrají roli spí e v◆dálkov⌘ch pohledech a v◆návaznosti Sedmiho í na okolní zem↵d↵lskou krajinu. Vidice, p⇣vodním názvem Vidici, je dolo✓ena rokem 1362, kdy zde sídlil Dobrohost. Od roku 1553 do roku 1651 pat ily Vidice ernín⇣m z◆Chudenic. V 18. století pat ili k◆Ol í a pozd↵ji k◆Boru. Obec je situována v◆pramenné oblasti Slatinského potoka kolem nepravidelné návsi. Na v⌘razné terénní hran↵ vystupující nad severní stranou návsi stával pansk⌘ dv⇣r (odstran↵n v◆r. 1970). Zde stávala patrn↵ stará tvrz, která je jako stavba s kruhov⌘m p íkopem zakreslena je t↵ na map↵ josefovského vojenského mapování z let 1764 – 1768. Severn↵ od vsi v polích p i cest↵ do Bernartic na vyv⌘ enin↵ stojí poutní kostelík sv. Apolonie, kter⌘ byl p⇣vodn↵ gotick⌘ a pozd↵ji barokn↵ p estav↵n. Kostel je jednolodní s◆u✓ ím obdéln⌘m presbytá em trojboce ukon en⌘m. Kolem kostelíka jsou vzrostlé lípy srd ité, podél p ístupové cesty po obou stranách nevhodn↵ dopln↵né smrkem pichlav⌘m. Západn↵ od silnice na obec Libosváry v úbo í vrcholu Sedlo jsou patrny poz⇣statky po dolování ✓elezné rudy. Libosváry se nacházejí p i úpatí Sedmiho í v m↵lkém údolí Slatinského potoka asi 2 km ji✓n↵ od Vidic. Libosváry jsou spádovou obcí obce Vidice. Ves s tvrzí, která byla v majetku vladyky Ond eje, je zmi ována prvn↵ r. 1320. Zprávy ze 14.a 15.stol.uvád↵jí Libosváry v↵t inou jako samostatn⌘ statek, kter⌘ asto m↵nil majitele. Od 16.stol.byla ves sou ástí okolních panství a b⌘valé panské sídlo nahradil vrchnostensk⌘ dv⇣r. Ve vsi je zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád. Na pravé stran↵ ulicové návsi stojí b⌘val⌘ pansk⌘ dv⇣r. Své opodstatn↵ní má i druhá lokalizace, která klade zdej í tvrz na skalnatou terénní hranu za d⇣m .p.14. Zde je rozeznateln⌘ kruhov⌘ pahorek, v jeho✓ okolí se sporadicky vyskytuje keramika z konce 13. stol. Sklípky v blízkosti pahorku, které jsou n↵kdy vydávány za zbytky tvrze, jsou v ak zcela nedávného data. Nacházela se zde estiboká kaple s◆jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z◆roku 1730, dnes dochovány pouze zbytky zdiva v◆zeleni. Ch eb any jsou umíst↵ny v izolované poloze na komunikaci spojující Mi kov s Oplotcem. Obec Ch eb any je spádovou obcí obce Vidice. V historick⌘ch pramenech se objevuje prvn↵ roku 1379. Ve st edov↵ku nále✓ela k blízkému Mi kovu, s ním✓ byla roku 1603 prodána hor ovskot⌘nskému panství. V obci v hlubokém údolí jednoho z p ítok⇣ Slatiny byla v nedávné minulosti zbo ena p evá✓ná ást zástavby. Hlavní p í inou byla z ejm↵ izolovaná poloha obce mimo hlavní silni ní sí✏. Zbylé usedlosti se neorganicky kupí kolem obdélné návsi. Dnes v◆obci p eva✓ují chalupá i. Ch eb any jsou sídlem nejv↵t í chovné stáje kara ajevského plemena kavkazsk⌘ch koní u nás. Severn↵ od vsi, p i cest↵ do Libosvár, stojí opu t↵n⌘ dv⇣r Nasetice. Ve st edov↵ku zde stála ves Nasetice p ipomínaná od r. 1379, kdy pat ila Jind ichovi z Nasetic. Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí dvora je nevelk⌘ rybník. Vlastní ves stávala podle tradice na louce asi 250 m jz. od dvora p i potoce vytékajícím z rybní ka. Také zde byly nalezeny cihly a keramika z 15. – 17. stol. Zdroj: Löw a spol.: Typologie eské krajiny; ZÚR Plze ského kraje, Studie ochrany krajinného rázu na území vybran⌘ch p írodních park⇣ Plze ského kraje webové stránky obce Vidice 19 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Charakter krajinné vegetace P evá✓ná ást území je zem↵d↵lsky vyu✓ívána. Celková plocha v ech katastr⇣ iní 1196,3187 ha, z◆toho zem↵d↵lská p⇣da 826,1374 ha, tj. 69 %. Orná p⇣da iní 509,4941 ha (61,7 %), trvalé travní porosty 304,8260 ha (36,9 %). Jedná se zejména o louky v◆nivních polohách potok⇣ a pastviny. Sady a zahrady jsou sou ástí zastav↵ného území sídel, celková rozloha t↵chto kultur iní 11,8173 ha (1,4 %). Zna ná ást zem↵d↵lsk⌘ch pozemk⇣ je odvodn↵na plo nou drená✓í. Vodních ploch v◆území je pom↵rn↵ málo, tvo í je zejména regulované vodote e – potok Slatina a jeho p ítoky, dále men í rybní ky v◆obci a v◆krajin↵; celkem 6,5589 ha (0,5 %). Celková rozloha les⇣ iní 305,2599 ha, tj. 25,5 % z◆v⌘m↵ry v ech katastr⇣. Lesy pokr⌘vají zejména t↵✓ko p ístupná a sva✓itá území (Sedmiho í, Sedlo, Pansk⌘ vrch, Va ina, Ch eb ansk⌘ vrch) a dále jsou rozpt⌘leny ve form↵ men ích hájk⇣ po celém území. Základní d evinou je borovice lesní, která se nachází na 70% z celkové rozlohy pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa. Smrk ztepil⌘ je zastoupen pouze necel⌘mi 12%. P evá✓ná ást les⇣ v◆ e eném území jsou lesy hospodá ské, lesy ve vrcholové partii Sedmiho í a les na vrchu Va ina jsou za azeny do kategorie les⇣ zvlá tního ur ení, kód 32e - lesy se zv⌘ enou funkcí p⇣doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. Krom↵ pozemk⇣ ur en⌘ch k pln↵ní lesa se stromové i ke ové patro zelen↵ vyskytuje zejména na ásti katastráln↵ evidovan⌘ch ostatních ploch v extravilánu i intravilánu (zde áste n↵ i ve form↵ ve ejné zelen↵). V⌘znamné jsou i liniové prvky doprovodné zelen↵ komunikací, pop . vodního toku. V◆intravilánech obcí jsou v echny vodní toky zatrubn↵né, rybní ky na návsích jsou vedeny jako um↵lé vodní nádr✓e, jsou zpevn↵né◆betonov⌘mi zdmi, bez vegetace (ojedin↵le s◆um↵le vysazen⌘mi lekníny), zarybn↵né, ohrani ené trubkov⌘m zábradlím. Ve ejnou zele tvo í travnaté plochy, místy parkov↵ upravené se skupinami strom⇣ (lípa srd itá, jasan ztepil⌘, smrk pichlav⌘ ap.), plochy ve ejné zelen↵ jsou z◆v↵t í ásti oploceny tabulemi drát↵n⌘ch plot⇣. Jedná se pravd↵podobn↵ o poz⇣statek z◆minulosti, kdy na návsích byly b↵✓n↵ chovány domácí zví ata (slepice, husy, kachny apod.) a ve ejná zele byl tímto oplocením chrán↵na. - V◆ e eném území se vyskytují p írodní biotopy ve fragmentech: M1.7 vegetace vysok⌘ch ost ic; zejména v◆pramenné oblasti a na horním toku Slatiny T1.1 mezofitní ovsíkové louky; roztrou en↵ v◆celém území T1.4 aluviální psárkové louky; iroká niva Slatinského potoka pod Libosváry T1.5 vlhké pchá ové louky; na loukách v◆nivách potok⇣ T1.6 vlhká tu✓ebníková lada; podél potok⇣ a na svahov⌘ch prameni tích, vzniklé zpravidla z◆vlhk⌘ch pchá ov⌘ch luk ponechan⌘ch ladem, asto s◆nimi tvo í mozaiku T2.3B podhorské a horské smilkové trávníky; pastviny nebo jednose né louky kysel⌘ch a málo produktivních p⇣d, louky p i úpatí vrch⇣ Sedmiho í T6.1B acidofilní vegetace efemér a sukulent⇣ (porosty s◆p evahou net esku v⌘b↵✓katého); skalní plo iny a terásky vrcholové partie Sedmiho í, i naru ovaná místa v◆nízk⌘ch trávnících. K3 vysoké mezofilní k oviny – meze, remízky, doprovodná zele ; roztrou en↵ po celém území L2.2A údolní jasanovo-ol ové luhy; na b ezích potok⇣ v⌘skyt maloplo n⌘ L4 su✏ové lesy – strmé svahy a v⌘chozy skal, rokle, svahová úpatí (Sedmiho í, Sedlo) L5.4 acidofilní bu iny – zalesn↵né mírné i strm↵j í svahy s◆mineráln↵ chud⌘mi p⇣dami, na exponovan⌘ch svazích a h ebenech (Sedmiho í, Sedlo, Va ina ... ) L7.1 suché acidofilní doubravy – sv↵tlé doubravy s◆dom. dubem zimním, s◆p ím↵sí b ízy b↵lokoré a borovice lesní (Sedlo, mén↵ Sedmiho í, Va ina) L7.3 subkontinentální borové doubravy – sv↵tlé, druhov↵ chudé porosty s◆dom. borovicí lesní a dubem zimním, íd eji dubem letním a p ím↵sí b ízy, je ábu – úbo í vrch⇣ Sedmiho í L8.1A li ejníkové bory na píscích, maloplo n⌘ v⌘skyt v◆poho í Sedmiho í. L8.1B boreokontinentální bory – dom. druhem sv↵tlého stromového patra borovice lesní, asto zakrslého vzr⇣stu; vyskytuje se maloplo n↵ na strm⌘ch svazích, na skalních ostro✓inách; zejména oblast Sedmiho í P írodní park Sedmiho í Vyhlá en v◆roce 1994 Okresními ú ady v◆Doma✓licích (vyhlá ka . 434/94 z◆1.10.1994) a Tachov↵ (vyhlá ka . 5/94 z◆27.7.1994). P írodní park zaujímá rozlohu 1100 ha na hranicích doma✓lického a tachovského okresu. Jedná se o charakteristick⌘ krajinn⌘ celek lesního masivu na podkov↵ ✓ulov⌘ch vrch⇣, která vymezuje vnit ní lesnatou kotlinu. Celek se vyzna uje v⌘raznou vnit ní uzav eností a v⌘raznou ohrani eností v⇣ i okolí a v⌘razn⌘mi rysy harmonického m↵ ítka a harmonick⌘ch vztah⇣. P írodní park le✓í ve St íbrské pahorkatin↵ v◆oblasti vyv elého sedmihorského pn↵. Plochá vrchovina Sedmiho í má v⌘raznou koncentrickou zonální stavbu s◆Mezholezskou kotlinou ve st edu. Území p íslu í do fytochorionu Tepelské vrchy, podokresu Sedmiho í. Potenciáln↵ zde rostly metlicové jedliny, dnes jsou tu kulturní bory s◆fragmenty su✏ov⌘ch les⇣, dále pak bikové bu iny a ol iny. V◆bylinném patru rostou mimo jiné prha arnika, tolita léka ská, b↵lozá ka v↵tvitá, hvozdík lesní, vikev hrachovitá, zimostrázek alpsk⌘ a náprstník velkokv↵t⌘. Nelesní krajina je intenzivn↵ zem↵d↵lsky vyu✓ívána. Zajímavá spole enstva se uchovala hlavn↵ v◆podmá en⌘ch polohách v◆okolí rybník⇣ u obce Mí ov a u Mezholezského rybníka. V⌘znamn⌘mi druhy jsou nap . v ivec ladní, prstnatec májov⌘, vachta trojlistá, kosatec sibi sk⌘, ost ice áchorovitá a dal í. Celá oblast je charakteristická ochuzenou faunou hercynské kulturní krajiny s◆mozaikou polí a les⇣. Územím prochází nau ná stezka. Hlavní rysy rázu krajiny : 20 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) - lenitost a specifické tvary reliéfu Podkovovit⌘ tvar h ebene s◆v⌘razn⌘mi díl ími vrcholy a vnit ní lesnatou kotlinou je nejv⌘znamn↵j ím znakem v◆rázu krajiny. Jedná e o v⌘razn⌘ tvar jak v⇣ i Plaské pahorkatin↵, tak vn↵ geomorfologické jednotky k◆Chodské pahorkatin↵, resp. Tachovské brázd↵. v⌘ ka horizontu a jeho lenitost lenitost horizontu je v⌘znamn⌘m rysem pozorovateln⌘m jak v◆panoramatick⌘ch pohledech, tak v◆díl ích sceneriích, kde objevují jednotlivé specifické tvary (ku✓elovit⌘ Racovsk⌘ vrch, táhlej í h bet Chlumu, mén↵ nápadn⌘ Stinn⌘ vrch uvnit Mezholezské kotliny) základní projevy vegetace Souvislé lesní porosty se smrkem na stinn⌘ch stranách a borovicí na oslun↵n⌘ch stranách, podmá ené polohy v◆lesních porostech, porosty provázející rybníky na obvodu p írodního parku vytvá ejí bohatou a esteticky p⇣sobivou skladbu. v⌘znamné vodní prvky Mezholezsk⌘ rybník vytvá í v⌘znamnou sou ást obrazu krajiny a dotvá í nejp⇣sobiv↵j í scenerie z◆v⌘chodu. Prameni t↵ Mezholezského potoka v◆lesních porostech uzav ené kotliny vytvá í kontrast su ím oslun↵n⌘m svah⇣m se skalnat⌘mi partiemi. struktura a zrnitost p eva✓ujících krajinn⌘ch slo✓ek Lesy, orná, travní plochy, urbanizované plochy, vodní plochy apod. Specifická struktura, ve které území p írodního parku vytvá í zelenou lesnatou enklávu s◆v⌘razn⌘m reliéfem a ◆kompaktním porostem, která kontrastuje s◆ lenitou strukturou mírn↵ zvln↵né zem↵d↵lské krajiny. míra osídlení a struktura osídlení Kompaktní vesnická sídla rozlo✓ená po obvodu p írodního parku hrají roli spí e v◆dálkov⌘ch pohledech a v◆návaznosti území PP na okolní zem↵d↵lskou krajinu. charakter sídelních útvar⇣ a p eva✓ující architektonick⌘ v⌘raz objekt⇣ Sídla p evá✓n↵ kompaktních p⇣dorys⇣◆ asto s dochovanou urbanistickou strukturou a s◆dochovan⌘mi hmotami a formami objekt⇣ s◆dominantami kostel⇣. v⌘razné rysy prostorové skladby krajiny a konfigurace prvk⇣ krajinné scény Reliéf terénu, vegeta ní kryt a vodní plocha rybníka tvo í jedine nou skladbu prvk⇣ krajinné scény, její✓ p⇣sobivost je podpo ena prostorovou formou v⌘razného lenitého h betu s◆mnoha vrcholy a jeho vztahem v⇣ i okolní krajin↵ (v⌘raznost, zna né p ev⌘ ení, kontrast tvar⇣). v⌘razné znaky a rysy rozli itelnosti a jedine nosti krajinné scény Prostorové uspo ádání, v⌘raznost horizontu, v⌘razná harmonie m↵ ítka a vztah⇣ p edstavují znaky rozli itelnosti s◆jedine n⌘m a neopakovateln⌘m v⌘znamem Zdroj: Zásady ochrany krajinného rázu a návrh ochrann⌘ch opat ení: zachování nenaru enosti vnit ní ásti p írodního parku, p ísná ochrana rázu krajiny okrajov⌘ch partií v◆kontaktu se zem↵d↵lskou krajinou omezení stavební innosti a zm↵n ve vyu✓ití území ve vnit ní ásti p írodního parku a v◆okrajov⌘ch polohách v◆kontaktu s◆okraji lesních porost⇣ zachování tradi ních hmot a forem zástavby v◆okrajov⌘ch partiích PP vylou ení zásah⇣ do jedine ného horizontu a jednotliv⌘ch vrchol⇣ Sedmiho í novou zástavbu sm↵ ovat k◆zahu t↵ní a dopln↵ní (arondaci) zastav↵n⌘ch území obcí, v⌘robní aktivity k◆vyu✓ití existujících objekt⇣ Kontextové mapování biotop⇣ – AOPK R Studie ochrany krajinného rázu na území vybran⌘ch p írodních park⇣ Plze ského kraje Ochrana p⌦írody a krajiny ÚP Vidice vytvá í podmínky pro ochranu v ech p írodních hodnot v◆území, které v◆zásad↵ respektuje a je s◆nimi koordinován. V↵t ina dochovan⌘ch p írodních prvk⇣ je územním plánem zapojena do systému ÚSES (biocentra, biokoridory, interak ní prvky). Zvlá t↵ chrán↵ná území V e eném území se nenacházejí zvlá t↵ chrán↵ná území p írody (dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran↵ p írody a krajiny, v platném zn↵ní) v kategoriích: národní park, chrán↵ná krajinná oblast, národní p írodní rezervace a p írodní památka, p írodní rezervace a p írodní památka (a ani sem nezasahují jejich ochranná pásma). ⌅e ené území není sou ástí Pta í oblasti vyhlá ené jako sou ást soustavy NATURA 2000, nejsou zde vyhlá eny evropsky v⌘znamné lokality (pSCI), biosférické rezervace UNESCO nebo geoparky UNESCO. Obecná ochrana p írody P írodní park◆(zkracováno jako◆P P) je obecn↵ chrán↵né území podle zákona . 114/1992 Sb. o ochran↵ p írody a krajiny. P írodní parky z izují◆krajské ú ady vyhlá kou, ve které omezují innosti, je✓ by mohly vést k ru ení, po kození nebo k zni ení dochovaného stavu území, cenného pro sv⇣j krajinn⌘ ráz a soust ed↵né estetické a p írodní hodnoty. P edch⇣dcem p írodních park⇣ byly tzv. klidové oblasti, které v ak byly z izované pro omezení negativních vliv⇣ na rekrea ní vyu✓ívání t↵chto oblastí. Z klidov⌘ch oblastí se podle uvedeného zákona staly p írodní parky. Do e eného území zasahuje p írodní park Sedmiho í (popis uveden v kapitole Typologie krajiny a krajinn⌘ ráz). V⌘znamné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utvá ejí její typick⌘ vzhled nebo p ispívají k udr✓ení její stability. Vyu✓ívat je lze pouze tak, aby nebyla naru ena jejich obnova a nedo lo k ohro✓ení jejich stabiliza ní funkce. V⌘znamn⌘mi krajinn⌘mi 21 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) prvky jsou lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy i katastráln↵ neevidované (dle ustanovení §3 odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn↵ní). Generelem místního ÚSES pro katastrální území Ch eb any byla navr✓ena registrace v⌘znamného krajinného prvku VKP 1 - rybník u Ch eb an. Jedná se o vodní plochu s p írod↵ blízkou úpravou b eh⇣, s p írod↵ blízk⌘mi b ehov⌘mi porosty a doprovodn⌘mi porosty, vrbová ol ina s p ím↵sí dubu, t e n↵, je ábu, javoru klenu a borovice, mok adní spole enstvo, úto i t↵ mnoha organism⇣ uprost ed intenzivn↵ vyu✓ívan⌘ch pozemk⇣. V◆ e eném území se nacházejí stromy v⌘jime ného vzr⇣stu a kvalit, které by bylo mo✓no vyhlásit jako stromy památné: dub letní – skupina 3 strom⇣ na rozcestí komunikace vedoucí z◆Vidic do obce P es a polní cesty sm↵ ující k◆Sedlu - k.