Untitled - Typografia

Editorial
Zaãátek leto‰ního roku v malé kotlinû praotce âecha byl neobvykle ru‰n˘ díky volbám na Hrad
a v neposlední fiadû i neobvykl˘m teplotám s následn˘mi chfiipkami a únorem nepfiíli‰ bíl˘m.
Neobvykle ‰irok˘ zábûr amnestie zpÛsobil velk˘ rozruch a bude mít dopady na mûsíce a roky.
Odcházející i pfiicházející politici a jejich mnoÏící se úfiedníci se postupnû znemoÏÀují, takÏe obãan
se jen s obtíÏemi dom˘‰lí, kam se to po ãtyfiiadvaceti letech svobody vlastnû orientujeme a nad
nûkter˘mi projevy nestaãí zírat.
Grafick˘ prÛmysl v Evropû pokraãuje v promûnách struktur. Po del‰ím období klidného a plynulého
zdokonalování ofsetu a jeho kralování mezi technikami tisku se naplno rozjela digitalizace
a print-on-demand ve v‰ech v˘robních kategoriích. Do názvÛ organizací, ‰kol a spoleãností
se vloudilo slovo „média“, tedy „tisk a média“. Tiskárny se vût‰inou zaãínají orientovat v novém
pojetí tiskov˘ch a mediálních sluÏeb a uÏ je nedûsí poklesy objednávan˘ch nákladÛ tiskovin.
Mimo jiné projevy to vidíme i na charakteru odborn˘ch v˘stav a dfiíve oblíben˘ch veletrhÛ.
Prezentace firem, dodávajících techniku se stále ãastûji pfiipojují k veletrhÛm knih, reklamy,
audiovizuálních technik a jin˘ch nûãím pfiíbuzn˘ch oborÛ. Kdysi nezvyklé názvy tisk a média nebo
Reklama, Polygraf jsou dnes bûÏn˘m spojením, vystavovatelé a náv‰tûvníci to akceptují, protoÏe jim
to profesnû vyhovuje. Pfiedstavitele a majitele tiskáren vídáme stále ãastûji ve spoleãnosti nakladatelÛ
a designérÛ, reklamních agentur a poradcÛ. Znaãnû se omezilo donedávna oblíbené veletrÏní
stûhování strojÛ a pfiesunÛ stovek a tisícÛ tun exponátÛ a stále del‰ích technologick˘ch linek, které
zatûÏovaly nejen v˘robce a jejich rozpoãty, ale také nutnû zvedaly ceny, protoÏe nûkam se ohromné
v˘daje rozpou‰tût musely. Zjevnû tak rostly náklady obou stran, dodavatelÛ i zákazníkÛ. Nejinak
tomu bylo i v personálních a cestovních nákladech. V kritickém období úspor zÛstal spí‰e problém
na stranû veletrÏních organizací a jejich agentur, které své nákladnû udrÏované v˘stavní plochy
a haly musejí udrÏovat a pravidelnû naplÀovat. Hlad po informacích a spektáklech je v‰ak stále velk˘
a v Evropû vznikly desítky nov˘ch obrovsk˘ch v˘stavních areálÛ u mezinárodních leti‰È, zábavních
parkÛ a konferenãních center.
Nelze tedy z promûn vyvozovat závûr, Ïe o pfiedvedení strojÛ a v˘robních postupÛ pfii prÛbûÏné
modernizaci tisku a médií není zájem, tûch bude zapotfiebí i nadále, stejnû jako odborn˘ch semináfiÛ,
konferencí a praktick˘ch kurzÛ. Mûní se v‰ak charakter prezentací, kdy investofii nepoÏadují
na kaÏdém „národním“ veletrhu co nej‰ir‰í pfiehlídku v‰ech strojÛ vyrábûn˘ch v desítkách firem,
zvlá‰tû, kdyÏ hranic jiÏ v Evropû mnoho nezbylo, doprava se stále zlep‰uje a mezi jednotliv˘mi
veletrÏními mûsty jsou vzdálenosti stále krat‰í. Zesílil v‰ak zájem o specifické oborové informace,
bez jejichÏ technick˘ch, obchodních nebo strojních prezentací ve vybaven˘ch centrech se v‰emi
moderními sluÏbami se neobejdeme. Zfiejmû bude i nadále fungovat osvûdãen˘ cyklus
„konjunktura – úpadek – krize – nová potfieba – vzrÛst zájmu v nov˘ch podmínkách –
nová konjunktura“ takÏe se není ãeho bát.