ú. Vidice, parc. . 207 (PK 463); lípa srd itá – skupina cca 6 strom⇣ kolem kostelíku sv. Apolonie; k.ú. Vidice, parc. . 489; v◆rámci kultivace celého okolí nutno upravit tak, aby nedocházelo k◆destrukci sakrální stavby. trnovník akát – u státní silnice . 200, u k í✓ku na hranici okres⇣ Tachov a Doma✓lice, k.ú. Vidice, parc. . 702; strom v◆mapách veden jako památn⌘?, v◆evidenci památn⌘ch strom⇣ v ak není registrován, je ve patném zdravotním stavu; jasan ztepil – na ve ejném prostranství u vjezdu k◆domu .p. 6; k.ú. Libosváry, parc. . 821/1; jírovec ma⇥al – na ve ejném prostranství v◆zeleni u b⌘valé kapli ky; k.ú. Libosváry, parc. . 821/1; dub letní – na ve ejném prostranství, k.ú. Ch eb any, na hranici parc. . 657 a 605/3; trnovník akát – u k í✓ku u dvora Nasetice, rozcestník mod e zna ené turistické stezky; k.ú. Ch eb any. - - - V◆rámci ÚP jsou navr✓eny plochy opat ení nestavební povahy a plochy p estavby Interak ní prvek IP1 - úprava p ístupové cesty a úprava ve ejné zelen↵ v okolí kostelíka sv. Apolonie. Doporu eny jsou zejména probírky nálet⇣ a k ovin v◆doprovodné zeleni u cesty, odstran↵ní nep⇣vodních d evin a úprava stromo adí lip tak, aby nedocházelo k◆destrukci památkov↵ chrán↵ného objektu; obnova travnatého pr⇣lehu s◆d evinami na sva✓itém poli mezi Oploteck⌘m kopcem a Ch eb any, v◆míst↵ ohro✓eném vodní erozí. V◆minulosti zde b⌘vala svodnice s◆travnat⌘m pásem. Návrh se dot⌘ká parc. . 63/1 (PK 109 -120) k.ú. Ch eb any. Návrh na zalo✓ení a roz í ení interak ního prvku IP4; p evedení zastav↵né plochy dnes neexistujícího zem↵d↵lského objektu parc. . 69 a 75 (zastav↵ná plocha a nádvo í) a parc. . 871 (ost.pl. manipula ní) k.ú. Vidice do nezastav↵ného území s◆funkcí p írodní a ochranou (NSpo) – návrh na roz í ení interak ního prvku IP2. ad.c) Urbanistická koncepce Urbanistick v voj Stavební rozvoj v e eném území, v⌘voj komunika ní sít↵ i krajinného pokryvu je z eteln↵ vid↵t na dochovan⌘ch historick⌘ch mapov⌘ch podkladech.V p íloze odevzdané v rámci pr⇣zkum⇣ a rozbor⇣ k p⇣vodnímu ÚP bylo provedeno srovnání zástavby z IS (1838) a z aktuálního mapování dochovan⌘ch staveb a jejich funk ního vyu✓ití. Je z ejmé, ✓e zejména po roce 1945 do lo k naru ení p⇣vodní urbanistické struktury (demolice opu t↵n⌘ch staveb). Urbanistickou hodnotu ve v ech sídlech v e eném území má p edev ím hlavní ve ejn⌘ prostor - náves se zachovalou p⇣dorysnou strukturou venkovské zástavby. Návrhem ÚP je respektováno základní prostorové len↵ní zastav↵ného území: Vidice – obec situovaná v◆pramenné oblasti Slatinského potoka kolem nepravidelné návsi; p i cest↵ do Bernartic na vyv⌘ enin↵ poutní kostelík sv. Apolonie, p⇣vodn↵ gotick⌘ a pozd↵ji barokn↵ p estav↵n. Po obvodu návsi jsou situovány v↵t í i men í usedlosti s p ízemními a polopatrov⌘mi domy vesm↵s se títovou orientací. P⇣dorysná stopa lokality doznala díl ích zm↵n po r. 1945 v souvislosti s demolicemi p⇣vodních dom⇣ (vysídlení p⇣vodního obyvatelstva) a to zejména v severní ásti návesního prostoru - zanikla p⇣vodní tvrz (panská zem↵d↵lská usedlost) a drobné venkovské domky na návsi. Zárove Vidice se rozvíjeli nejmarkantn↵ji - v SV okrajové poloze vyrostly t i bytové domy s gará✓emi a rekrea ním zázemím (zahrádky). V ji✓ní poloze zcela mimo vesnici byl zbudován areál ✓ivo i né v⌘roby. 22 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Vidice ◆◆ ◆ Libosváry – osada p i úpatí Sedmiho í v◆m↵lkém údolí Slatinského potoka, byla zde tvrz, kterou v 16. stol. nahradil vrchnostensk⌘ dv⇣r p. 1. Obec le✓í v mírn↵ sva✓itém terénu s protáhlou návsí vymezenou zástavbou n↵kolika dochovan⌘ch usedlostí s p ízemními i polopatrov⌘mi objekty p evá✓n↵ se títovou orientací. Ve vsi zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád; zbytky zdiva v◆zeleni dnes neexistující kaple a zvoni ky z◆r. 1730. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (západní ást návsi, domky ve v⌘chodní okrajové poloze sídla). Na jihozápadním okraji vyrostl nov⌘ areál zem↵d↵lské v⌘roby. Libosváry Ch⇧eb⇧any - jsou umíst↵ny v izolované poloze na komunikaci spojující Mi kov s◆Oplotcem na levostranném p ítoku Slatiny; usedlosti kolem obdélné návsi p evá✓n↵ rekrea n↵ vyu✓ívané. Zástavba vsi, p ízemní i s polopatrem, je p evá✓n↵ z období po r. 1900. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (domky na návsi). Ch ebany jsou sídlem nejv↵t í chovné stáje kara ajevského plemena kavkazsk⌘ch koní u nás. 23 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Ch eb any Samota Nasetice (Ov áry) - ve st edov↵ku zde stála ves Nasetice p ipomínaná od r. 1379. Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí nevelk⌘ rybník. Zhodnocení rozvojov ch p⌦edpoklad P íle✓itostí pro území obce je vyu✓ít nabízejících se mo✓ností s rozvojem regionálních tj. decentraliza ních trend⇣ (nap . decentralizace zem↵d↵lsk⌘ch i nezem↵d↵lsk⌘ch, zpracovatelsk⌘ch, skladovacích a dal ích kapacit, které by m↵ly jít do míst, kde se p íslu ná produkce uskute uje) - s tím souvisejí p íle✓itosti pracovní a posílení potenciálu trvalého obyvatelstva. ⇧ancí pro celé území jsou decentraliza ní trendy v oblasti bydlení (zm↵ny migra ního salda souvisejí s nár⇣stem cen bydlení a pozemk⇣ ve m↵stech). Dal í p íle✓itostí je potenciál (zejména cenov⌘) stávajícího domovního fondu, pom↵rn↵ dobrá dopravní dostupnost v↵t ích m↵st (Doma✓lice, Tachov), kvalitní prost edí a jeho rázovitost - statut p írodního parku. Návrh koncepce rozvoje Zastav↵né území plní p edev ím obytnou funkci (v etn↵ drobného podnikání a hospoda ení) a funkci rekreace (chalupa ení), men í v⌘znam má zem↵d↵lská v⌘roba a ob anská vybavenost (Vidice). Z hlediska funk ního vyu✓ití p eva✓uje a nadále bude p eva✓ovat vyu✓ití smí ené obytné s p eva✓ujícím venkovsk⌘m charakterem zástavby v p⇣vodním jádru sídla a navazující plochy bydlení v rodinn⌘ch domech venkovského typu. I nadále bude p evládat vyjí✓⌦ka za prací. Územní plán zachovává stávající v⌘robní za ízení. Nové plochy v⌘roby a skladování nejsou navr✓eny. Vzhledem k d⇣le✓itosti za ízení v⌘roby a v⌘robních slu✓eb pro stabilizaci sídelních útvar⇣ mohou b⌘t vybraná za ízení umís✏ována i ve stávajících i navr✓en⌘ch plochách, av ak pouze v souladu s regulativy vyu✓ití ploch. Ve shod↵ s navr✓en⌘mi regulativy bude mo✓no v obci umís✏ovat neru ící za ízení drobné v⌘roby, slu✓eb, emesel a agroturistiky tak, aby se mj. mohl obnovit ú el v sou asnosti nevyu✓ívan⌘ch objekt⇣ v zem↵d↵lsk⌘ch usedlostech. Pastevectví i agroturistika jsou nezbytné pro údr✓bu kulturní krajiny. Obecn↵ je mo✓no konstatovat, ✓e stávající zastav↵né území není v rámci stávající sídelní struktury ú eln↵ vyu✓ito. V sídlech se nachází ada dnes nevyu✓it⌘ch ploch (zbo eni t↵). Územním plánem jsou po posouzení n↵které z t↵chto ploch navr✓eny k op↵tovnému vyu✓ití (nap . plocha P1 - pozn.: pro lokalitu je vypracováno d↵lení pozemku na p↵t stavebních parcel a ve ejné prostranství - toto e ení je nutno ov↵ it; plocha P5). Dal í územní rozvoj je sm↵ ován do okrajov⌘ch poloh navazujících na stávající zastav↵né území (zastavitelné plochy Vidice a Ch eb any). Stavební úpravy v historicky nejstar ích ástech obce p⇣vodní lokace budou sledovat rehabilitaci historického jádra s historicky cenn⌘mi stavbami. Postupnou v⌘stavbou se bude postupn↵ prostorov↵ uzavírat intravilán obce s maximálním vyu✓itím stávajících místních komunikací a p ístupov⌘ch cest. V obrazu sídla bude v⌘razn↵ uplat ovat struktura zástavby v etn↵ její “st e ní” krajiny. Je nezbytné v “prom↵nn⌘ch” lokalitách navr✓en⌘ch k zástavb↵ respektovat a rozvíjet stávající hodnoty z hlediska prostorového uspo ádání. Pro zachování charakteru sídla je doporu eno i nadále volit urbánní charakter zástavby na stavebních pozemcích (tedy nikoliv uprost ed pozemku, ale volit rohové umíst↵ní stavby na pozemku). Samota Nasetice (Ov áry) nebude dále územn↵ rozvíjena. ad d.1) Doprava, komunika⌥ní systém území a dopravní vybavenost ⇧ir í dopravní vztahy: (viz. v kres ⌃ir⌃í vztahy 5) Obec Vidice se nachází na severním okraji okresu Doma✓lice. Páte dopravní obsluhy tvo í silnice II. t ídy . 200, procházející severov⌘chodním okrajem e eného území a zaji ✏uje p epravní vazby sm↵rem na jih - Hor ovsk⌘ T⌘n, Doma✓lice a sm↵rem na sever - Bor a dálnice D5. 24 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) elezni ní a vodní doprava nejsou v e eném území zastoupeny. Na západním okraji kat. území Ch eb any se nachází polní leti t↵ bez stanoveného ochranného pásma v⌘jime n↵ vyu✓ívané pro zem↵d↵lské ú ely. Silni ní automobilová doprava: Páte ní silni ní trasou ve vlastním e eném území je silnice II. t ídy a to II/200 Hor ovsk⌘ Hor ovsk⌘ T⌘n (II/193) - Vidice - Bor (plní funkci doprovodné trasy dálnice D5). Systém silni ních tras v e eném území obce dále dopl ují trasy silnic III. t ídy a to: silnice III/1975 ve sm↵ru II/197 Oplotec - II/200 Vidice silnice III/2008 ve sm↵ru II/200 Mí kov - Ch eb any Problémov⌘m místem je úsek trasy silnice II/200 na v⌘chod↵ e eného území (úsek ast⌘ch dopravních nehod s vá✓n⌘mi následky). V souladu s d íve zpracovanou dokumentací (VÚC okresu Doma✓lice, ÚPO Vidice) je územním plánem navr✓en koridor územní rezervy p elo✓ky silnice II/200 pro eventuální úpravu (narovnání ) trasy silnice. Koridor územní rezervy zasahuje p evá✓n↵ pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa. P ípadn↵, ✓e zám↵r úpravy trasování bude na základ↵ aktualizace ZÚR Plze ského kraje touto dokumentací navrhován, bude na základ↵ konkrétního projektu zapracováno konkrétní e ení i do územního plánu Vidice. Mimo v⌘ e uvedené je t eba trasy silnic II. a III. t ídy, i p es jistá problémová místa, pova✓ovat za dlouhodob↵ stabilizované (v rámci b↵✓né silni ní údr✓by budou provád↵ny pouze místní opravy, bude zaji ✏ováno uvoln↵ní rozhledov⌘ch polí v trase i k i✓ovatkách a í kové uspo ádání pr⇣jezdního pr⇣ ezu bude postupn↵ upravováno pro vedení minimální silni ní kategorie S 7,5/70 u silnic II. t ídy a S7,5/50 u silnic III. t ídy). P ehled o intenzitách silni ního provozu P ehled o intenzitách silni ního provozu nám dávají v⌘sledky periodicky provád↵n⌘ch s ítání silni ní dopravy ⌅SD R v pravideln⌘ch p↵tilet⌘ch intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatí✓ení zji t↵né na s ítacích stanovi tích procházejících tras v rámci posledního dostupného s ítání provedeného v roce 2010. Hodnoty zatí✓ení jsou uvedeny v následující tabulce v po tu skute n⌘ch vozidel za pr⇣m↵rn⌘ den roku 2010 a to v len↵ní dle druhu vozidel – t↵✓k⌘ch, osobních, motocykl⇣ a celková sou tová hodnota. Dále je rovn↵✓ uvedena hodnota podílu t↵✓k⌘ch vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává p edstavu o charakteru dopravy v daném úseku. Intenzity automobilové dopravy 2010 Silnice Stanovi t↵ II/200 3 - 1089 Úsek, místo hranice okr. Tachov Doma✓lice - Mi kov T O M S %T 225 1051 14 1290 17,44 Sí✏ místních a ú elov⌘ch komunikací: Pr⇣jezdní úseky silnic II. a III. t ídy jsou tedy páte ními trasami celého e eného území, na které jsou p ipojeny místní a ú elové komunikace zp ístup ující ásti obce a✓ jednotlivé objekty a jednotlivé obhospoda ované pozemky a plochy. Komunika ní systém je mo✓no pova✓ovat za stabilizovan⌘. Ur ité problémy sou asného stavu komunika ní sít↵ v zastav↵ném území obce v ak p edstavují jistá problémová místa a to bu⌦ na p ipojení komunikací na silni ní trasy a nebo jisté zú✓ené profily na n↵kter⌘ch úsecích místních komunikací - zejména v historickém jádru sídel. Uspo ádání komunika ního systému, vedení komunikací a jejich rozd↵lení dle dopravn↵ urbanistické funkce je nejlépe patrné z◆dolo✓en⌘ch grafick⌘ch p íloh. Zákres je proveden do p edan⌘ch mapov⌘ch podklad⇣ a je aktualizován zapracováním zji t↵n⌘ch poznatk⇣ z vlastních pr⇣zkumov⌘ch prací proveden⌘ch aktuáln↵. Rozd↵lení místních a navazujících ú elov⌘ch komunikací je provedeno dle jejich dopravn↵ urbanistické funkce. Stávajícími ú elov⌘mi komunikacemi je dostate n↵ zaji t↵n p ístup k vybran⌘m pozemk⇣m a stavbám v zastav↵ném území obce, k pozemk⇣m zem↵d↵lského p⇣dního fondu a pozemk⇣m ur en⌘m k pln↵ní funkcí lesa. Návrh územního plánu v◆souladu se zadáním zakládá nové rozvojové po iny v◆ e eném správním území obce. Komunika ní dostupnost t↵chto rozvojov⌘ch lokalit je zaji t↵na prost ednictvím p ipojení sjezdem na stávající komunika ní sí✏ obce. U rozsáhlej ích rozvojov⌘ch lokalit (P1) se p edpokládá vypracování dokumentace pro územní ízení, která v◆rámci ir ích urbanistick⌘ch a komunika ních souvislostí navrhne rovn↵✓ nové komunika ní uspo ádání p íslu né rozvojové lokality. Nov↵ navrhované pozemky ve ejn⌘ch prostranství budou respektovat p íslu ná ustanovení §22 vyhlá ky MMR R .501/2006 Sb., o obecn⌘ch po✓adavcích na vyu✓ívání území. Navrhované místní komunikace zaji ✏ující komunika ní dostupnost a obsluhu nov⌘ch rozvojov⌘ch lokalit zástavby obce budou navr✓eny bu⌦ jako obslu✓né komunikace funk ní skupiny C, typu MO10/7/30(20) s◆oboustrann⌘mi chodníky í ky nejmén↵ 2x2,0m, p ípadn↵ jako komunikace pro smí en⌘ provoz funk ní skupiny D1 obytné ulice – navrhované v◆souladu s◆technick⌘mi podmínkami◆TP103 pro jejich navrhování v◆ í ce uli ního prostoru nejmén↵ 8,0m mezi hranicemi protilehl⌘ch pozemk⇣. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace p ipojeny samostatn⌘mi sjezdy ve smyslu p íslu n⌘ch ustanovení SN 736110 Projektování místních komunikací, kap. 12 K i✓ovatky, k í✓ení a sjezdy. 25 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Trasy p↵ í a cyklistické dopravy, cestní sí✏ je popsána v kapitole ad e.3). Obsluha území prost edky hromadné dopravy: Obsluha území prost edky hromadné dopravy je realizována pravidelnou autobusovou dopravou. Obsluha e eného území pravidelnou ve ejnou autobusovou dopravou je v sou asné dob↵ realizována prost ednictvím jedné procházející autobusové linky: 400110 Hor ovsk⌘ T⌘n - Hor ovsk⌘ T⌘n (Oplotec) Dopravcem je SAD autobusy Plze a.s. Situování autobusov⌘ch zastávek je nejlépe patrné z◆dolo✓en⌘ch grafick⌘ch p íloh. Umíst↵ní autobusov⌘ch zastávek (Vidice, Vidice - Libosváry, Vidice - Ch eb any) je vyhovující, je v ak t eba provést úpravy se zaji t↵ním parametr⇣ SN 73 6425. Lze konstatovat, ✓e prakticky celé zastav↵né obcí vyjma samoty Nasetice (Ov áry) je pokryto v 300 metrové docházkové vzdálenosti k t↵mto autobusov⌘m zastávkám, co✓ asov↵ p edstavuje asi 5 minutovou docházkovou dobu. Situování obou zastávek je t eba pova✓ovat za stabilizované. Dal í za ízení pro automobilovou dopravu: S◆ohledem na v⌘lu n↵ individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro pot eby bydlení nep edstavuje v◆ e eném území vá✓n↵j í problém. Pro pot eby dopravy v◆klidu u jednotliv⌘ch objekt⇣ vybavenosti jsou pak vyu✓ívány p íle✓itosti na plochách p iléhajících komunikací. Tyto pot eby jsou prakticky pln↵ uspokojovány v rámci vlastních objekt⇣ a pozemk⇣. Pro parkování vozidel pro pot eby objekt⇣ vybavenosti slou✓í v centru obce dostatek ploch p i pr⇣jezdním úseku silnic III. t ídy Pro pokrytí pot eb dopravy v klidu u navrhovan⌘ch objekt⇣ pro bydlení, vybavenosti i jin⌘ch objekt⇣ se bude postupovat ve smyslu p íslu n⌘ch ustanovení vyhlá ky MMR R . 268/09 Sb., o technick⌘ch po✓adavcích na stavby, a to §5, ve kterém se stanovuje, ✓e odstavná a parkovací stání se e í jako sou ást stavby, nebo jako provozn↵ neodd↵litelná ást stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vypl⌘vající ze stanoven⌘ch ochrann⌘ch opat ení, a to v◆souladu s◆normov⌘mi hodnotami stanoven⌘mi ve smyslu p íslu n⌘ch ustanovení kap. 14.1 SN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dále je t eba ka✓dou stavbu vybavit odpovídajícím po tem stání pro vozidla zdravotn↵ posti✓en⌘ch osob, které budou e eny jako sou ást stavby. Nejbli✓ í erpací stanice pohonn⌘ch hmot je situována v návaznosti na páte ní trasu silnice II/200 v Hor ovském T⌘n↵ a v Boru. Zde jsou také k dispozici kompletní servisní slu✓by. Podmínky pro dopravní obsluhu, ochranná pásma: V◆ e eném území se uplat ují v◆souladu s◆p íslu n⌘mi ustanovením zákona . 13/97 Sb., o pozemních komunikacích, mimo souvisle zastav↵ná území, ochranná pásma komunikací vedená po obou jejich stranách trasy ve vzdálenosti od osy: - silnice II. a III. t ídy 15 m ad d.2) Technická infrastruktura Správní území obce Vidice, sestávající ze t í katastrálních území, se nachází na severním okraji okresu Doma✓lice. Vzhledem k velikosti sídelních útvar⇣ je technická obsluha problematická. Zde pak jde p edev ím o to, aby i s ohledem na redukované ekonomické mo✓nosti, byla zaji t↵na taková technická obsluha jednotliv⌘ch sídelních útvar⇣, jen✓ v závislosti na jejich v⌘znamu povede ve svém d⇣sledku alespo ke stabilizaci funkcí urbanizovaného území. Úkolem do budoucna je tudí✓ doplnit chyb↵jící sít↵ nebo jejich ásti a v↵novat se údr✓b↵, p íp. technickému zdokonalení stávajících za ízení a sítí technické obsluhy. Vodní hospodá⌦ství Navr✓ená koncepce je v souladu s aktuálním Plánem rozvoje vodovod⇣ a kanalizací Plze ského kraje (stav k 30.11.2004) a je do územního plánu p evzata. Ochrana p ed povodn↵mi je popsána v kapitole ad e.5). Vodní hospodá ství - likvidace srá✓kov⌘ch odpadních vod: Likvidace srá✓kov⌘ch odpadních vod: Hlavním recipientem v území je Slatina, se sv⌘mi levostrann⌘mi p ítoky. Odvedení srá✓kov⌘ch vod zde p i pr⇣m↵rn⌘ch hydrologick⌘ch podmínkách ne iní v↵t í potí✓e, zejména vzhledem k relativn↵ dobré odvod ovací a reten ní schopnosti povrchu terénu. V⌘znamnou úlohu v odvodn↵ní té✓ plní meliora ní za ízení - plo né drená✓e, v území pom↵rn↵ hojn↵ zastoupené. V zastav↵ném území jsou de ✏ové vody, které nejsou vsakem p evád↵ny do podzemních vod, z ásti odvád↵ny stávající ve ejnou kanalizací do Slatiny (Vidice, Libosváry). Dal í ást de ✏ov⌘ch vod je pak odvád↵na do recipientu systémem rigol⇣, struh a propustk⇣. Bilance produkce srá✓kov⌘ch odpadních vod (zastav. území): sídlo Q = sou initel odtoku . S . qs (l/s) (S-plocha ha, qs-intenzita/vydatnost návrhového de t↵) ______________________________________________________________________________________________ Vidice 0,60 . 8 . 120 = 576 l/s Libosváry 0,60 . 6 . 120 = 432 l/s 26 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Ch eb any 0,60 . 3 . 120 = 216 l/s Navrhované e ení: Stav likvidace de ✏ov⌘ch vod se nebude zásadn↵ m↵nit. Stávající nezatrubn↵né (rigolové) i zatrubn↵né úseky ve ejné kanalizace obce Vidice jsou z◆dne ního pohledu technicky zna n↵ nedokonalé. V⌘hledov↵ je t eba usilovat o d⇣sledné do e ení systému odvád↵ní srá✓kové vody i v souvislostech na kone né úpravy terénu a místních komunikací. V◆p ípad↵ nové zástavby v◆rozvojov⌘ch lokalitách pak lze doporu it po podrobném hydrogeologickém pr⇣zkumu likvidaci srá✓kov⌘ch vod zasakováním (p ípadn↵ té✓ akumulací s◆následn⌘m vyu✓itím této vody pro údr✓bu zelen↵ apod.). Srá✓kové vody ze zpevn↵n⌘ch povrch⇣ místních komunikací a chodník⇣ budou v ak i zde likvidovány roz í ením a zdokonalením stávajícího systému ve ejné kanalizace. Vodní hospodá ství - likvidace spla kov⌘ch odpadních vod: (Vidice) Obec Vidice má áste n↵ vybudovanou jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu, na kterou je, po p ed i t↵ní v septicích, napojeno 63 % obyvatel obce. Sem jsou zahrnuty té✓ dva spole né t íkomorové septiky bytov⌘ch jednotek, jejich✓ p epady jsou napojeny na jednotnou kanalizaci. Kanalizace je ve správ↵ obce. Vybudována je v r⇣zn⌘ch asov⌘ch obdobích, p evá✓n↵ z betonov⌘ch trub DN 300 a DN 400, v↵t inou nedostate n↵ t↵sn↵ná, sv⌘m provedením nevyhovuje sou asn⌘m normám. V roce 2011 bylo dokon eno prodlou✓ení kanalizace pro obytnou zónu ve Vidicích. Odpadní vody jsou zaúst↵ny jednou v⌘ustí do potoka Slatina, kter⌘ je levostrann⌘m p ítokem eky Radbuzy, dv↵ma v⌘ust↵mi do zatrubn↵ného potoka a jednou v⌘ustí do p íkopu. Biodisková istírna ady D B 21 istí odpadní vody od 9 % obyvatel obce. Odtok z istírny je zaúst↵n do kanalizace. Odpadní vody od 28 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokov⌘ch jímkách a vyvá✓eny na polní a jiné pozemky. Jednotná kanalizace odvádí de ✏ové vody do recipientu. Navrhované e ení: S ohledem na velikost obce Vidice není investi n↵ a provozn↵ v⌘hodné budovat istírnu odpadních vod a kanaliza ní sí✏. V PRVK Plze ského kraje je navr✓eno dále e it problematiku likvidace odpadních vod v⌘stavbou domovních mikro istíren nap . OV s biokontaktory, eventueln↵ provozn↵ úsporn↵j ím typem - vícekomorov⌘m septikem dopln↵n⌘m o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní. Dva t íkomorové septiky bytov⌘ch jednotek bude nutno intenzifikovat dostavbou nap íklad zemního filtru nebo filtru s popílkovou náplní. Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo v⌘stavbu nov⌘ch domovních mikro istíren pro i t↵ní odpadních vod. V roce 2020 budou ve keré odpadní vody likvidovány v t↵chto mikro istírnách. Odtoky z mikro istíren a de ✏ové vody budou nadále odvád↵ny stávající kanalizací. Obec p edpokládá postupnou v⌘m↵nu stávající kanalizace za nové potrubí DN 300 - 400 mm. Také se plánuje v⌘stavba nov⌘ch rodinn⌘ch domk⇣ a z toho d⇣vodu se p edpokládá prodlou✓ení stávající kanalizace z PVC 250 mm o cca 450 m. Mimo odpadních vod b↵✓ného komunálního charakteru se v obci vyskytují tito producenti v↵t ího mno✓ství odpadních vod: Název, charakter v⌘roby: AGRO IV S.R.O. Po et zam. 50 OV m3/d 2,5 BSK5 kg/d 1,06 NL kg/d 0,92 CHSK Cr kg/d 1,84 N- clk. kg/d 0,14 N-NH4+ kg/d 0,09 P- clk. kg/d 0,05 (Ch eb any) Místní ást Ch eb any nemá v sou asnosti vybudovan⌘ systém kanalizace pro ve ejnou pot ebu. Odpadní vody od t í obyvatel jsou, po p ed i t↵ní v septiku, vypou t↵ny do jednotné kanalizace (charakteru de ✏ové), ústící do meliora ní strouhy. Odpadní vody od p↵ti obyvatel jsou zachycovány v bezodtokov⌘ch jímkách, odkud se vyvá✓ejí na zem↵d↵lsky vyu✓ívané pozemky. De ✏ové vody jsou odvád↵ny de ✏ovou kanalizací. Stávající de ✏ová kanalizace je provedena ze ✓elezobetonov⌘ch trub DN 500 v celkové délce 0,315 km. Navrhované e ení: Vzhledem k velikosti a umíst↵ní místní ásti není nakládání s odpadními vodami v lokalit↵ zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovod⇣ a kanalizací Plze ského kraje. Definitivní zp⇣sob nakládání s odpadními vodami v místní ásti bude e en a✓ po roce 2015. Do doby definitivního e ení se p edpokládá udr✓ování stávajícího stavu. Odkanalizování nov⌘ch staveb bude provedeno podle umíst↵ní a velikosti konkrétní stavby : Domovní istírnou s vypou t↵ním vy i t↵né vody, podle umíst↵ní stavby do vodote e, nebo vsakováním (za domovní OV lze pova✓ovat i septik dopln↵n⌘ vhodn⌘m zemním filtrem). Jímkou na vyvá✓ení (s vyvá✓ením na OV ur enou pro místní ást). Obec p edpokládá postupnou v⌘m↵nu stávající kanalizace za nové potrubí DN 500 m. (Libosváry) Místní ást Libosváry má áste n↵ vybudovanou jednotnou kanalizaci pro ve ejnou pot ebu, na kterou je, po p ed i t↵ní v septicích, napojeno 44 % obyvatel. Kanalizace, která je ve správ↵ obce, má celkovou délku cca 0,54 km. Vybudována je v r⇣zn⌘ch asov⌘ch obdobích, z betonov⌘ch trub DN 400 a 27 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) 600 mm. V↵t inou je nedostate n↵ t↵sn↵ná, m↵lce ulo✓ená a stavebním provedením nevyhovující sou asn⌘m normám. Odpadní vody jsou zaúst↵ny do návesního rybníka a do potoka Slatina, kter⌘ je levostrann⌘m p ítokem eky Radbuzy. Místní ástí prochází zatrubn↵n⌘ meliora ní kanál, kter⌘ vede p es dva rybníky. Odpadní vody od 56 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokov⌘ch jímkách a vyvá✓eny na OV Hor ovsk⌘ T⌘n. Jednotná kanalizace odvádí de ✏ové vody do recipientu. Navrhované e ení: Vzhledem k velikosti a umíst↵ní místní ásti není nakládání s odpadními vodami v lokalit↵ zahrnuto do priorit Programu rozvoje vodovod⇣ a kanalizací Plze ského kraje. Definitivní zp⇣sob nakládání s odpadními vodami v místní ásti bude e en a✓ po roce 2015. Obec p edpokládá postupnou v⌘m↵nu stávající kanalizace za nové potrubí DN 400 - 600 mm. Do doby definitivního e ení se p edpokládá udr✓ování stávajícího stavu. Odkanalizování nov⌘ch staveb bude provedeno podle umíst↵ní a velikosti konkrétní stavby : Domovní istírnou s vypou t↵ním vy i t↵né vody, podle umíst↵ní stavby do vodote e, nebo vsakováním (za domovní OV lze pova✓ovat i septik dopln↵n⌘ vhodn⌘m zemním filtrem). Jímkou na vyvá✓ení (s vyvá✓ením na OV ur enou pro místní ást). Ochranná pásma kanaliza ních za ízení: Ochranná pásma kanaliza ních za ízení se ur ují dle SN 75 6081 (TNV 75 6011) “Hygienická ochrana prost edí kolem kanaliza ních za ízení“ z roku 1996 a dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⌘ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo stoky (do DN 500)…………….……………….1,5 m Ochranné pásmo erpací stanice odpadních vod………………….10 m Vodní hospodá ství - zásobování pitnou, u✓itkovou vodou: (Vidice) V obci Vidice je nov↵ vystav↵n vodovod pro ve ejnou pot ebu (kolauda ní souhlas vydán 30.10.2008), kter⌘ zásobuje cca 90 % obyvatel. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni z domovních studní. Zdrojem je p⇣vodní pr⇣zkumn⌘ vrt z roku 1989 o hloubce 45 m, vydatnost 0,5 l/s. Z vrtu je voda erpána nov⌘m v⌘tla n⌘m adem z potrubí Pe DN 50 do nového VDJ a úpravny vody o kapacit↵ 0,5 l/s. Vodojem tvo í dv↵ komory o objemu 2x20 m3. Z nového VDJ je veden zásobní ad do obce z potrubí PVC DN 100. Rozvodná sí✏ je vybudována z potrubí PVC DN 80 o celkové délce 1,6 km. Systém zásobování obce pitnou vodou se do budoucna m↵nit nebude, vodovodní sí✏ bude roz í ena i do lokalit rozvoje. Základní parametry pot eby vody (dle vyhl. .428/2001 Sb) pro v⌘hledov⌘ po et obyvatel Vidice (max. 160): Spot eba pitné vody - 120 l/os. den Qpr⇣m.denní = 160 x 0,12 = 19,2 m3/d. Qmax.denní= Qpr⇣m.denní x 1,5 = 28,8 m3/d. = 0,33 l/s Qmax.h= Qmax.denní (l/s ) x 1,8 = 0,59 l/s Tyto parametry mo✓no brát i jako vodítko pro stanovení specifické produkce spla kov⌘ch odpadních vod. (Ch eb any) Místní ást Ch eb any není v sou asné dob↵ zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé pou✓ívají ke svému zásobení domovní studny. Vzhledem k nízkému po tu obyvatel a vy ím investi ním náklad⇣m na realizaci vodovodu je v PRVK Plze ského kraje p edpokládáno i do budoucnosti zásobování z individuálních zdroj⇣. Trvale je v ak t eba sledovat kvalitu vody ve vyu✓ívan⌘ch studních a v p ípad↵, ✓e nebude vyhovovat platn⌘m p edpis⇣m, kter⌘mi se stanoví po✓adavky na pitnou vodu, bude vhodné vyu✓ít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí pot ebné mno✓ství vody pro pitné ú ely ve form↵ balené pitné vody. (Libosváry) Místní ást Libosváry není v sou asné dob↵ zásobena pitnou vodou z vodovodu pro ve ejnou pot ebu. Obyvatelé pou✓ívají ke svému zásobení domovní studny. Vzhledem k nízkému po tu obyvatel a vy ím investi ním náklad⇣m na realizaci vodovodu je v PRVK Plze ského kraje p edpokládáno i do budoucnosti zásobování z individuálních zdroj⇣. Trvale je v ak t eba sledovat kvalitu vody ve vyu✓ívan⌘ch studních a v p ípad↵, ✓e nebude vyhovovat platn⌘m p edpis⇣m, kter⌘mi se stanoví po✓adavky na pitnou vodu, bude vhodné vyu✓ít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí pot ebné mno✓ství vody pro pitné ú ely ve form↵ balené pitné vody. Vodní hospodá ství - zásobování po✓ární vodou: (Vidice) Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z hydrant⇣ ve ejného vodovodu a z po✓ární nádr✓e p. . 75. (Libosváry) Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . 24. (Ch eb any) Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . ást 658/1. Vodní hospodá ství - hydromeliora ní za ízení: 28 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) ást území (cca 20 %) je odvodn↵na systematickou drená✓í. Detail odvod ovacího systému jednotlivé svodné a hlavní drény jsou ve vlastnictví majitel⇣ pozemk⇣. Sou ástí odvod ovacího systému jsou hlavní meliora ní za ízení (HMZ) - otev ené vodote e, odvod ovací p íkopy a trubní vedení. Hlavní meliora ní za ízení je ve správ↵ ZVHS. V lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní není sou ástí rozvojov⌘ch ploch. pozn.: Soustavné meliorace jsou vodním dílem ve smyslu §55 odst. 1.e) vodního zákona a jejich zm↵ny jsou zm↵ny (rekonstrukce) dokon eného vodního díla. Pouze malé zásahy lze kvalifikovat jako opravy a udr✓ovací práce dle §15a odst. 3) vodního zákona. Proto✓e rekonstrukci meliorací (na plo e RD a pod.) není mo✓né ve v↵t in↵ p ípad⇣ provést zodpov↵dn↵ bez znalosti souvislostí a tém↵ ka✓dá stavba m⇣✓e meliorace poru it, je nutné povinnost komplexního e ení úpravy stávajících meliorací ulo✓it ji✓ prvnímu stavebníkovi na dot ené meliorované plo e. Dokumentaci na úpravu, p íp. p estavbu meliorací musí obsahovat ka✓dá dokumentace pro povolení stavby, p íp. pro ohlá ení stavby. Ochranná pásma vodárensk⌘ch za ízení se ur ují dle zákona íslo 274/2001 Sb., o ve ejn⌘ch vodovodech a kanalizacích. Ochranné pásmo vodovodních ad⇣ (do DN 500)…………….