Je‰tû nedávno nûktefií pfiedem odepisovali nejen tisk jako sedmou velmoc, ale i její v˘stavy, jak˘mi
jsou obrovské tiskafiské veletrhy. Ty velké v‰ak zdaleka nekonãí, roz‰ífiily se o média a jiÏ
se intenzívnû chystá drupa 2016! Vystavovatelé (nejen) z Evropy zase pfiijdou a kupci si opût udûlají
ãas, jak jsme o tom psali bezprostfiednû po drupû loÀské. Ty malé veletrhy se v‰ak vût‰inou pfiipojily
k jin˘m oborÛm. Nûkde aktivitu pfievzaly firmy, pfiíkladem je tfieba zanedlouho konání v˘stavy firmy
Hunkeler, která se rozrostla plochami i poãty exponátÛ a témat.
Otevíráte druhé ãíslo jubilejního 125. roãníku ãasopisu Typografia, jehoÏ hlavní ãlánky jsou
orientovány na oblast papíru.
Znovu vybízíme tiskárny a jejich pfiíznivce i zamûstnance pamûtníky k zaslání retro ãlánkÛ
a pfiipomínkám kdysi slavn˘ch center ãeské, moravské i slovenské historie tisku a typografie.
Rádi otiskneme Va‰e pfiíspûvky a doklady slavné éry tiskové, papírenské a kniÏní kultury,
která patfiila po mnoho staletí k evropské ‰piãce.
Vladislav Najbrt
Obálku únorové Typografie vytvofiil ãesk˘
grafick˘ designér MgA Petr ·tûpán (*1979).
Od ukonãení studií na Vysoké ‰kole
umûleckoprÛmyslové v Praze v roce 2004
spolupracuje se Studiem Najbrt. Je drÏitelem
prestiÏních cen Czech Grand Design a âesk˘ lev.
Mezi jeho realizace patfií napfi. vizuální styl
spoleãnosti âD Cargo, vizuální styl a orientaãní
systém âesk˘ch drah, grafická identita filmÛ
Jana Svûráka Vratné lahve a Kuky se vrací,
vizuální styl ãeské úãasti na Expo 2010, vizuální
styl festivalu PraÏské jaro 2010 – 2012 a novû
vznikající identita âeské televize.
T Y P O GR A FIA
18 8 8–2 013
OBSAH
CONTENTS
1 Milo‰ Le‰ikar
PrÛmysl papíru a celulózy v Evropû #1
Pulp and paper industry in Europe #1
3 Jitka Böhmová
Anketa PouÏívané papíry v tiskárnách
Questionnaire Papers used in printing houses
4 Jitka Böhmová
Rozhovor s pfiedsedou poroty loÀské soutûÏe Kalendáfi roku
Interview with the Chairman of the Jury of last
year’s calendar competition
5 Jitka Böhmová
Anketa Nové papíry a materiály
Questionnaire New papers and materials
6 Ondfiej Sedláãek
Zajímavé a netradiãní ti‰tûné propagaãní prostfiedky
Interesting and untraditional means of printed promotional
8 Tiskárny HavlíãkÛv Brod pfiedstavily nov˘ tiskov˘ stroj
Tiskárny HavlíãkÛv Brod introduced a new printing machine
9 Jitka Böhmová
Vítûz soutûÏe Kalendáfi roku 2012 –
Nástûnn˘ kalendáfi Horoskop
Winner of the competition Calendar year 2012 –
Wall Calendar Horoscope
10 Jitka Böhmová
Náv‰tûva u ãlena Kolegia Typografie ve spoleãnosti Antalis
Visiting member of the Kolegium Typografie in Antalis
company
12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami
One sentence, three sentences
13 Franti‰ek Plíva
Vzpomínka na 150. v˘roãí ustavení spolku Typografia,
v‰eobecné kasy ku podporování nemocn˘ch typografÛ
v Praze
Remembering to 150 anniversary of the establishment of the
association Typography, general treasury support to the
patients typographers in Prague
14 Element F – Fotografie a umûní ve druhé polovinû
20. století
Element F – Photography and art in the second half of the
20th century
16 Zemfiel grafik Oldfiich Kulhánek
Graphic designer Oldfiich Kulhánek died
17 Ing. Lenka Stehlíková, M. A. Roman Witasek
Kurz Grafick˘ designér na Ave Art Ostrava
Course Graphic designer in Ave Art Ostrava
19 Anketa Studenti kurzu grafick˘ designér na Ave Art Ostrava
Questionnaire Students of course Graphic designer in Ave Art
Ostrava
20 Vladislav Najbrt
Vzpomínka na pana Eduarda Grégra
New Year’s cards with magic of printing 2013