……………….1,5 m Zásobování energiemi Energetické nároky jsou mj. spjaty s klimatick⌘mi podmínkami zájmového území. Dle Quitta e ené území spadá do mírn↵ teplé klimatické oblasti v◆klimatické jednotce MT5, na kterou ze severu navazuje o n↵co chladn↵j í oblast MT3. Podnebí je tedy mírn↵ teplé, pr⇣m↵rn↵ vlhké, av ak místy se projevuje srá✓kov⌘ stín eského lesa - Doma✓lice 7,6 °C, 662 mm; Strá✓ u Tachova 7,5 °C, 624 mm; v⌘chodn↵ od Tachova srá✓ky klesají pod 540 mm, Hor ovsk⌘ T⌘n má úhrn srá✓ek 560 mm. ast⌘m jevem jsou teplotní inverze. P evládající sm↵r v↵tru je západní. ⌅e ené území není zatím p íli energeticky náro né (ve smyslu v⌘skytu energeticky náro n⌘ch podnikatelsk⌘ch aktivit). Energetické odb↵ry zahrnují komunální odb↵ry, odb↵ry drobn⌘ch provozoven a zem↵d↵lsk⌘ch podnik⇣. Energetická situace zájmového území zde není zatím do e ena alespo na standardní úrovni. ⌅e ené území není plo n↵ plynofikováno. P esto✓e územím procházejí VVTL plynovody není vzhledem k velikosti sídelních útvar⇣ a jejich funk nímu vyu✓ití (bydlení, rekreace) plo ná plynofikace ekonomicky reálná. V budoucnu nelze zde vylou it ani ev. vyu✓ití obnoviteln⌘ch zdroj⇣ energie (nap . fotovoltaické panely), nebo vyu✓ití lokálních systém⇣ se zásobníky zkapaln↵ného propanu i propanu - butanu. To dnes i v⌘hledov↵ bude více zále✓et na ekonomick⌘ch podmínkách. Územní energetická koncepce by m↵la víc dbát na energetické úspory a nap . uvoln↵nou zdrojovou kapacitu p íkonu elektrické energie efektivn↵ pou✓ít pro objekty, kde je efektivní p ednostní u✓ití elektrické energie. Zásobování elektrickou energií: V obci má zásobování elektrickou energií z energetického hlediska dominantní úlohu. Rozvodn⌘ systém a jeho kapacitu je celkov↵ mo✓né pova✓ovat za vyhovující. Jeho páte í je venkovní vedení VN 22 kV, sm↵rované do distribu ních trafostanic. V obci (sídelních útvarech) jsou rozvody NN vedeny vzdu n⌘mi trasami. Tato vedení jsou zastaralá a asto v nedobrém technickém stavu, vy✓adují proto údr✓bu a rekonstrukci, pop . náhradu podzemní kabelovou trasou. Prioritn↵ je plánována kabelizace nadzemního vedení NN v Libosvárech. V sídlech je od konce 90. let zaji t↵no ve ejné osv↵tlení, rozvody jsou realizovány jako nadzemní kabelová vedení soub↵✓n↵ s vedením elektro NN. S postupnou p elo✓kou vedení NN do podzemních tras bude ukládáno i kabelové vedení VO. Popis stávajících distribu ních trafostanic: ozn. název reg. íslo typ T1 T2 T3 T4 T5 Vidice - obec Vidice - ZD Libosváry - obec Ch eb any - obec Dv⇣r Nasetice 2725003 2725002 2573001 2552001 STB2SL STB4SL sto✓ár vesta instalovan⌘ v⌘kon kVA 1x250 1x250 1x160 1x50 rezerva v⌘konu kW 50 20 60 0 Navr✓ené e ení: Rozvodn⌘ systém a jeho kapacitu je celkov↵ mo✓né pova✓ovat za vyhovující. Po✓adavky na zv⌘ ení stávajících odb↵r⇣, pop . nové el. odb↵ry budou i nadále e eny posílením stávajících sítí NN a úpravou stávajících trafostanic (v⌘m↵nou i p idáním dal ích transformátor⇣). Návrhem je respektováno nadzemního vedení VN 22 kV a trafostanic, p ípadné p elo✓ky s ohledem na nové stavební po iny v sídle jsou mo✓né. Ochranná pásma elektrick⌘ch za ízení: ⇧í ka ochrann⌘ch pásem rozvodn⌘ch za ízení z izovan⌘ch po 31.12. 1994 je dána energetick⌘m zákonem . 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svisl⌘mi rovinami veden⌘mi po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti kolmo na vedení od krajního vodi e (u kabelov⌘ch vedení od 29 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) krajního kabelu) na ka✓dou stranu; v závorce jsou uvád↵ny hodnoty dle zák. . 458/2000 Sb. pro nová za ízení: · u venkovních vedení 22 kV (do 35 kV)……… 7 m · u venkovních vedení do 110 kV (v etn↵)……….. 12 m · u kabelov⌘ch vedení (do 52 kV)…..………… 1 m · u venkovních vedení do 220 kV.……………. 15 m · u venkovních vedení do 400 kV (v etn↵) .….. 20 m · u el. stanic (do 52 kV)………………………. 7 m .u el. stanice kompaktních a zd↵n⌘ch (do 52 kV) .....................................2 m od obrys⇣ stanice. V p ípad↵ zájmového území zde ve kerá d íve instalovaná za ízení (venkovní vedení VN 22 kV a distribu ní trafostanice) mají ochranné pásmo 10 m na ka✓dou stranu dle zák. .79/1957 a provád↵cích p edpis⇣ .80/1957. EZ-Distribuce, a.s. sou asn↵ po✓aduje zachovat voln⌘ pr⇣jezdn⌘ (neoplocen⌘, bez p eká✓ek) pruh pod vedením VN 22 kV. Zásobování plynem: Dálkové plynovody: ⌅e en⌘m územím procházejí t i VVTL plynovody nadregionálního v⌘znamu (DN 1400, 800, 1000) ve správ↵ RWE Transgas, a.s. St edotlaká plynovodní sí✏: ⌅e ené území není plo n↵ plynofikováno. P esto✓e územím procházejí VVTL plynovody není vzhledem k velikosti sídelních útvar⇣ a jejich funk nímu vyu✓ití (bydlení, rekreace) plo ná plynofikace ekonomicky reálná. - Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zák. . 458/2000 Sb. ... energetick⌘ zákon): Ochrann⌘m pásmem se pro ú ely tohoto zákona rozumí souvisl⌘ prostor v bezprost ední blízkosti plynárenského za ízení, kter⌘ iní: a) u nízkotlak⌘ch a st edotlak⌘ch plynovod⇣ a plynovodních p ípojek, jimi✓ se rozvádí plyn v zastav↵ném území obce 1 m na ob↵ strany od p⇣dorysu, b) u ostatních plynovod⇣ a plynovodních p ípojek 4 m na ob↵ strany od p⇣dorysu, c) u technologick⌘ch objekt⇣ 4 m od p⇣dorysu. Bezpe nostní pásma (1) Bezpe nostní pásma jsou ur ena k zamezení nebo zmírn↵ní ú ink⇣ p ípadn⌘ch havárií plynov⌘ch za ízení a k ochran↵ ✓ivota, zdraví, bezpe nosti a majetku osob. Bezpe nostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umíst↵ní stavby, nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu s umíst↵ním stavby, pokud není podle stavebního zákona vy✓adován ani jeden z t↵chto doklad⇣, potom dnem uvedení plynového za ízení do provozu. (2) Bezpe nostním pásmem se pro ú ely tohoto zákona rozumí souvisl⌘ prostor vymezen⌘ svisl⌘mi rovinami veden⌘mi ve vodorovné vzdálenosti od p⇣dorysu plynového za ízení m↵ eno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpe nostní podmínky umo✓ ují a nedojde-li k ohro✓ení ✓ivota, zdraví, bezpe nosti nebo zdraví osob, lze v bezpe nostním pásmu a) realizovat ve ejn↵ prosp↵ nou stavbu, pokud stavebník proká✓e nezbytnost jejího umíst↵ní v bezpe nostním pásmu, jen na základ↵ podmínek stanoven⌘ch fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz p íslu ného plynového za ízení, b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po p edchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz p íslu ného plynového za ízení. V území se uplat uje BP pro vysokotlaké plynovody a plynovodní p ípojky s tlakem nad 40 bar⇣ dle p ílohy k zákonu 458/2000, Sb. v platném zn↵ní. Tato pásma jsou dle ÚAP vyzna ena do koordina ního v⌘kresu v í ce 200 m na ka✓dou stranu. Telekomunikace Místní telekomunika ní sí✏ - je p ipojena k telefonnímu obvodu Plze ského kraje (37), základní slu✓by jsou zaji t↵ny prost ednictvím spole nosti Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. Ka✓dé sídlo (Vidice, Libosváry, Ch eb any) je na MTO napojeno spojovacím kabelem, na kter⌘ navazují vedení p ístupové - místní sít↵, na n↵✓ jsou p ipojeny ú astnické stanice, resp. VTS (ve ejné telefonní stanice. Dálková telekomunika ní sí✏ - e en⌘m územím prochází jeden dálkov⌘ optick⌘ kabel (p enosová - dálková sí✏) .... katastrální území Ch eb any, ozn. DOK 60/0/05/001. - v soub↵hu s dálkov⌘mi plynovody jsou vedeny dálkové telekomunika ní kabely (metalick⌘ DK a DOK TG). Návrh e ení: Lze doporu it dále rozvíjet a zkvalit ovat ji✓ zde zalo✓enou a realizovanou koncepci telekomunika ní obsluhy zájmového území. Dále lze konstatovat, ✓e je zde technicky mo✓né (po p íslu n⌘ch úpravách) p ipojení uva✓ovan⌘ch rozvojov⌘ch lokalit na ú astnickou telekomunika ní sí✏. Ochranná pásma telekomunika ních za ízení: 30 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Ochranná pásma jsou dána zákonem . 151/2000 Sb., resp. zákonem .127/2005 Sb., o elektronick⌘ch komunikacích. U telekomunika ních za ízení pak iní v p ípad↵: - kabelového vedení p ístupové sít↵ voln↵ ulo✓eného 1,5 m na ob↵ strany od krajních kabel⇣ - kabelového vedení v ochranné konstrukci 1,5 m od okraje v⌘kopové r⌘hy - kabel⇣ transportní sít↵ ochranné pásmo stanovuje Telefónica O2 , Czech Republic, a.s. – Provoz p enosové techniky (provozovatel). Radiokomunikace, místní rozhlas V katastrálním území Ch eb any byla na po átku r. 2000 zbudována základnová stanice ve ejné komunika ní sít↵. Místní rozhlas je v sou asnosti funk ní pouze ve Vidicích, v budoucnu se po ítá se zavedením bezdrátového rozhlasu do v ech t í sídel. Souhrnné zhodnocení, prostorová koordinace vedení technického vybavení Cílem koordinace v◆úrovni koncep ního e ení je p edvídat a p edcházet v em potenciálním vá✓n⌘m konflikt⇣m a st et⇣m zájm⇣. Rozumí se nejen st et⇣m prostorov⌘m, ale i mo✓n⌘m disproporcím v◆objektivn↵ existujících vztazích a v◆u✓it⌘ch rozhodovacích postupech, v◆územn↵ plánovacích podkladech i dokumentaci po ínaje a zpracováním p íslu ného projektu, jeho realizací a provozováním konkrétních systém⇣ a za ízení kon e. V⌘znamná je nap . koordinace in✓en⌘rsk⌘ch sítí ve vazb↵ na pozemní komunikace, p ípadn↵ na jiné mo✓né p eká✓ky a vzájemná koordinace jednotliv⌘ch druh⇣ in✓en⌘rsk⌘ch sítí. Na základ↵ rámcového posouzení lze odhadovat, ✓e v◆n↵kter⌘ch úsecích místních komunikací a na n↵kter⌘ch k i✓ovatkách m⇣✓e b⌘t brzy hustota sítí na úrovni vyvolávající ji✓ vá✓né problémy. V◆takov⌘ch p ípadech nelze improvizovat, ale uplatnit d⇣sledné postupy prostorové koordinace. Takov⌘mi jsou postupy respektující SN 73 6005 a postupy s aplikací úm↵rn⌘ch sdru✓en⌘ch tras (v daném p ípad↵ nap . multikanálu SITEL, technického kanálku BIRCO apod.), nebo e ení s◆uplatn↵ním kombinovan⌘ch zp⇣sob⇣ ukládání in✓. sítí. V◆p ípad↵ pou✓ití klasického zp⇣sobu ukládání lze rovn↵✓ p ipomenout nezbytnost pou✓ití dostate n↵ kvalitních materiál⇣, kvalitního provedení v etn↵ p ísné kontroly kvality díla, nezbytnost v asného osazení ochrann⌘ch konstrukcí pro k í✓ení tras in✓en⌘rsk⌘ch sítí s◆komunikacemi a v asnou p ípravu dopravn↵ in✓en⌘rsk⌘ch opat ení pro realizaci. Základním prost edkem pro koordinaci in✓en⌘rsk⌘ch sítí musí b⌘t koordina ní situace a kompletní p í né profily prostorem komunikací. V◆rámci dal ích krok⇣ je ✓ádoucí zpracování charakteristick⌘ch p í n⌘ch profil⇣ s◆vyzna ením polohy jednotliv⌘ch vedení (stávajících, ji✓ navrhovan⌘ch i t↵ch v⌘hledov⌘ch). Prostorová koordinace v◆detailu dle SN 73 6005 “Prostorová úprava sítí technického vybavení“ a podle dal ích technick⌘ch podklad⇣ m⇣✓e b⌘t preventivn↵ precizována samostatn⌘m projektem. ad d.3) Ob⌥anské vybavení Ob anské vybavení - ve ejná infrastruktura: tvo í stavby, za ízení a pozemky slou✓ící pro vzd↵lávání a v⌘chovu, sociální slu✓by a pé i o rodinu, zdravotní slu✓by, kulturu, ve ejnou správu a ochranu obyvatelstva. Sou⌥asn stav - ⇧kolství: Ve Vidicích je nevyu✓ívaná budova mate ské koly, d↵ti p ed kolního v↵ku dojí✓d↵jí do Mí kova, základní kola v obci není, d↵ti dojí✓d↵jí do Hor ovského T⌘na. Zdravotnictví, sociální slu✓by: Za ízení pro poskytování nemocni ní pé e je zastoupeno v sídlech nadmístního v⌘znamu. Zdravotní pé e je zaji t↵na dojí✓d↵ním za léka em do Hor ovského T⌘na. - Ve ejná správa, obchod a slu✓by nev⌘robního charakteru: (Vidice) Obecní ú ad s knihovnou sídlí v .p. 43 (odkaz C) prodejna smí eného zbo✓í na návsi ve Vidicích .p. 2 (odkaz B) pohostinství ve Vidicích (v pronajat⌘ch obecních prostorách) .p.38 (odkaz D) hasi ská zbrojnice (odkaz E) - T↵lov⌘chova a sport: (Vidice) Ji✓n↵ od bytovek ve Vidicích je malé sportovi t↵, jiné sportovní vy✓ití chybí. - Církevní slu✓by, pietní místa: (Vidice) kaple sv. Apolonie (odkaz A). Dle nábo✓enského vyznání se hlásí 38 obyvatel obce k Církvi ímskokatolické, 1 obyvatel k Církvi eskobratrské evangelické, 3 obyvatelé k pravoslavné církvi. Bez vyznání je 135 obyvatel obce. 31 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) - - Návrh Územním plánem je navr✓ena plocha ob anského vybavení - sport (OS) navazující na stávající budovu Obecního ú adu ve Vidicích. Plocha má ozna ení P2. V rámci navr✓ené plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ R2 v◆Libosvárech je mimo jiné navr✓ena obnova kapli ky u .p. 1. ad d.4) Ve⌦ejná prostranství Návrhem územního plánu jsou vymezeny stávající plochy ve ejn⌘ch prostranství (PV) zahrnující p evá✓n↵ komunika ní systém s centrálním návesním prostorem ve v ech t ech sídelních útvarech. Návrhem ÚP Vidice jsou navr✓eny dv↵ plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ v zastav↵ném území Vidice - R1, Libosváry - R2 s navr✓en⌘m funk ním vyu✓itím - plochy ve ejn⌘ch prostranství - rekonstruk ní a revitaliza ní zásahy (PVr). R1 Hlavní vyu✓ití Revitalizace návsi ve Vidicích, tzn. mo✓nost znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny úpravy ve ejné zelen↵, parteru. Koryto toku vést v◆p⇣vodní poloze a roz í it tak, aby bylo kapacitn↵j í pro pr⇣chod v↵t ích p ívalov⌘ch vod a zárove svou drsností zpomalovalo odtok vody z◆území. Nutno e it samostatn⌘m projektem pod vedením autorizovaného architekta. Specifické podmínky: R2 Hlavní vyu✓ití Revitalizace ásti návsi v Libosvárech, tzn. obnova kapli ky v◆Libosvárech, v etn↵ revitalizace navazující zelen↵. Chránit stromy navr✓ené k památkové ochran↵ (jasan ztepil – na ve ejném prostranství u vjezdu k domu .p. 6; k.ú. Libosváry, parc. . 821/1; jírovec ma⇥al – na ve ejném prostranství v zeleni u b⌘valé kapli ky; k.ú. Libosváry, parc. . 821/1). Nutno e it samostatn⌘m projektem pod vedením autorizovaného architekta. Specifické podmínky: Pro nov↵ vymezované pozemky ve ejného prostranství jsou dány tyto po✓adavky (ve smyslu vyhlá ky §22 vyhlá ky 501/2006 Sb.): Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho✓ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup ující pozemek bytového domu, je 12 m. P i jednosm↵rném provozu lze tuto í ku sní✓it a✓ na 10,5 m. Nejmen í í ka ve ejného prostranství, jeho✓ sou ástí je pozemní komunikace zp ístup ující pozemek rodinného domu, je 8 m. P i jednosm↵rném provozu lze tuto í ku sní✓it a✓ na 6,5 m. Sou ástí t↵chto ve ejn⌘ch prostranství je nejmén↵ jeden pruh vyhrazen⌘ pro p↵ í v minimální í ce 2 m umo✓ ující bezbariérové u✓ívání. ad d.5) Nakládání s odpady Skládky, evidované ekologické zát↵✓e území V e eném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad⇣. Dle ÚAP se v sídle Vidice nenacházejí území ekologick⌘ch rizik. Zne kod ování odpad⇣ Obec Vidice je ú astníkem Ú elového sdru✓ení pro odpadové hospodá ství LAZCE. Obecn↵ závazná vyhlá ka Obce Vidice .1/2012 (ú innost od 1.1.2013) stanovuje systém shroma✓⌦ování, sb↵ru, p epravy, t íd↵ní, vyu✓ívání a odstra ování komunálních odpad⇣, v etn↵ systému nakládání se stavebním odpadem, v souladu se zák. . 185/2001 Sb, v platném zn↵ní. Plasty a sklo jsou odkládány do ozna en⌘ch kontejner⇣. Nebezpe né slo✓ky komunálního odpadu shroma✓⌦ovat v domácnostech. Termín a místo sb↵ru t↵chto odpad⇣ oprávn↵nou osobou budou p edem oznámeny zp⇣sobem v míst↵ obvykl⌘m. Velkoobjemov⌘ odpad shroma✓⌦ovat v domácnostech a následn↵ jej ukládat do p istaven⌘ch velkoobjemov⌘ch kontejner⇣. Zbytkov⌘ odpad po vyt íd↵ní ukládat do sb↵rn⌘ch nádob - popelnic, v ásti obce Ch eb any do velkoobjemového kontejneru. Odvoz odpadu z popelnic je zaji t↵n v letním období dvakrát m↵sí n↵, v zimním období jednou t⌘dn↵. P istavení a v⌘voz kontejneru v ásti obce Ch eb any je zaji t↵n obcí. Vyt íd↵n⌘ nezne i t↵n⌘ stavební odpad je t eba na vlastní náklady 1) p ednostn↵ p edat k vyu✓ití oprávn↵né osob↵, 2) pokud odpad nelze vyu✓ít, ulo✓it jej na ízenou skládku. 32 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) ad e) Koncepce uspo⌦ádání krajiny ad e.1) Vymezení ploch a stanovení podmínek pro zm ny jejich vyu ití Území obce Vidice spadá do Doma✓lickochodské a Sedmiho ské krajinné oblasti. V◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta - Sedmiho í, v etn↵ okrajov⌘ch partií. Jedná se o charakteristick⌘ krajinn⌘ celek lesního masivu na podkov↵ ✓ulov⌘ch vrch⇣, která vymezuje vnit ní lesnatou kotlinu. Krajina mezi poho ími má charakter zem↵d↵lské krajiny s◆vesnick⌘mi sídly kompaktních p⇣dorys⇣. Návrhem ÚP je respektováno základní krajinné len↵ní e eného území: p írodn↵ hodnotn⌘ krajinn⌘ celek zahrnující ást poho í Sedmiho í – podkovovit⌘ tvar h ebene s◆v⌘razn⌘mi díl ími vrcholy (zna ného p ev⌘ ení v⇣ i okolí) a vnit ní lesnatou kotlinou. Dnes jsou tu kulturní bory s◆fragmenty su✏ov⌘ch les⇣, dále pak bikové bu iny a ol iny; místy podmá ené polohy v◆okolí rybník⇣. Krajinná dominanta a veduta; p írodn↵ hodnotn⌘ krajinn⌘ celek zahrnující komplex les⇣ na vrchu Sedla - nesoum↵rn⌘ strukturní h bet hrás✏ové stavby sm↵ru S-J, souvisle zalesn↵n⌘ p evá✓n↵ borov⌘mi porosty, místy s◆p ím↵sí buku. Krajinná dominanta a veduta; p írodn↵ hodnotn⌘ krajinn⌘ celek zahrnující ekosystém vodního toku a nivy Slatiny v etn↵ levostrann⌘ch p ítok⇣ a mal⌘ch vodních ploch; agrocenóza roz len↵ná hájky, remízky a travinok ovinat⌘mi porosty podél komunikací, polních cest, drobn⌘ch vodote í a meliora ních p íkop⇣; Návrhem ÚP je respektován kulturn↵-historick⌘ potenciál krajiny: Vidice – obec situovaná v◆pramenné oblasti Slatinského potoka kolem nepravidelné návsi; p i cest↵ do Bernartic na vyv⌘ enin↵ poutní kostelík sv. Apolonie, p⇣vodn↵ gotick⌘ a pozd↵ji barokn↵ p estav↵n. Po obvodu návsi jsou situovány v↵t í i men í usedlosti s p ízemními a polopatrov⌘mi domy vesm↵s se títovou orientací. P⇣dorysná stopa lokality doznala díl ích zm↵n po r. 1945 v souvislosti s demolicemi p⇣vodních dom⇣ (vysídlení p⇣vodního obyvatelstva) a to zejména v severní ásti návesního prostoru - zanikla p⇣vodní tvrz (panská zem↵d↵lská usedlost) a drobné venkovské domky na návsi. ◆ Libosváry – osada p i úpatí Sedmiho í v◆m↵lkém údolí Slatinského potoka, byla zde tvrz, kterou v 16. stol. nahradil vrchnostensk⌘ dv⇣r p. 1. Obec le✓í v mírn↵ sva✓itém terénu s protáhlou návsí vymezenou zástavbou n↵kolika dochovan⌘ch usedlostí s p ízemními i polopatrov⌘mi objekty p evá✓n↵ se títovou orientací. Ve vsi zachováno n↵kolik star ích tukem zdoben⌘ch fasád; zbytky zdiva v◆zeleni dnes neexistující kaple s jehlancovou v↵✓í a zvoni kou z◆r. 1730. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (západní ást návsi, domky ve v⌘chodní okrajové poloze sídla). Ch⇧eb⇧any - jsou umíst↵ny v izolované poloze na komunikaci spojující Mi kov s◆Oplotcem na levostranném p ítoku Slatiny; usedlosti kolem obdélné návsi p evá✓n↵ rekrea n↵ vyu✓ívané. Zástavba vsi, p ízemní i s polopatrem, je p evá✓n↵ z období po r. 1900. ⌅ada staveb zanikla po r. 1945 (domky na návsi). Samota Nasetice (Ov áry) - ve st edov↵ku zde stála ves Nasetice p ipomínaná od r. 1379. Zanikla kolem roku 1500. Dnes ze dvora zb⌘vá barokní stodola, její✓ pr⇣ elí obsahuje fragment star ího zdiva. Ve zpustl⌘ch stájích byl p ed n↵kolika léty vybudován rekrea ní objekt. Sou ástí nevelk⌘ rybník. V◆rámci ÚP jsou navr✓eny plochy rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣: revitalizace návsi ve Vidicích, tzn. mo✓nost znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny a úpravy ve ejné zelen↵. Koryto toku vést v◆p⇣vodní poloze a roz í it tak, aby bylo kapacitn↵j í pro pr⇣chod v↵t ích p ívalov⌘ch vod a zárove svou drsností zpomalovalo odtok vody z◆území. Nutno e it samostatn⌘m projektem pod vedením autorizovaného architekta. obnova ásti návsi v Libosvárech, tj. obnova kapli ky v◆Libosvárech, v etn↵ revitalizace navazující zelen↵. Podmínkou je ochrana strom⇣ navr✓en⌘ch k památkové ochran↵ (jasan ztepil⌘ na ve ejném prostranství u vjezdu k domu p. 6, jírovec ma⌦al na ve ejném prostranství v zeleni u b⌘valé kapli ky, oba na parc. . 821/1, k.ú. Libosváry). Nutno e it samostatn⌘m projektem pod vedením autorizovaného architekta. Cílem koncepce uspo ádání krajiny je koordinace zájm⇣ a vztah⇣ v◆nezastav↵ném území z◆hlediska rozdíln⌘ch mo✓ností jeho vyu✓ití, zájm⇣ ochrany p írody a ochrany priorit a potenciál⇣ vyu✓ití územních oblastí. Za tímto ú elem územní plán stanovuje plochy s◆rozdíln⌘m zp⇣sobem vyu✓ití i v◆nezastav↵ném území. Plochy nezastav↵ného území jsou len↵ny podle charakteru vyu✓ití, limitujících jev⇣ a utvá ení krajiny na: (NZ.1) plochy zem d lské / orná p da (NZ.2) plochy zem d lské / trval travní porost (plochy luk a pastvin ve volné krajin↵) s◆vysok⌘m potenciálem produkce zem↵d↵lské v⌘roby v etn↵ intenzivních forem obhospoda ování. Plochy zem↵d↵lské zahrnují zejména pozemky zem↵d↵lského p⇣dního fondu, v etn↵ polních cest, rozpt⌘lené zelen↵, mezí, teras a terénních úprav; pozemky staveb, za ízení a jin⌘ch opat ení pro zem↵d↵lství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NL) plochy lesní - zahrnují pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa, pozemky staveb a za ízení lesního hospodá ství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. (NP) plochy p⌦írodní - s◆nejv↵t ím p írodním potenciálem a pot ebou ochrany p írodních prvk⇣ (vymezená regionální a lokální biocentra, VKP); plochy p írodní nej ast↵ji zahrnují ji✓ vymezené 33 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) nebo k◆vymezení ur ené prvky ochrany p írody a jejich nejbli✓ í okolí, pop . plochy prvk⇣ systému ekologické stability apod.; vyjíme n↵ pozemky související dopravní a technické infrastruktury; (NS.x) plochy smí↵ené nezastav ného území - zahrnují zpravidla pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa, pozemky zem↵d↵lského p⇣dního fondu, p ípadn↵ pozemky vodních ploch a koryt vodních tok⇣ bez rozli ení p eva✓ujícího zp⇣sobu vyu✓ití. Do plochy smí ené nezastav↵ného území jsou zahrnuty pozemky p irozen⌘ch a p írod↵ blízk⌘ch ekosystém⇣ a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. P ijatelné formy vyu✓ití jsou vyzna eny p íslu n⌘m indexem, jsou dány regulativy a musí b⌘t v✓dy v vzájemném souladu. Index p ípustn⌘ch funkcí: p - p⌦írodní - územní ochrana chrán↵n⌘ch území podle zákona .114/1992 Sb., ve zn↵ní zákonného opat ení . 347/1992 Sb., územní ochrana vymezeného územního systému ekologické stability a dal ích ekologicky cenn⌘ch území (zejména ekologické kostry území); ostatní plochy krajinné zelen↵, extenzivní sady a zahrady s travním krytem, pozemky ochranné zelen↵; v - vodohospodá⌦ská - plochy s◆vodohospodá skou funkcí, území vodních ploch a koryt vodních tok⇣, plochy záplavov⌘ch území, plochy zahrnuté do ochrann⌘ch pásem vodních zdroj⇣, CHOPAV, p ípadn↵ dal ích vodohospodá sky v⌘znamn⌘ch území; revitalizace vodních tok⇣, umíst↵ní vodohospodá sk⌘ch staveb (vodního díla); z - zem d lská - pozemky zem↵d↵lského p⇣dního fondu (mimo velkov⌘robní formy) s up ednostn↵ním mimoproduk ních funkcí, v etn↵ ú elov⌘ch komunikací slou✓ících k jejich obhospoda ování, extenzivní sady a zahrady s travním krytem – p ipou t↵jí se nezbytn↵ nutná opat ení a v⌘stavba pro zaji t↵ní zem↵d↵lské produkce (nap . v⌘stavba seníku, ohrazení pastvin apod.); l - lesní - pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa (zejména les zvlá tního ur ení, lesy ochranné ap.) – p ipou t↵jí se nezbytn↵ nutná opat ení a v⌘stavba pro lesní produkci; p↵stování d evin mo✓né za podmínek, ✓e budou pou✓ity p⇣vodní (autochtónní) d eviny odpovídající danému stanovi ti; o - ochranná / izola⌥ní - prostor mezi r⇣zn⌘mi druhy funk ního vyu✓ití (nap . izola ní prostor mezi obytn⌘mi a intenzivn↵ zem↵d↵lsky vyu✓ívan⌘mi plochami, izola ní prostor mezi obytn⌘mi plochami a dopravními stavbami ap.); o - ochranná / protierozní - plochy, kde budou ve vy í mí e uplatn↵na opat ení k◆ochran↵ p ed vodní erozí, mo✓ná je kombinace organiza ních (zatravn↵ní) a agrotechnick⌘ch protierozních opat ení (protierozní technologie p↵stování plodin); d - dopravní - nezbytn↵ nutná opat ení a v⌘stavba pro zaji t↵ní dopravy v krajinné zón↵, ◆pozemky s p edpoklady pro v⌘hledov⌘ rozvoj dopravní infrastruktury, manipula ní a odstavné ◆plochy apod. V e eném území p eva✓uje krajinná zóna zem↵d↵lské produkce / orná p⇣da (NZ.1) a trvalé travní porosty – louky, pastviny (NZ.2). Na území p írodního parku, v nivních polohách vodních tok⇣, v plo e biokoridor⇣ a v okolí obcí jsou vymezny plochy smí ené (NSzp, NSlp, NSpv, NSzo ...). Plochy p írodního charakteru jsou vymezeny v prostoru regionálního a lokálních biocenter a VKP navr✓eného k registraci. Na lesních pozemcích (mimo p írodní park, biocentra a vodohospodá sky v⌘znamná území) jsou vymezeny plochy lesní NL. V◆plochách kulturní krajiny se smí en⌘m vyu✓itím mají uvedené innosti v✓dy kompromisní charakter – s◆ohledem na ostatní zde p ípustné innosti. Kompromisní opat ení jsou bu⌦ obecn↵ známá (nap . pravidla v ochrann⌘ch pásmech, p echodové ásti krajiny mezi krajinnou zónou zem↵d↵lské produkce – NZ.1◆a krajinnou zónou p írodní - NP) nebo je mo✓né kompromis zastoupen⌘ch inností a funkcí následn↵ p ijmout po detailn↵j ím posouzení zóny. Pro vymezené plochy v◆nezastav↵ném území jsou územním plánem stanoveny podmínky pro stabilizaci nebo zm↵ny v◆jejich vyu✓ití (regulativy vyu✓ití - viz. kap. f), které jsou prost edkem pro usm↵rn↵ní budoucího utvá ení krajiny. Podíl zelen↵ ve v↵t in↵ vymezen⌘ch ploch nezastav↵ného území krajiny je t eba zvy ovat, a to p i realizaci návrhu územního systému ekologické stability, v etn↵ interak ních prvk⇣, liniové doprovodné zelen↵ komunikací, vodote í a mezí, zatravn↵ním nebo dopln↵ním ploch nelesní zelen↵ s◆p írodní funkcí. Rodová a druhová skladba zelen↵ musí vycházet z◆p⇣vodních rostlinn⌘ch spole enstev (metlicová jedlina, biková nebo jedlová doubrava, brusinková borová doubrava). metlicová jedlina : Polohy, které zaujímala tato mapovací jednotka jsou vyu✓ívány trvale jako lesní porosty na prudk⌘ch svazích, metlicové jedliny p edstavují ochrann⌘ les s◆funkcí biologické ochrany proti erozi a svahovému splachu. biková nebo jedlová doubrava: Nej ast↵j í d eviny stromo adí: dub letní, b íza b↵lokorá, je áb pta í, jablo domácí, místy té✓ dub zimní, jírovec ma⌦al, mén↵ t e e pta í nebo lípa srd itá. Vhodná rozpt⌘lená zele : dub letní (vlh í polohy), dub zimní, habr obecn⌘, je áb pta í, b íza b↵lokorá, hlohy, r⇣✓e ípková, kru ina ol ová, lípa srd itá, borovice lesní. Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, kost ava lu ní, psine ek v⌘b↵✓kat⌘, pohá ka h ebenitá, bojínek lu ní, lipnice úzkolistá, lipnice lu ní, jílek vytrval⌘, jetel plaziv⌘. brusinková borová doubrava: Nej ast↵j í d eviny stromo adí: je áb pta í, b íza b↵lokorá, b íza b↵lokorá, jablo domácí. Vhodné sm↵si na zatrav ovaná místa: kost ava ov í, kost ava tuhá, kost ava ervená, psine ek v⌘b↵✓kat⌘, tomka vonná, smilka tuhá. 34 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) ad e.2) Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Sou ástí zelen↵ je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnit n↵ ekologicky stabiln↵j ích segment⇣ krajiny, ú eln↵ rozmíst↵n⌘ch na základ↵ funk ních a prostorov⌘ch kritérií. Hlavním cílem vytvá ení ÚSES je trvalé zaji t↵ní biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita v ech ✓ijících organism⇣ a jejich spole enstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druh⇣, mezi druhy a rozmanitost ekosystém⇣. Podstatou ÚSES je vymezení sít↵ p írod↵ blízk⌘ch ploch v minimálním územním rozsahu, kter⌘ u✓ nelze dále sni✓ovat bez ohro✓ení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. ÚSES se d↵lí podle biogeografického v⌘znamu skladebn⌘ch prvk⇣ na nadregionální, regionální a lokální. V◆obci Vidice jsou vymezeny prvky na regionální a lokální úrovni. Je tvo en biocentry a biokoridory a na lokální úrovni té✓ interak ními prvky. - Biocentrum je tvo eno ekologicky v⌘znamn⌘m segmentem krajiny, kter⌘ svou velikostí a stavem ekologick⌘ch podmínek umo✓ uje trvalou existenci druh⇣ i spole enstev p irozeného genofondu krajiny. Jedná se o biotop nebo soubor biotop⇣, kter⌘ sv⌘m stavem a velikostí umo✓ uje trvalou existenci p irozeného i pozm↵n↵ného, av ak p írod↵ blízkého ekosystému. - Biokoridor je, nebo cílov↵ má b⌘t, tvo en ekologicky v⌘znamn⌘m segmentem krajiny, kter⌘ propojuje biocentra a umo✓ uje a podporuje migraci, í ení a vzájemné kontakty ✓iv⌘ch organism⇣. - Interak ní prvek je ekologicky v⌘znamn⌘ krajinn⌘ prvek nebo ekologicky v⌘znamné liniové spole enstvo, vytvá ející existen ní podmínky rostlinám a ✓ivo ich⇣m, v⌘znamn↵ ovliv ujícím fungování ekosystém⇣ kulturní krajiny. Podle prostorové funk nosti jsou prvky ÚSES funk ní (existující, jednozna n↵ vymezené) a navr✓ené k◆zalo✓ení (nefunk ní, vymezené). Funk ní prvky jsou sítí vybran⌘ch ástí kostry ekologické stability a navr✓ené prvky dopl ují kostru ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje p edpokládané funkce v krajin↵. - Podkladem pro zapracování ÚSES jsou následující práce: ÚP Vidice (PAFF – projek ní kancelá , Praha 6; 2002) Generel lokálního ÚSES pro k.