21 Jan Barták
Zemfiel pan Eduard Grégr
Mr. Eduard Grégr died
22 Aktuality z domova a ze zahraniãí
Actualities from printing industry
24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny
Kolegium Typografie introduces its members
Typografia digitální
Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem vloÏená
uvnitfi ãísla
TYPOGRAFIA 2/2013/1243/ROâNÍK 116
Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
www.typografiacz.cz
Fax 220 961 441
ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected]
·éfredaktor Vladislav Najbrt
Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected]
Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o
Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o,
ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal,
Jifií Zápotock˘
Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf,
ªubomír Krátky
Obálka: MgA Petr ·tûpán
Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o.
Tisk Tercie Praha spol. s r.o.
Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00
Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné
700 Kã + 15 % DPH
Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100
Komerãní banka, pob. Praha 6
ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504
Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96
Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch
ãlánkÛ.
Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou
Michael Huber CZ
PrÛmysl papíru a celulózy
v Evropû #1
Celosvûtové zotavování papírenského prÛmyslu
po finanãní krizi ve druhé polovinû roku 2009
se sice zaãalo projevovat jiÏ v roce 2010, ale
ve druhém pololetí 2011 se situace opût
zhor‰ovala a nabídka v˘robních kapacit zaãala
pfievy‰ovat absorpãní moÏnosti spotfiebitelÛ.
Vût‰ina papírensk˘ch v˘robcÛ se proto zamûfiila
na podnikovou restrukturalizaci, konsolidaci
a investice do inovace v˘roby a samotn˘ch
produktÛ, ve snaze zachovat
si konkurenceschopnost. Obecnû tak i v roce 2012
platilo, Ïe v regionech EHK panovaly zhor‰ené
trÏní podmínky a zaãala klesat produkce u vût‰iny
papírensk˘ch komodit – zejména papíru
a lepenky. V˘jimkou byla pouze buniãina
a sbûrov˘ papír, hlavnû díky vysoké poptávce
na asijsk˘ch trzích a vzestupu spotfieby v tûchto
regionech.
Pokles produkce u fiady v˘robcÛ papírÛ a lepenek
vedl vût‰inu spoleãností ke strategii, zaloÏené
na posunu k produktÛm s vy‰‰í pfiidanou
hodnotou, ke sniÏování v˘robních nákladÛ
a souãasnû k pfiijetí udrÏiteln˘ch iniciativ,
vytváfiejících vztah mezi rozvojem trhu celulózy
a papíru a lepenky a zelenou ekonomikou.
V roce 2011 tak byly realizovány v˘znamné
investice v oblasti chemické buniãiny, coÏ vedlo
k rÛstu jejích produkãních kapacit o sto procent.
Orientace na papírenské produkty s vy‰‰í pfiidanou
hodnotou ov‰em není jen doménou Evropy
a Severní Ameriky, ale i producenti buniãiny
v JiÏní Americe a Asii objevili ekonomick˘ pfiínos
této komodity a snaÏí se maximalizovat svÛj
potenciál zdrojÛ dfievní hmoty. V âR se projevil
tento trend masivní investiãní ãinnosti vstupem
spoleãnosti LENZING do celulózky Biocel Paskov,
která se pfieorientovává ze sulfitové papírenské
buniãiny na viskózovou buniãinu.
V oboru buniãiny, ale i papíru a lepenky
je nejvût‰ím tuzemsk˘m producentem Mondi
·tûtí, kde jsou v‰ak na bázi vlastní sulfátové
buniãiny vyrábûny jen obalové a balicí papíry,
vãetnû surovin na vlnité lepenky. V˘robû
grafick˘ch papírÛ, ale v pomûrnû mal˘ch
objemech a speciálních sortimentech se v âR
vûnuje KRPA Hostinné, JIP – Papírny Vûtfiní,
OP papírna Ol‰any a Aloisovská papírna.