ú. Mezholezy, P es, M↵lnice, Vidice, K akov, Mí kov, Libosváry (Lareco Praha, 1996) Generel lokálního ÚSES pro k.ú. Ch eb any (Ing. Kune , 2001) územní plány navazujících obcí (Strá✓, Staré Sedlo, Hostou ) ÚAP ORP Doma✓lice ÚAP ORP Tachov ZÚR Plze ského kraje Jednotlivé prvky jsou z◆v⌘ e uveden⌘ch prací p evzaty a dále budou upraveny a p izp⇣sobeny podmínkám návrhu územního plánu a podmínkám ochrany a tvorby krajiny. Místní systém ekologické stability e eného území bude p itom koncipován tak, aby p edev ím: a/ navazoval na prvky nadregionálního a regionálního systému ekologické stability, b/ ve sv⌘ch prvcích zajistil ✓ivotní podmínky v rámci skupin typ⇣ geobiocén⇣ zastoupen⌘ch na zpracovávaném území, c/ zajistil návaznost na místní systém ekologické stability v sousedních katastrech, kde byl ji✓ systém zpracován / schválen v◆rámci ÚPD, d/ byl dodr✓en po✓adavek minimality nárok⇣ systému ekologické stability na dal í území p i respektování minimálních po✓adavk⇣ na parametry prvk⇣ územního systému ekologické stability. Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability Nadmístní (regionální a nadregionální) územní systém ekologické stability byl v◆rámci ZÚR Plze ského kraje vymezen na základ↵ Generelu regionálního ÚSES a na základ↵ schválen⌘ch územních plán⇣ velk⌘ch územních celk⇣. V územních plánech je nutné tento ÚSES zp esnit a vymezit na jednotlivé pozemky podle místních podmínek v etn↵ díl ích posunu a í kov⌘ch úprav za p edpokladu zachování jeho funk nosti. Zalo✓ení prvk⇣ územního systému ekologické stability (ÚSES) bylo vymezeno jako ve ejn↵ prosp↵ né opat ení. Do e eného území zasahují dva prvky regionálního v⌘znamu: RBC 1066 „Sedmiho í“ – hranice p evzata ze ZÚR Plze ského kraje, upravena v souvislosti s návrhem územní rezervy pro dopravní koridor. Biocentrum funk ní, rozloha 1568,71 ha (v◆ e eném území okrajová ást o rozloze 88 ha). Rozsáhl⌘ zachoval⌘ komplex les⇣ se zbytky reliktních bor⇣, na plo e Sedmiho í. Dnes na celém území p eva✓ují kulturní borové lesy, na zastín↵n⌘ch svazích a◆ní✓e polo✓en⌘ch lokalitách rostou smrkové kultury s◆p ím↵sí jedle, buku, dubu, mod ínu a◆vtrou ené b ízy. Na n↵kter⌘ch p íhodn⌘ch svazích se dochovaly zbytky su✏ov⌘ch les⇣ s◆lípou srd itou. Botanicky zajímavé jsou biotopy r⇣zn↵ vlhk⌘ch a◆mokr⌘ch stanovi ✏ s◆mnoha chrán↵n⌘mi druhy (PP Racovské rybní ky, okolí Mezholezského rybníka a Mí kovsk⌘ch rybník⇣). Geologicky v⌘znamná lokalita, sou ást p írodního parku Sedmiho í. RBK 179 – hranice p evzata ze ZÚR Plze ského kraje. Trasa je vedena po hranici katastr⇣ Bernartice, Vidice, Strachovice, Racov a zahrnuje vrcholovou partii rozvodnice mezi M✓í a Radbuzou, resp. pramennou oblast potok⇣ Slatina, Ole ná, Racovsk⌘ potok, Damy lsk⌘ potok. Biokoridor zaujímá irok⌘ pás les⇣, luk a polí. 35 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) - RBK): - V◆ e eném území je biokoridor rozd↵len do t í díl ích úsek⇣: úsek 179_05 - 179_06 propojuje biocentrum „Homole“ (179_05) v◆k.ú. Bernartice s◆biocentrem „Na ková ské louce“ (179_06) v◆k.ú. Vidice úsek 179_06 - 179_07 propojuje biocentrum „Na ková ské louce“ (179_06) s◆biocentrem „Va ina“ (179_07), ob↵ v◆k.ú. Vidice úsek 179_07 - 1066 propojuje biocentrum „Va ina“ (179_07) s◆regionálním biocentrem RBC 1066 „Sedmiho í“. V◆trase regionálního biokoridoru jsou vlo✓ena dv↵ lokální biocentra (jsou nedílnou sou ástí LBC 179_06 „Na ková ské louce“ v◆platném územním plánu Vidice je biocentrum zna eno jako BC10, funk ní. Dle ZÚR Plze ského kraje je biocentrum roz í eno o nivní polohu v◆pramenné oblasti Slatiny. Zahrnuje les s◆p evahou borovice na ji✓ním svahu, louky a mok ady v◆niv↵ Slatiny. Rozloha 13,20 ha. LBC 179_07 „Va ina“ v◆platném územním plánu Vidice je biocentrum zna eno jako BC9, funk ní. Vymezení je shodné i dle ZÚR Plze ského kraje. Biocentrum zahrnuje p írodn↵ blízk⌘ a p irozen⌘ lesní porost na vrchu Va ina – suché acidofilní doubravy a fragmenty acidofilních bu in. Rozloha 8,81 ha. Místní územní systém ekologické stability Minimální velikost lokálního biocentra by m↵la b⌘t 3 ha, minimální í ka lokálního biokoridoru 15 m (spole enstvo lesní, kombinované), 20 m (spole enstvo lu ní). Pro spole enstvo kombinované (lu ní + lesní) je mo✓né p eru ení do 50 m zastav↵nou plochou, 80 m ornou p⇣dou a 100 m p i ostatních kulturách. Interak ní prvky nedosahují parametr⇣ biocenter a biokoridor⇣, v⌘znamn↵ se v ak podílejí na zv⌘ ení ekologické stability v◆krajin↵. Lokální biocentra (LBC) LBC 01 „Slatina - U boru“ - biocentrum lokální, funk ní, 3,3 ha (v e eném území pouze ást 1,63 ha). Mezi Libosváry a Ch eb any, borov⌘ les na prudkém SZ svahu nad údolím Slatiny s◆velk⌘m zastoupením ostatních druh⇣ d evin. LBC 02 „Nad vsí“ - biocentrum lokální, funk ní, 9,47 ha. Severn↵ od Ch eb an, borov⌘ les s◆bohatou p ím↵sí listná ⇣, p echázející do smí eného lesa. Oproti platnému ÚP biocentrum zv↵t eno – zahrnuje cel⌘ komplex lesa. LBC 03 (8) „Na soutoku Slatiny a potoka od Ch eb an“ - biocentrum lokální, funk ní,rozloha 4,6 ha (v e eném území pouze ást 3,52 ha). Ji✓ní okraj k.ú. Ch eb any, ol ina podél vodního toku, meandrující neregulovan⌘ potok, vlhké pchá ové louky. LBC 6 „Slatina - Pod lesem“ - biocentrum lokální, funk ní, rozloha 5,74 ha. Strmé svahy podél toku Slatiny v◆návaznosti na intenzivn↵ udr✓ované louky v◆niv↵ toku. LBC 7 „Pod Vidicemi“ - biocentrum lokální, navr✓ené, rozloha 4,45 ha. Extenzivn↵ vyu✓ívané louky na soutoku n↵kolika regulovan⌘ch vodote í pod obcí, bez d evinného patra. LBC 8 „Rybní ek nad Vidicemi“ - biocentrum lokální, funk ní/navr✓ené, rozloha 2,86 ha. Men í rybník p i severozápadním okraji Vidic v◆niv↵ Slatiny, hustá ol ina v◆lemu kolem rybníka, navazují tu✓ebníková lada a vlhké pchá ové louky, ást vyu✓ívána jako pastvina. LBC 14 „Na hrbat⌘ch“ - biocentrum lokální, funk ní, 3,94 ha; 1 km Z◆od obce P es, su í severní svah s◆p evahou borovice a dubu. LBC 15 „Sedlo“ - biocentrum lokální, funk ní, rozloha 27 ha (v e eném území pouze ást 16,71 ha). P írod↵ blízk⌘ a p irozen⌘ lesní porost ve vrcholové partii Sedla – suché acidofilní doubravy, fragmenty acidofilních bu in a su✏ov⌘ch les⇣. Krajinná dominanta. LBC 16 „Pod Sedlem – U M↵lnice“ – biocentrum lokální, funk ní, rozloha 11 ha (v e eném území pouze ást 4,22 ha); 0,5 km Z od Libosvár, zejména borové a dubové porosty, dopln↵ny mod ínem, smrkem a b ízou. Lokální biokoridory (LBK) LBK 01-6 „U boru – Pod lesem“, lokální biokoridor, funk ní, délka 1021 m, zahrnuje zalesn↵né svahy nad Slatinsk⌘m potokem a nivu toku s◆fragmenty p írodních biotop⇣ T1.1 – ovsíkové louky, T1.4 – aluviální psárkové louky, L2.2A – ol ovo-jasanové luhy. LBK 01-02 „U boru – Na vsí“, lokální biokoridor, funk ní/navr✓en⌘, délka 1400 m, soustava remízk⇣ a ke ov⌘ch liniov⌘ch porost⇣ v◆polích. LBK 02-03 „Nad vsí – Na soutoku“, lokální biokoridor funk ní/navr✓en⌘, délka 2113 m, zahrnuje regulovan⌘ drobn⌘ tok v◆polích, rybní ek s◆ol inou (VKP) u Ch eb an; koridor je v zastav↵n⌘m územím veden p es náves, pod vískou p echází do nivy, kde se vyskytují fragmenty p írodních biotop⇣ v◆mozaice, p evládá T1.5 – vlhké pchá ové louky. LBK 03-X „Slatina u soutoku“, lokální biokoridor funk ní, délka v◆ e eném území 250 m, zahrnuje nivu Slatinského potoka s◆b ehov⌘m a doprovodn⌘m porostem a navazující louky – p írodní biotopy T1.4 –aluviální psárkové louky, T1.5 - vlhké pchá ové louky. LBK 6-7 „Pod lesem – Pod Vidicemi“, lokální biokoridor nefunk ní, navr✓en⌘, délka 748 m, regulovan⌘ vodní tok Slatiny, více mén↵ ruderalizované b ehy, navazují místy navazují degradované louky, ojedin↵lé vrbové porosty. 36 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) LBK 7-8 „Pod Vidicemi – rybní ek nad Vidicemi“, lokální biokoridor áste n↵ funk ní, navr✓en⌘ k vymezení, délka 628 m; regulovaná vodote v◆úseku procházející obcí, z◆ ásti zatrubn↵ná (p es náves parkové úpravy) – sou ást plochy navrhovan⌘ch revitaliza ních a rekonstruk ních zásah⇣. Zahrnuje i jasonovo-ol ové porosty, degradované louky a rybní ek v◆obci – fragmenty p írodních biotop⇣ T1.5 – vlhké pchá ové louky, L2.2A – jasanovo-ol ové luhy. LBK 8-179_06 „Rybní ek nad Vidicemi – Na ková ské louce“, lokální biokoridor áste n↵ funk ní, navr✓en⌘ k◆dopln↵ní, délka 557 m; regulovaná vodote mezi pastvinami, více mén↵ rudaralizovan⌘ b ehov⌘ porost, navazují degradované louky a pastviny, v◆horní ásti se vyskytují i p írodní biotopy – T1.5 – vlhké pchá ové louky, M1.7 – vegetace vysok⌘ch ost ic. LBK 14-15 „Na hrbat⌘ch – Sedlo“, lokální biokoridor funk ní, délka v◆ e eném území 576 m; lesní porost na hranici k.ú., suché acidofilní doubravy a acidofilní bu iny na západním úbo í Sedla. LBK 15-16 „Sedlo – U M↵lnice“, lokální biokoridor funk ní, délka 253 m; lesní porost na hranici k.ú, suché acidofilní doubravy a acidofilní bu iny na v⌘chodním úbo í Sedla. Interak⌥ní prvky (IP) Na lokální úrovni jsou vymezeny interak ní prvky zahrnující p írod↵ blízká spole enstva a p írodní biotopy. Interak ní prvky nedosahují parametr⇣ (pop . v⌘razn↵ p esahují parametry) biocenter a biokoridor⇣, v⌘znamn↵ se v ak podílejí na zv⌘ ení ekologické stability v◆krajin↵. Jedná se o plo nou, bodovou a liniovou zele v◆zem↵d↵lské krajin↵, která dopl uje biocentra a biokoridory. Interak ní prvky jsou v◆návrhu ÚP Vidice vymezeny na základ↵ kontextového mapování biotop⇣ a na základ↵ pr⇣zkumu v◆terénu. IP1 – p ístupová cesta a ve ejná zele v◆okolí kostelíku sv. Apolonie - plocha navrhovan⌘ch opat ení nestavební povahy. IP2 – prameni t↵ bezejmenného p ítoku Slatiny, drobn⌘ vodní tok, rybní ek a navazující mok adní a lesní spole enstvo. Návrh na roz í ení o plochu b⌘valého dnes ji✓ neexistujícího zem↵d↵lského objektu; tato plocha za azená do navrhovan⌘ch p estavbov⌘ch ploch P3, plocha spontánn↵ zar⇣stá k ovinami. IP3 – údolní niva bezejmenného p ítoku Slatiny a rybní ek v◆lokalit↵ U Ov ína (u dvora Nasetice). P írodní biotopy T1.1 – mezofilní ovsíkové louky, K3 – mezofilní vysoké k oviny a L2.2A – jasanovo-ol ové luhy. IP4 – návrh na roz í ení stávajícího remízu (erozní rokliny) o travnat⌘ pr⇣leh – zalo✓ení TTP s◆d evinami na sva✓itém poli mezi Oploteck⌘m kopcem a Ch eb any, v◆míst↵ ohro✓eném vodní erozí. V◆minulosti zde b⌘vala svodnice s◆travnat⌘m pásem. Návrh se dot⌘ká parc. . 63/1 (PK 109 -120) k.ú. Ch eb any. Plocha navrhovan⌘ch opat ení nestavební povahy. IP5 – erozní roklina s◆d evinami v◆poli nad Ch eb any. ad e.3) Stanovení podmínek pro prostupnost krajiny Cestní sí✏ Plochy zem↵d↵lské a lesní jsou p ístupné historicky vzniklou sítí ú elov⌘ch komunikací. Tato sí✏ umo✓ ující prostupnost krajiny a dostupnost okolních sídel je stabilizovaná. V návrhové ásti jsou zakresleny katastráln↵ vedené ostatní plochy/ ostatní komunikace jako DS1. Cesty slou✓í zejména zem↵d↵lskému a lesnickému vyu✓ití. Krom↵ zp ístupn↵ní pozemk⇣ cesty zvy ují prostupnost krajiny a mohou b⌘t vyu✓ity i jako vycházkové i cyklistické trasy. Stávající systém ú elov⌘ch komunikací z⇣stane zachován. Dopln↵ní dal ích cest v◆plochách nezastav↵ného území je mo✓né, umo✓ ují to stanovené podmínky funk ního vyu✓ití ploch v krajin↵. Cyklostezky, cyklotrasy a p↵ í trasy (viz. v kres ⌃ir⌃í vztahy 5) P↵ í trasy i cyklotrasy jsou územním plánem stabilizovány. Turistické trasy ⌅e en⌘m územím procházejí t i zna ené turistické trasy: ✓lutá ve sm↵ru K akov (p es Racovsk⌘ vrch) - sm↵r Mezholezy; zelená vedená ve sm↵ru M↵lnice - Vidice (p es Racovsk⌘ vrch) - Prostibo ; modrá ve sm↵ru od Oplotce - p es dv⇣r Nasetice - Mí kov (dále p es Racovsk⌘ vrch) sm↵rem na Bernartice (s odbo kou na rozhlednu B ezinka). Nau ná stezka Zp ístupn↵na je nová nau ná stezka p es vrcholky Sedmiho í. Provozovatel - L R, s.p., Lesní správa Hor ovsk⌘ T⌘n. Cílem nau né stezky je seznámit náv t↵vníky s◆n↵kter⌘mi zákonitostmi v⌘voje reliéfu krajiny v◆závislosti na geologické stavb↵ a klimatick⌘ch podmínkách, dále s◆charakteristikou vegetace a zví eny Sedmiho í, historií osídlení a místn↵ typick⌘ch emesel a se zp⇣sobem sou asného lesního hospoda ení. Délka trasy iní 10,6◆km, z◆ eho✓ se na 6,1◆km je stoupání a◆na 4,5◆km klesání. Nejni✓ ím místem je v⌘chozí a◆také cílov⌘ bod u◆St edního mí kovského rybníka, kter⌘ je v◆nadmo ské v⌘ ce 455◆metr⇣, nejvy ím místem pak zastávka v◆sedle pod Racovsk⌘m vrchem v◆nadmo ské v⌘ ce 545◆metr⇣. Projít cel⌘ okruh trvá okolo 4◆hodin, celkem 12 zastavení. 1. zastávka - hájenka u Mí kova; seznámení s◆nau nou stezkou, její trasou, autory a◆provozovateli, základní charakteristikou Sedmiho í. 37 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) - 2.◆zastávka◆- lesní hospodá ství; na v⌘chodní ásti h betu Rybni ního vrchu; tabule je v↵nována lesnímu hospodá ství v minulosti i sou asnosti 3.◆zastávka◆- u Ru i ek; za íná klesáním k◆obnovené vodní nádr✓i U◆Ru i ek, pojmenované práv↵ podle nejznám↵j ího balvanu Sedmiho í, kter⌘ le✓í je t↵ kus cesty za nádr✓í. Tabule v↵nována usmí ení – na kameni a majetkovému v⌘voji. 4. zastávka - geologické pom↵ry Sedmiho í; stanovi t↵ mezi Jedlov⌘m a Dlouh⌘m vrchem v↵nované geologick⌘m pom↵r⇣m Sedmiho í; geologické schéma sedmihorského pn↵. 5. zastávka - kamenické emeslo v◆Sedmiho í; na rozcestí u velkého balvanu za Jedlov⌘m vrchem, tabule v↵nována kamenickému emeslu. 6. zastávka - zví ena v◆Sedmiho í; tabule v↵nována faun↵, která se v◆Sedmiho í vyskytuje 7.◆zastávka◆- stezka pod Racovsk⌘m vrchem; v◆sedlu mezi T íslovcem a Racovsk⌘m vrchem – tabule je v↵novaná blízké Francouzské cest↵ a◆mrazov⌘m srub⇣m a jejich vzniku. 8. zastávka - vegetace Sedmiho í; v◆m↵lkém sedle poblí✓ malého bo ního vrcholu T íslovce, tabule v↵nována vegetaci p írodního parku. 9.◆zastávka◆ - milí e; pod Rozsochou, tabule v↵nována v⌘rob↵ d ev↵ného uhlí, uhlí ⇣m a milí ⇣m. 10.◆zastávka - v⌘voj osídlení; na vrcholu Rozsochy; tabule v↵nována v⌘voji osídlení, které bylo na zdej ích kopcích p ekvapiv↵ intenzivní, nap . hradi t↵ na vrchu Chlumu pat ilo ve své dob↵ k nejv↵t ím v⌘ inn⌘m sídli tím v mohylové oblasti st ední Evropy. 11.