PfieváÏná vût‰ina spotfiebovávan˘ch papírÛ
a lepenek je do âR dováÏena ze zahraniãí,
a dovozy jsou podstatnû vy‰‰í neÏ tuzemská
produkce. V roce 2011 bylo v âR vyrobeno
celkem 736 tis. t papírÛ a lepenek (z toho ale
jenom 62 tis. tun grafick˘ch papírÛ), dovoz ãinil
celkem 1,239 mil. t (z toho 551 tis. t grafick˘ch)
a rok pfiedtím byl import dokonce ve v˘‰i
1,268 mil. t (z toho 599 tis. t grafick˘ch papírÛ).
Typografia 2 2013
V˘roba papírÛ a lepenek v Evropû Produkce
papírÛ a lepenek v Evropû byla zvlá‰tû je‰tû
ve druhé polovinû roku 2011 v˘raznû ovlivnûna
zhor‰enou ekonomickou situací v tomto regionu.
V˘roba klesla o 0,6 % proti roku 2010, kdy bylo
moÏné zaznamenat v˘razné zotavení proti
krizovému roku 2009. V období 2007 – 2009
pfiitom byl registrován kumulativní pokles v˘roby
o 10 procent. Poptávka po papíru v Evropû
(spotfieba) v pfiedminulém roce poklesla
o 1,2 procenta a stav nejistoty asi nejlépe
charakterizuje souãasné vyhlídky tohoto odvûtví,
i kdyÏ dílãí statistiky roku 2012 jiÏ ukazovaly
náznaky zlep‰ování situace jak ve v˘robû, tak
i ve spotfiebû papírÛ a lepenek.
Vlastní v˘roba papírÛ a lepenek klesla v Evropû
meziroãnû celkem o 0,6 % na 104,1 mil. tun
a vyuÏití stávající v˘robních kapacit se dále
sníÏilo o 1,3 procentního bodu na 90,4 %. V roce
2011 muselo b˘t více neÏ dva miliony tun
produkãní kapacity papírensk˘ch strojÛm
uzavfieno, zvlá‰tû pak v pfiípadû grafick˘ch
(tiskov˘ch) papírÛ, zatímco vstup nov˘ch
v˘robních jednotek na trh se dramaticky sníÏil.
Nepfiízniv˘ v˘voj byl v tomto období
zaznamenáván ve vût‰inû sektorÛ tûÏkého
prÛmyslu a negativnû se pak promítl
do evropského zpracovatelského prÛmyslu, a tím
i papírenského prÛmyslu.
Ve stfiední a v˘chodní Evropû byla rovnûÏ nedobrá
situace, hlavnû vzhledem k nadmûrn˘m
kapacitám novinového a magazínového papíru,
které byly odstavovány (u nás napfi. Norske Skog
a JIP – Papírny Vûtfiní). PfiestoÏe jsou dnes snahy
o konsolidaci patrné, bude situace vyÏadovat fiadu
dal‰ích krokÛ, aby se obor stal znovu globálnû
konkurenceschopn˘m.
RÛst papírenské produkce v Evropû byl
zaznamenáván pouze v pfiípadû hygienick˘ch
papírÛ, naopak v˘roba grafick˘ch papírÛ vãetnû
novinového poklesla o 1,2 %. V˘roba novinového
papíru, kter˘ klesal jiÏ i dfiíve, se sníÏila o 0,3 %,
v˘roba nenatíran˘ch bezdfiev˘ch papírÛ se zv˘‰ila
o procento, naopak u natíran˘ch bezdfiev˘ch
pomûrnû v˘raznû poklesla (– 6,5 %). V˘roba
bezdfiev˘ch grafick˘ch papírÛ se celkem sníÏila
o 4,5 %, u nenatíran˘ch dfievit˘ch druhÛ
je propad 5,4 %, zatímco u natíran˘ch dfievit˘ch
jen o pÛl procenta. V˘roba natíran˘ch grafick˘ch
druhÛ papíru klesla celkem o 0,9 %, nenatíran˘ch
grafick˘ch papírÛ pak o 2,9 %. VyuÏití v˘robních
kapacit grafick˘ch papírÛ dosáhlo v roce 2011 jen
89,7 % (rok pfiedtím bylo o 1,5 % vy‰‰í). Grafické
(tiskové) papíry se na celkové evropské produkci
papírÛ a lepenek podílely 45,2 %, zatímco v roce
2010 to bylo 45,5 % a dfiíve i pfies 50 %.
V sektoru obalov˘ch materiálÛ se produkce také
mírnû sníÏila, ale jenom o 0,4 %. V˘roba lepenek
na pfiepravní obaly, které v obalovém sektoru tvofií
témûfi 57 procent, se sníÏila pouze o 0,1 procent.
Jde v‰ak o statistick˘ údaj v hmotn˘ch jednotkách
(tuny), takÏe je nutno na vysvûtlenou uvést,
Ïe tyto mnoÏstevní objemy jsou ovlivnûny
v˘razn˘m trendem smûfiování k niωím
hmotnostem, pfiedev‰ím v oblasti surovin
na vlnité lepenky, ale i u obalov˘ch papírÛ.
V˘roba skládaãkové lepenky poklesla o 2,4 %,
produkce v‰ech dal‰ích obalov˘ch druhÛ papíru
se meziroãnû sníÏila o 0,9 % a vyuÏití produkãních
kapacit u tûchto druhÛ papírÛ ãinilo 90,6 %
(2010 to bylo 92,7 %). Obalové druhy papíru tvofiily
v roce 2011 celkem 45 % z celkové papírenské
produkce v Evropû s trendem v˘razného vzestupu.
Na rozdíl od v‰ech dal‰ích druhÛ, v˘roba
hygienick˘ch papírÛ vzrostla v Evropû meziroãnû
o 2,3 %. Tato kategorie ale pfiedstavuje pouze 7,3 %
z celkového objemu v˘roby papírÛ a v nûkter˘ch
zemích je to je‰tû ménû (napfi. âR je témûfi zcela
závislá na dovozech, hlavnû pak ze Slovenska).
Produkce papírÛ pro prÛmyslové vyuÏití a speciální
úãely se podílí na celkovém objemu v˘roby papírÛ
4,5 procenty (v roce 2010 – 4,4 %), tato poloÏka
se v‰ak ãasto sãítá s obalov˘mi a balicími papíry.
Produkce buniãin v Evropû v podstatû stagnuje
(v roce 2011 to bylo 39,3 mil. tun, 2010 pak
39,2 mil. tun), pfiiãemÏ export buniãiny do Asie
meziroãnû stoupl o více neÏ 40 procent a ãinil
témûfi tfii ãtvrtiny z celkového v˘vozního
evropského objemu. Ve vlákninové zaná‰ce
v˘roby papírÛ v Evropû nadále v˘raznû stoupá
podíl sbûrového papíru.
Spotfieba papírÛ a lepenek Ve statisticky
uzavfieném roce 2011 se sníÏila spotfieba o 1,2 %
na 93,7 mil. tun, pfiitom HDP Evropy se ve
stejném období zv˘‰il v bûÏn˘ch cenách o 1,6 %
(Pramen Eurostat). V pfiípadû grafick˘ch papírÛ
byl tento pokles spotfieby nejv˘raznûj‰í –
o 3,1 procenta a to vzhledem k niωím investicím
do reklamy, stále ostfiej‰í konkurenci ze strany
nov˘ch komunikaãních médií a neustálém
poklesu ãtenáfiÛ ti‰tûn˘ch novin. Spotfieba
ostatních tiskov˘ch papírÛ (bez novinového)
ve stejném období klesla o 1,6 %. I kdyÏ tendence
poklesu se v roce 2012 v podstatû zastavila, nelze
bohuÏel do budoucna oãekávat Ïádnou zásadní
zmûnu dlouhodobého trendu sniÏování spotfieby
tiskov˘ch papírÛ a to ani pfii souãasném
boufilivém rozvoji nov˘ch technologií digitálního
tisku. MnoÏství zde spotfiebovávan˘ch papírÛ
(natírané a hlazené bezdfievé tiskové papíry) zatím
není nijak zásadní. ×
Milo‰ Le‰ikar
Dokonãení ãlánku najdete v Typografii digitální
na stranû 4.