◆zastávka◆ - pseudokary; se v↵nuje pseudokar⇣m, dal ímu typu mrazového zv↵trávání v◆Sedmiho í. 12. zastávka – rybníky a mok ady; je v↵nována Mí kovsk⌘m rybník⇣m a mok ad⇣m. Cyklotrasy Nep íli morfologicky náro n⌘ terén s pom↵rn↵ hustou komunika ní sítí a relativn↵ ni✓ í intenzity silni ní dopravy na silnicích t etí t ídy p edstavují vcelku dobré podmínky pro v↵t í rozvoj cykloturistické dopravy. Zna ené cyklotrasy v e eném území: cyklotrasa 2242 (Bernartice - Sychrov - Vidice - sm↵r k trase 2241) ad e.4) Stanovení podmínek pro protierozní opat⌦ení V území se projevuje vodní eroze a to lokáln↵ zejména na táhl⌘ch svazích mezi Oploteck⌘m kopcem a Ch eb any. V↵t ina erozn↵ ohro✓en⌘ch svah⇣ je v sou asné dob↵ zatravn↵na (trvalé travní porosty, pastviny). Funkci protierozní ochrany tvo í zejména prvky ÚSES a trvalé travní porosty. Dal í protierozní opat ení lze dle pot eby budovat v◆souladu se stanoven⌘mi podmínkami vyu✓ití ploch v◆nezastav↵ném 38 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) území. V plochách smí eného nezastav↵ného území s◆indexem p - p írodní, o - ochranná/protierozní, v vodohospodá ská budou ve vy í mí e uplatn↵ny prvky zvy ující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⌘lená zele . V rámci ÚP je navr✓eno zalo✓ení a roz í ení interak ního prvku IP4, tzn. navr✓ena je obnova travnatého pr⇣lehu s◆dosadbou d evin na sva✓itém poli mezi Oploteck⌘m kopcem a Ch eb any, v◆míst↵ ohro✓eném vodní erozí. Návrh se dot⌘ká parc. . 63/1 (PK 109 -120) k.ú. Ch eb any. P i dlouhotrvajících de tích, p ívalov⌘ch srá✓kách i jarním tání dochází nepravideln↵ k zamok ení údolnice, p i extrémních situacích m⇣✓e dojít i k v⌘skytu hlubok⌘ch erozních r⌘h. V p⇣vodní evidenci pozemk⇣ zde b⌘vala svodnice s◆travnat⌘m pásem. Nyní je plocha intenzivn↵ obd↵lávaná a pouze v dolní ásti nad obcí je zbytek erozní rokliny s d evinami. Zatravn↵ní údolnice je navr✓eno tak, aby pokrylo celou í ku údolnice, kde se bude vyskytovat dráha soust ed↵ného odtoku a p ilehlé plochy, kde dochází k zamok ování a smyvu p⇣dy. Na okrajích zatravn↵ní je mo✓né doplnit v⌘sadbu k ovin nebo d evin, které zatravn↵nou údolnici ochrání p ed p ioráváním p i obd↵lávaní sousedících pozemk⇣. ad e.5) Stanovení podmínek pro ochranu p⌦ed povodn mi Pro místní recipienty nejsou správcem tok⇣ stanovena záplavová území, co✓ souvisí mimo jiné s tím, ✓e obec se nachází v horních (pramenn⌘ch) ástech vodních tok⇣, které ani p i sv⌘ch maximálních pr⇣tocích nikdy nevykazovaly nep íznivé ú inky. Problémem jsou ale zatrubn↵né ásti vodote í procházející zastav↵n⌘m územím v jednotliv⌘ch sídlech. Zatrubn↵né úseky v ak zvy ují riziko záplav z◆p ívalov⌘ch de ✏⇣. A koliv jsou trubní úseky dostate n↵ kapacitní, k◆zahlcení naplaveninami dochází zejména na eslích na vtokov⌘ch objektech a následn↵ dochází k◆vyb e✓ení vody a zaplavení návsi (nap . Vidice r. 2004). pro zv⌘ ení protipovod ové ochrany, zejména s ohledem na mo✓n⌘ v⌘skyt lokálních záplav z◆p ívalov⌘ch de ✏⇣ a nedostate né kapacit↵ vtokov⌘ch objekt⇣ zatrubn↵n⌘ch vodote í, budou v◆území vymezeny úseky vodote í vhodné k◆revitalizaci. Doporu eno je zejména znovuotev ení potoka Slatiny p es náves ve Vidicích - viz. dále. V◆rámci návrhu ÚP jsou navr✓ena opat ení pro zv⌘ ení ochrany území p ed velk⌘mi vodami: navr✓ena regenerace návsi ve Vidicích (plocha rekonstruk ních a revitaliza ních zásah⇣ R1). Sou ástí zásah⇣ budou vodohospodá ská opat ení na vodote i, tzn. bude e ena mo✓nost znovuotev ení dnes zatrubn↵ného potoka Slatiny p írod↵ blízk⌘m zp⇣sobem a úpravy ve ejné zelen↵. Koryto toku by m↵lo b⌘t vedeno v◆p⇣vodní poloze a roz í eno tak, aby bylo kapacitn↵j í pro pr⇣chod v↵t ích p ívalov⌘ch vod a zárove svou drsností zpomalovalo odtok vody z◆území. Je p edpoklad, ✓e otev ením zatrubn↵né vodote e dojde k úprav↵ vodních pom↵r⇣ v obci, posílení územního systému ekologické stability a zv⌘ ení kvality segment⇣ p írodního charakteru v zastav↵ném území. Nutno e it samostatn⌘m projektem; podél koryt vodních tok⇣ je ✓ádoucí zachovat volné nezastav↵né a neoplocené území o í i min. 6 m od b ehové hrany na ob↵ strany (tzv. poto ní koridory) - pro pr⇣chod velk⌘ch vod a zárove jako manipula ní pruh pro ú el správy a údr✓by vodního toku; v◆území ur eném k◆zástavb↵ je t eba zabezpe it, aby odtokové pom↵ry z◆povrchu urbanizovaného území byly po v⌘stavb↵ srovnatelné se stavem p ed ní. Odvodn↵ní nutno e it kombinovan⌘m systémem p irozené / um↵lé retence, nap . vsakem na pozemcích, odvedením obvodov⌘m drená✓ním systémem do jímek v◆nejni✓ ím míst↵ plochy (regulovan⌘ odtok do recipientu, pop . následné vyu✓ití vody pro zálivku v◆dob↵ p ísu ku); v lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní a které je sou ástí rozvojov⌘ch ploch, je t eba p íslu n⌘mi opat eními zajistit funk nost zb⌘vajících ástí t↵chto za ízení na okolních pozemcích. ivotnost odvodn↵ní je 40 let, p esto✓e stavby doznaly zm↵n (rekonstrukce) p i stavební innosti, jsou odvod ovací systémy pln↵ funk ní. V lokalitách, kde bylo v◆minulosti provedeno systematické odvodn↵ní a které je sou ástí rozvojov⌘ch ploch, je doporu eno provést hydrogeologick⌘ pr⇣zkum, na jeho✓ základ↵ budou u in↵na opat ení pro zaji t↵ní ne kodného odtoku povrchov⌘ch vod. V rámci budoucí realizace staveb (t⌘ká se v ech staveb) je nutno drená✓ní systém podchytit vn↵ zájmového území záchytn⌘mi drény a svést vody do recipient⇣. Podél nemovitosti je doporu eno vybudovat záchytn⌘ obvodov⌘ drén a ten svést do nepropustné jímky umíst↵né v◆nejni✓ ím míst↵ nezpevn↵né plochy / zahrady a dále vody bu⌦ vyu✓ívat pro zálivku v◆dob↵ p ísu ku nebo odvést p epadem a trubním vedením do nejbli✓ ího recipientu, pop . p e erpávat do de ✏ové kanalizace. V◆✓ádném p ípad↵ nesmí b⌘t vody vypou t↵ny na sousední nemovitosti. P ípadné naru ení ásti systému se projeví na funk nosti celého systému! navr✓ena jsou opat ení zvy ující reten ní kapacitu území - vyhrazení dostate n↵ irok⌘ch pás⇣ pozemk⇣ podél vodote í a v okolí obce smí en⌘m funkcím (index p - p írodní, v vodohospodá ská, o - ochranná). V plochách smí eného nezastav↵ného území s◆indexy „p“, „v“, „o“ budou ve vy í mí e uplatn↵ny prvky zvy ující reten ní kapacitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozpt⌘lená zele . ad e.6) Stanovení podmínek pro rekreaci Jedná se o obec s vysok⌘m rekrea ním potenciálem. ást obce se nachází v p írodním parku Sedmiho í. Dobré podmínky jsou pro zejména pro cykloturistiku a turistiku, v zim↵ lze okolí obce vyu✓ít 39 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) jako ideální terén pro b↵✓ka e. Obec je lenem Dobrovolného svazku obcí Sedmiho í, jeho✓ innost je zam↵ ena na v estrann⌘ rozvoj regionu se zam↵ ením na p eshrani ní spolupráci s Bavorskem. Pro po ádání tradi ních nebo tradici zakládajících akcí (nap . Stav↵ní máje, D↵tsk⌘ den, Ma karní rej, Srazy rodák⇣, sportovní turnaje, hasi ské sout↵✓e, pou✏ové oslavy a dal í) mají obce k dispozici velkoprostorové stany v etn↵ vybavení lavicemi a stoly – pro akce konané pod ir⌘m nebem. Rekreace se uskute uje zejména formou pobytové krátkodobé (chalupa ení). V sídlech dochází k funk ní zm↵n↵ vyu✓ívání jednotliv⌘ch dom⇣ i usedlostí (chalupa ení). ⌅ada dom⇣ je p estavována pro rekrea ní ú ely, chybí vyu✓ití pro hospodá ská stavení. “Druhé bydlení” se stalo záchranou zejména pro Ch eb any. V◆nezastav↵ném území (v krajin↵) není mo✓né umis✏ovat ✓ádné stavby pro rodinnou ani hromadnou rekreaci (viz. podmínky vyu✓ití ploch - kap. f). Nezastav↵né území bude i nadále slou✓it pro nepobytovou rekreaci - p↵ í turistiku a cyklistiku, pro kterou budou vyu✓ívány ú elové cesty v◆krajin↵. ad e.7) Dob vání lo isek nerostn ch surovin ⌅e ené území se nachází mimo v⌘hradní lo✓iska u✓itkov⌘ch nerost⇣, chrán↵ná lo✓isková území a dob⌘vací prostory nerostn⌘ch surovin ani tyto nejsou územním plánem navr✓eny. D⇣sledky d ív↵j í t↵✓by Do západní ásti území zasahuje sv⌘m okrajem poddolované území 269 M↵lnice - Sedlo (t↵✓ba rud, t↵✓ba do 19.stol.). V severní ásti území je registrováno poddolované území 5136 Vidice (t↵✓ba rud, t↵✓ba do 19.stol.) spole n↵ s hlavním d⇣lním dílem 15097 - ⇧tola Vidice. Ob↵ plochy se nachází mimo zastav↵né území obce i mimo zastavitelná území. Z◆hlediska vyu✓itelnosti p írodních zdroj⇣ ✓ádné vyu✓ití území nep edstavuje rizikov⌘ faktor. Poddolované území v etn↵ d⇣lních d↵l se nachází na pozemcích ur en⌘ch k pln↵ní funkcí lesa. Sesuvná území V e eném území nejsou evidována sesuvná území. ad f) Plochy s rozdíln m zp sobem vyu ití Územním plánem je navr✓en jin⌘ druh plochy, ne✓ je uvedeno v § 4 a✓ § 19 vyhlá ky . 501/2006 Sb.Zd⇣vodn↵ní stanovení plochy s jin⌘m zp⇣sobem vyu✓ití, ne✓ je stanoveno ve vyhlá ce o obecn⌘ch po✓adavcích na vyu✓ívání území: Územní plán vymezuje plochy zelen↵ - zele nezastaviteln⌘ch soukrom⌘ch zahrad (ZN) zahrnující plochy vyhrazené zelen↵ s od⇣vodn↵n⌘m omezením zastavitelnosti. Jedná se zejména o pozemky zahrad, intenzívních sad⇣ a dal í p⇣dy související s obytn⌘m územím, kde se chrání p⇣vodní pás zahrad, charakter p írodního prost edí nap . údolní nivy. M⇣✓e jít rovn↵✓ o pozemky limitn↵ omezené (ochranná pásma). Územním plánem jsou v sídle vymezeny plochy zelen↵ - zele p írodního charakteru (ZP). Do t↵chto ploch jsou mj. zahrnuty pozemky pozemky zelen↵ v sídle udr✓ované v p írod↵ blízkém stavu - nap íklad pr⇣chod územního systému ekologické stability zastav↵n⌘m územím (biokoridory), pozemky ostatní zelen↵ v sídle mající nap . ochrann⌘ a izola ní charakter, drobné vodní nádr✓e v etn↵ doprovodné zelen↵ apod. m.4) Limity vyu ití území Limity vyu✓ití území omezují, vylu ují, p ípadn↵ podmi ují umís✏ování staveb, vyu✓ití území a opat ení v území. Podrobn↵ji jsou popsány v jednotliv⌘ch díl ích kapitolách. Limity vyu ití území stávající Zp⇣sob vyu✓ití území Vypl⌘vá zejména z údaj⇣ katastru nemovitostí (katastrální mapy), na ní✓ je zobrazen v⌘kres limit⇣ vyu✓ití území. Pozemkové úpravy V e eném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). - Limity vyu✓ití území vypl⌘vající ze schválené ÚPD vydané krajem Sou asn↵ platnou územn↵ plánovací dokumentací na krajské úrovni jsou Zásady územního rozvoje Plze ského kraje, které byly vydány usnesením Zastupitelstva Plze ského kraje . 834/08 ze dne 2. 9. 2008. Pro e ené území z této dokumentace vypl⌘vá zejména po✓adavek ochrany krajinného rázu (do e eného území zasahují dv↵ rázovité oblasti krajiny - Doma✓lickochodské oblasti (20) a Sedmiho ské oblasti (21) - v◆rámci Doma✓lickochodské oblasti je v◆ e eném území vymezena krajinná dominanta a veduta - Sedlo, v◆rámci Sedmiho ské oblasti do e eného území zasahuje krajinná dominanta a veduta - Sedmiho í; do e eného území zasahuje p írodní park Sedmiho í), 40 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) - - Do e eného území zasahují v◆rámci ZÚR Plze ského kraje dva prvky regionálního v⌘znamu: RBC 1066 „Sedmiho í“ – hranice bude p evzata ze ZÚR Plze ského kraje. RBK 179 – hranice p evzata ze ZÚR Plze ského kraje. Biokoridor bude t eba v◆rámci návrhu ÚP vymezit a zp esnit. ochrana stávajících tras nadregionálních a regionálních sítí dopravní a technické infrastruktury. Limity vyu✓ití území stanovené v právních p edpisech a správních rozhodnutích Vymezené zastav↵né území Rozsah zastav↵ného území pro SÚ Vidice vychází ze schválené územn↵ plánovací dokumentace a je upraven dle stavebního zákona. Ochrana p írody a krajiny (dle zákona . 114/1992 Sb., o ochran↵ p írody, v platném zn↵ní): V⌘znamn⌘mi krajinn⌘mi prvky jsou lesy, rybníky, vodní toky a údolní nivy (dle ustanovení §3 odst. b) zákona . 114/1992 Sb., v platném zn↵ní). Severov⌘chodní ást e eného území je sou ástí P írodního parku Sedmiho í Ochrana lesa (dle zákona . 289/1995 Sb., o lesích, v platném zn↵ní): Dle §14, odst. 2, je t eba souhlas orgánu státní správy les⇣ i k dot ení pozemk⇣ do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. P evá✓ná ást les⇣ v◆ e eném území jsou lesy hospodá ské, lesy ve vrcholové partii Sedmiho í a les na vrchu Va ina jsou za azeny do kategorie les⇣ zvlá tního ur ení, kód 32e - lesy se zv⌘ enou funkcí p⇣doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou. zn↵ní): - - - - Ochrana podzemních a povrchov⌘ch vod (dle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, v platném do severozápadního okraje e eného území zasahuje povodí vodárenského toku Radbuza (konkrétn↵ hydrologické po adí 1-10-02-012). Dle vyhl. Ministerstva zem↵d↵lství R . 470/2001 Sb., je Radbuza v⌘znamn⌘m vodním tokem. Severním okrajem území obce rovn↵✓ prochází hranice vn↵j ího ochranného pásma vodního zdroje II. stupn↵, je✓ sem p esahuje z okresu Tachov. Ve vlastním e eném území je stanoveno ochranné pásmo vodního zdroje I. stupn↵ 10x10m (zdroj slou✓í pro zásobování SÚ Vidice pitnou vodou). V echny katastry jsou za azeny do zranitelné oblasti. Správci vodních tok⇣ mohou p i v⌘konu správy vodního toku, pokud je to nezbytn↵ nutné a po p edchozím projednání s vlastníky pozemk⇣, u✓ívat pozemk⇣ sousedících s korytem vodního toku (dle ustanovení § 49 zákona . 254/2001 Sb., o vodách) do 6 (8) m od b ehové áry pro ú ely jejich údr✓by a zaji t↵ní provozu. vodohospodá ské meliorace ur ené k◆odvod ování pozemk⇣, bez ohledu na vlastnictví, jsou plnohodnotn⌘mi dokon en⌘mi a funk ními stavbami vodních d↵l. Jakékoli zásahy do t↵chto existujících staveb (tj. jejich údr✓ba, opravy, úpravy, zm↵ny, zm↵ny u✓ívání, zru ení nebo odstran↵ní) se ídí p íslu n⌘mi ustanoveními zákona . 254/2001 Sb., v◆platném zn↵ní (vodní zákon), p íp. stavebního zákona. Ochrana památek (dle zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i, v platném zn↵ní): V e eném území jsou evidovány a zapsány do Úst edního seznamu kulturních památek: rejst íkové íslo zapsaná památka místo ur ení 30087/4 - 2256 kaple sv. Apolonie Vidice 35162/4 - 2257 venkovská usedlost p. 5 Vidice Jsou vymezena území s archeologick⌘mi nálezy. Ochrana technické infrastruktury - vodovodních ad⇣ a kanaliza ních stok (dle zákona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu, v platném zn↵ní): OP ad⇣ a stok do pr⇣m↵ru 500 mm v etn↵ iní 1,5 m na ka✓dou stranu od vn↵j ího líce potrubí i stoky. Uplat uje se OP vodárensk⌘ch za ízení (vodojem, úpravna vody). Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování elektrickou energií (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⌘ zákon, v platném zn↵ní): Ochranné pásmo nadzemního vedení (vodi e bez izolace) u nap↵tí nad 1 kV a do 35 kV v etn↵ iní 7 m na ob↵ strany od krajních vodi ⇣, ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV v etn↵ je 1 m (po obou stranách krajního kabelu). Ochranné pásmo elektrické stanice sto✓árové s p evodem nap↵tí z úrovn↵ nad 1 kV a men í ne✓ 52 kV na úrove nízkého nap↵tí je 7 m od stanice, ochranné pásmo elektrické stanice kompaktní a zd↵né s p evodem nap↵tí z úrovn↵ nad 1 kV a men í ne✓ 52 kV na úrove NN je 2 m od stanice. Ochrana technické infrastruktury - pro zásobování plynem (dle zákona . 458/2000 Sb., tzv. energetick⌘ zákon, v platném zn↵ní): Ochranné pásmo plynovod⇣ a technologick⌘ch objekt⇣ je 4 m na v echny strany od p⇣dorysu. V území se uplat uje BP pro vysokotlaké plynovody a plynovodní p ípojky s tlakem nad 40 bar⇣ dle p ílohy k zákonu 458/2000, Sb. v platném zn↵ní. Tato pásma jsou dle ÚAP vyzna ena do koordina ního v⌘kresu v í ce 200 m na ka✓dou stranu. Ochrana technické infrastruktury - telekomunikace (dle zákona . 151/2000 Sb.): 41 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Ochranné pásmo podzemních telekomunika ních vedení iní 1,5 m po stranách krajního vedení. V k.ú. Ch eb any se nachází základnová stanice ve ejné komunika ní sít↵. Ochrana dopravní infrastruktury - pozemních komunikací (dle zákona . 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, v platném zn↵ní): Ochranné pásmo silnice II. a III. t ídy (mimo souvisle zastav↵ná území) je 15 m od osy vozovky. Zájmy obrany státu Zájmov⌘m územím vojenské správy je kóta 487,9 v blízkosti SÚ Ch eb any. Dal↵í omezení v území (s charakterem limit vyu ití území) - zp⇣sob vyu✓ití území: plochy ob anského vybavení (ve ejné slu✓by) plochy v⌘roby a skladování plochy technické vybavenosti - plochy zem↵d↵lského p⇣dního fondu (ZPF): orná p⇣da TTP (trvalé travní porosty) zahrady zem↵d↵lské p⇣dy ve II. stupni p ednosti v ochran↵ ZPF hlavní meliora ní za ízení (HMZ) katastráln↵ neevidované drobné vodote e investice do p⇣dy za ú elem zlep ení p⇣dní úrodnosti (meliorace) pozemky ur ené k pln↵ní funkcí lesa (PUPFL) - poddolovaná území: Do západní ásti území zasahuje sv⌘m okrajem poddolované území 269 M↵lnice - Sedlo V severní ásti území je registrováno poddolované území 5136 Vidice spole n↵ s hlavním d⇣lním dílem 15097 - ⇧tola Vidice. - po✓ární ochrana: hasi ská zbrojnice ve Vidicích po✓ární nádr✓e - doprava: ú elové komunikace zastávky pravidelné autobusové dopravy cykloturistická trasa . 2242 - kulturní hodnoty: architektonicky v⌘znamné stavby, k í✓ky (drobné památky) - lokální ÚSES: lokální biocentra lokální biokoridory - pásma hygienické ochrany staveb: orienta ní PHO k chovu zví at Limity vyu ití území vypl vající z navr eného rozvoje Limity vyu✓ití území vypl⌘vajícími z navr✓eného rozvoje obce. Jedná se o návrh ÚSES (regionální - up esn↵n⌘, lokální), v⌘znamného krajinného prvku, památn⌘ch strom⇣. Územní plán vymezil zastav↵né a zastavitelné území, v souvislosti s rozvojem v⌘stavby dojde k v⌘stavb↵ komunika ní sít↵ a sít↵ technického vybavení území. Je navr✓eno roz í ení ve ejné ob anské vybavenosti - sportu. m.5) ⇤e↵ení po adavk obrany státu, po ární ochrany a civilní ochrany Po adavky obrany státu V e eném území se nenacházejí objekty a pozemky v majetku Ministerstva obrany R. V e eném území se nenacházejí ✓ádná vojenská, i vojensko - ubytovací za ízení, nezasahuje sem ani ochranné pásmo vojenského objektu. Zájmov⌘m územím vojenské správy je kóta 487,9 v blízkosti SÚ Ch eb any. Po adavky po ární ochrany 42 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) P i v ech innostech v obci je t eba dbát na trvalou pou✓itelnost zdroj⇣ vody pro ha ení po✓ár⇣ a nesmí b⌘t naru ena funkce objekt⇣ po✓ární ochrany nebo po✓árn↵ bezpe nostních za ízení. Vidice jsou vybaveny hasi skou zbrojnicí umíst↵nou na návsi (viz. koordina ní v⌘kres), v obci je Sbor dobrovoln⌘ch hasi ⇣. Po✓ární ochrana je dále zaji t↵na v⌘jezdem Hasi ského záchranného sboru Hor ovsk⌘ T⌘n (územní p⇣sobnost do 20 minut jízdy) a sbory dobrovoln⌘ch hasi ⇣ z okolních sídel. P ístupové komunikace pro po✓ární techniku jsou toto✓né se stávajícími a navr✓en⌘mi komunikacemi v této hierarchii: silnice II. a III. t ídy, místní komunikace, p ístupové komunikace. P i realizaci jednotliv⌘ch staveb je t eba vycházet z platn⌘ch p edpis⇣ a p edkládat po✓árn↵ bezpe nostní e ení, plnit po✓adavky na po✓ární ochranu a p i umis✏ování staveb plnit po✓adavky vypl⌘vající z platn⌘ch zákon⇣, provád↵cích p edpis⇣ a norem. Komunika ní dostupnost rozvojov⌘ch lokalit je zaji t↵na prost ednictvím p ipojení sjezdem na stávající komunika ní sí✏ obce. U rozsáhlej ích rozvojov⌘ch lokalit (P1) se p edpokládá vypracování dokumentace pro územní ízení, která v◆rámci ir ích urbanistick⌘ch a komunika ních souvislostí navrhne rovn↵✓ nové komunika ní uspo ádání p íslu né rozvojové lokality. P i návrhu p ístupov⌘ch komunikací k objekt⇣m a stavbám musí b⌘t dodr✓ena vyhlá ka 23/2008 Sb., o technick⌘ch podmínkách po✓ární ochrany staveb. Zaji t↵ní pot eby po✓ární vody: (Vidice) Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z hydrant⇣ ve ejného vodovodu a z po✓ární nádr✓e p. . 75. (Libosváry) Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . 24. (Ch eb any) Pot eba po✓ární vody je kryta odb↵rem vody z po✓ární nádr✓e p. . ást 658/1. Zdroje vody pro po✓ární ú ely musí respektovat vyhlá ku 23/2008 Sb., o technick⌘ch podmínkách po✓ární ochrany staveb. Navr✓ené ady ve ejného vodovodu v rámci rozvojov⌘ch lokalit ve Vidicích budou p ípadn↵ slou✓it i pro ú ely zásobování po✓ární vodou e eny v souladu s SN 73 0873. Po adavky civilní ochrany V e eném území nejsou známy situace, p i kter⌘ch by bylo nutné chránit území p ed pr⇣chodem pr⇣lomové vlny vzniklé zvlá tní povodní. Zóny havarijního plánování (v dosahu e eného území se nenacházejí za ízení jaderná, i dal í vy✓adující specifickou ochranu obyvatel) nejsou stanoveny. Zájmová území a prostory, které by byly dot eny po✓adavky civilní ochrany se v e eném území nenacházejí. Varování a vyrozum↵ní obyvatelstva je zaji t↵no místním rozhlasem ve Vidicích, v budoucnu se po ítá se zavedením bezdrátového rozhlasu do v ech t í sídel. Stálá siréna se v obci nenachází, pro varování a vyrozum↵ní obyvatelstva v sídlech slou✓í siréna na hasi ském voze. Z hlediska ukrytí obyvatelstva v d⇣sledku mimo ádné události mohou b⌘t jako improvizované úkryty (slou✓ící ke sní✓ení destruk ních, radioaktivních, toxick⌘ch a infek ních ú ink⇣ soudob⌘ch zbraní) vyu✓ívány vhodné ásti stavebních objekt⇣. Na území obce není skladován materiál civilní ochrany. V objektu Obecního ú adu Vidice jsou prostory vyu✓itelné jako sklad prost edk⇣ CO a humanitární pomoci. P i evakuaci obyvatelstva v obci je vyu✓itelné provizorní ubytování v za ízeních obce. Pro pot eby plo né evakuace bude obec postupovat v sou innosti s orgány civilní ochrany. Dopravní cestou pro vyvezení a uskladn↵ní nebezpe n⌘ch látek mimo zastav↵ná území je silnice II. a III. t ídy. Pro záchranné, likvida ní a obnovovací práce pro odstran↵ní nebo sní✓ení kodliv⌘ch ú ink⇣ kontaminace, vznikl⌘ch p i mimo ádné události jsou vhodné zejména ásti za ízení v⌘roby se souvisl⌘mi zpevn↵n⌘mi plochami, resp. s rampami pro údr✓bu vozidel. V e eném území nejsou skladovány ✓ádné nebezpe né látky v rozsahu vy✓adujícím p ijetí opat ení. Zaji t↵ní poh ebních slu✓eb je mo✓né na základ↵ uzav ené dohody s M↵stem Hor ovsk⌘ T⌘n. Krizového zásobování pitnou vodou bude zaji t↵no dovozem (cisterny a PET lahve v mno✓ství max. 15 l/den na obyvatele). Nouzové zásobování u✓itkovou vodou bude zaji t↵no z místních studní, um↵l⌘ch vodních nádr✓í (podmínky odb↵ru u✓itkové vody ur í územn↵ p íslu n⌘ hygienik). Nouzové zásobování elektrickou energií bude zaji t↵no mobilními zdroji v sou innosti s orgány civilní ochrany. m.6) Hygiena prost edí, zdravé ⇤ivotní podmínky Ochrana ovzdu↵í Ovzdu í resp. jeho kvalitu, která je dána p edev ím obsahem kodliv⌘ch látek, ovliv uje mno✓ství vypou t↵n⌘ch emisí a jejich transport (rozptyl). Tyto faktory ur ují obsah kodlivin v daném ase v dané lokalit↵ v ovzdu í. Kvalita ovzdu í se tedy hodnotí zejména podle mno✓ství vypou t↵n⌘ch emisí a podle obsahu zne i ✏ujících látek v ovzdu í. Sou asná kvalita ovzdu í na území SO ORP Hor ovsk⌘ T⌘n je pom↵rn↵ dobrá. Dochází k postupnému sni✓ování emisí. Nejv↵t í podíl na produkci, a tedy i potenciál pro sni✓ování emisí tuh⌘ch látek mají malé zdroje, které mají také v⌘znamn⌘ podíl na emisích SO2, CO a CxHy. Energetické zdroje zne i ✏ování ovzdu í zásadn↵ ovliv ují emise SO2 a v men í mí e i NOx. Toto zne i t↵ní ovzdu í je nejvíce patrné v zimním období, kdy se stává v kombinaci s nep ízniv⌘mi pov↵trnostními a tlakov⌘mi podmínkami t↵✓ko akceptovatelné. Obec není plynofikována ani nejsou ekonomické p edpoklady k plo né plynofikaci. Doprava, která se na celkov⌘ch emisích podílí více ne✓ 55 a✓ 70 %, je dominantním producentem emisí NOx, CO. P ehled o intenzitách silni ního provozu na silnici II/200 procházející e en⌘m územím je uveden v kapitole doprava. Z uvedeného lze konstatovat, ✓e v zájmovém území není zát↵✓ ze silni ní dopravy v⌘znamná. 43 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Zám↵ry, které by se promítly a✏ u✓ pozitivn↵ i negativn↵ do kvality ovzdu í nejsou územním plánem navrhovány. Pásma hygienické ochrany staveb V území se nenacházejí ve ejná poh ebi t↵ s ochrann⌘m pásmem. V e eném území nejsou vyhlá ena pásma hygienické ochrany pro zem↵d↵lskou ✓ivo i nou v⌘robu. Orienta ní pásmo hygienické ochrany k chovu zví at: V e eném území ji✓n↵ od Vidic se nachází jedin⌘ v⌘znamn⌘ soust ed↵n⌘ chov zví at (AGRO IV s.r.o.), pro kter⌘ je p⇣vodním územním plánem orienta n↵ stanoveno PHO s t↵mito parametry: - odchov skotu - kapacita 396 ks (ustájení na ro tech, jímky, odvoz 1 x t⌘dn↵). kategorie zví at skot o hmotnosti 500 kg po et zví at (a) 396 emisní konstanta (b) 0,005 sou et korekcí (c) 1,1 emisní íslo korig. (d) = a x b x c 2,178 ochranné pásmo r PHO = 124,98 x (d) exp 0,57 194,8m V tomto orienta n↵ stanoveném pásmu nesm↵jí b⌘t umís✏ovány stavby vy✓adující specifickou hygienickou ochranu ( kolská a d↵tská za ízení, budovy slou✓ící k obytn⌘m, zdravotnick⌘m, potraviná sk⌘m, t↵lov⌘chovn⌘m a rekrea ním ú el⇣m). Do tohoto pásma zasahuje samota p i silnici. Ta v sou asnosti není vyu✓ívána. V budoucnu je zde ✓ádoucí umis✏ovat jen takové stavby a za ízení nevy✓adující specifickou hygienickou ochranu, i podmínit umis✏ování takov⌘ch staveb souhlasem hygienika (PHO doposud nebylo vyhlá eno). Orienta ní PHO je zobrazeno v koordina ním v⌘krese. V obci nejsou sledovány problémy/st ety chovu zví at mající negativní dopad na pohodu bydlení obyvatelstva. Ochrana proti ú⌥ink m hluku V obci nedochází k nadlimitnímu ovliv ování zdraví obyvatel hlukem z v⌘roby. Hlavním zdrojem hluku z dopravy v e eném území je automobilová doprava na silnicích II. t ídy . 200. Tabulkové hodnoty intenzity dopravy jsou obsahem kapitoly doprava ad. d.1). Ostatní úseky silnic nejsou monitorovány - nízké hodnoty intenzity dopravy. Obecn↵ platí, ✓e vymezení pozemk⇣ pro zástavbu musí b⌘t e eno tak, aby byly spln↵ny limitní hladiny hluku z dopravy ve vnit ních chrán↵n⌘ch prostorách staveb a ve venkovním chrán↵ném prostoru staveb dle na ízení vlády . 148/20006 sb., o ochran↵ zdraví p ed nep ízniv⌘mi ú inky hluku a vibrací a zákona . 258/2000 sb., o ochran↵ ve ejného zdraví. V kontaktní poloze se silnicí II. t ídy je územním plánem navr✓ena plocha ob anského vybavení - sport (P2) s podmínko: V kontaktní poloze se silnicí II. t ídy zachovat /zalo✓it ochrannou zele . Radonové riziko Zastav↵né území sídel se p evá✓n↵ nachází v p echodném, okrajov↵ a✓ st edním stupni rizika v⌘skytu radonu. Pozn.: Jedná se o statisticky p eva✓ující kategorie v dané geologické jednotce (mapy M 1:50000). Radia ní zát↵✓ stavebního pozemku je v✓dy ovlivn↵na také lokální situací (r⇣zná propustnost p⇣d, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pou✓it⌘mi stavebními materiály. Ur ení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku je mo✓no pouze m↵ ením radonu v podlo✓í na konkrétním míst↵ tak, aby byly zohledn↵ny místní geologické podmínky). V e eném území m⇣✓e b⌘t p i vybran⌘ch stavebních innostech vy✓adováno provedení radonového pr⇣zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhlá ky . 307/2002 Sb., o radia ní ochran↵, v platném zn↵ní). P i vyu✓ívání místních zdroj⇣ podzemní vody pro pitné ú ely se doporu uje anal⌘za podzemní vody na radioaktivní prvky. n) Vyhodnocení ú⌥elného vyu ití zastav ného území a vyhodnocení pot⌦eby vymezení zastaviteln ch ploch ⌅e ené území se nachází mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy a mimo oblasti se specifick⌘mi hodnotami a problémy. Územním plánem je navr✓en p im↵ en⌘ rozvoj odpovídající potenciálu sídla. V sou asnosti je dosa✓eno historického minima po tu obyvatelstva - 172. Územním plánem je p ipraven územní rozvoj pro nár⇣st cca 60 obyvatel (tj. na hranici sledovaného po tu z roku 1970), z toho ve Vidicích p edpokládan⌘ nár⇣st cca 30 obyvatel. Nov⌘ ÚP nabídne nové plochy pro v⌘stavbu s p evahou venkovského bydlení. ⇧ancí pro celé území jsou decentraliza ní trendy v oblasti bydlení (zm↵ny migra ního salda souvisejí s nár⇣stem cen bydlení a pozemk⇣ ve m↵stech). Dal í p íle✓itostí je potenciál (zejména cenov⌘) stávajícího domovního fondu, pom↵rn↵ dobrá dopravní dostupnost v↵t ích m↵st (Doma✓lice, Tachov), kvalitní prost edí a jeho rázovitost - statut p írodního parku. 44 ÚZEMNÍ PLÁN VIDICE - OD⌃VODN⇥NÍ ( ERVEN 2013) Obecn↵ je mo✓no konstatovat, ✓e stávající zastav↵né území není v rámci stávající sídelní struktury ú eln↵ vyu✓ito. V sídlech se nachází ada dnes nevyu✓it⌘ch ploch (zbo eni t↵). Územním plánem jsou po posouzení n↵které z t↵chto ploch navr✓eny k op↵tovnému vyu✓ití. Dal í územní rozvoj je sm↵ ován do okrajov⌘ch poloh p evá✓n↵ ji✓ stávajícího zastav↵ného území. Stavební úpravy v historicky nejstar ích ástech obce p⇣vodní lokace budou sledovat rehabilitaci historického jádra s historicky cenn⌘mi stavbami. Realizací etap v⌘stavby se bude postupn↵ prostorov↵ uzavírat intravilán obce s maximálním vyu✓itím stávajících i nov↵ navr✓en⌘ch místních komunikací. Bude respektována sídelní zele na ve ejn⌘ch prostranstvích i v území privátních zahrad, které mají cennou krajinotvornou funkci. o) Rozhodnutí o námitkách a jejich od vodn ní Rozhodnutí o námitkách doplní po izovatel po ve ejném projednání. p) Vyhodnocení p⌦ipomínek Bude dopln↵no po ve ejném projednání. 45
Podobné dokumenty
ÚZEMNÍ STUDIE - ZASTAVITELNÁ PLOCHA Z44, LIBERK
(1) Cílem územního plánování je vytvá et p edpoklady pro výstavbu a pro udr itelný rozvoj území, spo ívající ve vyvá eném vztahu
podmínek pro p íznivé ivotní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro...
ÚZEMNÍ PLÁN SEMNVICE
Investice do p dy
Systematická odvodn↵ní pozemk⇣ trubní drená✓í, spojená s úpravami n↵kter⌘ch vodních tok⇣,
p iná ejícími zrychlení povrchového odtoku, byla provád↵na od 60. let. Meliorace v e eném...